Příbalový Leták

Afiten 10 Mg

sp.zn.sukls114618/2015

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.    NÁZEV PŘÍPRAVKU

AFITEN 5 mg AFITEN 10 mg tablety

2.    KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

AFITEN 5 mg:

Jedna tableta obsahuje amlodipinum 5 mg (ve formě amlodipini besilas).

AFITEN 10 mg

Jedna tableta obsahuje amlodipinum 10 mg (ve formě amlodipini besilas).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.    LÉKOVÁ FORMA

Tableta AFITEN 5 mg

Bílé, kulaté tablety s průměrem přibližně 8 mm.

AFITEN 10 mg

Bílé, kulaté tablety s půlicí rýhou na jedné straně a s průměrem přibližně 10,5 mm. Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4.    KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

•    Esenciální hypertenze

•    Chronická stabilní a vasospastická angina pectoris

4.2    Dávkování a způsob podání Dávkování

Dospělí

Počáteční dávka pro léčbu hypertenze a anginy pectoris je 5 mg denně. Pokud se během 2-4 týdnů nedosáhne požadovaného léčebného účinku, lze dávku zvýšit na maximální dávku 10 mg denně (v jedné dávce) podle individuální odpovědi pacienta. Amlodipin může být užíván v monoterapii nebo v kombinaci s dalšími antianginózními léky u pacientů s anginou pectoris.

Pediatrická populace

Použití amlodipinu u dětí a mladistvých do 18 let se nedoporučuje, neboť není k dispozici dostatek údajů o bezpečnosti a účinnosti.

Starší lidé

U starších pacientů se doporučuje běžné dávkování, zvyšování dávky je však třeba provádět opatrně (viz bod 5.2).

Pacienti s poruchou funkce ledvin

Doporučuje se běžné dávkování (viz bod 5.2). Amlodipin není dialyzovatelný. Pacientům na dialýze je třeba amlodipin podávat opatrně.

Pacienti s poruchou funkce jater

Režim dávkování u pacientů s poškozením jater nebyl stanoven, proto by amlodipin měl být podáván s opatrností (viz bod 4.4).

Způsob podání

K perorálnímu podání.

Tablety se mají zapít sklenicí tekutiny (např. sklenicí vody). Lze je užívat společně s jídlem nebo bez jídla. Současné požití grapefruitu nebo grapefruitového džusu nemá na účinek amlodipinu vliv.

4.3    Kontraindikace

Amlodipin je kontraindikován u pacientů s/se:

•    přecitlivělostí na amlodipin, dihydropyridinové deriváty nebo na jakoukoliv pomocnou látku.

•    závažnou hypotenzí

•    šokem, včetně kardiogenního šoku

•    obstrukcí výtokové cesty levé komory (např. stenóza aorty vysokého stupně)

•    hemodynamicky nestabilním srdečním selháním po akutním infarktu myokardu

4.4    Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Bezpečnost a účinnost amlodipinu při hypertenzní krizi nebyla stanovena.

Pacienti se srdečním selháním

Pacienti se srdečním selháním by měli být léčeni s opatrností. V dlouhodobé placebem kontrolované studii u pacientů se závažným srdečním selháním (NYHA III a IV) byl ve skupině pacientů léčených amlodipinem hlášen vyšší výskyt plicního edému ve srovnání se skupinou užívající placebo; tato skutečnost však nebyla spojena se zhoršením srdečního selhání (viz bod 5.1).

Použití u pacientů se zhoršenou funkcí jater

Poločas amlodipinu je u nemocných se zhoršenou funkcí jater prodloužen; doporučené dávkování nebylo stanoveno. Proto je u těchto pacientů třeba amlodipin podávat s opatrností.

Použití u starších pacientů

U starších pacientů je třeba opatrnosti při zvyšování dávky (viz bod 5.2).

Pediatrická populace Amlodipin není u dětí indikován.

Pacienti se selháním ledvin

Amlodipin může být u těchto pacientů podáván v běžných dávkách. Změny plazmatických koncentrací amlodipinu nesouvisí se stupněm poškození ledvin. Amlodipin není dialyzovatelný.

4.5    Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Účinky jiných léčivých přípravků na amlodipin

Inhibitory CYP3A4

Při současném použití s inhibitorem CYP3A4 erytromycinem u mladých pacientů a diltiazemem u starších pacientů se plazmatická koncentrace amlodipinu zvýšila o 22% respektive 50 %. Nicméně klinický význam tohoto zjištění je nejistý. Nelze vyloučit, že silnější inhibitory CYP3A4 (např. ketokonazol, itrakonazol, ritonavir) mohou zvyšovat plazmatickou koncentraci amlodipinu více než diltiazem. Amlodipin by měl být používán v kombinaci s inhibitory CYP3A4 s opatrností. Nicméně, žádné nežádoucí účinky související s těmito interakcemi nebyly hlášeny.

Induktory CYP3A4

Účinek CYP3A4 induktorů na amlodipin není znám. Současné užívání induktorů CYP3A4 (např. rifampicinu, třezalky tečkované) může vést ke snížení plazmatické koncentrace amlodipinu. Amlodipin by měl být používán v kombinaci s induktory CYP3A4 s opatrností.

V    klinických studiích interakcí grapefruitový džus, cimetidin, hliník/hořčík (antacidum) a sildenafil neovlivňovaly farmakokinetiku amlodipinu.

Účinek amlodipinu na jiné léky

Antihypertenzní účinky amlodipinu se sčítají s účinky jiných přípravků snižujících krevní tlak.

V    klinických interakčních studiích amlodipin neovlivňoval farmakokinetiku atorvastatinu, digoxinu, etanolu (alkoholu), warfarinu a cyklosporinu.

Amlodipin neovlivňuje výsledky laboratorních testů.

4.6    Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Bezpečnost amlodipinu v těhotenství u člověka nebyla stanovena.

Reprodukční studie u potkanů neprokázaly žádnou toxicitu s výjimkou opožděného data porodu a prodloužené doby porodu při dávkách 50 krát vyšších než je maximální doporučená dávka pro člověka.

Použití v těhotenství se doporučuje pouze pokud neexistuje bezpečnější alternativa a nemoc sama o sobě přináší vyšší riziko pro matku i plod.

Kojení

Není známo, zda amlodipin přechází do mateřského mléka.

Při rozhodování, zda pokračovat / přerušit kojení nebo pokračovat / přerušit léčbu amlodipinem, je třeba vzít v úvahu přínos kojení pro dítě a přínos léčby amlodipinem pro matku.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Amlodipin může mít zanedbatelný nebo mírný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Pokud pacienti užívající amlodipin trpí závratí, bolestí hlavy, únavou nebo nevolností, může být narušena jejich schopnost reagovat.

4.8    Nežádoucí účinky

Během léčby amlodipinem byly pozorovány a hlášeny následující nežádoucí účinky s frekvencemi definovanými takto: velmi časté (>1/10); časté (>1/100 až <1/10), méně časté (>1/1000 až <1/100), vzácné (>1/10000 až <1/1000); velmi vzácné (<1/10000).

Orgánový systém

Frekvence

Nežádoucí účinky

Poruchy krve a lymfatického systému

Velmi vzácné

Leukocytopenie, trombocytopenie

Poruchy imunitního systému

Velmi vzácné

Alergické reakce

Poruchy metabolismu

a výživy

Velmi vzácné

Hyperglykémie

Psychiatrické poruchy

Méně časté

Nespavost, změny nálady (včetně úzkosti), deprese

Vzácné

Zmatenost

Poruchy nervového systému

Časté

Ospalost, závrať, bolest hlavy (zvláště na začátku léčby)

Méně časté

Třes, změny chuti, synkopa, hypestézie, parestézie

Velmi vzácné

Hypertonie, periferní neuropatie

Poruchy oka

Méně časté

Poruchy vidění (včetně diplopie)

Poruchy ucha a labyrintu

Méně časté

Tinitus

Srdeční poruchy

Méně časté

Bušení srdce

Velmi vzácné

Infarkt myokardu, arytmie (včetně bradykardie, komorové tachykardie a fibrilace síní)

Cévní poruchy

Časté

Návaly

Méně časté

Hypotenze

Velmi vzácné

Vaskulitida

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Méně časté

Dušnost, rýma

Velmi vzácné

Kašel

Gastrointestinální

poruchy

Časté

Bolest břicha, nevolnost

Méně časté

Zvracení, dyspepsie, porucha vyprazdňování (včetně průjmu a zácpy), sucho v ústech

Velmi vzácné

Pankreatida, gastritida, zbytnění dásní

Poruchy jater a žlučových cest

Velmi vzácné

Hepatitida, žloutenka, zvýšené jaterní enzymy*

Orgánový systém

Frekvence

Nežádoucí účinky

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Méně časté

Alopecie, purpura, změna barvy kůže, hyperhidróza, svědění, vyrážka, exantém

Velmi vzácné

Angioedém, erythema multiforme, kopřivka, exfoliativní dermatitida, Stevens-Johnsonův syndrom, Quinckeho edém, fotosenzitivita

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Časté

Otoky kotníků

Méně časté

Artralgie, myalgie, křeče svalů, bolest zad

Poruchy ledvin a močových cest

Méně časté

Poruchy močení, nykturie, zvýšená frekvence močení

Poruchy reprodukčního systému a prsu

Méně časté

Impotence, gynekomastie

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Časté

Otoky, únava

Méně časté

Bolest na hrudi, astenie, bolest, malátnost

Vyšetření

Méně časté

Zvýšení nebo snížení hmotnosti

* především v souvislosti s cholestázou Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: www .sukl .cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

U lidí jsou zkušenosti se záměrným předávkováním omezené.

Příznaky

Dostupné údaje ukazují, že silné předávkování může způsobit rozsáhlou periferní vasodilataci a pravděpodobně reflexní tachykardii. Byla hlášena výrazná a pravděpodobně déle trvající systémová hypotenze vedoucí až k šoku s fatálním koncem.

Léčba

Klinicky významná hypotenze v důsledku předávkování amlodipinem vyžaduje aktivní podporu kardiovaskulárních funkcí včetně častého sledování srdeční a respirační funkce, zvednutí končetin a zvýšené pozornosti cirkulujícímu objemu tekutin a objemu vyloučené moči.

Při obnově vaskulárního tonu a krevního tlaku mohou být užitečné vasokonstrikční látky, pokud není jejich aplikace kontraindikována. K potlačení účinku blokátorů kalciových kanálů může být užitečné podat intravenózně glukonát vápenatý.

V některých případech může být prospěšné provést výplach žaludku. Bylo prokázáno, že podání aktivního uhlí zdravým dobrovolníkům během až 2 hodin po požití 10 mg amlodipinu snižuje absorpci amlodipinu.

Vzhledem k tomu, že amlodipin se ve značné míře váže na bílkoviny v plazmě, dialýza pravděpodobně nemá při předávkování význam.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Dihydropyridinové deriváty ATC kód: C08CA01 Mechanismus účinku

Amlodipin je kalciový antagonista a inhibuje transmembránový transport kalciových iontů do srdečních buněk a buněk hladkého svalstva. Mechanismus antihypertenzního působení amlodipinu spočívá v jeho přímém relaxačním účinku na hladké svalstvo cévní stěny. Přesný mechanismus, jímž amlodipin způsobuje ústup anginózních bolestí, nebyl dosud zcela objasněn, avšak jsou známy dva mechanismy:

1.    Amlodipin dilatuje periferní arterioly a tak redukuje celkovou periferní rezistenci (afterload), proti níž musí srdce pracovat. To vede k odlehčení práce srdce a snížení spotřeby energie a kyslíkových nároků v myokardu.

2.    Mechanismus účinku amlodipinu zahrnuje pravděpodobně také dilataci hlavních větví koronárních tepen a koronárních arteriol. Důsledkem této dilatace je zlepšená dodávka kyslíku k myokardu u pacientů s Prinzmetalovou anginou pectoris.

U nemocných s hypertenzí amlodipin při dávkování 1krát denně klinicky významně snižuje krevní tlak vleže i vestoje po celých 24 hodin. Farmakologický účinek amlodipinu nastupuje pomalu a nezpůsobuje proto akutní hypotenzi.

U nemocných s anginou pectoris zvyšuje jedna denní dávka amlodipinu celkovou dobu tolerance fyzické zátěže, oddaluje nástup anginózních bolestí a dobu do vzniku 1 mm ST intervalu. Amlodipin snižuje jak frekvenci anginózních atak, tak spotřebu tablet nitroglycerinu.

Během léčby amlodipinem nebyl pozorován metabolický účinek na např. plasmatické lipidy nebo metabolismus glukózy.

Pacienti se srdečním selháním

Hemodynamické studie a kontrolované klinické studie, při nichž pacienti se srdečním selháním třídy II-IV podle NYHA podstoupili zátěžový test, ukázaly, že amlodipin nevede ke zhoršení klinického stavu, hodnoceného pomocí tolerance fyzické zátěže, ejekční frakce levé komory a klinické symptomatologie.

Placebem kontrolovaná studie (PRAISE) s pacienty se třídou srdečního selhání III-IV podle NYHA užívajícími dioxin, diuretika a ACE (angiotensin-converting enzyme) inhibitory ukázala, že užívání amlodipinu nevedlo ke zvýšení rizika mortality nebo kombinované mortality a morbidity se selháním srdce.

Následná dlouhodobá placebem kontrolovaná studie (PRAISE 2) ukázala, že amlodipin neměl žádný vliv na celkovou kardiovaskulární mortalitu u pacientů se srdečním selháním třídy III a IV NYHA bez klinických příznaků nebo objektivního zjištění poukazujícího na základ ischemické choroby, kteří užívají stabilní dávky ACE inhibitorů, digitalis a diuretik. U té samé populace byla léčba amlodipinem spojena se zvýšeným výskytem edému plic, přesto nebyl žádný významný rozdíl ve výskytu zhoršení srdečního selhání ve srovnání s placebem.

5.2    Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce/distribuce

Po perorální aplikaci terapeutické dávky je amlodipin pomalu absorbován. Absorpce amlodipinu není ovlivněna současným příjmem potravy. Absolutní biologická dostupnost nezměněné léčivé látky je přibližně 64-80%. Maximálních plazmatických hladin se dosahuje 6-12 hodin po podání. Distribuční objem je přibližně 21 l/kg. pKa amlodipinu je 8,6. In vitro studie ukázaly, že vazba amlodipinu na bílkoviny krevní plazmy je přibližně 97,5%.

Biotransformace/eliminace

Plazmatický poločas eliminace je asi 35 až 50 hodin. Rovnovážných plazmatických koncentrací je dosaženo po 7-8 dnech. Amlodipin je téměř úplně metabolizován na neúčinné metabolity. Přibližně 60% podané dávky se vyloučí močí, z čehož je 10% amlodipin v nezměněné formě.

Starší pacienti

Doba potřebná k dosažení vrcholových plazmatických koncentrací amlodipinu je u starších a mladších osob podobná. Clearance amlodipinu se snižuje a tím u starších pacientů dochází ke zvýšení AUC a eliminačního poločasu. Podle očekávání došlo u studované věkové skupiny pacientů s městnavým srdečním selháním ke zvýšení AUC a eliminačního poločasu (viz bod 4.4).

Pacienti s poruchou funkce ledvin

Amlodipin je ve velké míře metabolizován na neúčinné metabolity. 10% látky se vyloučí močí v nezměněné formě. Změny plazmatických hladin amlodipinu nesouvisí se stupněm renálního poškození. Tito pacienti mohou být léčeni normálními dávkami amlodipinu. Amlodipin není dialyzovatelný.

Pacienti s poruchou funkce jater

Poločas amlodipinu se prodlužuje u pacientů s poškozením funkce jater.

5.3    Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Předklinické údaje neprokázaly žádné specifické riziko pro člověka. Byly provedeny konvenční studie bezpečnostní farmakologie, toxicity po opakovaném dávkování, genotoxicity a karcinogenního potenciálu. Reprodukční studie s vysokými dávkami provedené na potkanech prokázaly opožděný porod, komplikovaný porod a zvýšení fetální a neonatální úmrtnosti.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných    látek

mikrokrystalická celulosa hydrogenfosforečnan vápenatý sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A) magnesium-stearát

6.2    Inkompatibility Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti 3 roky

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5    Druh obalu a velikost balení

PV C/PE/PVDC-Al blistr

Velikost balení: 10, 14, 20, 28, 30, 50, 98, 100, 200, 300 nebo 500 tablet Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6    Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7.    DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

MEDOCHEMIE Ltd., 1-10 Constantinoupoleos str., 3011 Limassol, Kypr

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

AFITEN 5 mg: 83/720/07-C AFITEN 10 mg: 83/721/07-C

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 28. 11. 2007

Datum posledního prodloužení registrace: 27. 7. 2011

10.    DATUM REVIZE TEXTU

9.10.2015

8