Příbalový Leták

Zoxon 4

sp.zn. sukls97553/2015

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

ZOXON2 ZOXON4

doxazosini mesilas tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Zoxon 2: jedna potahovaná tableta obsahuje doxazosinum 2 mg (ve formě doxazosini mesilas 2,425 mg).

Zoxon 4: jedna potahovaná tableta obsahuje doxazosinum 4 mg (ve formě doxazosini mesilas 4,85 mg).

Pomocná látka se známým účinkem: laktosa.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta

Popis přípravku:

Zoxon 2: téměř bílé podlouhlé tablety o velikosti přibližně 9 x 4,5 mm, na jedné straně s půlicí rýhou a vyraženými znaky ZX a 2.

Zoxon 4: téměř bílé podlouhlé tablety o velikosti přibližně 12 x 6 mm, na jedné straně s půlicí rýhou a vyraženými znaky ZX a 4.

Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4.    KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Benigní hyperplazie prostaty

Zoxon je indikován k léčbě klinických příznaků benigní hyperplazie prostaty (BPH) a k léčbě sníženého průtoku moči spojeného s BPH. Přípravek Zoxon může být použit jak u pacientů s hypertenzí tak u normotenzních pacientů s benigní hyperplazií prostaty. Zatímco u normotenzních nemocných s BPH je ovlivnění tlaku krve nesignifikantní, u pacientů se současnou hypertenzí a benigní hyperplazií prostaty ovlivňuje přípravek Zoxon účinně oba chorobné stavy.

Hypertenze

Zoxon se používá k léčbě hypertenze a lze jej použít jako iniciální léčbu ke kontrole krevního tlaku u většiny pacientů. Nedosáhne-li se dostatečné kontroly krevního tlaku podáváním přípravku v monoterapii, lze jej kombinovat s jinými antihypertenzivy (thiazidová diuretika, beta-blokátory, blokátory kalciových kanálů, inhibitory ACE).

4.2    Dávkování a způsob podání

Dávkování

Benigní hyperplazie prostaty

Počáteční dávka je nejčastěji 1 mg (1/2 tablety Zoxonu 2) 1 x denně. Při nedostatečném účinku hodnoceném na základě urodynamiky a subjektivních potíží pacienta lze denní dávku zvýšit na 2 mg (1 tableta Zoxonu 2), poté na 4 mg (1 tableta Zoxonu 4) a nakonec až na maximální doporučenou dávku 8 mg. Doporučovaný titrační interval je 1-2 týdny. Obvyklá dávka je 2-4 mg (1 tableta Zoxonu 2 nebo 1 tableta Zoxonu 4) 1x denně.

Hypertenze

Počáteční dávka je nejčastěji 1 mg (1/2 tablety Zoxonu 2) 1x denně po dobu jednoho nebo dvou týdnů, aby se minimalizovala možnost posturální hypotenze a/nebo synkopy (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití). Za 1-2 týdny může být dávka v případě potřeby zvýšena na 2 mg (1 tableta Zoxonu 2) denně. Při nedostatečném účinku lze denní dávku postupně zvyšovat podle pacientovy odpovědi na léčbu hodnocené dosažením žádoucí hodnoty krevního tlaku.

Nejčastěji používaná dávka je 2-4 mg (1 tableta Zoxonu 2 nebo 1 tableta Zoxonu 4) 1x denně, maximální dávka je 16 mg denně.

Zvláštní skupiny pacientů

Pacienti s poruchou funkce ledvin

Farmakokinetika doxazosinu zůstává u nemocných s renální insuficiencí nezměněna a nejsou k dispozici žádné důkazy o tom, že by doxazosin již existující poruchu renální funkce dále zhoršoval. Proto lze u těchto pacientů použít obvyklé dávkování.

Pacienti s poruchou funkce jater

Viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost Zoxonu při používání u dětí a dospívajících nebyla stanovena.

Starší pacienti

Není třeba úprava dávkování.

Způsob podání

Zoxon je možné užívat nalačno nebo po jídle. Tablety se užívají 1krát denně, polykají se celé, nerozkousané, zapijí se vodou nebo jiným nealkoholickým nápojem.

4.3 Kontraindikace

Přípravek Zoxon je kontraindikován:

•    u pacientů se známou hypersenzitivitou na chinazoliny (např. prazosin, terazosin, doxazosin) nebo na kteroukoli pomocnou látku přípravku uvedenou v bodě 6.1.

•    u pacientů s ortostatickou hypotenzí v anamnéze.

•    u pacientů s benigní hyperplazií prostaty a s přidruženým městnáním v horních močových cestách, s chronickou infekcí močových cest nebo močovými kameny.

•    v době kojení (týká se pouze indikace hypertenze).

•    u pacientů s hypotenzí (týká se pouze indikace benigní hyperplazie prostaty).

Doxazosin je kontraindikován v monoterapii u pacientů trpících buď „přetékáním“ močového měchýře nebo anurií s či bez progresivní renální nedostatečnosti.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Použití u pacientů s poruchou funkce jater

Tak jako u jiných léků plně metabolizovaných játry by měl být doxazosin podáván nemocným s prokázanou poruchou funkce jater s opatrností. Nebyly provedeny žádné studie u pacientů s těžkou poruchou jater, proto se podávání těmto pacientům nedoporučuje.

Použití u pacientů s akutním onemocněním srdce

Stejně jako u ostatních_antihypertenziv s vasodilatačním účinkem je u následujícího výčtu onemocnění třeba opatrnosti při podávání doxazosinu:

-    edém plic způsobený aortální nebo mitrální stenózou.

-    srdeční selhání při vysokém srdečním výdeji.

-    pravostranné srdeční selhání způsobené plicní embolií nebo perikardiálním výpotkem.

-    levokomorové srdeční selhání s nízkým plnícím tlakem.

Zahájení léčby

Vzhledem k vlastnostem doxazosinu jako alfa-blokátoru mohou pacienti zaznamenat posturální hypotenzi projevující se závratěmi a slabostí, nebo ve vzácných případech ztrátou vědomí (synkopa), a to zejména při zahájení léčby. Proto je vhodnou lékařskou praxí monitorování krevního tlaku po zahájení léčby, aby se minimalizovala možnost posturálních nežádoucích účinků. Pacient by měl být upozorněn, aby zabránil situacím, kdy by mohlo dojít ke zranění v případě, že by se u něj vyskytly závratě nebo slabost během zahájení léčby doxazosinem.

Užití PDE-5 inhibitorů

Souběžné podání doxazosinu a PDE-5 inhibitorů (např. sildenafil, tadalafil a vardenafil) může vést u některých pacientů k symptomatické hypotenzi, protože obě látky mají vazodilatační efekt. Při užití je tedy třeba opatrnosti. Ke snížení rizika ortostatické hypotenze je doporučeno zahájit léčbu PDE-5 inhibitory pouze tehdy, pokud je pacient hemodynamicky stabilizován na léčbě alfa-blokátory. Dále je doporučeno zahájit léčbu PDE-5 inhibitory nejnižší možnou dávkou a dodržet 6hodinový interval od podání doxazosinu. Nebyly provedeny žádné studie s tabletami doxazosinu s prodlouženým uvolňováním léčivé látky.

Použití u pacientů podstupujících operaci šedého zákalu

Peroperační syndrom plovoucí duhovky (IFIS - Intraoperative Floppy Iris Syndrome, varianta syndromu malé zornice) byl pozorován během operací katarakty u některých pacientů současně či v minulosti léčených tamsulosinem. Ojediněle byly hlášeny i případy u jiných alfa-1-blokátorů a není tedy možné vyloučit účinek látek z celé této skupiny. Jelikož IFIS může vést ke zvýšení komplikací během operace šedého zákalu u pacientů v současnosti nebo v minulosti léčených alfa-1-blokátory, měl by být oční chirurg o této skutečnosti obeznámen před provedením výkonu.

Přípravek Zoxon obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy, s intolerancí galaktosy, vrozeným nedostatkem laktázy nebo malabsorbcí glukosy a galaktosy by tento přípravek neměli užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Většina (98 %) doxazosinu cirkulujícího v plazmě se váže na plazmatické bílkoviny. Údaje získané ve studiích s lidskou plazmou in vitro ukazují, že doxazosin nijak neovlivňuje vazbu na bílkoviny plazmy u digoxinu, warfarinu, fenytoinu ani indometacinu.

Bez jakýchkoli nežádoucích lékových interakcí byl konvenční doxazosin podáván v klinických studiích s thiazidovými diuretiky, furosemidem, beta-blokátory, nesteroidními antirevmatiky (NSAID), antibiotiky, perorálními antidiabetiky, urikosurickými přípravky a antikoagulancii. Nicméně data oficiálních interakčních studií nejsou k dispozici.

Souběžné podání doxazosinu a PDE-5 inhibitorů může vést u některých pacientů k symptomatické hypotenzi (viz bod 4.4). Nebyly provedeny žádné studie s tabletami doxazosinu s prodlouženým uvolňováním léčivé látky.

Doxazosin zesiluje účinky na snížení krevního tlaku jiných alfa-blokátorů a antihypertenziv.

V    otevřené, randomizované, placebem kontrolované studii s 22 zdravými dobrovolníky (muži) vedlo podání jedné dávky 1 mg doxazosinu první den čtyřdenního režimu podávání perorálního cimetidinu (v dávce 400 mg dvakrát denně) k vzestupu průměrné AUC doxazosinu o 10 % a nevedlo k žádným statisticky významným změnám průměrného Cmax a průměrného biologického poločasu doxazosinu.

10 % zvýšení průměrné AUC doxazosinu při jeho podání s cimetidinem se pohybuje v rámci rozptylu mezi jednotlivými subjekty (27 %) průměrné AUC pro doxazosin podávaný s placebem.

4.6    Fertilita, těhotenství a kojení

Hypertenze

Protože nebyly provedeny žádné odpovídající a dobře kontrolované studie u těhotných žen, nebyla bezpečnost užívání doxazosinu během těhotenství určena. Proto by doxazosin měl být těhotným ženám podán pouze tehdy, převáží-li možný prospěch nad potenciálním rizikem. I když nebyly pozorovány žádné teratogenní účinky při testování na zvířatech, bylo při podání extrémně vysokých dávek zvířatům zjištěno snížené přežívání plodu (viz bod 5.3).

Doxazosin je kontraindikován během kojení, protože se kumuluje v mateřském mléku potkanů. O jeho vylučování do mateřského mléka žen nejsou žádné informace.

Matky, u kterých je léčba doxazosinem nezbytná, musí přestat kojit (viz bod 5.3).

Benigní hyperplazie prostaty Neuplatňuje se.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Zvláště na začátku léčby může být snížena schopnost vykonávat aktivity, jako je obsluha strojů nebo řízení motorových vozidel.

4.8    Nežádoucí účinky

V    následující tabulce jsou shrnuty nežádoucí účinky doxazosinu rozdělené do skupin podle terminologie MedDRA s uvedením frekvence výskytu: velmi časté (>1/10); časté (>1/100 až <1/10); méně časté (>1/1 000 až <1/100); vzácné (>1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit):

Třídy orgánových systémů

Frekvence

Nežádoucí účinek

Infekce a infestace

časté

infekce dýchacích cest, infekce močového traktu

Poruchy krve a lymfatického systému

velmi vzácné

leukopenie, trombocytopenie

Poruchy imunitního systému

méně časté

alergické reakce

Poruchy metabolismu a výživy

méně časté

anorexie, dna, zvýšená chuť k jídlu

Psychiatrické poruchy

méně časté

úzkost, deprese, nespavost, agitovanost, nervozita

Poruchy nervového systému

časté

závratě, bolest hlavy, somnolence

méně časté

cerebrovaskulární příhoda, hypestezie, synkopa, tremor

velmi vzácné

posturální závratě, parestezie

Poruchy oka

velmi vzácné

rozmazané vidění

není známo

syndrom plovoucí duhovky (viz. 4.4)

Poruchy ucha a labyrintu

časté

vertigo

méně časté

tinnitus

Srdeční poruchy

časté

palpitace, tachykardie

méně časté

angina pectoris, infarkt myokardu

velmi vzácné

bradykardie, srdeční arytmie

Cévní poruchy

časté

hypotenze, posturální hypotenze

velmi vzácné

flush

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

časté

bronchitida, kašel, dyspnoe, rýma

méně časté

epistaxe

velmi vzácné

bronchospasmus

Gastrointestinální poruchy

časté

bolest břicha, dyspepsie, sucho v ústech, nauzea

méně časté

zácpa, průjem, meteorismus, zvracení, gastroenteritida

Poruchy jater a žlučových cest

méně časté

abnormální jaterní testy

velmi vzácné

cholestáza, hepatitida, žloutenka

Poruchy kůže a podkožní tkáně

časté

svědění

méně časté

kožní vyrážka

velmi vzácné

alopecie, purpura, urtikarie

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

časté

bolest zad, myalgie

méně časté

artralgie

vzácné

svalové křeče, svalová slabost

Poruchy ledvin a močových cest

časté

zánět močového měchýře, inkontinence moči

méně časté

dysurie, hematurie, časté močení

vzácné

polyurie

velmi vzácné

poruchy mikce, nykturie, zvýšená diuréza

Poruchy reprodukčního systému a prsu

méně časté

impotence

velmi vzácné

gynekomastie, priapismus

není známo

retrográdní ejakulace

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

časté

astenie, bolest na hrudi, příznaky podobné chřipce, periferní edém

méně časté

bolest, otok obličeje

velmi vzácné

únava, malátnost,

Vyšetření

méně časté

zvýšení tělesné hmotnosti

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10

4.9 Předávkování

Hlavním příznakem předávkování doxazosinu je hypotenze. Prvním opatřením je uložení pacienta do polohy vleže na zádech s podloženýma nohama (aby hlava byla položena níže než nohy). V individuálních případech by měla být podle vhodnosti poskytnuta další podpůrná opatření. Jelikož se doxazosin ve velké míře váže na bílkoviny, není dialýza indikovaná.

Není-li toto opatření adekvátní, je nutné v případě šoku nejprve použít objemové expandéry. V případě potřeby by se poté měl použít vazopresor. Je nutné sledovat a v případě potřeby podporovat funkci ledvin. Jelikož se doxazosin ve velké míře váže na bílkoviny, není dialýza indikovaná.

5.    FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1    Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutické skupina: antihypertenzivum, ATC kód: C02CA04 Mechanismus účinku

Benigní hyperplazie prostaty

Podávání doxazosinu pacientům se symptomatickou benigní hyperplazií prostaty vede k signifikantnímu zlepšení urodynamiky i subjektivní symptomatologie onemocnění. Pozitivní účinek na benigní hyperplazii prostaty se vysvětluje selektivní blokádou adrenergních alfa-1-receptorů lokalizovaných v muskulárním stromatu a pouzdře prostaty a v oblasti hrdla močového měchýře.

Svůj vazodilatační účinek doxazosin uplatňuje prostřednictvím selektivní kompetitivní blokády post-synaptických alfa-1-adrenoreceptorů, které jsou ze 70 % zastoupeny v prostatě.

Doxazosin prokázal svoji účinnost a bezpečnost v dlouhodobé léčbě BPH (tedy při užívání déle než 48 měsíců).

Hypertenze

Podávání doxazosinu vede ke klinicky významnému snížení krevního tlaku v důsledku poklesu systémové cévní rezistence. Tento účinek je způsoben selektivní blokádou alfa-1-adrenoreceptorů umístěných v cévní stěně. Při dávkování 1krát denně se dosahuje klinicky významného poklesu krevního tlaku v průběhu celého dne a po dobu 24 hodin po podání léku. Pokles krevního tlaku je pozvolný, přičemž maximálního snížení se dosahuje za 2 - 6 hodin po podání dávky. U pacientů s hypertenzí je krevní tlak v průběhu léčby doxazosinem podobný v poloze vleže i vstoje. Na rozdíl od neselektivních blokátorů alfa-adrenergních receptorů nebyl při dlouhodobé léčbě doxazosinem pozorován vznik tolerance. V některých případech se při dlouhodobé terapii zvyšuje plazmatická reninová aktivita a může se objevit tachykardie.

Doxazosin na rozdíl od diuretik a beta-blokátorů příznivě ovlivňuje krevní lipidy. Významně zvyšuje poměr HDL/celkový cholesterol (aterogenní index) a snižuje koncentrace plazmatických triglyceridů a celkového cholesterolu. Vzhledem k prokázané asociaci hypertenze a hyperlipidemie s ischemickou chorobou srdeční může léčba doxazosinem snížit riziko rozvoje ICHS.

Bylo prokázáno, že léčba doxazosinem přispívá též k regresi hypertrofie levé srdeční komory, inhibuje agregaci trombocytů a zvyšuje kapacitu aktivátoru tkáňového plazminogenu. Doxazosin také snižuje inzulínovou rezistenci.

Bylo prokázáno, že doxazosin nemá nežádoucí metabolické účinky a je možné jej použít u nemocných s astmatem, diabetem, dysfunkcí levé komory srdeční nebo dnou.

Ve studii in vitro bylo prokázáno, že 6'- a 7'-hydroxymetabolity doxazosinu při koncentracích 5 mikromolů mají antioxidační účinky.

V kontrolovaných klinických studiích pacientů s hypertenzí byla léčba nemocných provázena zlepšením erektilních poruch. Kromě toho nemocní užívající doxazosin udávali podstatně menší výskyt nových erektilních poruch než nemocní, kteří užívali jiná antihypertenziva.

Předběžné výsledky studie ALLHAT (Antihypertensive and Lipid Lowering Treatment to Prevent Heart Attack Trial), která zahrnuje vysoce rizikové pacienty s hypertenzí, ukazují, že chlortalidon je účinnější než doxazosin v prevenci kardiovaskulárních onemocnění, zvláště srdečního selhání (u pacientů léčených chlortalidonem byla incidence srdečního selhání 4,45 % a u pacientů léčených doxazosinem 8,13 %). Pacienti léčeni doxazosinem měli lehce vyšší hodnoty systolického krevního tlaku ve srovnání se skupinou léčených chlortalidonem. Nebylo žádného rozdílu v obou skupinách v celkové mortalitě ani ve výskytu úmrtí v důsledku ICHS a nefatálního AIM.

5.2    Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Doxazosin se po perorální aplikaci velmi dobře vstřebává a dosahuje vrcholových plazmatických koncentrací přibližně za 1-2 hodiny po podání.

Biotransformace / eliminace

Doxazosin se rozsáhle metabolizuje v játrech (demetylací a hydroxylací), všechny metabolity jsou inaktivní. Eliminace léku z plazmy je bifázická, s terminálním eliminačním poločasem 22 hodin, což umožňuje dávkování jednou denně.

Farmakokinetické studie u starších pacientů a u osob s renální insuficiencí neprokázaly žádné významné změny ve srovnání s mladšími osobami s normální funkcí ledvin.

K dispozici jsou jen omezené údaje o farmakokinetice doxazosinu u pacientů s poruchou funkce jater či o účinku léků, o kterých je známo že ovlivňují jaterní metabolizmus (např. cimetidin). V klinické studii u 12 nemocných se středním stupněm jaterního poškození došlo po podání jednotlivé dávky doxazosinu k vzestupu AUC o 43 % a snížení clearance o 40 %. Jako u všech přípravků, které se plně metabolizují v játrech, vyžaduje podání doxazosinu pacientům s poruchou funkce jater zvýšenou opatrnost. Většina podané látky se vylučuje stolicí ve formě inaktivních metabolitů. V nezměněné podobě je z organizmu vyloučeno méně než 5 % podané dávky.

Přibližně 98 % doxazosinu je v plazmě navázáno na bílkoviny.

Doxazosin se primárně metabolizuje O-demethylací a hydroxylací.

5.3    Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Kancerogeneze

Dlouhodobé podávání (až 24 měsíců) doxazosinu potkanům (max. tolerovaná dávka 40 mg/kg/den) a myším (max. tolerovaná dávka 120 mg/kg/den) nepřineslo důkaz o kancerogenním potenciálu. Nejvyšší studované dávky ve studiích na potkanech a myších vykazovaly hodnoty AUC (měřítko systémové expozice) 8x resp. 4x vyšší než AUC u člověka po podání dávky 16 mg/den.

Mutageneze

Studie mutagenity neprokázaly účinky léčivé látky nebo metabolitu na chromozomální nebo subchromozomální úrovni.

Reprodukční toxicita

Při fertilitních studiích na potkanech bylo při dávce 20 mg/kg tělesné hmotnosti/den (nikoliv ale u 5 nebo 10 mg/kg/den), zjištěno snížení fertility u samců, což byla přibližně čtyřnásobná expozice oproti

AUC u člověka při dávce 12 mg/kg/den. Tento účinek byl reversibilní během 2 týdnů po vysazení léku. Nebyly hlášeny žádné účinky doxazosinu na plodnost u mužů.

6.    FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek

mikrokrystalická celulosa granulovaná mikrokrystalická celulosa laktosa

sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A)

natrium-lauryl-sulfát

koloidní bezvodý oxid křemičitý

magnesium-stearát

6.2    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

3 roky

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkostí.

6.5    Druh obalu a obsah balení

Blistr Al/PVC/PVDC bílý, neprůhledný, krabička.

Velikost balení:

Zoxon 2: 10, 30 a 90 tablet.

Zoxon 4: 30, 90 a 100 tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6    Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Zentiva, k. s., U Kabelovny 130, 102 37 Praha, Česká republika

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLA

Zoxon 2: 58/657/99-C Zoxon 4: 58/658/99-C

DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

9.


Datum první registrace: 6.10.1999

Datum posledního prodloužení registrace: 24.6.2009 10. DATUM REVIZE TEXTU

14.7.2015

9/9