Zolpidem-Ratiopharm 10 Mg

sp.zn. sukls171819/2014 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Zolpidem-ratiopharm 10 mg Potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Zolpidemi tartras 10 mg v jedné potahované tabletě.

Pomocné látky se známým účinkem: monohydrát laktosy Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahované tablety.

Bílé, oválné, bikonvexní, potahované tablety s půlicí rýhou na obou stranách, z jedné strany vyraženo „ZIM“ a „10“

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Zolpidem je indikován ke krátkodobé léčbě nespavosti u dospělých v případech, kdy je nespavost vysilující nebo vede k těžkému rozrušení pacienta.

4.2 Dávkování a způsob podání

Léčba by měla trvat pokud možno nejkratší dobu. Obvykle délka léčby kolísá od několika dnů do dvou týdnů s maximem do čtyř týdnů včetně období postupného vysazování dávky. Proces vysazování přípravku musí být přizpůsoben podle individuálních potřeb pacienta.

V některých případech může být nezbytné prodloužit léčbu za maximální hranici. Pokud k tomu dojde, je třeba znovu přehodnotit stav pacienta.

Dávku je nutno užít najednou a neužívat další během téže noci.

Doporučená denní dávka pro dospělé je 10 mg a užívá se bezprostředně před spaním. Je třeba podávat nejnižší účinnou denní dávku zolpidemu a maximální denní dávka nesmí překročit 10 mg.

U pacientů starších nebo oslabených, kteří mohou být zvlášť senzitivní vůči účinku zolpidemu, a u pacientů s jaterní insuficiencí, kteří nevylučují léčivou látku stejně rychle jako zdraví lidé, se doporučuje dávka 5 mg. Tato dávka může být zvýšena na 10 mg pouze v případě, že klinická odpověď není dostatečná a přípravek je dobře tolerován.

Pediatrická populace

Vzhledem k nedostatku dat, která by podpořila užití v této věkové skupině, se zolpidem nedoporučuje podávat dětem a dospívajícím do 18 let. Dostupné výsledky placebem kontrolovaných studií j sou uvedeny v bodě 5.1.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 Vážná jaterní insuficience.

Syndrom spánkové apnoe.

Myastenia gravis.

Vážná respirační insuficience.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Pokud je to možné, měla by být příčina insomnie identifikována a faktory podílející se na jejím vzniku by měly být léčeny dříve, než je předepsáno hypnotikum. Pokud nedojde ke zmírnění insomnie po 7-14 dnech léčby, může to indikovat přítomnost primárního psychického nebo fyzického onemocnění, které by mělo být diagnostikováno.

Obecné informace týkající se účinků pozorovaných po podání benzodiazepinů a benzodiazepinům podobných léčiv, které je třeba vzít v úvahu při předepisování přípravku, jsou popsány níže.

Porucha psychomotorických funkcí v následující den

Riziko poruchy psychomotorických funkcí, včetně zhoršené schopnosti řízení, je v následující den vyšší, pokud:

• je zolpidem užit méně než 8 hodin před provozováním aktivit vyžadujících duševní bdělost (viz bod 4.7);

• je užitá dávka vyšší než doporučená;

• je zolpidem kombinován s jinými přípravky tlumícími činnost CNS, přípravky zvyšujícími hladinu zolpidemu v krvi, alkoholem nebo drogami (viz bod 4.5).

Dávku zolpidemu je nutno užít najednou bezprostředně před spaním a během téže noci neužívat další.

Tolerance

Po opakovaném podání po dobu několika týdnů může dojít k poklesu hypnotického účinku krátkodobě působících benzodiazepinů a benzodiazepinům podobných léčiv.

Závislost

Užívání benzodiazepinů a benzodiazepinům podobných léčiv může vést k rozvoji fyzické a psychické závislosti na tyto látky. Riziko závislosti se zvyšuje s dávkou a trváním léčby a je větší u pacientů s abusem alkoholu nebo drog v anamnéze.

Pokud se vyvine fyzická závislost, může náhlé ukončení léčby způsobit abstinenční příznaky. Ty se mohou projevit bolestmi hlavy nebo svalů, extrémní úzkostí a tenzí, neklidem, zmateností, předrážděností a insomnií.

Ve vážných případech se mohou objevit příznaky jako derealizace, depersonalizace, hyperakuze, necitlivost a brnění končetin, hypersenzitivita na světlo, hluk a fyzický kontakt, halucinace nebo epileptické záchvaty.

Návrat nespavosti

Po vysazení hypnotik se mohou přechodně a s větší intenzitou objevit příznaky, které původně vedly k léčbě benzodiazepiny a benzodiazepinům podobnými látkami. Mohou též být spojeny s dalšími reakcemi včetně změn nálady, anxiety nebo únavnosti.

Důležité je pacienta informovat o této možnosti a minimalizovat tak jeho obavy, pokud po vysazení léčiva k těmto příznakům dojde. Existují důkazy, že u benzodiazepinů a benzodiazepinům podobných látek s krátkodobým účinkem se mohou abstinenční příznaky manifestovat i v průběhu intervalu mezi dávkami, zejména jde-li o vysoké dávky.

Jelikož se příznaky z vysazení přípravku mohou nejčastěji vyskytnout po prudkém přerušení léčby, doporučuje se snižovat dávky postupně.

Trvání léčby

Trvání léčby mělo být podle možnosti co nejkratší (viz bod 4.2) a nemělo by přesáhnout 4 týdny včetně postupného snižování dávky. Prodloužení léčby za tuto hranici vyžaduje předchozí přehodnocení stavu pacienta. Je vhodné informovat pacienta při zahájení léčby, že tato léčba bude mít limitované trvání.

Amnézie

Benzodiazepiny a léčiva podobná benzodiazepinům mohou navodit anterográdní amnézii. Tento příznak se obvykle projeví několik hodin po požití přípravku. Aby se snížilo toto riziko, je třeba zajistit, aby pacienti mohli spát bez přerušení 8 hodin (viz bod 4.8).

Psychiatrické a „paradoxní“ reakce

Při užívání benzodiazepinů a benzodiazepinům podobných léčiv se mohou objevit různé reakce jako únavnost, agitace, iritabilita, agresivita, bludy, vztek, noční děsy, halucinace, psychózy, somnambulizmus, nevhodné chování, zvýšení nespavosti a jiné poruchy chování. Pokud se tyto reakce objeví, měla by být léčba přípravkem přerušena. Uvedené reakce se mohou mnohem častěji objevit ve stáří.

Specifické skupiny pacientů

Starší a oslabení pacienti by měli užívat nižší dávky: viz doporučené dávkování (viz bod 4.2). Vzhledem k myorelaxačnímu účinku může dojít k pádům a ke zlomeninám kyčlí, zejména u starších pacientů, pokud vstávají v průběhu noci.

Ačkoli u pacientů s renální insuficiencí není nutná úprava dávky, přesto je třeba opatrnosti.

Zolpidem by měl být podáván opatrně i pacientům s chronickou respirační nedostatečností, jelikož benzodiazepiny mohou narušit respirační funkce. Rovněž je třeba vzít v úvahu, že anxieta nebo agitovanost jsou popisovány jako příznaky dekompenzované respirační insuficience.

Benzodiazepiny a léčiva podobná benzodiazepinům nejsou indikovány u pacientů s vážnou jaterní insuficiencí, jelikož mohou navodit encefalopatii.

Užívání u pacientů s psychotickým onemocněním: Benzodiazepiny a látky podobné benzodiazepinům se nedoporučují k primární léčbě.

Užívání u depresí: Přestože nebyly prokázány významné klinické, farmakokinetické a farmakodynamické interakce se SSRI, měl by být zolpidem podáván s velkou opatrností pacientům s příznaky deprese. V těchto případech se mohou objevit suicidiální tendence. Vzhledem k možnosti záměrného předávkování se doporučuje, aby tito pacienti měli k dispozici co nejmenší potřebné zásoby přípravku.

Benzodiazepiny a léčiva podobná benzodiazepinům by neměly být užívány samostatně k léčbě deprese nebo anxiety spojené s depresí (u těchto pacientů mohou vyprovokovat suicidium).

Užívání u pacientů s abusem alkoholu v anamnéze: Benzodiazepiny a léčiva podobná benzodiazepinům by těmto pacientů měly být podávány s mimořádnou opatrností. Pokud tito pacienti užívají zolpidem, měli by být pod pečlivým dohledem kvůli riziku návyku a psychické závislosti.

Přípravek obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, vrozeným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy by tento přípravek neměli užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Nedoporučuje se současné užívání přípravku a konzumace alkoholu, jelikož by došlo k zesílení sedativního účinku. Tím by byla ovlivněna schopnost řízení motorových vozidel a obsluhy strojů.

Kombinace s přípravky tlumícími činnost CNS

Ke zvýraznění centrálního tlumivého účinku může dojít v případě současného užívání s antipsychotiky (neuroleptiky), hypnotiky, anxiolytiky/sedativy, antidepresivy, narkotickými analgetiky, antiepileptiky, anestetiky a sedativními antihistaminiky. Užívání zolpidemu s těmito léky může proto zvýšit ospalost a poruchu psychomotorických funkcí v následující den, včetně zhoršené schopnosti řízení (viz bod 4.4 a bod 4.7). U pacientů užívajících zolpidem v kombinaci s antidepresivy včetně bupropionu, desipraminu, fluoxetinu, sertralinu a venlafaxinu byly také hlášeny ojedinělé případy zrakových halucinací.

Současné podávání fluvoxaminu může zvýšit hladinu zolpidemu v krvi, proto se tato kombinace nedoporučuje.

V případě narkotických analgetik se může objevit zvýšená euforie vedoucí ke zvýšené psychické závislosti.

Inhibitory a induktory CYP450

Současné podávání ciprofloxacinu může zvýšit hladinu zolpidemu v krvi, proto se tato kombinace nedoporučuje.

(Zolpidem je metabolizován enzymy ze skupiny cytochromu P450. Hlavním enzymem je CYP3A4.)

Další léky

Při kombinaci zolpidemu s ranitidinem nebyly žádné významné farmakokinetické interakce pozorovány.

Rifampicin indukuje metabolizmus zolpidemu a tím způsobuje asi 60% redukci jeho maximální plazmatické koncentrace a možné snížení účinnosti. Podobný účinek lze očekávat i u jiných silných induktorů enzymů cytochromu P450.

Látky, které inhibují jaterní enzymy (zejména CYP3A4) mohou zvyšovat plazmatické koncentrace a zvyšovat aktivitu zolpidemu. Nicméně při současném podání zolpidemu s itrakonazolem (inhibitor CYP3A4) nedošlo k signifikantním změnám farmakokinetických a farmakodynamických účinků. Klinická významnost těchto výsledků není známá.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Dosud nejsou k dispozici data umožňující stanovit bezpečnost podávání přípravku během těhotenství a kojení. Ačkoliv studie na zvířatech neprokázaly teratogenní ani embryotoxické účinky zolpidemu, bezpečnost přípravku v období těhotenství u lidí nebyla stanovena. Proto by zolpidem neměl být užíván v těhotenství, zejména v prvním trimestru.

Pokud je přípravek předepisován ženě ve fertilním věku, měla by být upozorněna, že v případě potvrzené nebo suspektní gravidity by měla kontaktovat svého lékaře z důvodu přerušení léčby.

Pokud je ze závažného zdravotního důvodu zolpidem podáván v pozdní fázi těhotenství nebo během porodu, lze očekávat účinky zolpidemu na novorozence, projevující se hypotermií, hypotonií a mírnou respirační depresí.

U dětí narozených matkám, které chronicky užívají benzodiazepiny nebo léčiva podobná benzodiazepinům během pozdních fází těhotenství, se mohou v postnatálním období vyvinout abstinenční příznaky jako výsledek fyzické závislosti.

Zolpidem přechází v minimálním množství do mateřského mléka. Proto by neměl být užíván kojícími ženami, jelikož jeho vliv na dítě nebyl sledován.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Zolpidem-ratiopharm má výrazný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.

Řidiče vozidel a obsluhu strojů je nutno varovat, že přípravek, stejně jako ostatní hypnotika, může ráno po užití způsobovat ospalost, delší reakční čas, závratě, spavost, rozmazané/dvojité vidění, snížení pozornosti a narušení schopnosti řídit vozidla (viz bod 4.8). Ke snížení tohoto rizika se po užívání zolpidemu doporučuje nejméně 8 hodin odpočinku před řízením vozidel, obsluhou strojů či prací ve výškách.

Po podávání samotného zolpidemu v terapeutických dávkách došlo v minulosti k narušení schopnosti řízení a k „řízení ve spánku“.

Toto riziko se dále zvyšuje při kombinaci zolpidemu s alkoholem a dalšími léky tlumícími činnost CNS (viz bod 4.4 a 4.5). Pacienti mají být upozorněni, aby při užívání zolpidemu nekonzumovali alkohol a neužívali jiné psychoaktivní látky.

4.8 Nežádoucí účinky

Tyto účinky jsou spojeny s individuální senzitivitou a objevují se mnohem častěji do 1 hodiny od podání, pokud pacient okamžitě neulehne do postele (viz bod 4.5).

Časté nežádoucí účinky (>1/100)

Ospalost během následujícího dne, bolesti hlavy, závratě, citová otupělost, snížená čilost, zmatenost, gastrointestinální poruchy (diarea, nauzea, vomitus), dvojité vidění, kožní reakce, amnézie.

Méně časté nežádoucí účinky (>1/1000, <1/100)

Únava, svalová slabost, ataxie

Vzácné nežádoucí účinky (<1/1000)

Snížení libida, paradoxní reakce.

Uvedené příznaky se objevují především na počátku léčby a obvykle vymizí při opakovaném podáním.

Amnézie

Anterográdní amnézie se může objevit při terapeutických dávkách a riziko se zvyšuje se zvýšením dávky. Amnestické účinky mohou být spojeny s nevhodným chováním. (viz bod 4.4).

Deprese

Pre-existující deprese se může manifestovat v průběhu léčby benzodiazepiny nebo léčivy podobnými benzodiazepinům (viz bod 4.4).

Psychiatrické a „paradoxní“ reakce

Uvedené reakce se mohou mnohem častěji objevit ve stáří (viz bod 4.4).

Závislost

Užívání přípravku (dokonce i v terapeutických dávkách) může vést k fyzické závislosti: přerušení léčby může vyvolat abstinenční příznaky nebo návrat nespavosti (viz bod 4.4). Rovněž se může vyvinout psychická závislost. Abusus byl popsán u osob závislých na více lécích současně.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité.

Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Ve zprávách o předávkování samotným zolpidemem se popisují poruchy vědomí od somnolence po lehké koma.

Po předávkování množstvím do 400 mg zolpidemu, což je 40násobek doporučené dávky, došlo vždy k úplnému uzdravení.

Při předávkování by měla být zahájena obvyklá symptomatická a podpůrná léčba. Pokud je vhodné, měl by být neprodleně proveden výplach žaludku. Podle potřeby by měly být intravenózně doplněny tekutiny. Pokud není výplach žaludku již vhodný, podá se aktivní uhlí na zamezení absorpce. Současně je třeba uvažovat o monitoringu respiračních a kardiovaskulárních funkcí. Sedativa by neměla být podána, i když se objeví excitace.

Pokud jsou pozorovány vážné symptomy, mělo by se uvažovat o podání flumazenilu.

Při předávkování jakýmkoliv lékem by se mělo vzít v úvahu, že by mohlo jít o předávkování více léky.

Vzhledem k velkému distribučnímu objemu zolpidemu a jeho vazbě na bílkoviny nejsou opatření jako hemodialýza nebo forsírovaná diuréza efektivní. Studie u hemodialyzovaných pacientů s renální insuficiencí užívajících terapeutické dávky zolpidemu prokázala, že zolpidem není dialyzovatelný.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Hypnotikum, sedativum, léčiva podobná benzodiazepinům ATC kód: N05CF02.

Zolpidem, imidazopyridin je benzodiazepinu podobné hypnotikum.

Experimentální studie prokázaly jeho sedativní účinek v nižších dávkách, než jsou potřebné pro dosažení antikonvulzivního, myorelaxačního a anxiolytického účinku. Tyto účinky souvisí se specifickou agonistickou aktivitou na centrální receptory patřící k „GABA-omega“ (BZ1 & BZ2) komplexu makromolekulárních receptorů, které modulují otevírání kanálu pro chloridové ionty. Zolpidem působí primárně na omega (BZ1) subtyp receptorů. Klinická významnost tohoto jevu není známa.

Randomizované studie přinesly pouze přesvědčivé důkazy o účinnosti 10 mg zolpidemu.

V randomizované dvojitě zaslepené studii u 462 zdravých dobrovolníků mladšího či středního věku s přechodnou nespavostí se při podání 10 mg zolpidemu snížil průměrný čas do usnutí o 10 minut oproti placebu, u 5 mg zolpidemu to byly 3 minuty.

V randomizované dvojitě zaslepené studii u 114 pacientů mladšího či středního věku s chronickou nespavostí byl průměrný čas do usnutí při podání 10 mg zolpidemu o 30 minut kratší než u placeba, u 5 mg zolpidemu to bylo 15 minut.

U některých pacientů může být účinná i nižší dávka 5 mg.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost zolpidemu nebyla u dětí mladších 18 let stanovena. V randomizované, placebem kontrolované studii u 201 dětí ve věku 6 - 17 let s nespavostí spojenou s poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) se neprokázala účinnost zolpidemu 0,25 mg/kg/den (s maximální dávkou 10 mg/den) v porovnání s placebem. Nejčastěji se vyskytující nežádoucí účinky pozorované u zolpidemu oproti placebu zahrnovaly psychiatrické a nervové poruchy -závratě (23,5 % versus 1,5 %), bolest hlavy (12,5 % versus 9,2 %) a halucinace (7,4 % versus 0 %) (viz body 4.2 a 4.3).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Zolpidem je rychle absorbován a má i rychlý nástup hypnotického účinku. Biologická dostupnost po perorálním podání je 70%. V terapeutickém rozmezí je jeho kinetika lineární. Terapeutická plazmatická hladina je v rozmezí 80-200 ng/ml. Vrchol plazmatické koncentrace je dosažen za 0,5 - 3 hodiny po podání.

Distribuce

Distribuční objem u dospělých je 0,54 l/kg a ve stáří je snížen na 0,34 l/kg.

Zolpidem se z 92% váže na plazmatické bílkoviny. „First-pass“ efekt v játrech je asi 35%. Opakované podání zolpidemu nemá vliv na vazbu na bílkoviny a jeho metabolity neinterferují se zolpidemem na vazebných místech.

Eliminace

Eliminační poločas je krátký s průměrem 2,4 hod. a účinek trvá 6 hodin.

Všechny metabolity jsou farmakologicky inaktivní a jsou eliminovány močí (56%) a stolicí (37%). Podle výsledků studií není zolpidem dialyzovatelný.

Specifické skupiny pacientů

U pacientů s renální insuficiencí je pozorováno mírné snížení clearance (nezávisle na možné dialýze). Další farmakokinetické parametry zůstávají nezměněny.

U starších pacientů a pacientů s jaterní insuficiencí je biologická dostupnost zolpidemu zvýšená. Clearance je snížená a eliminační poločas je prodloužený (asi 10 hodin).

U pacientů s jaterní cirhózou bylo pozorováno 5násobné zvětšení AUC a 3násobné prodloužení poločasu.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Preklinické účinky byly pozorovány při dávkách vyšších než maximální terapeutické dávky u lidí, proto údaje mají malou signifikanci pro klinické použití.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1 Seznam pomocných látek

Monohydrát laktosy, mikrokrystalická celulosa, sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A), magnesium-stearát, hypromelosa.

Potah tablety: potahová soustava opadry Y-1-7000 bílá (hypromelosa, makrogol 400, oxid titaničitý E171).

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

36 měsíců.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25°C.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Bílý neprůhledný PVC/PVDC/Al blistr, krabička

Bílá neprůhledná HDPE lahvička s vatovou výplní zapečetěná Al fólií, bílý neprůhledný

bezpečnostní PP šroubovací uzávěr, krabička

Blistr: 4, 5, 7, 10, 14, 15, 20, 28, 30, 50, 100, 500 tablet

HDPE lahvička: 30, 100, 500 tablet

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

ratiopharm GmbH, Ulm, Německo.

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

57/248/03-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 30. 7. 2003

Datum posledního prodloužení registrace: 15. 6. 2011

10. DATUM REVIZE TEXTU

19.11.2014

8/8