Příbalový Leták

Zolpidem Orion 10 Mg

Sp.zn. sukls202206/2014

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Zolpidem Orion 10 mg Potahované tablety

2.    KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Každá potahovaná tableta obsahuje: zolpidemi tartras 10 mg

Pomocná látka se známým účinkem: 85,88 mg laktózy v 1 potahované tabletě Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.    LÉKOVÁ FORMA Potahovaná tableta.

Bílé, podlouhlé bikonvexní potahované tablety z obou stran s půlicí rýhou, z jedné strany vyryto „ZIM“ a „10“. Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4.    KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Zolpidem je indikován ke krátkodobé léčbě nespavosti u dospělých v případech, kdy je nespavost vysilující nebo vede k těžkému rozrušení pacienta.

Benzodiazepiny nebo benzodiazepinům podobná léčiva jsou indikovány pouze tehdy, když je porucha vážná, vyřazuje pacienta z činnosti, nebo jej vystavuje extrémnímu stresu.

4.2    Dávkování a způsob podání

Dávkování

Léčba má být co nejkratší. Obecně se trvání léčby pohybuje od několika dnů do 2 týdnů, maximálně, včetně doby vysazování terapie, do 4 týdnů. Vysazování terapie by mělo probíhat individuálně.

V některých nutných případech může být maximální doba terapie překročena; v tomto případě je třeba znovu přehodnotit stav pacienta.

Dospělí

Dávku je nutno užít najednou a neužívat další během téže noci. Doporučená denní dávka pro dospělé je 10 mg a užívá se bezprostředně před spaním. Je třeba podávat nejnižší účinnou denní dávku zolpidemu a maximální denní dávka nesmí překročit 10 mg.

Starší pacienti

U starších nebo oslabených pacientů, kteří mohou být obzvlášť citliví k účinkům zolpidemu, je doporučovaná denní dávka 5 mg. Tato dávka může být zvýšena na 10 mg pouze pokud není dosaženo dostatečné klinické odpovědi a přípravek je dobře snášen.

Pacienti s poruchou funkce jater

Pacientům s poruchou funkce jater, kteří nevylučují léčivo tak rychle jako ostatní pacienti, se doporučuje dávka 5 mg. Tato dávka může být zvýšena na 10 mg pouze pokud není dosaženo dostatečné klinické odpovědi a přípravek je dobře snášen.

Celková denní dávka zolpidemu nesmí u žádného pacienta překročit 10 mg.

Pediatrická populace

Vzhledem k nedostatku dat, která by podpořila užití v této věkové skupině, se zolpidem nedoporučuje podávat dětem a dospívajícím do 18 let. Dostupné výsledky placebem kontrolovaných studií jsou uvedeny v bodě 5.1.

Způsob podání

Přípravek se užívá těsně před ulehnutím a zapíjí se tekutinou.

4.3    Kontraindikace Závažná porucha funkce jater.

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Syndrom spánkové apnoe.

Myasthenia gravis.

Závažná respirační insuficience.

Děti a dospívající do 18 let věku.

4.4    Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Obecné

Příčina insomnie by měla být identifikována, pokud je to možné. Před předpisem hypnotika by měly být nejprve léčeny faktory, které způsobují insomnii. Pokud insomnie neustoupí po 7-14 dnech terapie, může to indikovat přítomnost primární psychiatrické nebo somatické poruchy, která by měla být vyšetřena.

Při předepisování tohoto přípravku a dalších přípravků ze skupiny benzodiazepinů, a jiných hypnotik mají být brány v potaz účinky, které se projevují po jejich podání a jsou popsané níže.

Tolerance

Ztráta hypnotického efektu krátkodobě působících benzodiazepinů a benzodiazepinům podobných přípravků se může vyvinout při opakovaném užívání po dobu několika týdnů.

Závislost

Užívání benzodiazepinů nebo benzodiazepinům podobných přípravků může vést k vývoji somatické a psychické závislosti na tyto produkty. Riziko vzniku závislosti stoupá s dávkou a trváním léčby a je také větší u pacientů s anamnézou psychiatrických poruch a/nebo alkoholového nebo drogového abúzu. Tito pacienti mají být během léčby benzodiazepiny nebo benzodiazepinům podobnými přípravky pod pečlivým dohledem.

Jakmile se jednou vyvine somatická závislost, náhlé ukončení terapie je doprovázeno abstinenčními příznaky. Jedná se o bolesti hlavy nebo svalů, extrémní úzkost a tenzi, neklid, zmatenost a podrážděnost. V závažných případech se mohou vyvinout tyto příznaky: derealizace, depersonalizace, hyperakuze, necitlivost a brnění končetin, hypersenzitivita na světlo, hluk a fyzický kontakt, halucinace nebo epileptické záchvaty.

Návrat nespavosti

Při vysazení léčby hypnotiky se mohou znovu přechodně objevit příznaky, které k léčbě benzodiazepiny a benzodiazepinům podobnými látkami vedly, a to ve zvýšené intenzitě. Přítomny mohou být i další reakce, včetně změn nálad, úzkosti a neklidu.

Je důležité, aby pacient o této možnosti věděl a neměl obavy, pokud po vysazení léčiva k těmto příznakům dojde.

Jsou důkazy, že v případě benzodiazepinů a benzodiazepinům podobných přípravků s krátkodobým účinkem mohou zvláště při vysokých dávkách vzniknout abstinenční příznaky i během intervalu mezi dávkami.

Při vysazování přípravku je doporučeno postupné snižování dávky, aby se minimalizovalo riziko vzniku abstinenčních příznaků/návratu insomnie.

Trvání léčby

Trvání léčby má být co nejkratší (viz bod 4.2) a nemá překročit 4 týdny včetně procesu vysazování terapie. Prodloužení této délky léčby se nemá dít bez přehodnocení stavu pacienta.

Na začátku terapie je užitečné informovat pacienta, že terapie bude pouze dočasná.

Porucha psychomotorických funkcí v následující den

Riziko poruchy psychomotorických funkcí, včetně zhoršené schopnosti řízení, je v následující den vyšší, pokud:

•    je zolpidem užit méně než 8 hodin před provozováním aktivit vyžadujících duševní bdělost (viz bod 4.7);

•    je užitá dávka vyšší než doporučená;

•    je zolpidem kombinován s jinými přípravky tlumícími činnost CNS, přípravky zvyšujícími hladinu zolpidemu v krvi, alkoholem nebo drogami (viz bod 4.5).

Dávku zolpidemu je nutno užít najednou bezprostředně před spaním a během téže noci neužívat další.

Amnézie

Benzodiazepiny nebo benzodiazepinům podobné přípravky mohou indukovat vznik anterográdní amnézie. Tyto příznaky se většinou objeví několik hodin po užití přípravku. Aby se snížilo toto riziko, je třeba zajistit, aby pacienti mohli spát bez přerušení 8 hodin (viz bod 4.8).

Psychiatrické a "paradoxní" reakce

Při užívání benzodiazepinů nebo benzodiazepinům podobných přípravků se mohou objevit příznaky jako neklid, agitovanost, podrážděnost, agresivita, bludy, záchvaty vzteku, noční můry, halucinace, psychózy, somnambulismus, nevhodné chování, zhoršení insomnie a ostatní nežádoucí poruchy chování. V případě, že se objeví tyto příznaky, má být terapie ukončena. Tyto reakce se častěji objevují u starších pacientů.

Specifické skupiny pacientů

Starší nebo oslabení pacienti

mají být léčeni nižšími dávkami: viz doporučené dávkování (bod 4.2).

Díky myorelaxačnímu účinku je vyšší riziko pádů a následných zlomenin krčku femuru, obzvláště u starších pacientů, když v noci vstanou.

Pacienti s poruchou funkce ledvin (viz bod 5.2)

Ačkoliv není nutná úprava dávkování, musí být těmto pacientům věnována zvýšená pozornost.

Pacienti s chronickou respirační insuficiencí

Těmto pacientům má být věnována zvýšená pozornost, protože benzodiazepiny mohou narušit respirační funkce. Je třeba vzít v úvahu, že úzkost a agitovanost byly popsány jako příznaky dekompenzace respirační insuficience.

Pacienti se závažnou poruchou funkce jater

Benzodiazepiny a benzodiazepinům podobné přípravky nejsou indikovány u pacientů se závažnou poruchou funkce jater, neboť mohou způsobit encefalopatii.

Užívání u pacientů s psychotickým onemocněním

Benzodiazepiny a benzodiazepinům podobné přípravky nejsou doporučovány pro primární léčbu.

Užívání u pacientů s depresí

Přestože dosud nebyly prokázány relevantní klinické, farmakokinetické a farmakodynamické interakce s SSRI, má být užíván zolpidem u pacientů s příznaky deprese s opatrností. Mohou se objevit sebevražedné tendence. Díky možnosti úmyslného předávkování by se těmto pacientům mělo předepisovat co nejmenší množství přípravku.

Benzodiazepiny a benzodiazepinům podobné přípravky by se neměly užívat jako samostatná terapie při terapii deprese nebo úzkosti spojené s depresí (u těchto pacientů mohou tyto přípravky vyvolat sebevražedné tendence).

Během léčby zolpidemem může být odhalena dříve existující deprese. Protože nespavost může být projevem deprese, měla by být v případě trvání nespavosti stanovená diagnóza přehodnocena.

Užívání u pacientů s anamnézou abúzu drog nebo alkoholu

Benzodiazepiny a benzodiazepinům podobné přípravky by měly být užívány s maximální ostražitostí u pacientů s anamnézou abúzu drog nebo alkoholu. Tito pacienti by měli být pod pečlivým dohledem při užívání zolpidemu, neboť se u nich může snadno vyvinout návyk a psychická závislost.

Náměsíčnost a související chování

U pacientů, kteří užívali zolpidem a nebyli zcela probuzeni, byla hlášena náměsíčnost a s ní spojené chování, jako např. „řízení vozidla“, příprava a konzumace jídla, telefonování nebo soulož. Pacient si tuto činnost zpětně nepamatoval. Riziko výskytu takového chování se zvyšuje při užití zolpidemu s alkoholem a dalšími látkami tlumícími centrální nervový systém, stejně jako při překročení maximální doporučené dávky zolpidemu. V případě výskytu takového chování by mělo být důrazně zváženo přerušení léčby zolpidemem (viz body 4.5 a 4.8).

Laktóza

Tento přípravek obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, vrozeným deficitem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nesmějí užívat tento přípravek.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Současné užívání s alkoholem se nedoporučuje. Sedativní efekt může být zvýšen, pokud je přípravek užíván v kombinaci s alkoholem. V důsledku toho dochází k ovlivnění schopnosti řídit a obsluhovat stroje.

Zvýšená pozornost by měla být věnována případům, kdy je zolpidem užíván v kombinaci s jinými přípravky s tlumivým účinkem na CNS (viz bod 4.4).

Ke zvýraznění centrálního tlumivého účinku může dojít v případě současného užívání s antipsychotiky (neuroleptiky), hypnotiky, anxiolytiky/sedativy, antidepresivy, narkotickými analgetiky, antiepileptiky, anestetiky a sedativními antihistaminiky.

Užívání zolpidemu s těmito léky může proto zvýšit ospalost a poruchu psychomotorických funkcí v následující den, včetně zhoršené schopnosti řízení (viz bod 4.4 a bod 4.7). U pacientů užívajících zolpidem v kombinaci s antidepresivy včetně bupropionu, desipraminu, fluoxetinu, sertralinu a venlafaxinu byly také hlášeny ojedinělé případy zrakových halucinací.

Současné podávání fluvoxaminu může zvýšit hladinu zolpidemu v krvi, proto se tato kombinace nedoporučuje.

V případě narkotických analgetik se může objevit zvýšená euforie, která může vést ke zvýšení psychické závislosti.

Současné podávání ciprofloxacinu může zvýšit hladinu zolpidemu v krvi, proto se tato kombinace nedoporučuje. Zolpidem je metabolizován enzymy ze skupiny cytochromu P450. Hlavní enzym je CYP3A4.

Rifampicin indukuje metabolismus zolpidemu, a tím snižuje maximální plazmatickou koncentraci o 60 %, a může tak snížit jeho účinek. Podobné účinky mohou být očekávány také u silných induktorů cytochromu P450.

Látky inhibující jatemí enzymy (obzvlášť CYP3A4) mohou zvyšovat plazmatické koncentrace a aktivitu zolpidemu. Nicméně v případě, že je zolpidem současně užíván v kombinaci s itrakonazolem (inhibitorem CYP3A4), není významně ovlivněna ani farmakokinetika ani farmakodynamika zolpidemu. Klinický význam těchto skutečností není znám.

Při současném podávání zolpidemu a ketokonazolu, který je silným CYP3A4 inhibitorem je prodloužený poločas zolpidemu. Celková expozice zolpidemu se zvýšila o 83 % a zdánlivá perorální clearance byla snížena. Není nutné upravit pravidelné dávkování přípravku, ale pacienti by měli být informováni o možném zvýšení sedativního účinku při současném užívání ketokonazolu a zolpidemu. Při zahájení léčby ketokonazolem lze zvážit snížení dávkování zolpidemu.

Existují klinické důkazy o tom, že sertralin, inhibitor CYP3A4, může v interakci se zolpidemem vést ke zvýšené ospalosti. Rovněž byly hlášeny ojedinělé případy zrakových halucinací.

Při podávání zolpidemu s warfarinem, haloperidolem, chlorpromazinem, digoxinem, ranitidinem nebyly prokázány významné farmakokinetické interakce.

4.6    Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Nejsou k dispozici dostatečné informace o bezpečnosti užívání zolpidemu v průběhu těhotenství a kojení. Ačkoliv studie na zvířatech neukazují teratogenní nebo embryotoxické účinky, nebyla u člověka bezpečnost užívání zolpidemu v graviditě stanovena. Proto by zolpidem neměl být užíván během těhotenství, zvláště v prvním trimestru.

Pokud je přípravek předepisován ženě ve fertilním věku, musí být poučena informovat svého lékaře při plánování těhotenství a při podezření na těhotenství, aby mohl lékař léčbu zolpidemem ukončit.

Pokud je ze závažných zdravotních důvodů zolpidem podáván v pozdní fázi těhotenství nebo během porodu, mohou být očekávány účinky na novorozence vycházející z farmakologického účinku přípravku jako je hypotermie, hypotonie a středně závažná respirační deprese.

U novorozenců narozených matkám, které užívaly dlouhodobě v pozdních fázích těhotenství benzodiazepiny nebo benzodiazepinům podobné přípravky, se mohou vyvinout v postnatálním období abstinenční příznaky jako výsledek somatické závislosti.

Kojení

Zolpidem přechází v minimálním množství do mateřského mléka. Neměl by být proto užíván během kojení, neboť nejsou ještě prozkoumány účinky na kojence.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Zolpidem má výrazný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.

Řidiče vozidel a obsluhu strojů je nutno varovat, že přípravek, stejně jako ostatní hypnotika, může ráno po užití způsobovat ospalost, delší reakční čas, závratě, spavost, rozmazané/dvojité vidění, snížení pozornosti a narušení schopnosti řídit vozidla (viz bod 4.8). Ke snížení tohoto rizika se po užívání zolpidemu doporučuje nejméně 8 hodin odpočinku před řízením vozidel, obsluhou strojů či prací ve výškách.

Po podávání samotného zolpidemu v terapeutických dávkách došlo v minulosti k narušení schopnosti řízení a k „řízení ve spánku“.

Toto riziko se dále zvyšuje při kombinaci zolpidemu s alkoholem a dalšími léky tlumícími činnost CNS (viz bod 4.4 a 4.5). Pacienti mají být upozorněni, aby při užívání zolpidemu nekonzumovali alkohol a neužívali jiné psychoaktivní látky.

4.8 Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky jsou seřazeny podle frekvence výskytu podle následující konvence: velmi časté (> 1/10), časté (> 1/100 až < 1/10), méně časté (> 1/1 000 až < 1/100), vzácné (> 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

U některých nežádoucích účinků zolpidemu, zvláště u těch s účinky na CNS a gastrointestinální trakt, existují doklady jejich závislosti na dávce.

K těmto nežádoucím účinkům dochází nej častěji u starších pacientů.

Tyto účinky jsou nejspíše spojeny s individuální senzitivitou a objevují se častěji během jedné hodiny po užití přípravku, pokud pacient hned po užití neulehne nebo neusne (viz bod 4.2).

Psychiatrické poruchy

Méně časté: Paradoxní reakce: neklid, agitovanost, podrážděnost, agresivita, bludy, záchvat vzteku, noční můry, halucinace, psychózy, somnambulismus, nevhodné chování a ostatní nežádoucí poruchy chování (tyto reakce jsou pravděpodobnější u starších pacientů, viz bod 4.4), anterográdní amnézie, která může být spojena s nevhodným chováním.

Při léčbě benzodiazepiny nebo benzodiazepinům podobnými přípravky se může manifestovat preexistující deprese (viz bod 4.4).

Užívání (dokonce i v terapeutických dávkách) může vést k rozvoji somatické závislosti. Přerušení terapie může vést k rozvoji abstinenčních příznaků nebo k návratu nespavosti (viz bod 4.4).

Může se vyvinout psychická závislost. U lidí závislých na více lécích byl hlášen abúzus.

Pokles libida.

Poruchy nervového systému

Časté: Somnolence, zvýšená nespavost, ospalost následující den, otupění emocí, snížená pozornost, zmatenost, únava, bolesti hlavy, závratě.

Není známo: Snížená úroveň vědomí.

Poruchy oka Časté: Dvojité vidění.

Poruchy ucha a labyrintu Časté: Vertigo, ataxie.

Gastrointestinální poruchy

Časté: Gastrointestinální poruchy (průjem, nauzea, zvracení, bolest břicha).

Poruchy jater a žlučových cest

Není známo: Zvýšená hladina jaterních enzymů.

Poruchy kůže a podkožní tkáně Méně časté: Kožní reakce

Není známo: Hyperhidróza, angioneurotický edém.

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně Časté: Svalová slabost

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Není známo: Porucha chůze, léková tolerance.

Poranění, otravy a procedurální komplikace

Není známo: Pády (převážně u starších pacientů a při nesprávném užívání přípravku při nedodržování preskribčních doporučení).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek 4.9. Předávkování

Při předávkování samotným zolpidemem nebo v kombinaci s dalšími látkami tlumícími CNS (včetně alkoholu) bylo hlášeno poškození vědomí zahrnující stavy od ospalosti až ke kómatu, včetně fatálních následků.

Pacienti se plně uzdravili z předávkování více než 400 mg zolpidemu, což je 40násobek doporučené dávky.

Jako pomoc je třeba všeobecná symptomatická a podpůrná léčba. Pokud je to vhodné, měla by být okamžitě provedena gastrická laváž, v případě potřeby intravenózní suplementace tekutin. Pokud již gastrická laváž není přínosem, je vhodné podat aktivní uhlí k redukci absorpce. Mělo by se zvážit monitorování respiračních a kardiovaskulárních funkcí. Sedativa by měla být z léčby vyřazena, a to i v případě excitace.

V    případě, že se objeví závažné příznaky, by se mělo zvážit podání flumazenilu. V léčbě předávkování kterýmkoli lékem je třeba vzít v úvahu, že otrava mohla být způsobena více přípravky. Díky velkému distribučnímu objemu a vazbě zolpidemu na proteiny není hemodialýza a forsírovaná diuréza efektivní metodou terapie předávkování. Hemodialyzační studie u pacientů s renálním selháním užívajících terapeutické dávky ukázaly, že zolpidem nelze dialyzovat.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1. Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Hypnotika a sedativa, léčiva podobná benzodiazepinům ATC kód: N05CF02

Zolpidem, imidazopyridin, je benzodiazepinu podobné hypnotikum. V experimentálních studiích bylo prokázáno, že má sedativní účinky v nižších dávkách, než je třeba pro dosažení antikonvulsivního, myorelaxačního nebo anxiolytického efektu. Tyto účinky souvisejí se specifickým agonistickým působením na centrální receptory náležící ke komplexu makromolekulárních receptorů „GABA-omega“ (BZ1 & BZ2), které regulují otvírání chloridových iontových kanálů. Zolpidem účinkuje primárně na omega (BZ1) subtyp receptorů. Klinická relevance těchto mechanismů není známa.

Randomizované studie přinesly pouze přesvědčivé důkazy o účinnosti 10 mg zolpidemu.

V    randomizované dvojitě zaslepené studii u 462 zdravých dobrovolníků mladšího či středního věku s přechodnou nespavostí se při podání 10 mg zolpidemu snížil průměrný čas do usnutí o 10 minut oproti placebu, u 5 mg zolpidemu to byly 3 minuty.

V    randomizované dvojitě zaslepené studii u 114 pacientů mladšího či středního věku s chronickou nespavostí byl průměrný čas do usnutí při podání 10 mg zolpidemu o 30 minut kratší než u placeba, u 5 mg zolpidemu to bylo 15 minut.

U některých pacientů může být účinná i nižší dávka 5 mg.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost zolpidemu nebyla u dětí mladších 18 let stanovena. V randomizované, placebem kontrolované studii u 201 dětí ve věku 6 - 17 let s nespavostí spojenou s poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) se neprokázala účinnost zolpidemu 0,25 mg/kg/den (s maximální dávkou 10 mg/den) v porovnání s placebem. Nejčastěji se vyskytující nežádoucí účinky pozorované u zolpidemu oproti placebu zahrnovaly psychiatrické a nervové poruchy - závratě (23,5 % versus 1,5 %), bolest hlavy (12,5 % versus 9,2 %) a halucinace (7,4 % versus 0 %) (viz body 4.2).

5.2.    Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Zolpidem je rychle absorbován a má rychlý nástup hypnotického efektu. Biologická dostupnost je 70% po perorálním podání. V rozmezí terapeutických dávek vykazuje lineární kinetiku. Terapeutická plazmatická hladina je mezi 80 a 200 ng/ml. Maximální plazmatická koncentrace je dosažena během 0,5 až 3 hodin po podání.

Distribuce

Distribuční objem u dospělých je 0,54 l/kg a klesá na 0,34 l/kg u starších pacientů.

Vazba na plazmatické proteiny je 92%. First pass efekt metabolismu je přibližně 35%. Opakované podání nemodifikuje vazbu na plazmatické proteiny, a to znamená, že nedochází ke kompetici mezi zolpidemem a jeho metabolity o vazebná místa.

Eliminace

Poločas eliminace je krátký - v průměru 2,4 hodiny a účinek trvá až 6 hodin.

Všechny metabolity jsou farmakologicky neúčinné a jsou eliminovány močí (56 %) a stolicí (37 %). Zolpidem není podle studií dialyzovatelný.

Zvláštní skupiny pacientů

U pacientů s poruchou funkce ledvin je pozorováno mírné snížení clearance (nezávisle na možné dialýze). Ostatní farmakokinetické vlastnosti zůstávají nezměněny.

U starších pacientů a u pacientů s poruchou funkce jater je zvýšená biologická dostupnost zolpidemu. Clearance je snížena a poločas eliminace je prodloužen (přibližně 10 hodin).

U pacientů s jaterní cirhózou byly pozorovány 5násobné zvětšení AUC a 3násobné prodloužení biologického poločasu.

5.3.    Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Účinky v neklinických studiích byly pozorovány pouze po expozicích dostatečně převyšujících maximální expozici u člověka, což svědčí o malém významu při klinickém použití.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1. Seznam pomocných látek

Jádro tablety:

Monohydrát laktózy

Mikrokrystalická celulóza

Sodná sůl karboxymetylškrobu (typ A)

Magnesium-stearát

Hypromelóza

Potahová vrstva tablety:

Hypromelóza (E 464)

Oxid titaničitý (E 171)

Makrogol 400.

6.2.    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3.    Doba použitelnosti

3 roky

6.4.    Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v původním obalu.

6.5.    Druh obalu a obsah balení

Potahované tablety jsou baleny v:

-    PVC/PE/PVDC/Al blistrech v papírových krabičkách.

-    HDPE kontejnerech s PP dětským bezpečnostním uzávěrem

-    V jednodávkových blistrech (PVC/PE/PVDC/Al).

Velikost balení:

-    krabičky obsahující 10, 14, 15, 20, 28, 30 a 100 tablet balených v blistrech.

-    krabičky obsahující 50 tablet v nemocničním balení.

-    kontejnery s dětským bezpečnostním uzávěrem obsahující 30, 100, nebo 500 tablet. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6.    Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním Žádné zvláštní požadavky.

7.    DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Orion Corporation Orionintie 1 FI-02200 Espoo Finsko

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO

57/690/08-C

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 10.12.2008

Datum posledního prodloužení registrace: 8.4.2011

10.    DATUM REVIZE TEXTU

10.7.2015

9