Zebinix 200 Mg
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
PŘÍLOHA I
Zebinix 200 mg tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tableta obsahuje 200 mg eslicarbazepini acetas.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tableta.
Bílé podlouhlé tablety, které mají na jedné straně vyryto ‘ESL 200’a na druhé straně mají půlicí rýhu. Půlicí rýha není určena k rozlomení tablety.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Zebinix je indikován jako přídatná léčba u dospělých s parciálními záchvaty se sekundární generalizací či bez ní.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dospělí
Zebinix musí být přidán k existující antikonvulzní léčbě. Doporučená počáteční dávka je 400 mg jedenkrát denně. Po uplynutí jednoho nebo dvou týdnů je nutné ji zvýšit na 800 mg jedenkrát denně. Na základě individuální odpovědi lze dávku zvýšit až na 1 200 mg jedenkrát denně (viz bod 5.1).
Starší pacienti (od 65 let)
U starších pacientů není zapotřebí dávku upravovat za předpokladu, že funkce ledvin není narušena.
Porucha funkce ledvin
Při léčbě pacientů s poruchou funkce ledvin je nutné postupovat opatrně a dávkování je nutné upravit podle clearance kreatininu (CLcr) následujícím způsobem:
- CLcr > 60 ml/min: úprava dávkování není nutná.
- CLcr 30 - 60 ml/min: počáteční dávka 200 mg jednou denně nebo 400 mg jednou za dva dny po dobu 2 týdnů a poté jednou denně dávka 400 mg. Na základě individuální odpovědi však může být dávka zvýšena.
- CLcr < 30 ml/min: použití se nedoporučuje u pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin, neboť nejsou k dispozici dostatečné údaje.
Porucha funkce jater
U pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou funkce jater není nutná úprava dávkování. Farmakokinetika eslikarbazepin-acetátu u pacientů se závažnou poruchou funkce jater nebyla hodnocena (viz body 4.4 a 5.2) a podávání těmto pacientům se proto nedoporučuje.
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost eslikarbazepin-acetátu u dětí a dospívajících ve věku do 18 let nebyla dosud stanovena.
Způsob podání
Perorální podání.
Zebinix lze užívat při jídle nebo samostatně.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku, jiné deriváty karboxamidu (např. karbamazepin, oxkarbazepin) nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku uvedenou v bodě 6.1.
Atrioventrikulární (AV) blok druhého nebo třetího stupně.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Sebevražedné myšlenky
U pacientů léčených antiepileptickými léčivými látkami byly u několika indikací hlášeny suicidální myšlenky a chování. Metaanalýza randomizovaných, placebem kontrolovaných klinických hodnocení antiepileptických léčivých přípravků rovněž doložila mírně zvýšené riziko suicidálních myšlenek a chování. Mechanismus tohoto rizika není znám a dostupné údaje nevylučují možnost zvýšeného rizika u eslikarbazepin-acetátu. Proto by pacienti měli být monitorováni, zda nevykazují příznaky suicidálních myšlenek a chování, a je nutné zvážit odpovídající terapii. Pacientům (a osobám, jež pacientům poskytují péči) je nutné doporučit, aby vyhledali lékařskou pomoc, pokud se projeví suicidální myšlenky nebo chování.
Poruchy nervového systému
Eslikarbazepin-acetát byl spojen s některými nežádoucími účinky na centrální nervovou soustavu, jako jsou závratě a somnolence, jež by mohly zvýšit výskyt náhodných úrazů.
Perorální antikoncepce
Eslikarbazepin-acetát může snižovat účinnost hormonálních kontraceptiv. Při používání přípravku Zebinix se doporučuje použití jiných, nehormonálních forem antikoncepce (viz body 4.5 a 4.6).
Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Má-li být podávání přípravku Zebinix ukončeno, doporučuje se postupné vysazení, aby se minimalizovala možnost zvýšené frekvence záchvatů.
Konkomitantní užívání eslikarbazepin-acetátu s oxkarbazepinem se nedoporučuje, neboť může způsobit nadměrnou expozici aktivním metabolitům.
Nejsou žádné zkušenosti s ukončením konkomitantního užívání antiepileptických léčivých přípravků během léčby přípravkem Zebinix (přechod na monoterapii).
Kožní reakce
Vyrážka se jako nežádoucí účinek projevila u 1,1 % celkové populace léčené přípravkem Zebinix v placebem kontrolovaných studiích přídavné léčby epileptických pacientů. Pokud se projeví příznaky nebo symptomy hypersenzitivity, musí být užívání eslikarbazepin-acetátu přerušeno.
Alela HLA-B* 1502 - u osob čínského (Han) a thajského původu a u dalších asijských populací Bylo dokázáno, že přítomnost HLA-B*1502 u osob čínského (Han) a thajského původu při léčbě karbamazepinem významně souvisí s rizikem vzniku Stevensova-Johnsonova syndromu (SJS). Chemická struktura eslikarbazepin-acetátu je podobná struktuře karbamazepinu, a je proto možné, že pacienti, kteří mají alelu HLA-B*1502, mohou být rovněž ohroženi SJS po léčbě eslikarbazepin-acetátem. Prevalence alely HLA-B*1502 je u osob čínského (Han) a thajského původu přibližně 10 %. Proto je vždy, když je to možné, před zahájením léčby karbamazepinem nebo chemicky příbuznými sloučeninami nutné u subjektů čínského (Han) a thajského původu provést screening na přítomnost této alely. Pokud budou testy u pacientů těchto etnik na přítomnost alely HLA-B*1502 pozitivní, bude možné zvážit použití eslikarbazepin-acetátu, pokud se má za to, že přínos převažuje nad riziky.
Kvůli prevalenci této alely u jiných asijských etnik (například nad 15 % u Filipínců a Malajců) lze uvažovat o testování geneticky ohrožených populací na přítomnost HLA-B*1502.
Prevalence alely HLA-B*1502 je zanedbatelná u populací, z nichž se odebíraly vzorky, např. evropského původu, u Afričanů, Hispánců a u Japonců a Korejců (< 1 %).
Alela HLA-A*3101 - populace evropského původu a Japonci
Existující údaje naznačují, že HLA-A*3101 je spojena se zvýšeným rizikem nežádoucích kožních účinků léku vyvolaných karbamazepinem včetně Stevensova-Johnsonova syndromu (SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN), lékové vyrážky s eozinofilií a systémovými symptomy (DRESS) nebo méně závažné akutní generalizované exantematózní pustulózy (AGEP) a makulopapulární vyrážky u lidí evropského původu a u Japonců.
Frekvence výskytu alely HLA-A*3101 se u jednotlivých etnik pohybuje v širokém rozmezí. Prevalence alely HLA-A*3101 je 2 až 5 % v evropských populacích a přibližně 10 % v japonské populaci.
Přítomnost alely HLA-A*3101 může zvýšit riziko karbamazepinem vyvolaných kožních reakcí (většinou méně závažné) z 5,0 % u celkové populace na 26,0 % u subjektů evropského původu, zatímco jeho nepřítomnost může riziko snížit z 5,0 % na 3,8 %.
Na podporu doporučení screeningu na přítomnost HLA-A*3101 před zahájením léčby karbamazepinem nebo jemu chemicky podobnými sloučeninami neexistuje dostatek údajů.
Pokud je o pacientech evropského nebo japonského původu známo, že mají pozitivní výskyt alely HLA-A*3101, lze uvažovat o použití karbamazepinu nebo jemu chemicky podobných sloučenin, pokud se má za to, že přínos převažuje nad riziky.
Hyponatrémie
Hyponatrémie byla jako nežádoucí účinek zaznamenána u 1,2 % pacientů léčených přípravkem Zebinix. Hyponatrémie je ve většině případů asymptomatická, může však být doprovázena klinickými symptomy, jako je zhoršení záchvatů, zmatenost nebo snížené vědomí. Četnost hyponatrémie se zvyšovala se zvyšující se dávkou eslikarbazepin-acetátu. U pacientů s již existujícím renálním onemocněním způsobujícím hyponatrémii nebo u pacientů konkomitantně léčených léčivými přípravky, jejichž podávání může způsobit hyponatrémii (např. diuretika, desmopresin, karbamazepin), je nutné před léčbou a během léčby eslikarbazepin-acetátem vyšetřit hladinu sodíku v séru. Hladiny sodíku v séru je též nutné stanovit, pokud se projeví klinické příznaky hyponatrémie. Kromě toho je též nutné stanovit hladiny sodíku při běžném laboratorním vyšetření. Pokud se projeví klinicky relevantní hyponatrémie, je nutné užívání eslikarbazepin-acetátu přerušit.
PR interval
V klinických studiích s eslikarbazepin-acetátem bylo zjištěno prodloužení intervalu PR. U pacientů postižených onemocněním (např. nízká hladina tyroxinu, abnormality převodního systému srdečního) nebo u pacientů konkomitantně užívajících léčivé přípravky, u nichž je známo, že souvisejí s prodloužením PR, je nutné zachovávat opatrnost.
Porucha funkce ledvin
Při léčbě pacientů s poruchou funkce ledvin je nutné postupovat opatrně a je nutné upravit dávku podle clearance kreatininu (viz bod 4.2). U pacientů s CLcr <30 ml/min se podávání nedoporučuje, neboť nejsou k dispozici dostatečné údaje.
Porucha funkce jater
Vzhledem k tomu, že klinické údaje jsou omezené u pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou funkce jater a farmakokinetické a klinické údaje pro pacienty se závažnou poruchou funkce jater nejsou k dispozici, je nutné eslikarbazepin-acetát používat opatrně u pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou funkce jater. Použití u pacientů se závažnou poruchou funkce jater se nedoporučuje.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Studie interakce byly provedeny pouze u dospělých.
Eslikarbazepin-acetát se rozsáhle přeměňuje na eslikarbazepin, jenž je odbouráván především glukuronidací. In vitro je eslikarbazepin slabým induktorem CYP3A4 a UDP-glukuronyltransferáz. In vivo vykazoval eslikarbazepin indukční účinek na metabolismus léčivých přípravků, jejichž hlavním způsobem odbourávání je metabolizace CYP3A4 (např. simvastatin). Proto může být zapotřebí zvýšení dávky léčivých přípravků, které jsou převážně metabolizovány CYP3A4, pokud jsou užívány současně s eslikarbazepin-acetátem. In vivo může mít eslikarbazepin indukční účinek na metabolismus léčivých přípravků, jejichž hlavním způsobem odbourávání je konjugace pomocí UDP-glukuronyltransferáz. Při zahájení nebo ukončení léčby přípravkem Zebinix nebo změně dávky může dosažení nové úrovně enzymové aktivity trvat 2 až 3 týdny. Toto opoždění musí být vzato v úvahu, když je Zebinix podáván bezprostředně před jinými léčivými přípravky, jejichž užívání společně s ním vyžaduje úpravu dávky, nebo společně s těmito léky. Eslikarbazepin má inhibiční účinek na CYP2C19. Současné podávání vysokých dávek eslikarbazepin-acetátu s léčivými přípravky, které jsou metabolizovány především CYP2C19 (např. fenytoin), tedy může způsobit interakce.
Interakce s dalšími antiepileptiky
Karbamazepin
Ve studii na zdravých subjektech mělo konkomitantní podávání eslikarbazepin-acetátu v dávce 800 mg jedenkrát denně a karbamazepinu v dávce 400 mg dvakrát denně za následek snížení expozice aktivnímu metabolitu eslikarbazepinu průměrně o 32 %, jež bylo s nejvyšší pravděpodobností způsobeno indukcí glukuronidace. Nebyla zjištěna žádná změna v expozici karbamazepinu nebo jeho metabolitu epoxy-karbamazepinu. Na základě individuální odpovědi může být nutné zvýšení dávky eslikarbazepin-acetátu, pokud se užívá současně s karbamazepinem. Výsledky ze studií na pacientech prokázaly, že konkomitantní léčba zvyšovala riziko následujících nežádoucích účinků: diplopie, abnormální koordinace a závratě. Nelze vyloučit riziko vzrůstu dalších specifických nežádoucích účinků způsobených současným podáváním karbamazepinu a eslikarbazepin-acetátu.
Fenytoin
Ve studii na zdravých subjektech mělo konkomitantní podávání eslikarbazepin-acetátu v dávce 1 200 mg jedenkrát denně a fenytoinu za následek snížení expozice aktivnímu metabolitu eslikarbazepinu, průměrně o 31 - 33 %, jež bylo s nejvyšší pravděpodobností způsobeno indukcí glukuronidace, a zvýšení expozice fenytoinu průměrně o 31 - 35 %, jež bylo s nejvyšší pravděpodobností způsobeno inhibicí CYP2C19. Na základě individuální odpovědi může být nutné zvýšení dávky eslikarbazepin-acetátu a snížení dávky fenytoinu.
Lamotrigin
Hlavní metabolickou dráhou eslikarbazepinu i lamotriginu je glukuronidace, a proto lze očekávat interakci. Studie u zdravých subjektů, jimž byl podáván eslikarbazepin-acetát v množství 1 200 mg jedenkrát denně, prokázala nepatrnou průměrnou farmakokinetickou interakci (expozice lamotriginu poklesla o 15 %) mezi eslikarbazepin-acetátem a lamotriginem, a proto není nutná úprava dávky.
V důsledku variability mezi jednotlivci však může být účinek u některých osob klinicky relevantní.
Topiramát
Ve studii na zdravých subjektech bylo dokázáno, že konkomitantní podávání eslikarbazepin-acetátu v dávce 1 200 mg jedenkrát denně a topiramátu nezpůsobilo žádnou významnou změnu v expozici eslikarbazepinu, ale způsobilo 18% pokles expozice topiramátu, který byl s nejvyšší pravděpodobností způsoben sníženou biologickou dostupností topiramátu. Není nutná úprava dávkování.
Valproát a levetiracetam
Analýza populační farmakokinetiky studií fáze III u dospělých epileptických pacientů naznačila, že konkomitantní podávání s valproátem nebo levetiracetamem neovlivňuje expozici eslikarbazepinu, ale nebylo to ověřeno klasickými studiemi interakcí.
Další léčivé přípravky Perorální kontraceptiva
Při podávání eslikarbazepin-acetátu v dávce 1 200 mg jedenkrát denně subjektům ženského pohlaví užívajícím kombinovanou perorální antikoncepci bylo doloženo průměrné snížení systémové expozice levonorgestrelu o 37 % a ethinylestradiolu o 42 %, jež bylo s nejvyšší pravděpodobností způsobeno indukcí CYP3A4. Ženy v reprodukčním věku proto musejí během léčby přípravkem Zebinix používat odpovídající antikoncepci, a to až do konce menstruačního cyklu po ukončení léčby (viz body 4.4 a 4.6).
Simvastatin
Studie na zdravých subjektech prokázala snížení systémové expozice simvastatinu průměrně o 50 % při konkomitantním podávání s eslikarbazepin-acetátem v dávce 800 mg jedenkrát denně, jež bylo s nejvyšší pravděpodobností způsobeno indukcí CYP3A4. Může být zapotřebí zvýšení dávky simvastatinu, pokud je užíván současně s eslikarbazepin-acetátem.
Rosuvastatin
Došlo k průměrnému poklesu systémové expozice o 36 - 39 % u zdravých subjektů při společném podávání s 1 200 mg eslikarbazepin-acetátu jednou denně. Mechanismus tohoto snížení není znám, ale mohl by být způsoben narušením aktivity transportéru pro rosuvastatin samotný nebo v kombinaci s indukcí jeho metabolismu. Protože vztah mezi expozicí a účinností léčiva je nejasný, doporučuje se sledovat odezvu na terapii (např. hladiny cholesterolu).
Warfarin
Při současném podávání eslikarbazepin-acetátu v dávce 1 200 mg jedenkrát denně s warfarinem bylo doloženo malé (23 %), avšak statisticky významné, snížení expozice S-warfarinu. Nebyl zjištěn žádný účinek na farmakokinetiku R-warfarinu ani na koagulaci. V důsledku variability interakce u jednotlivých osob je nutné věnovat zvláštní pozornost monitorování INR během prvních týdnů po zahájení nebo ukončení konkomitantní léčby warfarinem a eslikarbazepin-acetátem.
Digoxin
Studie zdravých subjektů neprokázala žádný účinek eslikarbazepin-acetátu v dávce 1 200 mg jedenkrát denně na farmakokinetiku digoxinu, což svědčí o tom, že eslikarbazepin-acetát nemá vliv na transportér P-glykoprotein.
Inhibitory monoaminooxidázy (IMAO)
Na základě strukturálního vztahu mezi eslikarbazepin-acetátem a tricyklickými antidepresivy je teoreticky možná interakce mezi eslikarbazepin-acetátem a IMAO.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Obecná rizika související s epilepsií a entiepileptiky
Bylo dokázáno, že u potomků žen postižených epilepsií je prevalence malformací dvakrát až třikrát vyšší než jejich 3% výskyt v celkové populaci. Nejčastěji jsou hlášeny: rozštěp rtu, kardiovaskulární malformace a defekty nervové trubice. Léčba větším počtem antiepileptik může souviset s vyšším rizikem vrozených malformací než monoterapie, a proto je důležité, aby byla monoterapie používána vždy, když je to možné. Ženám, u nichž je pravděpodobnost otěhotnění, a ženám v reprodukčním věku je nutné poskytnout specializované poučení. Plánuje-li žena otěhotnění, je nutné znovu posoudit nutnost antiepileptické léčby. Nemělo by dojít k náhlému přerušení antiepileptické léčby, neboť by mohlo způsobit záchvaty typu „breakthrough“, jež by mohly mít závažné důsledky pro matku i dítě.
Ženy v reprodukčním věku/antikoncepce
Eslikarbazepin-acetát negativně ovlivňuje účinek perorálních kontraceptiv. Během léčby a po ukončení terapie až do konce stávajícího menstruačního cyklu je proto třeba používat jinou účinnou a bezpečnou antikoncepci.
Údaje o podávání eslikarbazepin-acetátu těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz Fertilita). Pokud ženy užívající eslikarbazepin-acetát otěhotní nebo plánují otěhotnění, je nutné podávání přípravku Zebinix znovu důsledně zhodnotit. Je nutné podávat minimální účinné dávky a tam, kde je to možné, je nutné dávat přednost monoterapii alespoň po dobu prvních tří měsíců těhotenství. Pacientkám je nutné poskytnout poradenství ohledně možného zvýšeného rizika malformací a musejí mít možnost podstoupit předporodní screening.
Monitoring a prevence
Antiepileptika mohou přispívat k deficitu kyseliny listové, což může být jednou z příčin vzniku abnormality plodu. Před otěhotněním a během těhotenství se doporučuje suplementace kyselinou listovou. Vzhledem k tomu, že účinnost této suplementace není doložena, lze nabídnout specifickou předporodní diagnostiku i u žen léčených suplementací kyselinou listovou.
Novorozenci
U novorozenců byla hlášena krvácivá onemocnění způsobená antiepileptiky. Jako preventivní opatření je nutné podávání vitamínu K1 během několika posledních týdnů těhotenství a po narození.
Kojení
Není známo, zda se eslikarbazepin-acetát vylučuje do lidského mateřského mléka. Studie na zvířatech prokázaly vylučování eslikarbazepinu do mateřského mléka. Vzhledem k tomu, že riziko pro kojené dítě nelze vyloučit, mělo by být během léčby eslikarbazepin-acetátem kojení přerušeno.
Fertilita
Eslikarbazepin-acetát byl hodnocen na potkanech a myších na potenciální nežádoucí vlivy na fertilitu parentální generace a generace F1. Ve studii fertility na potkaních samcích a samicích bylo prokázáno narušení fertility samic eslikarbazepin-acetátem. Ve studii fertility na myších byly pozorovány vývojové vlivy u embryí; účinky však mohou být také důsledkem menšího počtu corpora lutea a takto ukazují narušení fertility. U myší byla zvýšená incidence závažných abnormalit i incidence závažných skeletálních abnormalit. U potkanů ani myší nebyly pozorovány žádné účinky na parametry fertility u generace F1.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny. U některých pacientů se mohou projevit závratě, somnolence nebo vizuální poruchy, a to zvláště po zahájení léčby. Pacienty je proto nutné informovat, že jejich fyzické a/nebo psychické schopnosti potřebné pro obsluhu a řízení strojů mohou být narušené a že se doporučuje, aby takové činnosti nevykonávali, dokud nebude zjištěno, že jejich schopnost je vykonávat není ovlivněna.
4.8 Nežádoucí účinky
Shrnutí bezpečnostního profilu
V placebem kontrolovaných studiích, jichž se zúčastnilo 1 842 dospělých pacientů s parciálními záchvaty (1 282 pacientů léčených eslikarbazepin-acetátem a 560 léčených placebem), byly u 50,7 % pacientů léčených eslikarbazepin-acetátem a 27,7 % pacientů léčených placebem zaznamenány nežádoucí účinky.
Nežádoucí účinky byly obvykle mírně až středně intenzivní a projevily se především v prvních týdnech léčby eslikarbazepin-acetátem.
Rizika, která byla rozpoznána u přípravku Zebinix, j sou převážně nežádoucí účinky charakteristické pro danou třídu léčiva a jsou závislé na dávce. Nejčastější nežádoucí účinky vyvolané léčbou, hlášené v klinických studiích u dospělých epileptiků, a to jak ve skupinách na placebu, tak na eslikarbazepin-acetátu, zahrnovaly závratě, somnolenci, bolest hlavy a nauzeu. Většina nežádoucích účinků vyvolaných léčbou byla hlášena u < 3 % subjektů v jakékoliv léčebné skupině.
Tabulkový přehled nežádoucích účinků
V následující tabulce jsou všechny nežádoucí účinky, jež byly zjištěny na základě kontroly úplné bezpečnostní databáze eslikarbazepin-acetátu, uvedeny v členění podle třídy orgánových systémů a četnosti. Počáteční kontrola byla provedena zvážením všech nežádoucích účinků vznikajících při léčbě
v dvojitě zaslepených studiích epilepsie v celé skupině eslikarbazepin-acetát. Bylo rovněž uváženo následující: hodnoty incidence vyšší než placebo, tíže, závažnost a zhodnocení příčinné souvislosti jednotlivých případů, shoda s farmakologií eslikarbazepin-acetát a data z fází otevřené studie a bezpečnostní údaje po uvedení přípravku na trh.
Ke klasifikaci nežádoucích účinků byly použity následující konvence: velmi časté >1/10, časté >1/100 až <1/10, méně časté >1/1 000 až <1/100, vzácné >1/10 000 až <1/1 000 a není známo (frekvenci z dostupných údajů nelze určit). V každé kategorii četnosti jsou nežádoucí účinky prezentovány v pořadí podle klesající závažnosti.
|
Třída orgánových systémů |
Velmi časté |
Časté |
Méně časté |
Vzácné |
Není známo |
|
Poruchy krve a lymfatického systému |
Trombocytopenie, leukopenie | ||||
|
Poruchy imunitního systému |
Hypersenzitivita | ||||
|
Endokrinní poruchy |
Hypotyreóza | ||||
|
Poruchy metabolismu a výživy |
Hyponatrémie, snížená chuť k jídlu |
Elektrolytová nerovnováha, dehydratace, hypochloremie | |||
|
Psychiatrické poruchy |
Insomnie |
agitovanost, ADHD (hyperkinetická porucha), stav zmatenosti, výkyvy nálady, pláč, psychomotorick á retardace, psychotická porucha | |||
|
Poruchy nervového systému |
Závratě, somnolence |
porucha pozornosti, tremor, ataxie, porucha rovnováhy |
Abnormální koordinace, porucha paměti, amnézie, hypersomnie, sedace, afázie, dysestezie, dystonie, letargie, parosmie, mozečkový syndrom, záchvat, periferní neuropatie, nystagmus, porucha řeči, dysartrie, pocit pálení, parestezie, migréna |
|
Poruchy oka |
Diplopie, rozmazané vidění |
Poškození zraku, oscilopsie, binokulární okohybná porucha, oční hyperémie | |||
|
Poruchy ucha a labyrintu |
Hypakuzie, tinitus | ||||
|
Srdeční poruchy |
Palpitace, bradykardie | ||||
|
Cévní poruchy |
Hypertenze (včetně hypertenzní krize), ortostatická zrudnutí, chladná akra končetin | ||||
|
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy |
Epistaxe, bolest na hrudi | ||||
|
Gastrointestinální poruchy |
Zácpa, dyspepsie, gastritida, bolest břicha, sucho v ústech, břišní diskomfort, břišní distenze, gingivitida, melena, bolest zubů |
Pankreatitida | |||
|
Poruchy jater a žlučových cest |
Jaterní porucha | ||||
|
Poruchy kůže a podkožní tkáně |
Alopecie, suchá kůže, hyperhidróza, erytém, kožní porucha, pruritus |
Léková kožní reakce s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS) | |||
|
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně |
Myalgie, porucha kostního metabolismu,, svalová slabost, bolest v končetině | ||||
|
Poruchy ledvin a močových cest |
Infekce močového traktu | ||||
|
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace |
Únava, poruchy chůze, astenie |
|
Vyšetření |
Snížený krevní tlak, snížená tělesná hmotnost, zvýšený krevní tlak, snížená hladina sodíku v krvi, snížená hladina chloridu v krvi, zvýšený osteokalcin, snížený hematokrit, snížený hemoglobin, zvýšené transaminázy | ||||
|
Poranění, otravy a procedurální komplikace |
Toxicita léku, pád, popáleniny |
Popis vybraných nežádoucích účinků
Poruchy oka a poruchy nervového systému
U pacientů konkomitantně léčených karbamazepinem a eslikarbazepin-acetátem v placebem kontrolovaných studiích byly hlášeny následující nežádoucí účinky: diplopie (11,4 % subjektů, jimž byl konkomitantně podáván karbamazepin, 2,4 % subjektů, jimž karbamazepin konkomitantně podáván nebyl), abnormální koordinace (6,7 % subjektů, jimž byl konkomitantně podáván karbamazepin, 2,7 % subjektů, jimž karbamazepin konkomitantně podáván nebyl) a závratě (30,0 % subjektů, jimž byl konkomitantně podáván karbamazepin, 11,5 % subjektů, jimž karbamazepin konkomitantně podáván nebyl), viz bod 4.5.
Interval PR
Podávání eslikarbazepin-acetátu je spojeno se zvýšením intervalu PR. Mohou se vyskytnout nežádoucí účinky související s prodloužením intervalu PR (např. AV blok, synkopa, bradykardie).
Nežádoucí účinky podle třídy léčiva
Během placebem kontrolovaných studií programu léčby epilepsie eslikarbazepin-acetátem se neprojevily vzácné nežádoucí účinky, jako je útlum kostní dřeně, anafylaktické reakce, těžké kožní reakce (např. Stevens-Johnsonův syndrom), systémový lupus erythematodes nebo těžké srdeční arytmie. Byly však hlášeny u oxkarbazepinu. Proto nelze jejich výskyt při léčbě eslikarbazepin-acetátem vyloučit.
U pacientů dlouhodobě léčených strukturálně příbuznými antiepileptiky karbamazepinem a oxkarbamazepinem byly hlášeny případy snížené kostní denzity, osteopenie, osteoporózy a zlomenin. Mechanismus, který ovlivňuje kostní metabolismus, nebyl rozpoznán.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.
4.9 Předávkování
Při náhodném předávkování eslikarbazepin-acetátem byly zaznamenány symptomy centrální nervové soustavy, jako je vertigo, nestabilní chůze a hemiparéza. Specifické antidotum není známo.
Symptomatickou a podpůrnou léčbu je nutné aplikovat dle potřeby. Metabolity eslikarbazepin-acetátu lze účinně odstranit hemodialýzou, pokud je to nutné (viz bod 5.2).
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: antiepileptika, deriváty karboxamidu, ATC kód: N03AF04 Mechanismus účinku
Přesné mechanismy působení eslikarbazepin-acetátu nejsou známy. Elektrofyziologické studie in vitro však svědčí o tom, že eslikarbazepin-acetát i jeho metabolity stabilizují inaktivovanou fázi napěťově řízených sodíkových kanálů, brání tak jejich návratu do aktivované fáze, a tím udržují opakovanou neuronální aktivitu.
Farmakodynamické účinky
Eslikarbazepin-acetát a jeho aktivní metabolity zabránily vzniku záchvatů v neklinických modelech, jež predikovaly antikonvulzivní účinnost u člověka. U člověka je farmakologická aktivita eslikarbazepin-acetátu vyvolána primárně prostřednictvím aktivního metabolitu eslikarbazepinu.
Klinická účinnost a bezpečnost
Účinnost a bezpečnost eslikarbazepin-acetátu byly doloženy ve čtyřech placebem kontrolovaných, dvojitě zaslepených studiích fáze III u 1 703 randomizovaných dospělých pacientů s farmakorezistentní parciální epilepsií, která nereagovala na léčbu jedním až třemi konkomitantními antiepileptickými léčivými přípravky. Oxkarbazepin a felbamát nebyly v těchto studiích povoleny jako konkomitantní léčivé přípravky. Eslikarbazepin-acetát byl hodnocen v dávkách 400 mg (pouze ve studiích -301 a -302), 800 mg a 1 200 mg jedenkrát denně. Eslikarbazepin-acetát v dávce 800 mg jedenkrát denně a 1 200 mg jedenkrát denně byly při snižování frekvence záchvatů během 12 týdenní udržovací léčby významně účinnější než placebo.
Podíl subjektů, u nichž došlo k > 50 % snížení frekvence záchvatů ve studiích fáze III (1581 analyzovaných subjektů), činil 19,3 % u subjektů užívajících placebo, 20,8 % u subjektů užívajících eslikarbazepin-acetát v dávce 400 mg, 30,5 % u subjektů užívajících eslikarbazepin-acetát v dávce 800 mg a 35,3 % u subjektů užívajících eslikarbazepin-acetát v dávce 1 200 mg denně.
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií s přípravkem Zebinix u jedné nebo více podskupin pediatrické populace v léčbě epilepsie s výskytem parciálních záchvatů (informace o použití u dětí viz bod 4.2).
Starší pacienti
Bezpečnost a účinnost eslikarbazepin-acetátu jako přídatné terapie parciálních záchvatů u starších pacientů byla hodnocena v jednom nekontrolovaném klinickém hodnocení s délkou trvání 26 týdnů, a to u 72 starších pacientů (ve věku > 65 let). Údaje ukazují, že výskyt nežádoucích příhod u této populace vyvolaných léčbou (65,3 %) je podobný celkové populaci zařazené do dvojitě zaslepených klinických hodnocení epilepsie (66,8 %). Nejčastějšími individuálními nežádoucími příhodami vyvolanými léčbou byly závratě (12,5 %), ospalost (9,7 %), únava (6,9 %) a infekce horních cest dýchacích (5,6 %). 26týdenní léčebné období dokončilo celkem 50 ze 72 subjektů hodnocení zahajujících klinické hodnocení, což odpovídá míře zadržení 69,4 % (viz bod 4.2, kde jsou informace o použití u starší populace).
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Eslikarbazepin-acetát se ve velké míře přeměňuje na eslikarbazepin. Hladiny eslikarbazepin-acetátu v plazmě po perorálním podání obvykle zůstávají nižší než mez kvantifikace. Hodnoty tmax eslikarbazepinu je dosaženo za 2 až 3 hodiny po podání dávky. Biologickou dostupnost lze považovat za vysokou, neboť množství metabolitů vyloučených močí odpovídá více než 90 % dávky eslikarbazepin-acetátu.
Distribuce
Navázání eslikarbazepinu na plazmatické bílkoviny je relativně nízké (< 40 %) a není závislé na koncentraci. Studie in vitro ukázaly, že vazba na plazmatické bílkoviny nebyla významně ovlivněna přítomností warfarinu, diazepamu, digoxinu, fenytoinu a tolbutamidu. Vazba warfarinu, diazepamu, digoxinu, fenytoinu a tolbutamidu nebyla významně ovlivněna přítomností eslikarbazepinu.
Biotransformace
Eslikarbazepin-acetát je rychle a ve velké míře biologicky transformován na svůj hlavní aktivní metabolit eslikarbazepin hydrolytickým metabolismem „first-pass“. Vrcholových koncentrací (Cmax) eslikarbazepinu v plazmě je dosaženo za 2 - 3 hodiny po podání dávky a rovnovážných koncentrací v plazmě je dosaženo za 4 až 5 dnů při podávání jedenkrát denně, což odpovídá efektivnímu poločasu v řádu 20 - 24 h. Ve studiích zdravých subjektů a dospělých pacientů s epilepsií byl zřejmý poločas eslikarbazepinu 10 - 20 h u zdravých subjektů a 13 - 20 h u dospělých pacientů s epilepsií. Méně významné metabolity v plazmě j sou R-likarbazepin a oxkarbazepin, u nichž bylo doloženo, že j sou aktivní, a konjugáty kyseliny glukuronové s eslikarbazepin-acetátem, eslikarbazepinem, R-likarbazepinem a oxkarbazepinem.
Eslikarbazepin-acetát neovlivňuje svůj vlastní metabolismus ani clearance.
Eslikarbazepin je slabým induktorem CYP3A4 a má inhibiční vlastnosti s ohledem na CYP2C19 (jak je uvedeno v bodu 4.5).
Ve studiích s eslikarbazepinem na čerstvých lidských hepatocytech byla zjištěna mírná indukce glukuronidace zprostředkované UGT1A1.
Eliminace
Metabolity eslikarbazepin-acetátu jsou odstraňovány ze systémového oběhu primárně renální exkrecí, a to v nezměněné formě a ve formě glukuronidového konjugátu. Celkem eslikarbazepin a jeho glukuronid odpovídají za více než 90 % celkových metabolitů vyloučených v moči, z nichž jsou zhruba dvě třetiny vyloučeny v nezměněné formě a jedna třetina jako glukuronidový konjugát.
Linearita/nelinearita
Farmakokinetika eslikarbazepin-acetátu u zdravých subjektů i pacientů je lineární a v rozmezí 400 -1 200 mg úměrná dávce.
Starší pacienti (od 65 let)
Farmakokinetický profil eslikarbazepin-acetátu u starších pacientů s clearance kreatininu > 60 ml/min není ovlivněn (viz bod 4.2).
Porucha funkce ledvin
Metabolity eslikarbazepin-acetátu jsou odstraňovány ze systémového oběhu primárně renální exkrecí. Studie pacientů s mírnou až závažnou poruchou funkce ledvin dokázala, že clearance je závislá na renální funkci. Během léčby přípravkem Zebinix se doporučuje úprava dávkování u pacientů, jejichž clearance kreatininu je < 60 ml/min (viz bod 4.2).
Hemodialýza odstraňuje metabolity eslikarbazepin-acetátu z plazmy.
Porucha funkce jater
Farmakokinetika a metabolismus eslikarbazepin-acetátu po podání vícenásobných perorálních dávek byly hodnoceny u zdravých subjektů a pacientů se středně závažnou poruchou funkce jater. Středně závažná porucha funkce jater neměla na farmakokinetiku eslikarbazepin-acetátu vliv. U pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou funkce jater se nedoporučuje úprava dávkování (viz bod 4.2). Farmakokinetika eslikarbazepin-acetátu u pacientů se závažnou poruchou funkce jater nebyla hodnocena.
Pohlaví
Studie na zdravých subjektech a pacientech doložily, že pohlaví nemá na farmakokinetiku eslikarbazepin-acetátu vliv.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Nežádoucí účinky zaznamenané ve studiích na zvířatech se projevily při expozičních limitech znatelně nižších než jsou klinické expoziční limity eslikarbazepinu (hlavního a farmakologicky aktivního metabolitu eslikarbazepin-acetátu). Bezpečné rozmezí na základě komparativní expozice tedy nebylo stanoveno.
Důkazy o nefrotoxicitě byly zjištěny ve studiích toxicity po opakovaných dávkách u potkanů, ale nebyly zjištěny ve studiích na myších a psech, a odpovídají exacerbaci spontánní chronické progresivní nefropatie u tohoto druhu.
Ve studiích toxicity po opakovaných dávkách u myší a potkanů byla zjištěna centrilobulární hypertrofie jater a ve studii kancerogenity na myších byl zjištěn zvýšený výskyt nádorů jater; tato zjištění odpovídají indukci jaterních mikrozomálních enzymů, což je účinek, který u pacientů, jimž byl podáván eslikarbazepin-acetát, nebyl zaznamenán.
Studie genotoxicity eslikarbazepin-acetátu nenaznačují žádné zvláštní nebezpečí pro člověka.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Povidon K 29-32 Sodná sůl kroskarmelosy Magnesium-stearát
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
2 roky.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Al/PVC blistry vložené do papírových krabiček obsahujících 20 nebo 60 tablet.
HDPE lahvičky s polypropylenovým dětským bezpečnostním uzávěrem v papírové krabičce, obsahujících 60 tablet.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
BIAL - Portela & Ca , SA
A Av. da Siderurgia Nacional
4745-457 S. Mamede do Coronado - Portugalsko
telefon: +351 22 986 61 00
fax: +351 22 986 61 99
e-mail: info@bial.com
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
EU/1/09/514/021 -023
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 21 dubna 2009
Datum posledního prodloužení registrace: 22 leden 2014
10. DATUM REVIZE TEXTU
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu.
NÁZEV PŘÍPRAVKU
1.
Zebinix 400 mg tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tableta obsahuje 400 mg eslicarbazepini acetas.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tableta.
Bílé kulaté bikonvexní tablety, které mají na jedné straně vyryto ‘ESL 400’ a na druhé straně mají půlicí rýhu. Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Zebinix je indikován jako přídatná léčba u dospělých s parciálními záchvaty se sekundární generalizací či bez ní.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dospělí
Zebinix musí být přidán k existující antikonvulzní léčbě. Doporučená počáteční dávka je 400 mg jedenkrát denně. Po uplynutí jednoho nebo dvou týdnů je nutné ji zvýšit na 800 mg jedenkrát denně. Na základě individuální odpovědi lze dávku zvýšit až na 1 200 mg jedenkrát denně (viz bod 5.1).
Starší pacienti (od 65 let)
U starších pacientů není zapotřebí dávku upravovat za předpokladu, že funkce ledvin není narušena.
Porucha funkce ledvin
Při léčbě pacientů s poruchou funkce ledvin je nutné postupovat opatrně a dávkování je nutné upravit podle clearance kreatininu (CLcr) následujícím způsobem:
- CLcr > 60 ml/min: úprava dávkování není nutná.
- CLcr 30 - 60 ml/min: počáteční dávka 200 mg jednou denně nebo 400 mg jednou za dva dny po dobu 2 týdnů a poté jednou denně dávka 400 mg. Na základě individuální odpovědi však může být dávka zvýšena.
- CLcr < 30 ml/min: použití se nedoporučuje u pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin, neboť nejsou k dispozici dostatečné údaje.
Porucha funkce jater
U pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou funkce jater není nutná úprava dávkování. Farmakokinetika eslikarbazepin-acetátu u pacientů se závažnou poruchou funkce jater nebyla hodnocena (viz body 4.4 a 5.2) a podávání těmto pacientům se proto nedoporučuje.
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost eslikarbazepin-acetátu u dětí a dospívajících ve věku do 18 let nebyla dosud stanovena.
Způsob podání
Perorální podání.
Zebinix lze užívat při jídle nebo samostatně.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku, jiné deriváty karboxamidu (např. karbamazepin, oxkarbazepin) nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku uvedenou v bodě 6.1.
Atrioventrikulární (AV) blok druhého nebo třetího stupně.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Sebevražedné myšlenky
U pacientů léčených antiepileptickými léčivými látkami byly u několika indikací hlášeny suicidální myšlenky a chování. Metaanalýza randomizovaných, placebem kontrolovaných klinických hodnocení antiepileptických léčivých přípravků rovněž doložila mírně zvýšené riziko suicidálních myšlenek a chování. Mechanismus tohoto rizika není znám a dostupné údaje nevylučují možnost zvýšeného rizika u eslikarbazepin-acetátu. Proto by pacienti měli být monitorováni, zda nevykazují příznaky suicidálních myšlenek a chování, a je nutné zvážit odpovídající terapii. Pacientům (a osobám, jež pacientům poskytují péči) je nutné doporučit, aby vyhledali lékařskou pomoc, pokud se projeví suicidální myšlenky nebo chování.
Poruchy nervového systému
Eslikarbazepin-acetát byl spojen s některými nežádoucími účinky na centrální nervovou soustavu, jako jsou závratě a somnolence, jež by mohly zvýšit výskyt náhodných úrazů.
Perorální antikoncepce
Eslikarbazepin-acetát může snižovat účinnost hormonálních kontraceptiv. Při používání přípravku Zebinix se doporučuje použití jiných, nehormonálních forem antikoncepce (viz body 4.5 a 4.6).
Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Má-li být podávání přípravku Zebinix ukončeno, doporučuje se postupné vysazení, aby se minimalizovala možnost zvýšené frekvence záchvatů.
Konkomitantní užívání eslikarbazepin-acetátu s oxkarbazepinem se nedoporučuje, neboť může způsobit nadměrnou expozici aktivním metabolitům.
Nej sou žádné zkušenosti s ukončením konkomitantního užívání antiepileptických léčivých přípravků během léčby přípravkem Zebinix (přechod na monoterapii).
Kožní reakce
Vyrážka se jako nežádoucí účinek projevila u 1,1 % celkové populace léčené přípravkem Zebinix v placebem kontrolovaných studiích přídavné léčby epileptických pacientů. Pokud se projeví příznaky nebo symptomy hypersenzitivity, musí být užívání přípravku eslikarbazepin-acetátu přerušeno.
Alela HLA-B* 1502 - u osob čínského (Han) a thajského původu a u dalších asijských populací Bylo dokázáno, že přítomnost HLA-B*1502 u osob čínského (Han) a thajského původu při léčbě karbamazepinem významně souvisí s rizikem vzniku Stevensova-Johnsonova syndromu (SJS). Chemická struktura eslikarbazepin-acetátu je podobná struktuře karbamazepinu, a je proto možné, že pacienti, kteří mají alelu HLA-B*1502, mohou být rovněž ohroženi SJS po léčbě eslikarbazepin-acetátem. Prevalence alely HLA-B*1502 je u osob čínského (Han) a thajského původu přibližně 10 %. Proto je vždy, když je to možné, před zahájením léčby karbamazepinem nebo chemicky příbuznými sloučeninami nutné u subjektů čínského (Han) a thajského původu provést screening na přítomnost této alely. Pokud budou testy u pacientů těchto etnik na přítomnost alely HLA-B*1502 pozitivní, bude možné zvážit použití eslikarbazepin-acetátu, pokud se má za to, že přínos převažuje nad riziky.
Kvůli prevalenci této alely u jiných asijských etnik (například nad 15 % u Filipínců a Malajců) lze uvažovat o testování geneticky ohrožených populací na přítomnost HLA-B*1502.
Prevalence alely HLA-B*1502 je zanedbatelná u populací, z nichž se odebíraly vzorky, např. evropského původu, u Afričanů, Hispánců a u Japonců a Korejců (< 1 %).
Alela HLA-A*3101 - populace evropského původu a Japonci
Existující údaje naznačují, že HLA-A*3101 je spojena se zvýšeným rizikem nežádoucích kožních účinků léku vyvolaných karbamazepinem včetně Stevensova-Johnsonova syndromu (SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN), lékové vyrážky s eozinofilií a systémovými symptomy (DRESS) nebo méně závažné akutní generalizované exantematózní pustulózy (AGEP) a makulopapulární vyrážky u lidí evropského původu a u Japonců.
Frekvence výskytu alely HLA-A*3101 se u jednotlivých etnik pohybuje v širokém rozmezí. Prevalence alely HLA-A*3101 je 2 až 5 % v evropských populacích a přibližně 10 % v japonské populaci.
Přítomnost alely HLA-A*3101 může zvýšit riziko karbamazepinem vyvolaných kožních reakcí (většinou méně závažné) z 5,0 % u celkové populace na 26,0 % u subjektů evropského původu, zatímco jeho nepřítomnost může riziko snížit z 5,0 % na 3,8 %.
Na podporu doporučení screeningu na přítomnost HLA-A*3101 před zahájením léčby karbamazepinem nebo jemu chemicky podobnými sloučeninami neexistuje dostatek údajů.
Pokud je o pacientech evropského nebo japonského původu známo, že mají pozitivní výskyt alely HLA-A*3101, lze uvažovat o použití karbamazepinu nebo jemu chemicky podobných sloučenin, pokud se má za to, že přínos převažuje nad riziky.
Hyponatrémie
Hyponatrémie byla jako nežádoucí účinek zaznamenána u 1,2 % pacientů léčených přípravkem Zebinix. Hyponatrémie je ve většině případů asymptomatická, může však být doprovázena klinickými symptomy, jako je zhoršení záchvatů, zmatenost nebo snížené vědomí. Četnost hyponatrémie se zvyšovala se zvyšující se dávkou eslikarbazepin-acetátu. U pacientů s již existujícím renálním onemocněním způsobujícím hyponatrémii nebo u pacientů konkomitantně léčených léčivými přípravky, jejichž podávání může způsobit hyponatrémii (např. diuretika, desmopresin, karbamazepin), je nutné před léčbou a během léčby eslikarbazepin-acetátem vyšetřit hladinu sodíku v séru. Hladiny sodíku v séru je též nutné stanovit, pokud se projeví klinické příznaky hyponatrémie. Kromě toho je též nutné stanovit hladiny sodíku při běžném laboratorním vyšetření. Pokud se projeví klinicky relevantní hyponatrémie, je nutné užívání eslikarbazepin-acetátu přerušit.
PR interval
V klinických studiích s eslikarbazepin-acetátem bylo zjištěno prodloužení intervalu PR. U pacientů postižených onemocněním (např. nízká hladina tyroxinu, abnormality převodního systému srdečního) nebo u pacientů konkomitantně užívajících léčivé přípravky, u nichž je známo, že souvisejí s prodloužením PR, je nutné zachovávat opatrnost.
Porucha funkce ledvin
Při léčbě pacientů s poruchou funkce ledvin je nutné postupovat opatrně a je nutné upravit dávku podle clearance kreatininu (viz bod 4.2). U pacientů s CLcr < 30 ml/min se podávání nedoporučuje, neboť nejsou k dispozici dostatečné údaje.
Porucha funkce jater
Vzhledem k tomu, že klinické údaje jsou omezené u pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou funkce jater a farmakokinetické a klinické údaje pro pacienty se závažnou poruchou funkce jater nejsou k dispozici, je nutné eslikarbazepin-acetát používat opatrně u pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou funkce jater. Použití u pacientů se závažnou poruchou funkce jater se nedoporučuje.
Studie interakce byly provedeny pouze u dospělých.
Eslikarbazepin-acetát se rozsáhle přeměňuje na eslikarbazepin, jenž je odbouráván především glukuronidací. In vitro je eslikarbazepin slabým induktorem CYP3A4 a UDP-glukuronyltransferáz. In vivo vykazoval eslikarbazepin indukční účinek na metabolismus léčivých přípravků, jejichž hlavním způsobem odbourávání je metabolizace CYP3A4 (např. simvastatin). Proto může být zapotřebí zvýšení dávky léčivých přípravků, které jsou převážně metabolizovány CYP3A4, pokud jsou užívány současně s eslikarbazepin-acetátem. In vivo může mít eslikarbazepin indukční účinek na metabolismus léčivých přípravků, jejichž hlavním způsobem odbourávání je konjugace pomocí UDP-glukuronyltransferáz. Při zahájení nebo ukončení léčby přípravkem Zebinix nebo změně dávky může dosažení nové úrovně enzymové aktivity trvat 2 až 3 týdny. Toto opoždění musí být vzato v úvahu, když je Zebinix podáván bezprostředně před jinými léčivými přípravky, jejichž užívání společně s ním vyžaduje úpravu dávky, nebo společně s těmito léky. Eslikarbazepin má inhibiční účinek na CYP2C19. Současné podávání vysokých dávek eslikarbazepin-acetátu s léčivými přípravky, které jsou metabolizovány především CYP2C19 (např. fenytoin), tedy může způsobit interakce.
Interakce s dalšími antiepileptiky
Karbamazepin
Ve studii na zdravých subjektech mělo konkomitantní podávání eslikarbazepin-acetátu v dávce 800 mg jedenkrát denně a karbamazepinu v dávce 400 mg dvakrát denně za následek snížení expozice aktivnímu metabolitu eslikarbazepinu průměrně o 32 %, jež bylo s nejvyšší pravděpodobností způsobeno indukcí glukuronidace. Nebyla zjištěna žádná změna v expozici karbamazepinu nebo jeho metabolitu epoxy-karbamazepinu. Na základě individuální odpovědi může být nutné zvýšení dávky eslikarbazepin-acetátu, pokud se užívá současně s karbamazepinem. Výsledky ze studií na pacientech prokázaly, že konkomitantní léčba zvyšovala riziko následujících nežádoucích účinků: diplopie, abnormální koordinace a závratě. Nelze vyloučit riziko vzrůstu dalších specifických nežádoucích účinků způsobených současným podáváním karbamazepinu a eslikarbazepin-acetátu.
Fenytoin
Ve studii na zdravých subjektech mělo konkomitantní podávání eslikarbazepin-acetátu v dávce 1 200 mg jedenkrát denně a fenytoinu za následek snížení expozice aktivnímu metabolitu eslikarbazepinu, průměrně o 31 - 33 %, jež bylo s nejvyšší pravděpodobností způsobeno indukcí glukuronidace, a zvýšení expozice fenytoinu průměrně o 31 - 35 %, jež bylo s nejvyšší pravděpodobností způsobeno inhibicí CYP2C19. Na základě individuální odpovědi může být nutné zvýšení dávky eslikarbazepin-acetátu a snížení dávky fenytoinu.
Lamotrigin
Hlavní metabolickou dráhou eslikarbazepinu i lamotriginu je glukuronidace, a proto lze očekávat interakci. Studie u zdravých subjektů, jimž byl podáván eslikarbazepin-acetát v množství 1 200 mg jedenkrát denně, prokázala nepatrnou průměrnou farmakokinetickou interakci (expozice lamotriginu poklesla o 15 %) mezi eslikarbazepin-acetátem a lamotriginem, a proto není nutná úprava dávky.
V důsledku variability mezi jednotlivci však může být účinek u některých osob klinicky relevantní.
Topiramát
Ve studii na zdravých subjektech bylo dokázáno, že konkomitantní podávání eslikarbazepin-acetátu v dávce 1 200 mg jedenkrát denně a topiramátu nezpůsobilo žádnou významnou změnu v expozici eslikarbazepinu, ale způsobilo 18 % pokles expozice topiramátu, který byl s nejvyšší pravděpodobností způsoben sníženou biologickou dostupností topiramátu. Není nutná úprava dávkování.
Valproát a levetiracetam
Analýza populační farmakokinetiky studií fáze III u dospělých epileptických pacientů naznačila, že konkomitantní podávání s valproátem nebo levetiracetamem neovlivňuje expozici eslikarbazepinu, ale nebylo to ověřeno klasickými studiemi interakcí.
Další léčivé přípravky Perorální kontraceptiva
Při podávání eslikarbazepin-acetátu v dávce 1 200 mg jedenkrát denně subjektům ženského pohlaví užívajícím kombinovanou perorální antikoncepci bylo doloženo průměrné snížení systémové expozice levonorgestrelu o 37 % a ethinylestradiolu o 42 %, jež bylo s nejvyšší pravděpodobností způsobeno indukcí CYP3A4. Ženy v reprodukčním věku proto musejí během léčby přípravkem Zebinix používat odpovídající antikoncepci, a to až do konce menstruačního cyklu po ukončení léčby (viz body 4.4 a 4.6).
Simvastatin
Studie na zdravých subjektech prokázala snížení systémové expozice simvastatinu průměrně o 50 % při konkomitantním podávání s eslikarbazepin-acetátem v dávce 800 mg jedenkrát denně, jež bylo s nejvyšší pravděpodobností způsobeno indukcí CYP3A4. Může být zapotřebí zvýšení dávky simvastatinu, pokud je užíván současně s eslikarbazepin-acetátem.
Rosuvastatin
Došlo k průměrnému poklesu systémové expozice o 36 - 39 % u zdravých subjektů při společném podávání s 1 200 mg eslikarbazepin-acetátu jednou denně. Mechanismus tohoto snížení není znám, ale mohl by být způsoben narušením aktivity transportéru pro rosuvastatin samotný nebo v kombinaci s indukcí jeho metabolismu. Protože vztah mezi expozicí a účinností léčiva je nejasný, doporučuje se sledovat odezvu na terapii (např. hladiny cholesterolu).
Warfarin
Při současném podávání eslikarbazepin-acetátu v dávce 1 200 mg jedenkrát denně s warfarinem bylo doloženo malé (23 %), avšak statisticky významné, snížení expozice S-warfarinu. Nebyl zjištěn žádný účinek na farmakokinetiku R-warfarinu ani na koagulaci. V důsledku variability interakce u jednotlivých osob je nutné věnovat zvláštní pozornost monitorování INR během prvních týdnů po zahájení nebo ukončení konkomitantní léčby warfarinem a eslikarbazepin-acetátem.
Digoxin
Studie zdravých subjektů neprokázala žádný účinek eslikarbazepin-acetátu v dávce 1 200 mg jedenkrát denně na farmakokinetiku digoxinu, což svědčí o tom, že eslikarbazepin-acetát nemá vliv na transportér P-glykoprotein.
Inhibitory monoaminooxidázy (IMAO)
Na základě strukturálního vztahu mezi eslikarbazepin-acetátem a tricyklickými antidepresivy je teoreticky možná interakce mezi eslikarbazepin-acetátem a IMAO.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Obecná rizika související s epilepsií a entiepileptiky
Bylo dokázáno, že u potomků žen postižených epilepsií je prevalence malformací dvakrát až třikrát vyšší než jejich 3% výskyt v celkové populaci. Nejčastěji jsou hlášeny: rozštěp rtu, kardiovaskulární malformace a defekty nervové trubice. Léčba větším počtem antiepileptik může souviset s vyšším rizikem vrozených malformací než monoterapie, a proto je důležité, aby byla monoterapie používána vždy, když je to možné. Ženám, u nichž je pravděpodobnost otěhotnění, a ženám v reprodukčním věku je nutné poskytnout specializované poučení. Plánuje-li žena otěhotnění, je nutné znovu posoudit nutnost antiepileptické léčby. Nemělo by dojít k náhlému přerušení antiepileptické léčby, neboť by mohlo způsobit záchvaty typu „breakthrough“, jež by mohly mít závažné důsledky pro matku i dítě.
Ženy v reprodukčním věku/antikoncepce
Eslikarbazepin-acetát negativně ovlivňuje účinek perorálních kontraceptiv. Během léčby a po ukončení terapie až do konce stávajícího menstruačního cyklu je proto třeba používat jinou účinnou a bezpečnou antikoncepci.
Údaje o podávání eslikarbazepin-acetátu těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz Fertilita). Pokud ženy užívající eslikarbazepin-acetát otěhotní nebo plánují otěhotnění, je nutné podávání přípravku Zebinix znovu důsledně zhodnotit. Je nutné podávat minimální účinné dávky a tam, kde je to možné, je nutné dávat přednost monoterapii alespoň po dobu prvních tří měsíců těhotenství. Pacientkám je nutné poskytnout poradenství ohledně možného zvýšeného rizika malformací a musejí mít možnost podstoupit předporodní screening.
Monitoring a prevence
Antiepileptika mohou přispívat k deficitu kyseliny listové, což může být jednou z příčin vzniku abnormality plodu. Před otěhotněním a během těhotenství se doporučuje suplementace kyselinou listovou. Vzhledem k tomu, že účinnost této suplementace není doložena, lze nabídnout specifickou předporodní diagnostiku i u žen léčených suplementací kyselinou listovou.
Novorozenci
U novorozenců byla hlášena krvácivá onemocnění způsobená antiepileptiky. Jako preventivní opatření je nutné podávání vitamínu K1 během několika posledních týdnů těhotenství a po narození.
Kojení
Není známo, zda se eslikarbazepin-acetát vylučuje do lidského mateřského mléka. Studie na zvířatech prokázaly vylučování eslikarbazepinu do mateřského mléka. Vzhledem k tomu, že riziko pro kojené dítě nelze vyloučit, mělo by být během léčby eslikarbazepin-acetátem kojení přerušeno.
Fertilita
Eslikarbazepin-acetát byl hodnocen na potkanech a myších na potenciální nežádoucí vlivy na fertilitu parentální generace a generace F1. Ve studii fertility na potkaních samcích a samicích bylo prokázáno narušení fertility samic eslikarbazepin-acetátem. Ve studii fertility na myších byly pozorovány vývojové vlivy u embryí; účinky však mohou být také důsledkem menšího počtu corpora lutea a takto ukazují narušení fertility. U myší byla zvýšená incidence závažných abnormalit i incidence závažných skeletálních abnormalit. U potkanů ani myší nebyly pozorovány žádné účinky na parametry fertility u generace F1.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny. U některých pacientů se mohou projevit závratě, somnolence nebo vizuální poruchy, a to zvláště po zahájení léčby. Pacienty je proto nutné informovat, že jejich fyzické a/nebo psychické schopnosti potřebné pro obsluhu a řízení strojů mohou být narušené a že se doporučuje, aby takové činnosti nevykonávali, dokud nebude zjištěno, že jejich schopnost je vykonávat není ovlivněna.
4.8 Nežádoucí účinky
Shrnutí bezpečnostního profilu
V placebem kontrolovaných studiích, jichž se zúčastnilo 1 842 dospělých pacientů s parciálními záchvaty (1 282 pacientů léčených eslikarbazepin-acetátem a 560 léčených placebem), byly u 50,7 % pacientů léčených eslikarbazepin-acetátem a 27,7 % pacientů léčených placebem zaznamenány nežádoucí účinky.
Nežádoucí účinky byly obvykle mírně až středně intenzivní a projevily se především v prvních týdnech léčby eslikarbazepin-acetátem.
Rizika, která byla rozpoznána u přípravku Zebinix, j sou převážně nežádoucí účinky charakteristické pro danou třídu léčiva a jsou závislé na dávce. Nejčastější nežádoucí účinky vyvolané léčbou, hlášené v klinických studiích u dospělých epileptiků, a to jak ve skupinách na placebu, tak na eslikarbazepin-acetátu, zahrnovaly závratě, somnolenci, bolest hlavy a nauzeu. Většina nežádoucích účinků vyvolaných léčbou byla hlášena u < 3 % subjektů v jakékoliv léčebné skupině.
Tabulkový přehled nežádoucích účinků
V následující tabulce jsou všechny nežádoucí účinky, jež byly zjištěny na základě kontroly úplné bezpečnostní databáze eslikarbazepin-acetátu, uvedeny v členění podle třídy orgánových systémů a četnosti. Počáteční kontrola byla provedena zvážením všech nežádoucích účinků vznikajících při léčbě v dvojitě zaslepených studiích epilepsie v celé skupině eslikarbazepin-acetát. Bylo rovněž uváženo následující: hodnoty incidence vyšší než placebo, tíže, závažnost a zhodnocení příčinné souvislosti jednotlivých případů, shoda s farmakologií eslikarbazepin-acetát a data z fází otevřené studie a bezpečnostní údaje po uvedení přípravku na trh.
Ke klasifikaci nežádoucích účinků byly použity následující konvence: velmi časté >1/10, časté >1/100 až <1/10, méně časté >1/1 000 až <1/100, vzácné >1/10 000 až <1/1 000 a není známo (frekvenci z dostupných údajů nelze určit). V každé kategorii četnosti jsou nežádoucí účinky prezentovány v pořadí podle klesající závažnosti.
|
Třída orgánových systémů |
Velmi časté |
Časté |
Méně časté |
Vzácné |
Není známo |
|
Poruchy krve a lymfatického systému |
Trombocytopenie, leukopenie | ||||
|
Poruchy imunitního systému |
Hypersenzitivita | ||||
|
Endokrinní poruchy |
Hypotyreóza | ||||
|
Poruchy metabolismu a výživy |
Hyponatrémie, snížená chuť k jídlu |
Elektrolytová nerovnováha, dehydratace, obezita, hypochloremie | |||
|
Psychiatrické poruchy |
Insomnie |
agitovanost, ADHD (hyperkinetická porucha), stav zmatenosti, výkyvy nálady, pláč, psychomotorick á retardace, psychotická porucha |
|
Poruchy nervového systému |
Závratě, somnolence |
porucha pozornosti, tremor, ataxie, porucha rovnováhy |
Abnormální koordinace, porucha paměti, amnézie, hypersomnie, sedace, afázie, dysestezie, dystonie, letargie, parosmie, mozečkový syndrom, záchvat, periferní neuropatie, nystagmus, porucha řeči, dysartrie, pocit pálení, parestezie, migréna | ||
|
Poruchy oka |
Diplopie, rozmazané vidění |
Poškození zraku,oscilopsie, binokulární okohybná porucha, oční hyperémie | |||
|
Poruchy ucha a labyrintu |
Hypakuzie, tinitus | ||||
|
Srdeční poruchy |
Palpitace, bradykardie | ||||
|
Cévní poruchy |
Hypertenze (včetně hypertenzní krize), ortostatická zrudnutí, chladná akra končetin | ||||
|
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy |
Epistaxe, bolest na hrudi | ||||
|
Gastrointestinální poruchy |
Zácpa, dyspepsie, gastritida, bolest břicha, s sucho v ústech, břišní diskomfort, břišní distenze, gingivitida, melena, bolest zubů |
Pankreatitida | |||
|
Poruchy jater a žlučových cest |
Jaterní porucha |
|
Poruchy kůže a podkožní tkáně |
Alopecie, suchá kůže, hyperhidróza, erytém, kožní porucha, pruritus |
Léková kožní reakce s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS) | |||
|
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně |
Myalgie, porucha kostního metabolismu,sva lová slabost, bolest v končetině | ||||
|
Poruchy ledvin a močových cest |
Infekce močového traktu | ||||
|
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace |
Únava, poruchy chůze, astenie | ||||
|
Vyšetření |
Snížený krevní tlak, snížená tělesná hmotnost, zvýšený krevní tlak, snížená hladina sodíku v krvi, snížená hladina chloridu v krvi, zvýšený osteokalcin, snížený hematokrit, snížený hemoglobin, zvýšené transaminázy | ||||
|
Poranění, otravy a procedurální komplikace |
Toxicita léku, pád, popáleniny |
Popis vybraných nežádoucích účinků
Poruchy oka a poruchy nervového systému
U pacientů konkomitantně léčených karbamazepinem a eslikarbazepin-acetátem v placebem kontrolovaných studiích byly hlášeny následující nežádoucí účinky: diplopie (11,4 % subjektů, jimž byl konkomitantně podáván karbamazepin, 2,4 % subjektů, jimž karbamazepin konkomitantně podáván nebyl), abnormální koordinace (6,7 % subjektů, jimž byl konkomitantně podáván karbamazepin, 2,7 % subjektů, jimž karbamazepin konkomitantně podáván nebyl) a závratě (30,0 % subjektů, jimž byl konkomitantně podáván karbamazepin, 11,5 % subjektů, jimž karbamazepin konkomitantně podáván nebyl), viz bod 4.5.
Interval PR
Podávání eslikarbazepin-acetátu je spojeno se zvýšením intervalu PR. Mohou se vyskytnout nežádoucí účinky související s prodloužením intervalu PR (např. AV blok, synkopa, bradykardie).
Nežádoucí účinky podle třídy léčiva
Během placebem kontrolovaných studií programu léčby epilepsie eslikarbazepin-acetátem se neprojevily vzácné nežádoucí účinky, jako je útlum kostní dřeně, anafylaktické reakce, těžké kožní reakce (např. Stevens-Johnsonův syndrom), systémový lupus erythematodes nebo těžké srdeční arytmie. Byly však hlášeny u oxkarbazepinu. Proto nelze jejich výskyt při léčbě eslikarbazepin-acetátem vyloučit.
U pacientů dlouhodobě léčených strukturálně příbuznými antiepileptiky karbamazepinem a oxkarbamazepinem byly hlášeny případy snížené kostní denzity, osteopenie, osteoporózy a zlomenin. Mechanismus, který ovlivňuje kostní metabolismus, nebyl rozpoznán.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.
4.9 Předávkování
Při náhodném předávkování eslikarbazepin-acetátem byly zaznamenány symptomy centrální nervové soustavy, jako je vertigo, nestabilní chůze a hemiparéza. Specifické antidotum není známo. Symptomatickou a podpůrnou léčbu je nutné aplikovat dle potřeby. Metabolity eslikarbazepin-acetátu lze účinně odstranit hemodialýzou, pokud je to nutné (viz bod 5.2).
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: antiepileptika, deriváty karboxamidu, ATC kód: N03AF04 Mechanismus účinku
Přesné mechanismy působení eslikarbazepin-acetátu nejsou známy. Elektrofyziologické studie in vitro však svědčí o tom, že eslikarbazepin-acetát i jeho metabolity stabilizují inaktivovanou fázi napěťově řízených sodíkových kanálů, brání tak jejich návratu do aktivované fáze, a tím udržují opakovanou neuronální aktivitu.
Farmakodynamické účinky
Eslikarbazepin-acetát a jeho aktivní metabolity zabránily vzniku záchvatů v neklinických modelech, jež predikovaly antikonvulzivní účinnost u člověka. U člověka je farmakologická aktivita eslikarbazepin-acetátu vyvolána primárně prostřednictvím aktivního metabolitu eslikarbazepinu.
Klinická účinnost a bezpečnost
Účinnost a bezpečnost eslikarbazepin-acetátu byly doloženy ve čtyřech placebem kontrolovaných, dvojitě zaslepených studiích fáze III u 1 703 randomizovaných dospělých pacientů s farmakorezistentní parciální epilepsií, která nereagovala na léčbu jedním až třemi konkomitantními antiepileptickými léčivými přípravky. Oxkarbazepin a felbamát nebyly v těchto studiích povoleny jako konkomitantní léčivé přípravky. Eslikarbazepin-acetát byl hodnocen v dávkách 400 mg (pouze ve studiích -301 a -302), 800 mg a 1 200 mg jedenkrát denně. Eslikarbazepin-acetát v dávce 800 mg jedenkrát denně a 1 200 mg jedenkrát denně byly při snižování frekvence záchvatů během 12 týdenní udržovací léčby významně účinnější než placebo.
Podíl subjektů, u nichž došlo k> 50 % snížení frekvence záchvatů ve studiích fáze III (1581 analyzovaných subjektů), činil 19,3 % u subjektů užívajících placebo, 20,8 % u subjektů užívajících eslikarbazepin-acetát v dávce 400 mg, 30,5 % u subjektů užívajících eslikarbazepin-acetát v dávce 800 mg a 35,3 % u subjektů užívajících eslikarbazepin-acetát v dávce 1 200 mg denně.
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií s přípravkem Zebinix u jedné nebo více podskupin pediatrické populace v léčbě epilepsie s výskytem parciálních záchvatů (informace o použití u dětí viz bod 4.2).
Starší pacienti
Bezpečnost a účinnost eslikarbazepin-acetátu jako přídatné terapie parciálních záchvatů u starších pacientů byla hodnocena v jednom nekontrolovaném klinickém hodnocení s délkou trvání 26 týdnů, a to u 72 starších pacientů (ve věku > 65 let). Údaje ukazují, že výskyt nežádoucích příhod u této populace vyvolaných léčbou (65,3 %) je podobný celkové populaci zařazené do dvojitě zaslepených klinických hodnocení epilepsie (66,8 %). Nejčastějšími individuálními nežádoucími příhodami vyvolanými léčbou byly závratě (12,5 %), ospalost (9,7 %), únava (6,9 %) a infekce horních cest dýchacích (5,6 %). 26týdenní léčebné období dokončilo celkem 50 ze 72 subjektů hodnocení zahajujících klinické hodnocení, což odpovídá míře zadržení 69,4 % (viz bod 4.2, kde jsou informace
0 použití u starší populace).
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Eslikarbazepin-acetát se ve velké míře přeměňuje na eslikarbazepin. Hladiny eslikarbazepin-acetátu v plazmě po perorálním podání obvykle zůstávají nižší než mez kvantifikace. Hodnoty tmax eslikarbazepinu je dosaženo za 2 až 3 hodiny po podání dávky. Biologickou dostupnost lze považovat za vysokou, neboť množství metabolitů vyloučených močí odpovídá více než 90 % dávky eslikarbazepin-acetátu.
Distribuce
Navázání eslikarbazepinu na plazmatické bílkoviny je relativně nízké (< 40 %) a není závislé na koncentraci. Studie in vitro ukázaly, že vazba na plazmatické bílkoviny nebyla významně ovlivněna přítomností warfarinu, diazepamu, digoxinu, fenytoinu a tolbutamidu. Vazba warfarinu, diazepamu, digoxinu, fenytoinu a tolbutamidu nebyla významně ovlivněna přítomností eslikarbazepinu.
Biotransformace
Eslikarbazepin-acetát je rychle a ve velké míře biologicky transformován na svůj hlavní aktivní metabolit eslikarbazepin hydrolytickým metabolismem „first-pass“. Vrcholových koncentrací (Cmax) eslikarbazepinu v plazmě je dosaženo za 2 - 3 hodiny po podání dávky a rovnovážných koncentrací v plazmě je dosaženo za 4 až 5 dnů při podávání jedenkrát denně, což odpovídá efektivnímu poločasu v řádu 20 - 24 h. Ve studiích zdravých subjektů a dospělých pacientů s epilepsií byl zřejmý poločas eslikarbazepinu 10 - 20 h u zdravých subjektů a 13 - 20 h u dospělých pacientů s epilepsií. Méně významné metabolity v plazmě jsou R-likarbazepin a oxkarbazepin, u nichž bylo doloženo, že jsou aktivní, a konjugáty kyseliny glukuronové s eslikarbazepin-acetátem, eslikarbazepinem, R-likarbazepinem a oxkarbazepinem.
Eslikarbazepin-acetát neovlivňuje svůj vlastní metabolismus ani clearance.
Eslikarbazepin je slabým induktorem CYP3A4 a má inhibiční vlastnosti s ohledem na CYP2C19 (jak je uvedeno v bodu 4.5).
Ve studiích s eslikarbazepinem na čerstvých lidských hepatocytech byla zjištěna mírná indukce glukuronidace zprostředkované UGT1A1.
Eliminace
Metabolity eslikarbazepin-acetátu jsou odstraňovány ze systémového oběhu primárně renální exkrecí, a to v nezměněné formě a ve formě glukuronidového konjugátu. Celkem eslikarbazepin a jeho glukuronid odpovídají za více než 90 % celkových metabolitů vyloučených v moči, z nichž jsou zhruba dvě třetiny vyloučeny v nezměněné formě a jedna třetina jako glukuronidový konjugát.
Linearita/nelinearita
Farmakokinetika eslikarbazepin-acetátu u zdravých subjektů i pacientů je lineární a v rozmezí 400 -
1 200 mg úměrná dávce.
Starší pacienti (od 65 let)
Farmakokinetický profil eslikarbazepin-acetátu u starších pacientů s clearance kreatininu > 60 ml/min není ovlivněn (viz bod 4.2).
Porucha funkce ledvin
Metabolity eslikarbazepin-acetátu jsou odstraňovány ze systémového oběhu primárně renální exkrecí. Studie pacientů s mírnou až závažnou poruchou funkce ledvin dokázala, že clearance je závislá na renální funkci. Během léčby přípravkem Zebinix se doporučuje úprava dávkování u pacientů, jejichž clearance kreatininu je < 60 ml/min (viz bod 4.2).
Hemodialýza odstraňuje metabolity eslikarbazepin-acetátu z plazmy.
Porucha funkce jater
Farmakokinetika a metabolismus eslikarbazepin-acetátu po podání vícenásobných perorálních dávek byly hodnoceny u zdravých subjektů a pacientů se středně závažnou poruchou funkce jater. Středně závažná porucha funkce jater neměla na farmakokinetiku eslikarbazepin-acetátu vliv. U pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou funkce jater se nedoporučuje úprava dávkování (viz bod 4.2). Farmakokinetika eslikarbazepinu-acetátu u pacientů se závažnou poruchou funkce jater nebyla hodnocena.
Pohlaví
Studie na zdravých subjektech a pacientech doložily, že pohlaví nemá na farmakokinetiku eslikarbazepin-acetátu vliv.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Nežádoucí účinky zaznamenané ve studiích na zvířatech se projevily při expozičních limitech znatelně nižších než jsou klinické expoziční limity eslikarbazepinu (hlavního a farmakologicky aktivního metabolitu eslikarbazepin-acetátu). Bezpečné rozmezí na základě komparativní expozice tedy nebylo stanoveno.
Důkazy o nefrotoxicitě byly zjištěny ve studiích toxicity po opakovaných dávkách u potkanů, ale nebyly zjištěny ve studiích na myších a psech, a odpovídají exacerbaci spontánní chronické progresivní nefropatie u tohoto druhu.
Ve studiích toxicity po opakovaných dávkách u myší a potkanů byla zjištěna centrilobulární hypertrofie jater a ve studii kancerogenity na myších byl zjištěn zvýšený výskyt nádorů jater; tato zjištění odpovídají indukci jaterních mikrozomálních enzymů, což je účinek, který u pacientů, jimž byl podáván eslikarbazepin-acetát, nebyl zaznamenán.
Studie genotoxicity eslikarbazepin-acetátu nenaznačují žádné zvláštní nebezpečí pro člověka.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Povidon K 29-32 Sodná sůl kroskarmelosy Magnesium-stearát
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
5 roky.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Al/Al nebo Al/PVC blistry vložené do papírových krabiček obsahujících 7, 14 nebo 28 tablet. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
BIAL - Portela & Ca , SA
A Av. da Siderurgia Nacional
4745-457 S. Mamede do Coronado - Portugalsko
telefon: +351 22 986 61 00
fax: +351 22 986 61 99
e-mail: info@bial.com
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
EU/1/09/514/001-006
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 21. dubna 2009
Datum posledního prodloužení registrace: 22 leden 2014
10. DATUM REVIZE TEXTU
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu.
NÁZEV PŘÍPRAVKU
1.
Zebinix 600 mg tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tableta obsahuje 600 mg eslicarbazepini acetas.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tableta.
Bílé podlouhlé tablety, které mají na jedné straně vyryto ‘ESL 600’a na druhé straně mají půlicí rýhu. Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Zebinix je indikován jako přídatná léčba u dospělých s parciálními záchvaty se sekundární generalizací či bez ní.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dospělí
Zebinix musí být přidán k existující antikonvulzní léčbě. Doporučená počáteční dávka je 400 mg jedenkrát denně. Po uplynutí jednoho nebo dvou týdnů je nutné ji zvýšit na 800 mg jedenkrát denně. Na základě individuální odpovědi lze dávku zvýšit až na 1 200 mg jedenkrát denně (viz bod 5.1).
Starší pacienti (od 65 let)
U starších pacientů není zapotřebí dávku upravovat za předpokladu, že funkce ledvin není narušena.
Porucha funkce ledvin
Při léčbě pacientů s poruchou funkce ledvin je nutné postupovat opatrně a dávkování je nutné upravit podle clearance kreatininu (CLcr) následujícím způsobem:
- CLcr > 60 ml/min: úprava dávkování není nutná.
- CLcr 30 - 60 ml/min: počáteční dávka 200 mg jednou denně nebo 400 mg jednou za dva dny po dobu 2 týdnů a poté jednou denně dávka 400 mg. Na základě individuální odpovědi však může být dávka zvýšena.
- CLcr < 30 ml/min: použití se nedoporučuje u pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin, neboť nejsou k dispozici dostatečné údaje.
Porucha funkce jater
U pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou funkce jater není nutná úprava dávkování. Farmakokinetika eslikarbazepin-acetátu u pacientů se závažnou poruchou funkce jater nebyla hodnocena (viz body 4.4 a 5.2) a podávání těmto pacientům se proto nedoporučuje.
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost eslikarbazepin-acetátu u dětí a dospívajících ve věku do 18 let nebyla dosud stanovena.
Způsob podání
Perorální podání.
Zebinix lze užívat při jídle nebo samostatně.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku, jiné deriváty karboxamidu (např. karbamazepin, oxkarbazepin) nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku uvedenou v bodě 6.1.
Atrioventrikulární (AV) blok druhého nebo třetího stupně.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Sebevražedné myšlenky
U pacientů léčených antiepileptickými léčivými látkami byly u několika indikací hlášeny suicidální myšlenky a chování. Metaanalýza randomizovaných, placebem kontrolovaných klinických hodnocení antiepileptických léčivých přípravků rovněž doložila mírně zvýšené riziko suicidálních myšlenek a chování. Mechanismus tohoto rizika není znám a dostupné údaje nevylučují možnost zvýšeného rizika u eslikarbazepin-acetátu. Proto by pacienti měli být monitorováni, zda nevykazují příznaky suicidálních myšlenek a chování, a je nutné zvážit odpovídající terapii. Pacientům (a osobám, jež pacientům poskytují péči) je nutné doporučit, aby vyhledali lékařskou pomoc, pokud se projeví suicidální myšlenky nebo chování.
Poruchy nervového systému
Eslikarbazepin-acetát byl spojen s některými nežádoucími účinky na centrální nervovou soustavu, jako jsou závratě a somnolence, jež by mohly zvýšit výskyt náhodných úrazů.
Perorální antikoncepce
Eslikarbazepin-acetát může snižovat účinnost hormonálních kontraceptiv. Při používání přípravku Zebinix se doporučuje použití jiných, nehormonálních forem antikoncepce (viz body 4.5 a 4.6).
Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Má-li být podávání přípravku Zebinix ukončeno, doporučuje se postupné vysazení, aby se minimalizovala možnost zvýšené frekvence záchvatů.
Konkomitantní užívání eslikarbazepin-acetátu s oxkarbazepinem se nedoporučuje, neboť může způsobit nadměrnou expozici aktivním metabolitům.
Nejsou žádné zkušenosti s ukončením konkomitantního užívání antiepileptických léčivých přípravků během léčby přípravkem Zebinix (přechod na monoterapii).
Kožní reakce
Vyrážka se jako nežádoucí účinek projevila u 1,1 % celkové populace léčené přípravkem Zebinix v placebem kontrolovaných studiích přídavné léčby epileptických pacientů. Pokud se projeví příznaky nebo symptomy hypersenzitivity, musí být užívání eslikarbazepin-acetátu přerušeno.
Alela HLA-B* 1502 - u osob čínského (Han) a thajského původu a u dalších asijských populací Bylo dokázáno, že přítomnost HLA-B*1502 u osob čínského (Han) a thajského původu při léčbě karbamazepinem významně souvisí s rizikem vzniku Stevensova-Johnsonova syndromu (SJS). Chemická struktura eslikarbazepin-acetátu je podobná struktuře karbamazepinu, a je proto možné, že pacienti, kteří mají alelu HLA-B*1502, mohou být rovněž ohroženi SJS po léčbě eslikarbazepin-acetátem. Prevalence alely HLA-B*1502 je u osob čínského (Han) a thajského původu přibližně 10 %. Proto je vždy, když je to možné, před zahájením léčby karbamazepinem nebo chemicky příbuznými sloučeninami nutné u subjektů čínského (Han) a thajského původu provést screening na přítomnost této alely. Pokud budou testy u pacientů těchto etnik na přítomnost alely HLA-B*1502 pozitivní, bude možné zvážit použití eslikarbazepin-acetátu, pokud se má za to, že přínos převažuje nad riziky.
Kvůli prevalenci této alely u jiných asijských etnik (například nad 15 % u Filipínců a Malajců) lze uvažovat o testování geneticky ohrožených populací na přítomnost HLA-B*1502.
Prevalence alely HLA-B*1502 je zanedbatelná u populací, z nichž se odebíraly vzorky, např. evropského původu, u Afričanů, Hispánců a u Japonců a Korejců (< 1 %).
Alela HLA-A*3101 - populace evropského původu a Japonci
Existující údaje naznačují, že HLA-A*3101 je spojena se zvýšeným rizikem nežádoucích kožních účinků léku vyvolaných karbamazepinem včetně Stevensova-Johnsonova syndromu (SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN), lékové vyrážky s eozinofilií a systémovými symptomy (DRESS) nebo méně závažné akutní generalizované exantematózní pustulózy (AGEP) a makulopapulární vyrážky u lidí evropského původu a u Japonců.
Frekvence výskytu alely HLA-A*3101 se u jednotlivých etnik pohybuje v širokém rozmezí. Prevalence alely HLA-A*3101 je 2 až 5 % v evropských populacích a přibližně 10 % v japonské populaci.
Přítomnost alely HLA-A*3101 může zvýšit riziko karbamazepinem vyvolaných kožních reakcí (většinou méně závažné) z 5,0 % u celkové populace na 26,0 % u subjektů evropského původu, zatímco jeho nepřítomnost může riziko snížit z 5,0 % na 3,8 %.
Na podporu doporučení screeningu na přítomnost HLA-A*3101 před zahájením léčby karbamazepinem nebo jemu chemicky podobnými sloučeninami neexistuje dostatek údajů.
Pokud je o pacientech evropského nebo japonského původu známo, že mají pozitivní výskyt alely HLA-A*3101, lze uvažovat o použití karbamazepinu nebo jemu chemicky podobných sloučenin, pokud se má za to, že přínos převažuje nad riziky.
Hyponatrémie
Hyponatrémie byla jako nežádoucí účinek zaznamenána u 1,2 % pacientů léčených přípravkem Zebinix. Hyponatrémie je ve většině případů asymptomatická, může však být doprovázena klinickými symptomy, jako je zhoršení záchvatů, zmatenost nebo snížené vědomí. Četnost hyponatrémie se zvyšovala se zvyšující se dávkou eslikarbazepin-acetátu. U pacientů s již existujícím renálním onemocněním způsobujícím hyponatrémii nebo u pacientů konkomitantně léčených léčivými přípravky, jejichž podávání může způsobit hyponatrémii (např. diuretika, desmopresin, karbamazepin), je nutné před léčbou a během léčby eslikarbazepin-acetátem vyšetřit hladinu sodíku v séru. Hladiny sodíku v séru je též nutné stanovit, pokud se projeví klinické příznaky hyponatrémie. Kromě toho je též nutné stanovit hladiny sodíku při běžném laboratorním vyšetření. Pokud se projeví klinicky relevantní hyponatrémie, je nutné užívání eslikarbazepin-acetátu přerušit.
PR interval
V klinických studiích s eslikarbazepin-acetátem bylo zjištěno prodloužení intervalu PR. U pacientů postižených onemocněním (např. nízká hladina tyroxinu, abnormality převodního systému srdečního) nebo u pacientů konkomitantně užívajících léčivé přípravky, u nichž je známo, že souvisejí s prodloužením PR, je nutné zachovávat opatrnost.
Porucha funkce ledvin
Při léčbě pacientů s poruchou funkce ledvin je nutné postupovat opatrně a je nutné upravit dávku podle clearance kreatininu (viz bod 4.2). U pacientů s CLcr <30 ml/min se podávání nedoporučuje, neboť nejsou k dispozici dostatečné údaje.
Porucha funkce jater
Vzhledem k tomu, že klinické údaje jsou omezené u pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou funkce jater a farmakokinetické a klinické údaje pro pacienty se závažnou poruchou funkce jater nejsou k dispozici, je nutné přípravek eslikarbazepin-acetát používat opatrně u pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou funkce jater. Použití u pacientů se závažnou poruchou funkce jater se nedoporučuje.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Studie interakce byly provedeny pouze u dospělých.
Eslikarbazepin-acetát se rozsáhle přeměňuje na eslikarbazepin, jenž je odbouráván především glukuronidací. In vitro je eslikarbazepin slabým induktorem CYP3A4 a UDP-glukuronyltransferáz. In vivo vykazoval eslikarbazepin indukční účinek na metabolismus léčivých přípravků, jejichž hlavním způsobem odbourávání je metabolizace CYP3A4 (např. simvastatin). Proto může být zapotřebí zvýšení dávky léčivých přípravků, které jsou převážně metabolizovány CYP3A4, pokud jsou užívány současně s eslikarbazepin-acetátem. In vivo může mít eslikarbazepin indukční účinek na metabolismus léčivých přípravků, jejichž hlavním způsobem odbourávání je konjugace pomocí UDP-glukuronyltransferáz. Při zahájení nebo ukončení léčby přípravkem Zebinix nebo změně dávky může dosažení nové úrovně enzymové aktivity trvat 2 až 3 týdny. Toto opoždění musí být vzato v úvahu, když je Zebinix podáván bezprostředně před jinými léčivými přípravky, jejichž užívání společně s ním vyžaduje úpravu dávky, nebo společně s těmito léky. Eslikarbazepin má inhibiční účinek na CYP2C19. Současné podávání vysokých dávek eslikarbazepin-acetátu s léčivými přípravky, které jsou metabolizovány především CYP2C19 (např. fenytoin), tedy může způsobit interakce.
Interakce s dalšími antiepileptiky
Karbamazepin
Ve studii na zdravých subjektech mělo konkomitantní podávání eslikarbazepin-acetátu v dávce 800 mg jedenkrát denně a karbamazepinu v dávce 400 mg dvakrát denně za následek snížení expozice aktivnímu metabolitu eslikarbazepinu průměrně o 32 %, jež bylo s nejvyšší pravděpodobností způsobeno indukcí glukuronidace. Nebyla zjištěna žádná změna v expozici karbamazepinu nebo jeho metabolitu epoxy-karbamazepinu. Na základě individuální odpovědi může být nutné zvýšení dávky eslikarbazepin-acetátu, pokud se užívá současně s karbamazepinem. Výsledky ze studií na pacientech prokázaly, že konkomitantní léčba zvyšovala riziko následujících nežádoucích účinků: diplopie, abnormální koordinace a závratěNelze vyloučit riziko vzrůstu dalších specifických nežádoucích účinků způsobených současným podáváním karbamazepinu a eslikarbazepin-acetátu.
Fenytoin
Ve studii na zdravých subjektech mělo konkomitantní podávání eslikarbazepin-acetátu v dávce 1 200 mg jedenkrát denně a fenytoinu za následek snížení expozice aktivnímu metabolitu eslikarbazepinu, průměrně o 31 - 33 %, jež bylo s nejvyšší pravděpodobností způsobeno indukcí glukuronidace, a zvýšení expozice fenytoinu průměrně o 31 - 35 %, jež bylo s nejvyšší pravděpodobností způsobeno inhibicí CYP2C19. Na základě individuální odpovědi může být nutné zvýšení dávky eslikarbazepin-acetátu a snížení dávky fenytoinu.
Lamotrigin
Hlavní metabolickou dráhou eslikarbazepinu i lamotriginu je glukuronidace, a proto lze očekávat interakci. Studie u zdravých subjektů, jimž byl podáván eslikarbazepin-acetát v množství 1 200 mg jedenkrát denně, prokázala nepatrnou průměrnou farmakokinetickou interakci (expozice lamotriginu poklesla o 15 %) mezi eslikarbazepin-acetátem a lamotriginem, a proto není nutná úprava dávky.
V důsledku variability mezi jednotlivci však může být účinek u některých osob klinicky relevantní.
Topiramát
Ve studii na zdravých subjektech bylo dokázáno, že konkomitantní podávání eslikarbazepin-acetátu v dávce 1 200 mg jedenkrát denně a topiramátu nezpůsobilo žádnou významnou změnu v expozici eslikarbazepinu, ale způsobilo 18% pokles expozice topiramátu, který byl s nejvyšší pravděpodobností způsoben sníženou biologickou dostupností topiramátu. Není nutná úprava dávkování.
Valproát a levetiracetam
Analýza populační farmakokinetiky studií fáze III u dospělých epileptických pacientů naznačila, že konkomitantní podávání s valproátem nebo levetiracetamem neovlivňuje expozici eslikarbazepinu, ale nebylo to ověřeno klasickými studiemi interakcí.
Další léčivé přípravky Perorální kontraceptiva
Při podávání eslikarbazepin-acetátu v dávce 1 200 mg jedenkrát denně subjektům ženského pohlaví užívajícím kombinovanou perorální antikoncepci bylo doloženo průměrné snížení systémové expozice levonorgestrelu o 37 % a ethinylestradiolu o 42 %, jež bylo s nejvyšší pravděpodobností způsobeno indukcí CYP3A4. Ženy v reprodukčním věku proto musejí během léčby přípravkem Zebinix používat odpovídající antikoncepci, a to až do konce menstruačního cyklu po ukončení léčby (viz body 4.4 a 4.6).
Simvastatin
Studie na zdravých subjektech prokázala snížení systémové expozice simvastatinu průměrně o 50 % při konkomitantním podávání s eslikarbazepin-acetátem v dávce 800 mg jedenkrát denně, jež bylo s nejvyšší pravděpodobností způsobeno indukcí CYP3A4. Může být zapotřebí zvýšení dávky simvastatinu, pokud je užíván současně s eslikarbazepin-acetátem.
Rosuvastatin
Došlo k průměrnému poklesu systémové expozice o 36 - 39 % u zdravých subjektů při společném podávání s 1 200 mg eslikarbazepin-acetátu jednou denně. Mechanismus tohoto snížení není znám, ale mohl by být způsoben narušením aktivity transportéru pro rosuvastatin samotný nebo v kombinaci s indukcí jeho metabolismu. Protože vztah mezi expozicí a účinností léčiva je nejasný, doporučuje se sledovat odezvu na terapii (např. hladiny cholesterolu).
Warfarin
Při současném podávání eslikarbazepin-acetátu v dávce 1 200 mg jedenkrát denně s warfarinem bylo doloženo malé (23 %), avšak statisticky významné, snížení expozice S-warfarinu. Nebyl zjištěn žádný účinek na farmakokinetiku R-warfarinu ani na koagulaci. V důsledku variability interakce u jednotlivých osob je nutné věnovat zvláštní pozornost monitorování INR během prvních týdnů po zahájení nebo ukončení konkomitantní léčby warfarinem a eslikarbazepin-acetátem.
Digoxin
Studie zdravých subjektů neprokázala žádný účinek eslikarbazepin-acetátu v dávce 1 200 mg jedenkrát denně na farmakokinetiku digoxinu, což svědčí o tom, že eslikarbazepin-acetát nemá vliv na transportér P-glykoprotein.
Inhibitory monoaminooxidázy (IMAO)
Na základě strukturálního vztahu mezi eslikarbazepin-acetátem a tricyklickými antidepresivy je teoreticky možná interakce mezi eslikarbazepin-acetátem a IMAO.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Obecná rizika související s epilepsií a entiepileptiky
Bylo dokázáno, že u potomků žen postižených epilepsií je prevalence malformací dvakrát až třikrát vyšší než jejich 3% výskyt v celkové populaci. Nejčastěji jsou hlášeny: rozštěp rtu, kardiovaskulární malformace a defekty nervové trubice. Léčba větším počtem antiepileptik může souviset s vyšším rizikem vrozených malformací než monoterapie, a proto je důležité, aby byla monoterapie používána vždy, když je to možné. Ženám, u nichž je pravděpodobnost otěhotnění, a ženám v reprodukčním věku je nutné poskytnout specializované poučení. Plánuje-li žena otěhotnění, je nutné znovu posoudit nutnost antiepileptické léčby. Nemělo by dojít k náhlému přerušení antiepileptické léčby, neboť by mohlo způsobit záchvaty typu „breakthrough“, jež by mohly mít závažné důsledky pro matku i dítě.
Ženy v reprodukčním věku/antikoncepce
Eslikarbazepin-acetát negativně ovlivňuje účinek perorálních kontraceptiv. Během léčby a po ukončení terapie až do konce stávajícího menstruačního cyklu je proto třeba používat jinou účinnou a bezpečnou antikoncepci.
Údaje o podávání eslikarbazepin-acetátu těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz Fertilita). Pokud ženy užívající eslikarbazepin-acetát otěhotní nebo plánují otěhotnění, je nutné podávání přípravku Zebinix znovu důsledně zhodnotit. Je nutné podávat minimální účinné dávky a tam, kde je to možné, je nutné dávat přednost monoterapii alespoň po dobu
prvních tří měsíců těhotenství. Pacientkám je nutné poskytnout poradenství ohledně možného zvýšeného rizika malformací a musejí mít možnost podstoupit předporodní screening.
Monitoring a prevence
Antiepileptika mohou přispívat k deficitu kyseliny listové, což může být jednou z příčin vzniku abnormality plodu. Před otěhotněním a během těhotenství se doporučuje suplementace kyselinou listovou. Vzhledem k tomu, že účinnost této suplementace není doložena, lze nabídnout specifickou předporodní diagnostiku i u žen léčených suplementací kyselinou listovou.
Novorozenci
U novorozenců byla hlášena krvácivá onemocnění způsobená antiepileptiky. Jako preventivní opatření je nutné podávání vitamínu K1 během několika posledních týdnů těhotenství a po narození.
Kojení
Není známo, zda se eslikarbazepin-acetát vylučuje do lidského mateřského mléka. Studie na zvířatech prokázaly vylučování eslikarbazepinu do mateřského mléka. Vzhledem k tomu, že riziko pro kojené dítě nelze vyloučit, mělo by být během léčby eslikarbazepin-acetátem kojení přerušeno.
Fertilita
Eslikarbazepin-acetát byl hodnocen na potkanech a myších na potenciální nežádoucí vlivy na fertilitu parentální generace a generace F1. Ve studii fertility na potkaních samcích a samicích bylo prokázáno narušení fertility samic eslikarbazepin-acetátem. Ve studii fertility na myších byly pozorovány vývojové vlivy u embryí; účinky však mohou být také důsledkem menšího počtu corpora lutea a takto ukazují narušení fertility. U myší byla zvýšená incidence závažných abnormalit i incidence závažných skeletálních abnormalit. U potkanů ani myší nebyly pozorovány žádné účinky na parametry fertility u generace F1.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny. U některých pacientů se mohou projevit závratě, somnolence nebo vizuální poruchy, a to zvláště po zahájení léčby. Pacienty je proto nutné informovat, že jejich fyzické a/nebo psychické schopnosti potřebné pro obsluhu a řízení strojů mohou být narušené a že se doporučuje, aby takové činnosti nevykonávali, dokud nebude zjištěno, že jejich schopnost je vykonávat není ovlivněna.
4.8 Nežádoucí účinky
Shrnutí bezpečnostního profilu
V placebem kontrolovaných studiích, jichž se zúčastnilo 1 842 dospělých pacientů s parciálními záchvaty (1 282 pacientů léčených eslikarbazepin-acetátem a 560 léčených placebem), byly u 50,7 % pacientů léčených eslikarbazepin-acetátem a 27,7 % pacientů léčených placebem zaznamenány nežádoucí účinky.
Nežádoucí účinky byly obvykle mírně až středně intenzivní a projevily se především v prvních týdnech léčby eslikarbazepin-acetátem.
Rizika, která byla rozpoznána u přípravku Zebinix, j sou převážně nežádoucí účinky charakteristické pro danou třídu léčiva a jsou závislé na dávce. Nejčastější nežádoucí účinky vyvolané léčbou, hlášené v klinických studiích u dospělých epileptiků, a to jak ve skupinách na placebu, tak na eslikarbazepin-acetátu, zahrnovaly závratě, somnolenci, bolest hlavy a nauzeu. Většina nežádoucích účinků vyvolaných léčbou byla hlášena u < 3 % subjektů v jakékoliv léčebné skupině.
Tabulkový přehled nežádoucích účinků
V následující tabulce jsou všechny nežádoucí účinky, jež byly zjištěny na základě kontroly úplné bezpečnostní databáze eslikarbazepin-acetátu, uvedeny v členění podle třídy orgánových systémů a četnosti. Počáteční kontrola byla provedena zvážením všech nežádoucích účinků vznikajících při léčbě v dvojitě zaslepených studiích epilepsie v celé skupině eslikarbazepin-acetát. Bylo rovněž uváženo následující: hodnoty incidence vyšší než placebo, tíže, závažnost a zhodnocení příčinné souvislosti jednotlivých případů, shoda s farmakologií eslikarbazepin-acetát a data z fází otevřené studie a bezpečnostní údaje po uvedení přípravku na trh.
Ke klasifikaci nežádoucích účinků byly použity následující konvence: velmi časté >1/10, časté >1/100 až <1/10, méně časté >1/1 000 až <1/100, vzácné >1/10 000 až <1/1 000 a není známo (frekvenci z dostupných údajů nelze určit). V každé kategorii četnosti jsou nežádoucí účinky prezentovány v pořadí podle klesající závažnosti.
|
Třída orgánových systémů |
Velmi časté |
Časté |
Méně časté |
Vzácné |
Není známo |
|
Poruchy krve a lymfatického systému |
Trombocytopenie, leukopenie | ||||
|
Poruchy imunitního systému |
Hypersenzitivita | ||||
|
Endokrinní poruchy |
Hypotyreóza | ||||
|
Poruchy metabolismu a výživy |
Hyponatrémie, snížená chuť k jídlu |
Elektrolytová nerovnováha, dehydratace, hypochloremie | |||
|
Psychiatrické poruchy |
Insomnie |
agitovanost, ADHD (hyperkinetická porucha), stav zmatenosti, výkyvy nálady, pláč, psychomotorick á retardace, psychotická porucha | |||
|
Poruchy nervového systému |
Závratě, somnolence |
porucha pozornosti, tremor, ataxie, porucha rovnováhy |
Abnormální koordinace, porucha paměti, amnézie, hypersomnie, sedace, afázie, dysestezie, dystonie, letargie, parosmie, mozečkový syndrom, záchvat, periferní neuropatie, nystagmus, porucha řeči, dysartrie, pocit pálení, parestezie, migréna |
|
Poruchy oka |
Diplopie, rozmazané vidění |
Poškození zraku, oscilopsie, binokulární okohybná porucha, oční hyperémie | |||
|
Poruchy ucha a labyrintu |
Hypakuzie, tinitus | ||||
|
Srdeční poruchy |
Palpitace, bradykardie | ||||
|
Cévní poruchy |
Hypertenze (včetně hypertenzní krize), ortostatická zrudnutí, chladná akra končetin | ||||
|
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy |
Epistaxe, bolest na hrudi | ||||
|
Gastrointestinální poruchy |
Zácpa, dyspepsie, gastritida, bolest břicha, sucho v ústech, břišní diskomfort, břišní distenze, gingivitida, melena, bolest zubů |
Pankreatitida | |||
|
Poruchy jater a žlučových cest |
Jaterní porucha | ||||
|
Poruchy kůže a podkožní tkáně |
Alopecie, suchá kůže, hyperhidróza, erytém, kožní porucha, pruritus |
Léková kožní reakce s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS) | |||
|
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně |
Myalgie, porucha kostního metabolismu, svalová slabost, bolest v končetině | ||||
|
Poruchy ledvin a močových cest |
Infekce močového traktu | ||||
|
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace |
Únava, poruchy chůze, astenie |
|
Vyšetření |
Snížený krevní tlak, snížená tělesná hmotnost, zvýšený krevní tlak, snížená hladina sodíku v krvi, snížená hladina chloridu v krvi, zvýšený osteokalcin, snížený hematokrit, snížený hemoglobin, zvýšené transaminázy | ||||
|
Poranění, otravy a procedurální komplikace |
Toxicita léku, pád, popáleniny |
Popis vybraných nežádoucích účinků
Poruchy oka a poruchy nervového systému
U pacientů konkomitantně léčených karbamazepinem a eslikarbazepin-acetátem v placebem kontrolovaných studiích byly hlášeny následující nežádoucí účinky: diplopie (11,4 % subjektů, jimž byl konkomitantně podáván karbamazepin, 2,4 % subjektů, jimž karbamazepin konkomitantně podáván nebyl), abnormální koordinace (6,7 % subjektů, jimž byl konkomitantně podáván karbamazepin, 2,7 % subjektů, jimž karbamazepin konkomitantně podáván nebyl) a závratě (30,0 % subjektů, jimž byl konkomitantně podáván karbamazepin, 11,5 % subjektů, jimž karbamazepin konkomitantně podáván nebyl), viz bod 4.5.
Interval PR
Podávání eslikarbazepin-acetátu je spojeno se zvýšením intervalu PR. Mohou se vyskytnout nežádoucí účinky související s prodloužením intervalu PR (např. AV blok, synkopa, bradykardie).
Nežádoucí účinky podle třídy léčiva
Během placebem kontrolovaných studií programu léčby epilepsie eslikarbazepin-acetátem se neprojevily vzácné nežádoucí účinky, jako je útlum kostní dřeně, anafylaktické reakce, těžké kožní reakce (např. Stevens-Johnsonův syndrom), systémový lupus erythematodes nebo těžké srdeční arytmie. Byly však hlášeny u oxkarbazepinu. Proto nelze jejich výskyt při léčbě eslikarbazepin-acetátem vyloučit.
U pacientů dlouhodobě léčených strukturálně příbuznými antiepileptiky karbamazepinem a oxkarbamazepinem byly hlášeny případy snížené kostní denzity, osteopenie, osteoporózy a zlomenin. Mechanismus, který ovlivňuje kostní metabolismus, nebyl rozpoznán.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v Dodatku V.
4.9 Předávkování
Při náhodném předávkování eslikarbazepin-acetátem byly zaznamenány symptomy centrální nervové soustavy, jako je vertigo, nestabilní chůze a hemiparéza. Specifické antidotum není známo.
Symptomatickou a podpůrnou léčbu je nutné aplikovat dle potřeby. Metabolity eslikarbazepin-acetátu lze účinně odstranit hemodialýzou, pokud je to nutné (viz bod 5.2).
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: antiepileptika, deriváty karboxamidu, ATC kód: N03AF04 Mechanismus účinku
Přesné mechanismy působení eslikarbazepin-acetátu nejsou známy. Elektrofyziologické studie in vitro však svědčí o tom, že eslikarbazepin-acetát i jeho metabolity stabilizují inaktivovanou fázi napěťově řízených sodíkových kanálů, brání tak jejich návratu do aktivované fáze, a tím udržují opakovanou neuronální aktivitu.
Farmakodynamické účinky
Eslikarbazepin-acetát a jeho aktivní metabolity zabránily vzniku záchvatů v neklinických modelech, jež predikovaly antikonvulzivní účinnost u člověka. U člověka je farmakologická aktivita eslikarbazepin-acetátu vyvolána primárně prostřednictvím aktivního metabolitu eslikarbazepinu.
Klinická účinnost a bezpečnost
Účinnost a bezpečnost eslikarbazepin-acetátu byly doloženy ve čtyřech placebem kontrolovaných, dvojitě zaslepených studiích fáze III u 1 703 randomizovaných dospělých pacientů s farmakorezistentní parciální epilepsií, která nereagovala na léčbu jedním až třemi konkomitantními antiepileptickými léčivými přípravky. Oxkarbazepin a felbamát nebyly v těchto studiích povoleny jako konkomitantní léčivé přípravky. Eslikarbazepin-acetát byl hodnocen v dávkách 400 mg (pouze ve studiích -301 a -302), 800 mg a 1 200 mg jedenkrát denně. Eslikarbazepin-acetát v dávce 800 mg jedenkrát denně a 1 200 mg jedenkrát denně byly při snižování frekvence záchvatů během 12 týdenní udržovací léčby významně účinnější než placebo.
Podíl subjektů, u nichž došlo k > 50 % snížení frekvence záchvatů ve studiích fáze III (1581 analyzovaných subjektů), činil 19,3 % u subjektů užívajících placebo, 20,8 % u subjektů užívajících eslikarbazepin-acetát v dávce 400 mg, 30,5 % u subjektů užívajících eslikarbazepin-acetát v dávce 800 mg a 35,3 % u subjektů užívajících eslikarbazepin-acetát v dávce 1 200 mg denně.
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií s přípravkem Zebinix u jedné nebo více podskupin pediatrické populace v léčbě epilepsie s výskytem parciálních záchvatů (informace o použití u dětí viz bod 4.2).
Starší pacienti
Bezpečnost a účinnost eslikarbazepin-acetátu jako přídatné terapie parciálních záchvatů u starších pacientů byla hodnocena v jednom nekontrolovaném klinickém hodnocení s délkou trvání 26 týdnů, a to u 72 starších pacientů (ve věku > 65 let). Údaje ukazují, že výskyt nežádoucích příhod u této populace vyvolaných léčbou (65,3 %) je podobný celkové populaci zařazené do dvojitě zaslepených klinických hodnocení epilepsie (66,8 %). Nejčastějšími individuálními nežádoucími příhodami vyvolanými léčbou byly závratě (12,5 %), ospalost (9,7 %), únava (6,9 %) a infekce horních cest dýchacích (5,6 %). 26týdenní léčebné období dokončilo celkem 50 ze 72 subjektů hodnocení zahajujících klinické hodnocení, což odpovídá míře zadržení 69,4 % (viz bod 4.2, kde jsou informace o použití u starší populace).
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Eslikarbazepin-acetát se ve velké míře přeměňuje na eslikarbazepin. Hladiny eslikarbazepin-acetátu v plazmě po perorálním podání obvykle zůstávají nižší než mez kvantifikace. Hodnoty tmax eslikarbazepinu je dosaženo za 2 až 3 hodiny po podání dávky. Biologickou dostupnost lze považovat
za vysokou, neboť množství metabolitů vyloučených močí odpovídá více než 90 % dávky eslikarbazepin-acetátu.
Distribuce
Navázání eslikarbazepinu na plazmatické bílkoviny je relativně nízké (< 40 %) a není závislé na koncentraci. Studie in vitro ukázaly, že vazba na plazmatické bílkoviny nebyla významně ovlivněna přítomností warfarinu, diazepamu, digoxinu, fenytoinu a tolbutamidu. Vazba warfarinu, diazepamu, digoxinu, fenytoinu a tolbutamidu nebyla významně ovlivněna přítomností eslikarbazepinu.
Biotransformace
Eslikarbazepin-acetát je rychle a ve velké míře biologicky transformován na svůj hlavní aktivní metabolit eslikarbazepin hydrolytickým metabolismem „first-pass“. Vrcholových koncentrací (Cmax) eslikarbazepinu v plazmě je dosaženo za 2 - 3 hodiny po podání dávky a rovnovážných koncentrací v plazmě je dosaženo za 4 až 5 dnů při podávání jedenkrát denně, což odpovídá efektivnímu poločasu v řádu 20 - 24 h. Ve studiích zdravých subjektů a dospělých pacientů s epilepsií byl zřejmý poločas eslikarbazepinu 10 - 20 h u zdravých subjektů a 13 - 20 h u dospělých pacientů s epilepsií. Méně významné metabolity v plazmě jsou R-likarbazepin a oxkarbazepin, u nichž bylo doloženo, že jsou aktivní, a konjugáty kyseliny glukuronové s eslikarbazepin-acetátem, eslikarbazepinem, R-likarbazepinem a oxkarbazepinem.
Eslikarbazepin-acetát neovlivňuje svůj vlastní metabolismus ani clearance.
Eslikarbazepin je slabým induktorem CYP3A4 a má inhibiční vlastnosti s ohledem na CYP2C19 (jak je uvedeno v bodu 4.5).
Ve studiích s eslikarbazepinem na čerstvých lidských hepatocytech byla zjištěna mírná indukce glukuronidace zprostředkované UGT1A1.
Eliminace
Metabolity eslikarbazepin-acetátu jsou odstraňovány ze systémového oběhu primárně renální exkrecí, a to v nezměněné formě a ve formě glukuronidového konjugátu. Celkem eslikarbazepin a jeho glukuronid odpovídají za více než 90 % celkových metabolitů vyloučených v moči, z nichž jsou zhruba dvě třetiny vyloučeny v nezměněné formě a jedna třetina jako glukuronidový konjugát.
Linearita/nelinearita
Farmakokinetika eslikarbazepin-acetátu u zdravých subjektů i pacientů je lineární a v rozmezí 400 -1 200 mg úměrná dávce.
Starší pacienti (od 65 let)
Farmakokinetický profil eslikarbazepin-acetátu u starších pacientů s clearance kreatininu > 60 ml/min není ovlivněn (viz bod 4.2).
Porucha funkce ledvin
Metabolity eslikarbazepin-acetátu jsou odstraňovány ze systémového oběhu primárně renální exkrecí. Studie pacientů s mírnou až závažnou poruchou funkce ledvin dokázala, že clearance je závislá na renální funkci. Během léčby přípravkem Zebinix se doporučuje úprava dávkování u pacientů, jejichž clearance kreatininu je < 60 ml/min (viz bod 4.2).
Hemodialýza odstraňuje metabolity eslikarbazepin-acetátu z plazmy.
Porucha funkce jater
Farmakokinetika a metabolismus eslikarbazepin-acetátu po podání vícenásobných perorálních dávek byly hodnoceny u zdravých subjektů a pacientů se středně závažnou poruchou funkce jater. Středně závažná porucha funkce jater neměla na farmakokinetiku eslikarbazepin-acetátu vliv. U pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou funkce jater se nedoporučuje úprava dávkování (viz bod 4.2). Farmakokinetika eslikarbazepin-acetátu u pacientů se závažnou poruchou funkce jater nebyla hodnocena.
Pohlaví
Studie na zdravých subjektech a pacientech doložily, že pohlaví nemá na farmakokinetiku eslikarbazepin-acetátu vliv.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Nežádoucí účinky zaznamenané ve studiích na zvířatech se projevily při expozičních limitech znatelně nižších než jsou klinické expoziční limity eslikarbazepinu (hlavního a farmakologicky aktivního metabolitu eslikarbazepin-acetátu). Bezpečné rozmezí na základě komparativní expozice tedy nebylo stanoveno.
Důkazy o nefrotoxicitě byly zjištěny ve studiích toxicity po opakovaných dávkách u potkanů, ale nebyly zjištěny ve studiích na myších a psech, a odpovídají exacerbaci spontánní chronické progresivní nefropatie u tohoto druhu.
Ve studiích toxicity po opakovaných dávkách u myší a potkanů byla zjištěna centrilobulární hypertrofie jater a ve studii kancerogenity na myších byl zjištěn zvýšený výskyt nádorů jater; tato zjištění odpovídají indukci jaterních mikrozomálních enzymů, což je účinek, který u pacientů, jimž byl podáván eslikarbazepin-acetát, nebyl zaznamenán.
Studie genotoxicity eslikarbazepin-acetátu nenaznačují žádné zvláštní nebezpečí pro člověka.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Povidon K 29-32 Sodná sůl kroskarmelosy Magnesium-stearát
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
5 roky.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Al/Al nebo Al/PVC blistry vložené do papírových krabiček obsahujících 30 nebo 60 tablet.
HDPE lahvičky s polypropylenovým dětským bezpečnostním uzávěrem v papírové krabičce, obsahujících 90 tablet.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
BIAL - Portela & Ca , SA
A Av. da Siderurgia Nacional
4745-457 S. Mamede do Coronado - Portugalsko
telefon: +351 22 986 61 00
fax: +351 22 986 61 99
e-mail: info@bial.com
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
EU/1/09/514/007-011
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 21 dubna 2009
Datum posledního prodloužení registrace: 22 leden 2014
10. DATUM REVIZE TEXTU
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu/.
NÁZEV PŘÍPRAVKU
1.
Zebinix 800 mg tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tableta obsahuje 800 mg eslicarbazepini acetas.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tableta.
Bílé podlouhlé tablety, které mají na jedné straně vyryto ‘ESL 800’ a na druhé straně mají půlicí rýhu. Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Zebinix je indikován jako přídatná léčba u dospělých s parciálními záchvaty se sekundární generalizací či bez ní.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dospělí
Zebinix musí být přidán k existující antikonvulzní léčbě. Doporučená počáteční dávka je 400 mg jedenkrát denně. Po uplynutí jednoho nebo dvou týdnů je nutné ji zvýšit na 800 mg jedenkrát denně. Na základě individuální odpovědi lze dávku zvýšit až na 1 200 mg jedenkrát denně (viz bod 5.1).
Starší pacienti (od 65 let)
U starších pacientů není zapotřebí dávku upravovat za předpokladu, že funkce ledvin není narušena.
Porucha funkce ledvin
Při léčbě pacientů s poruchou funkce ledvin je nutné postupovat opatrně a dávkování je nutné upravit podle clearance kreatininu (CLcr) následujícím způsobem:
- CLcr > 60 ml/min: úprava dávkování není nutná.
- CLcr 30 - 60 ml/min: počáteční dávka 200 mg jednou denně nebo 400 mg jednou za dva dny po dobu 2 týdnů a poté jednou denně dávka 400 mg. Na základě individuální odpovědi však může být dávka zvýšena.
- CLcr < 30 ml/min: použití se nedoporučuje u pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin, neboť nejsou k dispozici dostatečné údaje.
Porucha funkce jater
U pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou funkce jater není nutná úprava dávkování. Farmakokinetika eslikarbazepin-acetátu u pacientů se závažnou poruchou funkce jater nebyla hodnocena (viz body 4.4 a 5.2) a podávání těmto pacientům se proto nedoporučuje.
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost eslikarbazepin-acetátu u dětí a dospívajících ve věku do 18 let nebyla dosud stanovena.
Způsob podání
Perorální podání.
Zebinix lze užívat při jídle nebo samostatně.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku, jiné deriváty karboxamidu (např. karbamazepin, oxkarbazepin) nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku uvedenou v bodě 6.1.
Atrioventrikulární (AV) blok druhého nebo třetího stupně.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Sebevražedné myšlenky
U pacientů léčených antiepileptickými léčivými látkami byly u několika indikací hlášeny suicidální myšlenky a chování. Metaanalýza randomizovaných, placebem kontrolovaných klinických hodnocení antiepileptických léčivých přípravků rovněž doložila mírně zvýšené riziko suicidálních myšlenek a chování. Mechanismus tohoto rizika není znám a dostupné údaje nevylučují možnost zvýšeného rizika u eslikarbazepin-acetátu. Proto by pacienti měli být monitorováni, zda nevykazují příznaky suicidálních myšlenek a chování, a je nutné zvážit odpovídající terapii. Pacientům (a osobám, jež pacientům poskytují péči) je nutné doporučit, aby vyhledali lékařskou pomoc, pokud se projeví suicidální myšlenky nebo chování.
Poruchy nervového systému
Eslikarbazepin-acetát byl spojen s některými nežádoucími účinky na centrální nervovou soustavu, jako jsou závratě a somnolence, jež by mohly zvýšit výskyt náhodných úrazů.
Perorální antikoncepce
Eslikarbazepin-acetát může snižovat účinnost hormonálních kontraceptiv. Při používání přípravku Zebinix se doporučuje použití jiných, nehormonálních forem antikoncepce (viz body 4.5 a 4.6).
Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Má-li být podávání přípravku Zebinix ukončeno, doporučuje se postupné vysazení, aby se minimalizovala možnost zvýšené frekvence záchvatů.
Konkomitantní užívání eslikarbazepin-acetátu s oxkarbazepinem se nedoporučuje, neboť může způsobit nadměrnou expozici aktivním metabolitům.
Nejsou žádné zkušenosti s ukončením konkomitantního užívání antiepileptických léčivých přípravků během léčby přípravkem Zebinix (přechod na monoterapii).
Kožní reakce
Vyrážka se jako nežádoucí účinek projevila u 1,1 % celkové populace léčené přípravkem Zebinix v placebem kontrolovaných studiích přídavné léčby epileptických pacientů. Pokud se projeví příznaky nebo symptomy hypersenzitivity, musí být užívání eslikarbazepin-acetátu přerušeno.
Alela HLA-B* 1502 - u osob čínského (Han) a thajského původu a u dalších asijských populací Bylo dokázáno, že přítomnost HLA-B*1502 u osob čínského (Han) a thajského původu při léčbě karbamazepinem významně souvisí s rizikem vzniku Stevensova-Johnsonova syndromu (SJS). Chemická struktura eslikarbazepin-acetátu je podobná struktuře karbamazepinu, a je proto možné, že pacienti, kteří mají alelu HLA-B*1502, mohou být rovněž ohroženi SJS po léčbě eslikarbazepin-acetátem. Prevalence alely HLA-B*1502 je u osob čínského (Han) a thajského původu přibližně 10 %. Proto je vždy, když je to možné, před zahájením léčby karbamazepinem nebo chemicky příbuznými sloučeninami nutné u subjektů čínského (Han) a thajského původu provést screening na přítomnost této alely. Pokud budou testy u pacientů těchto etnik na přítomnost alely HLA-B*1502 pozitivní, bude možné zvážit použití eslikarbazepin-acetátu, pokud se má za to, že přínos převažuje nad riziky.
Kvůli prevalenci této alely u jiných asijských etnik (například nad 15 % u Filipínců a Malajců) lze uvažovat o testování geneticky ohrožených populací na přítomnost HLA-B*1502.
Prevalence alely HLA-B*1502 je zanedbatelná u populací, z nichž se odebíraly vzorky, např. evropského původu, u Afričanů, Hispánců a u Japonců a Korejců (< 1 %).
Alela HLA-A*3101 - populace evropského původu a Japonci
Existující údaje naznačují, že HLA-A*3101 je spojena se zvýšeným rizikem nežádoucích kožních účinků léku vyvolaných karbamazepinem včetně Stevensova-Johnsonova syndromu (SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN), lékové vyrážky s eozinofilií a systémovými symptomy (DRESS) nebo méně závažné akutní generalizované exantematózní pustulózy (AGEP) a makulopapulární vyrážky u lidí evropského původu a u Japonců.
Frekvence výskytu alely HLA-A*3101 se u jednotlivých etnik pohybuje v širokém rozmezí. Prevalence alely HLA-A*3101 je 2 až 5 % v evropských populacích a přibližně 10 % v japonské populaci.
Přítomnost alely HLA-A*3101 může zvýšit riziko karbamazepinem vyvolaných kožních reakcí (většinou méně závažné) z 5,0 % u celkové populace na 26,0 % u subjektů evropského původu, zatímco jeho nepřítomnost může riziko snížit z 5,0 % na 3,8 %.
Na podporu doporučení screeningu na přítomnost HLA-A*3101 před zahájením léčby karbamazepinem nebo jemu chemicky podobnými sloučeninami neexistuje dostatek údajů.
Pokud je o pacientech evropského nebo japonského původu známo, že mají pozitivní výskyt alely HLA-A*3101, lze uvažovat o použití karbamazepinu nebo jemu chemicky podobných sloučenin, pokud se má za to, že přínos převažuje nad riziky.
Hyponatrémie
Hyponatrémie byla jako nežádoucí účinek zaznamenána u 1,2 % pacientů léčených přípravkem Zebinix. Hyponatrémie je ve většině případů asymptomatická, může však být doprovázena klinickými symptomy, jako je zhoršení záchvatů, zmatenost nebo snížené vědomí. Četnost hyponatrémie se zvyšovala se zvyšující se dávkou eslikarbazepin-acetátu. U pacientů s již existujícím renálním onemocněním způsobujícím hyponatrémii nebo u pacientů konkomitantně léčených léčivými přípravky, jejichž podávání může způsobit hyponatrémii (např. diuretika, desmopresin, karbamazepin), je nutné před léčbou a během léčby eslikarbazepin-acetátem vyšetřit hladinu sodíku v séru. Hladiny sodíku v séru je též nutné stanovit, pokud se projeví klinické příznaky hyponatrémie. Kromě toho je též nutné stanovit hladiny sodíku při běžném laboratorním vyšetření. Pokud se projeví klinicky relevantní hyponatrémie, je nutné užívání eslikarbazepin-acetátu přerušit.
PR interval
V klinických studiích s eslikarbazepin-acetátem bylo zjištěno prodloužení intervalu PR. U pacientů postižených onemocněním (např. nízká hladina tyroxinu, abnormality převodního systému srdečního) nebo u pacientů konkomitantně užívajících léčivé přípravky, u nichž je známo, že souvisejí s prodloužením PR, je nutné zachovávat opatrnost.
Porucha funkce ledvin
Při léčbě pacientů s poruchou funkce ledvin je nutné postupovat opatrně a je nutné upravit dávku podle clearance kreatininu (viz bod 4.2). U pacientů s CLcr < 30 ml/min se podávání nedoporučuje, neboť nejsou k dispozici dostatečné údaje.
Porucha funkce jaterVzhledem k tomu, že klinické údaje jsou omezené u pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou funkce jater a farmakokinetické a klinické údaje pro pacienty se závažnou poruchou funkce jater nejsou k dispozici, je nutné eslikarbazepin-acetát používat opatrně u pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou funkce jater. Použití u pacientů se závažnou poruchou funkce jater se nedoporučuje.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Studie interakce byly provedeny pouze u dospělých.
Eslikarbazepin-acetát se rozsáhle přeměňuje na eslikarbazepin, jenž je odbouráván především glukuronidací. In vitro je eslikarbazepin slabým induktorem CYP3A4 a UDP-glukuronyltransferáz. In vivo vykazoval eslikarbazepin indukční účinek na metabolismus léčivých přípravků, jejichž hlavním způsobem odbourávání je metabolizace CYP3A4 (např. simvastatin). Proto může být zapotřebí zvýšení dávky léčivých přípravků, které jsou převážně metabolizovány CYP3A4, pokud jsou užívány současně s eslikarbazepin-acetátem . In vivo může mít eslikarbazepin indukční účinek na metabolismus léčivých přípravků, jejichž hlavním způsobem odbourávání je konjugace pomocí UDP-glukuronyltransferáz. Při zahájení nebo ukončení léčby přípravkem Zebinix nebo změně dávky může dosažení nové úrovně enzymové aktivity trvat 2 až 3 týdny. Toto opoždění musí být vzato v úvahu, když je Zebinix podáván bezprostředně před jinými léčivými přípravky, jejichž užívání společně s ním vyžaduje úpravu dávky, nebo společně s těmito léky. Eslikarbazepin má inhibiční účinek na CYP2C19. Současné podávání vysokých dávek eslikarbazepin-acetátu s léčivými přípravky, které jsou metabolizovány především CYP2C19 (např. fenytoin), tedy může způsobit interakce.
Interakce s dalšími antiepileptiky
Karbamazepin
Ve studii na zdravých subjektech mělo konkomitantní podávání eslikarbazepin-acetátu v dávce 800 mg jedenkrát denně a karbamazepinu v dávce 400 mg dvakrát denně za následek snížení expozice aktivnímu metabolitu eslikarbazepinu průměrně o 32 %, jež bylo s nejvyšší pravděpodobností způsobeno indukcí glukuronidace. Nebyla zjištěna žádná změna v expozici karbamazepinu nebo jeho metabolitu epoxy-karbamazepinu. Na základě individuální odpovědi může být nutné zvýšení dávky eslikarbazepin-acetátu, pokud se užívá současně s karbamazepinem. Výsledky ze studií na pacientech prokázaly, že konkomitantní léčba zvyšovala riziko následujících nežádoucích účinků: diplopie, abnormální koordinace a závratě. Nelze vyloučit riziko vzrůstu dalších specifických nežádoucích účinků způsobených současným podáváním karbamazepinu a eslikarbazepin-acetátu.
Fenytoin
Ve studii na zdravých subjektech mělo konkomitantní podávání eslikarbazepin-acetátu v dávce 1 200 mg jedenkrát denně a fenytoinu za následek snížení expozice aktivnímu metabolitu eslikarbazepinu, průměrně o 31 - 33 %, jež bylo s nejvyšší pravděpodobností způsobeno indukcí glukuronidace, a zvýšení expozice fenytoinu průměrně o 31 - 35 %, jež bylo s nejvyšší pravděpodobností způsobeno inhibicí CYP2C19. Na základě individuální odpovědi může být nutné zvýšení dávky eslikarbazepin-acetátu a snížení dávky fenytoinu.
Lamotrigin
Hlavní metabolickou dráhou eslikarbazepinu i lamotriginu je glukuronidace, a proto lze očekávat interakci. Studie u zdravých subjektů, jimž byl podáván eslikarbazepin-acetát v množství 1 200 mg jedenkrát denně, prokázala nepatrnou průměrnou farmakokinetickou interakci (expozice lamotriginu poklesla o 15 %) mezi eslikarbazepin-acetátem a lamotriginem, a proto není nutná úprava dávky.
V důsledku variability mezi jednotlivci však může být účinek u některých osob klinicky relevantní.
Topiramát
Ve studii na zdravých subjektech bylo dokázáno, že konkomitantní podávání eslikarbazepin-acetátu v dávce 1 200 mg jedenkrát denně a topiramátu nezpůsobilo žádnou významnou změnu v expozici eslikarbazepinu, ale způsobilo 18% pokles expozice topiramátu, který byl s nejvyšší pravděpodobností způsoben sníženou biologickou dostupností topiramátu. Není nutná úprava dávkování.
Valproát a levetiracetam<