Transmetil 500 Mg Tablety
sp.zn. sukls267937/2012 a sp.zn. sukls179402/2012
Souhrn údajů o přípravku
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Transmetil 500 mg tablety
enterosolventní tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna enterosolventní tableta obsahuje ademetionini busilas 949 mg, což odpovídá ademetioninum 500 mg.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA Enterosolventní tableta
Popis přípravku: bílé až nažloutlé oválné konvexní potahované tablety
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Přípravek se užívá u dospělých k léčbě:
- intrahepatální cholestázy u pre-cirhotických a cirhotických stavů
- intrahepatální cholestázy v těhotenství
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Léčbu lze zahájit parenterálním podáním přípravku a přejít na perorální užívání, nebo se léčba zahajuje přímo perorálním podáním přípravku.
Dospělí
Zahajovací léčba: Úvodní dávka při léčbě cholestázy bez ohledu na etiologii, je 7-14 mg/kg/den, což odpovídá přibližně 1-2 injekcím přípravku Transmetil 500 mg denně podávaným intravenózně či intramuskulárně po dobu 2 týdnů.
Léčbu je možné zahájit i podáním perorální formy přípravku v dávce 1-2 tablety přípravku Transmetil 500 mg tablety denně.
Celková denní dávka by při zahajovací léčbě neměla překročit 1000 mg.
Udržovací léčba: Doporučovaná denní dávka je 10-25 mg na kg tělesné hmotnosti, tj. 1000-1500 mg, což odpovídá 2-3 tabletám denně v jedné nebo dvou denních dávkách (ráno a večer).
Celková denní dávka by při udržovací léčbě neměla překročit 1500 mg.
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost ademetioninu u dětí a dospívajících nebyla stanovena.
Starší populace
Jelikož do klinických studií s ademetioninem nebyl zahrnut dostatečný počet subjektů ve věku 65 let a vyšším, není možné určit, zda tito pacienti odpovídají na léčbu odlišně od mladších subjektů. Ve zveřejněných údajích získaných z klinických studií nebyl zaznamenán rozdíl v odpovědi na léčbu mezi starší a mladší skupinou pacientů. Při určování dávky u starších pacientů je zpravidla zapotřebí opatrnosti, obvykle se začíná dávkou na spodní hranici dávkovacího rozmezí z důvodu vyšší frekvence snížené hepatální, renální či kardiální funkce a přítomnosti doprovodných onemocnění či současné léčby jinými přípravky.
Poškození funkce ledvin
U pacientů s poškozením renálních funkcí jsou dostupná pouze omezená klinická data. Z tohoto důvodu se při podávání ademetioninu těmto pacientům doporučuje opatrnost.
Poškození jaterních funkcí
Farmakokinetické parametry jsou u zdravých dobrovolníků a pacientů s chronickým onemocněním jater podobné.
Způsob podání
Tablety se mají polykat celé, nerozkousané. Pro lepší vstřebávání léčivé látky a lepší celkový léčebný účinek se doporučuje užívat tablety ademethioninu bez jídla. Tablety je třeba vyjmout z blistru bezprostředně před užitím. Dojde-li v důsledku narušení obalu ke změně barvy tablet na jinou než bílou až nažloutlou, nedoporučuje se přípravek užívat.
4.3 Kontraindikace
- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1
- Pacienti s genetickou poruchou methioninového cyklu a/ nebo genetickou poruchou způsobující homocysteinurii a/nebo hyperhomocysteinémii (např. deficit cystathion-beta syntázy, porucha metabolismu vitaminu B12).
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
U pacientů s pre-cirhotickým stadiem onemocnění jater a pacientů s cirhózou by měly být sledovány hladiny amoniaku z důvodu vyloučení rizika hyperamonemie při perorálním užívání ademetioninu.
Jelikož nedostatek vitaminu B12 a folátu může snížit hladinu ademetioninu, měly by být u rizikových pacientů (těhotné ženy, pacienti, kteří trpí anemií, mají onemocnění jater nebo potenciální vitaminový deficit způsobený jiným onemocněním či způsobem stravování, jako je veganství) rutinně sledovány plasmatické koncentrace a pokud je zjištěn jejich nedostatek, doporučuje se doplnit podávání ademetioninu vitaminem B12 a/nebo foláty anebo podávat tyto vitaminy současně s ademetioninem (viz bod 5.1).
Ademetionin není doporučován pro užití u pacientů s bipolární poruchou. U těchto pacientů byly při léčbě ademetioninem hlášeny případy přechodu z deprese k hypománii či mánii. Byl hlášen případ serotoninového syndromu u pacienta léčeného současně ademetioninem a klomipraminem. Z tohoto důvodu se i při předpokládané potenciální interakci doporučuje opatrnost při současném užívání selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), tricyklických antidepresiv (jako je klomipramin), volně prodejných přípravků a rostlinných doplňků stravy obsahujících tryptofan (viz bod 4.5).
U pacientů léčených ademetioninem byly hlášeny případy přechodné úzkosti nebo jejího zhoršení. Ve většině případů nebylo potřeba léčbu ademetioninem přerušit.
V několika případech došlo k vymizení úzkosti až po snížení dávky nebo přerušení léčby.
Možnost ovlivnění imunologické zkoušky k určení hladiny homocysteinu Ademetionin ovlivňuje imunologické zkoušky k určení hladiny homocysteinu, pacienti užívající ademetionin tedy mohou vykazovat falešné výsledky zvýšených hladin homocysteinu v plasmě. Z tohoto důvodu se u pacientů léčených ademetioninem doporučuje k určení hladin homocysteinu v plasmě užívat neimunologické metody.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Byl hlášen případ serotoninového syndromu u pacienta léčeného současně ademetioninem a klomipraminem. Z tohoto důvodu se i při předpokládané potenciální interakci doporučuje opatrnost při současném užívání selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), tricyklických antidepresiv (jako je klopramin), volně prodejných přípravků a rostlinných doplňků stravy obsahujících tryptofan (viz bod 4.4).
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Užívání vysokých dávek ademetioninu u žen v posledních třech měsících těhotenství nevedlo k žádným nežádoucím účinkům. V prvním a druhém trimestru je doporučeno podávat ademetionin pouze pokud je to naprosto nezbytné.
Kojení
Ademetionin může být během kojení užíván, pouze pokud potenciální přínos léčby převáží možné riziko pro dítě.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
U některých pacientů se mohou při užívání ademetioninu objevit závratě.
Pacienti by měli být upozorněni, aby se po dobu léčby vyvarovali řízení vozidel a obsluhování strojů dokud si nejsou v rozumné míře jisti, že léčba ademetioninem u nich nemá vliv na schopnost tyto aktivity vykonávat.
4.8 Nežádoucí účinky
V klinických studiích bylo ademetioninu vystaveno více než 2100 pacientů. Nejčastěji hlášenými příhodami při léčbě s ademetioninem byla bolest hlavy, průjem a nauzea. Následující nežádoucí účinky byly pozorovány s frekvencemi uvedenými níže během klinických studií s ademetioninem (n=2115) a ze spontánních hlášení.
Nežádoucí účinky jsou definované podle tříd orgánových systémů. Jsou používány následující frekvenční skupiny: velmi časté ( >1/10), časté ( >1/100 až <1/10), méně časté (>1/1 000 až < 1/100), vzácné (>1/10 000 až < 1/1000), velmi vzácné (< 1/10000).
|
Třída orgánových systémů |
Frekvence |
Nežádoucí účinek |
|
Gastrointestinální poruchy |
časté | |
|
méně časté |
sucho v ústech, dyspepsie, flatulence, gastrointestinální bolesti, gastrointestinální poruchy, gastrointestinální krvácení, zvracení | |
|
vzácné |
distenze břicha, ezofagitida | |
|
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace |
méně časté |
astenie, edém, pyrexie, zimnice* |
|
vzácné | ||
|
Poruchy imunitního systému |
méně časté |
hypersenzitivita, anafylaktoidní reakce nebo anafylaktické reakce (např. návaly horka, dyspnoe, bronchospasmus, bolest zad, nepříjemné pocity na hrudi, kolísání krevního tlaku (hypotenze, hypertenze) nebo pulzu (tachykardie, bradykardie)* |
|
Infekce a infestace |
méně časté |
infekce močových cest |
|
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně |
méně časté |
artralgie, svalové křeče |
|
Poruchy nervového systému |
časté | |
|
méně časté |
závratě, parestézie | |
|
Psychiatrické poruchy |
časté | |
|
méně časté |
agitace, stav zmatenosti | |
|
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy |
méně časté |
laryngeální edém* |
|
Poruchy kůže a podkožní tkáně |
časté |
pruritus |
|
méně časté |
hyperhidróza, angioedém*, alergické kožní reakce (např. vyrážka, svědění, kopřivka, erytém)* | |
|
Cévní poruchy |
méně časté |
návaly horka, hypotenze, flebitida |
*Nežádoucí účinky ze spontánních hlášení, které nebyly pozorovány v klinických studiích, jimž byla přiřazena frekvence „méně časté“ Toto přiřazení bylo učiněno na základě skutečnosti, že horní limit 95% konfidenčního intervalu frekvence není vyšší jak 3/X, kde X=2115 (celkový počet subjektů pozorovaných v klinických studiích).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Srobárova 48 100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.
4.9 Předávkování
Zdá se, že případy předávkování ademetioninem jsou vzácné. V případě potřeby by lékaři měli kontaktovat nejbližší regionální toxikologické centrum. Všeobecně lze říci, že by pacienti měli být sledováni a měla by jim být poskytnuta podpůrná léčba.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
Farmakoterapeutická skupina: aminokyseliny a jejich deriváty ATC kód: A16AA02
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Mechanismus účinku a farmakodynamické efekty
S-adenosyl-l-methionin (ademetionin) je molekula přítomná fyziologicky téměř ve všech tělesných tkáních a tekutinách. Primární funkce ademetioninu je koenzym a dárce methylových skupin (transmethylace) což je nepostradatelný metabolický proces, probíhající u lidí i zvířat.
Přenos methylových skupin je také zásadní pro tvorbu fosfolipidové dvouvrstvy buněčných membrán a přispívá k jejich pružnosti.
Ademetionin proniká hematoencefalickou bariérou a ademetioninem zprostředkovaná transmetylace je nezbytná při tvorbě neurotransmiterů včetně katecholaminů (dopamin, noradrenalin, adrenalin) a serotoninu, melatoninu a histaminu v centrálním nervovém systému.
Ademetionin je také prekursor při tvorbě fyziologických sloučenin obsahujících síru (cystein, taurin, glutathion, koenzym A aj.) - transsulfurací. Glutathion, nej silnější z jaterních antioxidantů, je důležitý při detoxikaci jater. Ademetionin zvyšuje hladiny glutathionu v játrech u pacientů s alkoholickým i nealkoholickým postižením jater. Pro metabolismus a doplnění zásob ademetioninu jsou nezbytné také další složky výživy, foláty a vitamin B12.
Klinická účinnost a bezpečnost
Početné vědecké studie prokazují, že ademetionin lze užít při léčbě jaterních onemocnění. Hodnocení klinického účinku ademetioninu v léčbě jaterních onemocnění bylo publikováno v roce 2002 Společností pro výzkum a kvalitu zdravotní péče (Agency for Healthcare Research and Duality, AHRQ). Toto hlášení bylo založeno na literatuře pojednávající o užívání ademetioninu k léčbě deprese, osteoartrózy a jaterních chorob publikované do roku 2000. Bylo popsáno 41 studií týkajících se jaterních
onemocnění. Metaanalýza těchto studií shrnuje, že ademetionin je účinnější než placebo při úlevě od pruritu při cholestáze v těhotenství a symptomů u intrahepatální cholestázy. Ademetionin je účinnější v porovnání s placebem ve snižování bilirubinu v séru u cholestázy v těhotenství a intrahepatální cholestázy.
Intrahepatální cholestáza
Zkušenosti s perorálním a parenterálním podáváním ademetioninu nashromážděné v průběhu více než 20 let ukázaly, že tento léčivý přípravek je účinný v léčbě intrahepatální cholestázy při jaterních onemocněních a v těhotenství a při jiných chronických poruchách jater. Použití ademetioninu bylo studováno u pacientů s chronickými onemocněními jater, která ovlivňují intrahepatální cholestázu, včetně primární biliární cirhózy, lékového poškození jater, virové hepatitidy, cholestázy vzniklé v důsledku celkové parenterální výživy, alkoholického i nealkoholického poškození jater.
Až do současnosti bylo více než 2700 pacientů postižených intrahepatální cholestázou a/nebo chronickým onemocněním jater zahrnuto do klinických studií s ademetioninem a 1983 z nich bylo touto látkou léčeno. Ve většině těchto studií byl ademetionin porovnáván s placebem z důvodu prakticky úplné absence alternativní léčby. U téměř 90 % případů byla cholestáza spojená s chronickým onemocněním jater. Zbývající pacienti trpěli alkoholickým postižením jater, akutní a chronickou hepatitidou nebo intrahepatální cholestázou v těhotenství. Parametry účinnosti stanovené pro tyto klinické studie zahrnovaly hlavní subjektivní symptomy cholestázy (svědění, žloutenka, únava, návrat k celkovému pocitu zdraví) a biochemické ukazatele cholestázy a poškození jater, jako je celkový a konjugovaný bilirubin, alkalická fosfatáza, žlučové soli, transaminázy, gama-glutamyltransferáza. Léčba ademetioninem podaným intravenózně, intramuskulárně. nebo perorálně, zlepšila průběh intrahepatální cholestázy způsobené chronickým onemocněním jater či těhotenstvím a alkoholovou cirhózou. Účinek intravenózní a intramuskulární. léčby je viditelný po 1-2 týdnech léčby, zatímco perorální léčba je vhodná pro udržovací léčbu.
V jedné dlouhodobé, dvojitě-zaslepené, placebem kontrolované studii u 123 mužů a žen s alkoholickou cirhózou jater, bylo zjištěno, že ademetionin v dávce 1200 mg/den, podávaný po dobu 2 let, může zlepšit délku přežití a oddálit nutnost transplantace jater účinněji než placebo. Celková mortalita/počet transplantací jater na konci studie poklesl(a) z 30% ve skupině kontrolované placebem na 16% ve skupině s ademetioninem, ačkoliv rozdíl nebyl statisticky významný. Dlouhodobá léčba ademetioninem snížila celkovou mortalitu/počet transplantací jater zejména u pacientů s méně rozvinutým onemocněním jater.
Intrahepatální cholestáza v těhotenství
Účinnost léčby ademetioninem byla hodnocena v 7 klinických studiích zahrnujících 264 žen s intrahepatální cholestázou v těhotenství. Z těchto žen bylo 156 léčeno ademetioninem, 21 užívalo placebo a 60 z nich aktivní kontrolu (kyselinu ursodeoxycholovou). Léčba ademetioninem podaným intravenózně, intramuskulárně. nebo perorálně byla účinná v léčbě intrahepatální cholestázy v těhotenství při zlepšení pruritu a biochemických parametrů.
Farmakokinetické vlastnosti
5.2
Absorpce
U lidí je po intravenózním podání farmakokinetický profil ademetioninu bi-exponenciální, skládá se z rychle patrné distribuční fáze, kdy přechází do tkání a terminální eliminační fáze, charakterizované poločasem o délce přibližně 1,5 hodiny. Pokud je podán intramuskulárně, je absorpce ademetioninu prakticky kompletní (96%), maximální plasmatické koncentrace ademetioninu jsou dosaženy po přibližně 45 minutách. Biologickou dostupnost po perorálním podání lze zvýšit, pokud je ademetionin užit v podmínkách, které urychlují vstřebávání. Vrcholové plasmatické koncentrace dosažené po perorálním užití potahovaných tablet závisí na dávce, jejich hodnoty se pohybují v rozmezí 0,5 až 1 mg/l a je jich dosaženo v rozmezí 3 až 5 hodin po podání jednorázových dávek v rozsahu od 400 mg do 1000 mg. Plasmatické koncentrace klesají k výchozím hodnotám v průběhu 24 hodin.
Distribuce
Distribuční objemy, které byly hlášeny po podání ademetioninu v dávce 500 mg, činily 0,41 l/kg a po podání dávky 1000 mg dosahovaly 0,44 l/kg. Vazba na plasmatické proteiny je zanedbatelná, pohybovala se v rozmezí < 5%.
Metabolismus
Reakce, které produkují, spotřebovávají a obnovují ademetionin, se nazývají ademetioninový cyklus. V prvním kroku tohoto cyklu ademetionin využívající methylázy zpracovávají ademetionin jako svůj substrát a produkují S-adenosyl-homocystein. S-adenosyl-homocystein je pak hydrolyzován na homocystein a adenosin pomocí S-adenosin-homocystein hydrolázy. Homocystein je poté zpětně recyklován na methionin s přenosem methylové skupiny z 5-methyltetrahydrofolátu. V konečné fázi může být methionin přeměněn zpět na ademetionin, čímž se cyklus uzavírá.
Exkrece
Vylučování nemetabolizovaného ademetioninu probíhá u lidí zčásti jako vylučování močí (15,5±1,5%) po 48 hodinách a zčásti stolicí (23,5±3,5%) po 72 hodinách.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Toxikologické studie jednorázových i opakovaných dávek byly provedeny na několika zvířecích druzích (včetně potkanů, myší, křečků a psů) obou pohlaví perorální, intravenózní a intramuskulární cestou. Toxicita opakovaných dávek naznačovala, že ledviny jsou cílovým orgánem u potkanů a křečků a v mnohem menším rozsahu i u psů. Je možné, že u potkanů jsou dalším cílovým orgánem varlata. Žádné další významné změny na tělesných orgánech nebyly pozorovány. Studie toxicity jednorázové dávky, opakovaných dávek po dobu 104 týdnů, reprodukční toxicity a studie mutagenity, jež byly provedeny, neprokázaly žádné další známky toxických účinků.
FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.
6.1 Seznam všech pomocných látek
Jádro:
koloidní bezvodý oxid křemičitý mikrokrystalická celulóza sodná sůl karboxymethylškrobu magnesium-stearát
Enterosolventní potah: metakrylátový kopolymer typ A makrogol 6000 mastek
simetikonová emulze 30%
polysorbát
hydroxid sodný
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
3 roky
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25°C.
6.5 Druh obalu a obsah balení
PA/Al/PVC-Al blistr, krabička 10 a 30 enterosolventních tablet
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Žádné zvláštní požadavky.
Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
BGP Products Czech Republic s.r.o., Praha, Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
80/056/98-C
DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
9.
Datum první registrace: 13.5.1998
Datum posledního prodloužení registrace: 20.1.2016.
10. DATUM REVIZE TEXTU
20.1.2016
9