Tramabene 50 Tobolky
sp.zn. sukls96104/2008, sukls96105/2008, sukls96103/2008
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
TRAMABENE 50 tobolky TRAMABENE kapky TRAMABENE 100 injekce
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
TRAMABENE 50 tobolky
Tramadoli hydrochloridum 50 mg v 1 tvrdé tobolce.
Pomocné látky se známým účinkem:
Jedna tobolka obsahuje monohydrát laktosy 50 mg.
TRAMABENE kapky
Tramadoli hydrochloridum 100 mg v 1 ml roztoku (= cca 40 kapek = 8 stlačení dávkovače). TRAMABENE 100 injekce
Tramadoli hydrochloridum 100 mg ve 2 ml injekčního roztoku.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
TRAMABENE 50 tobolky: tvrdé tobolky
Popis: tvrdá želatinová tobolka, spodek tobolky oranžový, víčko zelené
TRAMABENE kapky: perorální kapky, roztok Popis: čirý, bezbarvý až slabě nažloutlý roztok
TRAMABENE 100 injekce: injekční roztok Popis: čirý, bezbarvý až téměř bezbarvý roztok
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Akutní i chronické středně silné až silné bolesti různého původu.
Všechny 3 formy lze podávat dospělým a dospívajícím od 14 let věku. Dětem ve věku 1-13 let se podávají kapky nebo injekce.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dávkování musí být upraveno podle intenzity bolesti a podle individuální citlivosti pacienta. Obecně by k léčbě bolesti měla být vybrána nejnižší možná účinná dávka. Maximální dávka je 400 mg denně. Tramadol-hydrochlorid se nemá podávat déle, než je terapeuticky bezpodmínečně nutné.
Pokud je třeba dlouhodobá léčba bolestí, má se v kratších odstupech přezkoušet (případně vložením pauzy), zda a v jaké dávce se má tramadol-hydrochlorid dále podávat.
Dospělí a dospívající od 14 let s tělesnou hmotností nad 50 kg
TRAMABENE 50 tobolky nebo TRAMABENE KAPKY: Při středně těžkých bolestech se podává jako jednotlivá dávka 50 mg (1 tobolka) nebo 20 - 40 kapek. Pokud nedojde během 30-60 minut k ústupu bolesti, podá se další jednotlivá dávka 50 mg. Další dávky se podávají v intervalech 4-6 hodin až do denní dávky 400 mg (8 tobolek nebo 160 kapek). V případě, že při silných bolestech se očekává potřeba vyšší dávky, podává se jako jednotlivá dávka 100 mg (2 tobolky) nebo 80 kapek. Při chronických bolestech bývá postačující dávka 50 mg.
TRAMABENE 100 injekce: Obvyklá jednotlivá dávka je 50-100 mg. Tuto dávku je možné opakovat ve 4-6 hodinovém odstupu až do dávky 400 mg.
K léčení silných bolestí po operacích při analgetických postupech podle potřeby může být zapotřebí v prvních hodinách také vyšší dávkování. Spotřeba za 24 hodin však není obvykle vyšší než při obvyklém podávání. Účinek trvá podle bolesti 4-8 hodin. Obvykle není třeba překračovat denní dávku 400 mg.
Při nádorových bolestech, intraoperativně, nebo při silných bolestech postoperativně, mohou však být zapotřebí dávky až 600 mg za den, které lze ale podávat pouze výjimečně a po nezbytně nutnou dobu.
Dávkování u dětí ve věku 1-13 let
Dětem ve věku 1-13 let se podává jako jednotlivá dávka 1-2 mg tramadol-hydrochloridu /kg tělesné hmotnosti ve formě kapek nebo injekcí. Denní dávka je 4-8 mg/kg, rozdělená do 3-4 dílčích dávek. Interval mezi jednotlivými dávkami je nejméně 4 hodiny.
TRAMABENE kapky
V následující tabulce jsou uvedeny typické příklady pro jednotlivé věkové skupiny (1 kapka obsahuje přibližně 2,5 mg tramadol-hydrochloridu).
|
Věk |
Tělesná hmotnost |
Počet kapek v jednotlivé dávce |
|
1 rok |
10 kg |
4-8 |
|
3 roky |
15 kg |
6-12 |
|
6 let |
20 kg |
8-16 |
|
9 let |
30 kg |
12-24 |
|
12 let |
45 kg |
18-36 |
Originální balení se 100 ml roztoku
1 stlačení dávkovací pumpy odpovídá 5-ti kapkám = 12,5 mg tramadol-hydrochloridu. Většinou není třeba překročit denní dávku 400 mg. Bolesti vyvolané tumorem, intraoperativní stavy, silné pooperační bolesti (viz nahoře) však mohou vyvolat nutnost podání výrazně vyšší denní dávky.
TRAMABENE 100 injekce
Injekční roztok se ředí vodou na injekci. Následující přehled ukazuje jaké koncentrace se přitom mohou docílit (1 ml neředěného injekčního roztoku obsahuje 50 mg tramadol-hydrochloridu).
Ředění
injekční roztok: voda na injekci 1:1 1:2 1:3 1:4 1:5 1:6
Koncentrace tramadol-hydrochloridu mg/ml
25.0 16,7 12,5
10.0 8,3 7,1
|
1:7 |
6,3 |
|
1:8 |
5,6 |
|
1:9 |
5,0 |
|
Příklad: |
Dítěti s hmotností 45 kg se má podat dávka 1,5 mg/kg, tedy 67,5 mg tramadol-hydrochloridu tramadolu. K tomu se hodí zředění 1:2, kdy 4 ml takto naředěného roztoku (koncentrace 16,7 mg/ml) obsahují zhruba 67 mg tramadol-hydrochloridu. Zředí se tedy 2 ml injekčního roztoku 4 ml vody na injekci a aplikují se pak 4 ml tohoto roztoku.
Zvláštní skupiny pacientů
Renální insuficience/dialýza a jaterní insuficience
U pacientů s renální a/nebo jaterní insuficiencí je eliminace tramadolu prodloužena. U těchto pacientů je třeba dle jejich potřeb pečlivě zvážit prodloužení intervalu mezi dávkami.
Dávkování u starších pacientů
Úprava dávkování není obvykle nutná u pacientů do 75 let bez klinických projevů renální nebo jaterní insuficience. U pacientů starších 75 let může být eliminace prodloužena. Proto je v nezbytných případech nutné prodloužit dávkovací interval podle potřeby pacienta.
Poznámka
Doporučené dávkování je pouze vodítkem. V zásadě se mají podávat nejnižší analgeticky účinné dávky. Při léčení chronických bolestí se má dát přednost dávkování podle pevného časového plánu.
Pediatrická populace
Děti mladší 14 let: podávání tramadol-hydrochloridu ve formě tobolek se nedoporučuje. Způsob podání
Tobolky se užívají nerozkousané s dostatečným množstvím tekutiny nezávisle na jídle.
Kapky se užívají s trochou tekutiny nebo nakapané na cukru nezávisle na jídle.
Kapky jsou určeny k perorálnímu užívání a nesmějí být podávány parenterálně.
Injekce se aplikují intravenózně, intramuskulárně nebo subkutánně. Intravenózní podání se provádí pomalu rychlostí 1 ml injekčního roztoku (50 mg) za minutu. Je možné též podávání infuzí.
Následující infúzní roztoky mohou být pro ředění použity až v množství 500 ml u dospělých: 5% glukóza, fyziologický roztok, elektrolytové roztoky s kalciem (např. Ringerův roztok), elektrolytové roztoky s fosfáty, infúzní roztoky obsahující dextran a dvoutřetinový elektrolytový roztok.
Po smíchání injekčního roztoku tramadol-hydrochloridu s infúzními roztoky lze tyto směsi použít do 24 hodin při uchovávání za teploty 2-8°C. Mají se však, pokud možno, připravit vždy čerstvé těsně před podáním.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na tramadol-hydrochlorid nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Akutní otrava alkoholem, analgetiky, hypnotiky, opioidy nebo psychofarmaky.
Podávání současně s inhibitory MAO a dříve než 14 dnů po ukončení jejich užívání (viz bod 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce).
Použití k substituční léčbě drogové závislosti.
Nekontrolovaná léčba epilepsie.
4.4 Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití
Tramadol by se neměl podávat:
- při závislosti na opioidech;
- při úrazech hlavy
- při poruchách vědomí nejasného původu, poruchách dechového centra a/nebo dechových funkcí a při stavech se zvýšením intrakraniálního tlaku, pokud není prováděno umělé dýchání;
- při onemocněních mozku;
- při šoku;
- při epilepsii a náchylnosti k záchvatům křečí.
TRAMABENE nepodléhá ustanovením o omamných látkách.
Při použití tramadolu v doporučeném dávkování se vyskytly záchvaty křečí. Zvýšené riziko může nastat při podávání dávek, které překračují denní dávku 400 mg. Při současném podávání léků, které snižují křečový práh, může tramadol zvyšovat riziko záchvatů křečí (viz bod 4.5). Pacienti, kteří trpí epilepsií nebo sklonem ke křečovým záchvatům, mohou být tramadolem léčeni jen v naléhavých výjimečných případech.
Pacientům, kteří citlivě reagují na opioidy, se má tramadol podávat jen se zvýšenou opatrností.
Zvýšená opatrnost je nutná i u pacientů s jaterním a ledvinným selháním.
Během léčby tramadolem se nesmí pít alkoholické nápoje.
Tramadol má nízký návykový potenciál; při dlouhodobém podávání se však může vyvinout tolerance a psychická i fyzická závislost. U pacientů s tendencí k zneužívání léků nebo závislosti, by měla být léčba krátkodobá a pod přísným lékařským dohledem. Tramadol není vhodnou substituční léčbou pro pacienty závislé na opioidech. Přípravek nepotlačuje abstinenční příznaky morfinu, ačkoli je agonista opioidů.
Existuje zkřížená tolerance s ostatními opioidy.
Pediatrická populace
TRAMABENE 50 tobolky se nepodávají dětem do 14 let.
Kapky a injekce se nepodávají dětem do 1 roku.
Přípravek Tramadol tobolky obsahuje monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, vrozeným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy by tento přípravek neměli užívat.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakcí
Současné podávání tramadolu s jinými léky tlumícími CNS nebo současné požívání alkoholu může vést k zesílení centrálně podmíněných nežádoucích účinků tramadolu.
Tramadol se nesmí kombinovat s inhibitory MAO (viz bod 4.3). Tramadol patří do skupiny opioidních analgetik, u nichž byly popsány závažné interakce s inhibitory MAO. Mohou se projevit excitací nebo depresí CNS (hypertenzí nebo hypotenzí). Stejné vzájemné působení s IMAO nelze u tramadolu vyloučit, proto by neměl být užíván alespoň 2 týdny po přerušení léčby inhibitory MAO.
Kombinace tramadolu se smíšenými agonisty/antagonisty opiodních receptorů (např. buprenorfinem, nalbufinem, pentazocinem) se nedoporučuje, protože analgetický efekt čistých agonistů může být za těchto okolností redukován.
Tramadol může vyvolat křeče a zvýšit potenciál pro vznik křečí u těchto léků: selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI), tricyklická antidepresiva, antipsychotika a další léčivé
přípravky snižující práh pro vznik křečí (jako např. bupropion, mirtazapin, tetrahydrokanabinol).
“Současné terapeutické užívání tramadolu a serotonergních léků, jako jsou selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI), inhibitory MAO (viz bod 4.3), tricyklická antidepresiva a mirtazapin, může vyvolat serotoninovou toxicitu.
Serotoninový syndrom je pravděpodobný při výskytu některého z následujících příznaků:
• Spontánní myoklonus
• Indukovaný nebo oční myoklonus s agitovaností a pocením
• Tremor a hyperreflexie
• Hypertonie a zvýšení tělesné teploty > 38 °C a indukovaný nebo oční myoklonus.
Vysazení serotonergního léčivého přípravku obvykle přináší rychlé zlepšení. Léčba závisí na typu a intenzitě symptomů.
Karbamazepin (enzymový induktor) může snížit analgetický účinek tramadolu a zkrátit dobu jeho účinku.
Výsledky dosud provedených farmakokinetických studií ukazují, že současné nebo předchozí podávání cimetidinu (enzymový inhibitor) nevedlo ke vzniku klinicky relevantních interakcí.
Ritonavir může zvyšovat plazmatickou koncentraci opioidních analgetik (s výjimkou metadonu).
Současné podávání tramadolu a kumarinových derivátů (např. warfarinu), vyžaduje u pacientů pečlivé sledování, protože u několika nemocných bylo popsáno zvyšování INR a vznik ekchymóz.
Ostatní inhibitory CYP3A4, například ketokonazol a erythromycin, mohou potlačovat metabolismus tramadolu (N-demethylaci) a jeho aktivního O-demethylovaného metabolitu. Klinický význam této interakce není znám.
Tramadol zvyšuje riziko toxicity digoxinu.
Ve studiích s před a pooperačním podáním antiemetika ondansetronu, 5-HT3 antagonisty, byla u pacientů s pooperační bolestí zvýšená potřeba tramadolu.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení Těhotenství
Pokud je v těhotenství indikováno léčení bolesti opioidy, je třeba použití omezit na podání jednotlivých dávek. Chronickému použití tramadolu je třeba se vyhnout po celou dobu těhotenství, protože tramadol prochází placentou a po porodu se mohou u novorozence objevit abstinenční příznaky. Studie na zvířatech prokázaly, že velmi vysoké dávky tramadolu mohou mít vliv na osifikaci. Teratogenní účinek nebyl prokázán.
Při podání před a během porodu neovlivňuje tramadol kontrakční schopnost dělohy. U novorozence může vést ke změnám dechové frekvence, které však obvykle nejsou klinicky významné.
Kojení
V období kojení by tramadol neměl být podáván. Při jednorázovém podání tramadolu však obecně není nutné přerušení kojení, neboť tramadol přestupuje do mateřského mléka jen v množství asi 0,1% mateřské plazmatické koncentrace.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Tramadol může i při doporučeném způsobu použití změnit reakční schopnosti natolik, že schopnost řízení motorových vozidel a ovládání strojů je negativně ovlivněna. Při současném působení alkoholu či jiných psychotropních látek to platí ve zvýšené míře.
4.8 Nežádoucí účinky
Pro hodnocení nežádoucích účinků byla použita následující klasifikace:
Velmi časté ((>1/10)
Časté (> 1/100 až< 1/10)
Méně časté (>1/1 000 až 1/100)
Vzácné (> 1/10 000 až 1/1 000)
Velmi vzácné (< 1/10 000), včetně jednotlivých hlášených případů.
Není známo (četnost nelze z dostupných údajů zjistit)
Poruchy nervového systému Velmi časté: závratě.
Časté: bolesti hlavy, ospalost.
Vzácné: změny chuti k jídlu, abnormální koordinace pohybů, parestézie, třes, deprese dechu, epileptiformní křeče, synkopa.
Jsou-li významně překročeny doporučené dávky nebo jsou-li současně podávány jiné centrálně působící látky s tlumivým účinkem na CNS (viz bod 4.5), může dojít k útlumu dýchání.
Epileptiformní křeče se objevily hlavně po podání vysokých dávek tramadolu a nebo při současné terapii léky, které mohou snižovat práh pro vznik záchvatů (viz body 4.4 a 4.5).
Poruchy oka Vzácné: neostré vidění
Poruchy imunitního systému
Vzácné: alergické reakce (např. dušnost, bronchospazmus, sípavé dýchání, angioedém) a anafylaxe.
Psychiatrické poruchy
Vzácné: halucinace, zmatenost, poruchy spánku, úzkost a noční děsy.
Mohou se objevit rozmanité psychické nežádoucí účinky, které z hlediska intenzity a druhu jsou rozdílné podle osobnosti a trvání medikace, např. změny nálady (většinou zlepšení nálady, ojediněle dysforie), změny aktivity (většinou útlum, ojediněle zvýšení aktivity) a změny kognitivní a senzorické výkonnosti (např. v procesu rozhodování a vnímání). Může dojít ke vzniku závislosti.
Poruchy metabolismu a výživy Není známo: hypoglykémie
Srdeční poruchy
Méně časté: palpitace, tachykardie.
Vzácné: bradykardie.
Tyto nežádoucí účinky se mohou vyskytnout především u nemocných vystavených zvýšené tělesné zátěži.
Cévní poruchy
Méně časté: posturální hypotenze, kardiovaskulární kolaps Vzácné: zvýšení krevního tlaku
Tyto nežádoucí účinky se mohou vyskytnout především u nemocných vystavených zvýšené tělesné zátěži.
Gastrointestinální poruchy
Velmi časté: nauzea
Časté: zácpa, sucho v ústech, zvracení
Méně časté: říhání, dráždění GIT (např. tlak v žaludku, pocit plnosti), průjem
Poruchy jater a žlučových cest
Velmi vzácné: zvýšení hodnot jaterních enzymů
Poruchy ledvin a močových cest
Velmi vzácné: poruchy močení (zhoršení mikce, retence moči).
Poruchy kůže a podkožní tkáně Časté: pocení.
Méně časté: kožní reakce jako pruritus, exantém, kopřivka.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy Vzácné: dyspnoe
Vyskytlo se zhoršení astmatu, přičemž však příčinná souvislost s tramadolem nemohla být prokázána.
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně Vzácné: motorická slabost
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Časté: únava
Vzácné: Mohou se objevit abstinenční příznaky podobné abstinenčním příznakům při vysazení opioidů: agitace, úzkost, nervozita, nespavost, hyperkineze, třes a gastrointestinální příznaky.
Ostatní velmi vzácné nežádoucí účinky, zaznamenané po vysazení tramadolu zahrnují: panické ataky, stavy výrazné úzkosti, halucinace, parestézie, tinitus a neobvyklé CNS příznaky.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky: www .sukl .cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Příznaky
Známky intoxikace jsou poruchy vědomí až ke komatu, generalizované epileptické křečové záchvaty, pokles krevního tlaku, tachykardie, mióza, zvracení, útlum až zástava dýchání.
Léčba
Je nutné zajistit průchodnost dýchacích cest (pozor na aspiraci!), v závislosti na příznacích zajistit dýchání a cirkulaci. Antidotem při útlumu dýchání je naloxon. V případě křečí podejte intravenózně diazepam.
Tramadol je jen minimálně odstraňován ze séra hemodialýzou nebo hemofiltrací. Proto samotná hemodialýza nebo hemofiltrace k léčbě akutní intoxikace tramadolem není vhodná.
Při perorální intoxikaci může pomoci výplach žaludku.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Opioidní analgetika (anodyna).
ATC kód: N02AX02
Tramadol je cyklohexanolový derivát s opioidními agonistickými účinky. Vykazuje slabou afinitu k opioidním receptotům bez zvláštního upřednostnění některých typů receptorů. Působí analgeticky a antitusicky. V protikladu k morfinu nemá tramadol v analgetických dávkách v dosti širokém rozmezí žádné depresivní účinky na dýchání. Rovněž není ovlivněna motilita GIT. Účinky na kardiovaskulární systém jsou také nepatrné.
Doba působení je 4-8 hodin. Intenzita účinku se udává jako 1/10-1/6 intenzity účinku morfinu.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Tramadol se po perorálním podání (100 mg) absorbuje rychle a téměř kompletně. Absolutní biologická dostupnost činí po perorálním podání nezávisle na současném podání potravy v průměru 68% a po i.m aplikaci 100%. First pass efekt po perorálním podání je maximálně 30%.
Po relativně krátké latentní fázi je nepatrný rozdíl poločasu absorpce mezi perorálními pevnými a tekutými formami. Distribuční objem je 0,3 l/kg, vazba na bílkoviny séra je okolo 20%.
Po i.v. injekci může následovat počáteční rozdělení v procesech se dvěma rozdílnými rychlostmi: t1/2 afa = 0,3±0,2 hod. a t1/2 beta = 1,7±0,4 hod.
Po perorální aplikaci (100 mg) v tekuté formě je za 1,2 hodiny maximální plazmatická koncentrace Cmax = 309±90 ng/ml a po stejné dávce v pevné formě je za 2 hodiny Cmax = 280±49 ng/ml.
Po i.v. injekci 100 mg byla po 15 minutách Cmax = 613±221 ng/ml.
Tramadol přechází přes hematoencefalickou bariéru a přes placentu. Nalézá se v mateřském mléce společně s O-demetyl derivátem ve velmi malých množstvích (0,1%, resp. 0,02% podané dávky).
Eliminační poločas je nezávisle na aplikaci 5-7 hodin, u pacientů přes 65 let je nepatrně prodloužen.
Tramadol je metabolizován u člověka především N- a O-demetylací a konjugací O-demetylačních produktů s glukuronovou kyselinou. Jen O-demetyl-tramadol je farmakologicky aktivní. U dalších metabolitů existují z hlediska kvantity, výrazné interindividuální rozdíly. V moči bylo dosud nalezeno 11 metabolitů.
Tramadol a jeho metabolity se vylučují téměř úplně ledvinami. Při poruchách funkce jater a ledvin je třeba počítat s malým prodloužením poločasu. U pacientů s jaterní cirhózou byly zjištěny poločasy eliminace 13,3±4,9 hod. (tramadol) a 18,5±9,4 hod. (O-demetyltramadol), v extrémních případech 22,3 hod. resp. 36 hod. U pacientů se selháním ledvin (clearance kreatininu < 0,083 ml/min.) 11 ±3,2 hod., resp. 16,9±3,0 hod., v extrémních případech 19,5 hod., resp. 43,2 hod.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Akutní toxicita
LD50 po perorální aplikaci byla u potkanů 228 mg/kg, u králíků 500 mg/kg; po i.v. aplikaci byla u potkanů 95 mg/kg a u psů 50 mg/kg.
Otrava se nezávisle od druhu zvířete a aplikační cesty projevuje motorickým neklidem, ataxií, později snížením spontánní aktivity, salivací, zvracením (pes), mydriázou, exoftalmem, třesy, křečemi, cyanózou a dyspnoe.
Chronická a subchronická toxicita
Při opakované perorální a parenterální aplikaci tramadolu po dobu 6-26 týdnů potkanům a psům a perorální aplikaci po dobu 12 měsíců u psů nevykázala hematologická, klinicko-chemická a histologická vyšetření žádné doklady pro změny vyvolané látkou. Teprve po vysokých dávkách, které překračují výrazně terapeutické dávky, vznikaly centrálně podmíněné příznaky (motorický neklid, salivace, křeče, snížení přírůstku váhy). Bez reakce snášeli potkani a psi perorální dávky 20 mg/kg, respektive 10 mg/kg, a psi rektálně 20 mg/kg.
Mutagenní a tumorigenní potenciál
V několika in vitro testovacích systémech byly pozorovány poukazy na mutagenní účinky. Vyšetření in vivo nepodalo žádné doklady pro mutagenní efekty. Tramadol lze podle těchto materiálů zařadit jako nemutagenní látku.
Studie kancerogenního potenciálu byly provedeny na potkanech a myších. Ze studií na potkanech nebyly žádné doklady pro látkou podmíněné zvýšení incidence nádorů. Ve studii na myších bylo pozorováno: zvýšená incidence adenomů jaterních buněk u samců (v závislosti na dávce od 15 mg/kg, ale nikoli signifikantně) a vzestup plicních nádorů u samic ve všech dávkových skupinách (signifikantní, ale na dávce nezávislé zvýšení).
Reprodukční toxicita
Dávky tramadolu od 50 mg/kg denně působily u potkanů toxicky na matky a vedly k vzestupu novorozenecké úmrtnosti. U potomstva vznikala zpoždění jako poruchy osifikace a zpoždění otevření pochvy a očí.
Fertilita potkaních samců nebyla ovlivněna. Samice vykazovaly po dávkách od 50 mg/kg denně nižší frekvenci zabřeznutí. U králíků se od 125 mg/kg vyskytovalo toxické působení na těhotenství a anomálie kostry u potomstva.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
TRAMABENE 50 tobolky
Monohydrát laktosy, hydrogenfosforečnan vápenatý, magnesium-stearát, koloidní bezvodý oxid křemičitý, želatina, indigokarmín, oxid titaničitý, žlutý oxid železitý, černý oxid železitý, červený oxid železitý.
TRAMABENE kapky
Glycerol 85%, smetanové aroma, silice máty peprné, glyceromakrogol-hydroxystearát, sodná sůl sacharinu, natrium-cyklamát, čištěná voda.
TRAMABENE 100 injekce Octan sodný, voda na injekci.
6.2 Inkompatibility
TRAMABENE 100 injekce jsou inkompatibilní s následujícími léčivy:
Diklofenak, indometacin, fenylbutazon, diazepam, flunitrazepam, midazolam, nitroglycerin.
6.3 Doba použitelnosti
TRAMABENE 50 tobolky 5 let
TRAMABENE kapky 3 roky
Doba použitelnosti přípravku po prvním použití: 12 měsíců.
TRAMABENE 100 injekce 5 let
Po naředění: z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně by doba neměla být delší než 24 hodin při 2-8°C, pokud ředění neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
TRAMABENE 50 tobolky Uchovávejte při teplotě do 30°C.
TRAMABENE kapky
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
TRAMABENE 100 injekce
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a obsah balení
TRAMABENE 50 tobolky Blistr PVC/Al, krabička.
Velikost balení: 10, 30 nebo 50 tobolek.
TRAMABENE kapky 10, 30 ml:
Lahvička z hnědého skla (třída (III) s kapacím PE zařízením a s bílým dětským bezpečnostním uzávěrem (šroubovací, PP), krabička.
100 ml:
Lahvička z hnědého skla (třída III), mechanická pumpa s krytem, krabička.
TRAMABENE 100 injekce
Ampule z bezbarvého skla, tvarovaná vložka z plastické hmoty, krabička.
Velikost balení: 5 ampulí po 2 ml injekčního roztoku.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Způsob použití kapacích lahviček
Lahvička je opatřena uzávěrem zabraňujícím otevření dětmi. Otevře se tak, že uzávěr se stlačí pevně dolů a odšroubuje se proti směru hodinových ručiček. Při kapání se lahvička drží kolmo směrem dolů. Po použití se uzávěr opět pevně zašroubuje.
Způsob použití lahviček s pumpičkou
Při prvním použití se pumpa zmáčkne několikrát, dokud nevyteče tekutina (toto je nutné z technických důvodů, aby se naplnil mechanismus pumpy).
Při odměřování dávky se pod ústím pumpy podrží vhodná nádobka (lžíce, pohárek a pod.) a pumpa se zmáčkne tolikrát, kolikrát je třeba podle doporučené dávky (1 stisknutí uvolní 5 kapek obsahujících 12,5 mg tramadol-hydrochloridu).
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
ratiopharm GmbH, Ulm, Německo
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLA
TRAMABENE 50 tobolky 65/156/99-C TRAMABENE kapky 65/155/99-C
TRAMABENE 100 injekce 65/158/99-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Všechny 3 formy:
10.03.1999/23.4.2014
10. DATUM REVIZE TEXTU
23.4.2014
11/11