Sumetrolim
sp.zn.sukls45630/2014
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Sumetrolim
sirup
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Léčivé látky: trimethoprimum 800 mg a sulfamethoxazolum 4000 mg ve 100 ml sirupu (trimethoprimum 8 mg a sulfamethoxazolum 40 mg v 1 ml sirupu).
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Sirup.
Popis přípravku: fialově růžová suspenze sladké chuti a vůně po anýzu.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Podávání přípravku Sumetrolim je indikováno v případech infekcí vyvolaných patogeny, které jsou na tuto kombinaci citlivé.
• Infekce horních a dolních dýchacích cest: chronická bronchitida, sinusitida, mezotitida. Přípravek lze použít u cystické fibrózy, k léčbě a prevenci infekcí dolních cest dýchacích způsobených Burkholderia cepacia (dříve Pseudomonas cepacia), u AIDS, k prevenci a léčbě pneumonie způsobené Pneumocystis carinii u imunokompromitovaných pacientů. Při tonsilofaryngitidě způsobené beta-hemolytickými streptokoky by měly být zvoleny přípravky obsahující penicilin, protože tato kombinace bakterie neeradikuje, a proto nemůže zabránit výskytu komplikací, např. revmatické horečky (viz bod 4.4).
• Gastrointestinální infekce: abdominální tyfus, enteritida, průjem cestovatelů, izosporóza provázející AIDS.
• Infekce ledvin a močových cest: bakteriální, nekomplikované infekce močových cest, jako je akutní cystitida, prevence recidivující cystitidy, chronická cystitida, akutní uretrální syndrom, uretritida.
• Infekce pohlavních orgánů: gonokoková uretritida, adnexitida, prostatitida, chankroid způsobený Haemophilus ducreyi, granuloma inguinale.
• Infekce kůže apodkoží: pyodermie, furunkl, absces a infekce ran.
• Ostatní bakteriální infekce: akutní brucelóza (v kombinaci), nokardióza, melioidóza, toxoplazmóza. Přípravek lze použít k antimikrobiální profylaxi u neutropenických pacientů.
4.2 Dávkování a způsob podání
Sirup je nutno užívat spolu s dostatečným množstvím tekutin, dvakrát denně (ráno a večer), nejlépe po jídle (minimalizování gastrointestinálních obtíží). K dávkování sirupu je na uzávěr lahvičky nasazena dávkovací odměrka s ryskami po 1 ml. Jeden mililitr sirupu obsahuje 8 mg trimethoprimu a 40 mg sulfamethoxazolu.
Dospělí a mladiství ve věku nad 12 let: obvyklá zahajovací dávka je 320 mg trimethoprimu a 1600 mg sulfamethoxazolu za den (polovina denní dávky se podává ráno a druhá polovina večer, tj. 2x20 ml). Pacienti trpící závažnými infekcemi mohou být léčeni větší dávkou, maximálně však lze podat 480 mg trimethoprimu a 2400 mg sulfamethoxazolu za den (2x30 ml). Pokud je nutná udržovací léčba na dobu 14 nebo více dní, doporučuje se denní dávka 160 mg trimethoprimu a 800 mg sulfamethoxazolu (podaná jako dávka 2x10 ml).
Alternativně lze dospělé a mladistvé ve věku nad 12 let léčit přípravkem Sumetrolim, tablety.
Děti
Obecně je doporučená denní dávka pro děti je 6 mg trimethoprimu a 30 mg sulfamethoxazolu na kg tělesné hmotnosti, podávaná rozděleně ve dvou dílčích dávkách.
|
Věk |
Dávka podávaná každých 12 hodin: ml sirupu |
|
6 týdnů - 6 měsíců |
1-2 |
|
6 měsíců - 2 roky |
2-4 |
|
2 roky - 6 let |
4-8 |
|
6 let - 12 let |
8-10 |
Délka léčby
U akutních infekcí (kromě kapavky) se doporučuje minimálně pětidenní léčba. Další alternativou by bylo pokračování v léčbě po dobu alespoň 2 dnů po vymizení symptomů. Léčba po dobu 3 dnů může být dostačující u žen trpících nekomplikovanou akutní cystitidou, zatímco děti se stejným onemocněním je lépe léčit 5-7 dnů. Případy jako je prostatitida a akutní brucelóza vyžadují nejméně 4 týdny léčby, zatímco u nokardiózy je nutná léčba delší.
Dávkování přípravku Sumetrolim ve zvláštních případech
Nekomplikované případy kapavky: léčbu lze provádět jeden den dávkou 2x400 mg trimethoprimu a 2000 mg sulfamethoxazolu (50 ml ráno a 50 ml večer). Další alternativou by byla dvoudenní léčba dávkou 2x320 mg trimethoprimu a 1600 mg sulfamethoxazolu (tj. 2x40 ml za den).
Případy pneumonie způsobené Pneumocystis carinii vyžadují 20 mg trimethoprimu a 100 mg sulfamethoxazolu na kg tělesné hmotnosti za den. Tuto dávku je nutno rozdělit do 2 nebo více dílčích dávek a léčbu provádět po dobu 14-21 dnů. Léčba některých speciálních případů (jako je pneumonie vyvolaná Pneumocystis carinii) vyžaduje vyšší dávky než je nejvyšší denní dávka.
K prevenci infekce Pneumocystis carinii je nutno ohroženým dospělým podávat denní dávku 160 mg trimethoprimu a 800 mg sulfamethoxazolu (20 ml). Jiným schématem by bylo podávání 2x160 mg trimethoprimu a 800 mg sulfamethoxazolu (tj. 2x20 ml) každý druhý den. K preventivní léčbě dětí musí být stanovení vhodné dávky provedeno podle věku a tělesné hmotnosti dítěte; dávka se podává buď jako jediná denní dávka nebo v režimu tří po sobě jdoucích dní. Tato léčba je přibližně ekvivalentní 150 mg trimethoprimu/m2 a 750 mg sulfamethoxazolu/m2. V této indikaci jsou maximální denní dávky trimethoprimu a sulfamethoxazolu 320 mg, respektive 1600 mg (odpovídají 40 ml sirupu).
Zvláštní skupiny pacientů
U pacientů s postižením ledvin je nutno dávkování upravit, jak je uvedeno níže:
|
Sérový |
kreatinin |
Denní dávkyjako |
Dávkovací interval |
|
clearance ml/min |
pmol/l |
procento normální dávky |
|
>25 |
muži <265 |
100 |
12 hodin |
|
ženy <175 | |||
|
15-25 |
muži 265-620 |
50 |
12-24 hodin |
|
ženy 175-400 | |||
|
<15 |
muži >620 |
podání je třeba se vyvarovat, není-li k dispozici | |
|
ženy >400 |
hemodialýza | ||
Pacienti podstupující pravidelně hemodialýzu musí dostávat 50 % obvyklé dávky před dialýzou a polovinu podávané dávky po dialýze, protože čtyřhodinovou dialýzou se odstraní asi 44 % trimethoprimu a asi 57 % sulfamethoxazolu. Přípravek se nesmí podávat ve dnech, kdy dialýza není prováděna.
U starších pacientů vyžaduje používání přípravku Sumetrolim zvláštní opatrnost, protože nežádoucí účinky jsou u starších pacientů častější, zejména u pacientů s postižením ledvin nebo jater nebo se současnou další medikací (viz bod 4.4).
4.3 Kontraindikace
Používání přípravku je kontraindikováno v následujících případech:
• Známá hypersenzitivita na trimethoprim a sulfonamidy (včetně derivátů sulfonamidů, antidiabetik ze skupiny sulfonylmočoviny a diuretik thiazidové skupiny).
• Akutní hepatitida, těžké postižení j ater, akutní j aterní porfyrie.
• Hematologické choroby, hemopoetické poruchy, anémie související s nedostatkem kyseliny listové, nedostatek glukosa-6-fosfátdehydrogenázy.
• Renální insuficience s clearance kreatininu <15 ml/min (pokud není k dispozici hemodialýza).
• Nesmějí být léčeny předčasně narozené děti ve věku do 1 roku, v termínu narozené děti do 6 týdnů věku; nesmí se podávat do 3 měsíců věku, jestliže přínosy nepřeváží nad možnými riziky.
• Těhotenství a koj ení.
• Pacienti podstupující chemoterapii.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
I když jsou vzácné, mohou se během léčby vyskytnout těžké, potenciálně fatální nežádoucí účinky, jako je Stevens-Johnsonův syndrom, Lyellův syndrom (toxická epidermální nekrolýza), fulminantní nekróza jater, agranulocytóza, aplastická anémie, krevní dyskrazie a těžké hypersenzitivní reakce.
Podávání přípravku Sumetrolim je nutno ihned ukončit, pokud se vyskytne kožní vyrážka nebo časné symptomy výše uvedených těžkých reakcí (bolest v krku, horečka, bolest kloubů, bledost, purpura nebo žloutenka, které nelze vysvětlit jinými příčinami). Kašel, dyspnoe a vznik plicní infiltrace mohou rovněž být známkami hypersenzitivní reakce.
Podávání přípravku vyžaduje zvláštní opatrnost rovněž při těžké alergii nebo bronchiálním astmatu v anamnéze pacienta.
Zvláštní opatrnosti je třeba, pokud se přípravek Sumetrolim používá u pacientů v pokročilém věku, protože u starších pacientů jsou nežádoucí účinky častější, zejména u pacientů s postižením ledvin nebo jater nebo se současnou další medikací. Nejčastějšími nežádoucími účinky jsou těžké kožní reakce, útlum kostní dřeně a trombocytopenie. Starší pacienti léčení diuretiky, zvláště thiazidy, jsou ke vzniku trombocytopenické purpury náchylnější (viz bod 4.5).
Dávkování je potřeba upravit při poruše funkce ledvin (viz bod 4.2).
U starších pacientů a u pacientů se stávajícím nedostatkem kyseliny listové se mohou vyskytnout hemopoetické nežádoucí účinky, které jsou charakteristické pro nedostatek kyseliny listové. U starších pacientů a také u jiných pacientů, u kterých je pravděpodobnost nedostatku kyseliny listové (chronický alkoholismus, pacienti léčení antikonvulzivy, stavy podvýživy a/nebo malabsorpce, renální insuficience), je proto během léčby potřeba zvážit suplementaci kyseliny listové.
Tyto nežádoucí účinky mají vyšší incidenci rovněž u pacientů s AIDS, stejně jako při jiných chronických chorobách, jako je postižení jater.
Při poruše funkce ledvin je nutno snížit dávku a doporučuje se v těchto případech monitorovat plazmatické hladiny (viz bod 4.2).
Trimethoprimová složka přípravku Sumetrolim může u pacientů užívajících léky zvyšující hladinu draslíku nebo u pacientů s poruchou metabolismu draslíku (např. chronická renální insuficience) způsobit hyperkalémii. V takových případech může být nezbytné kontrolovat pravidelně elektrolyty nebo léčbu ukončit, pokud dojde k hyperkalémii.
Zejména během prvních několika dnů léčby může přípravek vyvolat hypoglykémii, dokonce u nediabetických pacientů. Ke vzniku hypoglykémie jsou zvláště náchylní pacienti s chorobami jater nebo ledvin nebo podvyživení pacienti a rovněž pacienti užívající vysoké dávky.
Během léčby musí být zajištěn odpovídající příjem alespoň 1,5 litru tekutin z důvodu vyvarování se krystalurii. Riziko krystalurie se zvyšuje s malnutricí.
Při dlouhodobém podávání je nutno pravidelně kontrolovat krevní obraz, počet trombocytů, renální a jaterní funkce a močový sediment. Ke zmírnění hematologických účinků lze během léčby podávat kyselinu listovou (5-10 mg denně) bez rizika jakéhokoli snížení antibakteriálních účinků přípravku.
Při nedostatku glukosa-6-fosfátdehydrogenázy může přípravek Sumetrolim vyvolat hemolýzu (viz bod 4.3).
Při tonsilofaryngitidě způsobené beta-hemolytickými streptokoky musí být zvoleny přípravky obsahující penicilin, protože tato kombinace bakterie neeradikuj e, a proto nemůže zabránit vzniku komplikací, např. revmatické horečky (viz bod 4.2).
Pokud se objeví těžký, dlouhotrvající průjem, je nutno vzít v úvahu možnost pseudomembranózní kolitidy. Je-li tato diagnóza prokázána, je nutno podávání přípravku Sumetrolim ukončit. V těchto případech se podává perorálně metronidazol nebo, pokud není účinný, vankomycin, je-li třeba.
Léčba přípravkem Sumetrolim u pacientů s porfyrií nebo chorobami štítné žlázy vyžaduje zvláštní opatrnost, protože jak trimethoprim, tak sulfamethoxazol mohou navodit relaps nebo exacerbaci těchto chorob.
Vzhledem k tomu, že přípravek Sumetrolim může způsobit fotosenzitivitu, je nutno pacienty poučit, aby se během léčby vyvarovali přímému slunci nebo aby používali ochranné oděvy a/nebo fotoprotektivní přípravky.
Opatrnosti je třeba při podávání přípravku Sumetrolim pacientům trpícím mentální retardací související s chromosomem X, protože nedostatek kyseliny listové může psychomotorickou vývojovou poruchu související s touto chorobou zhoršit.
100 ml přípravku Sumetrolim, sirup, obsahuje 61 mg sacharosy. Pacienti se vzácnými hereditárními problémy s intolerancí fruktosy, malabsorpcí glukosy a galaktosy nebo insuficiencí sacharosa-isomaltázy by neměli tento přípravek užívat.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Pokud jde o chemickou strukturu, jsou sulfonamidové deriváty blízce příbuzné strumigenním látkám, diuretikům (např. acetazolamidu, thiazidům) a perorálním antidiabetikům. Mezi těmito sloučeninami existuje možnost zkřížených hypersenzitivních reakcí. Vzácně se u pacientů léčených sulfonamidy může vyskytnout zvýšená diuréza a/nebo hypoglykémie (viz bod 4.4).
Starší pacienti léčení diuretiky, zejména pacienti užívající thiazidy, jsou více predisponováni k trombocytopenické purpuře (viz bod 4.4).
Sumetrolim zesiluje účinky perorálních antikoagulancií (kumarinů). Proto je nutné při podávání přípravku Sumetrolim pacientům léčeným perorálními antikoagulancii pečlivěji sledovat protrombinový čas a, je-li třeba, dávku antikoagulancia upravit.
Pokud se podává spolu s fenytoinem, prodlužuje Sumetrolim eliminační poločas fenytoinu o 39 % a snižuje jeho metabolickou clearance o 27 %, což by mohlo vést k toxicitě fenytoinu. Jsou-li tyto dva přípravky podávány současně, doporučuje se pečlivé monitorování klinických symptomů a hladin fenytoinu v krvi.
Prostřednictvím snížení vazby na proteiny a ovlivněním renálního transportu mohou sulfonamidy zvýšit plazmatickou koncentraci volného metotrexátu a riziko toxicity. Ke snížení rizika hemopoetických nežádoucích účinků lze zvážit suplementaci kyseliny listové.
Pacienti s transplantovanou ledvinou léčení cyklosporinem mohou mít během léčby přípravkem Sumetrolim přechodně zhoršené renální funkce.
Zejména u starších pacientů může současné podávání přípravku Sumetrolim a digoxinu zvyšovat sérové koncentrace dioxinu, a proto může být nutné monitorovat sérové hladiny digoxinu.
Indometacin a další nesteroidní antirevmatika mohou zvyšovat koncentrace sulfonamidové složky.
Sporadicky lze u pacientů léčených přípravkem Sumetrolim, kteří rovněž užívají více než 25 mg pyrimethaminu týdně k profylaxi malárie, pozorovat megaloblastickou anemii.
Sumetrolim může snižovat účinnost tricyklických antidepresiv.
Stejně jako v případě jiných sulfonamidů Sumetrolim rovněž zvyšuje účinnost perorálních antidiabetik, a proto je nutno během podávání přípravku Sumetrolim pečlivěji sledovat metabolismus sacharidů.
Současné podávání trimethoprimu a různých látek (např. amantadinu a prokainamidu), které jsou při fyziologickém pH kationaktivní a jsou částečně eliminovány tubulární sekrecí, může zvyšovat koncentraci každé ze společně podávaných sloučenin.
Laboratorní testy
Trimethoprimová složka kombinace může interferovat se stanovením metotrexátu, pokud se při stanovení kompetitivní vazby na proteiny používá dihydrofolátreduktáza.
Sumetrolim může interferovat se stanovením kreatininu prováděným Jaffeho alkalickou pikrátovou reakcí. Tato interference zvyšuje hodnoty testu o asi 10 %.
4.6 Těhotenství a kojení
a) Předklinické údaje Březost
Trimethoprim a sulfamethoxazol podávané ve vyšších než terapeutických dávkách potkanům způsobily rozštěp patra a jiné malformace plodu charakteristické pro antagonisty kyseliny listové. Těmto účinkům trimethoprimu lze zabránit suplementací kyseliny listové potravou. U králíků způsobily vysoké dávky trimethoprimu zvýšené ztráty plodu.
b) Humánní data Těhotenství
Nejsou k dispozici žádné klinické údaje ověřující bezpečnost podávání přípravku Sumetrolim v těhotenství. Vzhledem k tomu, že obě složky přípravku působí na metabolismus kyseliny listové, je třeba se podávání přípravku Sumetrolim vyvarovat během celého těhotenství, ledaže by se mělo za to, že očekávané přínosy léčby převáží riziko poškození plodu. Pokud se podává ve třetím trimestru, zvyšuje Sumetrolim riziko jádrového ikteru u novorozence (viz bod 4.3).
Kojení
Obě složky přípravku Sumetrolim se vylučují do mateřského mléka. Pokud musí být matka v období kojení léčena, je nutno během léčby a rovněž tři dny po jejím ukončení kojení přerušit a dítě kojit lidským mlékem jiné ženy nebo umělou kojeneckou výživou (viz bod 4.3).
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Nejsou k dispozici žádné klinické údaje naznačující, že by tato kombinace mohla ovlivnit schopnost pacienta řídit dopravní prostředky nebo obsluhovat stroje.
4.8 Nežádoucí účinky
Tato kombinace je obvykle dobře snášena, pokud se používá v doporučených dávkách. Nejčastějšími nežádoucími účinky jsou gastrointestinální problémy a alergické kožní reakce.
I když jsou velmi vzácné, mohou se během léčby vyskytnout těžké, potenciálně fatální nežádoucí účinky, jako je Stevens-Johnsonův syndrom, Lyellův syndrom (toxická epidermální nekrolýza), fulminantní nekróza jater, agranulocytóza, aplastická anémie, krevní dyskrazie a těžké hypersenzitivní reakce (viz bod 4.4).
Gastrointestinální nežádoucí účinky: nauzea, vomitus (3-5 %), diarea (1 %), ztráta chuti k jídlu, vzácně stomatitida, glositida, velmi vzácně pankreatitida, pseudomembranózní kolitida. Stávající problémy s funkcí jater mohou být léčbou zhoršeny; vzácně jsou indukována přechodná zvýšení bilirubinu a aminotransferáz, velmi vzácně se může vyskytnout hepatitida a cholestáza.
Alergické symptomy: alergická kožní vyrážka (3-5 %), fotosenzitivita, velmi vzácně exfoliativní dermatitida, erythema multiforme, Stevens-Johnsonův syndrom, Lyellův syndrom (toxická epidermální nekrolýza). Vzácně se může vyskytnout s léčbou související horečka, velmi vzácně alergická myokarditida, sérová nemoc, Henoch-Schonleinova purpura, angioneurotický edém, periarteritis nodosa, lupus erythematosus, alergická eozinofilní alveolitida (velmi vzácný nežádoucí účinek s potenciálně fatálními následky).
Neurologické symptomy: cefalea, vertigo, slabost, únava, insomnie, tinnitus, velmi vzácně ataxie, konvulze, periferní neuritida, halucinace, deprese a apatie. Sporadicky byla rovněž pozorována reverzibilní aseptická meningitida, která po ukončení léčby vymizela.
Hemopoetické poruchy: jsou obvykle mírné a po ukončení podávání léku se spontánně normalizují; může se vyskytnout trombocytopenie, neutropenie, leukopenie, vzácně agranulocytóza, megaloblastická anémie, methemoglobinémie. Při deficitu glukosa-6-fosfátdehydrogenázy může léčba způsobit hemolytickou anémii. Stávající nedostatek kyseliny listové a vitaminu B12 jsou predisponujícími faktory anémie, megaloblastické hemopoezy a neutropenie.
Porucha funkce ledvin: mírnou nefrotoxicitu kombinace lze přiřadit k sulfamethoxazolové složce. Toxicita se může vyskytnout na základě stávající poruchy funkce ledvin a projeví se jako zvýšení močoviny a kreatininu a jako intersticiální nefritida. K vyvarování se krystalurii se doporučuje hojný příjem tekutin.
Metabolické poruchy: může se vyskytnout hyperkalémie, hyponatrémie, převážně u starších pacientů a pacientů s AIDS léčených vysokými dávkami.
Ostatní: může se vyskytnout bolest v kloubech a svalech. Příležitostně byla u pacientů s AIDS pozorována rhabdomyolýza.
Upacientů s AIDS léčených vysokými dávkami může být incidence nežádoucích účinků až 40-50 % a tyto nežádoucí účinky se projeví jako neutropenie, kožní vyrážka a zvýšení jaterních enzymů a sérového kreatininu.
4.9 Předávkování
Možné symptomy předávkování: cefalea, nauzea, vomitus, anorexie, kolika, poruchy vidění, mentální poruchy, konfuze, horečka, petechie, purpura, žloutenka, útlum kostní dřeně. Hemopoetické poruchy se obvykle objeví později. Může se rovněž vyskytnout hematurie, krystalurie a anurie. Kromě symptomatické léčby se doporučuje indukované zvracení, výplach žaludku a forsírovaná diuréza. Alkalizace moči může usnadnit eliminaci sulfamethoxazolu, ale může snížit eliminaci trimethoprimu. Tuto kombinaci nelze odstranit peritoneální dialýzou, lze ji však částečně odstranit hemodialýzou. Hypersenzitivní reakce je nutno léčit steroidy.
V případě útlumu kostní dřeně způsobeného dlouhodobým podáváním vysokých dávek přípravku Sumetrolim lze podávat 5-15 mg leukovorinu denně, dokud nedojde k normalizaci hemopoezy. 1
Farmakoterapeutická skupina: kombinace sulfonamidů a trimethoprimu včetně derivátů.
ATC kód: J01EE01.
Mechanismus účinku
Sumetrolim je kombinací antibakteriálního přípravku s bakteriostatickými nebo, v závislosti na okolnostech, baktericidními účinky v důsledku synergie obou jeho složek, sulfamethoxazolu a trimethoprimu. Obě tyto účinné složky blokují dva po sobě jdoucí kroky biosyntézy kyseliny listové v bakteriích a inhibují biosyntézu nukleových kyselin a proteinů. Prostřednictvím kompetitivní inhibice sulfamethoxazol inhibuje inkorporaci kyseliny paraaminobenzoové, životně důležité sloučeniny pro mikroorganismy, a inhibuje dihydrofolátsyntetázu. Trimethoprim selektivně inhibuje dihydrofolátreduktázu, což je enzym konvertující kyselinu dihydrofolovou na kyselinu tetrahydrofolovou. Jde o selektivní účinek, protože afinita trimethoprimu k bakteriální dihydrofolátreduktáze je několikanásobně (101) vyšší než k lidskému enzymu a protože lidský organismus je schopen přijímat kyselinu listovou a kyselinu folinovou z prostředí, kdežto mikroorganismy si tyto sloučeniny musí syntetizovat samy. In vitro se tudíž bakteriostatické koncentrace samostatně aplikovaných složek stávají při použití v kombinaci baktericidními. Tato kombinace snižuje riziko rozvoje rezistence, i když vznik plazmidové rezistence je možný. Antibakteriální účinky se projevují u širokého spektra grampozitivních a gramnegativních bakterií a také u protozoí.
Tato kombinace je obvykle účinná proti následujícím mikroorganismům:
Grampozitivní bakterie:
Listeria monocytogenes,
Nocardia asteroides,
Staphylococcus aureus (v 90 %), koaguláza negativní stafylokoky.
Gramnegativní bakterie:
Aeromonas spp.,
Bartonella henselae,
Bordetella pertussis,
Chlamydia trachomatis,
Escherichia coli (v 70 %),
Haemophilus ducrey,
Haemophilus influenzae,
Klebsiella spp.,
Morganella morganii,
Neisseria meningitidis,
Proteus spp.,
Burkholderia (dříve Pseudomonas) cepacia, Burkholderia (dříve Pseudomonas) pseudomallei, Salmonella spp.včetně S. typhi, S. paratyphi (v 90 %),
Vibrio cholerae,
Yersinia enterocolitica (v 90 %),
Stenotrophomonas (dříve Xanthomonas) maltophilia.
Porotozoa:
Isospora belli,
Plasmodium spp.,
Pneumocystis carinii,
Toxoplasma gondii.
Částečně působí proti následujícím mikroorganismům:
Brucella spp.,
Enterobacter spp.,
Moraxella catarrhalis,
Neisseria gonorrhoea,
Serratia marcescens,
Shigella spp.,
Streptococci včetně Streptococcus pneumoniae,
Streptococcus pyogenes.
Rezistentní mikroorganismy:
Mycobacterium tuberculosis,
Mycoplasma spp.,
Enterococcus faecalis,
Pseudomonas aeruginosa,
Treponema pallidum.
Tato kombinace je jen málo účinná proti anaerobním bakteriím a není účinná proti anaerobním druhům normální střevní flóry.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Obě složky přípravku Sumetrolim mají podobnou farmakokinetiku. Tato podobnost umožňuje kombinovanou aplikaci těchto dvou léčivých látek. Obě léčivé látky mají dobrou perorální absorpci, z gastrointestinálního traktu se absorbuje asi 90 % trimethoprimu a asi 80 % sulfamethoxazolu. Maximální plazmatické koncentrace každé složky se dosáhne za 1-4 hodiny po perorálním podání. Vazba na plazmatické proteiny je 42-46 % u trimethoprimu a 66 % v případě sulfamethoxazolu. Terapeutický účinek lze připisovat volné frakci. Současné požití jídla snižuje AUC trimethoprimu o asi 20 %. Kombinace vykazuje dobrou distribuci do tkání, zdánlivý distribuční objem dosahuje 69 až 133 litrů u trimethoprimu a 10 až 16 litrů u sulfamethoxazolu. Tkáňové hladiny a koncentrace v různých tělesných tekutinách jsou podobné koncentracím v séru. Obě složky prostupují hematoencefalickou bariérou, placentou a obě lze detekovat v mozkomíšním moku, středním uchu, vaginální tekutině, sputu, žluči a trimethoprim rovněž v bronchiálním sekretu. Obě složky přípravku Sumetrolim se vylučují do mateřského mléka. Obě složky kombinace jsou primárně metabolizovány v játrech. Léčivé látky a jejich metabolity se vylučují ledvinami (glomerulární filtrací a tubulární sekrecí); koncentrace v moči jak trimethoprimu, tak sulfamethoxazolu jsou vyšší než koncentrace v krvi. Eliminační poločas trimethoprimu je 10-12 hodin, zatímco eliminační poločas sulfamethoxazolu je 9-12 hodin. Asi 80 % podané dávky trimethoprimu a asi 30 % podané dávky sulfamethoxazolu se vyloučí nezměněno močí. Měřitelné hladiny v krvi lze pro obě sloučeniny nalézt 24 hodin po dávce. Malá frakce molekul se vylučuje žlučí. Ani jednu ze složek nelze odstranit peritoneální dialýzou, obě však lze částečně odstranit hemodialýzou.
U starších pacientů má sulfamethoxazol nižší renální clearance.
Při chronické insuficienci ledvin (clearance kreatininu pod 25 ml/min) se eliminační poločas obou sloučenin prodlužuje (20-30 hodin).
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Dlouhodobé testy kancerogenity nebyly s kombinací trimethoprimu a sulfamethoxazolu prováděny.
V Amesově testu bylo prokázáno, že trimethoprim nemá mutagenní účinky. V periferních leukocytech pacientů užívajících 320 mg trimethoprimu a 1600 mg sulfamethoxazolu denně po dobu 112 dní nebyly detekovány žádné chromozomální aberace.
U potkanů dávky 70 mg/kg tělesné hmotnosti trimethoprimu v kombinaci s 350 mg/kg tělesné hmotnosti sulfamethoxazolu neovlivnily fertilitu zvířat a nevykázaly žádné toxické účinky na reprodukci.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Ponceau 4R, methylparaben, anýzový líh, xanthanová klovatina, sacharóza, čištěná voda.
6.2 Inkompatibility Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti 3 roky.
Po prvním otevření: 3 měsíce.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 °C, v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.
6.5 Druh obalu a velikost balení
Lahvička z hnědého skla s hliníkovým šroubovacím uzávěrem s těsnící vložkou, odměrka z plastické hmoty, krabička.
Velikost balení: 100 ml.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Žádné zvláštní požadavky.
Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
EGIS Pharmaceuticals PLC H-1106 Budapešť, Keresztúri út 30-38.
MAĎARSKO
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
42/756/92-S/C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
18.12.1992 / 8.10.2008.
10. DATUM REVIZE TEXTU
15.4.2014
Strana 10 (celkem 10)
FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti