Sumamed 500 Mg
sp.zn.sukls202069/2015
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
SUMAMED 500 mg potahované tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna potahovaná tableta obsahuje azithromycinum 500 mg ve formě azithromycinum dihydricum. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Potahované tablety
Popis přípravku:
Světle modré oválné potahované tablety, na jedné straně s označením AI 500 a půlicí rýhou. Tabletu lze rozdělit na dvě stejné dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Sumamed 500 mg je indikován k léčbě následujících infekčních onemocnění, u nichž je známo nebo jsou pravděpodobně vyvolány jedním nebo více citlivými mikroorganismy (viz bod 5.1):
- Infekce horních cest dýchacích zahrnující faryngitidu/tonzilitidu, sinusitidu a otitis media
- Infekce dolních cest dýchacích zahrnující bronchitidu a komunitní pneumonii
- Infekce kůže a měkkých tkání zahrnující mírné akné vulgaris, migrující erytém (první stádium Lymeské borreliózy), erysipel, impetigo a sekundární pyodermii
- Pohlavně přenosné choroby: nekomplikované genitální infekce vyvolané Chlamydií trachoma-tis
V úvahu má být vzato oficiální doporučení týkající se vhodného používání antibakteriálních léků.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dospělí, včetně starších pacientů a děti s tělesnou hmotností nad 45 kg
Při léčení infekcí horních a dolních cest dýchacích a infekcí kůže a měkkých tkání (kromě migrujícího erytému) je celková dávka azithromycinu 1 500 mg, která má být užita během 3 dnů (500 mg jednou denně).
Při léčení mírného akné vulgaris je celková dávka azithromycinu 6 g doporučená v následujícím režimu: jedna 500mg tableta jednou denně po dobu 3 dnů a následně jedna 500mg tableta jednou týdně po dobu 9 týdnů. Dávka druhého týdne má být podána 7 dní po první podané tabletě a 8 následujících dávek má být podáváno v sedmidenních intervalech.
Při léčení migrujícího erytému je celková dávka azithromycinu 3 g, která se má podávat následovně: 1 000 mg (dvě 500mg tablety v jednotlivé dávce) první den a dále 500 mg jednou denně od druhého do pátého dne.
Při léčení nekomplikované genitální infekce vyvolané Chlamydií trachomatis je dávka 1 000 mg podávaná v jedné perorální dávce.
Tablety Sumamed 500 mg jsou vhodné pouze pro děti s tělesnou hmotností nejméně 45 kg, kterým se podávají stejné dávky jako dospělým.
Starší pacienti
Dávkování u starších pacientů je stejné jako u dospělých. U starších pacientů se může objevit pro-arytmie, proto je nutné věnovat zvláštní pozornost riziku rozvoje srdeční arytmie a torsade de pointes (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití).
Pacienti s poruchou funkce ledvin
U pacientů s mírně porušenou funkcí ledvin (clearance kreatininu > 40 ml/min) není nutná úprava dávky. Je třeba opatrnosti při podávání azithromycinu pacientům s clearance kreatininu < 40 ml/min.
Pacienti s poruchou funkce jater
Protože je azithromycin metabolizován játry a vylučován žlučí, lék nemá být podáván pacientům se závažným jaterním onemocněním. Nebyly provedeny studie týkající se léčby těchto pacientů azithro-mycinem.
Způsob podávání
Sumamed 500 mg se užívá v jedné denní dávce.
Sumamed 500 mg může být užíván s jídlem nebo bez jídla.
4.3 Kontraindikace
Azithromycin je kontraindikován u pacientů s hypersenzitivitou na azithromycin, erythromycin, či jiná makrolidová nebo ketolidová antibiotika nebo na kteroukoli pomocnou látku přípravku (viz bod 6.1).
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Alergické reakce: Tak jako po podání erythromycinu a jiných makrolidů, byly v ojedinělých případech hlášeny závažné alergické reakce, jako angioneurotický edém a anafylaxe (vzácně fatální). Některé z těchto reakcí přivodily opakující se symptomy a vyžadovaly delší pozorování a léčbu.
Porucha funkce jater: Azithromycin se eliminuje z organizmu hlavně játry, proto je třeba opatrnosti při užívání azithromycinu u pacientů se závažnou chorobou jater. Po užití azithromycinu byly popsány případy fulminantní hepatitidy, které mohou vést k selhání jater a ohrožení života pacienta (viz bod 4.8 Nežádoucí účinky). Někteří z pacientů mohli již dříve trpět poruchou funkce jater nebo mohli užívat jiné hepatotoxické léčivé přípravky.
Vyskytnou-li se známky a symptomy dysfunkce jater, např. rychle se rozvíjející astenie spojená se žloutenkou, tmavá moč, krvácivost nebo hepatická encefalopatie, je třeba stanovit hladiny jaterních enzymů nebo provést funkční vyšetření jater. Objeví-li se dysfunkce jater, musí být podávání azithromycinu ukončeno.
Námelové alkaloidy: U pacientů, kterým jsou podávány námelové alkaloidy, dochází ke vzniku er-gotismu způsobeného současným podáváním některých makrolidových antibiotik. Nejsou zaznamenány žádné údaje o možnosti vzájemného působení námelových alkaloidů a azithromycinu. Vzhledem k teoretické možnosti ergotismu však azithromycin a námelové alkaloidy nesmí být současně podávány.
Superinfekce: Doporučuje se stejně jako u všech ostatních antibiotik sledovat, zda se neobjeví známky superinfekce mikroorganismy, na něž přípravek neúčinkuje, např. mykotické infekce.
Při užívání téměř všech antibakteriálních přípravků, včetně azithromycinu, je popsán průjem související s bakterií Clostridium difficile (CDAD), který může mít různě silné projevy od lehkého průjmu až po fatální kolitidu. Léčba antibakteriálními přípravky mění běžnou flóru tlustého střeva, což vede k přemnožení C. difficile.
C. difficile produkuje toxiny A a B, které přispívají k rozvoji CDAD. Kmeny C. difficile produkující hypertoxin mohou být odolné vůči antimikrobiální léčbě, zvyšují morbiditu i mortalitu pacientů a mohou si vyžádat až operativní řešení (kolektomie). CDAD je třeba vzít v úvahu u všech pacientů, kteří se k lékaři dostaví s průjmem po užívání antibiotik. Je nutné pečlivě vést lékařské záznamy o antimikrobiální léčbě, protože komplikace spojené s CDAD se mohou projevit i více než dva měsíce po tera-pn.
Porucha funkce ledvin: U pacientů se závažným poškozením ledvin (GFR < 10 ml/min) bylo pozorováno zvýšení systémové expozice azithromycinu až o 33 % (viz bod 5.2 Farmakokinetické vlastnosti).
Při léčbě ostatními makrolidy, včetně léčby azithromycinem, bylo pozorováno prodloužení doby srdeční repolarizace a intervalu QT, navozující riziko srdeční arytmie a torsade de pointes (viz bod 4.8). Protože takové stavy mohou vést ke zvýšenému riziku ventrikulární arytmie (včetně torsade de poin-tes), která může vyústit v zástavu srdce, musí být azithromycin používán s opatrností u pacientů s přítomnou proarytmií (zvláště u žen a starších pacientů), stejně jako u pacientů:
• s kongenitální nebo zaznamenanou prolongací QT
• kteří v současnosti podstupují léčbu jinými léčivými látkami, o kterých je známo, že prodlužují interval QT, jako jsou antiarytmika třídy IA (chinidin a prokainamid) a třídy III (dofetilid, amiodaron a sotalol), cisaprid a terfenadin; antipsychotika, jako je pimozid; antidepresiva, jako je citalopram; a fluorochinolony, jako je moxifloxacin a levofloxacin
• s narušenou rovnováhou elektrolytů, zejména v případě hypokalemie a hypomagnesemie
• s klinicky relevantní bradykardií, srdeční arytmií nebo závažnou srdeční nedostatečností
Myasthenia gravis: U pacientů prodělávajících léčbu azithromycinem byly popsány exacerbace symptomů myasthenia gravis a nový výskyt myasthenie (viz bod 4.8 Nežádoucí účinky).
Bezpečnost a účinnost prevence a léčby onemocnění způsobeného komplexem mikroorganismů Mycobacterium Avium u dětí nebyla stanovena.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Je třeba opatrnosti při podávání azithromycinu pacientům léčeným jinými léky, které mohou prodlužovat QT interval (viz bod 4.4).
Antacida: Při studování účinku současně podávaných antacid na farmakokinetiku azithromycinu nebyly celkově pozorovány změny v jeho bioavailabilitě, ačkoliv maximální koncentrace azithromycinu měřené v plazmě poklesly o 25 %. Pacienti léčeni jak azithromycinem, tak antacidy, nemají užívat tyto léky ve stejnou dobu. Současné podávání azithromycinu, granulí s prodlouženým uvolňováním pro perorální suspenzi, s jednou 20ml dávkou hydroxidu hlinitého a hydroxidu hořečnatého nemělo vliv na rychlost a rozsah absorpce azithromycinu.
Cetirizin: Současné absolvování pětidenní léčby azithromycinem a 20 mg cetirizinu u zdravých dobrovolníků v ustáleném stavu nezpůsobilo žádnou farmakokinetickou interakci a nedošlo k výrazným změnám intervalu QT.
Didanosin: Současné podávání denní dávky 1 200 mg azithromycinu s didanosinem u 6 HIV pozitivních osob se ve srovnání s placebem neprojevilo účinkem na farmakokinetiku didanosinu.
Digoxin (substráty P-gp): Při současném podávání makrolidů, včetně azithromycinu, se substráty P-glykoproteinu, jako je digoxin, byly pozorovány zvýšené hladiny substrátu P-glykoproteinu v séru. Proto musí být zváženo možné zvýšení koncentrací substrátu v séru, je-li azithromycin podáván současně se substráty P-gp, jako je digoxin.
Zidovudin: Jednotlivé dávky 1 000 mg azithromycinu nebo vícenásobné dávky 1 200 mg nebo 600 mg azithromycinu měly malý vliv na plazmatickou farmakokinetiku nebo urinární exkreci zidovudinu nebo jeho glukuronidového metabolitu. Podávání azithromycinu ale zvyšuje koncentrace fosforylova-ného zidovudinu, klinicky aktivního metabolitu v mononukleárních buňkách v periferní cirkulaci. Klinická signifikance těchto nálezů je nejasná, ale může být k užitku pacientů.
Azithromycin nevykazuje výrazné vzájemné působení na jaterní systém cytochromu P450. Předpokládá se, že u azithromycinu neprobíhají farmakokinetické interakce léčiv, které byly pozorovány u ery-thromycinu a jiných makrolidů. Indukce nebo inaktivace jaterního cytochromu P450 prostřednictvím komplexu metabolitů cytochromu se u azithromycinu nevyskytuje.
Námelové alkaloidy: Kvůli teoretické možnosti ergotismu, není doporučováno současné podávání azithromycinu a námelových alkaloidů.
U azithromycinu a níže uvedených léčiv, o kterých je známo, že u nich probíhá výrazný metabolismus zprostředkovaný cytochromem P450, byly provedeny farmakokinetické studie.
Atorvastatin: Současné podávání atorvastatinu (10 mg denně) a azithromycinu (500 mg denně) nezpůsobilo změnu koncentrací atorvastatinu v plazmě (na základě analýzy inhibice HMG CoA-reduktázy). Nicméně byly hlášeny postmarketingové případy rhabdomyolýzy u pacientů, kterým byl podáván azithromycin spolu se statiny.
Karbamazepin: V rámci farmakokinetické studie zaměřené na vzájemné působení, která byla provedena na zdravých dobrovolnících, neměl azithromycin výrazný účinek na hladinu karbamazepinu ani jeho aktivního metabolitu v plazmě.
Cimetidin: Ve farmakokinetické studii zkoumající účinky jedné dávky cimetidinu podané 2 hodiny před azithromycinem na farmakokinetiku azithromycinu nebyly pozorovány žádné změny farmakoki-netiky azithromycinu.
Perorální antikoagulancia kumarinového typu: Ve farmakokinetické studii interakce nezměnil azithromycin antikoagulační účinek jedné dávky 15 mg warfarinu podané zdravým dobrovolníkům. V období po uvedení přípravku na trh se objevily zprávy o potencovaném antikoagulačním účinku následně po současném podání azithromycinu a kumarinových perorálních antikoagulancií kumarino-vého typu. Nebyla sice prokázána kauzalita, má se však dbát na frekvenci sledování protrombinového času, užívají-li azithromycin pacienti, jimž jsou podávána kumarinová perorální antikoagulancia.
Cyklosporin: Ve farmakokinetické studii se zdravými dobrovolníky, jimž byla podávána perorální dávka azithromycinu 500 mg denně po dobu 3 dnů a následně byla podána jedna perorální dávka cyk-losporinu 10 mg/kg, bylo zjištěno, že výsledná hladina cyklosporinu Cmax a AUC0-5 byla výrazně zvýšena. Při zvažování současného podávání těchto léků se tedy má postupovat velmi opatrně. Je-li současné podávání těchto léků nezbytné, musí se sledovat hladina cyklosporinu a odpovídajícím způsobem upravit dávka.
Efavirenz: Současné podávání jedné dávky 600 mg azithromycinu a 400 mg efavirenzu denně po dobu 7 dnů nemělo za následek žádné klinicky významné farmakokinetické interakce.
Flukonazol: Současné podávání jedné dávky 1 200 mg azithromycinu nezměnilo farmakokinetiku jedné dávky 800 mg flukonazolu. Celková expozice a poločas azithromycinu nebyly současným podáním flukonazolu změněny, byl však pozorován klinicky nevýznamný pokles Cmax (18 %) azithromycinu.
Indinavir: Současné podávání jedné dávky 1 200 mg azithromycinu nemělo statisticky významný účinek na farmakokinetiku indinaviru, který byl podáván jako dávka 800 mg třikrát denně po dobu 5 dnů.
Methylprednisolon: Ve farmakokinetické interakční studii provedené na zdravých dobrovolnících neměl azithromycin významný účinek na farmakokinetiku methylprednisolonu.
Midazolam: U zdravých dobrovolníků nemělo současné podávání dávky 500 mg azithromycinu denně po dobu 3 dnů za následek klinicky významné změny farmakokinetiky a farmakodynamiky jedné dávky 15 mg midazolamu.
Nelfinavir: Současné podávání azithromycinu (1 200 mg) a nelfinaviru ve steady state (750 mg 3x denně) mělo za následek zvýšení koncentrací azithromycinu. Nebyly pozorovány žádné klinicky významné nežádoucí účinky a není třeba upravovat dávku.
Rifabutin: Současné podávání azithromycinu s rifabutinem neovlivnilo sérové koncentrace některého z léků. U subjektů užívajících současně azithromycin a rifabutin byla pozorována neutropenie. Přestože byla neutropenie spojována s užíváním rifabutinu, kauzální souvislost se současným podáváním s azithromycinem nebyla prokázána (viz bod 4.8 Nežádoucí účinky).
Sildenafil: U normálních zdravých dobrovolníků mužského pohlaví nebyl prokázán účinek azithromycinu (500 mg denně po dobu 3 dnů) na AUC a Cmax sildenafilu ani jeho hlavního cirkulujícího metabo-litu.
Terfenadin: Během farmakokinetických studií nebyl pozorován žádný důkaz interakcí mezi azithro-mycinem a terfenadinem. Ve vzácných případech bylo hlášeno, že riziko takových interakcí nelze zcela vyloučit, avšak specifický důkaz, že k takové interakci došlo, neexistuje.
Theofylin: Neexistuje důkaz klinicky významné farmakokinetické interakce při současném podání azithromycinu a theofylinu zdravým dobrovolníkům.
Triazolam: U 14 zdravých dobrovolníků nemělo současné podávání 500 mg azithromycinu 1. den a 250 mg 2. den a dávky 0,125 mg triazolamu 2. den výrazný účinek na žádné farmakokinetické parametry triazolamu ve srovnání s triazolamem a placebem.
Trimethoprim/sulfamethoxazol: Současné podávání trimethoprimu/sulfamethoxazolu DS
(160 mg/800 mg) po dobu 7 dnů a 1 200 mg azithromycinu 7. den nemělo významný účinek na maximální koncentrace, celkovou expozici ani vylučování močí, a to jak u trimethoprimu, tak sulfametho-xazolu. Sérové koncentrace azithromycinu byly podobné jako u jiných studií.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Nejsou k dispozici dostatečná data o užívání azithromycinu těhotnými ženami. Během studií reprodukční toxicity na zvířatech bylo prokázáno, že azithromycin prostupuje placentou, nebyly však pozorovány teratogenní účinky. Bezpečnost užívání azithromycinu během těhotenství nebyla potvrzena. Proto smí být azithromycin během těhotenství užíván jen tehdy, kdy prospěšnost léčby převáží nad jejími riziky.
Kojení
Bylo hlášeno vylučování azithromycinu do mateřského mléka, ale neexistují vhodné a dobře kontrolované klinické studie na kojících ženách, které by charakterizovaly farmakokinetiku exkrece azithromycinu do mateřského mléka.
Fertilita
Během studií fertility na potkanech bylo po podání azithromycinu zaznamenáno méně březích samic. Relevance tohoto zjištění s fertilitou lidí není známa.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Nebylo prokázáno, že by azithromycin ovlivňoval schopnost řídit motorová vozidla nebo obsluhovat stroje.
4.8 Nežádoucí účinky
V tabulce jsou podle soustavy, orgánu a třídy a četnosti uvedeny nežádoucí reakce zjištěné v rámci klinických zkoušek a kontrol po uvedení výrobku na trh.
Skupiny podle četnosti jsou definovány pomocí této konvence: velmi časté (> 1/10), časté (> 1/100 až < 1/10), málo časté (> 1/1 000 až < 1/100), vzácné (> 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit). Uvnitř každé skupiny četnosti jsou nežádoucí účinky uvedeny v pořadí dle snižující se závažnosti.
Soustava, orgán, třída |
Nežádoucí reakce |
Četnost |
Infekce a infestace |
Kandidóza, vaginální infekce, pneumonie, mykotické infekce, bakteriální infekce, faryngitida, gastroenteritida, respirační potíže, rinitida, orální kandidóza |
Méně časté |
Pseudomembranózní kolitida (viz bod 4.4) |
Není známo | |
Poruchy krve a lymfatického systému |
Leukopenie, neutropenie, eosinofilie |
Méně časté |
Trombocytopenie, hemolytická anémie |
Není známo | |
Poruchy imunitního systému |
Angioedém, hypersenzitivita |
Méně časté |
Anafylaktická reakce (viz bod 4.4) |
Není známo | |
Poruchy metabolismu a výživy |
Méně časté | |
Psychiatrické poruchy |
Nervozita, insomnie |
Méně časté |
Agitovanost |
Vzácné | |
Agresivita, úzkost, delirium, halucinace |
Není známo | |
Poruchy nervového systému |
Bolesti hlavy |
Časté |
Závratě, somnolence, dysgeuzie, parestézie |
Méně časté | |
Synkopa, konvulze, hypestézie, psychomotorická hyperaktivita, anosmie, ageuzie, parosmie, myasthenia gravis (viz bod 4.4) |
Není známo | |
Poruchy oka |
Poškození zraku |
Méně časté |
Poruchy ucha a labyrintu |
Poškození ucha, vertigo |
Méně časté |
Poškození sluchu včetně hluchoty a/nebo tinitu |
Není známo | |
Srdeční poruchy |
Palpitace |
Méně časté |
Torsade de pointes a arytmie (viz bod 4.4) včetně ventrikulár-ní tachykardie, prodloužení QT na elektrokardiogramu (viz bod 4.4) |
Není známo | |
Cévní poruchy |
Méně časté | |
Není známo | ||
Respirační, hrudní a mediasti-nální poruchy |
Dyspnoe, epistaxe |
Méně časté |
Gastrointestinální poruchy |
Velmi časté | |
Časté | ||
Zácpa, flatulence, dyspepsie, gastritida, dysfagie, abdominální distenze, sucho v ústech, erukta-ce, ulcerace v ústech, hyperse-krece slin |
Méně časté | |
Pankreatitida, diskolorace jazyka |
Není známo | |
Poruchy jater a žlučových cest |
Abnormální funkce jater, cho-lestatická žloutenka |
Vzácné |
Selhání jater (které v ojedinělých případech vedlo k úmrtí) (viz bod 4.4), fulminantní hepatitida, nekróza jater |
Není známo | |
Poruchy kůže a podkožní tkáně |
Vyrážka, pruritus, kopřivka, dermatitida, suchá pokožka, hyperhidróza |
Méně časté |
Fotosenzitivní reakce |
Vzácné | |
Stevens-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza, erythema multiforme |
Není známo | |
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně |
Osteoartróza, myalgie, bolest zad, bolest šíje |
Méně časté |
Artralgie |
Není známo | |
Poruchy ledvin a močových cest |
Dysurie, bolest ledvin |
Méně časté |
Akutní selhání ledvin, interstici-ální nefritida |
Není známo | |
Poruchy reprodukčního systému a prsu |
Metroragie, testikulární porucha |
Méně časté |
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace |
Edém, astenie, malátnost, únava, edém obličeje, bolest na hrudi, pyrexie, bolest, periferní edém |
Méně časté |
Vyšetření |
Snížený počet lymfocytů, zvýšený počet eozinofilů, snížená hladina hydrogenuhličitanů v krvi, zvýšený počet bazofilů, monocytů, neutrofilů |
Časté |
Zvýšená hladina aspartátamino-transferázy, alaninaminotrans-ferázy, bilirubinu v krvi, močoviny, zvýšená hladina kreatininu v krvi, abnormální hladina draslíku v krvi, zvýšená hladina alkalické fosfatázy, chloridů, glukózy v krvi, zvýšený počet trombocytů, snížený hematokrit, zvýšená hladina bikarbonátu, abnormální hladina sodíku v krvi |
Méně časté | |
Poranění a otravy |
Postprocedurální komplikace |
Méně časté |
Nežádoucí účinky pravděpodobně spojené s profylaxí a léčbou onemocnění způsobeného komplexem mikroorganismů Mycobacterium Avium a vyplývající ze zkušeností získaných během klinických studií a z postmarketingového sledování; tyto nežádoucí účinky se liší od ostatních hlášených nežádoucích účinků na základě lékové formy s okamžitým nebo prodlouženým uvolňováním, a to buď třídou, nebo četností:
Poruchy metabolismu a výživy Časté: anorexie
Poruchy nervového systému
Časté: závratě, bolesti hlavy, parestézie, dysgeuzie
Méně časté: hypestézie
Poruchy oka
Časté: poškození zraku
Poruchy ucha a labyrintu
Časté: hluchota
Méně časté: poškození sluchu, tinitus
Srdeční poruchy Méně časté: palpitace
Gastrointestinální poruchy
Velmi časté: průjem, bolest břicha, nauzea, flatulence, abdominální diskomfort, řídká stolice
Poruchy jater a žlučových cest Méně časté: hepatitida
Poruchy kůže a podkožní tkáně Časté: vyrážka, pruritus
Méně časté: Stevens-Johnsonův syndrom, fotosenzitivní reakce
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně Časté: artralgie
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Časté: únava
Méně časté: astenie, malátnost
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10
Webové stránky: www .sukl .cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Nežádoucí účinky, které je možno pozorovat po podání dávek překračujících dávky doporučené, byly podobné těm, které se vyskytují po běžných dávkách. Typické příznaky předávkování makrolidovými antibiotiky zahrnují přechodnou ztrátou sluchu, silnou nauzeu, zvracení a průjem. Tam, kde je to nutné, je v případech předávkování, indikováno podávání živočišného uhlí a všeobecná symptomatická léčba, stejně jako podpora životních funkcí.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, makrolidy ATC kód: J01FA10 Mechanismus účinku:
Azithromycin je makrolidové antibiotikum patřící do skupiny azalidů. Molekula je sestavena přidáním atomu dusíku k laktonovému kruhu erythromycinu A. Chemický název azithromycinu je 9-deoxy-9a-aza-9a-methyl-9a-homoerythromycin A. Molekulová hmotnost je 749,0.
Mechanismus účinku azithromycinu je založen na supresi syntézy bakteriální bílkoviny prostřednictvím vazby na ribozómovou podjednotku 50S a inhibici translokace peptidů.
Mechanismus rezistence:
Rezistence na azithromycin může být základní nebo získaná. Jsou tři základní mechanismy rezistence bakterií: alterace cílového místa, alterace transportu antibiotika a modifikace antibiotika.
U kmenů Streptococcus pneumoniae, beta-henolytický streptococcus skupiny A, Enterococcus faeca-lis a Staphylococcus aureus, včetně na methicillin rezistentní S. aureus (MRSA) existuje kompletní cross-rezistence na erythromycin, azithromycin, jiné makrolidy a linkosamidy.
Limitní hodnoty
Klinické limitní hodnoty MIC podle Evropského výboru pro testování antimikrobiální citlivosti EUCAST (verze 1.4, 2009):
Patogen |
Limitní hodnoty podle druhů (S < / R >)1 | |
Malá odolnost |
Rezistence | |
Staphylococcus |
< 1 mg/l |
> 2 mg/l |
Streptococcus A, B, C, G |
< 0,25 mg/l |
> 0,5 mg/l |
Streptococcus pneumoniae |
< 0,25 mg/l |
> 0,5 mg/l |
Haemophilus infuenzae2 |
< 0,12 mg/l |
> 4 mg/l |
Moraxella catarrhalis |
< 0,5 mg/l |
> 0,5 mg/l |
Neisseria gonorrhoeae |
< 0,25 mg/l |
> 0,5 mg/l |
onella pneumophila (erythromycin MIC < 1 mg/l u „divokých“ izolátů). Makrolidy se používají při léčbě infekcí způsobených Campylobacter jejuni (erythromycin MIC < 4 mg/l u „divokých“ izolátů). Azithromycin se používá při léčbě infekcí S. typhi (MIC < 16 mg/l u „divokých“ izolátů) a Shigella spp.
2Korelace mezi MIC makrolidů H. influenzae a klinickými výsledky je slabá. Limitní hodnoty pro makrolidy a související antibiotika byly proto stanoveny tak, že „divoký“ typ H. influenzae je zařazen do střední kategorie.
Citlivost
Prevalence získané rezistence pro vybrané druhy se může lišit geograficky a časem a je potřebná místní informace o rezistenci, především při léčbě závažných infekcí. Je-li to nezbytné, měla by být vyžadována rada experta, jestliže je lokální prevalence rezistence taková, že prospěšnost léku je přinejmenším u některých typů infekcí nejistá.
Antibakteriální spektrum azithromycinu:
Absorpce
Biologická dostupnost po perorálním podání je přibližně 37%. Vrcholových koncentrací v plazmě je dosaženo za 2-3 hodiny po užití léčivého přípravku.
Distribuce
Perorálně podaný azithromycin je z velké části distribuován do celého těla. Farmakokinetické studie prokázaly, že koncentrace azithromycinu naměřená ve tkáních je očividně vyšší (až 50x) než koncentrace naměřená v plazmě, což ukazuje, že se látka silně váže ve tkáních.
Vazba na sérové proteiny se liší v závislosti na koncentraci v plazmě a je v rozmezí od 12 % při 0,5 ^g/ml až do 52 % při 0,05 ^g/ml séra. Průměrný distribuční objem ve steady-state (VVss) je
31,1 l/kg.
Eliminace
Terminální plazmatický eliminační poločas těsně odráží tkáňový eliminační poločas 2-4 dny.
Přibližně 12 % intravenózně podané dávky azithromycinu je vylučováno nezměněno močí během následujících tří dní. Zejména v lidské žluči byly nalezeny vysoké koncentrace nezměněného azithromycinu. Ve žluči byly také detekovány metabolity, které jsou tvořeny N- a O-demetylací, hydroxylací desosaminu a aglykonových kruhů a štěpením cladinosového konjugátu. Srovnání výsledků kapalné chromatografie a mikrobiologické analýzy prokázalo, že metabolity azithromycinu nejsou mikrobiologicky aktivní.
V testech na zvířatech byly nalezeny vysoké koncentrace azithromycinu ve fagocytech. Bylo také prokázano, že během aktivní fagocytózy jsou uvolněny vyšší koncentrace azithromycinu než při inak-tivní fagocytóze. Proto byly v testech se zvířaty naměřeny v zánětlivých ložiskách vysoké koncentrace azithromycinu.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
V testech na zvířatech, kdy byly podávány dávky 40x vyšší než klinické terapeutické dávky, vyvolal azithromycin reverzibilní fosfolipidózu, ale jako obvykle, v souvislosti s ní nebyly pozorovány žádné toxikologické následky. Nebylo zjištěno, že by azithromycin, je-li podáván v souladu s doporučeními, vyvolal u pacientů toxické reakce.
Karcinogenní potenciál:
Protože je azithromycin určen pouze pro krátkodobou léčbu, nebyly provedeny dlouhodobé studie se zvířaty, které by vyhodnotily karcinogenní potenciál. Nebyly nalezeny žádné známky naznačující karcinogenní aktivitu.
Mutagenní potenciál:
V modelech in vivo a in vitro testů nebyly známky možných genetických a chromozomálních mutací.
Reprodukční toxicita:
Ve studiích se zvířaty, kde byl sledován embryotoxický účinek látky, nebyl u myší a potkanů sledován žádný teratogenní efekt. U potkanů azithromycin podávaný v dávkách 100 a 200 mg/kg tělesné hmot-nosti/den vedl k mírné retardaci fetální osifikace a těhotenského nárůstu hmotnosti. V peri-a postnatálních studiích byla pozorována u potkanů mírná retardace po léčbě azithromycinem dávkou 50 mg/kg/den a vyšší.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Jádro tablety:
hydrogenfosforečnan vápenatý, hypromelosa 2910/15, kukuřičný škrob, předbobtnalý kukuřičný škrob, mikrokrystalická celulosa, natrium-lauryl-sulfát, magnesium-stearát.
Potahová vrstva:
hypromelosa 2910/3, indigokarmín (E132), oxid titaničitý (E171), polysorbát 80, mastek.
6.2 Inkompatibility Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
3 roky
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky pro uchovávání.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Čirý bezbarvý blistr, krabička.
Velikost balení: 2 nebo 3 tablety.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Teva Pharmaceuticals, CR s.r.o., Praha, Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
15/351/92-B/C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 3.6.1992 Datum prodloužení registrace: 19.3.2014
10. DATUM REVIZE TEXTU
1.12.2015
Druhy běžně citlivé
Aerobní gram-pozitivní mikroorganismy
Staphylococcus aureus_
_citlivý na meticilin_
Streptococcus pneumoniae_
_citlivý na penicilín_
Streptococcus pyogenes_
Aerobní gram-negativní mikroorganismy_
Haemophilus influenzae Haemophilus parainfluenzae
Legionella pneumophila_
Moraxella catarrhalis_
Pasteurella multocida_
ANAEROBNÍ MIKROORGANISMY
Clostridium perfringens_
Fusobacterium spp._
Prevotella spp._
Porphyriomonas spp._
DALŠÍ MIKROORGANISMY
Chlamydia trachomatis_
DRUHY, PRO KTERÉ MŮŽE BÝT PROBLÉMEM ZÍSKANÁ REZISTENCE Aerobní gram-pozitivní mikroorganismy_
Streptococcus pneumoniae_
_intermediární rezistence na penicilin_
_rezistentní na penicilin_
Z PODSTATY REZISTENTNÍ ORGANISMY
Aerobní gram-pozitivní mikroorganismy_
Enterococcus ^ faecalis_
Staphylococci MRSA, MRSE3_
Anaerobní mikroorganismy_
Skupina Bacteroides ^ fragilis_
12 / 12
Ke stanovení odolnosti uvedených bakterií vůči jiným makrolidům (azithromycinu, klarithromycinu a
roxithromycinu) lze použít erythromycin. Makrolidy podávané intravenózně jsou aktivní vůči Legi-
Stafylokoky rezistentní na methicillin mají velmi vysokou prevalenci získané rezistence na makroli-dy a jsou zde zařazeny, přestože jsou zřídka citlivé na azithromycin.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti