Skopryl Plus H 20 Mg/12,5 Mg
Sp.zn.sukls174216/2014
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
SKOPRYL PLUS H 20 mg/12,5 mg
tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tableta obsahuje lisinoprilum 20 mg (jako lisinoprilum dihydricum 21,78 mg) a hydrochlorothiazidum 12,5 mg
Úplný seznam pomocných látek, viz.bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tableta
Světle hnědo-fialové kulaté bikonvexní tablety s půlící rýhou na jedné straně.
Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1. Terapeutické indikace
Léčba lehké až střední hypertenze u pacientů, kteří byli stabilizováni jednotlivými složkami ve stejných poměrech.
4.2. Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dospělí
Obvyklá dávka je jedna tableta užívaná jednou denně. V případě potřeby může být dávka zvýšena na 2 tablety užívané jednou denně.
Porucha funkce ledvin
Thiazidy nemusí být vhodnou diuretickou léčbou u pacientů s renálním poškozením a jsou neúčinné při clearanci kreatininu 30 ml/min a nižší (střední nebo závažná renální nedostatečnost).
Skopryl Plus H není užíván v iniciační léčbě u žádných pacientů s poruchou funkce ledvin.
U pacientů s clearancí kreatininu vyšší než 30 a nižší než 80 ml/min může přípravek Skopryl Plus H užit, ale pouze po titraci jednotlivých složek.
Předchozí diuretická léčba
Po počátečních dávkách přípravku Skopryl Plus H se může objevit symptomatická hypotenze, pravděpodobnost jejího vzniku je vyšší u pacientů s deplecí objemu a/nebo soli jako důsledku předchozí diuretické léčby. Pokud je to možné, diuretická léčba musí být přerušena 2 - 3 dny před zahájením léčby samotným lisinoprilem v dávce 2,5 mg.
Starší pacienti
Lisinopril byl stejně účinný u starších pacientů (65 let a více) i mladších hypertenzních pacientů. V klinických studiích byla monoterapie lisinoprilem u starších pacientů s hypertenzí stejně účinná v redukci diastolického krevního tlaku jako monoterapie hydrochlorothiazidem nebo atenololem, věk neovlivnil snášenlivost lisinoprilu.
V klinických studiích byla účinnost a snášenlivost kombinace lisinoprilu s hydrochlorothiazidem podobná u starších i mladších pacientů s hypertenzí.
Pediatrická populace
Vzhledem k nedostatku údajů o bezpečnosti a účinnosti se používání přípravku Skopryl Plus H u dětí nedoporučuje.
Způsob podání
Perorální podání.
4.3. Kontraindikace
• Hypersenzitivita na léčivou látku(y) nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 nebo jakýkoliv inhibitor enzymu konvertují čího angiotensin (ACE).
• Pacienti s přecitlivělostí na hydrochlorothiazid či jiné deriváty sulfonamidů.
• Anamnéza angioedému s předchozí terapií ACE inhibitory.
• Hereditámí nebo idiopatický angioedém.
• Druhý a třetí trimestr těhotenství (viz bod 4.4 a 4.6).
• Těžká porucha ledvin (clearance kreatininu <30 ml/min)
• Anurie
• Těžké jatemí poškození
• Současné užívání Skopryl Plus H s přípravky obsahujícími aliskiren je kontraindikováno u pacientů s
2
diabetes mellitus nebo s poruchou funkce ledvin (GFR < 60 ml/min/1,73 m ) (viz body 4.5 a 5.1).
4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití Symptomatická hypotenze
Symptomatická hypotenze je vzácně zaznamenávána u pacientů s nekomplikovanou hypertenzí a pravděpodobněji se vyskytne u pacientů, u nichž je přítomen nedostatek objemu, například vlivem diuretické terapie, omezení soli v dietě, dialýzou, průjmem nebo zvracením nebo u nichž je těžká hypertenze závislá na reninu (viz bod 4.5 a 4.8). U takových pacientů je třeba provádět ve vhodných intervalech pravidelné měření sérových elektrolytů. U pacientů se zvýšeným rizikem symptomatické hypotenze je třeba zahájení terapie a úpravu dávky monitorovat pod přísným lékařským dohledem. Zvláštní pozornosti je potřeba při léčbě pacientů s ischemickým srdečním nebo cerebrovaskulárním onemocněním, protože výrazný pokles krevního tlaku může způsobit infarkt myokardu nebo cerebrovaskulární příhodu.
Pokud se hypotenze objeví, pacienta je třeba uvést do polohy vleže na zádech a případně mu podat intravenózní infuzi fyziologického roztoku. Přechodná hypotenze není kontraindikací pro podání další dávky. Po úpravě krevního objemu a tlaku může dojít ke znovuzavedení léčby redukovanými dávkami, nebo může být použita jedna složka samostatně.
Tak jako u ostatních vasodilatátorů kombinace lisinopril/hydrochlorothiazid musí být pacientům s aortální stenózou nebo hypertrofickou kardiomyopatií podávána s opatrností.
Porušené renální funkce
Thiazidy nemusí být vhodnou diuretickou léčbou u pacientů s renálním poškozením a jsou neúčinné při clearanci kreatininu 30 ml/min a nižší (střední nebo závažná renální nedostatečnost).
Lisinopril/hydrochlorothiazide nesmí být podán pacientům s renální nedostatečností (clearance kreatininu 80 ml/min a nižší), pokud titrace jednotlivých složek neprokáže potřebu užití kombinovaného přípravku.
U některých pacientů s bilaterální renální arteriální stenózou nebo se stenózou artérie solitární ledviny, kteří byli léčeni ACE inhibitory, byl pozorován vzestup hladiny močoviny v krvi a hladiny sérového kreatininu, a to většinou reverzibilní po přerušení léčby. Toto je zejména pravděpodobné u pacientů s renální insuficiencí. Pokud je také přítomná renovaskulární hypertenze, existuje zvýšené riziko závažné hypotenze a renálního selhání. U těchto pacientů je třeba léčbu zahájit pod důkladnou kontrolou lékaře nízkými dávkami a s opatrnou titrací. Vzhledem k tomu, že léčba diuretiky může být pomocným faktorem výše uvedeného, je třeba funkci ledvin monitorovat během prvních týdnů léčby lisinopril/hydrochlorothiazidem.
U některých pacientů s hypertenzí bez předchozího renálního poškození byl sledován vzestup hladiny močoviny a kreatininu, většinou malý a přechodný, zvláště při podávání lisinoprilu společně s diuretiky. Pokud k tomuto při léčbě lisinoprilem/hydrochlorothiazidem dojde, léčba kombinovaným přípravkem musí být přerušena. Znovuzavedení léčby je možné redukovanými dávkami nebo jednou složkou samotnou.
Předchozí diuretická léčba
Diuretickou léčbu je třeba přerušit 2 až 3 dny před zahájením léčby lisinopril/hydrochlorothiazidem. Není-li to možné, je třeba zahájit léčbu samotným lisinoprilem v dávce 5 mg.
Transplantace ledvin
Nesmí se používat, jelikož neexistuje žádná zkušenost u pacientů s recentně transplantovanými ledvinami. Anafylaktoidní reakce u hemodialyzovaných pacientů
Užívání kombinace lisinopril/hydrochlorothiazid není indikováno u pacientů s renálním selháním podrobujících se dialýze.
Byl hlášen výskyt anafylaktoidních reakcí u pacientů dialýzovaných určitými metodami (např. při použití vysokoprůtokové membrány AN 69 a během aferézy lipoproteinů s nízkou hustotou (LDL) s dextran sulfátem) a současně léčených inhibitorem ACE. U těchto pacientů je třeba vzít tuto skutečnost v úvahu a použít jiný typ dialyzační membrány nebo jinou skupinu antihypertenziv.
Anafylaktoidní reakce během aferézy lipoproteinů s nízkou hustotou (LDL)
Vzácně se u pacientů užívajících ACE inhibitory podrobujících se LDL aferéze s dextran sulfátem vyskytly život ohrožující anafylaktické reakce. Těmto reakcím bylo zabráněno dočasným vysazením ACE inhibitoru před každou aferézou.
Onemocnění jater
Pacientům s poškozenou jaterní funkcí nebo progresivním jaterním onemocněním musí být thiazidy podávány velmi opatrně, protože malé změny vodní a elektrolytové rovnováhy mohou přivodit jaterní koma (viz bod 4.3). Vzácně byly ACE inhibitory spojené se syndromem, který začíná cholestatickou žloutenkou či hepatitidou a který progreduje do fulminantní jaterní nekrózy a (někdy) smrt. Mechanismus tohoto syndromu je nejasný. Pacienti, kteří dostávají lisinopril/hydrochlorothiazid, u nichž se vyvine žloutenka nebo výrazné zvýšení jaterních enzymů, by měli ukončit podávání lisinopril/hydrochlorothiazidu a měli by být odpovídajícím způsobem lékařsky sledováni.
Operace / Anestézie
Pokud se pacient podrobí anestézii provedené léky způsobujícími hypotenzi, lisinopril může blokovat tvorbu angiotenzinu II při druhotném kompenzačním uvolnění reninu. Pokud se hypotenze objeví z tohoto důvodu, je možné ji odstranit objemovou expanzí.
Metabolické a endokrinní účinky
Léčba thiazidovými diuretiky může narušit glukózovou toleranci a z tohoto důvodu může být někdy nutné upravit dávku antidiabetik včetně inzulínu. U pacientů s diabetem léčených perorálním antidiabetiky nebo inzulínem by měla být během prvního měsíce léčby ACE inhibitorem důkladně monitorována hladina glykémie. Během léčby thiazidem může dojít k manifestaci latentního diabetes mellitus.
S thiazidovou diuretickou terapií mohou být spojeny zvýšené hladiny cholesterolu a triglyceridů.
Thiazidová diuretika mohou u některých pacientů způsobit hyperurikémii a/nebo dnu. Přesto může lisinopril zvýšit urinární kyselinu močovou a tak zmírnit hyperurikemický účinek hydrochlorothiazidu.
Elektrolytová nerovnováha
Stejně jako u kteréhokoli pacienta s diuretickou terapií je třeba ve vhodných intervalech provádět pravidelné stanovení sérových elektrolytů.
Thiazidy, včetně hydrochlorothiazidu, mohou způsobit vodní a elektrolytovou nerovnováhu (hypokalémie, hyponatrémie a hypochloremická alkalóza). Varovnými příznaky elektrolytové nerovnováhy je sucho v ústech, žízeň, slabost, ospalost, bolest ve svalech či křeče, hypotenze, oligurie, tachykardie a gastrointestinální poruchy jako například nevolnost a zvracení. Diluční hyponatrémie se může objevit u pacientů s otoky v horkém počasí. Deficit chloridů je obecně mírný a obvykle nevyžaduje léčbu. Bylo prokázáno, že thiazidy zvyšují vylučování hořčíku močí, což může mít za následek hypomagnezémii.
Thiazidy mohou snižovat vylučování kalcia v moči a mohou způsobovat intermitentní a lehké zvýšení kalcia v séru. Výrazná hyperkalcémie může být známkou skrytého hyperparathyroidismu. Léčba thiazidy musí být před provedením testů na funkci příštítných tělísek přerušena.
Přecitlivělost / Angioneurotický edém
Angioneurotický edém obličeje, končetin, rtů, jazyka, glotis a/nebo laryngu byl méně často hlášen u pacientů léčených inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu, včetně lisinoprilu. Může se objevit kdykoli během léčby. V takovém případě by měla být léčba lisinoprilem okamžitě přerušena a měla by být zajištěna přiměřená léčba a monitorování pacienta, aby před propuštěním pacienta byla jistota úplného odeznění příznaků. Dokonce i v případech, kdy je otok omezen pouze na jazyk, bez respiračního syndromu, může být zapotřebí prodloužené sledování pacienta, jelikož léčba antihistaminiky a kortikosteroidy nemusí být dostačující.
Byly hlášeny velmi vzácné případy, kdy byl angioedém spojený s edémem laryngu či jazyka fatální. V případě, kdy dojde k postižení jazyka, glotis nebo hrtanu, je pravděpodobná blokáda dýchacích cest, obzvláště u pacientů s předchozím chirurgickým zákrokem na dýchacích cestách. V takovém případě je třeba urychleně poskytnout neodkladnou léčbu. To může zahrnovat podávání adrenalinu anebo zajištění dýchacích cest pacienta. Pacient by měl být pod důkladným dohledem lékaře do kompletního a trvalého ústupu příznaků.
Angioedém po inhibitorech angiotenzin konvertujícího enzymu se vyskytuje více u černochů než u pacientů s jinou barvou pleti.
U pacientů s anamnézou angioedému bez vztahu k terapii ACE inhibitory může být zvýšené riziko angioedému při užívání ACE inhibitoru (viz bod 4.3.).
U pacientů užívajících thiazidy se mohou hypersenzitivní reakce objevit s i bez předchozí známé alergie nebo bronchiálního astmatu. Byla hlášena exacerbace nebo aktivace systémového lupus erythematodes v souvislosti s užíváním thiazidů.
Desenzibilizace
U pacientů léčených ACE inhibitory a současně se podrobujících desenzibilizační léčbě proti hmyzím toxinům (jako je např. včelí nebo vosí bodnutí) byly vzácně sledovány pseudoanafylaktické reakce. U těchto pacientů se bylo možné takové reakci vyhnout dočasným přerušením léčby ACE inhibitory před desenzibilizací.
Neutropénie / Agranulocytóza
U pacientů léčených ACE inhibitory byly hlášeny neutropénie, agranulocytóza, trombocytopénie a anémie. U pacientů s normální renální funkcí a bez jiných komplikujících faktorů se neutropénie objevuje vzácně. Neutropénie i agranulocytóza jsou reverzibilní po ukončení léčby inhibitory ACE. Lisinopril by se měl používat s extrémní opatrností u pacientů s kolagenovou cévní chorobou, imunosupresivní terapií, léčbou alopurinolem nebo prokainamidem nebo kombinací těchto komplikujících faktorů, zejména pokud je přítomna preexistující porucha funkce ledvin. U některých těchto pacientů se vyvinuly závažné infekce, které v některých případech nereagovaly na intenzivní antibiotickou léčbu. Pokud se lisinopril používá u takových pacientů, doporučuje se pravidelné monitorování počtu bílých krvinek a pacienti by měli dostat pokyny, aby hlásili jakékoliv známky infekce.
Rasa
Angioedém po inhibitorech angiotenzin konvertujícího enzymu se vyskytuje více u černých pacientů než u pacientů s jinou barvou pleti.
Tak jako u jiných ACE inhibitorů, může být lisinopril méně účinný na snižování krevního tlaku u černých pacientů než u ostatních pacientů, možná kvůli vyšší prevalenci stavů s nízkou hladinou reninu u černošské populace s hypertenzí.
Při užívání ACE inhibitorů se vyskytuje u pacientů charakteristický kašel - neproduktivní, úporný a ustávající po ukončení léčby. Tento účinek ACE inhibitorů musí být brán do úvahy při diferenciální diagnostice kašle.
Lithium
Kombinace lithia a inhibitorů ACE není obecně doporučena (viz bod 4.5).
Antidopingový test
Hydrochlorothiazid obsažený v tomto léku může způsobit pozitivitu výsledku analýzy při antidopingovém testu.
Podávání ACE inhibitorů by nemělo být zahájeno během těhotenství. S výjimkou pacientek, pro které je dlouhodobá léčba ACE inhibitory nezbytná, by všechny ostatní pacientky měly být v případě plánovaného těhotenství převedeny na jinou antihypertenzní léčbu s lépe ověřenou bezpečností pro těhotenství a plod. Pokud došlo k otěhotnění, je třeba ihned ukončit podávání ACE inhibitorů a v případě nutnosti další léčby zahájit jinou léčbu (viz bod 4.3, 4.6).
Duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS)
Bylo prokázáno, že současné užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo aliskirenu zvyšuje riziko hypotenze, hyperkalemie a snížení funkce ledvin (včetně akutního selhání ledvin). Duální blokáda RAAS pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo aliskirenu se proto nedoporučuje (viz body 4.5 a 5.1).
Pokud je duální blokáda považována za naprosto nezbytnou, má k ní docházet pouze pod dohledem specializovaného lékaře a za častého pečlivého sledování funkce ledvin, elektrolytů a krevního tlaku.
Inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II nemají být používány současně u pacientů s diabetickou nefropatií.
4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Lithium
Reverzibilní zvýšení koncentrací lithia v séru a toxické účinky byly hlášeny během souběžného podávání lithia s ACE inhibitory. Diuretické látky a inhibitory ACE snižují renální clearance lithia a tím zvyšují riziko toxicity lithia. Kombinace lisinoprilu a hydrochlorothiazidu s lithiem není tedy doporučována a pokud je její použití nezbytné, je třeba provádět pečlivé monitorování sérových hladin lithia (viz bod 4.4).
Draslíkové doplňky, draslík šetřící diuretika a náhražky solí obsahujících draslík
Ztráta draslíku způsobená thiazidovými diuretiky je obvykle zmírněna retenčním účinkem lisinoprilu na draslík. Užívání draslíkových doplňků, draslík šetřících léčiv nebo náhražek solí obsahujících draslík, může, zvláště u pacientů s poškozenou renální funkcí, způsobit významný vzestup sérového draslíku. Pokud je současné užívání kombinace lisinopril/hydrochlorothiazid a některého z vyjmenovaných přípravků nutné, je třeba dbát opatrnosti a často kontrolovat hladinu draslíku v séru (viz bod 4.4).
Léčivé přípravky, které vyvolávají torsades de pointes
Současné podání hydrochlorothiazidu a léčivých přípravků, které vyvolávají torsades de pointes, například některých antiarytmik, některých antipsychotik a dalších léků známých svou schopností vyvolávat torsades de pointes, musí být z důvodu rizika hypokalémie prováděno s opatrností.
Tricyklická antidepresiva / antipsychotika / anestetika
Při současném užívání určitých tricyklických antidepresiv, antipsychotik a anestetických léčivých přípravků spolu s ACE inhibitory se může objevit další snížení krevního tlaku (viz bod 4.4).
Nesteroidní protizánětlivé / antirevmatické léky (NSAID)
Dlouhodobé podání NSAID (selektivní inhibitory COX-2, kyselina acetylsalicylová >3 g/den) může snižovat antihypertenzní a diuretické účinky inhibitorů ACE a thiazidových diuretik. Inhibitory NSAID a ACE mají aditivní účinek na sérový draslík, jehož hodnotu zvyšují, což může způsobit zhoršení funkce ledvin. Tento účinek je za normálních podmínek reverzibilní. Vzácně může u pacientů s narušenou funkcí ledvin, například u starších a dehydratovaných pacientů, dojít k akutnímu renálnímu selhání.
Zlato
Nitritoidní reakce (příznaky zahrnují návaly, nevolnost, závratě a hypotenzi) u pacientů léčených injekčním zlatem (např. aurothiomalát sodný) byly hlášeny častěji u pacientů podstupujících léčbu inhibitory ACE.
Sympatomimetika
Sympatomimetika mohou snížit antihypertenzní účinky inhibitorů ACE.
Další antihypertenziva
Souběžné použití s jinými léky může zvýšit hypotenzní účinky lisinopril/hydrochlorothiazidu. Současné použití nitroglycerinu a jiných nitrátů nebo jiných vazodilatačních léků může dále snížit krevní tlak.
Antidiabetika
Epidemiologické studie naznačují, že současné používání inhibitorů ACE a antidiabetik (inzulíny, perorální antidiabetika) může vést ke zvýšenému hypoglykemickému účinku s rizikem hypoglykémie. K tomuto jevu dochází s větší pravděpodobností v prvních týdnech kombinované léčby a u pacientů s poruchou funkce ledvin.
Amfotericin B (parenterální), karbenoxolon, kortikosteroidy, kortikotropin (ACTH) či stimulační laxativa
Hydrochlorothiazid může posilovat elektrolytovou nerovnováhu, především hypokalémii.
Kalciové soli
Zvýšení hladiny solí kalcia v séru z důvodu jejich sníženého vylučování může nastat při jeho současném podávání s thiazidovými diuretiky.
Srdeční glykosidy
Existuje zvýšené nebezpečí digitálisové toxicity spojené s hypokalemií indukovanou thiazidem.
Cholestyramin a kolestipol
Tyto látky mohou zpomalit či snížit absorpci hydrochlorothiazidu. Sulfonamidová diuretika se proto nesmí užívat déle než 1 hodinu před a ne dříve než 4 až 6 hodin po užití těchto látek.
Nedepolarizující svalová relaxancia (např. tubokurarinium-chlorid)
Účinek těchto látek může být posílen hydrochlorothiazidem.
Trimetoprim
Současné podávání inhibitorů ACE a thiazidů s trimetoprimem zvyšuje riziko hyperkalémie.
Sotalol
Thiazidem indukovaná hypokalémie může zvyšovat riziko solatolem indukované arytmie.
Alopurinol
Současné podávání allopurinolu s ACE inhibitory zvyšuje riziko poškození ledvin a může vést ke zvýšenému riziku leukopenie.
Cyklosporin
Současné podávání cyklosporinu a inhibitorů ACE zvyšuje riziko poškození ledvin a hyperkalémie.
Lovastatin
Současné podávání inhibitorů ACE a thiazidů s lovastatinem zvyšuje riziko hyperkalémie.
Cytostatika, imunosupresiva, prokainamid
Současné podávání s ACE inhibitory může vést ke zvýšenému riziku leukopenie (viz bod 4.4).
Data z klinických studií ukázala, že duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS) pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo aliskirenu je spojena s vyšší frekvencí nežádoucích účinků, jako je hypotenze, hyperkalemie a snížená funkce ledvin (včetně akutního renálního selhání) ve srovnání s použitím jedné látky ovlivňující RAAS (viz body 4.3, 4.4 a 5.1).
4.6. Fertilita, těhotenství a kojení
Podávání ACE inhibitorů během prvního trimestru těhotenství není doporučeno (viz bod 4.4). Podávání ACE inhibitorů v druhém a třetím trimestru těhotenství je kontraindikováno (viz bod 4.3, 4.4).
Lisinopril
Epidemiologické údaje o riziku teratogenity po podávání ACE inhibitorů během prvního trimestru těhotenství nejsou průkazné, avšak mírně zvýšené riziko nelze vyloučit. S výjimkou pacientek, pro které je dlouhodobá léčba ACE inhibitory nezbytná, by všechny ostatní pacientky měly být v případě plánovaného těhotenství převedeny na jinou antihypertenzní léčbu s lépe ověřeným bezpečnostním profilem při těhotenství. Je-li zjištěno těhotenství, je nutno ihned ukončit podávání ACE inhibitorů a v případě potřeby je nahradit jinou léčbou.
Jsou-li ACE inhibitory podávány během druhého a třetího trimestru těhotenství, působí fetotoxicitu (snížení renálních funkcí, oligohydramnion, opoždění osifikace lebky) a neonatální toxicitu (renální selhání, hypotenze, hyperkalémii). (Viz bod 5.3 „Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti“). Pokud došlo k expozici ACE inhibitorům po druhém trimestru těhotenství, doporučuje se ultrazvukové vyšetření ledvin a lebky. Děti matek, které užívaly v těhotenství ACE inhibitory, musí být sledovány pro možnou hypotenzi (Viz bod 4.3 a 4.4).
Hydrochlorothiazid
S podáváním hydrochlorothiazidu v těhotenství, zvláště v prvním trimestru, jsou omezené zkušenosti. Studie na zvířatech nejdou dostatečné.
Hydrochlorothiazid přechází přes placentu. Na základě svého farmakologického mechanizmu může hydrochlorothiazid užívaný během druhého a třetího trimestru ohrozit fetoplacentární perfuzi a způsobit u plodu a novorozence ikterus, poruchu elektrolytové rovnováhy a trombocytopénii.
Hydrochlorothiazid se nesmí užívat při léčbě těhotenského edému, těhotenské hypertenze a pre-eklampsie kvůli riziku sníženého plazmatického objemu a placentární hypoperfuze bez terapeutického zlepšení onemocnění. Hydrochlorothiazid nesmí být užíván k léčbě esenciální hypertenze u těhotných žen, s výjimkou vzácných stavů, kdy nemůže být jiná léčba použita.
Kojení
Podávání přípravku Skopryl Plus H během kojení se nedoporučuje. Je vhodnější používat jinou léčbu, která má lépe doložený bezpečnostní profil během kojení, obzvláště u matek kojících novorozence nebo nedonošené děti. Pokud by byl přípravek Skopryl Plus H používán během kojení, je třeba podávat co nejnižší dávku.
Lisinopril:
Údaje o jeho používání během kojení nejsou dostupné.
Hydrochlorothiazid:
Hydrochlorothiazid se vylučuje do mateřského mléka v malém množství. Thiazidy ve velkých dávkách, které působí intensivní diurézu, mohou snižovat tvorbu mléka.
4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Skopryl Plus H má malý až mírný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
To platí obzvláště na počátku léčby nebo při změně dávkování a také při použití v kombinaci s alkoholem, ale tyto účinky jsou závislé na individuální citlivosti.
4.8. Nežádoucí účinky
Následující nežádoucí účinky byly pozorovány a hlášeny při léčbě lisinoprilem a/nebo hydrochlorothiazidem s následujícími frekvencemi: velmi časté (>1/10), časté (>1/100 až <1/10), méně časté (>1/1000 až <1/100), vzácné (>1/10000 až <1/1000), velmi vzácné (<1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky byly kašel, závrať, hypotenze a bolesti hlavy, které se vyskytují u 1 až 10 % léčených pacientů. Při klinických studiích byly nežádoucí účinky většinou mírné a přechodné a ve většině případů nevyžadovaly přerušení léčby.
Lisinopril
Poruchy krve a lymfatického systému | |
Vzácné |
pokles hemoglobinu, pokles hematokritu |
útlum kostní dřeně, anémie, trombocytopénie, | |
Velmi vzácné |
leukopénie, neutropénie, agranulocytóza (viz bod 4.4), hemolytická anémie, lymfadenopatie, |
autoimunní onemocnění | |
Poruchy metabolismu a výživy | |
Velmi vzácné |
hypoglykemie |
Psychiatrické poruchy | |
Méně časté |
změny nálady, příznaky deprese |
Vzácné | |
Poruchy nervového systému | |
Časté |
Závrať, bolesti hlavy, synkopa |
Méně časté |
parestézie, vertigo, poruchy vnímání chuti, poruchy spánku |
Srdeční poruchy | |
Méně časté |
infarkt myokardu nebo cerebrovaskulární příhoda, pravděpodobně jako důsledek nadměrné hypotenze u vysoce rizikových pacientů (viz bod 4.4), palpitace, tachykardie |
Cévní poruchy Časté |
ortostatické účinky (včetně ortostatické hypotenze) |
Méně časté |
Raynaudův fenomén |
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy | |
Časté |
kašel (viz bod 4.4). |
Méně časté | |
Velmi vzácné |
bronchospasmus, sinusitida, alergická alveolitida / eosinofilní pneumonie |
Gastrointestinální poruchy Časté | |
Méně časté |
nevolnost, bolest břicha a špatné trávení |
Vzácné |
sucho v ústech |
Velmi vzácné |
pankreatitida, střevní angioedém |
Poruchy jater a žlučových cest | |
Méně časté |
zvýšené jaterní enzymy a bilirubin |
Velmi vzácné |
hepatitida - hepatocelulární nebo cholestatická, žloutenka a jaterní selhání (viz bod 4.4) * |
Poruchy kůže a podkožní tkáně | |
Méně časté |
vyrážka, pruritus |
Vzácné |
hypersenzitivita/angioedém - angioedém obličeje, končetin, rtů, jazyka, glotis a/nebo hrtanu (viz bod 4.4), kopřivka, alopecie, psoriáza nadměrné pocení, pemfigus, toxická epidermální |
Velmi vzácné |
nekrolýza, Stevens-Johnsonův syndrom, erythema multiforme, pseudolymfom kůže ** |
Poruchy ledvin a močových cest | |
Časté |
porucha funkce ledvin |
Vzácné |
urémie, akutní selhání ledvin |
Velmi vzácné |
oligurie, anurie |
Poruchy reprodukčního systému a prsu | |
Méně časté |
impotence |
Vzácné |
gynekomastie |
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | |
Méně časté |
astenie, únava |
Vyšetření | |
Méně časté |
zvýšená hladina močoviny v krvi, zvýšená hladina kreatininu v séru, hyperkalémie |
Vzácné |
hyponatrémie |
* Velmi vzácně byl u některých pacientů hlášen nežádoucí vývoj hepatitidy na selhání jater. Pacienti, kteří dostávají kombinaci lisinopril/hydrochlorothiazid, a u nichž se vyvine žloutenka nebo výrazné zvýšení jaterních enzymů, by měli ukončit podávání lisinopril/hydrochlorothiazidu a měli by být odpovídajícím způsobem lékařsky sledováni.
** Byl hlášen komplex symptomů, které mohou zahrnovat jeden či více z následujících symptomů: horečka, vaskulitida, myalgie, artralgie/artritida, pozitivní antinukleární protilátky (ANA), zvýšená rychlost sedimentace červených krvinek (FW), eozinofilie a leukocytóza, vyrážka, citlivost na světlo nebo jiné dermatologické projevy.
* Velmi vzácně byl u některých pacientů hlášen nežádoucí vývoj hepatitidy na selhání jater. Pacienti, kteří dostávají kombinaci lisinopril/hydrochlorothiazid, a u nichž se vyvine žloutenka nebo výrazné zvýšení jaterních enzymů, by měli ukončit podávání lisinopril/hydrochlorothiazidu a měli by být odpovídajícím způsobem lékařsky sledováni.
** Byl hlášen komplex symptomů, které mohou zahrnovat jeden či více z následujících symptomů: horečka, vaskulitida, myalgie, artralgie/artritida, pozitivní antinukleární protilátky (ANA), zvýšená rychlost sedimentace červených krvinek (FW), eozinofilie a leukocytóza, vyrážka, citlivost na světlo nebo jiné dermatologické projevy.
Hydrochlorothiazid (frekvence neznámé):
Infekce a infestace |
sialadenitida |
Poruchy krevního oběhu a lymfatického systému |
leukopénie, neutropénie, agranulocytóza, trombocytopénie, aplastická anémie, hemolytická anémie, selhání kostní dřeně. |
Poruchy metabolismu a výživy |
anorexie, hyperglykémie, glykosurie, hyperurikémie, elektrolytová nerovnováha (včetně hyponatrémie a hypokalémie), zvýšený cholesterol a |
triglyceridy, dna | |
Psychiatrické poruchy |
neklid, deprese, poruchy spánku |
Poruchy nervového systému |
ztráta chuti k jídlu, parestézie, závratě |
Poruchy oka |
xantopsie, přechodné rozmazané vidění |
Poruchy ucha a labyrintu | |
Srdeční poruchy |
posturální hypotenze |
Cévní poruchy |
nekrotizující angiitida (vaskulitida, kožní vaskulitida) |
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy |
respirační syndrom (včetně pneumonitidy a edému plic) |
Gastrointestinální poruchy |
podráždění žaludku, průjem, zácpa, pankreatitida |
Poruchy jater a žlučových cest |
žloutenka (intrahepatální cholestatická) |
Poruchy kůže a podkožní tkáně |
fotosenzitivní reakce, vyrážka, reakce podobné kožnímu lupus erythematodes, reaktivace kožního lupus erythematodes, kopřivka, anafylaktická reakce, toxická epidermální nekrolýza |
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně |
svalové spasmy, svalová slabost |
Poruchy ledvin a močových cest |
dysfunkce ledvin, intersticiální nefritida |
Celkové poruchy |
horečka, slabost |
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9. Předávkování
K dispozici jsou pouze omezené údaje o předávkování. Příznaky spojené s předávkováním ACE inhibitory mohou zahrnovat hypotenzi, cirkulační šok, elektrolytové poruchy, renální selhání, hyperventilaci, tachykardii, palpitace, bradykardii, závrať, úzkost a kašel.
Doporučená léčba předávkování je nitrožilní infúze fyziologického roztoku. Pokud dojde k hypotenzi, pacienti by měli být umístěni do polohy vleže na zádech. Pokud je k dispozici, je možné také zvážit léčbu infuzí angiotenzinu II anebo intravenózními katecholaminy. Jedná-li se o recentní požití, proveďte nezbytná opatření pro eliminaci lisinoprilu (např. vyvolání zvracení, gastrická laváž, podání absorbentů a síranu sodného). Lisinopril je možné odstranit z celkové cirkulace hemodialýzou (viz bod 4.4). Pro léčbu bradykardie rezistentní na terapii je indikováno použití pacemakeru. Je třeba často monitorovat vitální známky, sérové elektrolyty a hladinu kreatininu.
Dalšími příznaky předávkování hydrochlorothiazidem jsou zvýšená diuréza, snížené vědomí (včetně komatu), křeče, paréza, srdeční arytmie a renální selhání.
Bradykardie nebo rozsáhlé vagové reakce musí být léčeny podáním atropinu.
Pokud byl zároveň podán digitalis, může hypokalémie zesílit srdeční arytmii.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1. Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: kombinace ACE inhibitorů a léčiv působících na renin-angiotenzinový systém,, ATC kód: C09BA03
Skopryl Plus H se skládá z antihypertenziva a diuretika. Lisinopril a hydrochlorothiazid jsou používány samostatně i v kombinaci, kdy a vykazují aditivní antihypertenzivní účinek a mají doplňující způsob účinku
Lisinopril je inhibitor angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE). Inhibice ACE způsobí pokles koncentrace angiotenzinu II, což způsobí vasodilataci a pokles krevního tlaku.
Hydrochlorothiazid je diuretikum a antihypertenzní látka. Použití samotného hydrochlorothiazidu způsobí zvýšení sekrece reninu. Lisinopril samotný je antihypertenzivum, dokonce u pacientů s hypertenzí s nízkou hladinou reninu, současné podání s hydrochlorothiazidem způsobí větší pokles krevního tlaku. Lisinopril tlumí ztrátu draslíku způsobenou hydrochlorothiazidem.
Ve dvou velkých randomizovaných, kontrolovaných studiích (ONTARGET (ONgoing Telmisartan Alone and in combination with Ramipril Global Endpoint Trial) a VA NEPHRON-D (The Veterans Affairs Nephropathy in Diabetes)) bylo hodnoceno podávání kombinace inhibitoru ACE s blokátorem receptorů pro angiotenzin II. Studie ONTARGET byla vedena u pacientů s anamnézou kardiovaskulárního nebo cerebrovaskulárního onemocnění nebo u pacientů s diabetes mellitus 2. typu se známkami poškození cílových orgánů. Studie VA NEPHRON-D byla vedena u pacientů s diabetes mellitus 2. typu a diabetickou nefropatií.
V těchto studiích nebyl prokázán žádný významně příznivý účinek na renální a/nebo kardiovaskulární ukazatele a mortalitu, ale v porovnání s monoterapií bylo pozorováno zvýšené riziko hyperkalemie, akutního poškození ledvin a/nebo hypotenze. Vzhledem k podobnosti farmakodynamických vlastností jsou tyto výsledky relevantní rovněž pro další inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II.
Inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II proto nesmí pacienti s diabetickou nefropatií užívat současně.
Studie ALTITUDE (Aliskiren Trial in Type 2 Diabetes Using Cardiovascular and Renal Disease Endpoints) byla navržena tak, aby zhodnotila přínos přidání aliskirenu k standardní terapii inhibitorem ACE nebo blokátorem receptorů pro angiotenzin II u pacientů s diabetes mellitus 2. typu a chronickým onemocněním ledvin, kardiovaskulárním onemocněním, nebo obojím. Studie byla předčasně ukončena z důvodu zvýšení rizika nežádoucích komplikací. Kardiovaskulární úmrtí a cévní mozková příhoda byly numericky častější ve skupině s aliskirenem než ve skupině s placebem a zároveň nežádoucí účinky a sledované závažné nežádoucí účinky (hyperkalemie, hypotenze a renální dysfunkce) byly častěji hlášeny ve skupině s aliskirenem oproti placebové skupině.
5.2. Farmakokinetické vlastnosti
V klinických studiích po perorálním podání lisinoprilu je maxima sérové koncentrace dosaženo přibližně za 6 -8 hodin. Během poklesu sérové hladiny byla zaznamenána prolongovaná terminální fáze, která však nevedla k akumulaci léčiva. Tato terminální fáze pravděpodobně odráží saturovatelnost vazby na ACE a není úměrná podané dávce. Lisinopril se pravděpodobně neváže na jiné plazmatické bílkoviny.
Lisinopril není v organizmu metabolizován a v nezměněném stavu je zcela vyloučen do moči. Na základě obsahu v moči v klinických studiích byl určen průměrný rozsah absorpce lisinoprilu přibližně 25 %. Vstřebávání lisinoprilu není ovlivněno přítomností potravy v gastrointestinálním traktu.
Po opakovaném podání lisinoprilu byl účinný poločas akumulace stanoven na 12 hodin. Poškození renální funkce snižuje eliminaci lisinoprilu, který je vylučován ledvinami, ale toto snížení je klinicky významné pouze tehdy, když je glomerulární filtrace 30 ml/min a méně. Pík a pokles hladin lisinoprilu, čas dosažení maximální koncentrace a čas dosažení rovnovážného stavu byl někdy prodloužen.
Studie na zvířatech prokázaly, že lisinopril slabě prochází hematoencefalickou bariérou.
Nebyly nalezeny žádné klinicky významné farmakokinetické interakce mezi lisinoprilem a současně užívaným propranololem, dioxinem a hydrochlorothiazidem.
Při sledování plazmatických hladin hydrochlorothiazidu po dobu nejméně 24 hodin se plazmatický poločas pohyboval mezi 5,6 a 14,8 hodin. Hydrochlorothiazid není v organizmu metabolizován, je rychle vylučován ledvinami. Nejméně 61 % dávky je eliminováno v nezměněném stavu během 24 hodin. Hydrochlorothiazid prochází placentou, ale neprostupuje hematoencefalickou bariérou.
Současné podání lisinoprilu a hydrochlorothiazidu má malý nebo žádný vliv na biologickou dostupnost některé složky. Kombinované tablety jsou bioekvivalentní k současnému užívání tablet s oddělenými složkami.
5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Neklinické údaje získané na základě na konvenčních studiích bezpečnosti, toxicity po opakovaném podávání, genotoxicity, karcinogenního potenciálu a reprodukční toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1. Seznam pomocných látek
Mannitol, dihydrát hydrogenfosforečnanu vápenatého, kukuřičný škrob, předbobtnalý kukuřičný škrob, povidon, magnesium-stearát a hněď pigmentová 75 E 172 ( obsahuje červený oxid železitý E172 a černý oxid železitý E172)
6.2. Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3. Doba použitelnosti
3 roky.
6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5. Druh obalu a obsah balení Průhledné Al/PVC blistry.
Velikost balení: 30 tablet
6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku Žádné zvláštní požadavky na likvidaci.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
ALKALOID -INT d.o.o.
Slandrova ulica 4,
1231 Ljubljana - Čmuče Slovinsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
58/1008/10-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
22.12.2010
10. DATUM REVIZE TEXTU
10.12.2014
Stránka 14 z 14