Příbalový Leták

Sevredol 20 Mg

sp.zn. sukls152230/2008, sukls152231/2008

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

SEVREDOL 10mg SEVREDOL 20mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

SEVREDOL 10 mg: jedna potahovaná tableta obsahuje morphini sulfas pentahydricus 10mg (odp. morphinum 7,5 mg)

Pomocná látka se známým účinkem: jedna potahovaná tableta obsahuje 207,5 mg laktosy.

SEVREDOL 20 mg: jedna potahovaná tableta obsahuje morphini sulfas pentahydricus 20mg (odp. morphinum 15 mg)

Pomocná látka se známým účinkem: jedna potahovaná tableta obsahuje 197,5 mg laktosy a 0,023 mg hlinitého laku oranžové žluti.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahované tablety.

SEVREDOL 10mg: modré potahované bikonvexní tablety tvaru tobolky, půlicí rýha, na levé straně vyraženo „IR“, na druhé straně „10“

SEVREDOL 20mg: růžové potahované bikonvexní tablety tvaru tobolky, půlicí rýha, na levé straně vyraženo „IR“, na pravé straně „20“.

Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4.    KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Tablety SEVREDOL jsou určeny k tlumení silné bolesti.

4.2    Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dávkování přípravku SEVREDOL musí být přizpůsobeno závažnosti bolesti a individuální citlivosti pacienta.

Dospělí a dospívající starší 12 let

Dávkování tablet SEVREDOL závisí na intenzitě bolesti a na předchozí anamnéze analgetických potřeb pacienta. Neurčí-li lékař jinak, užívá se jedna tableta SEVREDOLU 10 mg nebo 1 tableta

SEVREDOLU 20 mg každé čtyři hodiny. Narůstající intenzita bolesti nebo tolerance k morfinu vyžaduje zvýšení dávky tablet SEVREDOL 10 mg nebo SEVREDOL 20 mg případně kombinace obou tak, aby bylo dosaženo požadované úlevy od bolesti.

Dostatečně vysokou dávku je třeba podat pacientům při přechodu z parenterálního morfinu na tablety SEVREDOL. Důvodem je vyrovnání případného snížení analgetického účinku spojeného s perorálním podáním. Znamená to obvykle zvýšení o 100 %. U těchto pacientů je potřebná individuální úprava dávkování.

Děti od 6 do 12 let

Děti ve věku 6-12 let užívají 5-10 mg léčivé látky po 4 hodinách.

Pokud jsou nutné vyšší denní dávky, je třeba zvážit užívání jiných vhodných léčivých látek, buď jako alternativa nebo v kombinaci s přípravkem SEVREDOL.

Pacienti se zhoršenou funkcí jater a ledvin

Pacientům se zhoršenou funkcí jater nebo ledvin je třeba podávat přípravek SEVREDOL se zvláštní opatrností.

Starší pacienti

Starší pacienti (obvykle od věku 75 let) a pacienti ve špatném celkovém zdravotním stavu mohou být citlivější na morfin. Dávky těmto pacientům je třeba titrovat s větší opatrností a/nebo používat delší intervaly mezi jednotlivými dávkami. Může být nutné podávat nižší dávky než u ostatních dospělých pacientů.

Zvláštní pokyny k titraci dávky

Pro první stanovení dávky lze použít formy s nižším obsahem léčivé látky, eventuálně také současně se stávající léčbou tabletami s prodlouženým uvolňováním.

Obecně platí, že by měla být podána dostatečná dávka s cílem podat v individuálním případě nejnižší analgeticky účinnou dávku.

Při léčbě chronické bolesti je lépe dodržovat při dávkování předem definovaný časový rozvrh. Pacientům, kteří podstoupí jiný dodatečný zákrok za účelem léčby bolesti (např. operaci, blokaci plexu), je třeba po zákroku znovu natitrovat dávku.

Způsob podání a doba léčby Perorální podání

Potahované tablety se polykají celé, zapíjí se dostatečným množstvím tekutiny a užívají se nezávisle na jídle.

Tablety se nesmí kousat nebo drtit, lze je však rozpůlit v místě rýhy na dva stejné díly, pokud je to pro dávkování nutné.

Délku léčby stanoví lékař v závislosti na pacientově bolesti.

Přípravek SEVREDOL se užívá pouze po nezbytně nutnou dobu. U pacientů vyžadujících dlouhodobou léčbu bolesti je třeba pravidelně v krátkých intervalech kontrolovat (například vysazením jedné nebo několika dávek), zda a v jaké dávce pokračovat v užívání přípravku SEVREDOL. Je možné, že pacient bude potřebovat přejít na vhodnější lékovou formu. U stavů chronické bolesti je upřednostňováno pevné dávkovací schéma.

Protože je riziko abstinenčních příznaků větší při náhlém přerušení léčby, je třeba dávku snižovat postupně.

4.3 Kontraindikace - hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1,

-    paralytický ileus,

-    náhlá příhoda břišní,

-    onemocnění spojená s obstrukcí dýchacích cest, depresí dechu,

-    poranění hlavy (vzhledem k riziku zvýšení intrakraniálního tlaku),

4.4    Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Zvlášť pečlivé sledování a v případě potřeby snížení dávky je nutné u pacientů, kteří trpí:

-    závislostí na opioidech

-    poruchami vědomí

-    poruchami respiračního centra a respirační funkce (zvýšená pohotovost k akutnímu záchvatu astma bronchiale po podání morfinu) nebo je třeba těmto poruchám zabránit

-    závažným cor pulmonale

-    zvýšeným intrakraniálním tlakem, pokud    není pacientovi poskytnuta umělá plicní ventilace

-    hypotenzí při hypovolémii

-    hypertrofií prostaty se zbytkovou močí po vyprázdnění (riziko prasknutí močového měchýře při zadržování moči)

-    stenózou nebo kolikou močových cest

-    onemocněním žlučových cest

-    obstruktivním nebo zánětlivým onemocněním střev

-    feochromocytomem

-    pankreatitidou

-    závažnou poruchou funkce ledvin

-    závažnou poruchou funkce jater

-    hypotyreózou

-    epilepsií nebo zvýšeným sklonem k záchvatům, neboť morfin může snížit práh pro vznik záchvatů u pacientů s epilepsií v anamnéze

Nejvýznamnějším rizikem při předávkování opioidy je respirační deprese.

Dlouhodobé užívání přípravku SEVREDOL může vést k vytvoření návyku (tolerance) a následné potřebě užívat větší dávky pro dosažení požadovaného analgetického účinku. Chronické užívání přípravku SEVREDOL může vést k fyzické závislosti a náhlé přerušení léčby může vyvolat abstinenční syndrom. Pokud není léčba morfinem déle nutná, doporučujeme postupně snižovat denní dávku, aby se zabránilo výskytu příznaků abstinenčního syndromu.

Stejně jako u jiných silných opioidů existuje u morfinu riziko úmyslného zneužívání pacienty s latentní nebo zřejmou závislostí. Existuje zde riziko vzniku psychologické závislosti (návyk) na opioidová analgetika, tedy i na SEVREDOL.

Pacientům v minulosti nebo současnosti závislých na alkoholu nebo lécích by proto přípravek SEVREDOL měl být předepisován se zvláštní opatrností.

Lze očekávat, že zneužití perorálních lékových forem na parenterální podání povede k závažným nežádoucím účinkům, které mohou být fatální.

Přípravek SEVREDOL by neměl být používán u pacientů, kteří současně užívají nebo v průběhu předchozích 14 dnů užívali inhibitory monoaminooxidázy (MAO), protože při podávání opioidních analgetik bylo zaznamenáno závažné a nepředvídatelné zesílení účinku inhibitorů MAO.

Zvláštní opatrnosti je třeba při užívání přípravku SEVREDOL před chirurgickým zákrokem nebo po chirurgickém zákroku v průběhu prvních 24 hodin vzhledem k vysokému riziku neprůchodnosti střev nebo respirační deprese ve srovnání s neoperovanými pacienty.

Pacientům s podezřením na zpomalený gastrointestinální průchod je třeba podávat přípravek SEVREDOL se zvláštní opatrností.

Analgetický účinek morfinu může maskovat vážné intraabdominální komplikace, například perforaci střeva.

Ojediněle se může při podávání vysokých dávek přípravku SEVREDOL vyskytnout hyperalgézie nebo alodynie bez odezvy na zvýšenou dávku. V tomto případě je třeba snížit dávku nebo změnit opiát.

U pacientů s již dříve se vyskytující adrenokortikální nedostatečností (např. Addisonovou chorobou) je třeba sledovat koncentraci kortizolu v krevní plazmě a v případě potřeby zahájit kortikosteroidní terapii.

Přípravek SEVREDOL obecně není vhodný pro děti do 6 let věku, protože obsah léčivé látky je zde příliš vysoký.

Morfin má mutagenní vlastnosti, a proto je třeba podávat ho mužům a ženám v plodném věku pouze v případě, že používají účinnou antikoncepci (viz bod 4.6).

Použití přípravku SEVREDOL může zapříčinit pozitivní výsledek při dopingové kontrole.

SEVREDOL obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, vrozeným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy by tento přípravek neměli užívat.

SEVREDOL 20 mg obsahuje barvivo žluť SY hlinitý lak oranžové žluti (E 110). Toto barvivo může způsobit alergickou reakci.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Je třeba zvážit následující interakce těchto léčivých přípravků:

Současné užívání morfinu a jiných léků tlumících centrální nervový systém, včetně trankvilizérů, celkových anestetik, hypnotik a sedativ, neuroleptik, barbiturátů, antidepresiv, gabapentinu, antihistaminik/antiemetik a jiných opioidů nebo alkoholu může zvýšit nežádoucí účinky při běžných dávkách morfinu. Interakce zvyšuje riziko respirační deprese, hluboké sedace, hypotenze nebo může dojít ke kómatu.

Léky s anticholinergními účinky (například psychoaktivní léky, antihistaminika, antiemetika nebo léky proti Parkinsonově chorobě) mohou zvýšit anticholinergní nežádoucí účinky opioidů (například zácpu, sucho v ústech nebo poruchy močení).

Cimetidin a další léky, které narušují metabolické dráhy jater, mohou zabránit rozkladu morfinu, a tím zvyšovat jeho koncentraci v krevní plazmě.

Morfin může zvýšit účinek svalových relaxancií.

U pacientů užívajících současně nebo v průběhu 14 dnů před zahájením léčby petidinem inhibitory monoaminooxidázy (inhibitory MAO) se vyskytly život ohrožující interakce postihující centrální nervový systém, respirační a cirkulační funkce. Podobnou interakci nelze vyloučit ani u morfinu. Morfin se nemá používat u pacientů užívajících inhibitory MAO, nebo kteří užívali inhibitory MAO v průběhu posledních dvou týdnů.

Současné užívání rifampicinu může účinek morfinu snížit.

Kombinace morfinu a smíšeného agonisty/antagonisty jako je buprenorfin, nalbufin nebo pentazocin může teoreticky snížit analgetický účinek čistého agonisty např. přípravku SEVREDOL.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

U lidí nejsou k dispozici adekvátní data pro posouzení potenciálního teratogenního rizika. Byla hlášena možná souvislost se zvýšeným výskytem tříselné kýly. Morfin proniká placentární bariérou.

Studie prováděné na zvířatech prokázaly škodlivé účinky léku na mláďata během období březosti (viz 5.3). Proto by se morfin během těhotenství neměl užívat, pokud prospěch pro matku nebude mnohem vyšší než riziko pro dítě.

Po dlouhodobém vystavení účinkům morfinu během těhotenství vykazují novorozenci abstinenční příznaky.

Fertilita

Morfin má mutagenní vlastnosti, a proto je třeba podávat ho mužům a ženám v plodném věku pouze v případě, že používají účinnou antikoncepci.

Porod

Morfin může prodloužit nebo zkrátit dobu porodu. U novorozenců, jejichž matkám byla podávána během porodu opioidní analgetika, je třeba sledovat příznaky respirační deprese a abstinenční syndrom a podat jim v případě potřeby specifické antagonisty opioidů.

Kojení

Morfin se vylučuje do mateřského mléka a dosahuje v něm vyšších koncentrací než v mateřské plazmě. Při užívání morfinu se kojení nedoporučuje, protože u dítěte může dojít k dosažení klinicky relevantních koncentrací.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Sevredol může zhoršit schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. To platí zejména na počátku léčby, po zvýšení dávky nebo po přechodu z jiného obdobného léku. Pacienti, u nichž je konkrétní dávka stabilizována, nemusí být nutně omezováni. Proto by se pacienti měli vždy poradit se svým lékařem, zda mohou řídit vozidlo nebo obsluhovat stroje.

4.8    Nežádoucí účinky

Pro klasifikaci frekvence nežádoucích účinků se používá následující stupnice:

Velmi časté

>10%

Časté

>1% až <10%

Méně časté

>0,1% až <1%

Vzácné

>0,01% až <0,1%

Velmi vzácné

<0,01%, včetně ojedinělých hlášení

Není známo

z dostupných údajů nelze určit

Poruchy imunitního systému

Méně časté    Hypersenzitivita

Není známo    Anafylaktická reakce, anafylaktoidní reakce

Endokrinní poruchy

Velmi vzácné    Syndrom nepřiměřené sekrece ADH (SIADH; hlavní příznak:

hyponatremie)

Psychiatrické poruchy

Morfin může vyvolat řadu vedlejších psychiatrických účinků, jejichž intenzita a povaha se u jednotlivých pacientů může lišit (v závislosti na osobě a délce léčby).


Časté

Méně časté Není známo


Zmatenost, insomnie

Agitace, euforie, halucinace, změny nálad

Abnormální myšlení, drogová závislost (viz také bod 4.4), dysforie


Poruchy nervového systému


Časté    Bolesti hlavy, závratě, ospalost, bezděčné svalové kontrakce

Méně časté    Sedace (v závislosti na dávce), synkopa, parestezie, křeče, hypertonie


Velmi vzácné    Třes, alodynie

Není známo    Hyperalgesie (viz také bod 4.4)


Poruchy oka Méně časté Není známo


Poruchy vidění Mióza


Poruchy ucha a labyrintu Méně časté    Vertigo


Srdeční poruchy

Méně časté Velmi vzácné

Cévní poruchy Méně časté


Tachykardie, palpitace Bradykardie, akutní selhání srdce


Snížení a zvýšení krevního tlaku, zarudnutí v obličeji


Respirační, hrudní a mediastinální poruchy


Časté

Méně časté Není známo


Dyspnoe

Plicní edém, respirační deprese (v závislosti na dávce), bronchospasmus Potlačení kašle


Gastrointestinální poruchy


Velmi časté Časté

Méně časté Vzácné


Nausea (zvláště na začátku léčby), zácpa (během chronické léčby)

Zvracení (zvláště na začátku léčby), sucho v ústech, bolesti břicha, anorexie Ileus, změny chuti, dyspepsie, dentální poruchy (ačkoliv nebyla stanovena jednoznačná příčinná souvislost s léčbou morfinem).

Zvýšení hladiny pankreatických enzymů nebo pankreatitida


Poruchy jater a žlučových cest


Méně časté    Zvýšené hladiny jaterních enzymů

Není známo    Bolesti žlučových cest


Poruchy kůže a podkožní tkáně

Časté    Hyperhidróza, vyrážka

Méně časté    Kopřivka

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně Velmi vzácné    Svalové spasmy, svalová ztuhlost

Poruchy ledvin a močových cest

Méně časté    Retence moči

Vzácné    Renální kolika

Poruchy reprodukčního systému a prsu

Není známo    Erektilní dysfunkce, amenorea, snížené libido

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Časté

Méně časté Velmi vzácné Není známo


Astenie, únava, svědění Periferní edém, malátnost Horečka

Tolerance léku, abstinenční syndrom

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10

Webové stránky: www .sukl .cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování Symptomy intoxikace

Protože citlivost na rnorfin se u jednotlivých pacientů značně liší, mohou se u dospělých objevit symptomy intoxikace po podání jedné dávky, která je ekvivalentní subkutánní nebo intravenózní aplikaci asi 30 mg. U pacientů s nádorovým onemocněním se tyto hodnoty často překračují bez závažných vedlejších účinků.

Otrava opioidy se projevuje v triádě: mióza, respirační deprese a kóma. Zornice se nejdříve zcela smrští, ale potom se při silné hypoxii rozšíří. Dýchání se velice zpomalí (na 2-4 vdechy za minutu). Pacient začne být cyanotický.

Předávkování morfinem způsobí ospalost vedoucí ke strnulosti a kómatu. I když krevní tlak zůstane zpočátku normální, má při průběhu intoxikace tendenci rychle klesnout. Dlouhodobý pokles krevního tlaku může vést k šoku. Může se vyskytnout tachykardie, bradykardie a rhabdomyolýza, která může vést až k selhání ledvin. Tělesná teplota klesá. Dochází k ochabnutí kosterního svalstva a někdy i ke generalizovaným záchvatům, především u dětí. Smrt obvykle nastane z důvodu respirační nedostatečnosti nebo komplikací, například pulmonárního edému.

Léčba intoxikace

U pacientů v bezvědomí se zástavou dýchání se indikuje ventilační podpora, intubace a intravenózní aplikace antagonisty opioidu (např. 0,4 mg naloxonu i.v.). V případě dlouhodobé respirační nedostatečnosti je třeba dávku opakovat 1 až 3krát ve tříminutových intervalech, dokud se rychlost dýchání nevrátí do normálu a pacient neodpoví na bolestivý podnět.

Je nutné velice pečlivé sledování pacienta (minimálně po dobu 24 hodin), protože doba účinku antagonisty opioidu je kratší než působení morfinu, takže lze očekávat recidivu respirační nedostatečnosti.

Dávka antagonisty opioidu u dětí je 0,01 mg na kilogram tělesné hmotnosti.

Dále je třeba učinit opatření na ochranu proti tepelným ztrátám a pro objemovou léčbu.

5.    FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1    Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: opioidní analgetika (anodyna)

ATC kód: N02A A01

Morfin je alkaloid fenanthrenového typu izolovaný z opiového máku (Papaver somniferum) s vlastnostmi opioidu agonisty. Morfin má výraznou afinitu k p-rcccptorum.

Centrální účinky

Morfin má analgetické, antitusické, sedativní, respiračně depresivní, miotické, antidiuretické, emetické a později antiemetické účinky a také snižuje krevní tlak a tepovou frekvenci.

Periferní účinky

Zácpa, kontrakce biliárních svěračů, zvýšený tonus svalu močového měchýře a vezikálního svěrače, opožděné gastrické vyprazdňování z důvodu zúžení pyloru, zarudnutí kůže, kopřivka a svědění z důvodu uvolňování histaminu a - u astmatiků - bronchospasmus, účinek na hypofyzálně-hypotalamickou osu a následný účinek na hormonální působení kortikoidů, pohlavních hormonů, prolaktinu a antidiuretického hormonu. Klinicky zjevné symptomy způsobené změnami těchto hormonů j sou možné.

Při orální aplikaci začíná morfin působit za 30-90 minut. Doba působení je přibližně 4-6 hodin a je mnohem delší při prodlouženém uvolňování účinné složky.

K nástupu účinku při intramuskulárním nebo subkutánním podání dochází za 15-30 minut a při intravenózním podání za několik minut. Doba působení je přibližně 4-6 hodin bez ohledu na cestu podání (im, sc, iv). Po epidurální nebo intratekální aplikaci se lokální analgetické účinky projeví za několik minut. Doba působení při epidurální aplikaci je přibližně 12 hodin a při intratekální aplikaci je ještě delší.

Studie in vitro a studie na zvířatech prokázaly variabilní účinky přírodních opioidů, včetně morfinu, na složky imunitního systému. Klinický význam těchto zjištění není znám.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po orálním podání je morfin poměrně rychle absorbován, především z horní části tenkého střeva a do určité míry i ze žaludku. Jeho nízká absolutní biodostupnost (20% až 40%) je způsobena rozsáhlou extrakcí při prvním průchodu játry.

Distribuce

Morfin se váže přibližně z 20% až 35% na bílkoviny v krevní plazmě, přednostně na albuminovou frakci. Distribuční objem morfinu se udává v rozsahu 1,0 až 4,7 l/kg po aplikaci jedné intravenózní dávky 4 až 10 mg. Vysoké koncentrace se nacházejí v tkáních jater, ledvin, gastrointestinálního traktu a svalů. Morfin proniká přes hematoencefalickou bariéru.

Biotransformace

Morfin je metabolizován především v játrech, ale také v intestinálním epitelu. Ústředním krokem je glukuronidace fenolické hydroxylové skupiny hepatickou UDP-glukuronyl transferázou a N-demetylace.

Hlavními metabolity jsou morfin-3-glukuronid a v menší míře morfin-6-glukuronid. Mimo jiné se také vytvářejí sulfátové konjugáty a produkty oxidativní metabolizace, například normorfin, morfin-N-oxid a morfin hydroxylovaný na pozici 2. Biologický poločas glukuronidů je podstatně delší než biologický poločas volného morfinu. Morfin-6-glukuronid je biologicky aktivní. Delší doba účinku u pacientů s renální nedostatečností může být způsobena tímto metabolitem.

Eliminace

Po orálním nebo parenterálním podání se přibližně 80% podané dávky morfinu vyloučí močí (10% jako nezměněný morfin, 4% jako normorfin a 65% jako glukuronidy, přičemž morfin-3-glukuronid a morfin-6- glukuronid se vylučují v poměru 10 : 1). Eliminační poločas morfinu vykazuje u jednotlivých pacientů velkou variabilitu. Po parenterálním podání se pohybuje v průměru od 1,7 do 4,5 hodin, občas může dosáhnout až devíti hodin. Asi 10% glukuronidů morfinu se vylučuje stolicí prostřednictvím žluči.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Při dlouhodobém užívání morfinu se citlivost CNS na morfin snižuje. Tento návykový efekt může být takový, že budou tolerovány dávky, které jsou při prvním podání toxické vzhledem k respirační depresi, kterou způsobují. Morfin má návykový potenciál vzhledem ke svému euforickému efektu (viz také bod 4.4).

Studie mutagenity poskytly jasné pozitivní výsledky udávající klastogenní účinky, a to i na zárodečné buňky. Morfin je tudíž považován za mutagen; tento efekt je třeba očekávat i u člověka.

Dlouhodobé studie tumorogenního potenciálu morfinu na zvířatech nejsou k dispozici.

Studie na zvířatech prokázaly potenciál morfinu působit poškození plodu během období březosti (malformace CNS, retardace růstu, testikulární atrofie, změny systému neurotransmiterů a změny chování, závislost). U různých druhů zvířat působil morfin také na sexuální chování samců a plodnost samic.

6.    FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek

Sevredol 10 mg: laktosa, předbobtnalý kukuřičný škrob, povidon 25, magnesium-stearát, mastek potahová vrstva: hypromelosa 2506/5, hypromelosa 2506/15, makrogol 400, oxid titaničitý a hlinitý lak brilantní modře FCF

Sevredol 20 mg: laktosa, předbobtnalý kukuřičný škrob, povidon 25, magnesium-stearát, mastek potahová vrstva: částečně hydrolyzovaný polyvinylalkohol, oxid titaničitý, makrogol 3350, mastek, hlinitý lak erythrosinu, hlinitý lak oranžové žluti.

6.2    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

3 roky.

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30 °C.

6.5    Druh obalu a obsah balení

blistr Al / PVC/ PvdC krabička

Velikost balení: 10, 20, 28, 30, 40, 50, 56 nebo 60 tablet Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6    Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7.    DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Mundipharma Gesellschaft m.b.H.

Apollogasse 16-18 A-1070 Vídeň Rakousko

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

SEVREDOL 10mg: 65/299/99-C SEVREDOL 20mg: 65/300/99-C

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

5. 5. 1999/ 12.11.2014

10.    DATUM REVIZE TEXTU

12.11.2014

10/10