Sevorane

Informace pro variantu: Roztok K Inhalaci (250ml,100%), zobrazit další variantu

sp. zn.:sukls5502/2010

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

SEVORANE Roztok k inhalaci

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Sevofluranum 250 ml

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1

3. LÉKOVÁ FORMA

Roztok k inhalaci

Popis přípravku: čirý bezbarvý roztok

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

SEVORANE lze užít k úvodu do celkové anestezie i k jejímu dalšímu vedení u dětí i u dospělých. Lze jej používat jak u hospitalizovaných nemocných, tak při anestezii u ambulantně prováděných výkonů.

4.2 Dávkování a způsob podání

SEVORANE musí být podáván vždy ve známé koncentraci a jeho dávkování musí být přesné, může být podáván pouze samostatným kvantitativním odpařovačem.

Mimo oxid dusný snižují hodnotu MAC (minimální alveolární koncentrace) i opioidy, benzodiazepiny, propofol a některé další látky tlumící CNS. Hodnota MAC se snižuje i v těhotenství a za hypotermie.

Premedikace: Její volba závisí především na potřebách jednotlivých nemocných a rozhoduje o ní příslušný anesteziolog. Použití anticholinergika je možné a je otázkou volby.

Úvod do anestezie: Dávkování je individuální v souladu s věkem a klinickým stavem pacienta a je upravováno podle požadovaného účinku. Inhalaci přípravku SEVORANE mohou předcházet krátkodobě působící barbituráty či jiné intravenózní indukční přípravky. SEVORANE lze podávat ve směsi s kyslíkem nebo v kombinaci s oxidem dusným.

Vdechování koncentrace do 5 obj. % u dospělých a do 7 obj. % u dětí obvykle vede během 2 minut k dosažení hloubky znecitlivění potřebné k provedení chirurgického výkonu.

U dětských i dospělých pacientů bez premedikace může být pro úvod do anestezie užito vdechování koncentrace sevofluranu do 8 obj. %.

Vedení anestezie: K udržování potřebné hloubky znecitlivění se používá SEVORANE v koncentraci 0,5 - 3 obj. % ve směsi s kyslíkem či s kyslíkem a oxidem dusným.

Hodnoty MAC (minimální alveolární koncentrace) sevofluranu v závislosti na věku jsou uvedeny v tabulce:

Hodnoty MAC pro dospělé i dětské pacienty		podle věku
Věk pacienta (roky)	Procento sevofluranu v kyslíku	Procento sevofluranu ve směsi 65 % N₂O/35 % O₂
0 - 1 měsíc*	3,3 %
1 - < 6 měsíců	3,0 %
6 měsíců - < 3 roky	2,8 %	2,0 %**
3 - 12	2,5 %
25	2,6 %	1,4 %
40	2,1 %	1,1 %
60	1,7 %	0,9 %
80	1,4 %	0,7 %
* Novorozenci musí být donošení, neboť MAC pro nedonošence nebyly stanoveny. **Ve skupině pediatrických pacientů mezi 1 -< 3 let byla užita směs 60 % N₂O/40 % O₂

Probouzení z anestezie: Zotavování bývá rychlé a nekomplikované (nauzea a zvracení jsou nicméně možné), z tohoto důvodu mohou pacienti vyžadovat včasnější zajištění postoperační analgezie. Rychlé probuzení u dětí může krátkodobě navodit stav agitovanosti a obtížné spolupráce (cca 1/4 anestezovaných dětí).

Osoby vyššího věku: Podobně jako při použití jiných anestetik se spotřeba sevofluranu snižuje (viz tabulka).

Způsob podání: SEVORANE může být podáván pouze na vhodně vybavených anesteziologických pracovištích anesteziologem seznámeným s vlastnostmi a působením přípravku a vyškoleným v péči o anestezovaného pacienta. Musí být bezprostředně k dispozici pomůcky a přístroje k udržování průchodných dýchacích cest, umělou ventilaci, léčbu kyslíkem a pro oběhovou resuscitaci. Koncentrace sevofluranu dodávaná z odpařovače musí být přesně známa. Jelikož volatilní anestetika se ve svých fyzikálních vlastnostech liší, je nutno používat pouze odpařovače specificky kalibrované pro sevofluran. Podmínky podání celkové anestezie musí být vždy individuální, na základě odpovědi pacienta. Je doporučeno použití technických prostředků umožňujících monitoraci koncentrace par sevofluranu ve vdechované i ve vydechované směsi plynů. Hypotenze a dechový útlum se při prohlubování anestezie zvyšují.

4.3 Kontraindikace

SEVORANE nesmí být použit u osob se známou přecitlivělostí na sevofluran či jiná halogenovaná anestetika. Je také kontraindikován u pacientů s epizodou maligní hypertermie v anamnéze či tam, kde na základě genetických souvislostí existuje podezření na možnost vzniku maligní hypertermie.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Obecné poznámky

Zvyšování koncentrace sevofluranu v průběhu anestezie se odrazí ve snížení krevního tlaku, které je závislé na dávce. Příliš výrazný pokles tlaku spojený s hloubkou anestezie lze korigovat snížením koncentrace sevofluranu ve vdechované směsi.

Udržení hemodynamické stability je jako u všech anestetik významné zejména pro předcházení ischémie myokardu u pacientů s postižením koronárního řečiště.

Úplného procitnutí by mělo být dosaženo ještě před opuštěním pooperační jednotky intenzivní péče.

Náhrada vyschlé náplněpohlcovače CO₂

Při používání sevofluranu v kombinaci s vyschlou náplní pohlcovače CO₂, zejména u náplní s obsahem hydroxidu draselného, byly vzácně hlášeny případy neobvyklého zahřívání, kouře a/nebo spontánního vzplanutí v anesteziologickém přístroji. S nadměrným zahříváním pohlcovače CO₂ může být spojen neobvykle zpomalený vzestup nebo neočekávaný pokles vdechované koncentrace sevofluranu oproti koncentraci nastavené na odpařovači. Pokud náplň pohlcovače CO₂ vyschne, např.

prochází-li jí suchý plyn po delší dobu, může dojít k exotermické reakci, zvýšené degradaci

sevofluranu a vytváření degradačních produktů. V experimentu byly při použití vyschlých náplní pohlcovačů C0₂ po delší dobu (> 2 hodiny) v okruhu anesteziologického přístroje zaznamenány produkty degradace sevofluranu (methanol, formaldehyd, oxid uhelnatý a sloučeniny A, B, C a D). Koncentrace formaldehydu, které byly zjištěny v okruhu anesteziologického přístroje (při použití pohlcovačů CO₂ s obsahem hydroxidu sodného), jsou přibližně stejné jako koncentrace, o nichž je známo, že vyvolávají lehké podráždění dýchacího systému. Klinický význam degradačních produktů pozorovaných v tomto extrémním experimentálním modelu není znám. Má-li klinik podezření, že náplň pohlcovače CO₂ může být vyschlá, měl by ji před podáním sevofluranu vyměnit. Barva indikátoru většiny pohlcovačů CO₂ se nemusí v důsledku vyschnutí měnit. Skutečnost, že se barva náplně významně nezměnila, by se neměla považovat za známku její dostatečné vlhkosti. Náplň pohlcovače CO₂ by se měla měnit pravidelně bez ohledu na zabarvení indikátoru.

Pacienti s poškozením ledvin

Bezpečnost podávání sevofluranu osobám s renální insuficiencí (výchozí hladina kreatininu v séru > 133 pmol/1) ještě nebyla detailně prostudována pro malý počet těchto pacientů v klinických studiích. Při podávání sevofluranu této skupině je proto třeba dbát zvýšené opatrnosti.

Neurochirurgie

Pacientům s rizikem zvýšení nitrolebního tlaku je třeba podávat sevofluran opatrně a současně použít metody, které nitrolební tlak snižují, jako je např. hyperventilace.

Starší osoby: Se zvyšujícím se věkem se hodnoty MAC snižují (viz tabulka v části 4.2). Průměrná koncentrace sevofluranu k dosažení MAC je u osmdesátiletých osob přibližně 50 % požadované hodnoty u dvacetiletých osob.

Maligní hypertermie: U vnímavých jedinců mohou halogenovaná inhalační anestetika, včetně sevofluranu, indukovat hypermetabolický stav kosterního svalstva vedoucí k enormně zvýšené spotřebě kyslíku a k rozvoji klinického syndromu zvaného maligní hypertermie. V klinických studiích byl hlášen jeden případ maligní hypertermie. U geneticky vnímavých prasat sevofluran indukoval maligní hypertermii. Klinický syndrom se ohlašuje hyperkapnií a může se projevovat jako svalová ztuhlost, tachykardie, tachypnoe, cyanóza, arytmie a/nebo nestabilní krevní tlak. Některé z těchto nespecifických příznaků se mohou objevit též při mělké anestezii, akutní hypoxii, hyperkapnii a hypovolemii. Léčba maligní hypertermie spočívá v okamžitém vysazení vyvolávajících látek, intravenózním podání dantrolenu sodného a v podpůrné léčbě. (Pro další informace o léčbě pacienta si přečtěte informace o přípravku s obsahem intravenózního dantrolenu sodného.). Později se může vyskytnout selhání ledvin, proto je zapotřebí sledovat a udržovat diurézu, pokud je to možné.

Užívání inhalačních anestetik bylo ve vzácných případech spojeno s vzestupem sérových hladin draslíku, které u dětských pacientů vyústilo až v srdeční arytmie a úmrtí během postoperačního období. Nejvíce zranitelní se jeví pacienti s latentním a stejně tak i s ověřeným neuromuskulárním onemocněním, zejména s Duchennovou svalovou dystrofií. Současné užití sukcinylcholinu bylo spojeno s většinou, ne však se všemi z těchto případů. U těchto pacientů docházelo také k signifikantnímu vzestupu v sérových hladinách kreatinin-kinázy a v některých případech i ke změnám ve složení moči, kdy se vyskytla myoglobinurie. Navzdory podobnosti v projevech maligní hypertermie nevykazoval žádný z těchto pacientů známky či projevy svalové rigidity nebo hypermetabolického stavu. Doporučuje se včasná a útočná léčba hypekalémie a přetrvávajících arytmií, jakožto součást následné péče o latentní neuromuskulární onemocnění.

Ojediněle byly hlášeny případy prolongace QT intervalu, jež byly velmi vzácných případech spojeny s arytmií typu Torsade de pointes (ve výjimečných případech s fatálním zakončením). Při podávání sevofluranu vnímavým pacientům je proto zapotřebí opatrnosti.

U pediatrických pacientů s Pompeho chorobou byly hlášeny ojedinělé případy komorové arytmie.

Při podávání celkových anestetik, včetně sevofluranu, pacientům s mitochondriálními poruchami je zapotřebí opatrnosti.

U pacientů, jež byli v relativně krátkém časovém intervalu (3 měsíce) opakovaně vystaveni působení halogenovaných uhlovodíkových anestetik, včetně sevofluranu, může být zvýšeno riziko poškození jater.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Je prokázáno, že sevofluran lze bezpečně podávat s celou řadou přípravků běžných v anestezii, jako jsou látky ovlivňující centrální a vegetativní nervový systém, svalová relaxancia, antimikrobiální přípravky včetně aminoglykosidů, hormony a jejich syntetická analoga, krevní deriváty a léky upravující činnost srdce a cév, včetně epinefrinu.

Barbituráty

Sevofluran je kompatibilní s podáním v anestezii běžných barbiturátů.

Benzodiazepiny a opioidy

Benzodiazepiny a opioidy snižují MAC sevofluranu stejně jako i jiných inhalačních anestetik. Sevofluran je kompatibilní s podáním benzodiazepinů a opioidů běžných v anesteziologické praxi.

Oxid dusný

MAC sevofluranu je v kombinaci s oxidem dusným snižován stejně jako u ostatních halogenovaných inhalačních anestetik. Ekvivalent MAC se snižuje u dospělých pacientů přibližně o 50 % a o 25 % u pediatrických pacientů.

Přípravky blokující neuromuskulární přenos

Stejně jako jiná inhalační anestetika, sevofluran prodlužuje a zintenzivňuje neuromuskulární blokádu vyvolanou nedepolarizujícími svalovými relaxancii. Je-li sevofluran kombinován s oxidem dusným a alfentanilem, potencuje neuromuskulární blokádu vyvolanou pankuroniem, vekuroniem či atrakuriem. Úprava dávky těchto svalových relaxancií je shodná jako v případě isofluranu. Vliv sevofluranu na účinek sukcinylcholinu a trvání depolarizační neuromuskulární blokády nebyl dosud studován.

Redukce dávky svalových relaxačních přípravků během úvodu do anestezie se může odrazit v oddálení vhodného okamžiku pro intubaci či v nedostatečné svalové relaxaci, neboť výše zmíněný potenciační vliv na svalová relaxancia byl pozorovaný až za několik minut po podání sevofluranu.

Ze skupiny nedepolarizujících svalových relaxačních přípravků byly studovány interakce s vekuroniem, pankuroniem a atrakuriem. Pokud není doporučeno jinak, řiďte se následujícími pokyny: (1) pro endotracheální intubaci nesnižujte dávku nedepolarizujícího svalového relaxancia a (2) během vedení anestezie bude spíše třeba snížit dávku nedepolarizujícího svalového relaxancia, což není třeba při kombinaci oxidu dusného s opioidem. Podání doplňující dávky svalového relaxancia by mělo být určováno odpovědí na nervovou stimulaci.

Alfentanil a sufentanil

Předpokládá se, že benzodiazepiny a opioidy snižují MAC sevofluranu ve stejném rozsahu jako u jiných inhalačních anestetik. Opioidy jako alfentanil a sufentanil mohou, pokud jsou užity společně se sevofluranem, způsobit synergistický pokles srdeční frekvence, krevního tlaku a dechové frekvence. Užití sevofluranu je kompatibilní s benzodiazepiny a opioidy běžně užívanými v chirurgické praxi.

4.6 Těhotenství a kojení

Studie reprodukčních schopností králíků a potkanů při dávkách až 1 MAC neprokázaly žádný vliv sevofluranu na fertilitu nebo na poškození plodu. Protože nebyly provedeny žádné adekvátní správně kontrolované studie u těhotných žen, lze sevofluran podat těhotným, jen když přínos léku jednoznačně převýší možná rizika.

Bezpečnost sevofluranu pro matku a dítě byla prokázána v klinické studii anestezie při císařském řezu. Bezpečnost sevofluranu při porodu normální cestou nebyla studována.

Kojení

Zda je sevofluran nebo jeho metabolity vylučován do mateřského mléka, není známo. Vzhledem k chybějícím zkušenostem je třeba kojící ženy poučit, aby vynechaly kojení po dobu 48 hodin po podání sevofluranu a veškeré mateřské mléko, vytvořené v tomto období, zlikvidovaly.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Protože se plné vědomí po anestezii sevofluranem obvykle navrací v průběhu několika minut, nebyl studován vliv sevofluranu na intelektuální aktivitu v dalších dvou až třech dnech po anestezii. Stejně jako u jiných anestetik mohou po dobu několika dní po anestezii přetrvávat drobné změny nálady. Je třeba pacientům zdůraznit, že určitou dobu po celkové anestezii může být zhoršena jejich schopnost věnovat se činnostem vyžadujícím plnou pozornost, jako je řízení motorových vozidel či obsluha nebezpečných strojů nebo činění právních úkonů.

4.8 Nežádoucí účinky

Sevofluran může stejně jako ostatní účinná inhalační anestetika v závislosti na dávce způsobovat útlum dýchacího a oběhového systému. Nežádoucích účinky jsou většinou lehké nebo středně závažné a přechodné. V pooperačním období byly pozorovány nauzea a zvracení, což jsou běžné následky operace a celkové anestezie, které mohou být způsobeny inhalačním anestetikem, dalšími látkami podávanými v průběhu operace nebo po operaci či pacientovou odpovědí na chirurgický výkon.

Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky jsou tyto:

U dospělých pacientů: hypotenze, nausea a zvracení U starších pacientů: bradykardie, hypotenze a nausea U pediatrických pacientů: agitovanost, kašel, zvracení a nausea.

Všechny nežádoucí účinky z klinických studií, jejichž spojitost s užitím sevofluranu je přinejmenším možná, j sou uvedeny v níže uvedené tabulce dle Tříd orgánových systémů MedDRA, preferovaného označení a frekvence. Jsou používány následující skupiny četností: velmi časté (>1/10), časté (>1/100 a <1/100), méně časté (>1/1000 a <1/100), vzácné (> 1/10000 a <1/1000) a velmi vzácné (<1/10000), včetně izolovaných případů. Typ, závažnost a frekvence nežádoucích účinků u pacientů léčených sevofluranem jsou srovnatelné s nežádoucími účinky u pacientů léčených referenčními léky.

Údaje o nežádoucích účincích odvozených z klinických studií

Souhrn nejčastějších nežádoucích účinků léčiv z klinických studií se sevofluranem
Třídy orgánových systémů	Frekvence výskytu	Nežádoucí účinky
Psychiatrické poruchy	Velmi časté	Agitovanost
Poruchy nervového systému	Časté	Somnolence Závratě
Srdeční poruchy	Velmi časté	Bradykardie
	Časté	Tachykardie
Cévní poruchy	Velmi časté	Hypotenze
	Časté	Hypertenze

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy	Velmi časté Časté	Kašel Dechové obtíže Laryngospasmus
Gastrointestinální poruchy	Velmi časté Časté	Nausea Zvracení Hypersekrece slin
Celkové poruchy a reakce	Časté	Mrazení
v místě aplikace		Pyrexe
Vyšetření	Časté	Abnormální hladiny glukózy v krvi Abnormální funkční jaterní testy* Abnormální počet bílých krvinek Zvýšení fosforu v krvi**

* Ojedinělé případy tranzitomích změn jatemích funkčních testů byly hlášeny při užití sevofluranu a referenčních látek

** Tranzitorní zvýšení hladin sérových anorganických fluoridů se mohou objevit v průběhu a po anestezii sevofluranem. Koncentrace anorganických fluoridů obecně dosahuje vrcholu během dvou hodin po ukončení anestezie sevofluranem a během 48 hodin se vrací k předoperačním hodnotám. V klinických studiích nebyly zvýšené koncentrace fluoridů spojeny s poškozením jaterních funkcí.

Zkušenosti po uvedení přípravku na trh

Nežádoucí účinky byly hlášeny v období po uvedení přípravku na trh. Tyto případy jsou hlášeny spontánně z populace o neznámé velikosti expozice. Z tohoto důvodu není možné spolehlivě určit incidenci nežádoucích účinků nebo zjistit kauzální vztah k expozici sevofluranu.

Stejně jako u ostatních anestetik:

• byly u dětí, které dostaly sevofluran při úvodu do anestezie, hlášeny případy dystonických pohybů se spontánním odezněním, přičemž souvislost se sevofluranem byla nejistá.

• může po podání sevofluranu v mimořádně vzácných případech dojít k aktivitě podobné záchvatům. Hlášené případy měly krátké trvání a při probouzení z anestezie nebo v pooperačním období nebyly prokázány žádné abnormality.

• byly hlášeny vzácné případy maligní hypertermie (viz 4.3 a 4.4) a alergické reakce, jako vyrážka, kopřivka, svědění, bronchospasmus, anafylaktické nebo anafylaktoidní reakce (viz 4.3).

Souhrn postmarketingových nežádoucích účinků léčiv
Třídy orgánových systémů	Nežádoucí účinky
Poruchy imunitního systému	Anafylaktická reakce* Anafylaktoidní reakce Hypersenzitivita*
Poruchy nervového systému	Křeče Dystonie
Srdeční poruchy	Zástava srdce^#
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy	Bronchospasmus

	Dyspnoe* Sípání*
Poruchy jater a žlučových cest	Hepatitis Selhání jater Nekróza jater
Poruchy kůže a podkožní tkáně	Vyrážka* Kopřivka Pruritus Kontaktní dermatitis* Otoky v obličeji***
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace	Maligní hypertermie Nepříjemné pocity na hrudi***

*** Mohou souviset s hypersenzitivními reakcemi, obzvláště ve spojení s dlouhodobou pracovní expozicí inhalačním anestetikům.

^# V postmarketingovém období byly době po podání sevofluranu hlášeny velmi vzácné případy zástavy srdce.

4.9 Předávkování

V jednoznačném případě předávkování se řiďte těmito pokyny: přerušte podávání sevofluranu, zajistěte průchodnost dýchacích cest, začněte s asistovanou nebo řízenou ventilací kyslíkem a pečujte o kardiovaskulární aparát.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina - celkové anestetikum ATC kód: NO1AB08

Charakteristika

Sevoflurane je potentní inhalační anestetikum patřící mezi halogenované étery. Je to prchavá kapalina vcelku příjemného pachu. Jeho páry se používají k úvodu do celkové anestezie i k jejímu udržování u hospitalizovaných nemocných i v ambulantní praxi, u dospělých i u dětí.

Chemicky je to fluoromethyl 2, 2, 2- trifluoro-l-(trifluoromethyl) ethyl éter, jeho molekulová hmotnost činí 200,05. Bod varu je 58,6 ^oC, parciální tlak par sevofluranu při 20 ^oC je 157 mmHg. Koeficient rozpustnosti krev/plyn byl zjištěn v rozmezí 0,6 - 0,7, což signalizuje mimořádně rychlý nástup účinku i rychlé odeznívání anestezie. V organizmu je metabolizováno méně než 5 % celkem podaného množství. Při podávání sevofluranu může dojít ke zvýšení hladiny anorganického fluoru (F^-) v plazmě. Zvýšená fluorémie vrcholí zhruba za 2 hodiny po skončení expozice, její míra závisí na délce anestezie a koncentraci podávaného sevofluranu a vrací se k normě během 48 hodin. Klinicky významný dopad na renální funkce u člověka nebyl zaznamenán.

Sevofluran je nevýbušný a nehořlavý, nekoroduje nerezovou ocel, mosaz, hliník, chromovanou či poniklovanou mosaz ani slitiny mědi.

Degradace sevofluranu působením Lewisových kyselin

Obsah nejméně 0,03 % vody působí jako inhibitor Lewisových kyselin. Nejsou použity žádné jiné přísady nebo chemické stabilizátory.

Minimální alveolární koncentrace (MAC)

MAC ekvivalenty sevofluranu pro různé věkové skupiny jsou uvedeny v tabulce v bodě 4.2.

Stabilita sevofluranu: V kontaktu s náplní pohlcovače CO₂ se sevofluran rozkládá za vzniku velmi malého množství „sloučeniny A“ (pentafluoroisopropenyl fluoromethyl éter - PIFE) a stopových množství „sloučeniny B“ (pentafluoromethoxy isopropyl fluoromethyl éter - PMFE). Množství sloučeniny A narůstá při zvýšení teploty náplně pohlcovače CO₂, při vzestupu koncentrace sevofluranu, při snížení příkonu čerstvých plynů do anestetického dýchacího systému a při použití hydroxidu draselnéhojako náplně pohlcovače CO₂. I když sloučenina A je u některých laboratorních zvířat (potkanů) považována za potenciálně nefrotoxickou, není prokázáno, že to má nějaký význam u lidí.

Některá halogenovaná inhalační anestetika reagují s náplní pohlcovače CO₂ za tvorby CO. V zájmu minimalizace jakéhokoliv rizika (hromadění stop CO v dýchacím okruhu a nárůst hladiny karboxyhemoglobinu v krvi operovaného) se doporučuje udržovat náplň pohlcovače CO₂ stále mírně zvlhčenou.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Rozpustnost

Nízká rozpustnost sevofluranu v krvi naznačuje, že alveolární koncentrace po indukci rychle stoupá a po přerušení anestezie opět rychle klesá. Tento předpoklad byl potvrzen klinickou studií, ve které byly měřené inspirační a expirační koncentrace (Fj a F_A). Hodnota F_a/Fj (přestupu) po 30 minutách činila v případě sevofluranu 0,85. Hodnota F_a/F_ao (vymývací) byla po 5 minutách rovna 0,15.

Distribuce

Dosud nebyla prozkoumána schopnost sevofluranu vytěsnit jiné látky z vazby na bílkoviny séra a tkáně. Ostatní fluorovaná plynná anestetika prokazatelně vytěsňují in vitro léky z těchto bílkovin. Klinický význam tohoto jevu není znám. Během klinických studií nebyl prokázán žádný nepřímý vliv sevofluranu podávaného pacientům, kteří užívali léky se silnou vazbou na bílkoviny a malým distribučním objemem (např. fenytoin).

Metabolismus

Rychlá plicní eliminace sevofluranu minimalizuje množství metabolizovatelného anestetika. Méně než 5 % absorbovaného sevofluranu je u lidí metabolizováno cytochromem P₄₅₀ (isoforma 2E1) na hexafluorisopropanol (HFIP) s uvolněním anorganického fluoru a kysličníku uhličitého (nebo jednouhlíkatého zbytku). Nově vzniklý HFIP je rychle konjugován s kyselinou glukuronovou a vyloučen do moče. Dosud nebyly zjištěny žádné jiné způsoby metabolismu sevofluranu. Je to jediné fluorované plynné anestetikum, které není metabolizováno na trifluoroctovou kyselinu.

Fluoridový iont

Koncentrace fluoridových iontů závisí na délce anestezie, koncentraci podávaného sevofluranu a složení plynné anestetické směsi.

Defluorinaci sevofluranu nelze indukovat barbituráty.

Z dospělých pacientů testovaných na koncentraci anorganického fluoridu v rámci klinické studie mělo přibližně 7 % koncentrace větší než 50pM; u těchto lidí nebyl zaznamenán žádný klinicky významný dopad na renální funkce.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Toxikologie

Akutní toxicita sevofluranu u potkanů, myší, králíků, psů a opic je nízkého stupně. Úvod do anestezie byl hladký a rychlý, bez známek lapání po dechu nebo jiných nežádoucích reakcí. Úmrtí po expozici letální koncentraci sevofluranu byly způsobeny zástavou dechu. Expozice laboratorních zvířat sevofluranu nebyla spojená se specifickou orgánovou nebo vývojovou toxicitou.

V reprodukční studii Segment I neměl sevofluran při expozičních koncentracích až 1,0 MAC (2,2 %) významné účinky na reprodukční schopnost samců nebo samic. Studie Segment II a III u potkanů naznačují, že sevofluran nemá selektivně vývojovou toxicitu.

Karcinogcnczc

Studie na karcinogenezi nebyly provedeny. V Amesově testu nebyl zaznamenán mutagenní účinek a v kulturách savčích buněk nebyly indukovány chromozomální aberacc.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Přípravek neobsahuje žádné pomocné látky.

6.2 Inkompatibility

Není relevantní.

6.3 Doba použitelnosti

3 roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.

6.5 Druh obalu a velikost balení

Hnědá PEN láhev s uzávěrem Quick-Fil nebo hnědá PEN láhev s uzávěrem ROPP, papírová krabička.Velikost balení: 250 ml

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Abbott Laboratories Hellas, A.B.E.E., Alimos, Athéns, Řecko.

Souběžný dovozce:

Pharmedex s.r.o., Praha, Česká republika

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

05/384/97-C/PI/001/11

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

23.11. 2011

10. DATUM REVIZE TEXTU

23.11. 2011

9 /9