Sertivan 50 Mg
Sp.zn.sukls204162/2013 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Sertivan 50 mg Sertivan 100 mg potahované tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Sertivan 50 mg, potahované tablety:
Jedna tableta obsahuje sertralinum 50 mg, ve formě sertralini hydrochloridum. Sertivan 100 mg, potahované tablety:
Jedna tableta obsahuje sertralinum 100 mg, ve formě sertralini hydrochloridum. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Potahovaná tableta.
Sertivan 50 mg, potahované tablety:
Bílé, potahované tablety, ve tvaru kapsle, s půlicí rýhou, na jedné straně s vyraženým označením SE | 50.
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.
Sertivan 100 mg, potahované tablety:
Bílé, potahované tablety, ve tvaru kapsle, s půlicí rýhou, na jedné straně s vyraženým označením SE | 100.
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Sertivan je indikován k léčbě:
- epizod velké deprese a k prevenci opakování epizod velké deprese;
- panické poruchy s agorafobií nebo bez agorafobie;
- obsedantně-kompulzivní poruchy u dospělých a u pediatrických pacientů ve věku 6-17 roků;
- sociální úzkostné poruchy;
- posttraumatické stresové poruchy (PTSD).
4.2 Dávkování a způsob podání
Tablety přípravku Sertivan se mají užívat jednou denně, ráno nebo večer, a lze je užívat s jídlem i nalačno.
Zahájení léčby
Deprese a obsedantně-kompulzivní porucha
Léčba sertralinem se má zahájit dávkováním 50 mg denně.
Panická porucha, posttraumatická stresová porucha a sociální fobie
Terapie se má zahájit dávkováním 25 mg denně. Po jednom týdnu se má dávkování zvýšit na 50 mg jednou denně. Bylo prokázáno, že tento dávkovací režim zmenšuje četnost charakteristických časných nežádoucích účinků léčby panické poruchy antidepresivy.
Titrace
Deprese, obsedantně-kompulzivní porucha, panická porucha, sociální fobie a posttraumatická stresová porucha
Pro pacienty neodpovídající na dávkování 50 mg denně může být prospěšné zvyšování dávek. Denní dávka se má zvyšovat postupně o 50 mg v intervalech nejméně jednoho týdne, až do maximální dávky 200 mg denně. Vzhledem k tomu, že eliminační poločas sertralinu činí 24 hodin, změny dávek se nemají provádět častěji než jednou za týden.
Nástup terapeutického účinku může být pozorován do sedmi dnů. K dosažení plné terapeutické odpovědi jsou však obvykle nutná delší období, obzvláště u obsedantně-kompulzivní poruchy.
Udržovací léčba
Dávkování v průběhu dlouhodobé terapie se má udržovat na co nejnižší účinné úrovni, s úpravami v závislosti na terapeutické odpovědi.
Dlouhodobější léčba může být rovněž vhodná k prevenci opakování epizod velké deprese. Doporučené dávkování k prevenci opakování epizod velké deprese je ve většině případů stejné jako dávkování použité během poslední epizody. Pacienti s depresí mají být léčeni dostatečně dlouho, nejméně po dobu 6 měsíců, aby se zajistilo, že budou bez příznaků.
Panická porucha a obsedantně-kompulzivní porucha
Pokračující léčbu panické poruchy a obsedantně-kompulzivní poruchy je nutno pravidelně vyhodnocovat, jelikož prevence relapsu u těchto poruch nebyla prokázána.
Pediatrická populace
Děti a dospívající s obsedantně-kompulzivní poruchou
Ve věku 13-17 roků: zahájení terapie dávkováním 50 mg jednou denně.
Ve věku 6-12 roků: zahájení terapie dávkováním 25 mg jednou denně. Po jednom týdnu může být dávkování zvýšeno na 50 mg jednou denně.
V případě menší než požadované odezvy lze následně zvyšovat denní dávku podle potřeby o přírůstky 50 mg během několika týdnů. Maximální dávkování je 200 mg denně. Avšak, zvyšuje-li se denní dávka nad 50 mg, je nutno mít na zřeteli obecně menší tělesné hmotnosti dětí oproti dospělým. Změny dávek se nemají provádět v intervalech kratších než jeden týden.
Účinnost u pediatrických pacientů s velkou depresivní poruchou není prokázána.
Pro děti mladší 6 roků nejsou dostupné žádné údaje (viz též bod 4.4).
Starší pacienti
Dávkování starších pacientů má být obezřetné, protože mohou být více ohroženi hyponatrémií (viz bod 4.4).
Použití při hepatální insuficienci
U pacientů s onemocněním jater se má sertralin používat s opatrností. U pacientů s poruchou funkce jater se mají používat nižší dávky, popřípadě se má prodloužit interval mezi dávkami (viz bod 4.4).
V případě těžké poruchy funkce jater se sertralin nemá používat, poněvadž nejsou dostupné klinické údaje (viz bod 4.4).
Použití při renální insuficienci
U pacientů není nutná úprava dávkování z důvodu renální insuficience (viz bod 4.4).
Příznaky z odnětí pozorované při ukončení léčby sertralinem
Je třeba se vyhnout náhlému ukončení léčby. Aby se zabránilo reakcím z vysazení (viz body 4.4 a 4.8) má se léčba sertralinem ukončovat postupným snižováním dávek v průběhu nejméně jednoho až dvou týdnů. Vyskytnou-li se po snížení dávky nebo skončení léčby netolerovatelné příznaky, může se zvážit opětovné nasazení předtím předepsaných dávek. Následně může lékař pokračovat ve snižování dávek, ale pozvolněji.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Je kontraindikována souběžná léčba ireverzibilními inhibitory monoaminoxidázy z důvodu rizika serotoninového syndromu s příznaky jako agitovanost, tremor a hypertermie. Léčba sertralinem se nesmí zahájit dříve než 14 dnů po skončení léčby ireverzibilním inhibitorem monoaminoxidázy. Léčba sertralinem se musí ukončit nejméně 7 dnů před zahájením léčby ireverzibilním inhibitorem monoaminoxidázy (viz bod 4.5).
Je kontraindikováno souběžné užívání pimozidu (viz bod 4.5).
4.4 Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití
Serotoninový syndrom (SS) nebo Neuroleptický maligní syndrom (NMS)
Při užívání léků ze skupiny SSRI, včetně sertralinu, byl hlášen rozvoj potenciálně život ohrožujících stavů jako je Serotoninový syndrom (SS) nebo Neuroleptický maligní syndrom (NMS). Riziko vzniku SS nebo NMS při užívání léků ze skupiny SSRI se zvyšuje se souběžným užíváním jiných serotonergních přípravků (včetně jiných serotonergních antidepresiv, triptanů), s přípravky zhoršujícími metabolizmus serotoninu (včetně IMAO, jako je např. methylenová modř), antipsychotiky a dalšími antagonisty dopaminu a s opiáty. U pacientů musí být sledovány projevy nebo příznaky SS nebo NMS (viz bod 4.3 Kontraindikace).
Převod ze selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), jiných antidepresiv nebo anti-obsesivních léčiv
Z kontrolovaných studií jsou jen omezené zkušenosti, pokud jde o optimální načasování převodu z léčby selektivními inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, jinými antidepresivy nebo anti-obsesivními léčivy na léčbu sertralinem. Při takovém převodu je nutná opatrnost a obezřetné posouzení lékařem, zejména při převodu z dlouhodobě působících léčiv, jako je např. fluoxetin.
Jiná serotonergní léčiva, např. tryptofan, fenfluramin a 5-HT-agonisté
Souběžná léčba sertralinem a jinými léčivy, která zesilují účinky serotonergních neurotransmisí, jako jsou např. tryptofan, fenfluramin, 5-HT-agonisté nebo přípravky z třezalky tečkované (Hypericum perforatum), má být kvůli možnosti farmakodynamické interakce vedena s opatrností, a kdykoli je to možné, nemá se provádět.
Aktivace hypomanie nebo manie
U malého podílu pacientů léčených na trhu jsoucími antidepresivy a anti-obsesivními léčivy, včetně sertralinu, byly hlášeny příznaky manie/hypomanie. U pacientů s manií/hypomanií v anamnéze se proto sertralin má používat s opatrností. Je nutný pečlivý lékařský dohled. U každého pacienta, který vstoupí do manické fáze, se má léčba sertralinem přerušit.
U pacientů trpících schizofrenií se mohou zhoršit psychotické příznaky.
Křečové záchvaty
Při terapii sertralinem se mohou vyskytnout křečové záchvaty: sertralin se nemá používat u pacientů s nestabilní epilepsií; pacienti s léčebně zvládnutou epilepsií mají být pečlivě kontrolováni.
Sertralin má být vysazen u každého pacienta, u kterého se vyskytnou záchvaty.
Suicidium/suicidální myšlenky/suicidální pokusy nebo klinické zhoršení
Deprese je spjata se zvýšeným rizikem suicidálních myšlenek, sebepoškozování a suicidia (příhod souvisejících se sebevraždou). Toto riziko trvá až do dosažení významné remise. Protože zlepšení se nemusí dostavit prvních několik týdnů léčby nebo i déle, je nutno pacienty pečlivě sledovat tak dlouho, dokud se u nich takového významného zlepšení nedosáhne. Obecné klinické zkušenosti ukazují, že v časných stádiích zotavování se může riziko suicidia zvýšit.
I další psychiatrické stavy, pro jejichž léčbu se předepisuje sertralin, mohou být rovněž spojeny se zvýšeným rizikem příhod souvisejících se sebevraždou. Navíc se tyto stavy mohou vyskytovat souběžně s velkou depresivní poruchou. Proto je při léčbě pacientů s jinými psychiatrickými poruchami nutno uplatňovat stejná bezpečnostní opatření jako při léčbě pacientů s velkou depresivní poruchou.
Je známo, že u pacientů, kteří mají v anamnéze příhodu související se sebevraždou nebo u nichž se významnou měrou projevily suicidální představy ještě před zahájením terapie, je zvýšené riziko suicidálních myšlenek nebo pokusů, a tyto pacienty je proto třeba v průběhu léčby pečlivě sledovat. Metaanalýza placebem kontrolovaných klinických studií antidepresiv u dospělých pacientů s psychiatrickými poruchami zjistila zvýšené riziko suicidálního chování u pacientů mladších 25 roků.
Farmakoterapie má být provázena pečlivým sledováním pacientů, především pacientů s vysokým rizikem, obzvláště v časných fázích léčby a po změnách dávkování. Pacienti (a osoby o ně pečující) mají být upozorněni, že je nutné sledovat známky jakéhokoli klinického zhoršení, suicidálního chování nebo suicidálních myšlenek a neobvyklých změn chování, a jsou-li takovéto příznaky přítomny, je nutno okamžitě se poradit s lékařem.
Pediatrická populace
Sertralin se nemá používat k léčbě dětí ani dospívajících mladších 18 roků, s výjimkou pacientů s obsedantně-kompulzivní poruchou ve věku 6-17 roků. V klinických studiích byly ve srovnání s placebem u dětí a dospívajících léčených antidepresivy častěji pozorovány způsoby chování ve vztahu k sebevraždě (suicidální pokus a suicidální myšlenky) a také hostilita (zejména agresivita, opoziční chování a vztek). Pokud by přesto, na základě klinické potřeby, bylo rozhodnuto léčit, pacient musí být pečlivě sledován se zaměřením na výskyt suicidálních příznaků. Mimoto chybějí údaje o dlouhodobé bezpečnosti u dětí a dospívajících ohledně růstu, dospívání, kognitivního vývoje a vývoje chování. Při dlouhodobé terapii musí lékař pediatrické pacienty sledovat se zaměřením na případné abnormality v těchto tělesných systémech.
Abnormální krvácení
Při užívání SSRI byly hlášeny případy abnormálního krvácení, včetně krvácení do kůže (ekchymóza a purpura) a jiných krvácivých poruch, jako je např. gastrointestinální nebo gynekologické krvácení, včetně případů krvácení s fatálním zakončením. Při léčbě inhibitory zpětného vychytávání serotoninu se doporučuje opatrnost zejména při souběžném použití léčiv, o nichž je známo, že ovlivňují funkci trombocytů (např. antikoagulancia, atypická antipsychotika a fenothiaziny, většina tricyklických antidepresiv, acetylsalicylová kyselina a nesteroidní antiflogistika), jakož i u pacientů, kteří mají v anamnéze krvácivé poruchy (viz bod 4.5).
Hyponatrémie
Jako následek léčby inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) nebo inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI), včetně sertralinu, se může vyskytnout hyponatrémie. Zdá se, že hyponatrémie je v mnoha případech výsledkem syndromu nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu (SIADH). Byly hlášeny případy sérových hladin sodíku nižších než 110 mmol/l. Riziko rozvoje hyponatrémie při léčbě SSRI nebo SNRI může být zvýšeno u seniorů. Zvýšeně ohroženi mohou být též pacienti léčení diuretiky nebo pacienti s jinak navozenou objemovou deplecí (viz Použití u seniorů). U pacientů se symptomatickou hyponatrémií se má zvážit přerušení léčby sertralinem a je nutno zahájit náležitou léčebnou intervenci. K příznakům hyponatrémie patří bolesti hlavy, obtížné soustředění, poruchy paměti, zmatenost, slabost a nestabilita, jež mohou vést k pádům. Příznaky spojenými se závažnější a/nebo akutní hyponatrémií byly halucinace, synkopa, konvulze, koma, dechová zástava a smrt.
Příznaky z vysazení pozorované při ukončení léčby sertralinem
Příznaky z vysazení při ukončení léčby jsou běžné, zejména byla-li léčba ukončena náhle (viz bod 4.8). Incidence abstinenčních reakcí mezi pacienty léčenými sertralinem hlášených v klinických studiích činila u pacientů, kteří přerušili léčbu sertralinem, 23 %, v porovnání s 12 % u pacientů, kteří pokračovali v léčbě sertralinem.
Riziko příznaků z vysazení může záviset na několika faktorech, včetně trvání terapie, výše dávkování a rychlosti snižování dávek. Nejčastěji hlášenými reakcemi jsou závratě, senzorické poruchy (včetně parestezií), poruchy spánku (včetně insomnie a intenzivních snů), agitovanost nebo úzkost, nevolnost a/nebo zvracení, tremor a bolesti hlavy. Tyto příznaky obvykle bývají mírné až středně závažné, u některých pacientů však mohou být velmi intenzivní. Obvykle se vyskytnou za několik dnů po skončení léčby, velmi vzácně však byly hlášeny u pacientů, kteří nechtěně vynechali dávku. Tyto příznaky obvykle samy odeznějí do 2 týdnů, ovšem u některých jedinců mohou být prolongované (2-3 měsíce i déle). Proto se doporučuje, aby se léčba sertralinem ukončovala postupným snižováním dávek v průběhu několika týdnů nebo měsíců, podle potřeb pacienta (viz bod 4.2).
Akatizie/psychomotorický neklid
Použití sertralinu bylo spojeno s rozvojem akatizie, tedy stavu charakterizovaného subjektivně nepříjemným nebo tísnivým neklidem a nucením k pohybu provázeným neschopností vydržet v klidu sedět nebo stát. Vznik těchto příznaků je nejpravděpodobnější v prvních několika týdnech léčby. U pacientů, u kterých se projeví takovéto příznaky, může být zvýšení dávky škodlivé.
Porucha funkce jater
Sertralin je extenzivně metabolizován v játrech. Farmakokinetická studie s opakovanými dávkami u subjektů s mírnou, stabilní cirhózou prokázala prodloužený eliminační poločas a přibližně trojnásobně větší hodnoty AUC a Cmax v porovnání s normálními subjekty. Mezi oběma srovnávanými skupinami probandů nebyly zjištěny rozdíly v míře vazby na plazmatické proteiny. K použití sertralinu k léčbě pacientů s onemocněním jater je nutno přistupovat obezřetně. U pacientů s poruchou funkce jater se má zvážit použití nižších dávek nebo prodloužení intervalu mezi dávkami. U pacientů s těžkou poruchou funkce jater se sertralin nemá používat (viz bod 4.2).
Porucha funkce ledvin
Sertralin je extenzivně metabolizován a vylučování nezměněného léčiva močí představuje podružnou cestu eliminace. Ve studiích u pacientů s mírnou až střední poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 30-60 ml/min.) ani ve studiích u pacientů se střední až těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 10-29 ml/min.) farmakokinetické parametry (AUC0-24 nebo Cmax) po opakovaných dávkách nejevily význačnou odlišnost oproti těmto parametrům u kontrolní skupiny. Dávkování sertralinu není nutno upravovat v závislosti na stupni poruchy funkce ledvin.
Použití u starších pacientů
Klinických studií se účastnilo přes 700 osob starších 65 roků. Skladba a četnost nežádoucích reakcí byly u seniorů podobné jako u mladších pacientů.
Použití inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) nebo inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI), včetně sertralinu, však bylo u seniorů častěji provázeno klinicky významnou hyponatrémií, a senioři tedy mohou být více ohroženi tímto nežádoucím účinkem (viz odstavec Hyponatrémie v bodu 4.4).
Diabetes
U pacientů s diabetem může léčba SSRI ztížit kontrolu glykémie. Může být nutná úprava dávky inzulínu a/nebo perorálních hypoglykemických léků.
Elektrokonvulzivní terapie
Klinické studie, jež by prokázaly rizika nebo přínosy kombinovaného použití sertralinu a elektrokonvulzivní terapie, nebyly provedeny.
Grapefruitová šťáva
Podání sertralinu současně s grapefruitovou šťávou není doporučeno (viz bod 4.5).
Ovlivnění výsledků močových testů
U pacientů užívajících sertralin byly hlášeny falešně-pozitivní výsledky imunologických močových testů na přítomnost benzodiazepinů. Důvodem je nedostatečná přesnost těchto testů. Falešně-pozitivní výsledky testů je možné očekávat po dobu několika dnů po ukončení léčby sertralinem. Pro rozlišení sertralinu od benzodiazepinů je třeba použít konfirmačních testů, jako je plynová chromatografie/hmotnostní spektometrie.
Glaukom uzavřeného úhlu
SSRI včetně sertralinu mohou mít vliv na velikost pupily, což může mít za následek rozvoj mydriázy. Tento mydriatický účinek může zúžit úhel oka, což může mít za následek zvýšení nitroočního tlaku a glaukom uzavřeného úhlu, zvláště u predisponovaných pacientů. Sertralin je proto nutné používat s opatrností u pacientů s glaukomem uzavřeného úhlu anebo s glaukomem v anamnéze.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Kontraindikované kombinace:
Inhibitory monoaminoxidázy (IMAO)
Ireverzibilní IMAO (např. selegilin)
Sertralin se nesmí užívat v kombinaci s ireverzibilními IMAO, jako je selegilin. Léčba sertralinem se nesmí zahájit dříve než za 14 dnů po skončení léčby ireverzibilním IMAO. Léčba sertralinem se musí ukončit nejméně 7 dnů před zahájením léčby ireverzibilním IMAO (viz bod 4.3).
Reverzibilní, selektivní inhibitor MAO-A (moklobemid)
Kvůli riziku vzniku serotoninového syndromu by sertralin neměl být podáván s reverzibilním a selektivním IMAO, jako je moklobemid. Po skončení léčby reverzibilním IMAO lze léčbu sertralinem zahájit po vymývacím období kratším než 14 dnů. Doporučuje se, aby léčba sertralinem byla ukončena nejméně 7 dnů před zahájením léčby reverzibilním IMAO (viz bod 4.3).
Reverzibilní, neselektivní IMAO (linezolid)
Antibiotikum linezolid je slabým reverzibilním a neselektivním IMAO a nemá se podávat pacientům léčeným sertralinem (viz bod 4.3).
U pacientů, u kterých byla zahájena léčba sertralinem krátce po vysazení IMAO (např. methylenové modři) nebo u nichž byla zahájena léčba IMAO krátce po vysazení sertralinu, byly hlášeny závažné nežádoucí reakce. Zahrnovaly tremor, myoklonii, pocení, nevolnost, zvracení, návaly horka, závratě a hypertermii s rysy připomínajícími neuroleptický maligní syndrom, konvulze a smrtelné případy.
Pimozid
Ve studii s jednorázovým podáním pimozidu (2 mg) byly prokázány přibližně o 35 % zvýšené hladiny pimozidu. Toto zvýšení hladin pimozidu nebylo spjato se změnami EKG. Mechanismus této interakce není znám. Vzhledem k úzkému terapeutickému indexu pimozidu je souběžné podání sertralinu a pimozidu kontraindikováno (viz bod 4.3).
Nedoporučuje se souběžné použití se sertralinem:
Léčiva s tlumivým účinkem na CNS a alkohol
Souběžné použití 200 mg sertralinu denně nezesílilo účinky alkoholu, karbamazepinu, haloperidolu ani fenytoinu na kognitivní a psychomotorickou výkonnost zdravých subjektů; konzumace alkoholu během léčby sertralinem se však nedoporučuje.
Jiná serotonergní léčiva Viz bod 4.4.
Opatrnost je nutná také při užití současně s fentanylem (užívaným při celkové anestézii nebo při léčbě chronické bolesti), jinými serotonergními přípravky (včetně dalších serotonergních antidepresiv, triptanů), a dalšími opiáty.
Zvláštní opatření:
Lithium
V placebem kontrolované studii u zdravých dobrovolníků souběžné podání sertralinu s lithiem nenarušilo významnou měrou farmakokinetiku lithia, ale vedlo ve srovnání s placebem ke zvýšenému výskytu tremoru, což nasvědčuje možné farmakodynamické interakci. Při souběžné léčbě sertralinem a lithiem mají být pacienti náležitě sledováni.
Fenytoin
Výsledky placebem kontrolované studie u zdravých dobrovolníků svědčí o tom, že dlouhodobé podávání sertralinu v dávkách 200 mg/den nevyvolává klinicky významnou inhibici metabolizace fenytoinu. Přesto bylo hlášeno několik případů vysoké expozice fenytoinu u pacientů užívajících souběžně sertralin, a proto se doporučuje, aby po zahájení terapie sertralinem byly monitorovány plazmatické koncentrace fenytoinu a podle výsledků případně náležitě upravovány dávky fenytoinu. Kromě toho, souběžné podání fenytoinu může vést ke snížení plazmatických hladin sertralinu. Nelze vyloučit, že jiné induktory CYP3A4, např. fenobarbital, karbamazepin, třezalka tečkovaná, rifampicin, mohou způsobit snížení plazmatických hladin sertralinu.
Triptany
Při použití po uvedení na trh byly u pacientů užívajících souběžně sertralin a sumatriptan hlášeny vzácné případy výskytu slabosti, hyperreflexie, inkoordinace, zmatenosti, úzkosti a agitovanosti. Příznaky serotoninového syndromu se mohou vyskytnout i u jiných léčiv stejné skupiny (triptanů). Je-li klinicky odůvodněná souběžná léčba sertralinem a triptany, doporučuje se, aby byl pacient náležitě sledován (viz bod 4.4).
Warfarin
Užívání 200 mg sertralinu denně spolu s warfarinem vedlo k malému, ale statisticky významnému zvýšení hodnot protrombinového času, což v některých vzácných případech může vést k nerovnováze hodnot INR. Proto když se zahajuje nebo ukončuje terapie sertralinem, je nutno pečlivě kontrolovat protrombinový čas.
Další lékové interakce (digoxin, atenolol, cimetidin)
Souběžné podání cimetidinu způsobilo podstatný pokles clearance sertralinu. Klinický význam těchto změn není znám. Sertralin neměl vliv na schopnost atenololu blokovat beta-adrenergní receptory. Nebyla pozorována interakce sertralinu v dávkách 200 mg denně s digoxinem.
Léky ovlivňující funkci trombocytů
Může stoupnout riziko krvácení, jestliže jsou spolu s inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, včetně sertralinu, souběžně používána léčiva ovlivňující funkci trombocytů (např. nesteroidní antiflogistika, acetylsalicylová kyselina a tiklopidin) nebo jiná léčiva, která by mohla zvýšit riziko krvácení (viz bod 4.4).
Léčiva metabolizovaná cytochromem P450
Sertralin může působit jako mírný až středně silný inhibitor CYP 2D6. Dlouhodobé podávání sertralinu v dávkách 50 mg denně vedlo k mírnější elevaci (průměrně 23%-37%) plazmatických hladin desipraminu v ustáleném stavu (markeru aktivity isoenzymu CYP 2D6). Mohou se, zejména při vyšších úrovních dávkování sertralinu, vyskytnout klinicky relevantní interakce s jinými substráty CYP 2D6 s úzkou terapeutickou šíří, jako jsou antiarytmika třídy 1C, např. propafenon a flekainid, tricyklická antidepresiva a typická antipsychotika.
Sertralin nepůsobí jako klinicky významný inhibitor CYP 3A4, CYP 2C9, CYP 2C19 ani CYP 1A2. To bylo potvrzeno interakčními studiemi in vivo se substráty CYP 3A4 (endogenní kortisol, karbamazepin, terfenadin, alprazolam), substrátem CYP 2C19 diazepamem a substráty CYP 2C9 tolbutamidem, glibenklamidem a fenytoinem. Studie in vitro ukazují, že sertralin nemá žádný nebo má jen malý potenciál inhibovat CYP 1A2.
Ve zkřížené studii s 8 japonskými zdravými dobrovolníky zvýšil příjem 3 sklenic grapefruitové šťávy denně plazmatické hladiny sertralinu přibližně o 100 %. Proto je nutné vyvarovat se v průběhu léčby sertralinem příjmu grapefruitové šťávy (viz bod 4.4).
Na základě interakční studie s grapefruitovou šťávou nelze vyloučit, že současné podávání sertralinu a silných inhibitorů CYP3A4, např. inhibitorů proteázy, ketokonazolu, itrakonazolu, posakonazolu, vorikonazolu, klarithromycinu, telithromycinu a nefazodonu, by mohlo vést k ještě větším zvýšením expozice sertralinu. To se rovněž týká středně silných inhibitorů CYP3A4, např. aprepitantu, erythromycinu, flukonazolu, verapamilu a diltiazemu. Během léčby sertralinem je nutno se podávání silných inhibitorů CYP3A4 vyhnout.
Plazmatické hladiny sertralinu jsou u slabých metabolizátorů CYP2C19 zvýšené přibližně o 50 % v porovnání s rychlými metabolizátory (viz bod 5.2). Interakci se silnými inhibitory CYP2C19, jako je omeprazol, lansoprazol, pantoprazol, rabeprazol, fluoxetin a fluvoxamin, není možné vyloučit.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Patřičně kontrolované studie u těhotných žen nebyly provedeny. Rozsáhlý soubor získaných údajů však neodhalil známky toho, že by sertralin způsoboval vrozené vývojové vady. Studie u zvířat zaznamenaly účinky na reprodukci, jež pravděpodobně byly důsledkem maternální toxicity dané farmakodynamickým působením látky a/nebo důsledkem přímého farmakodynamického působení látky na plod (viz bod 5.3).
U některých novorozenců, jejichž matky užívaly sertralin v těhotenství, byly hlášeny příznaky podobné příznakům z odnětí pozorovaným při ukončení léčby sertralinem. Tento fenomén byl pozorován i u jiných antidepresiv ze skupiny selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu. Sertralin se nedoporučuje k léčbě těhotných žen, pokud klinický stav ženy není takový, že se očekává, že přínos léčby převáží nad potenciálním rizikem.
Z epidemiologických dat vyplývá, že užívání SSRI během těhotenství, obzvláště v jeho pozdějších fázích, může zvýšit riziko perzistující plicní hypertenze u novorozenců (PPHN). Pozorované riziko bylo přibližně 5 případů na 1000 těhotenství. V obecné populaci se vyskytují 1-2 případy PPHN na 1000 těhotenství.
Novorozence, jejichž matky pokračovaly v užívání sertralinu do pozdějších fází gravidity, zejména až do třetího trimestru, je třeba sledovat. U novorozenců, jejichž matky užívaly sertralin do pozdějších
fází gravidity, se mohou vyskytnout tyto příznaky: dechová tíseň, cyanóza, apnoe, křečové záchvaty, nestabilita tělesné teploty, obtíže při krmení, zvracení, hypoglykémie, hypertonie, hypotonie, hyperreflexie, tremor, neklid, podrážděnost, letargie, vytrvalý pláč, somnolence a poruchy spánku. V případě těchto příznaků by se mohlo jednat jak o důsledky serotonergních účinků, tak o příznaky z odnětí. Ve většině případů tyto příznaky nastupují bezprostředně nebo brzy (< 24 hodin) po porodu.
Kojení
Publikované údaje týkající se hladin sertralinu v mateřském mléce ukazují, že sertralin a jeho metabolit V-demethylsertralin se v malých množstvích vylučují do mateřského mléka. V séru kojenců byly obecně nalezeny zanedbatelné až neměřitelné hladiny, s jednou výjimkou, kdy byly u kojence nalezeny sérové hladiny kolem 50 % hladin matky (ale bez zaznamenatelných vlivů na zdraví tohoto kojence). Doposud nebyly ohlášeny žádné nežádoucí účinky na zdraví kojenců kojených matkami užívajícími sertralin, avšak riziko nelze vyloučit. Použití sertralinu u kojících žen se nedoporučuje, pokud podle posouzení lékaře přínos nepřevažuje nad rizikem.
Fertilita
Studie na zvířatech neprokázaly vliv sertralinu na parametry fertility (viz bod 5.3). Spontánní hlášení u některých SSRI prokázala, že vliv na kvalitu spermií je reverzibilní. Vliv na lidskou fertilitu zatím nebyl pozorován.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Klinickofarmakologické studie prokázaly, že sertralin nemá vliv na psychomotorickou výkonnost. Protože však psychofarmaka mohou narušovat duševní nebo tělesné schopnosti nutné pro výkon potenciálně nebezpečných činností, jako je řízení dopravních prostředků nebo obsluha strojů, pacient by měl být patřičně varován.
4.8 Nežádoucí účinky
Nejčastějším nežádoucím účinkem je nevolnost. Při léčbě sociální fobie u mužů se vyskytla sexuální dysfunkce (selhání ejakulace) u 14 % pacientů léčených sertralinem, v porovnání s nulovým výskytem u pacientů užívajících placebo. Tyto nežádoucí účinky jsou závislé na dávce a často samy ustupují při pokračující léčbě.
Profil nežádoucích účinků obecně pozorovaných ve dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studiích u pacientů s obsedantně-kompulzivní poruchou, panickou poruchou, posttraumatickou stresovou poruchou a sociální fobií byl podobný jako profil pozorovaný v klinických studiích u pacientů s depresí.
Tabulka 1 shrnuje nežádoucí reakce pozorované po uvedení na trh (frekvence Není známo) a v placebem kontrolovaných klinických studiích (zahrnujících celkem 2542 pacientů užívajících sertralin a 2145 pacientů užívajících placebo) u deprese, obsedantně-kompulzivní poruchy, panické poruchy, posttraumatické stresové poruchy a sociální fobie.Intenzita a frekvence některých nežádoucích účinků uvedených v Tabulce 1 může klesat při pokračující terapii a tyto nežádoucí účinky obecně nevedou k zastavení terapie.
Tabulka 1: Nežádoucí účinky
Frekvence nežádoucích reakcí z placebem kontrolovaných klinických studií u deprese, obsedantně-kompulzivní poruchy, panické poruchy, posttraumatické stresové poruchy a sociální fobie. Úhrnná analýza a zkušenosti po uvedení na trh (frekvence není známo).
|
Velmi časté (> 1/10) |
Časté (> 1/100 až < 1/10) |
Méně časté (> 1/1000 až < 1/100) |
Vzácné (> 1/10 000 až <1/1000) |
Velmi vzácné (< 1/10 000) |
Frekvence Není známo |
|
Infekce a infestace | |||||
|
faryngitida |
infekce horních |
diverkulitida, | |||
|
cest dýchacích, rinitida |
gastroenteritida, otitis media | ||||
|
Novotvary benigní, maligní a blíže neurčené (zahrnující cysty a polypy) | |||||
|
novotvarf | |||||
|
Poruchy krve a lymfatického systému | |||||
|
lymfadenopatie |
leukopenie, trombocytopenie | ||||
|
Poruchy imunitního systému | |||||
|
hypersenzitivita |
anafylaktoidní reakce |
alergie | |||
|
Endokrinní poruchy | |||||
|
hypotyreóza |
hyperprolaktinémie, nepřiměřená sekrece ADH | ||||
|
Poruchy metabolismu a výživy | |||||
|
snížená chuť k jídlu, zvýšená chuť k jídlu* |
diabetes mellitus, hypercholesterol- émie, hypoglykémie |
hyponatrémie, hyperglykémie | |||
|
Psychiatrické poruchy | |||||
|
insomnie (19 %) |
deprese*, depersonalizace, noční můry, úzkost*, agitovanost*, nervozita, pokles libida*, bruxismus |
halucinace*, agrese*, euforická nálada*, apatie, abnormální myšlení |
konverzní porucha, léková závislost, psychotická porucha*, paranoia, sebevražedné představy/chování ***, náměsíčnost, předčasná ejakulace |
nenormální nebo děsivé sny | |
|
Poruchy nervového systému | |||||
|
závratě (11 %), somnolence (13 %), bolesti hlavy (21 %)* |
parestezie*, tremor, hypertonie, dysgeusie, porucha pozornosti |
konvulze*, mimovolní svalové kontrakce*, abnormální koordinace, hyperkineze, amnezie, hypestezie*, porucha řeči, posturální závrať, synkopa migréna* |
koma*, choreoatetóza, dyskineze, hyperestezie, senzorická porucha |
porucha pohybů (včetně extrapyramidových poruch jako hyperkineze, hypertonie, dystonie, skřípání zuby, abnormalit chůze). hlášeny byly rovněž příznaky spjaté se Serotoninovým syndromem nebo Neuroleptickým maligním syndromem: v některých případech se vyskytly při souběžném užívání serotonergních léčiv: agitovanost, zmatenost, pocení, průjem, horečka, hypertenze, ztuhlost a tachykardie. | |
|
Akatizie a psychomotorický neklid (viz bod 4.4). Cerebrovaskulární spazmy (zahrnující i syndrom reverzibilní mozkové vazokonstrikce a syndrom Call-Fleming). | |||||
|
Poruchy oka | |||||
|
poruchy zraku |
mydriáza* |
glaukom, lakrimální porucha, skotom, diplopie, fotofobie, hyféma |
abnormální vidění, rozdílná velikost zorniček | ||
|
Poruchy ucha a labyrintu | |||||
|
tinitus* |
bolest ucha | ||||
|
Srdeční poruchy | |||||
|
palpitace* |
infarkt myokardu, bradykardie, srdeční porucha | ||||
|
Cévní poruchy | |||||
|
návaly horka* |
hypertenze*, zrudnutí |
periferní ischémie, hematurie |
abnormální krvácení (např. gastrointestinální krvácení) | ||
|
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy | |||||
|
zívání* |
broncho-spasmus*, dušnost, epistaxe |
laryngospasmus, hyperventilace, hypoventilace, stridor, dysfonie, škytavka |
intersticiální plicní nemoc | ||
|
Gastrointestinální poruchy | |||||
|
průjem (18 %), nevolnost (24 %), sucho v ústech (14 %) |
bolest břicha*, zvracení*, zácpa* dyspepsie, flatulence |
ezofagitida, dysfagie, hemoroidy, nadměrné slinění, porucha jazyka, eruktace |
meléna, hematochezie, stomatitida, ulcerace jazyka, zubní porucha, glositida, ulcerace v dutině ústní |
pankreatitida | |
|
Poruchy jater a žlučových cest | |||||
|
abnormální hepatální funkce |
závažné jaterní příhody (včetně hepatitidy, žloutenky a selhání jater) | ||||
|
Poruchy kůže a podkožní tkáně | |||||
|
exantém*, hyperhidróza |
periorbitální edém*, edém obličeje, purpura*, alopecie*, studený pot, suchá kůže, kopřivka*, pruritus |
bulózní folikulární exantém, abnormální struktura vlasů, abnormální zápach kůže |
vzácná hlášení závažných kožních nežádoucích reakcí, např. Stevens-Johnsonova syndromu a epidermální nekrolýzy, angioedém, fotosenzitivita, kožní reakce | ||
|
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně | |||||
|
artralgie, myalgie |
osteoartróza, svalová slabost, bolesti zad, svalové záškuby |
poruchy kostí |
svalové křeče | ||
|
Poruchy ledvin a močových cest | |||||
|
nykturie, retence moči*, polyurie, polakisurie, porucha mikce, inkontinence moči* |
oligurie, opožděný začátek močení | ||||
|
Poruchy reprodukčního systému a prsu** | |||||
|
selhání ejakulace (14 %) |
erektilní dysfunkce |
vaginální krvácení, sexuální dysfunkce, ženská sexuální dysfunkce, menstruační nepravidelnosti |
menoragie, atrofická vulvovaginitida, balanopostitida, priapismus*, galaktorea* |
gynekomastie | |
|
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | |||||
|
únava (10 %)* |
bolest na hrudi*, malátnost* |
periferní edém, pyrexie*, astenie*, žízeň |
hernie, snížená snášenlivost léku, poruchy chůze | ||
|
Vyšetření | |||||
|
zvýšení hladiny alaninamino-transferázy*, zvýšení hladiny aspartát- aminotransferázy *, pokles tělesné hmotnosti*, vzestup tělesné hmotnosti* |
abnormální sperma, zvýšení hladiny sérového cholesterolu |
abnormální výsledky klinických laboratorních vyšetření, změněná funkce trombocytů | |||
|
Poranění, otravy | |||||
|
poranění | |||||
|
Chirurgické a léčebné postupy | |||||
|
vazodilatace | |||||
|
Pokud se nežádoucí příhoda vyskytla při depresi, obsedantně-konvulzivní poruše, panické poruše, posttraumatické stresové poruše nebo sociální fobii, bylo zařazení do třídy orgánových systémů reklasifikováno tak, aby odpovídalo třídám orgánových systémů použitým ve studiích u depresí. f Byl hlášen jeden případ novotvaru u pacienta léčeného sertralinem, zatímco v placebové skupině se žádný takový případ nevyskytl. * Tyto nežádoucí účinky se vyskytly rovněž po uvedení na trh. ** Jmenovatel uvádí počet pacientů tohoto pohlaví sloučených do skupin: sertralin (1118 mužů, 1424 žen), placebo (926 mužů, 1219 žen). Týká se pouze krátkodobých, jedno- až dvanáctitýdenních studií u obsedantně-kompulzivní poruchy. *** Byly popsány případy suicidálních představ a suicidálního chování v průběhu léčby sertralinem nebo krátce po skončení léčby (viz bod 4.4). | |||||
Příznaky z vysazení pozorované při ukončení léčby sertralinem
Skončení léčby sertralinem (zejména je-li náhlé) často vede k příznakům z vysazení. Nejčastěji bývají hlášeny závratě, senzorické poruchy (včetně parestezií), poruchy spánku (včetně insomnie a intenzivních snů), agitovanost nebo úzkost, nevolnost a/nebo zvracení, tremor a bolesti hlavy. Tyto příhody obvykle bývají mírné až středně závažné a spontánně odeznívají, u některých pacientů však mohou být závažné a/nebo prolongované. Proto se doporučuje, pokud už léčba sertralinem nadále není nutná, ukončovat ji zvolna za postupného snižování dávek (viz oddíly 4.2 a 4.4).
Skupinový účinek
Epidemiologické studie prováděné především u pacientů ve věku 50 let a starších, ukázaly zvýšené riziko fraktur kostí u pacientů, kterým jsou podávány selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) a tricyklická antidepresiva (TCA). Mechanismus tohoto rizika není znám.
Starší pacienti
Použití inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) nebo inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI), včetně sertralinu, bylo u starších pacientů spojeno s případy klinicky významné hyponatrémie; starší pacienti mohou být více ohroženi tímto nežádoucím účinkem (viz bod 4.4).
Pediatrická populace
U více než 600 pediatrických pacientů léčených sertralinem byl celkový profil nežádoucích příhod podobný profilu pozorovanému ve studiích u dospělých. V kontrolovaných studiích (n=281 pacientů léčených sertralinem) byly hlášeny tyto nežádoucí příhody:
Velmi časté (> 1/10): bolesti hlavy (22 %), insomnie (21 %), průjem (11 %) a nevolnost (15 %).
Časté (> 1/100 až < 1/10): bolest na hrudi, manie, pyrexie, zvracení, anorexie, afektivní labilita, agrese, agitovanost, nervozita, porucha pozornosti, závratě, hyperkineze, migréna, somnolence, tremor, porucha zraku, sucho v ústech, dyspepsie, noční můry, únava, inkontinence moči, exantém, akné, epistaxe, flatulence.
Méně časté (> 1/1000 až < 1/100): prodloužení intervalu QT na EKG, suicidální pokus, konvulze, extrapyramidové poruchy, parestezie, deprese, halucinace, purpura, hyperventilace, anémie, abnormální hepatální funkce, zvýšení hladiny alaninaminotransferázy, cystitida, herpes simplex, otitis externa, ušní bolesti, bolesti oka, mydriáza, malátnost, hematurie, pustulární exantém, rinitida, poranění, pokles tělesné hmotnosti, svalové záškuby, abnormální sny, apatie, albuminurie, polakisurie, polyurie, bolesti prsů, menstruační porucha, alopecie, dermatitida, kožní porucha, abnormální zápach kůže, kopřivka, bruxismus, zrudnutí.
Frekvence není známo: enuréza.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky:
www .sukl .cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.
4.9 Předávkování
Toxicita
Bezpečnostní rozpětí sertralinu závisí na populaci pacienta a na souběžně užívaných lécích. Byla hlášena úmrtí po předávkování sertralinem samotným nebo v kombinaci s jinými léky a/nebo alkoholem. Proto se doporučuje, aby v každém případě předávkování byla poskytována radikální léčba.
Příznaky
Příznaky předávkování sertralinem mají charakter nežádoucích účinků zprostředkovaných serotoninem, jako je somnolence, gastrointestinální poruchy (např. nevolnost a zvracení), tachykardie, tremor, agitovanost a závratě. Méně často bylo hlášeno koma.
Léčba
Specifická antidota sertralinu neexistují. Je nutno zajistit a udržovat průchodnost dýchacích cest a v případě potřeby zajistit adekvátní oxygenaci a ventilaci. Aktivní uhlí, které může být podáno spolu s projímadlem, je stejně účinné nebo účinnější než výplach žaludku, a proto se má při léčbě předávkování zvážit jeho použití. Vyvolání zvracení se nedoporučuje. Doporučuje se monitorování srdečních funkcí a vitálních známek, spolu se všeobecnými symptomatickými a podpůrnými opatřeními. Vzhledem k velkému distribučnímu objemu sertralinu je nepravděpodobné, že by přínosem byla forsírovaná diuréza, dialýza, hemoperfuze nebo výměnná transfuze.
Předávkování sertralinem může prodloužit QT interval a ve všech případech předávkování sertralinem se doporučuje sledování EKG.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, ATC kód: N06AB06
Mechanismus účinku
Sertralin je silným a specifickým inhibitorem neuronálního zpětného vychytávání serotoninu (5-HT) in vitro, což se odráží v potenciaci účinků serotoninu sertralinem u zvířat. Má jen velmi slabé účinky na neuronální zpětné vychytávání noradrenalinu a dopaminu. V klinických dávkách sertralin blokuje vychytávání serotoninu lidskými trombocyty. V experimentálních studiích u zvířat sertralin neměl stimulační, sedativní, anticholinergní ani kardiotoxické účinky. V kontrolovaných studiích u zdravých dobrovolníků sertralin nepůsobil sedaci ani nenarušoval psychomotorickou výkonnost. V souladu se selektivní inhibicí vychytávání serotoninu nezvyšuje sertralin katecholaminergní aktivitu. Sertralin nemá afinitu k muskarinovým (cholinergním), serotoninovým, dopaminovým, adrenergním, histaminovým, GABA- ani benzodiazepinovým receptorům. Chronické podávání sertralinu u zvířat bylo spojeno s down-regulací noradrenalinových receptorů v mozku, což bylo zjištěno i u jiných klinicky účinných antidepresiv a antiobsesivních léčiv.
Nebylo prokázáno, že by sertralin měl potenciál k abúzu. V placebem kontrolované, dvojitě zaslepené, randomizované studii, která u lidí porovnávala náchylnost k abúzu sertralinu, alprazolamu a dextroamfetaminu, sertralin nenavodil subjektivně příjemné účinky, které by mohly svědčit o jeho potenciálu k abúzu. Naproti tomu alprazolam i dextroamfetamin vykázaly významně vyšší hodnocení než placebo v parametrech obliby léku, euforie a potenciálu k abúzu. Sertralin nenavodil ani stimulaci a úzkost jako dextroamfetamin, ani sedaci a narušení psychomotoriky jako alprazolam. Sertralin nepůsobil jako pozitivní posilovač u makaků trénovaných k samopodávání kokainu, ani v jiném experimentu u makaků nedokázal nahradit dextroamfetamin ani pentobarbital ve funkci rozlišovacího podnětu.
Klinická účinnost a bezpečnost
Velká depresivní porucha
Byla provedena studie, do které byli zařazeni ambulantní pacienti s depresí, u kterých se dostavila terapeutická odpověď do konce úvodní 8týdenní otevřené léčebné fáze se sertralinem v dávkách 50-200 mg/den. Tito pacienti (n=295) byli randomizováni k pokračování po dobu 44 týdnů dvojitě zaslepeným způsobem buď v léčbě sertralinem v dávkách 50-200 mg/den, nebo v užívání placeba. V porovnání s placebovou skupinou byl u pacientů léčených sertralinem pozorován statisticky významně nižší podíl osob s relapsem. Průměrná dávka sertralinu u pacientů, kteří ukončili studii, byla 70 mg/den. Podíl respondérů (definovaných jako pacienti, u kterých nedošlo k relapsu) byl 83,4 % v sertralinové skupině a 60,8 % v placebové skupině.
Posttraumatická stresová porucha
Sloučená data ze tří studií u posttraumatické stresové poruchy v obecné populaci poskytla informace
0 nižším podílu nemocných s dosaženou odpovědí na léčbu (respondérů) u mužů než u žen. Ve dvou pozitivních studiích v obecné populaci byly podobné podíly mužských a ženských respondérů na sertralin versus placebo (ženy: 57,2 % versus 34,5 %; muži: 53,9 % versus 38,2 %). Počty podle pohlaví v úhrnné analýze studií v obecné populaci byly 184 mužů a 430 žen, a tudíž výsledky u žen mají větší vypovídací schopnost, přičemž u mužů byly odlišné některé výchozí parametry (častější látková závislost, delší trvání poruchy, zdroj traumatu atd.), které korelují se sníženým účinkem.
Obsedantně-kompulzivní porucha u pediatrických pacientů
Účinnost a bezpečnost sertralinu (50-200 mg/den) byla hodnocena v ambulantní léčbě nedepresivních dětí (ve věku od 6 do 12 roků) a dospívajících (ve věku od 13 do 17 roků) s obsedantně-kompulzivní poruchou. Po jednom týdnu jednoduše zaslepeného placebového úvodu byli pacienti randomizováni ke dvanáctitýdenní léčbě flexibilními dávkami sertralinu nebo k užívání placeba. U dětí (ve věku od 6 do 12 roků) se začínalo dávkováním 25 mg denně. Pacienti léčení sertralinem vykázali významně větší zlepšení než pacienti užívající placebo ve stupnici CY-BOCS (Children’s Yale-Brown Obsessive Compulsive Scale) (p =0,005), stupnici NIMH Global Obsessive Compulsive Scale (p=0,019) jakož
1 ve stupnici CGI Improvement Scale (p =0,002). Kromě toho byl zjištěn oproti placebové skupině trend k většímu zlepšení v sertralinové skupině ve stupnici CGI Severity Scale (p=0,089). Ve stupnici CY-BOCS činilo v placebové skupině průměrné výchozí skóre 22,25 ± 6,15 a dosaženo bylo průměrné změny -3,4 ± 0,82, zatímco v sertralinové skupině činilo průměrné výchozí skóre 23,36 ± 4,56 a dosaženo bylo průměrné změny -6,8 ± 0,87. Vpost-hoc analýze podíl respondérů, definovaných jako nemocní s 25% nebo větším snížením skóre CY-BOCS (primárního parametru účinnosti) na konci léčby oproti výchozí hodnotě, činil 53 % pacientů léčených sertralinem, v porovnání s 37 % pacientů užívajících placebo (p=0,03).
Pro tyto pediatrické pacienty chybějí údaje o dlouhodobé bezpečnosti a účinnosti.
Pro děti mladší 6 roků nejsou k dispozici žádné údaje.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Sertralin v rozpětí dávek od 50 do 200 mg vykazuje farmakokinetiku závislou na dávce. Po perorálním podávání sertralinu v dávkách 50 až 200 mg jednou denně pod dobu 14 dnů je u lidí dosaženo maximálních plazmatických koncentrací (Cmax) za 4,5 až 8,4 hodiny po podání. Na biologickou dostupnost sertralinu v tabletách nemá významný vliv souběžný příjem potravy.
Distribuce
Přibližně 98 % léčiva v krevním oběhu je vázáno na plazmatické proteiny.
Biotransformace
Sertralin podléhá rozsáhlé metabolizaci při prvním průchodu játry. Na základě klinických a in-vitro údajů je možné učinit závěr, že je sertralin metabolizován více cestami, včetně CYP3A4, CYP2C19 (viz bod 4.5) a CYP2B6. Sertralin a jeho hlavní metabolit desmethylsertralin jsou in-vitro také substráty P-glykoproteinu.
Eliminace
Průměrný poločas sertralinu je přibližně 26 hodin (22-36 hodin). V souladu s terminálním eliminačním poločasem dochází k přibližně dvojnásobné kumulaci až do dosažení ustáleného stavu plazmatických koncentrací - ten bývá dosažen při dávkování jednou denně přibližně za týden. Poločas metabolitu V-demethylsertralinu je v rozmezí od 62 do 104 hodin. Jak sertralin, tak N-demethylsertralin jsou v lidském organismu rozsáhle metabolizovány, vzniklé metabolity jsou vylučovány stejným dílem stolicí a močí. Nezměněný sertralin se močí vylučuje jen ve velmi malém množství (< 0,2 %)
Farmakokinetika u zvláštních skupin pacientů
Pediatričtí pacienti s obsedantně-kompulzivní poruchou
Farmakokinetika sertralinu byla studována u 29 pediatrických pacientů ve věku 6-12 roků a u 32 dospívajících pacientů ve věku 13-17 roků. Pacienti byli během 32 dnů postupnou titrací dovedeni k denní dávce 200 mg, s použitím počáteční dávky 25 mg postupně zvyšované vždy o 25 mg, nebo počáteční dávky 50 mg postupně zvyšované vždy o 50 mg. Snášenlivost režimu se zahajovací dávkou a přírůstky po 25 mg byla stejná jako v režimu se zahajovací dávkou a přírůstky po 50 mg. V ustáleném stavu při 200mg dávce byly plazmatické hladiny sertralinu ve věkové skupině 6-12 roků přibližně o 35 % vyšší než ve věkové skupině 13-17 roků a přibližně o 21 % vyšší než v referenční skupině dospělých. Co se týče clearance, nebyly zjištěny významné rozdíly mezi pediatrickými pacienty mužského a ženského pohlaví. Proto se u dětí, zejména s nízkou tělesnou hmotností, doporučuje nízká zahajovací dávka a titrační kroky po 25 mg. Dospívající by mohli mít dávkování podobné jako dospělí.
Dospívající a starší pacienti
Farmakokinetický profil u dospívajících ani u starších pacientů se významně neliší od farmakokinetického profilu u dospělých ve věku 18 až 65 roků.
Porucha funkce jater
U pacientů s poškozením jater se prodlužuje poločas sertralinu a trojnásobně se zvětšuje AUC (viz body 4.2 a 4.4).
Porucha funkce ledvin
U pacientů se středně závažnou až závažnou poruchou funkce ledvin nedošlo k významné kumulaci sertralinu.
Farmakogenomika
Plazmatické hladiny sertralinu jsou přibližně o 50 % vyšší u pomalých metabolizátorů CYP2C19 v porovnání s rychlými metabolizátory. Klinický význam není jasný, proto je nutné dávku pacientům titrovat podle klinické odpovědi.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Preklinické údaje získané v konvenčních studiích bezpečnostní farmakologie, toxicity při opakovaném podávání, genotoxicity a karcinogenity nenaznačují žádné speciální riziko pro člověka. Studie reprodukční toxicity u zvířat neprokázaly teratogenitu ani nežádoucí účinky na samčí fertilitu. Pozorovaná fetotoxicita byla pravděpodobně následkem maternální toxicity. Postnatální přežívání potomstva a přírůstky tělesné hmotnosti byly snížené pouze během prvních dnů po porodu. Bylo prokázáno, že časná postnatální mortalita byla důsledkem expozice in utero po 15. dnu gestace. Opoždění postnatálního vývoje zjištěné u mláďat exponovaných zvířecích matek bylo pravděpodobně následkem účinků na zvířecí matky, a proto nikoli relevantní ve smyslu rizika pro člověka.
Studie na hlodavcích a jiných zvířecích druzích neodhalily účinky na fertilitu.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Jádro tablety
mikrokrystalická celulosa
dihydrát hydrogenfosforečnanu vápenatého
hyprolosa
sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A) magnesium-stearát
Potah tablety hypromelosa mastek
oxid titaničitý (E 171)
6.2 Inkompatibility Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
4 roky.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a obsah balení Blistry (Al/PVC)
Velikosti balení: 10, 14, 15, 20, 28, 30, 50, 50x1, 60, 98, 100.
Polyethylenová tabletová lékovka s polyethylenovým šroubovacím uzávěrem s garancí původnosti obsahu (tamper-evident)
Velikosti balení: 30, 50, 100, 250, 300, 500.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Hexal AG, Holzkirchen, Německo
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
Sertivan 50 mg: registrační číslo 30/179/04-C Sertivan 100 mg: registrační číslo 30/180/04-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
15.12.2004/14.11.2008
10. DATUM REVIZE TEXTU
28.5.2014
17/17