SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Retarpen 600 000 IU - propichovací ampule se suchým práškem a s prostředkem pro přípravu suspenze

Retarpen 1,2 mega IU - propichovací ampule se suchým práškem a s prostředkem pro přípravu suspenze

Retarpen 2,4 mega IU - propichovací ampule se suchým práškem a s prostředkem pro přípravu suspenze

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna propichovací ampule se suchým práškem a s prostředkem pro přípravu suspenze Retarpen 600 000 IU obsahuje:

600 000 IU benzathini benzylpenicillinum.

Jedna propichovací ampule se suchým práškem a s prostředkem pro přípravu suspenze Retarpen 1,2 mega IU obsahuje:

1    200 000 IU benzathini benzylpenicillinum.

Jedna propichovací ampule se suchým práškem a s prostředkem pro přípravu suspenze Retarpen 2,4 mega IU obsahuje:

2    400 000 IU benzathini benzylpenicillinum.

Pomocná látka se známým účinkem: fosfolipidy ze sójových bobů.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Prášek (bílý až krémově zbarvený) a rozpouštědlo pro přípravu injekčního roztoku.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Retarpen je indikován u dospělých, dospívajících, dětí a novorozenců k terapii a profylaxi níže uvedených infekčních onemocnění vyvolaných patogeny vysoce citlivými na peniciliny:

K.terapii:

akutní tonzilitidy skarlatiny (spály) erysipelu

syfilis: časné syfilis (primární a sekundární)

latentní syfilis s výjimkou neurosyfilis a ne v přítomnosti patologického nálezu

v cerebrospinálním likvoru

frambézie

endemické syfilis (bejel) pinty

K profylaxi;

revmatické horečky (chorey, revmatické karditidy) poststreptokokové glomeruionefritidy erysipelu

Při použití přípravku Retarpen se mají dodržovat obecné směrnice pro náležité použití protibakteriálních léčiv.

4.2 Dávkování a způsob podání

Retarpen 600 000 IU je určen hlavně pro použití u novorozenců a dětí do 12 roků věku.

Retarpen 1,2 mega IU je určen hlavně pro použití u dětí a dospělých.

Retarpen 2,4 mega IU je určen hlavně pro použití u dospělých.

Dávkování a délka léčby:

jednou týdně 1,2 mega IU jednou týdně 1,2 mega IU jednou týdně 0,6 mega IU jednorázová dávka

(U streptokokových onemocnění se k prevenci následných onemocnění má dodržovat minimální délka léčby 10 dnů. To se obecně zajistí jedinou injekcí přípravku Retarpen 600 000 IU, Retarpen

1,2 mega IU nebo Retarpen 2,4 mega IU.)

Terapie syfilis:

•    primární a sekundární stadium

Dospělí a dospívající:    jednou 2,4 mega IU

Děti s tělesnou hmotností > 30 kg: jednou 0,6 - 2,4 mega IU

(Pokud se znovu objeví klinické příznaky nebo přetrvávají-li silně pozitivní výsledky laboratorních vyšetření, má se léčba zopakovat.)

Délka léčby:    jednorázová dávka

•    pozdní stadium (latentní séropozitivní syfilis)

Dospělí a dospívající:    jednou týdně 2,4 mega IU

Délka léčby:    3 týdny

•    léčba vrozené syfilis: bez neurologického postižení

Novorozenci a kojenci:    jednou 50 000 lU/kg tělesné hmotnosti

Délka léčby:    3 týdny

Terapie frambézie, pinty a endemické syfilis:

Dospělí a dospívající:    jednou 1,2 mega IU

Děti s tělesnou hmotností > 30 kg: jednou 1,2 mega IU Děti s tělesnou hmotností < 30 kg: jednou 0,6 mega IU Délka léčby:    jednorázová dávka

Profylaxe poststreptokokové glomeruionefritidy a erysipelu    **■

Dospělí a dospívající:    1,2 mega IU každé 3-4 týdny

Děti s tělesnou hmotností > 30 kg: 1,2 mega IU každé 3-4 týdny Děti s tělesnou hmotností < 30 kg: 0,6 mega IU každé 3-4 týdny Délka profylaxe:

a)    bez srdečního postižení: nejméně 5 roků, nebo do 21. roku věku

b)    s přechodným srdečním postižením: nejméně 10 roků, nebo do 21. roku věku

c) s perzistujícím srdečním postižením: nejméně 10 roků, nebo do 40. roku věku; mnohdy bývá nutná celoživotní profylaxe.

Zvláštní skuoinv pacientů

Senioři

U pacientů vyššího věku, kteří potřebují několik vysokých dávek přípravku Retarpen, se má na začátku léčby stanovit funkce ledvin a popřípadě upravit dávka. Senioři s lehkým až středním omezením funkce ledvin mohou být léčeni normálními dávkami, vyžadují však pečlivé sledování.

Pacienti s omezenou funkcí ledvin

Dávkování přípravku Retarpen pro dospělé, dospívající a děti podle clearance kreatininu
clearance kreatininu v ml/min	100-60	50-10	<10
kreatinin v séru v mg%	0,8-1,5	1,5-8,0	15
podíl normální denní dávky přípravku Retarpen	100%	75%	20-50 % (max. 1-3 mega lU/d)
dávkovači interval	v 1 jednotlivé dávce	v 1 jednotlivé dávce	ve 2-3 jednotlivých dávkách

Pecientis_gmezenou

Při velmi silně omezené funkci jater a ledvin může být zpomaleno odbourávání a vylučování penicilinů. To je třeba zohledňovat při dávkování.

Způsob podání:

Přípravek se injikuje přísně intramuskulárně (viz bod 4.4).

Injekce nesmí být podána do tkáně s omezeným prokrvením (viz bod 4.3).

Při intramuskulární aplikaci se mohou vyskytnout závažné lokální reakce, především u malých dětí. Je-li to možné, má se provádět intravenózní terapie vhodným penicilinovým přípravkem (viz též bod 4.4).

Při použití se nesmí podat celkem více než 50 mg povidonu (polyvinylpyrrolidonu, PVP) (což odpovídá 4 ampulím Retarpen 600 000 IU nebo 2 ampulím Retarpen 1,2 mega IU nebo 1 ampuli Retarpen 2,4 mega IU) do jednoho injekčního místa, přičemž místo vpichu je u každé jednotlivé injekce nutno měnit. Případná vyšší jednotlivá dávka (2 ampule Retarpen 2,4 mega IU) se musí rozdělit do dvou různých míst.

Údaje k přípravě - viz bod 6.6.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku benzathin-benzylpenicilin nebo na jiné peniciliny, sóju nebo arašídy v anamnéze, nebo hypersenzitivita na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Při hypersenzitivitě na jiná beta-laktamová antibiotika (např. cefalosporiny, imipenem) může existovat zkřížená alergie (četnost podle literatury: 5-10 %).

Retarpen se nesmí použít ve tkáních s omezeným prokrvením.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Před léčbou se má provést test na přecitlivělost. Pacient má být upozorněn na možný výskyt alergických projevů a na to, že je nutné, aby je ohlásil. Při výskytu alergické reakce je nutno terapii přerušit a v případě potřeby zahájit symptomatickou terapii.

Opatrnost je nutná u pacientů s těmito onemocněními:

•    alergická diatéza, popř. průduškové astma: Je zvýšené riziko reakce přecitlivělosti: pacient má zůstat půl hodiny po injekci pod dohledem a k podání má být připraven injekční roztok adrenalinu. Při výskytu alergie se musí terapie zastavit a pacient má být léčen obvyklými prostředky, jako jsou adrenalin, antihistaminikum a kortikosteroid.

•    při renální insuficienci (úprava dávky viz bod 4.2);

•    při omezené funkci jater (úprava dávky viz bod 4.2);

•    dermatomykózy (jsou možné paraalergické reakce, protože může existovat společná antigenicita mezi peniciliny a metabolity dermatofytů; viz bod 4.8).

Při léčbě syfilis se v důsledku baktericidního působení penicilinu na původce může vyskytnout Jarischova-Herxheimerova reakce. Pacienti mají být upozorněni, že to je obvyklý přechodný následek antibiotické terapie. K potlačení popř. zmírnění Jarischovy-Herxheimerovy reakce (viz bod 4.8) se má zahájit odpovídající terapie.

U diabetiků je třeba brát ohled na zpomalené vstřebávání z depotu (viz bod 5.2).

Při dlouhodobé léčbě (delší než 5 dnů) se doporučují kontroly krevního obrazu a testy funkce ledvin.

Při dlouhodobé terapii je třeba věnovat pozornost možnému přerůstání rezistentních mikroorganismů. Při výskytu sekundárních infekcí je třeba učinit náležitá opatření.

Při silném a přetrvávajícím průjmu je třeba myslet na možnou, antibiotiky vyvolanou pseudomembranózní kolitidu (průjmy s krvavou, hlenovitou, vodnatou stolicí, tupými, difuzními až křečovitými bolestmi břicha, horečkou, občas s tenesmy), která může být život ohrožující. Proto se v těchto případech musí Retarpen ihned vysadit a je třeba zahájit terapii podle důkazu původce (např. vankomycin perorálně 4 x 250 mg). Léky tlumící peristaltiku jsou kontraindikovány.

Při pohlavních chorobách, je-li podezření na souběžnou syfilis, se před zahájením terapie mají provést vyšetření v temném poli. Kromě toho se po dobu 4 měsíců má provádět sledování pomocí sérologických testů. U vrozené syfilis se před zahájením léčby má vyšetřit cerebrospinální likvor.

Nelze-li u pacientů s vrozenou syfilis vyloučit neurologické postižení, mají se použít formy penicilinů, jež dosahují vyšších hladin v cerebrospinálním likvoru.

U onemocnění, jako je těžká pneumonie, empyém, sepse, meningitida nebo peritonitida, jež vyžadují vyšší hladinu penicilinu v séru, se má léčba zahájit ve vodě rozpustnou alkalickou solí benzylpenicilinu.

Upozornění k podání přípravku Retarpen

Přípravek musí být vždy podán hlubokou intramuskulární injekcí do zevního horního kvadrantu musculus gluteus maximus, přičemž vpich jehly směřuje na hřeben kosti kyčelní, nebo metodou podle Hochstettera. Vpich má směřovat pokud možno kolmo k povrchu kůže a místo vpichu má být co nejvíc vzdáleno větším cévám. V každém případě se musí před vstříknutím provést aspirace. Objeví-li se při aspiraci krev nebo vyskytne-li se při injekci bolest, musí se injekce zastavit.

Injekce se musí podat co nejpomaleji a jen s použitím slabého tlaku. Místo vpichu se po injekci nemá mnout.

Injekce podané nedopatřením subkutánně mohou způsobit bolestivé indurace. V takovém případě pomáhají ledové obklady.

Je-li injekce nedopatřením podána intravaskulárně, může se vyskytnout Hoigné syndrom (příznaky šoku se strachem ze smrti, zmateností, halucinacemi, eventuálně cyanózou, tachykardií a motorickými poruchami, nikoli však oběhovým kolapsem), způsobený mikroemboliemi suspenze. Příznaky odeznívají do jedné hodiny. Při těžkém průběhu je indikováno parenterální podání sedativ.

Je-li injekce nedopatřením podána intraarteriálně - především u dětí - mohou nastat vážné komplikace, jako je cévní okluze, trombóza a gangréna. Prvními známkami jsou bledé skvrny v gluteální oblasti. Při použití silného tlaku na píst při injekci může injekční tekutina retrográdně vniknout do arteria iliaca communis, aorty nebo spinálních arterií.

U kojenců a malých dětí se zevní horní kvadrant musculus gluteus maximus má jako místo vpichu používat jen zcela výjimečně (např. při rozsáhlých popáleninách), aby se předešlo lézím nervus ischiadicus.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Nedoporučuje se souběžné podání benzvlpenicilinu s:

bakteriostatickými antibiotiky: Protože peniciliny působí pouze na množící se bakterie, Retarpen se nemá kombinovat s bakteriostatickými antibiotiky.

Kombinace s jinými antibiotiky se mají realizovat jen, lze-li očekávat synergismus nebo přinejmenším aditivní působení. Jednotlivé složky kombinace se musejí podávat v plné účinné dávce (výjimka: při prokázaném synergismu).

Aby se předešlo nežádoucím chemickým reakcím, nemají se podávat žádné směsné injekce.

Při souběžném podání následujících léků ie nutná opatrnost:

Antiflogistika, antirevmatika a antipyretika: Při souběžném podání antiflogistik, antirevmatik, antipyretik (obzvláště indometacinu, fenylbutazonu, salicylátů ve vysokých dávkách) se má přihlížet ke kompetitivní inhibici exkrece.

Probenecid: Podání probenecidu vede k inhibici tubulární sekrece benzylpenicilinu, což má za následek vzestup sérové koncentrace a prodloužení eliminačního poločasu.

Hormonální kontraceptiva: Podobně jako u jiných antibiotik, může při použití přípravku Retarpen ve vzácných případech docházet ke snížení účinnosti perorálních kontraceptiv (viz bod 4.6).

Digoxin: U pacientů léčených digoxinem se má Retarpen používat jen s opatrností, protože v důsledku lékové interakce existuje významné riziko bradykardie.

Methotrexát: Souběžné podání benzathin-benzylpenicilinu zpomaluje exkreci methotrexátu. To může vést k zesílení toxicity methotrexátu.

Ovlivnění výsledků laboratorních vyšetření:

Často (> 1 % až < 10 %) vychází pozitivní výsledek přímého Coombsova testu u pacientů, kterým je podáno 10 milionů IU (což odpovídá 6 g) nebo více benzylpenicilinu za den. Po vysazení penicilinu zůstává přímý antiglobulinový test pozitivní ještě 6 až 8 týdnů (viz body

4.5 a 4.8).

Mohou být získány falešně pozitivní výsledky stanovení bílkoviny v moči při použití precipitačních metod (s kyselinou sulfosalicylovou nebo trichloroctovou), Folin-Ciocalteu-Lowryho metody nebo biuretové metody. Stanovení bílkoviny v moči se proto má provádět jinými metodami.

Falešně pozitivní výsledky mohou být získány také pří stanovení aminokyselin v moči ninhydrinovou metodou.

Peniciliny se vážou na albumin. Při elektroforetických metodách stanovení albuminu tím může být simulována pseudobisalbuminémie.

Během terapie benzylpenicilinem mohou vycházet falešně pozitivní výsledky při neenzymatickém důkazu glukózy v moči a při důkazu urobilinogenu.

Při terapii benzylpenicilinem se mohou vyskytovat zvýšené hodnoty stanovení 17-ketosteroidů v moči (při použití Zimmermannovy reakce).

4.6    Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Benzathín-benzylpenicilin prochází placentou. Studie reprodukční toxicity na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky v těhotenství. Je-li náležitě indikován, lze Retarpen, s patřičným ohledem k přínosům a rizikům, použít v těhotenství.

Benzathin-benzylpenicilin není indikován k léčbě syfilis v těhotenství.

Kojení

Benzathin-benzylpenicilin v malých množstvích přechází do mateřského mléka.

Přestože u dětí krmených mateřským mlékem dosud nebyly hlášeny nežádoucí účinky, je nutno brát v úvahu možnost senzibilizace popř. poškození střevní flóry.

U dětí krmených také dětskou výživou by matky během léčby benzathin-benzylpenicilinem měly mléko odsávat a likvidovat. Pokračovat v kojení lze za 24 hodin po skončení léčby.

Perorální kontraceptiva

Podobně jako u jiných antibiotik, může použití přípravku Retarpen ve vzácných případech snížit účinnost perorálních kontraceptiv (viz bod 4.5). Proto se doporučuje používat navíc jiné metody kontracepce.

Fertilita

Studie fertility u lidí nebyly provedeny. Reprodukční studie u myší, potkanů a králíků neodhalily nepříznivé účinky na fertilitu. Dlouhodobé studie fertility u laboratorních zvířat nejsou k dispozici.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Výskytem možných závažných nežádoucích účinků (např. anafylaktický šok s kolapsem a anafylaktoidní reakce, viz též bod 4.8) může mít Retarpen velký vliv na způsobilost k řízení dopravních prostředků a k obsluze strojů.

4.8    Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky jsou uspořádány podle orgánových systémů a frekvence jejich výskytu je kategorizována takto:

Velmi časté: >1/10 Časté:    >1/100, <1/10

Méně časté: > 1/1.000, < 1/100 Vzácné:    > 1/10.000, < 1/1.000

Velmi vzácné: < 1/10.000

Není známo (frekvenci výskytu z dostupných údajů nelze určit)

Infekční a parazitární onemocnění

Časté:    kandidóza.

Poruchy krve a lymfatického systému

Velmi vzácné: hemolytická anémie, leukopenie, trombocytopenie, agranulocytóza.

Poruchy imunitního systému

Vzácné:    alergické reakce: kopřivka, angioedém, erythema multiforme, exfoliativní

dermatitida, horečka, bolesti kloubů, anafýlaktický šok s kolapsem a anafýlaktoidní reakce (astma, purpura, gastrointestinální projevy).

Není známo:    sérová nemoc. Při léčbě syfilis se v důsledku bakteríolýzy může vyskytnout

Jarischova-Herxheimerova reakce, která se vyznačuje horečkou, zimnicí, celkovými a ložiskovými příznaky. U pacientů s dermatomykózami se mohou vyskytnout paraalergické reakce, protože může existovat společná antigenicita mezi peniciliny a metabolity dermatofytů.

Poruchy nervového systému

Vzácné:    neuropatie.

Gastrointestinální poruchy

Časté:    průjem, nauzea.

Méně časté:    stomatitida a glositida.

Vyskytne-li se během terapie průjem, je třeba vzít v úvahu možnost pseudomembranózní kolitidy (viz též bod 4.4).

Poruchy kůže a podkoží

Není známo:    pemfigoid.

Poruchy ledvin a močových cest

Vzácné:    nefropatie, intersticiální nefritida.

Vyšetření

Časté:

•    pozitivní přímý Coombsův test;

•    falešně pozitivní výsledky stanovení bílkovin v moči při použití precipitačních technik (Folin-Ciocalteu-Lowryho metoda, biuretová metoda);

•    falešně pozitivní výsledky stanovení aminokyselin v moči (ninhydrinová metoda);

•    simulace pseudobisalbuminémie při použití elektroforetických metod stanovení albuminu;

•    falešně pozitivní neenzymatický důkaz glukózy v moči a falešně pozitivní důkaz urobilinogenu;

•    zvýšené hodnoty při stanovení 17-ketosteroidů v moči (Zimmermannovou reakcí) (viz bod 4.5).

U kojenců jsou možné lokální reakce.

Vzhledem k obsahu povidonu (polyvinylpyrrolidonu, PVP) nelze vyloučit, že ve velmi vzácných případech může docházet ke kumulaci PVP v retikuloendotelovém systému (RES) nebo ke vzniku lokálních depozit a granulomů z cizího tělesa, jež mohou být zaměněny s nádory.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci je velmi důležité. Umožňuje kontinuální sledování poměru mezi přínosy a riziky léku. Zdravotničtí pracovníci se vyzývají, aby každé podezření na nežádoucí účinek hlásili prostřednictvím:

Bundesamt fůr Sicherheit im Gesundheitswesen

Inst. Pharmakovigilanz

Traisengasse 5

AT-1200 WIEN

Fax: + 43 (0) 50 555 36207

Website: http://www.basq.qv.at/

4.9 Předávkování

Extrémně vysoké dávky penicilinů mohou vyvolat zvýšenou nervosvalovou dráždivost nebo epileptiformní záchvaty. Při podezření na předávkování je indikováno klinické sledování a symptomatická opatření.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina

Benzathin-benzylpenicilin je polosyntetické beta-laktamové antibiotikum.

ATC kód: J01CE08 Mechanismus účinku

Mechanismus účinku benzathin-benzylpenicilinu spočívá v inhibíci syntézy bakteriální buněčné stěny (ve fázi růstu) blokádou penicilin-vázajících proteinů (PBP), např. transpeptidáz. Důsledkem je baktericidní účinek.

Vztah mezi farmakokinetikou a farmakodvnamikou

Účinnost podstatně závisí na časovém období, po které je hladina účinné látky vyšší než minimální inhibiční koncentrace pro příslušného původce.

Mechanismy rezistence

Rezistence na benzathin-benzylpenicilin může být způsobena těmito mechanismy:

Inaktivace beta-laktamázami: benzathin-benzylpenicilin není odolný vůči beta-laktamázám, a proto není účinný proti bakteriím produkujícím beta-laktamázy (např. stafylokokům nebo gonokokům).

Snížená afinita penicilin-vázajících proteinů (PBP) k benzathin-benzylpenicilinu: získaná rezistence u pneumokoků a několika jiných streptokoků vzniká v důsledku modifikace existujících PBP mutací. Naproti tomu za rezistenci meticilin(oxacilin)-rezistentních stafylokoků odpovídá tvorba dodatečných PBP se sníženou afinitou k benzathin-benzylpenicilinu.

Nedostatečná penetrace benzathin-benzylpenicilinu vnější buněčnou stěnou může vést k nedostatečné inhibici penicilin-vázajících proteinů u gramnegativních bakterií. Benzathin-benzylpenicilin může být aktivně transportován ven z buňky efluxními pumpami. Existuje částečná nebo úplná zkřížená rezistence benzathin-benzylpenicilinu s jinými peniciliny a cefalosporiny.

Mezní hodnoty

Testování citlivosti na benzylpenicilin se provádí standardními dilučními metodami. Výsledky se vyhodnocují na základě mezních hodnot (breakpoints) pro benzylpenicilin. Stanoveny byly následující minimální inhibiční koncentrace pro citlivé a rezistentní mikroorganismy:

Mezní hodnoty (breakpoints) EUCAST (European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing)__'__

PŮVODCE	CITLIVÝ	REZISTENTNÍ
Staphylococcus spp.	<0,12 mg/l	>0,12 mg/l
Streptococcus spp. (skupiny A, B, C, G)	< 0,25 mg/l	> 0,25 mg/l
Streptococcus pneumoniae	< 0,06 mg/l	> 2 mg/l
streptokoky skupiny „viridans“	< 0,25 mg/l	> 2 mg/l
Neisseria meningitidis	< 0,06 mg/l	> 0,25 mg/l
Neisseria gonorrhoeae	<0,06 mg/l	> 1 mg/l
gramnegativní anaeroby	< 0,25 mg/l	> 0,5 mg/l
grampozitivní anaeroby	< 0,25 mg/l	> 0,5 mg/l
mezní hodnoty nespecifické pro species *	<0,25 mg/l	> 2 mg/l

* založené hlavně na farmakokinetice v séru

Prevalence získané rezistence

Prevalence získané rezistence jednotlivých species se může lišit místně i v průběhu času. Proto jsou - zejména pro adekvátní léčbu těžkých infekcí - nutné lokální informace o situaci rezistence. Je-li na základě místní situace rezistence účinnost benzylpenicilinu sporná, je nutná expertní konzultace terapie. Především u těžkých infekcí nebo při selhání terapie je třeba vyžádat si mikrobiologickou diagnózu s průkazem původce a vyšetřením jeho citlivosti na benzylpenicilin.

Prevalence získané rezistence na základě údajů získaných v posledních 5 letech z národních projektů a studií sledování rezistence (stav: prosinec 2010):_

Obvykle citlivé species_

aerobní grampozitivní mikroorganismy_

Actinomyces israeli °_

Corynebacterium diphtheriae ⁰_

Erysipelothrix rusiopathiae °_

Gardnerella vaginalis °_

Streptococcus agalactiae_

Streptococcus pneumoniae_

Streptococcus pyogenes_

Streptococcus dysgalactiae subsp. equisimilis⁰

(streptokoky skupiny C a G)_

streptokoky skupiny „viridans¹¹ °^A_

aerobní gramnegativní mikroorganismy_

Borrelia burgdorferi °_

Eikenella corrodens °^$_

Haemophilus influenzae °^$_

Neisseria meningitidis °_

anaerobní mikroorganismy_

Clostridium perfringens °_

Clostridium tetani °_

Fusobacterium spp. °_

Peptoniphilus spp. °_

Peptostreptococcus spp. °_

Veillonella parvula °_

ostatní mikroorganismy_

Treponema pallidum °_

Species, u kterých může získaná rezistence představovat problém při použití

aerobní grampozitivní mikroorganismy_

Enterococcus faecalis^$_

Staphylococcus aureus ⁺__

Staphylococcus epidermidis *_

Staphylococcus haemolyticus⁺_

Staphylococcus hominis⁺_

aerobní gramnegativní mikroorganismy_

Neisseria qonorrhoeae^$_

Přirozeně rezistentní species_

aerobní grampozitivní mikroorganismy_

Enterococcus faecium_

Nocardia asteroides_

aerobní gramnegativní mikroorganismy_

všechny druhy čeledi Enterobacteriaceae_

Moraxella catarrhalis_

Pseudomonas aeruginosa_

anaerobní mikroorganismy_

Bacteroides spp._

ostatní mikroorganismy_

Chlamydia spp._

Chlamydophila spp._

Legionella pneumophila_

Mycoplasma spp._

° V době publikace tabulky nebyly aktuální údaje dostupné. V primární literatuře, standardních pracích a terapeutických směrnicích se předpokládá citlivost.

^$ Přirozená citlivost většiny izolátů leží v intermediární oblasti.

⁺ Nejméně v jednom regionu je míra rezistence větší než 50 %.

^A Souhrnné označení heterogenní skupiny druhů rodu Streptococcus. Míra rezistence může být různá, v závislosti na přítomném druhu streptokoka.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Absorpce benzylpenicilinu po intramuskulárním podání je velmi pomalá. Retarpen je nejdéle působící depotní penicilín. Pro řadu indikací stačí 1 až 2 injekce za měsíc. V důsledku menší četnosti injekcí se snižuje riziko místního poškození tkání. Maximálních plazmatických hladin je dosaženo za 24 hodin (u dětí) nebo za 48 hodin (u dospělých) po injekci.

Distribuce

Na plazmatické proteiny je vázáno asi 55 % podané dávky. Při vysokodávkové penicilinové terapii se dosahuje terapeuticky účinných koncentrací i ve špatně přístupných tkáních, jako jsou srdeční chlopně nebo kosti, jakož i v cerebrospinálním likvoru, vempyémech atd. Benzylpenicilin prochází placentou. Ve fetální cirkulaci se nachází 10-30 % maternálních plazmatických koncentrací. Vysokých koncentrací bývá dosaženo také v plodové vodě. Naproti tomu přestup do mateřského mléka je nízký. Distribuční objem činí asi 0,3-0,4 l/kg, u dětí asi 0,75 l/kg. Vazba na plazmatické proteiny činí přibližně 55 %.

Metabolizace a exkrece

Eliminace probíhá převážně (50-80 %) ve formě nezměněné látky ledvinami (85-95 %), v menším rozsahu v aktivní formě žlučí (kolem 5 %). Plazmatický eliminační poločas u dospělých se zdravými ledvinami je přibližně 30 min.

Kinetika u zvláštních skupin pacientů

■    Diabetici: u diabetiků lze očekávat zpožděnou absorpci z intramuskulárního depotu.

■    Novorozenci a předčasně narozené děti. vzhledem k nevyzrálosti ledvin a jater v tomto věku je sérový poločas prodloužen na tři hodiny (i déle). Dávkovači interval proto nesmí být kratší než 8-12 hodin (v závislosti na stupni zralosti).

■    Senion: také v pokročilém věku mohou být zpomaleny eliminační pochody. Dávkování je proto třeba přizpůsobit individuální funkci ledvin.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Reprodukční studie u myší, potkanů a králíků neodhalily nepříznivé účinky na fertilitu ani na plody. Dlouhodobé studie u laboratorních zvířat se zaměřením na karcinogenitu, mutagenitu a fertilitu nejsou k dispozici.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek

Retarpen 600 000 IU - propichovací ampule se suchým práškem a s prostředkem pro přípravu suspenze:

povidon, simetikon, natrium-citrát, mannitol.

1 ampule s prostředkem pro přípravu suspenze obsahuje: 5 ml vody na injekci.

Obsahuje fosfolipidy ze sójových bobů.

Retarpen 1,2 mega IU - propichovací ampule se suchým práškem a s prostředkem pro přípravu suspenze:

povidon, simetikon, natrium-citrát, mannitol.

1 ampule s prostředkem pro přípravu suspenze obsahuje: 5 ml vody na injekci.

Obsahuje fosfolipidy ze sójových bobů.

Retarpen 2,4 mega IU - propichovací ampule se suchým práškem a s prostředkem pro přípravu suspenze:

povidon, simetikon, natrium-citrát, mannitol.

1 ampule s prostředkem pro přípravu suspenze obsahuje: 5 ml vody na injekci.

Obsahuje fosfolipidy ze sójových bobů.

6.2    Inkompatibility

Aby se zabránilo inkompatibilitám, smí se obsah propichovací ampule se suchým práškem suspendovat pouze ve vodě na injekci.

6.3    Doba použitelnosti

4 roky.

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Prostředek pro přípravu suspenze: plastová ampule z polyethylenu, jmenovitý objem 5 ml.

Retarpen 600 000 IU - propichovací ampule se suchým práškem a s prostředkem pro přípravu suspenze:

5ml lahvička z čirého skla s propichovacím uzávěrem, typ skla III (Ph.Eur.), uzavřená zátkou z halogenovaného butylkaučuku a hliníkovou čepičkou.

1 propichovací ampule se suchým práškem s prostředkem pro přípravu suspenze.

Retarpen 1,2 mega IU - propichovací ampule se suchým práškem a s prostředkem pro přípravu suspenze:

5ml lahvička z čirého skla s propichovacím uzávěrem, typ skla III (Ph.Eur.), uzavřená zátkou z halogenovaného butylkaučuku a hliníkovou čepičkou.

1 propichovací ampule nebo 100 propichovacích ampulí se suchým práškem s prostředkem pro přípravu suspenze.

Retarpen 2,4 mega IU - propichovací ampule se suchým práškem a s prostředkem pro přípravu suspenze:

15ml lahvička z čirého skla s propichovacím uzávěrem, typ skla III (Ph.Eur.), uzavřená zátkou z halogenovaného butylkaučuku a hliníkovou čepičkou.

1 propichovací ampule nebo 50 propichovacích ampulí se suchým práškem s prostředkem pro přípravu suspenze.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Retarpen 600 000 IU

Pro i.m. injekci suspendujte suchý prášek obsažený v propichovací ampuli nejméně ve 2 ml vody na injekci. Tuto suspenzi důkladně protřepávejte po dobu nejméně 20 sekund a ihned aplikujte. Musí se použít jehly s průsvitem nejméně 0,9 mm (jehla č. 1). Odběr suspenze z jedné ampule je možný jen jednou, používejte pouze čerstvě připravené suspenze Před vstříknutím se musí vyloučit intravaskulární podání zkusmou aspirací. Při opakovaných injekcích se musí měnit místo vpichu.

Retarpen 1,2 mega IU

Pro i.m. injekci suspendujte suchý prášek obsažený v propichovací ampuli nejméně ve 3 ml vody na injekci. Tuto suspenzi důkladně protřepávejte po dobu nejméně 20 sekund a ihned aplikujte. Musí se použít jehly s průsvitem nejméně 0,9 mm (jehla č. 1). Odběr suspenze z jedné ampule je možný jen jednou, používejte pouze čerstvě připravené suspenze. Před vstříknutím se musí vyloučit intravaskulární podání zkusmou aspirací. Při opakovaných injekcích se musí měnit místo vpichu.

Retarpen 2,4 mega IU

Pro i.m. injekci suspendujte suchý prášek obsažený v propichovací ampuli nejméně v 5 ml vody na injekci. Tuto suspenzi důkladně protřepávejte po dobu nejméně 20 sekund a ihned aplikujte. Musí se použít jehly s průsvitem nejméně 0,9 mm (jehla č. 1). Odběr suspenze z jedné ampule je možný jen jednou, používejte pouze čerstvě připravené suspenze. Před vstříknutím se musí vyloučit intravaskulární podání zkusmou aspirací. Při opakovaných injekcích se musí měnit místo vpichu.

Retarpen se má podávat hlubokou intramuskulární injekcí do zevního horního kvadrantu musculus gluteus maximus nebo do ventrogluteální oblasti podle Hochstettera. U dětí se jako místo vpichu doporučuje střední laterální oblast stehenního svalu (musculus quadriceps femorís). Musculus deltoideus je vhodný jen, je-li dobře vyvinutý; zde je nutno dávat pozor na nervus radialis.

Jako mez snášenlivosti depotních přípravků se uvádí celkový objem 5 ml na jedno injekční místo, a proto se do jednoho místa nesmí podat najednou více než 5 ml suspenze připravené k injekci.

7.    DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Sandoz GmbH, 6250 Kundl, Rakousko

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLA

Retarpen 600 000 IU    16.055

Retarpen 1,2 mega IU    13.636

Retarpen 2,4 mega IU    13.637

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace:

Retarpen 600 000 IU    03.05.1977

Retarpen 1,2 mega IU    16.11.1967

Retarpen 2,4 mega IU    16.11.1967

Datum posledního prodloužení registrace: 08.09.2006

10.    DATUM REVIZE TEXTU

květen 2013

OMEZENÍ VÝDEJE V LÉKÁRNĚ/NA PŘEDPIS

Výdej jen na lékařský předpis a jen v lékárně, výdej na opakovači předpis zakázán.

13