Příbalový Leták

Prolekofen 300 Mg

sp.zn. sukls129604/2012, sukls129605/2012 a sp.zn. sukls157040/2016

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.    NÁZEV PŘÍPRAVKU Prolekofen 150 mg Prolekofen 300 mg potahované tablety

2.    KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Prolekofen 150 mg: Jedna potahovaná tableta obsahuje propafenoni hydrochloridum 150 mg. Prolekofen 300 mg: Jedna potahovaná tableta obsahuje propafenoni hydrochloridum 300 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.    LÉKOVÁ FORMA

Potahované tablety.

Prolekofen 150 mg: téměř bílé, kulaté, bikonvexní potahované tablety.

Prolekofen 300 mg: téměř bílé, kulaté, bikonvexní potahované tablety, opatřené na obou stranách půlicí rýhou. Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Symptomatické stavy tachykardiální supraventrikulární srdeční arytmie vyžadující léčbu, tj. tachykardie atrioventrikulárního spojení, supraventrikulární tachykardie u Wolff-Parkinson-Whiteova (WPW) syndromu nebo paroxysmální atriální fibrilace.

Závažná symptomatická ventrikulární tachyarytmie, je-li považována lékařem za stav ohrožující život.

4.2    Dávkování a způsob podání

Dospělí

Pro fázi titrace dávek a pro udržovací léčbu pacientů s tělesnou hmotností cca 70 kg se doporučuje denní dávka 450-600 mg propafenon-hydrochloridu rozdělena do dvou nebo tří dávek. Příležitostně může být nutné zvýšení denní dávky propafenon-hydrochloridu na 900 mg. U pacientů s nižší tělesnou hmotností je potřebné příslušným způsobem dávkování snížit. Ke zvýšení dávky se nesmí přistupovat dříve než po 3-4 dnech léčby.

Pokud u pacientů dojde k významnému rozšíření QRS komplexu nebo ke vzniku atrioventrikulární blokády II. nebo III. stupně musí být zváženo snížení dávky.

Individuální udržovací dávka se stanovuje pod kardiologickým dohledem zahrnujícím monitorování EKG a opakované kontroly tlaku krve (ve fázi titrace dávky).

Pediatrická populace

Pro fázi titrace dávky a pro udržovací léčbu u dětí se doporučuje denní dávka 10 až 20 mg propafenon-hydrochloridu na kilogram tělesné hmotnosti rozdělena na tři až čtyři dávky.

Ke zvýšení dávky se nesmí přistupovat dříve než po 3-4 dnech léčby.

Individuální udržovací dávka se stanovuje pod kardiologickým dohledem zahrnujícím monitorování EKG a opakované kontroly tlaku krve (ve fázi titrace dávky).

Starší pacienti

U starších pacientů s významným postižením funkce levé komory (ejekční frakce levé komory nižší než 35 %) nebo u starších pacientů se strukturálním defektem myokardu musí být léčba zahájena pozvolna, se zvláštní opatrností a dávky zvyšovány pouze po malých přírůstcích. Totéž se týká udržovací léčby. Jakékoliv nutné zvýšení dávky nesmí být provedeno dříve než po 5-8 dnech léčby.

Pacienti s poruchou funkce jater a/nebo ledvin

U pacientů s poruchou funkce jater a/nebo ledvin může docházet ke kumulaci léčivé látky v organismu i při podávání běžných terapeutických dávek. Titrační fázi propafenon-hydrochloridem je možno zahájit i u těchto pacientů při pečlivém monitorování EKG a plazmatických hladin.

Způsob a délka podání

Vzhledem k hořké chuti a lokálnímu anestetickému účinku se potahované tablety mají polykat po jídle, vcelku, bez rozkousání a mají se zapít trochou tekutiny.

4.3 Kontraindikace

•    Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1

•    Hypersenzitivita na sóju

•    Hypersenzitivita na burské oříšky.

•    Brugada syndrom v anamnéze

•    Významné strukturální onemocnění myokardu

-    infarkt myokardu během posledních 3 měsíců

-    nekontrolované městnavé srdeční selhání s ejekční frakcí levé komory nižší než 35%

-    kardiogenní šok, kromě šoku vzniklého na podkladě arytmie

-    těžká symptomatická bradykardie

- syndrom chorého sinu, sinoatriální blokáda, atrioventrikulární blokáda II. a III. stupně, raménková blokáda nebo intraventrikulární blokáda při nepřítomnosti kardiostimulátoru

-    těžká hypotenze

•    Manifestní nerovnováha elektrolytů (např. poruchy metabolismu draslíku)

•    Těžké obstrukční plicní onemocnění

•    Myasthenia gravis

•    Současná léčba ritonavirem

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Před zahájením léčby i v jejím průběhu je nutné každého pacienta elektrokardiograficky i klinicky sledovat, aby bylo možno zhodnotit odpověď na léčbu a rozhodnout o jejím dalším pokračování.

Při nasazení propafenonu může dojít k demarkaci dosud latentního Brugada syndromu u dosud symptomatických nosičů nebo mohou být vyprovokovány změny v EKG, podobné Brugada syndromu. Po zahájení léčby propafenonem je třeba provést EKG, aby bylo možno vyloučit změny, které Brugada syndrom napodobují.

Léčba propafenon-hydrochloridem může ovlivňovat jak rytmus, tak snímací práh kardiostimulátorů. Jejich činnost se proto musí kontrolovat a v případě potřeby se musí přístroj přeprogramovat.

Existuje zde možnost konverze paroxysmální fibrilace síní na flutter síní s blokem vedení 2:1 nebo 1:1 (viz bod 4.8).

Podobně jako u ostatních antiarytmik třídy Ic mohou být pacienti s významným strukturálním onemocněním myokardu predisponováni ke vzniku vážných nežádoucích účinků, proto je propafenon u těchto pacientů kontraindikován (viz bod 4.3).

Z důvodu beta-blokátorového efektu je třeba opatrností při léčbě pacientů s astmatem.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Hladinu propafenonu mohou zvyšovat látky inhibující aktivitu enzymů CYP2D6, CYP1A2, CYP3A4, např. ketokonazol, cimetidin a chinidin, erythromycin a grapefruitová šťáva.

Je-li propafenon podáván společně s inhibitory těchto enzymů, musí být zajištěno pečlivé monitorování pacientů a v případě potřeby musí dojít i k úpravě dávkování.

Během současného podávání propafenonu a lidokainu nebyl pozorován žádný výrazný dopad na farmakokinetiku těchto léků. Avšak při současném podávání propafenon-hydrochloridu a intravenózního lidokainu bylo pozorováno zvýšené riziko nežádoucích účinků na centrální nervový systém působením lidokainu.

Kombinovaná terapie amiodaronu s propafenonem může ovlivnit vedení vzruchu a repolarizaci a může vést k potencionálně proarytmickým abnormalitám. Je nutné upravit dávkování obou látek v závislosti na terapeutické odpovědi.

Při současném podávání propafenonu s inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), např. s paroxetinem a fluoxetinem, se mohou vyskytnout zvýšené plazmatické hladiny propafenonu. Současné podávání propafenonu a fluoxetinu u rychlých metabolizátorů vede u S-propafenonu k vzrůstu Cmax o 39 % a AUC o 50 % a u R-propafenonu k vzrůstu Cmax o 71 % a AUC o 50 %. K dosažení požadované terapeutické odpovědi mohou být dostatečné nižší dávky propafenonu.

Při kombinaci propafenonu s lokálními anestetiky (např. při implantaci kardiostimulátorů nebo u chirurgických a dentálních výkonů) a dalšími léčivy, která působí inhibičně na tepovou frekvenci srdce a/nebo kontraktilitu myokardu (např. betablokátory, tricyklická antidepresiva), může dojít k zesílení nežádoucích účinků.

Současné podávání propafenonu s léky metabolizovanými CYP2D6 (jako například venlafaxin) může vést ke zvýšeným hladinám těchto léků. V průběhu léčby propafenonem bylo zaznamenáno zvýšení koncentrací propranololu, metoprololu, desipraminu, cyklosporinu, theofylinu a digoxinu v plazmě nebo krvi. Dávky těchto léčivých přípravků mají být sníženy, jestliže se objeví příznaky předávkování.

Současné podávání propafenonu s fenobarbitalem a/nebo rifampicinem (induktory CYP3A4) může snižovat antiarytmický účinek propafenonu z důvodu snížení jeho plazmatické koncentrace. Proto má být během současného chronického podávání fenobarbitalu a/nebo rifampicinu monitorována odpověď na terapii propafenonem.

Jelikož propafenon může zvyšovat plazmatické hladiny perorálních antikoagulancií (např. fenprokumonu, warfarinu) a tím vést k prodloužení protrombinového času, doporučuje se pečlivé monitorování srážlivosti krve u pacientů, kteří tato léčiva ve vzájemné kombinaci užívají. V případě potřeby musí dojít k úpravě dávkování.

4.6 Těhotenství a kojení

Těhotenství

Adekvátní a dobře kontrolované studie u těhotných žen nejsou k dispozici. Propafenon se smí v průběhu těhotenství podat pouze v případě, kdy potenciální přínos léčby převýší možné riziko pro plod.

Propafenon prochází přes placentární bariéru u žen. Jeho koncentrace v pupečníkové krvi dosahuje přibližně 30 % koncentrace v krvi matky.

Kojení

Zda dochází k vylučování propafenonu do lidského mateřského mléka nebylo zkoumáno. Omezené údaje naznačují, že by k vylučování této látky do lidského mateřského mléka docházet mohlo. Proto je nutno podávat propafenon kojícím matkám s opatrností

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Zastřené vidění, závrať, únava a posturální hypotenze mohou ovlivnit rychlost reakcí pacienta a tím snížit jeho schopnost řídit a obsluhovat stroje.

4.8    Nežádoucí účinky

Souhrnný bezpečnostní profil

Nejčastějšími a velmi častými nežádoucími účinky hlášenými v souvislosti s léčbou propafenonem jsou závratě, poruchy vedení vzruchu v srdci a palpitace.

Souhrnná tabulka nežádoucích účinků

Níže uvedená tabulka obsahuje nežádoucí účinky hlášené u propafenonu v klinických studiích a v postmarketingovém sledování.

Nežádoucí účinky, jejichž spojitost s užitím propafenonu je přinejmenším možná, jsou uvedeny dle následující četnosti výskytu: velmi časté (>1/10), časté (>1/100 až <1/10), méně časté (>1/1000 až <1/100) a není známo (nežádoucí účinky z postmarketingového sledování; jejich četnost nelze z dostupných údajů stanovit).

V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky řazeny dle klesající závažnosti, pokud bylo závažnost možno stanovit.

Poruchy krve a lymfatického systému:

Méně časté:

T rombocytopenie

Není známo:

Agranulocytóza, leukopenie, granulocytopenie

Poruchy imunitního systému Není známo:

Hypersenzitivita1

Poruchy metabolismu a výživy Méně časté:

Snížení chuti k jídlu

Psychiatrické poruchy

Časté:

Úzkost, poruchy spánku

Méně časté:

Noční můry

Není známo:

Zmatenost

Poruchy nervového systému Velmi časté:

Závrať2

Časté:

Bolest hlavy, dysgeuzie Méně časté:

Synkopa, ataxie, parestezie Není známo:

Konvulze, extrapyramidové symptomy, neklid

Poruchy oka

Časté:

Zastřené vidění

Poruchy ucha a labyrintu

Méně časté:

Vertigo

Srdeční poruchy

Velmi časté:

Poruchy vedení srdečního vzruchu3, palpitace

Časté:

Sinusová bradykardie, bradykardie, tachykardie, flutter síní

Méně časté:

Komorová tachykardie, arytmie4

Není známo:

Komorové fibrilace, srdeční selhání5, pokles tepové frekvence

Cévní poruchy

Méně časté:

Hypotenze

Není známo:

Ortostatická hypotenze

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Časté:

Dyspnoe

Gastrointestinální poruchy Časté:

Bolesti břicha, zvracení, nauzea, průjem, zácpa, sucho v ústech

Méně časté:

Břišní distenze, flatulence

Není známo:

Říhání, gastrointestinální poruchy

Poruchy jater a žlučových cest

Časté:

Porucha funkce jater6

Není známo:

Hepatocelulámí poškození, cholestáza, hepatitida, žloutenka

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Méně časté:

Kopřivka, pruritus, rash, erytém

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně Není známo:

Lupus-like syndrom

Poruchy reprodukčního systému a prsu

Méně časté:

Erektilní dysfunkce

Není známo:

Pokles počtu spermií v ejakulátu7

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Časté:

Bolest na hrudi, astenie, únava, horečka

1    Může se projevit jako cholestáza, krevní dyskrazie a vyrážka.

2    S výjimkou vertiga.

3    Včetně sinoatriálního blokády, atrioventrikulárního bloku a intraventrikulárního bloku.

4    Podávání propafenonu může být spojeno s proarytmickým účinkem, který se může projevit jako zvýšení srdeční frekvence (tachykardie) nebo komorová fibrilace. Některé z těchto arytmií mohou být život ohrožující a pokud toto fatální zakončení hrozí, mohou si vyžádat preventivní resuscitaci.

5    Může se objevit zhoršení preexistující srdeční insufícience.

6    Tento pojem zahrnuje abnormální hodnoty jaterních testů, jako je zvýšení aspartátaminotransferázy (AST), alaninaminotransferázy (ALT), gama-glutamyltransferázy (GMT) a alkalické fosfatázy (ALP) v krvi.

7    Snížení počtu spermií v ejakulátu je reverzibilní po ukončení léčby propafenonem.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky: www .sukl .cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

4.9 Předávkování

Příznaky předávkování:

Srdeční příznaky:

Toxické účinky propafenon-hydrochloridu se v myokardu projeví vznikem vzruchů a poruchami vedení, jako je například prodloužení intervalu PQ, rozšíření QRS, suprese automaticity sinusového uzlu, atrioventrikulární blokáda, komorová tachykardie, flutter komor a komorová fibrilace. Pokles kontraktility (negativně inotropní efekt) může vést ke vzniku hypotenze, která může, v závažných případech, vést ke kardiovaskulárnímu šoku.

Jiné příznaky předávkování:

Často se mohou objevit bolesti hlavy, závratě, zastřené vidění, parestezie, třes, nauzea, zácpa a sucho v ústech.

V    extrémně vzácných případech může dojít ke vzniku křečí. Bylo také hlášeno úmrtí.

V    závažných případech otravy se mohou objevit tonicko-klonické křeče, parestézie, somnolence, kóma a zástava dechu.

Terapie při předávkování

Kromě obecných opatření první pomoci mají být v rámci intenzivní péče monitorovány vitální parametry pacienta a podle potřeby upraveny.

Defibrilace stejně jako infuze dopaminu a isoproterenolu byly účinné při kontrole rytmu a krevního tlaku. Křeče byly zmírněny po podání intravenózního diazepamu. Mohou být nezbytná všeobecná podpůrná opatření, jako jsou mechanická podpora dýchání a vnější srdeční masáž.

Pokusy o eliminaci léčiva z organismu pomocí hemoperfuze mají jen omezenou účinnost. Z důvodu silné vazby propafenon-hydrochloridu na plazmatické proteiny (> 95%) a velkého distribučního objemu je hemodialýza neúčinná.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1    Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antiarytmika, třída Ic ATC kód: C01BC03

Propafenon-hydrochlorid je antiarytmikum s membránu stabilizujícím a sodíkové kanály blokujícím účinkem (třída Ic dle Vaughan-Williamsovy klasifikace). Látka také vykazuje slabý inhibiční účinek vůči beta-receptorům (třída II dle Vaughan-Williamsovy klasifikace). Propafenon-hydrochlorid snižuje rychlost nárůstu akčního potenciálu a tak zpomaluje vedení impulzů (negativně dromotropní efekt); refrakterní fáze v předsíních, atrioventrikulárním uzlu i komorách se působením této látky prodlužuje. Propafenon-hydrochlorid prodlužuje refrakterní fázi akcesorních drah u pacientů trpících Wolff-Parkinson-Whiteovým (WPW) syndromem.

5.2    Farmakokinetické vlastnosti

Maximálních plazmatických koncentrací je dosaženo 2-3 hodiny po podání propafenon-hydrochloridu. Propafenon je do značné míry presystémově metabolizován (účinkem CYP2D6 při prvním průchodu játry), takže jeho absolutní biologická dostupnost je závislá na velikosti dávky i na způsobu podání.

Propafenon je metabolizován dvěma geneticky podmíněnými způsoby. U více než 90 % pacientů je látka metabolizována rychle s poločasem eliminace 2-10 hodin. Dochází přitom ke vzniku dvou aktivních metabolitů; účinkem CYP2D6 vzniká 5-hydroxypropafenon a působením CYP3A4 a CYP1A2 vzniká N-depropylpropafenon (norpropafenon). U méně než 10% pacientů je metabolizmus propafenonu pomalejší, protože ke vzniku 5-hydroxypropafenonu nedochází buď vůbec, nebo jen velmi omezeně. Poločas eliminace kolísá mezi 2,8-11 hodinami u rychlých metabolizátorů, u pomalých metabolizátorů je kolem 17 hodin.

U rychlých metabolizátorů je vlivem saturovatelné hydroxylace (CYP2D6) farmakokinetika nelineární, u pomalých metabolizátorů je farmakokinetika lineární.

Rovnovážného stavu je u všech pacientů dosaženo za 3-4 dny, proto je doporučené dávkování propafenon-hydrochloridu pro všechny pacienty stejné.

Značná individuální proměnlivost farmakokinetiky propafenon-hydrochloridu je dána velkou měrou efektem prvního průchodu játry a nelineární farmakokinetikou u rychlých metabolizátorů. Vzhledem k velké variabilitě hladin léčiva v krvi je nutné dávku velmi pečlivě titrovat a věnovat mimořádnou pozornost možným klinickým a elektrokardiografickým známkám toxicity.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Konvenční studie bezpečnosti, toxicity po opakovaných dávkách, genotoxicity, kancerogenního potenciálu a reprodukční toxicity neodhalily žádná zvláštní rizika pro člověka.

6.    FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek

Povidon 30, sodná sůl karboxymethylškrobu, magnesium-strearát, kukuřičný škrob, hypromelosa, mastek, oxid titaničitý, makrogol 6000.

6.2    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

5 let

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkostí.

6.5    Druh obalu a obsah balení

PVC/ Al-blistr, krabička.

Velikost balení: 50 tablet.

6.6    Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7.    DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Lek Pharmaceuticals d.d., Verovškova 57, Ljubljana, Slovinsko

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Prolekofen 150 mg: 13/717/92-A/C Prolekofen 300 mg: 13/717/92-B/C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 25.11.1992

Datum posledního prodloužení registrace: 27.7.2016

10. DATUM REVIZE TEXTU

27.7.2016

9