Paralen Grip Chřipka A Kašel
sp.zn. sukls199558/2014 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Paralen Grip chřipka a kašel
potahované tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna potahovaná tableta obsahuje paracetamolum 500 mg, dextromethorphani hydrobromidum monohydricum 15 mg, phenylephrini hydrochloridum 5 mg.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Potahovaná tableta
Popis přípravku: žluté podlouhlé bikonvexní potahované tablety o rozměrech 19,1 mm x 9,1 mm.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Symptomatická léčba chřipky a akutních zánětů horních cest dýchacích při současném výskytu následujících příznaků: horečka, bolest hlavy, bolesti svalů a kloubů, bolest v krku, dráždivý, suchý kašel, akutní rinitida nebo sinusitida s kongescí sliznic horních cest dýchacích.
Přípravek je určen pro dospělé a dospívající od 12 let s tělesnou hmotností nad 40 kg.
4.2 Dávkování a způsob podání Perorální podání.
Dospělí (včetně starších osob) a dospívající starší 15 let
1-2 tablety podle potřeby až 4* během 24 hodin s časovým odstupem nejméně 4 hodiny.
Jednu tabletu je vhodné podávat u osob s hmotností do 60 kg, osoby s hmotností nad 60 kg mohou užívat až 2 tablety v jedné dávce.
Nejvyšší jednotlivá dávka jsou 2 tablety (1 g paracetamolu). Maximální denní dávka je 8 tablet (4 g paracetamolu).
Dospívající od 12 do 15 let
1 tableta podle potřeby v časovém odstupu nejméně 4-6 hodin.
Maximální denní dávka je 6 tablet (3 g paracetamolu).
Pacienti se sníženou funkcí ledvin viz bod 4.4
Při glomerulární filtraci nad 50ml/min není nutné dávku ani interval mezi dávkami upravovat. Při glomerulární filtraci 50-10 ml/min lze podat maximálně 500 mg paracetamolu každých 6 hodin, při glomerulární filtraci menší než 10 ml/min lze podat maximálně 500 mg paracetamolu každých 8 hodin.
Pacienti se sníženou funkcí jater
Při stabilizované chronické hepatální insuficienci paracetamol obvykle nevyvolává poškození jater, pokud je podáván ve výše uvedeném dávkování. Přesto je vhodné u těchto pacientů nepodávat dávky maximální a dodržovat interval mezi jednotlivými dávkami minimálně 6 hodin.
Tablety se polykají celé, doporučujeme zapít tekutinou. Jestliže se během léčby objeví zažívací obtíže, přípravek by se měl užívat během jídla. Obvyklá délka léčby je 3-5 dní.
4.3 Kontraindikace
- Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoliv pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
- Závažná porucha funkce j ater, akutní selhání j ater.
- Kašel s nadměrnou tvorbou hlenu.
- Arteriální hypertenze, závažné kardiovaskulární onemocnění.
- Hypertyreóza.
- Diabetes mellitus.
- Glaukom s úzkým úhlem.
- Léčba inhibitory MAO a období minimálně 2 týdnů po jejich vysazení.
- Léčba tricyklickými antidepresivy, betablokátory.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Při podávání paracetamolu nemocným se změnami jaterních funkcí a pacientům, kteří užívají dlouhodobě vyšší dávky paracetamolu, se doporučuje pravidelná kontrola jaterních testů. Se stoupající dávkou a dobou léčby se výrazně zvyšuje nebezpečí závažných hepatotoxických účinků. Nebezpečí předávkování je vyšší u pacientů s onemocněním jater.
Na základě postmarketingových zkušeností s používáním paracetamolu vyšlo najevo, že hepatotoxicita paracetamolu se může vyskytnout i při použití terapeutických dávek, zejména při použití dávky 4 g denně (maximální terapeutická dávka), při krátkodobém použití a u pacientů bez předchozího poškození jaterních funkcí. Poškození jater může nastat při nižších dávkách, pokud spolupůsobí alkohol nebo jsou současně podávány induktory jaterních enzymů nebo jiné hepatotoxické látky (viz bod 4.5). Dlouhodobá konzumace alkoholu výrazně zvyšuje riziko paracetamolové hepatotoxicity, přičemž největší riziko se týká chronických alkoholiků, kteří před užitím paracetamolu krátkodobě abstinují (12 h). Po dobu léčby se nesmějí pít alkoholické nápoje.
Přípravek Paralen Grip chřipka a kašel by měl být užíván se zvýšenou opatrností při deficitu enzymu glukóza-6-fosfátdehydrogenázy, u pacientů s benigní hyperplazií prostaty, hemolytickou anemií, astma bronchiale, nemocných s kardiovaskulárním onemocněním a u nemocných s renálním poškozením (viz bod 4.2). Při dlouhodobé léčbě nelze vyloučit možnost poškození ledvin.
Při terapii perorálními antikoagulancii a při současném dlouhodobém podávání vyšších dávek paracetamolu, zvláště v kombinaci s dextropropoxyfenem či kodeinem, je nutná kontrola protrombinového času.
Byly hlášeny případy zneužití léků obsahujících dextromethorfan, včetně případů u dětí a dospívajících. Většina hlášení se týkala pacientů s anamnézou zneužívání drog a/nebo alkoholu a/nebo duševních poruch.
Současně by se neměly užívat jiné léky na chřipku a nachlazení nebo dekongestiva, jiná sympatomimetika a další přípravky obsahující paracetamol.
Opatrnost se doporučuje u pacientů se zvýšenou citlivostí na kyselinu acetylsalicylovou a/nebo nesteroidní antirevmatika (NSAID).
Závažné kožní nežádoucí účinky:
Při užívání přípravků s obsahem paracetamolu byly hlášeny život ohrožující kožní reakce Stevens-Johnsonův syndrom (SJS), toxická epidermální nekrolýza (TEN) a akutní generalizovaná exantematózní pustulóza (AGEP). Pacienti musí být informováni o příznacích a symptomech a musí pečlivě sledovat výskyt kožních reakcí. Pokud se objeví příznaky nebo symptomy SJS, TEN nebo AGEP (např. progresivní kožní vyrážka, často s puchýři nebo slizničními lézemi), pacienti musí okamžitě přestat užívat přípravek a vyhledat lékařskou pomoc.
Přípravek není určen pro děti mladší než 12 let.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Paracetamol
Rychlost absorpce paracetamolu může být zvýšena metoklopramidem nebo domperidonem, snížena cholestyraminem.
Riziko toxicity paracetamolu může být zvýšeno u pacientů užívajících jiné potenciálně hepatotoxické léky nebo léky, které indukují jaterní mikrosomální enzymy, např. některá antiepileptika (např. glutethimid, fenobarbital, fenytoin, primidon, karbamazepin, topiramát), barbituráty, inhibitory MAO a tricyklická antidepresiva, třezalku tečkovanou, rifampicin a alkohol. Indukce metabolismu má za následek zvýšenou produkci hepatotoxického oxidativního metabolitu paracetamolu. Hepatotoxické účinky se projeví, pokud tento metabolit překročí normální vazebnou kapacitu glutathionu.
Antikoagulační efekt warfarinu nebo jiných antagonistů vitaminu K může být zvýšen spolu se zvýšeným rizikem krvácení při dlouhodobém pravidelném denním užívání paracetamolu s těmito přípravky. Uvedené interakce nejsou klinicky signifikantní, pokud je přípravek užíván podle doporučeného dávkování a délky léčby. Pacienti užívající paracetamol a antagonisty vitaminu K by měli být monitorováni, zda mají adekvátní koagulaci a nemají krvácivé komplikace.
Současné podávání paracetamolu a flukloxacilinu může vést k metabolické acidóze, zejména u pacientů s přítomností rizikových faktorů deplece glutathionu, jako jsou sepse, podvýživa nebo chronický alkoholismus.
Probenecid ovlivňuje vylučování a plazmatickou koncentraci paracetamolu
Při současném užívání paracetamolu a zidovudinu se pozoruje zvýšený sklon k rozvoji neutropenie a hepatotoxicity. Tento lék by proto měl být současně se zidovudinem užíván pouze po pečlivém zvážení přínosu a rizika léčby.
Při současném podávání paracetamolu a lamotriginu bylo zjištěno snížení účinnosti lamotriginu při zvýšení j eho j aterní clearance.
Současné dlouhodobé podávání paracetamolu a NSA (především acetylsalicylové kyseliny) ve vyšších dávkách zvyšuje riziko analgetické nefropatie a dalších renálních nežádoucích účinků.
Současné dlouhodobé užívání paracetamolu a alkoholu může negativně ovlivnit funkci jater. Konzumace alkoholu během léčby paracetamolem vede k tvorbě toxického metabolitu, který vyvolává nekrózu jaterních buněk a může případně vést až k selhání jater.
Fenylefrin
Inhibitory MAO zvyšují účinek fenylefrinu.
Fenylefrin může snížit antihypertenzní účinky beta-blokátorů a antihypertenziv, methyldopy a reserpinu. Současné užívání fenylefrinu s těmito přípravky může vyvolat hypertenzní krizi. Stavy, při nichž jsou tyto léky užívány, jsou kontraindikacemi pro podávání tohoto přípravku (viz bod 4.3). Současné použití s digitalisovými glykosidy zvyšuje riziko poruch srdečního rytmu. Fenylefrin může zvýšit anticholinergní účinek tricyklických antidepresiv (viz bod 4.3).
Dextromethorfan
Významné interakce byly zaznamenány při současném užívání inhibitorů MAO (viz bod 4.3). Tato kombinace může způsobit serotoninový syndrom.
Při současném podávání léčiv tlumících centrální nervový systém může být jejich účinek zesílen. Přípravek by neměl být kombinován s expektorancii.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Krátkodobé podání paracetamolu v období těhotenství je považováno za bezpečné. Údaje o bezpečnosti dextromethorfanu a fenylefrinu v těhotenství jsou omezené. Fenylefrin může působit hypertenzi matky nebo omezit cévní zásobení dělohy.
Užívání Paralenu Grip chřipka a kašel v těhotenství se nedoporučuje.
Kojení
Během krátkodobé léčby paracetamolem není nutno za předpokladu pečlivého sledování kojence přerušit kojení. O podávání dextromethorfanu během kojení nejsou dostupné žádné údaje. Fenylefrin snižuje tvorbu mléka u zvířat, proto jeho užívání není vhodné na počátku laktace, při kojení novorozenců a zejména nedonošenců. Vzhledem k tomu, že nejsou dostupné žádné údaje o používání kombinovaného přípravku Paralen Grip chřipka a kašel během kojení, užívání se nedoporučuje. Je vhodnější volit jednosložkové přípravky, které jsou během kojení ověřeny jako bezpečné.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Přípravek Paralen Grip chřipka a kašel nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. U citlivých pacientů však může vyvolat nežádoucí účinky (bolest hlavy, únava, malátnost, závratě), které mohou tuto schopnost nepříznivě ovlivnit.
Pokud takové stavy u pacienta nastanou, je třeba se vyvarovat činností vyžadujících rychlé reakce a motorickou koordinaci (např. řízení, obsluha strojů, práce ve výškách atd.).
4.8 Nežádoucí účinky
Nežádoucí účinky se při podávání přípravku v doporučených terapeutických dávkách vyskytují zpravidla přechodně a mají mírný klinický průběh.
U poruch krve a žloutenky, uváděných mezi nežádoucími účinky paracetamolu, nebyla vždy prokázána kauzalita ve vztahu k paracetamolu.
Fenylefrin může způsobit zvýšení krevního tlaku provázené bolestí hlavy, závratí, zvracením, průjmem, nespavostí a zřídka palpitacemi. Tyto účinky byly zaznamenány při užívání terapeutických dávek fenylefrinu pouze ojediněle.
Při vyšších dávkách dextromethorfanu byly pozorovány bolesti hlavy, nystagmus a zhoršená výslovnost.
V následující tabulce jsou shrnuty nežádoucí účinky pro jednotlivé účinné látky rozdělené do skupin podle terminologie MedDRA s uvedením frekvence výskytu: velmi časté (> 1/10); časté (> 1/100 až < 1/10); méně časté (> 1/1 000 až < 1/100); vzácné (> 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (<
1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit):
Nežádoucí účinky paracetamolu
|
MedDRA třídy orgánových systémů |
Frekvence |
Nežádoucí účinek |
|
Poruchy krve a lymfatického systému |
velmi vzácné |
agranulocytóza, leukopenie, neutropenie, pancytopenie, trombocytopenie |
|
Poruchy imunitního systému |
není známo |
anafylaktický šok, angioedém |
|
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy |
velmi vzácné |
bronchospazmus |
|
Poruchy jater a žlučových cest |
velmi vzácné | |
|
není známo |
cytolytická hepatitida, která může vést k akutnímu selhání jater | |
|
Poruchy kůže a podkožní tkáně |
vzácné |
kožní alergické reakce, vyrážka |
|
velmi vzácné |
toxická epidermální nekrolýza (TEN), Stevens-Johnsonův syndrom (SJS), akutní generalizovaná exantematózní pustulóza (AGEP), fixní lékový exantém (viz bod 4.4) |
Nežádoucí účinky dextromethorphanu
|
MedDRA třídy orgánových systémů |
Frekvence |
Nežádoucí účinek |
|
Poruchy imunitního systému |
není známo |
alergické kožní reakce, jako je vyrážka se svěděním, kopřivka, fixní lékový exantém, angioedém, anafylaxe |
|
Psychiatrické poruchy |
méně časté |
zhoršená výslovnost |
|
není známo |
psychotické poruchy, včetně halucinací a zmatenosti | |
|
Poruchy nervového systému |
časté |
bolesti hlavy, závrať |
|
velmi vzácné |
nystagmus | |
|
není známo |
neurologické nálezy, jako jsou ospalost, pocit na omdlení, dystonie, zejména u dětí | |
|
Gastrointestinální poruchy |
velmi vzácné | |
|
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace |
časté |
Nežádoucí účinky fenylefrinu
|
MedDRA třídy orgánových systémů |
Frekvence |
Nežádoucí účinek |
|
Srdeční poruchy |
velmi vzácné |
palpitace |
|
Poruchy nervového systému |
časté |
bolesti hlavy |
|
Gastrointestinální poruchy |
velmi vzácné | |
|
Cévní poruchy |
velmi vzácné |
zvýšení krevního tlaku |
|
Psychiatrické poruchy |
časté |
nespavost, závratě (točení hlavy) |
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10
webové stránky: www.sukl. cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Paracetamol
Předávkování již relativně nízkými dávkami paracetamolu (8-15 g v závislosti na tělesné hmotnosti pacienta) může mít za následek závažné poškození jater a někdy akutní renální tubulární nekrózu.
Do 24 hodin se může objevit nauzea, zvracení, anorexie, bledost, letargie a pocení. Bolest v břiše může být prvním příznakem jaterního poškození, objevuje se během prvních 24 hod. Může vzniknout jaterní cytolýza, která může vést k jaternímu selhání, encefalopatii, kómatu až smrti. Komplikaci selhání jater představují metabolická acidóza, edém mozku, krvácivé projevy, hypoglykémie, hypotenze, infekce a renální selhání. 12 až 48 hodin po akutním předávkování se zvyšují hladiny jaterních transamináz, laktátdehydrogenázy a bilirubinu spolu s poklesem hladiny prothrombinu. Prodloužení protrombinového času je indikátorem zhoršení funkce jater, a proto se doporučuje jeho monitorování. Pacienti, kteří užívají induktory enzymů (karbamazepin, fenytoin, barbituráty, rifampicin) nebo mají abuzus alkoholu v anamnéze, jsou více náchylní k poškození jater. K akutnímu renálnímu selhání může dojít i bez přítomnosti závažného poškození jater. Jinými projevy intoxikace jsou poškození myokardu a pankreatitida a pancytopenie.
Léčení předávkování: Je nutná hospitalizace. Vyvolání zvracení, výplach žaludku, zvl. byl-li paracetamol požit před méně než 4 hodinami, poté je nutné podat methionin (2,5 g p. o.), dále jsou vhodná podpůrná opatření. Podání aktivního uhlí z důvodů snížení gastrointestinální absorpce je sporné. Doporučuje se monitorování plazmatické koncentrace paracetamolu. Specifické antidotum acetylcystein je nutno podat do 8-15 hodin po otravě, příznivé účinky však byly pozorovány i při pozdějším podání. Acetylcystein se většinou podává dospělým a dětem i. v. v 5% glukóze v počáteční dávce 150 mg/kg tělesné hmotnosti během 15 minut. Potom 50 mg/kg v infuzi 5% glukózy po dobu 4 hodin a dále 100 mg/kg do 16. resp. 20. hodiny od zahájení terapie. Acetylcystein lze podat i p. o. do l0 hodin od požití toxické dávky paracetamolu v dávce 70-140 mg/kg 3krát denně. U velmi těžkých otrav je možná hemodialýza či hemoperfuze.
Fenylefrin
Předávkování fenylefrinem může vyvolat podrážděnost, bolest hlavy, vzestup krevního tlaku, a někdy poruchy srdečního rytmu. Může rovněž vyvolat nauzeu a zvracení. Léčba by měla být symptomatická v souladu s klinickými projevy.
Dextromethorfan
Předávkování dextromethorfanem může ojediněle vyvolat únavu a malátnost, při vyšších dávkách byly pozorovány bolesti hlavy, nystagmus a zhoršená výslovnost.
Neurologické nálezy, jako jsou ospalost, závrať, točení hlavy, pocity na omdlení, únava, zpomalená a nezřetelná řeč nebo nystagmus (viz bod 4.8).
Psychotické poruchy, včetně halucinací a zmatenosti (viz bod 4.8).
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: paracetamol, kombinace kromě psycholeptik, ATC kód: N02BE51
Účinek přípravku Paralen Grip chřipka a kašel je dán kombinací analgetického a antipyretického působení paracetamolu, antitusického účinku dextromethorfanu a dekongestivního účinku fenylefrinu.
Paracetamol pravděpodobně působí inhibicí enzymu cyklooxygenázy na úrovni centrálního nervového systému. Tímto mechanismem je potlačena produkce prostaglandinů, které způsobují bolest a horečku. Doba nástupu analgetického účinku je 1/2 hodiny po perorálním podání, maximálního antipyretického účinku je dosaženo za 2-4 hodiny. Antipyretický a analgetický účinek trvá podle velikosti dávky zpravidla 4-6 hodin po perorálním podání.
Podstata antitusického účinku dextromethorfanu není zcela jasná, je ovšem jisté, že nepůsobí opioidním mechanismem. Jedná se o potlačení kašle centrálním mechanismem, jednou z možností je ovlivnění glutamátových receptorů.
Fenylefrin je sympatomimetikum, které působí dekongesci hyperemických sliznic bez výrazných ostatních efedrinových účinků (tachykardie, euforie). Je to selektivní agonista a1-adrenergních receptorů, někteří autoři mu přisuzují také slabě agonizující účinky na jiné adrenergní receptory.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Paracetamol je rychle absorbován z gastrointestinálního traktu, vrcholové koncentrace v plasmě je dosaženo za 0,5-2 hodiny. Absolutní biologická dostupnost je asi 80% a není závislá na dávce při normálních terapeutických dávkách (5-20 mg/kg). Není vázán na plazmatické proteiny. Distribuční objem je asi 0,9 l/kg. Plazmatický poločas kolísá mezi 1-3 hodinami a není ovlivněn věkem. Je metabolisován v játrech a vylučován do moči hlavně jako glukuronidové a sulfátové konjugáty. Při předávkování se objevuje saturace hlavního detoxikačního metabolitu N-acetyl-p-benzochinoniminu konjugací s glutathionem. To vede k jeho kumulaci a možnému poškození jater.
Dextromethorfan je po perorálním podání dobře absorbován s výrazným efektem prvního průchodu játry. V důsledku presystémového metabolismu má variabilní hodnotu plazmatických koncentrací.
V játrech vzniká hlavní a účinný metabolit dexthorfan, který je odpovědný za výraznou část účinku dextromethorfanu. Maximální klinický účinek je možné pozorovat mezi 5.-6. hodinou od podání. Biologický poločas eliminace je pro dextromethorfan mezi 1,5 až 4 hodinami, pro dexthorfan potom 3,5-6 hodin.
Fenylefrin je z trávicího traktu nepravidelně vstřebáván s významným presystémovým metabolismem (60 %). Maximální plazmatické koncentrace dosahuje mezi 1 až 2 hodinami. Hematoencefalickou bariérou proniká jen velmi malé množství podané dávky. Nebyl popsán žádný farmakologicky aktivní metabolit fenylefrinu. Biologický poločas eliminace fenylefrinu je 2-3 hodiny.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Předklinické údaje týkající se bezpečnosti kombinovaného přípravku nejsou k dispozici.
Paracetamol
Toxicita paracetamolu byla rozsáhle studovaná na mnohých zvířecích druzích.
a) Akutní toxicita
LD50 per os je u potkana 3,7 g/kg , u myši 338 mg/kg.
b) Chronická toxicita
Ve studiích sub-chronické a chronické toxicity paracetamolu u laboratorních potkanů a myší bylo pozorováno poškození gastrointestinálního traktu, změny hodnot krevního obrazu nebo degenerace parenchymu jater a ledvin vedoucí až k nekróze. Tyto změny jsou dávány do souvislosti jak s mechanizmem účinku, tak s metabolizmem paracetamolu. Metabolity paracetamolu, kterým se toxické účinky přičítají, a související orgánové změny byly prokázány také u člověka. Proto by se paracetamol neměl užívat dlouhodobě a ve vyšších dávkách.
c) Mutagenní a karcinogenní potenciál
Výsledky genotoxických studií s paracetamolem jsou nejednoznačné. Účinek paracetamolu je značně závislý na použité koncentraci a také na době působení. Kancerogenní působení paracetamolu bylo pozorováno pouze po podání vysokých, hepatotoxických dávek. V normálních terapeutických dávkách není užívání paracetamolu spojeno s rizikem genotoxicity a kancerogenity.
d) Reprodukční toxicita
Studie na laboratorních zvířatech neposkytly důkaz o embryotoxicitě nebo fetotoxicitě paracetamolu. Dextromethorfan
Akutní toxicita - LD50 po per orálním podání u myši 165 mg/kg; u potkana 350 mg/kg, a u morčete 366 mg/kg.
Dávky 120 a 150 mg/kg, výrazně převyšující standardní klinickou dávku a podávané per orálně potkanům (samicím a samcům), vedly k výrazným změnám v chování, aniž by byly detekovány jakékoli neuropatologické změny. Studie genotoxicity s dextromethorfanem vedly k negativním výsledkům.
Karcinogenní potenciál nebyl u hlodavců po podání dextrometorphanu pozorován.
Údaje o reprodukční toxicitě a fetotoxicitě po podání dextromethorfanu zvířatům nejsou k dispozici.
Fenylefrin
Akutní toxicita fenylefrinu (LD50) činí 120 mg/kg tělesné hmotnosti u myší, ale 350 mg/kg tělesné hmotnosti u potkanů. Specifické projevy toxicity nebyly u zvířat po podání fenylefrinu pozorovány. Studie genotoxicity s fenylefrinem vedly k nejednoznačným výsledkům. Karcinogenní potenciál nebyl u hlodavců po podání fenylefrinu pozorován.
Údaje o reprodukční toxicitě a fetotoxicitě po podání fenylefrinu zvířatům nejsou k dispozici.
Více informací viz bod 4.6.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Jádro tablety: mikrokrystalická celulosa předbobtnalý kukuřičný škrob sodná sůl kroskarmelosy povidon 30 kyselina stearová 50%
Potahová vrstva: hypromelosa 2910/5 makrogol 6000 oxid titaničitý (E 171) simetikonová emulze SE4 mastek
hlinitý lak chinolinové žluti (E 104)
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
2 roky
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchovávání. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Blistr (bezbarvý průhledný PVC/Al), krabička.
Velikost balení: 12 a 24 potahovaných tablet Paralen Grip chřipka a kašel.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Zentiva, k. s., Praha, U Kabelovny 130, 102 37 Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
07/618/10-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 8. 9. 2010
Datum posledního prodloužení registrace: 18.11.2015
10. DATUM REVIZE TEXTU
18.11.2015
9/9