Pantoprazole Zentiva 20 Mg
Sp.zn. sukls193429/2015
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Pantoprazole Zentiva 20 mg enterosolventní tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna enterosolventní tableta obsahuje pantoprazolum 20 mg (což odpovídá 22,575 mg pantoprazolum natricum sesquihydricum).
Pomocné látkyse známým účinkem:
Jedna enterosolventní tableta obsahuje 38,425 mg maltitolu a 0,345 mg sojového lecithinu (viz bod 4.4).
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Enterosolventní tableta.
Žlutá oválná tableta o rozměrech 8,2 x 4,4 mm.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Dospělí a dospívající ve věku od 12 let Symptomatická léčba refluxní choroby jícnu.
Dlouhodobá léčba a prevence relapsu u refluxní ezofagitidy.
Dospělí
Prevence gastroduodenálních vředů spojených s užíváním neselektivních nesteroidních antiflogistik (NSAID) u rizikových pacientů s nutnou pokračující léčbou NSAID (viz bod 4.4).
4.2 Dávkování a způsob podání Doporučené dávkování
Dospělí a dospívající ve věku od 12 let Symptomatická léčba refluxní choroby jícnu
Doporučená dávka je jedna enterosolventní tableta přípravku Pantoprazole Zentiva 20 mg denně. K ústupu potíží dochází obvykle během 2-4 týdnů. Pokud toto období není dostatečné, ústupu obtíží je dosaženo během dalších 4 týdnů. Jestliže již bylo úspěšně dosaženo úlevy, případné potíže, které se znovu objeví, mohou být zvládnuty dávkou 20 mg denně v režimu podle potřeby. Přechod na kontinuální léčbu lze zvažovat v případě, že potíže nelze uspokojivě zvládnout léčbou podle potřeby.
Dlouhodobá léčba a prevence relapsu u refluxní ezofagitidy
K dlouhodobé léčbě se doporučuje udržovací dávka jedna enterosolventní tableta přípravku Pantoprazole Zentiva 20 mg denně. Pokud by došlo v průběhu léčby k relapsu, je možné zvýšit dávku na 40 mg pantoprazolu denně. Pro tyto případy je k dispozici přípravek Pantoprazole Zentiva 40 mg. Po vyléčení relapsu může být dávka znovu snížena na 20 mg pantoprazolu.
Dospělí
Prevence gastroduodenálních vředů spojených s užíváním neselektívních nesteroidních antiflogistik (NSAID) u rizikových pacientů s nutnou pokračující léčbou NSAID
Doporučené dávkování je jedna enterosolventní tableta přípravku Pantoprazole Zentiva 20 mg denně. Zvláštní populace
Děti ve věku do 12 let
Podávání přípravku Pantoprazole Zentiva 20 mg dětem mladším 12 let se vzhledem k nedostatečným údajům o bezpečnosti a účinnosti nedoporučuje.
Porucha funkce jater
Denní dávka 20 mg pantoprazolu by neměla být překročena u pacientů se závažnou poruchou funkce jater (viz bod 4.4).
Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin není nutná úprava dávky.
Starší pacienti
U starších pacientů není nutná úprava dávky.
Způsob podání
Tablety se nesmí žvýkat ani drtit, polykají se celé jednu hodinu před jídlem a zapíjejí se trochou vody.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku, substituované benzimidazoly, sójový olej nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Porucha funkce jater
U pacientů se závažnou poruchou funkce jater by během léčby pantoprazolem měla být pravidelně monitorována hladina jaterních enzymů, zvláště v případě dlouhodobého užívání. V případě zvýšení jaterních enzymů je třeba léčbu přerušit (viz bod 4.2).
Kombinovaná léčba
V případě kombinované léčby je třeba dodržovat souhrny údajů o přípravku příslušných léčivých přípravků.
Současné užívání s NSAID
Užívání 20 mg pantoprazolu jako prevence vzniku gastroduodenálních vředů vyvolaných neselektivními nesteroidními antiflogistiky (NSAID) je třeba omezit na pacienty, kteří vyžadují kontinuální léčbu NSAID a mají zvýšené riziko vzniku gastrointestinálních komplikací. Zvýšené riziko je třeba vyhodnotit podle individuálních rizikových faktorů, např. věk (> 65 let), anamnéza žaludečního nebo duodenálního vředu nebo krvácení v horní části gastrointestinálního traktu.
Při výskytu varovných příznaků
Pokud se vyskytne jakýkoliv varovný příznak (např. výrazný nechtěný úbytek na váze, opakující se zvracení, porucha polykání, zvracení krve, anémie nebo meléna) a v případě podezření nebo potvrzení žaludečního vředu je třeba vyloučit maligní onemocnění, protože léčba pantoprazolem může zmírnit příznaky a tím zpozdit stanovení diagnózy.
Pokud příznaky přetrvávají i přes odpovídající léčbu, je třeba zvážit další vyšetření.
Současné užívání s atazanavirem
Nedoporučuje se současné užívání inhibitorů protonové pumpy s atazanavirem (viz bod 4.5).
Pokud je kombinace atazanaviru a inhibitoru protonové pumpy považována za nezbytnou, doporučuje se pečlivé klinické sledování (např. virová zátěž) v kombinaci se zvýšením dávky atazanaviru na 400 mg s ritonavirem 100 mg. Denní dávka 20 mg pantoprazolu by neměla být překročena.
Vliv na absorpci vitamínu B12
Pantoprazol, stejně jako všechny léky zabraňující tvorbě žaludeční kyseliny, může snížit absorpci vitamínu B12 (kyanokobalaminu) kvůli hypo- nebo achlorhydrii. Toto je třeba zvážit u pacientů se sníženými rezervami vitamínu B12 nebo s rizikovými faktory pro sníženou absorpci vitamínu B 12 při dlouhodobé terapii, nebo jsou-li pozorovány klinické známky takového stavu.
Dlouhodobá terapie
Při dlouhodobé terapii, především pokud terapie překračuje dobu 1 roku, mají být pacienti pod pravidelným dohledem.
Gastrointestinální infekce vyvolané bakteriemi
Při užívání pantoprazolu, podobně jako dalších inhibitorů protonové pumpy (PPI), lze očekávat zvýšení počtu bakterií běžně se vyskytujících v horním gastrointestinálním traktu. Léčba 20 mg pantoprazolu může vést k mírnému zvýšení rizika výskytu gastrointestinálních infekcí způsobených bakteriemi rodu Salmonella, Campylobacter a C.difficile.
Zlomeniny kostí
Inhibitory protonové pumpy, obzvláště pokud jsou podávány ve vysokých dávkách a dlouhodobě (déle než 1 rok), mohou mírně zvyšovat riziko zlomenin proximálního konce femuru, distálního konce předloktí a obratlů, zejména u starších osob a osob se známými rizikovými faktory. Podle výsledků observačních studií mohou inhibitory protonové pumpy zvyšovat celkové riziko fraktur o 10-40%.
K tomuto zvýšení mohou částečně přispívat jiné rizikové faktory. Pacienti s rizikem osteoporózy mají být adekvátně léčeni a mají mít zajištěn dostatečný přísun vitaminu D a kalcia.
Hypomagnesemie
U pacientů léčených dlouhodobě inhibitory protonové pumpy, jako je pantoprazolum, byly hlášeny případy závažné hypomagnesemie. Tito pacienti byli léčeni nejméně 3 měsíce, ve většině případů 1 rok. Hypomagnesemie se může projevit závažnými příznaky, jako je únava, tetanie, delirium, křeče, závratě a ventrikulární arytmie. Počáteční příznaky však mohou být nenápadné a mohou být přehlédnuty. U většiny postižených pacientů došlo ke zlepšení stavu poté, co byla léčba inhibitorem protonové pumpy ukončena a zahájena suplementace magnesiem.
U pacientů, u nichž je plánována dlouhodobá léčba nebo kteří mají užívat inhibitor protonové pumpy společně s digoxinem nebo jinými látkami, které mohou způsobit hypomagnesemii (např. diuretika), je vhodné vyšetřit hladinu magnesia před zahájením léčby a opakovaně v jejím průběhu.
Subakutní kožní lupus erythematodes (SCLE)
S inhibitory protonové pumpy jsou velmi vzácně spojeny případy SCLE. Pokud se objeví léze, zejména na místech, kde je kůže vystavena slunečním paprskům, a pokud jsou tyto léze doprovázeny bolestí kloubů, pacient by měl neprodleně vyhledat lékařskou pomoc a lékař by měl zvážit vysazení přípravku Pantoprazole Zentiva 20 mg. SCLE, který se vyvinul po předchozí léčbě některým inhibitorem protonové pumpy, může zvyšovat riziko SCLE i u jiných inhibitorů protonové pumpy.
Sójový lecithin
Tento přípravek obsahuje sójový lecithin. Pokud je pacient alergický na arašídy nebo sóju, nesmí tento přípravek užívat (viz bod 4.3).
Intolerance fruktosy
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktosy by tento přípravek neměli užívat.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Vliv pantoprazolu na absorpci jiných léčivých přípravků
Z důvodu vysoké a dlouhodobé inhibice sekrece žaludeční kyseliny může pantoprazol snížit absorpci léčiv, jejichž biologická dostupnost závisí na pH v žaludku, např. některá azolová antimykotika, jako jsou ketokonazol, itrakonazol, posakonazol a další léčiva, jako erlotinib.
Léčba HIV (atazanavir)
Podávání atazanaviru a jiných přípravků pro léčbu HIV, jejichž absorpce závisí na pH, současně s inhibitory protonové pumpy může vést k významnému snížení biologické dostupnosti těchto HIV přípravků a může ovlivnit jejich účinnost. Proto se souběžné podávání inhibitorů protonové pumpy s atazanavirem nedoporučuje (viz bod 4.4).
Kumarinová antikoagulancia (fenprokumon nebo warfarin)
Ačkoliv ve farmakokinetických klinických studiích nebyly pozorovány interakce při souběžném podávání fenprokumonu nebo warfarinu, po uvedení na trh byly zaznamenány izolované případy změn v INR. Proto se u pacientů, kteří užívají kumarinová antikoagulancia (např. fenprokumon nebo warfarin), doporučuje monitorování protrombinového času / INR po zahájení, ukončení nebo v průběhu nepravidelného užívání pantoprazolu.
Methotrexát
Bylo hlášeno, že souběžné podávání vysokých dávek methotrexátu (např. 300 mg) a inhibitorů protonové pumpy zvyšuje u některých pacientů hladinu methotrexátu v krvi. Z tohoto důvodu může být v případech, kdy se podávají vysoké dávky methotrexátu, například u zhoubného nádorového onemocnění nebo psoriázy, nutné zvážit dočasné vysazení pantoprazolu.
Jiné studie interakcí
Pantoprazol je rozsáhle metabolizován v játrech prostřednictvím enzymatického systému cytochromu P450. Hlavní cestou metabolizace je demethylace prostřednictvím CYP2C19 a mezi další metabolické cesty patří oxidace prostřednictvím CYP3A4.
Studie interakcí s přípravky, které jsou také metabolizovány těmito cestami, jako je karbamazepin, diazepam, glibenklamid, nifedipin a perorální kontraceptiva s obsahem levonorgestrelu a etinylestradiolu, neodhalily žádné klinicky signifikantní interakce.
Výsledky řady studií interakcí prokázaly, že pantoprazol neovlivňuje metabolismus léčivých látek metabolizovaných prostřednictvím CYP1A2 (jako kofein, theofylin), CYP2C9 (jako piroxikam, diklofenak, naproxen), CYP2D6 (jako metoprolol), CYP2E1 (jako ethanol), ani nezasahuje do absorpce digoxinu spojené s p-glykoproteinem.
Nebyly zaznamenány interakce se současně podávanými antacidy.
Zároveň byly provedeny studie interakcí se souběžným podáváním pantoprazolu a některých antibiotik (klarithromycin, metronidazol, amoxicilin). Nebyly zjištěny žádné klinicky významné interakce.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Nejsou k dispozici dostatečné údaje o podávání pantoprazolu těhotným ženám. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Potenciální riziko pro člověka není známé. Přípravek Pantoprazole Zentiva 20 mg by neměl být v těhotenství podáván, pokud to není nezbytně nutné.
Kojení
Studie na zvířatech prokázaly vylučování pantoprazolu do mateřského mléka. Bylo pozorováno vylučování do lidského mléka. Při rozhodování, zda kojit nebo přerušit kojení, zda pokračovat v podávání přípravku Pantoprazole Zentiva 20 mg nebo jeho užívání ukončit, je třeba vyhodnotit přínos kojení pro dítě a přínos léčby přípravkem Pantoprazole Zentiva 20 mg pro matku.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Mohou se vyskytnout nežádoucí účinky jako závrať a poruchy vidění (viz bod 4.8). Pokud pacient pocítí tyto příznaky, nesmí řídit a obsluhovat stroje.
4.8 Nežádoucí účinky
Přibližně u 5 % pacientů lze očekávat výskyt nežádoucích účinků. Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou průjem a bolest hlavy, oba tyto účinky se projevují u přibližně 1 % pacientů.
Níže uvedená tabulka uvádí seznam nežádoucích účinků pozorovaných u pantoprazolu, seřazených podle následující klasifikace četnosti výskytu:
Velmi časté (> 1/10); časté (> 1/100 až < 1/10); méně časté (> 1/1 000 až < 1/100); vzácné (> 1/1 000 až > 1/10 000); velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Na žádné nežádoucí účinky hlášené po uvedení na trh není možné aplikovat četnosti nežádoucích účinků, proto jsou uvedeny pod četností “není známo”.
V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.
Tabulka 1. Nežádoucí účinky pantoprazolu v klinických studiích a po uvedení na trh
|
Frekvence Třída orgánových systémů |
Méně časté |
Vzácné |
Velmi vzácné |
Není známo |
|
Poruchy krve a lymfatického systému |
Agranulocytóza |
Trombocytopenie Leukopenie Pancytopenie | ||
|
Poruchy imunitního systému |
Hypersenzitivita (včetně anafylaktické reakce a anafylaktického šoku) | |||
|
Poruchy metabolismu a výživy |
Hyperlipidemie a zvýšení lipidů (triglyceridů a cholesterolu); změny tělesné hmotnosti |
Hyponatremie Hypomagnesemie (viz bod 4.4) Hypokalcemie ve spojení s hypomagnesemií; Hypokalemie | ||
|
Psychiatrické poruchy |
Poruchy spánku |
Deprese (a zhoršení všech příznaků) |
Dezorientace (a zhoršení všech příznaků) |
Halucinace; Zmatenost (zvláště u predisponovaných pacientů, jakož i horšení těchto |
|
příznaků, kde již jsou přítomny) | ||||
|
Poruchy nervového systému |
Bolest hlavy; závratě |
Poruchy chuti |
Parestezie | |
|
Poruchy oka |
Poruchy vidění/ rozmazané vidění | |||
|
Gastrointestinální poruchy |
Průjem; Nausea/zvracení; Bolesti horní části břicha a plynatost; Zácpa; Sucho v ústech; Bolest břicha a břišní diskomfort | |||
|
Poruchy jater a žlučových cest |
Zvýšené jaterní enzymy (transaminázy, y-GT) |
Zvýšený bilirubin |
Hepatocelulární poškození; žloutenka; jaterní selhání | |
|
Poruchy kůže a podkožní tkáně |
Vyrážka/ exantém/ erupce; Pruritus |
Kopřivka; Angioedém |
Stevens-Johnsonův syndrom; Lyellův syndrom; Erythema multiforme; Fotosenzitivita; Subakutní kožní lupus erythematodes (viz bod 4.4) | |
|
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně |
Fraktury proximálního konce femuru, distálního konce předloktí a obratlů (viz. bod 4.4) |
Artralgie; myalgie |
Svalové křeče jako důsledek nerovnováhy elektrolytů | |
|
Poruchy ledvin a močových cest |
Intersticiální Nefritida (s možnou progresí selhání ledvin) | |||
|
Poruchy reprodukčního systému a prsu |
Gynekomastie | |||
|
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace |
Zvýšení tělesné teploty; Periferní edém |
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48 100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Žádné příznaky předávkování u člověka nejsou známy.
Dávky do 240 mg aplikované intravenózně po dobu dvou minut byly dobře tolerovány.
Z důvodu vysoké vazby na proteiny krevní plazmy, není pantoprazol možné rychle eliminovat pomocí dialýzy.
V případě předávkování s klinickými známkami intoxikace neexistují žádná specifická terapeutická doporučení kromě symptomatické a podpůrné léčby.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: inhibitory protonové pumpy, ATC kód: A02BC02.
Mechanismus účinku
Pantoprazol je substituovaný benzimidazol, který inhibuje sekreci kyseliny chlorovodíkové v žaludku specifickou blokádou protonové pumpy parietálních buněk.
Pantoprazol se konvertuje na aktivní formu v kyselém prostředí parietálních buněk, kde inhibuje enzym H+, K+-ATPázu, tj. finální stádium tvorby kyseliny chlorovodíkové v žaludku.
Inhibice je závislá na dávce a ovlivňuje jak bazální, tak stimulovanou sekreci kyseliny. U většiny pacientů je vymizení příznaků dosaženo v průběhu 2 týdnů. Stejně jako u jiných inhibitorů protonové pumpy a inhibitorů H2 receptorů způsobuje léčba pantoprazolem snížení acidity v žaludku, a tím zvyšuje gastrin v poměru ke snížení acidity. Zvýšení gastrinu je reverzibilní. Protože se pantoprazol váže na enzym distálně od úrovně buněčných receptorů, může inhibovat sekreci kyseliny chlorovodíkové nezávisle na stimulaci jinými látkami (acetylcholin, histamin, gastrin). Účinek je stejný při perorálním i intravenózním podání přípravku.
Působením pantoprazolu se zvyšují hodnoty gastrinu nalačno. Při krátkodobém užívání ve většině případů nepřekračují horní mez normálních hodnot. Při dlouhodobé léčbě se hladiny gastrinu ve většině případů zdvojnásobí. K nadměrnému zvýšení však dochází pouze v izolovaných případech. Následkem toho je při dlouhodobé léčbě vzácně pozorováno mírné až střední zvýšení počtu specifických endokrinních buněk (ECL) v žaludku (jednoduchá až adenomatoidní hyperplázie). Podle dosud provedených studií byla tvorba karcinoidních prekurzorů (atypická hyperplázie) nebo žaludečních karcinoidů zjištěna ve studiích na zvířatech (viz bod 5.3.), tyto projevy nebyly pozorovány u člověka.
Na základě studií na zvířatech nelze vyloučit vliv dlouhodobé léčby pantoprazolem překračující období 1 roku na endokrinní parametry štítné žlázy.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Pantoprazol je rychle absorbován a maximálních koncentrací v plazmě je dosaženo i po jednorázové perorální dávce 20 mg. Maximálních sérových koncentrací kolem 1 - 1,5 pg/ml je dosaženo průměrně za 2 - 2,5 hodiny po podání, a tyto hodnoty zůstávají konstantní i po opakovaném podávání.
Farmakokinetika se neliší po jednorázovém či opakovaném podání. V dávkovém rozmezí 10 - 80 mg je plazmatická kinetika pantoprazolu lineární jak po perorálním, tak po intravenózním podání.
Bylo zjištěno, že absolutní biologická dostupnost z tablety je kolem 77 %. Současný příjem potravy neovlivňuje AUC, maximální sérovou koncentraci, a tedy ani na biologickou dostupnost. Současný příjem potravy pouze zvyšuje kolísání doby vstřebávání.
Distribuce
Vazba pantoprazolu na proteiny krevní plazmy je asi 98 %. Distribuční objem činí asi 0,15 l/kg. Eliminace
Pantoprazol je metabolizován téměř výhradně v játrech. Hlavní cestou metabolizace je demetylace prostřednictvím CYP2C19 s následnou konjugací se sulfátem, mezi další metabolické cesty patří oxidace prostřednictvím CYP3A4. Terminální poločas je přibližně 1 hodina a clearance se pohybuje okolo 0,1 l/hod/kg. Vyskytlo se několik případů se zpožděnou eliminací. Díky specifické vazbě pantoprazolu na protonovou pumpu parietálních buněk nekoreluje eliminační poločas s mnohem delší dobou trvání účinku (inhibice sekrece kyseliny).
Renální eliminace představuje hlavní cestu exkrece (asi 80 %) metabolitů pantoprazolu, zbytek je vylučován stolicí. Hlavním metabolitem v séru i v moči je desmethylpantoprazol konjugovaný se sulfátem. Poločas hlavního metabolitu (asi 1,5 hod) není o mnoho delší než poločas pantoprazolu.
Charakteristiky u pacientů/zvláštních skupin jedinců
Přibližně 3 % evropské populace postrádá funkční enzym CYP2C19 a tito lidé se označují jako pomalí metabolizátoři. U těchto jedinců je metabolismus pantoprazolu pravděpodobně katalyzován především CYP3A4. Po podání jednorázové dávky 40 mg pantoprazolu byla průměrná plocha pod křivkou plazmatických koncentrací v čase (AUC) přibližně 6x vyšší u pomalých metabolizátorů než u jedinců s funkčním enzymem CYP2C19 (aktivní metabolizátoři). Průměrné vrcholové plazmatické koncentrace se zvýšily asi o 60 %. Tato zjištění nemají vliv na dávkování pantoprazolu.
Pacienti s poruchou funkce ledvin
Při podávání pantoprazolu pacientům s poruchou funkce ledvin (včetně dialyzovaných pacientů, u kterých dochází k vyloučení pouze zanedbatelného množství pantoprazolu) není nutné snížení dávky. Stejně jako u zdravých jedinců je poločas pantoprazolu krátký. Jen velmi malé množství pantoprazolu je dialyzováno. Ačkoli hlavní metabolit má mírně opožděný poločas (2 - 3 hod), exkrece je přesto rychlá, a tudíž nedochází ke kumulaci.
Pacienti s poruchou funkce jater
Ačkoli se hodnota poločasu u pacientů s jaterní cirhózou (třídy A a B podle Childa) zvyšuje na 3 až 6 hod a hodnoty AUC se zvyšují o faktor 3 až 5, maximální sérové koncentrace se zvyšují jen mírně o faktor 1,3 ve srovnání se zdravými jedinci.
Starší populace
Mírné zvýšení AUC a Cmax x u starších dobrovolníků oproti mladším rovněž nebylo klinicky relevantní.
Děti
Po podání jednotlivé perorální dávky 20 nebo 40 mg pantoprazolu dětem ve věku 5 - 16 let byly hodnoty AUC a Cmax v rozmezí odpovídajícímu hodnotám u dospělých.
Po podání jednotlivých i.v. dávek pantoprazolu 0,8 nebo 1,6 mg/kg dětem ve věku 2 - 16 let nebyly pozorovány významné souvislosti mezi clearance pantoprazolu a věkem nebo tělesnou hmotností. AUC a distribuční objem byly v souladu s hodnotami pro dospělé.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Preklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po opakovaném podání a genotoxicity neodhalují žádná specifická rizika pro člověka.
Ve dvouletých studiích kancerogenity na potkanech byla nalezena neuroendokrinní neoplazmata. Navíc byly nalezeny papilomy dlaždicových buněk v přední části žaludku potkanů. Podrobně byl zkoumán mechanismus vedoucí k tvorbě gastrických karcinoidů při léčbě substituovanými benzimidazoly, což umožňuje závěr, že se jedná o sekundární reakci na nadměrné zvýšení sérových hladin gastrinu, které nastalo u potkanů během chronického podávání vysokých dávek. Ve dvouletých studiích na hlodavcích byl u potkanů a u myších samic pozorován vyšší výskyt jaterních nádorů, což bylo interpretováno jako následek vysokého stupně metabolizace pantoprazolu v játrech.
Mírné zvýšení neoplastických změn štítné žlázy bylo pozorováno ve skupině potkanů, kterým byly podávány nejvyšší dávky (200 mg/kg). Výskyt těchto tumorů souvisí se změnami odbourávání tyroxinu v játrech potkanů vyvolanými pantoprazolem. Protože terapeutické dávky u člověka jsou nízké, neočekávají se žádné nežádoucí účinky na štítnou žlázu.
Reprodukční studie na zvířatech poukázaly na lehkou fetotoxicitu u dávek nad 5 mg/kg. Výzkumy neodhalily žádné důkazy poškození fertility či teratogenních účinků. Přechod přes placentu byl testován na potkanech a bylo zjištěno, že se zvyšuje s pozdějšími stádii gestace. V důsledku toho je koncentrace pantoprazolu u plodu krátce před porodem zvýšena.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Jádro tablety: maltitol (E965) krospovidon sodná sůl karmelosy uhličitan sodný (E500) kalcium-stearát
Potah tablety:
polyvinylalkohol
mastek (E553b)
oxid titaničitý (E171)
makrogol 3350
sojový lecithin (E322)
žlutý oxid železitý (E172)
uhličitan sodný (E500)
disperze kopolymeru MA/EA 1:1 30%
triethyl-citrát (E1505)
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
Nylon/Al/PVC-Al blistry: 3 roky.
HDPE lahvičky: 2 roky.
Po prvním otevření lahvičky spotřebujte přípravek do 3 měsíců.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Nylon/Al/PVC-Al blistry.
HDPE lahvičky s PP uzávěrem a vysoušedlem.
Velikost balení
14, 28, 56, 84 a 98 enterosolventních tablet (blistry).
14 a 28 enterosolventních tablet (HDPE lahvičky).
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Žádné zvláštní požadavky.
Všechen nepoužitý materiál nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Zentiva, k. s., Praha, Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
09/1048/10-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
29.12.2010
10. DATUM REVIZE TEXTU
1.12.2015
10/10