Oxykodon Actavis 20 Mg
Sp.zn.sukls213160/2012, sukls213161/2012, sukls213162/2012, sukls213163/2012, sukls213165/2012, sukls213166/2012, sukls213167/2012, sukls213168/2012
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Oxykodon Actavis 5 mg Oxykodon Actavis 10 mg Oxykodon Actavis 15 mg Oxykodon Actavis 20 mg Oxykodon Actavis 30 mg Oxykodon Actavis 40 mg Oxykodon Actavis 60 mg Oxykodon Actavis 80 mg tablety s prodlouženým uvolňováním
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Oxykodon Actavis 5 mg:
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje oxycodoni hydrochloridum 5 mg odpovídající oxycodonum 4,5 mg.
Oxykodon Actavis 10 mg:
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje oxycodoni hydrochloridum 10 mg odpovídající oxycodonum 9 mg.
Oxykodon Actavis 15 mg:
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje oxycodoni hydrochloridum 15 mg odpovídající oxycodonum 13,5 mg.
Oxykodon Actavis 20 mg:
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje oxycodoni hydrochloridum 20 mg odpovídající oxycodonum 18 mg.
Oxykodon Actavis 30 mg:
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje oxycodoni hydrochloridum 30 mg odpovídající oxycodonum 27 mg.
Oxykodon Actavis 40 mg:
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje oxycodoni hydrochloridum 40 mg odpovídající oxycodonum 36 mg.
Oxykodon Actavis 60 mg:
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje oxycodoni hydrochloridum 60 mg odpovídající oxycodonum 54 mg.
Oxykodon Actavis 80 mg:
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje oxycodoni hydrochloridum 80 mg odpovídající oxycodonum 72 mg.
Pomocné látky se známým účinkem:
Tablety s prodlouženým uvolňováním obsahují monohydrát laktosy.
Oxykodon Actavis 5 mg:
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje 31,6 mg monohydrátu laktosy. Oxykodon Actavis 10 mg:
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje 63,2 mg monohydrátu laktosy. Oxykodon Actavis 15 mg:
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje 63,2 mg monohydrátu laktosy. Oxykodon Actavis 20 mg:
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje 31,6 mg monohydrátu laktosy. Oxykodon Actavis 30 mg:
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje 63,2 mg monohydrátu laktosy. Oxykodon Actavis 40 mg:
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje 31,6 mg monohydrátu laktosy. Oxykodon Actavis 60 mg:
Jednatableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje 63,2 mg monohydrátu laktosy. Oxykodon Actavis 80 mg:
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje 63,2 mg monohydrátu laktosy. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tableta s prodlouženým uvolňováním.
Oxykodon Actavis 5 mg:
Modré, kulaté, bikonvexní tablety, 7 mm v průměru, na jedné straně s vyraženým „OX 5“ Oxykodon Actavis 10 mg:
Bílé, kulaté, bikonvexní tablety, 9 mm v průměru, na jedné straně s vyraženým „OX 10“ Oxykodon Actavis 15 mg:
Šedé, kulaté, bikonvexní tablety, 9 mm v průměru, na jedné straně s vyraženým „OX 15“. Oxykodon Actavis 20 mg:
Růžové, kulaté, bikonvexní tablety, 7 mm v průměru, na jedné straně s vyraženým „OX 20“. Oxykodon Actavis 30 mg:
Hnědé, kulaté, bikonvexní tablety, 9 mm v průměru, na jedné straně s vyraženým „OX 30“. Oxykodon Actavis 40 mg:
Žluté, kulaté, bikonvexní tablety, 7 mm v průměru, na jedné straně s vyraženým „OX 40“ Oxykodon Actavis 60 mg:
Červené, kulaté, bikonvexní tablety, 9 mm v průměru, na jedné straně s vyraženým „OX 60“ Oxykodon Actavis 80 mg:
Zelené, kulaté, bikonvexní tablety, 9 mm v průměru, na jedné straně s vyraženým „OX 80“
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Silná bolest, kterou lze adekvátně zvládat pouze pomocí opioidních analgetik.
Oxykodon Actavis je indikován pro dospělé a dospívající starší 12 let.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dávkování závisí na intenzitě bolesti a individuální vnímavosti k léčbě u každého pacienta. Platí následující obecná doporučení pro dávkování:
Dospělí a dospívající od 12 let
Titrace dávky a její úprava
Obecně platí, že počáteční dávka pro pacienty dosud neléčené opioidy je 10 mg oxykodon-hydrochloridu podávaných v 12hodinových intervalech. U některých pacientů může být přínosná počáteční dávka 5 mg, aby se minimalizoval výskyt nežádoucích účinků.
Pacienti, kteří již užívali opioidy, mohou léčbu započít s vyššími dávkami s ohledem na jejich zkušenosti s dřívější léčbou opioidy.
Pro dávky, které nelze realizovat těmito silami, jsou dostupné jiné síly.
Podle kontrolovaných klinických studií odpovídá 10-13 mg oxykodon-hydrochloridu přibližně 20 mg morfin-sulfátu, oba podávané v lékové formě s prodlouženým uvolňováním.
Vzhledem k individuálním rozdílům v citlivosti na různé opioidy se doporučuje, aby pacienti začali s přípravkem Oxykodon Actavis po změně medikace z jiných opioidů s 50-75 % vypočtené dávky oxykodonu.
Někteří pacienti, užívající přípravek Oxykodon Actavis podle pevně stanoveného schématu, potřebují analgetika s rychlým uvolňováním jako záchrannou medikaci ke zvládnutí průlomové bolesti. Oxykodon Actavis není indikován k léčbě akutní bolesti a/nebo průlomové bolesti. Jednotlivá dávka záchranné medikace by neměla být vyšší než 1/6 ekvianalgetické dávky přípravku Oxykodon Actavis. Použití záchranné medikace vícekrát než dvakrát denně signalizuje, že dávku přípravku Oxykodon Actavis je třeba zvýšit. Dávka by neměla být upravována častěji než jednou za 1-2 dny, dokud se nedosáhne stabilního podávání dvakrát denně.
Zvyšování dávky z 10 mg na 20 mg užívaných každých 12 hodin by mělo být prováděno v krocích po přibližně jedné třetině denní dávky. Cílem je dávka specifická pro pacienta, která při podávání dvakrát denně poskytuje adekvátní analgezii s přijatelnými nežádoucími účinky a minimální potřebou záchranné medikace a je jí možné užívat jako medikaci k úlevě od bolesti tak dlouho, jak je potřebné bolest léčit.
Pro většinu pacientů je vhodné rovnoměrné rozložení (stejná dávka ráno i večer) podle pevně stanoveného schématu (každých 12 hodin). Pro některé pacienty ale může být vhodné rozložit dávky nerovnoměrně. Obecně platí, že by měla být užívána co možná nejnižší účinná analgetická dávka.
K léčbě nemaligní bolesti je obvykle dostačující dávka 40 mg ; ovšem mohou být nutné i vyšší dávky. U pacientů s bolestí související s nádorovým onemocněním mohou být vyžadovány dávky 80 - 120 mg, které mohou být v individuálních případech zvýšeny až na 400 mg. Pokud jsou potřeba ještě vyšší dávky, je třeba zvážit poměr účinnosti s tolerancí a rizikem nežádoucích účinků.
Způsob podání
Perorální podání.
Určené dávky přípravku Oxykodon Actavis se užívají podle pevně stanoveného schématu dvakrát denně.
Tablety s prodlouženým uvolňováním lze užívat s jídlem nebo nezávisle na jídle, s dostatečným množstvím tekutiny. Tablety přípravku Oxykodon Actavis se polykají celé, nesmí se kousat.
Délka léčby
Přípravek Oxykodon Actavis se nemá používat déle, než je nezbytné. Pokud je kvůli typu a závažnosti onemocnění nezbytná dlouhodobá léčba, musí být na základě pečlivého a pravidelného monitorování stanoveno zda a do jaké míry by měla léčba pokračovat.
Přerušení léčby
Pokud již pacient nepotřebuje léčbu oxykodonem, doporučuje se dávku snižovat postupně, aby se předešlo abstinenčním příznakům.
Pediatrická populace
Nebyly provedeny žádné studie u pacientů mladších 12 let, proto se oxykodon-hydrochlorid nemá u pacientů mladších 12 let používat.
Starší pacienti
U starších pacientů obvykle není nutná úprava dávkování.
Pacienti s poruchou funkce ledvin nebo jater
U těchto pacientů má být počáteční dávka zvolena konzervativním přístupem. Doporučená úvodní dávka pro dospělé má být snížena o 50 % (např. celková denní dávka 10 mg perorálně u pacientů dosud neléčených opioidy) a u každého pacienta by měla být titrována tak, aby adekvátně tlumila bolest podle jejich klinické situace.
Rizikoví pacienti
U rizikových pacientů (například s nízkou tělesnou hmotností nebo pomalým metabolismem léčivých přípravků), kteří nikdy nebyli léčeni opioidy, má být zpočátku podávána polovina doporučené dávky. Titrace dávky se má provádět v souladu s individuální klinickou situací.
Pokyny k otevření blistru zabezpečeného před dětmi viz bod 6.6.
4.3 Kontraindikace
- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
- Závažná respirační deprese s hypoxií a/nebo hyperkapnií.
- Závažná chronická obstrukční plicní nemoc.
- Cor pulmonale.
- Závažné astma bronchiale.
- Zvýšená hladina oxidu uhličitého v krvi.
- Paralytický ileus.
- Náhlá příhoda břišní, opožděné vyprazdňování žaludku.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Pediatrická populace
Oxykodon Actavis nebyl studován u dětí mladších 12 let. Bezpečnost a účinnost nebyla prokázána, proto se použití u dětí mladších 12 let nedoporučuje.
Starší nebo oslabení pacienti
Hlavním rizikem předávkování opioidy je respirační deprese. Zvláštní opatrnosti je třeba dbát u starších a oslabených pacientů, u pacientů se závažnou poruchou funkce plic, jater nebo ledvin, myxedémem, hypotyreózou, Addisonovou chorobou (insuficiencí nadledvin), toxickou psychózou (např. alkohol), hypertrofií prostaty, adrenokortikální nedostatečností, u pacientů závislých na alkoholu, závislých na opioidech, u pacientů s deliriem tremens, pankreatitidou, s onemocněním žlučových cest, zánětlivým střevním onemocněním, s biliární nebo renální kolikou, hypotenzí, hypovolémií, se zvýšeným intrakraniálním tlakem jako je poranění hlavy, poruchou oběhové regulace, s epilepsií nebo tendencemi k záchvatům nebo u pacientů užívajících inhibitory MAO.
Pacienti podstupující chirurgický zákrok v oblasti břicha
Podobně jako u jiných opioidů, se má oxykodon užívat se zvýšenou opatrností u stavů po břišních operacích, protože je známo, že opioidy ovlivňují střevní motilitu. Oxykodon se nemá užívat, dokud se lékař neubezpečí o normální funkci střevního traktu.
Pacienty se závažnou poruchou funkce jater je třeba pečlivě sledovat.
Respirační deprese
Respirační deprese je nejvýznamnějším rizikem při užívání opioidů a nejčastěji se vyskytuje u starších a oslabených pacientů. Tlumivý účinek oxykodonu na respiraci může vést ke zvýšení koncentrace oxidu uhličitého v krvi a tím i v mozkomíšním moku. U predisponovaných pacientů mohou opioidy způsobit závažný pokles krevního tlaku.
Dlouhodobé užívání, tolerance a vysazení
Během chronického podávání se může u pacienta vyvinout tolerance na lék, což může vyžadovat vyšší dávky, aby bylo možné udržet požadovaný analgetický účinek. Dlouhodobé podávání tohoto přípravku může vést k fyzické závislosti a při okamžitém přerušení terapie se mohou vyskytnout abstinenční příznaky. Pokud již léčba oxykodonem není nutná, je žádoucí snižovat denní dávky postupně, aby se zabránilo abstinenčním příznakům. Abstinenční příznaky mohou zahrnovat zívání, mydriázu, slzení, rhinoreu, třes, hyperhidrózu, úzkost, neklid, křeče a nespavost.
Hyperalgézie
Velmi vzácně se může, zejména při podávání vysokých dávek oxykodonu, vyskytnout hyperalgézie bez odezvy na další zvýšení dávky. V tomto případě je třeba snížit dávku oxykodonu nebo použít alternativní opioid.
Potenciál ke vzniku závislosti
Oxykodon Actavis má primární potenciál ke vzniku závislosti. Oxykodon má podobný profil zneužití jako jiní silní agonisté opioidních receptorů. Oxykodon může být vyhledáván a zneužíván osobami s latentní nebo manifestní závislostí. Existuje možnost vzniku psychické závislosti (adikce) na opioidní analgetika, včetně oxykodonu. Když je však přípravek u pacientů s chronickou bolestí používán podle pokynů, riziko vzniku fyzické nebo psychické závislosti je výrazně sníženo nebo musí být posouzeno odlišným způsobem. Nejsou k dispozici žádné údaje o skutečném výskytu psychické závislosti u pacientů s chronickou bolestí. Pacientům dříve závislých na alkoholu a drogách musí být přípravek předepisován zvlášť opatrně.
Předoperační použití
Přípravek Oxykodon Actavis se nedoporučuje pro předoperační použití ani pro pooperační použití v průběhu prvních 12-24 hodin.
Zneužití k parenterální žilní injekci
V případě zneužití perorálních lékových forem k parenterálnímu podání mohou pomocné látky obsažené v tabletě vést k lokální nekróze, infekci, zvýšenému riziku endokarditidy a poškození srdeční chlopně, které mohou být fatální, granulomu plic nebo jiným závažným, život ohrožujícím příhodám.
Tablety se nesmí žvýkat ani drtit
Aby nedošlo k poškození vlastního řízeného uvolňování, musí se tablety s prodlouženým uvolňováním polykat celé, nesmí se lámat, kousat ani drtit. Podání rozlomené, rozkousané nebo rozdrcené tablety s prodlouženým uvolňováním oxykodonu vede k rychlému uvolnění a vstřebání potenciálně smrtelné dávky oxykodonu (viz bod 4.9).
Alkohol
Souběžné užívání alkoholu a oxykodon-hydrochloridu může zvýšit nežádoucí účinky přípravku; je třeba se vyvarovat jejich souběžného užívání.
Oxykodon Actavis obsahuje laktosu
Tento léčivý přípravek obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, vrozeným deficitem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy by tento přípravek neměli užívat.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Při současné léčbě s léky, které mají vliv na CNS, jako jsou ostatní opioidy, sedativa, hypnotika, antidepresiva, antipsychotika, anestetika, svalová relaxancia, antihistaminika a antiemetika, může dojít ke zvýraznění tlumivého účinku na CNS. Inhibitory MAO jsou známy svou interakcí s opioidními analgetiky. Inhibitory MAO způsobují excitaci CNS nebo depresi s hypertenzní nebo hypotenzní krizí (viz bod 4.4). Oxykodon by proto měl být používán s opatrností u pacientů užívajících inhibitory MAO, nebo kteří užívali inhibitory MAO v průběhu posledních dvou týdnů (viz bod 4.4).
Alkohol může zesilovat farmakodynamické účinky oxykodonu; je třeba se vyvarovat jejich souběžnému užívání.
Anticholinergika (např. antipsychotika, antihistaminika, antiemetika, antiparkinsonika) mohou zvýšit anticholinergní nežádoucí účinky oxykodonu (jako je zácpa, sucho v ústech nebo poruchy s močením).
Cimetidin může inhibovat metabolismus oxykodonu.
Oxykodon je primárně metabolizován přes CYP3A4 a částečně přes CYP2D6. Aktivita těchto metabolitů může být inhibována nebo indukována společným podáním různých léčiv nebo potravinových doplňků.
Inhibitory CYP3A4 jako makrolidová antibiotika (např. klarithromycin, erythromycin, telithromycin), azolová antimykotika (např. ketokonazol, vorikonazol, itrakonazol, posakonazol), inhibitory proteáz (např. boceprevir, ritonavir, indinavir, nelfinavir, sachinavir), cimetidin a grapefruitová šťáva mohou způsobit snížení clearance oxykodonu, což může vést ke zvýšení koncentrací oxykodonu v plazmě. Snížení dávky oxykodonu a následná úprava titrace může být nezbytná.
Některé konkrétní příklady jsou uvedeny níže:
• itrakonazol, silný inhibitor CYP3A4, v dávce 200 mg perorálně po dobu pěti dnů zvýšil
AUC perorálního oxykodonu. V průměru byla AUC přibližně 2,4krát vyšší (v rozmezí 1,5-3,4).
• vorikonazol, inhibitor CYP3A4, v dávce 200 mg dvakrát denně po dobu čtyř dnů (400 mg
podáno v prvních dvou dávkách), zvýšil AUC perorálního oxykodonu. V průměru byla AUC přibližně 3,6krát vyšší (v rozmezí 2,7-5,6).
• telithromycin, inhibitor CYP3A4, v dávce 800 mg perorálně po dobu čtyř dnů, zvýšil AUC
perorálního oxykodonu. V průměru byla AUC přibližně 1,8krát vyšší (v rozmezí 1,3-2,3).
• grapefruitová šťáva, inhibitor CYP3A4, v dávce 200 ml třikrát denně po dobu pěti dnů, zvýšila AUC perorálního oxykodonu. V průměru byla AUC přibližně 1,7krát vyšší
(v rozmezí 1,1-2,1).
Induktory CYP3A4, jako je rifampicin, karbamazepin, fenytoin a třezalka tečkovaná, mohou
indukovat metabolismus oxykodonu a způsobit zvýšenou clearance oxykodonu vedoucí ke snížení plazmatických koncentrací oxykodonu. Může být nezbytné upravit dávku oxykodonu.
Některé konkrétní příklady jsou uvedeny níže:
• třezalka tečkovaná, induktor CYP3A4, v dávce 300 mg třikrát denně po dobu patnácti dní, snížila AUC perorálního oxykodonu. V průměru bylo AUC přibližně o 50 % nižší (v rozmezí 37-57 %).
• rifampicin, induktor CYP3A4, v dávce 600 mg jednou denně po dobu sedmi dnů, snížil AUC perorálního oxykodonu. V průměru bylo AUC přibližně o 86 % nižší.
Léky, které inhibují aktivitu CYP2D6, např. paroxetin, fluoxetin a chinidin, mohou způsobit sníženou clearance oxykodonu, která by mohla vést ke zvýšení plazmatických koncentrací oxykodonu.
Vliv dalších relevantních inhibitorů izoenzymů na metabolismus oxykodonu není znám. Potenciální interakce by měly být vzaty v úvahu. Byly pozorovány klinicky relevantní změny u mezinárodního normalizovaného poměru (INR) v obou směrech u osob, u kterých byla kumarinová antikoagulancia aplikována společně s oxykodon-hydrochloridem.
Nebyly provedeny žádné studie zkoumající vliv oxykodonu na metabolismus jiných léků katalyzovaný CYP.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Použití tohoto léčivého přípravku je třeba se vyhnout v maximální možné míře u těhotných nebo kojících žen.
K dispozici jsou pouze omezené údaje o podávání oxykodonu u těhotných žen. Děti narozené matkám, kterým byly podány opioidy v posledních 3 až 4 týdny před porodem, je třeba monitorovat vzhledem k riziku respirační deprese. U novorozenců matek léčených oxykodonem mohou být pozorovány abstinenční příznaky.
Kojení
Oxykodon přechází do mateřského mléka a může u kojence způsobit útlum dýchání. Z tohoto důvodu nemá být oxykodon podáván kojícím matkám.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Oxykodon může zhoršit schopnost řídit a obsluhovat stroje.
Pacienti, u nichž je léčba stabilizována, nemusí mít nutně zakázáno řízení motorových vozidel. Ošetřující lékař musí posoudit individuální situaci.
4.8 Nežádoucí účinky
Oxykodon může způsobit respirační depresi, miózu, bronchospazmy, křeče hladkého svalstva a může potlačit kašlací reflex.
Nežádoucí účinky, které mohou souviset s léčbou, jsou uvedeny v následující tabulce podle tříd orgánových systémů a absolutní frekvence.
Třídy |
Velmi |
Časté |
Méně časté |
Vzácné |
Četnost |
orgánových |
časté (> |
(> 1/100 až |
(> 1/1 000 až |
(>1/10 000 až |
neznámá (z |
systémů |
1/10) |
<1/10) |
<1/100) |
<1/1 000) |
dostupných údajů nelze |
určit) | |||||
Poruchy krve a lymfatického systému |
lymfadenopatie | ||||
Poruchy imunitního systému |
hypersenzitivita |
anafylaktick á reakce | |||
Endokrinní poruchy |
syndrom nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu | ||||
Poruchy metabolismu a výživy |
snížená chuť k jídlu |
dehydratace | |||
Psychiatrické poruchy |
insomnie, abnormální myšlení, amnézie, ojedinělé případy poruchy řeči |
agitovanost, emoční labilita, euforie, halucinace, snížení libida, léková závislost (viz bod 4.4), depersonalizace, změny chuti, poruchy zraku, hyperakusis |
agrese | ||
Poruchy nervového systému |
ospalost, závratě, bolest hlavy |
slabost, třes |
amnézie, křeče, hypertonie, zvýšení i snížení svalového tonu, mimovolní svalové kontrakce, hypestézie, poruchy koordinace, poruchy řeči, synkopa, parestézie, poruchy chuti |
hyperalgesie | |
Poruchy oka |
zhoršení zraku, lakrimální poruchy, mióza | ||||
Poruchy ucha a labyrintu | |||||
Srdeční poruchy |
supraventrikulár ní tachykardie, palpitace (v souvislosti s abstinenčním syndromem) | ||||
Cévní poruchy |
vazodilatace |
ortostatická |
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy |
bronchospas mus |
zvýšený kašel, zánět hltanu, rýma, změny hlasu, respirační deprese | |||
Gastrointestinál ní poruchy |
zácpa, |
sucho v ústech, vzácně doprovázené žízní, gastrointestin ální poruchy jako bolesti břicha, průjem, dyspepsie, ztráta chuti k jídlu |
vředy v ústech, zánět dásní, stomatitis, nadýmání, dysfagie, říhání, ileus |
krvácení dásní, zvýšená chuť k jídlu, řídká stolice, zabarvení zubů |
zubní kaz |
Poruchy jater a žlučových cest |
zvýšení hodnot jaterních enzymů |
cholestáza, biliární kolika | |||
Poruchy kůže a podkožní tkáně |
kožní erupce včetně vyrážky, ve vzácných případech zvýšena fotosenzitivi- ta, v ojedinělých případech kopřivka nebo exfoliativní hyperhidróza |
suchá kůže |
herpes simplex, kopřivka | ||
Poruchy ledvin a močových cest |
poruchy močení (zvýšená nutnost močení) |
retence moči |
hematurie | ||
Poruchy reprodukčního systému a prsu |
snížené libido, erektilní dysfunkce |
amenorea | |||
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace |
pocení, stavy slabosti |
náhodné zranění, bolest (např. bolest na hrudi), otok, migréna, fyzická závislost s abstinenčními příznaky, léková tolerance, zimnice, malátnost, |
změny tělesné hmotnosti (zvýšení nebo snížení), celulitida |
periferní otoky, žízeň |
Může se vyvinout tolerance a závislost.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10
Webové stránky: www .sukl .cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování Příznaky a intoxikace
Mióza, respirační deprese, somnolence, snížený tonus kosterního svalstva a pokles krevního tlaku.
V závažných případech může nastat oběhový kolaps, stupor, kóma, bradykardie a nekardiogenní plicní edém, hypotenze; při zneužití silných opioidů, jako je oxykodon, mohou být vysoké dávky fatální.
Léčba intoxikace
Primární pozornost by měla být věnována udržení průchodnosti dýchacích cest a zavedení asistované nebo řízené ventilace.
Předávkování lze léčit podáním opioidních antagonistů (např. naloxonu 0,4-2 mg intravenózně).
V případě potřeby lze podání opakovat v intervalech 2-3 minut. Dále je možné podat infuzi 2 mg
v 500 ml 0,9% chloridu sodného nebo 5% glukózy (což odpovídá 0,004 mg/ml naloxonu). Infuze by měla být podávána rychlostí odpovídající předchozím podávaným dávkám a měla by být přizpůsobena reakci pacienta.
Je třeba zvážit výplach žaludku. V případě, že podstatná část byla požita do 1 hodiny a za předpokladu, že dýchací cesty lze chránit, je třeba zvážit i podání aktivního uhlí (50 g pro dospělé, 10-15 g pro děti). Lze předpokládat, že pozdější podání aktivního uhlí může být výhodné pro přípravky s prodlouženým uvolňováním, nicméně neexistují důkazy na podporu tohoto tvrzení. Pro urychlení průchodu je možné užít vhodné laxativum (např. roztok na PEG bázi). Podpůrná opatření (umělé dýchání, dodávka kyslíku, podávání vazopresorů a infuzní terapie) by měla být použita při léčbě doprovodného oběhového šoku. Srdeční zástava nebo arytmie vyžadují srdeční masáž nebo defibrilaci. V případě potřeby je třeba použít umělé dýchání a udržovat vodní a elektrolytovou rovnováhu.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: přírodní opiové alkaloidy ATC kód: N02AA05
Oxykodon má afinitu ke kappa, mí a delta opioidním receptorům v mozku a míše. Působí na tyto receptory jako opioidní agonista bez antagonistických účinků. Terapeutický účinek je převážně analgetický a sedativní. Ve srovnání s rychle uvolňovaným oxykodonem, podávaným samostatně nebo v kombinaci s jinými látkami, poskytují tablety s prodlouženým uvolňováním úlevu od bolesti po výrazně delší dobu bez zvýšeného výskytu nežádoucích účinků.
Endokrinní systém
Opioidy mohou ovlivnit hypotalamo-hypofyzo-adrenokortikální nebo -gonadální osu. Některé změny mohou zahrnovat zvýšení sérového prolaktinu a snížení plazmatické hladiny kortizolu a testosteronu. Klinické příznaky mohou vyplývat z těchto hormonálních změn.
Ostatní farmakologické účinky
Studie in vitro a studie na zvířatech ukazují různé účinky přírodních opioidů, jako je morfin, na složky imunitního systému; klinický význam těchto nálezů není znám. Není známo, zda má semisyntetický opioid oxykodon podobné imunologické účinky jako morfin.
Klinické studie
Účinnost oxykodonu byla prokázána u bolesti spojené s nádorovým onemocněním, pooperační bolesti a závažné nemaligní bolesti, jako je diabetická neuropatie, postherpetická neuralgie, bolest dolní části zad a osteoartritidy. U poslední uvedené indikace trvala léčba 18 měsíců a ukázala se jako velmi účinná u mnoha pacientů, u nichž nesteroidní antiflogistika (NSAID) neposkytovala dostatečnou úlevu. Účinnost oxykodonu u neuropatické bolesti byla potvrzena třemi placebem kontrolovanými studiemi.
U pacientů s chronickou nemaligní bolestí byla analgezie udržována stabilním dávkováním až po dobu tří let.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Tablety s prodlouženým uvolňováním Oxykodon Actavis mají relativní biologickou dostupnost srovnatelnou s rychle uvolňovaným oxykodonem a dosahují maximální plazmatické koncentrace za 3 hodiny po požití ve srovnání s 1 - 1,5 hodiny. Maximální plazmatické koncentrace a kolísání koncentrací oxykodonu u forem s prodlouženým uvolňováním a forem s rychlým uvolňováním jsou srovnatelné, pokud jsou podávány ve stejné denní dávce v intervalech 12, respektive 6 hodin.
Požití tučného jídla neovlivňuje maximální koncentraci nebo rozsah absorpce oxykodonu.
Tablety se nesmí drtit, dělit nebo žvýkat protože to vede k rychlému uvolnění a vstřebání potenciálně smrtelné dávky oxykodonu v důsledku narušení vlastnosti prodlouženého uvolňování.
Distribuce
Absolutní biologická dostupnost oxykodonu je přibližně dvě třetiny vzhledem k parenterální aplikaci. V ustáleném stavu je distribuční objem oxykodonu až 2,6 l/kg; vazba na plazmatické bílkoviny až 38-45%, eliminační poločas až 4 až 6 hodin a plazmatická clearance až 0,8 l/min.
Metabolismus
Oxykodon je metabolizován ve střevě a játrech na noroxykodon a oxymorfon, jakož i na několik glukuronidových konjugátů. Na tvorbě noroxykodonu a oxymorfonu se pravděpodobně podílejí CYP3A4 resp. CYP2D6. Oxymorfon má analgetickou aktivitu, ale je přítomen v plazmě v nízkých koncentracích a nepřispívá tak k farmakologickému účinku oxykodonu.
Eliminace
Oxykodon a jeho metabolity jsou vylučovány močí a stolicí. Oxykodon prostupuje placentou a vyskytuje se i v mateřském mléce.
Linearita/nelinearita
Tablety s prodlouženým uvolňováním jsou bioekvivalentní úměrně dávce s ohledem na množství absorbované léčivé látky a srovnatelné, pokud jde o míru absorpce.
Starší jedinci
Plazmatická koncentrace oxykodonu je u starších jedinců o 15 % vyšší ve srovnání s mladšími jedinci.
Pohlaví
Ženy mají v průměru až o 25 % vyšší koncentraci oxykodonu v plazmě než muži, při úpravě podle tělesné hmotnosti. Důvod není znám.
Pacienti s poruchou funkce ledvin
U pacientů s mírnou, středně těžkou a těžkou poruchou ledvin byla koncentrace oxykodonu v plazmě 1,1krát, respektive 1,4krát a 1,7krát vyšší než u pacientů s normální funkcí ledvin. AUC se zvýšila průměrně 1,5krát, respektive 1,7krát a 2,3krát ve srovnání s pacienty s normální funkcí ledvin. Eliminační poločas oxykodonu pak vzrostl 1,5krát, respektive 1,2krát a 1,4krát ve srovnání s pacienty s normální funkcí ledvin.
Pacienti s poruchou funkce jater
U pacientů s mírnou, středně těžkou a těžkou poruchou jater byla koncentrace oxykodonu v plazmě 1,2krát, respektive 2krát a 1,9krát vyšší než u pacientů s normální funkcí jater. AUC se zvýšila průměrně 1,4krát, respektive 3,2krát a 3,2krát ve srovnání s pacienty s normální funkcí jater. Eliminační poločas oxykodonu pak vzrostl 1,1krát, respektive 1,8 krát a 1,8 krát ve srovnání s pacienty s normální funkcí jater
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku
Teratogenita
Oxykodon v dávkách do 8 mg/kg tělesné hmotnosti neměl žádný vliv na fertilitu a raný vývoj embrya u samců a samic potkanů a nezpůsobil malformace u potkanů v dávkách do 8 mg/kg a u králíků v dávkách 125 mg/ kg tělesné hmotnosti.
Při statistickém hodnocení jednotlivých plodů u králíků však byl pozorován zvýšený výskyt vývojových změn v souvislosti s dávkou (zvýšený výskyt 27 presakrálních obratlů, nadbytečné páry žeber). Při statistickém hodnocení těchto parametrů podle vrhů se zvýšil pouze výskyt 27 presakrálních obratlů a pouze ve skupině, které byla podávána dávka 125 mg/kg tělesné hmotnosti, což je dávka, která vyvolala silné farmakotoxické účinky u březích zvířat. Studie prenatálního a postnatálního vývoje potkanů F1 ukázala, že tělesná hmotnost potkanů, kterým byla podávána denní dávka 6 mg/kg, byla nižší ve srovnání s tělesnou hmotností kontrolní skupiny při dávkách snižujících hmotnost matky a příjem potravy (NOAEL 2 mg/kg tělesné hmotnosti). Nebyl pozorován účinek na fyzické, reflexologické a smyslové vývojové parametry ani na indexy chování a reprodukce.
Studie perinatálního a postnatálního vývoje potkanů ukázala, že tělesná hmotnost matky a příjem potravy se snižovaly při dávkách > 2 mg/kg/d ve srovnání s kontrolní skupinou. Tělesná hmotnost byla nižší u potkanů F1 od matek, které dostávaly dávku 6 mg/kg/d. Nebyl pozorován účinek na fyzické, reflexologické a smyslové vývojové parametry ani na indexy chování a reprodukce u mláďat F1 (NOEL pro F1 mláďata byl 2 mg/kg/d na základě účinků tělesné hmotnosti pozorované pro 6 mg/kg/d). Nebyly zjištěny žádné účinky na generaci F2 při jakékoliv velikosti dávky ve studii.
Kancerogenita
Nebyly provedeny žádné dlouhodobé studie kancerogenity.
Mutagenita
Výsledky studií in vitro a in vivo prokázaly, že genotoxické riziko oxykodonu pro člověka při terapeuticky dosahovaných systémových koncentracích je minimální nebo žádné.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Jádro tablety:
Monohydrát laktosy Hypromelosa
Povidon K30 Kyselina stearová Magnesium- stearát Koloidní bezvodý oxid křemičitý
Potah 5 mg:
Částečně hydrolyzovaný polyvinylalkohol Oxid titaničitý (E171)
Makrogol 3350 Mastek
Hlinitý lak indigokarmínu (E132)
Žlutý oxid železitý (E172)
10 mg:
Oxid titaničitý (E171)
Hypromelosa Makrogol 400 Polysorbát 80
15 mg:
Částečně hydrolyzovaný polyvinylalkohol Oxid titaničitý (E171)
Makrogol 3350
Mastek
Černý oxid železitý (E172)
Žlutý oxid železitý (E172)
20 mg:
Částečně hydrolyzovaný polyvinylalkohol Oxid titaničitý (E171)
Makrogol 3350
Mastek
Červený oxid železitý (E172)
30 mg:
Částečně hydrolyzovaný polyvinylalkohol Makrogol 3350 Mastek
Červený oxid železitý (E172)
Černý oxid železitý (E172)
Hlinitý lak indigokarmínu (E132)
40 mg:
Částečně hydrolyzovaný polyvinylalkohol Oxid titaničitý (E171)
Makrogol 3350
Mastek
Žlutý oxid železitý (E172)
60 mg:
Částečně hydrolyzovaný polyvinylalkohol
Makrogol 3350
Mastek
Červený oxid železitý (E172)
Karmín (E120)
Černý oxid železitý (E172)
80 mg:
Částečně hydrolyzovaný polyvinylalkohol
Makrogol 3350
Mastek
Oxid titaničitý (E171)
Hlinitý lak indigokarmínu (E132)
Žlutý oxid železitý (E172)
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
2 roky.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Blistry:
Uchovávejte při teplotě do 25 °C.
HDPE lahvička:
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání .
6.5 Druh obalu a obsah balení
Blistry zabezpečené proti dětem (PVC/PVdC/Al/PET/papír).
Velikost balení:
10 mg, 20 mg, 40 mg, 80 mg: 1, 20, 28, 30, 50, 56, 60, 98 a 100 tablet s prodlouženým uvolňováním | ||
15 mg: 1, 20, 30, 56, 98 a 100 tablet s prodlouženým uvolňováním | ||
30 mg, 60 mg: 1, 20, 30, 50, 56, 98 a 100 tablet s prodlouženým uvolňováním |
5 mg: 1, 20, 28, 30, 50, 56, 60 a 100 tablet s prodlouženým uvolňováním
Blistr (PVC/Al) v krabičce.
Velikost balení:
5 mg: 1, 20, 28, 30, 50, 56, 60 a100 tablet s prodlouženým uvolňováním
10 mg, 20 mg, 40 mg, 80 mg: 1, 20, 28, 30, 50, 56, 60, 98 a 100 tablet s prodlouženým uvolňováním | ||
15 mg: 1, 20, 30, 56, 98 a 100 tablet s prodlouženým uvolňováním | ||
30 mg, 60 mg: 1, 20, 30, 50, 56, 98 a 100 tablet s prodlouženým uvolňováním |
Bílé, kulaté, HDPE lahvičky s LDPE víčkem.
Velikost balení: 98 a 100 tablet s prodlouženým uvolňováním
Bílé, kulaté HDPE lahvičky s dětským bezpečnostním LDPE uzávěrem,
Velikost balení: 98 a 100 tablet s prodlouženým uvolňováním
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Žádné zvláštní požadavky.
Návod kpoužití Mistru zabezpečeného proti dětem:
1. Nevytlačujte tabletu přímo z blistru
2. Oddělte jeden dílek blistru v místě perforace
3. Opatrně odlepte zadní část blistru, čímž otevřete kapsu
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Actavis Group PTC ehf.
Reykjavíkurvegur 76-78 220 Hafnarfjoróur Island
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
Oxykodon Actavis 5 mg: 65/195/14-C Oxykodon Actavis 10 mg: 65/196/14-C Oxykodon Actavis 15 mg: 65/197/14-C Oxykodon Actavis 20 mg: 65/198/14-C Oxykodon Actavis 30 mg: 65/199/14-C Oxykodon Actavis 40 mg: 65/200/14-C Oxykodon Actavis 60 mg: 65/201/14-C Oxykodon Actavis 80 mg: 65/202/14-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
14.5.2014
10. DATUM REVIZE TEXTU
14.5.2014
15