Příbalový Leták

Noprex 35 Mikrogramů/H Transdermální Náplast

sp.zn.sukls186394/2016 SOUHRN ÚDAJů o přípravku

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Noprex 35 mikrogramů/h transdermální náplast Noprex 52,5 mikrogramů/h transdermální náplast Noprex 70 mikrogramů/h transdermální náplast

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 35 pg/h:

Jedna transdermální náplast obsahuje buprenorphinum 20 mg.

Plocha obsahující léčivou látku: 25 cm2.

Rychlost uvolňování: buprenorphinum 35 mikrogramů za hodinu (po dobu 96 hodin).

52,5 pg/h:

Jedna transdermální náplast obsahuje buprenorphinum 30 mg.

Plocha obsahující léčivou látku: 37,5 cm2.

Rychlost uvolňování: buprenorphinum 52,5 mikrogramů za hodinu (po dobu 96 hodin) 70 pg/h:

Jedna transdermální náplast obsahuje buprenorphinum 40 mg.

Plocha obsahující léčivou látku: 50 cm2.

Rychlost uvolňování: buprenorphinum 70 mikrogramů za hodinu (po dobu 96 hodin) Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Transdermální náplast.

35 pg/h:

Obdélníková béžově zbarvená náplast se zaoblenými hranami s potiskem "buprenorfin" a "35 pg/h" v modré barvě.

52,5 pg/h:

Obdélníková béžově zbarvená náplast se zaoblenými hranami s potiskem "buprenorfin" a "52,5 pg/h" v modré barvě.

70 pg/h:

Obdélníková béžově zbarvená náplast se zaoblenými hranami s potiskem "buprenorfin" a "70 pg/h" v modré barvě.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Středně silná až silná bolest při nádorovém onemocnění a silná bolest, která nereaguje na neopioidní analgetika.

Přípravek Noprex není vhodný k léčbě akutní bolesti.

4.2    Dávkování a způsob podání

Dávkování

Pacienti starší 18let

Dávkování by mělo být přizpůsobeno individuálně každému pacientovi dle charakteru jeho obtíží a reakce na léčbu (intenzita bolesti, míra utrpení, individuální odezva na léčbu). Měla by být podána nejnižší možná dávka, která zajistí adekvátní úlevu od bolesti. K zajištění takového individuálního přizpůsobení léčby jsou k dispozici tři síly transdermálních náplastí: Noprex 35 pg/h, Noprex 52,5 pg/h a Noprex 70 pg/h.

Volba počáteční dávky:

U pacientů, kteří dosud neužívali žádná analgetika, by měla být léčba zahájena náplastí nejnižší síly (Noprex 35 pg/h). Pacienti, kterým byla již podávána analgetika I. stupně dle WHO (neopioidní), nebo II. stupně dle WHO (slabé opioidy), by také měli zahájit léčbu náplastí Noprex 35 pg/h. V souladu s doporučeními WHO je možné s přihlédnutím k celkovému zdravotnímu stavu pacienta v podávání neopioidních analgetik pokračovat.

Při převádění z analgetik III. stupně (silné opioidy) na přípravek Noprex se musí při výběru počáteční síly transdermální náplasti vzít v úvahu charakter předešlé medikace, způsob podání a průměrná denní dávka, aby nedošlo k opětovnému návratu bolesti. Obecně lze doporučit individuální titraci dávky a zahájení léčby náplastí nejnižší síly (Noprex 35 pg/h).

Klinická zkušenost prokázala, že pacienti, již dříve léčení vysokými denními dávkami silných opioidů (průměrně v rozsahu 120 mg perorálního morfinu), mohou zahájit léčbu nejbližší vyšší silou transdermální náplasti (viz také bod 5.1).

Pro adaptaci na individuální dávku by po určitou dobu mělo být v průběhu titrace podáváno v dostatečné míře analgetikum s okamžitým účinkem.

Potřebná síla přípravku Noprex musí být přizpůsobena individuální potřebě pacienta a v pravidelných intervalech kontrolována.

Po aplikaci první transdermální náplasti přípravku Noprex se sérové koncentrace buprenorfinu zvyšují u pacientů pozvolna, bez rozdílu mezi pacienty, kteří již dříve byli analgetiky léčeni a pacienty, kteří analgetiky léčeni nebyli. Z toho důvodu je na začátku léčby rychlý nástup účinku nepravděpodobný. Proto by se první hodnocení analgetického účinku mělo provést až po 24 hodinách.

Předchozí analgetická léčba (s výjimkou transdermálních opioidů) se má během prvních 12 hodin po převedení na přípravek Noprex podávat v původní dávce a v následujících 12 hodinách má být podávána vhodná úlevová medikace podle potřeby.

Titrace dávky a udržovací terapie

Náplast přípravku Noprex by měla být vyměněna nejpozději po 96 hodinách (4 dnech). Aby užívání bylo pohodlné, je možné měnit náplast v pravidelných intervalech dvakrát týdně, např. každé pondělí ráno a čtvrtek večer. Dávka by měla být titrována individuálně až do dosažení analgetického účinku. Jestliže není analgezie na konci počáteční aplikační doby dostatečná, je možné dávku zvýšit, buď použitím více než jedné léčivé náplasti stejné síly nebo přechodem na léčivou náplast se silnějším účinkem. Současně by neměly být aplikovány více než dvě léčivé náplasti, bez ohledu na jejich sílu.

Před aplikací další síly náplasti přípravku Noprex je třeba vzít v úvahu celkové množství opioidů podávaných navíc k náplasti, tj. celkovou potřebnou dávku opioidů, a podle toho dávku přizpůsobit. Pacienti, kteří potřebují dodatečné analgetikum (např. z důvodu průlomové bolesti) během udržovací léčby, smějí navíc kromě náplasti užívat každých 24 hodin jednu až dvě sublinguální tablety s 0,2 mg buprenorfinu. V případě potřeby pravidelného podávání 0,4-0,6 mg buprenorfinu sublinguálně, by měla být použita další síla náplasti.

Starší pacienti

Úprava dávkování přípravku Noprex u starších pacientů není nutná.

Pacienti s renální insuficiencí

Vzhledem k tomu, že farmakokinetika buprenorfinu není u renálního selhání změněna, je možné ho použít u pacientů s renální insuficiencí, včetně dialyzovaných.

Pacienti s hepatální insuficiencí

Buprenorfin je metabolizován v játrech. Intenzita a trvání jeho účinku mohou být u pacientů se zhoršenými jaterními funkcemi ovlivněny. Z toho důvodu by pacienti s jaterní nedostatečností měli být během léčby přípravkem Noprex pečlivě monitorováni.

Pediatrická populace

Použití léčivého přípravku Noprex se nedoporučuje u pacientů mladších 18 let, protože v této věkové skupině nebyl přípravek Noprex hodnocen.

Způsob podání

Přípravek Noprex má být aplikován na nepodrážděný, čistý a neochlupený hladký povrch kůže, ale nikoli na místa s rozsáhlými jizvami. Na horní části těla se dává přednost těmto místům: horní část zad nebo pod klíční kostí na hrudníku. Zbývající ochlupení by mělo být ostříháno nůžkami (ne-holit). Je-li potřeba očistit místo aplikace, má být omyto vodou. Nemělo by se používat mýdlo nebo jiné prostředky. Nemají se používat pleťové přípravky, které by mohly, v místě vybraném pro aplikaci přípravku Noprex, ovlivnit přilnavost náplasti.

Kůže musí být před aplikací úplně suchá. Noprex musí být aplikován bezprostředně po vyjmutí ze sáčku. Po odstranění pásky se náplast na místě pevně přitlačí dlaní po dobu přibližně 30 sekund. Koupání, sprchování nebo plavání nemá na náplast vliv. Neměla by však být vystavena nadměrnému teplu (např. sauna, infračervené záření).

Náplast přípravku Noprex by měla být ponechána maximálně 4 dny. Další náplast přípravku Noprex by měla být po odstranění předchozí náplasti aplikována na jinou část kůže. Před aplikací nové náplasti na stejnou část kůže by měl uplynout nejméně jeden týden.

Délka podávání

Přípravek Noprex nemá být za žádných okolností podáván déle než je absolutně nutné. Jestliže je vzhledem k povaze a tíži onemocnění třeba dlouhodobá léčba bolesti přípravkem Noprex, pak by měla být pečlivě a pravidelně vyhodnocována (je-li nezbytné i přerušena) ke stanovení, zda a v jakém rozsahu je další léčba potřebná.

Přerušení podávání náplasti Noprex

Po odstranění náplasti Noprex klesají sérové koncentrace buprenorfinu pozvolna a proto analgetický účinek ještě po určitou dobu přetrvává. To je nutné vzít v úvahu, pokud se má pokračovat v léčbě jinými opioidy. Obecně platí pravidlo, že další opioidy by neměly být podávány během 24 hodin po odstranění náplasti Noprex. V současné době jsou zatím k dispozici jen omezené údaje pro stanovení počáteční dávky jiných opioidů po ukončení léčby náplastí Noprex.

4.3 Kontraindikace

-    hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1;

-    pacienti závislí na opioidech a při odvykací léčbě;

-    stavy s vážným poškozením dechového centra a jeho funkcí nebo stavy kde k takovému poškození může dojít;

-    pacienti, kterým jsou podávány inhibitory MAO nebo je užívali během posledních dvou týdnů (viz bod 4.5);

-    pacienti trpící onemocněním myasthenia gravis;

-    pacienti trpící deliriem tremens;

-    těhotenství (viz bod 4.6).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Pouze se zvláštní opatrností se musí buprenorfin užívat při akutní alkoholové intoxikaci, křečových stavech, u pacientů s úrazem hlavy, v šoku, za sníženého stavu vědomí nejasného původu, při zvýšeném intrakraniálním tlaku bez možnosti ventilace.

Buprenorfin způsobuje příležitostně respirační útlum. Z toho důvodu je třeba opatrnosti při léčbě pacientů se zhoršenou respirační funkcí nebo u pacientů užívajících léky, které mohou způsobit útlum dýchání.

Buprenorfin má podstatně nižší schopnost vyvolat závislost než čistí opioidní agonisté. Ve studiích provedených s buprenorfinem na zdravých dobrovolnících a pacientech nebyly po vysazení pozorovány abstinenční příznaky. Avšak po dlouhodobém používání buprenorfinu nelze abstinenční příznaky, podobně jako při vysazení opioidů, zcela vyloučit (viz také 4.8). Příznaky jsou: neklid, úzkost, nervozita, nespavost, hyperkineze, třes a gastrointestinální obtíže.

U pacientů zneužívajících opioidy může substituce buprenorfinem zabránit abstinenčním příznakům. To vedlo k určitému zneužívání buprenorfinu a pacientům podezřelým ze zneužívání drog je třeba jej předepisovat s opatrností.

Buprenorfin je metabolizován v játrech. Intenzita a trvání účinku mohou být u pacientů s poruchami jaterních funkcí změněny. Z toho důvodu by takoví pacienti měli být během léčby buprenorfinem pečlivě sledováni.

Sportovci by si měli být vědomi, že tento léčivý přípravek může vyvolat pozitivní reakci na antidopingové testy.

Pediatrická populace

Použití léčivého přípravku Noprex se nedoporučuje u pacientů mladších 18 let, protože v této věkové skupině nebyl přípravek Noprex hodnocen.

Pacienti s horečkou/působení vnějšího tepla

Horečka a působení vnějšího tepla mohou zvýšit permeabilitu kůže. Teoreticky může za takových okolností dojít během léčby ke zvýšení sérových koncentrací buprenorfinu. Proto je při léčbě buprenorfinem nutné věnovat pozornost zvýšené možnosti opioidních reakcí u pacientů s horečkou nebo v případech zvýšené teploty kůže z jiných příčin.

Transdermální náplast by neměla být vystavena nadměrnému teplu (např. v sauně, působením infračerveného záření).

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Při užívání inhibitorů MAO posledních 14 dnů před podáním opioidu pethidinu byly pozorovány život ohrožující interakce postihující centrální nervový systém, respirační a kardiovaskulární funkce.

Stejné interakce mezi inhibitory MAO a buprenorfinem nelze vyloučit (viz také bod 4.3).

Pokud je buprenorfin aplikován spolu s jinými opioidy, anestetiky, hypnotiky, sedativy, antidepresivy, neuroleptiky a obecně s léky, které tlumí dýchání a centrální nervový systém, mohou být účinky na CNS zesíleny. Totéž platí také pro alkohol.

Při současném podání s inhibitory nebo induktory CYP 3A4 může být účinnost buprenorfinu zesílena (inhibitory) nebo zeslabena (induktory).

4.6    Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Nesou k dispozici dostatečné údaje o podávání buprenorfinu těhotným ženám. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Potenciální riziko pro lidi není známo.

Vysoké dávky buprenorfinu podávané matce ke konci těhotenství mohou vyvolat respirační útlum u novorozence, dokonce i po krátké době podávání. Dlouhodobé podávání buprenorfinu během posledního trimestru těhotenství může způsobit u novorozence abstinenční příznaky.

Z toho důvodu je přípravek Noprex během těhotenství kontraindikován.

Kojení

Buprenorfin je vylučován do mateřského mléka. Studie na potkanech prokázaly, že buprenorfin tlumí tvorbu mléka.

Přípravek Noprex se nemá používat během kojení.

Fertilita

Účinek buprenorfinu na plodnost u zvířat není znám (viz bod 5.3).

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Buprenorfin má výrazný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. I při užívání podle návodu, může buprenorfin ovlivnit pacientovy reakce tak, že naruší schopnost bezpečně řídit a obsluhovat stroje.

To platí zejména pro zahájení léčby při jakékoli změně dávkování, a pokud je buprenorfin podáván spolu s jinými centrálně působícími látkami, včetně alkoholu, trankvilizérů, sedativ a hypnotik.

Pacienti, kteří jsou takto ovlivněni (pociťují závratě, ospalost nebo rozmazané či dvojité vidění), nemají během používání buprenorfinu a nejméně 24 hodin po jeho odstranění řídit nebo obsluhovat stroje.

Pokud u pacientů stabilizovaných na určité dávce nejsou uvedené příznaky přítomny, nemusí pro ně být léčba nutně překážkou v řízení dopravních prostředků nebo obsluze strojů.

4.8    Nežádoucí účinky

Následující nežádoucí účinky byly zaznamenány po použití buprenorfinu v klinických studiích a postmarketingovém sledování.

Vyjádření frekvence podle MedDRA:

velmi časté (>1/10)

časté (>1/100 až <1/10)

méně časté (>1/1 000 až <1/100)

vzácné (>1/10 000 až <1/1 000)

velmi vzácné (<1/10 000)

není známo (z dostupných údajů nelze určit)

Nejčastěji hlášené systémové nežádoucí účinky byly nauzea a zvracení.

Nejčastěji hlášené lokální nežádoucí účinky byly erytém a pruritus.

Poruchy imunitního systému

Velmi vzácné:    závažné alergické reakce

Poruchy metabolismu a výživy

Vzácné:    nechutenství

Psychiatrické poruchy

Méně časté:

Vzácné:

Velmi vzácné:

zmatenost, poruchy spánku, neklid

psychotické projevy (např. halucinace, úzkost, noční děsy), pokles libida

závislost, změny nálad

Poruchy nervového systému

Časté:

Méně časté:

Vzácné:

Velmi vzácné:

závrať, bolest hlavy sedace, somnolence

poruchy koncentrace, poruchy řeči, poruchy rovnováhy, necitlivost, parestézie (např. pálivé či bodavé vjemy v kůži) svalové fascikulace, poruchy chuťového vnímání

Poruchy oka

Vzácné:

Velmi vzácné:

poruchy vidění, rozmazané vidění, otok víček miosa

Poruchy ucha a labyrintu

Velmi vzácné:

bolest ucha

Srdeční poruchy a cévní poruchy

Méně časté:    oběhové poruchy (jako je hypotenze nebo vzácně    i oběhový kolaps)

Vzácné:    návaly

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Časté:    dyspnoe

Vzácné:

Velmi vzácné:

deprese dýchání hyperventilace, škytavka

Gastrointestinální poruchy

Velmi časté:

Časté:

Méně časté: sucho v ústech

nauzea

zvracení, zácpa

Vzácné: pálení žáhy Velmi vzácné:

říhání

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Velmi časté: Časté:

Méně časté: Vzácné:

Velmi vzácné:

erytém, pruritus exantém, pocení vyrážka (rash) urtikárie

pustulky a puchýřky

Poruchy ledvin a močových cest

Méně časté:    retence moči, poruchy mikce

Poruchy reprodukčního systému a prsu

Vzácné:    pokles erekce

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Časté:    otok, únava

Méně časté:    malátnost

abstinenční příznaky, reakce v místě podání bolest na hrudi

Vzácné:

Velmi vzácné:


V    některých případech se objeví opožděná alergická reakce se zřetelnými známkami zánětu. V takových případech musí být léčba buprenorfinem ukončena.

Riziko vzniku závislosti je u buprenorfinu nízké. Vznik abstinenčních příznaků po přerušení léčby buprenorfinem je nepravděpodobný. Důvodem je velmi pomalé uvolňování buprenorfinu z opioidních receptorů a pozvolný pokles sérových koncentrací buprenorfinu (po odstranění poslední náplasti obvykle přesahuje dobu 30 hodin). Nicméně po dlouhodobém užívání buprenorfinu nelze zcela vyloučit rozvoj abstinenčních příznaků podobných těm, které se objevují při vysazení opiátů.

Tyto příznaky zahrnují: agitaci, úzkost, nervozitu, nespavost, hyperkinezi, třes a gastrointestinální poruchy.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10

Webové stránky: www .sukl .cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Buprenorfin má široké rozmezí bezpečnosti. V důsledku řízeného uvolňování malého množství buprenorfinu do krevního oběhu nejsou vysoké nebo toxické koncentrace buprenorfinu v krvi pravděpodobné. Maximální sérové koncentrace buprenorfinu po aplikaci náplasti Noprex 70 pg/h jsou 10krát nižší než po intravenózním podání terapeutické dávky 0,3 mg buprenorfinu.

Příznaky

V    zásadě lze při předávkování buprenorfinem očekávat příznaky podobné jako u jiných centrálně působících analgetik (opioidů). Jsou to: útlum dýchání, sedace, ospalost, nauzea, zvracení, kardiovaskulární selhání a výrazná mióza.

Léčba

Jsou nutná rychlá naléhavá opatření: udržet volné dýchací cesty (aspirace!), udržovat dýchání a krevní oběh v závislosti na symptomech. Naloxon ovlivňuje tlumivý respirační účinek buprenorfínu jen omezeně. Je třeba podávat vysoké dávky, a to buď ve formě opakovaných bolusů nebo infuse (např. začít bolusem 1-2 mg intravenózně. K dosažení adekvátního antagonistického účinku se doporučuje podání ve formě infuze, udržující konstantní hladiny naxolonu v plazmě). Nicméně by měla být zahájena přiměřená ventilace.

5.    FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1    Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Opioidní analgetika, deriváty oripavinu.

ATC kód: N02AE01.

Buprenorfin je silný opioid s agonistickým působením na p-opioidních receptorech a antagonistickým působením na K-opioidních receptorech. Buprenorfin má zřejmě obecné vlastnosti morfinu, má však specifické farmakologické a klinické vlastnosti.

Na analgezii mají navíc vliv četné faktory, např. indikace a klinické podmínky, cesta podání a interindividuální variabilita, a měly by tudíž být při porovnávání analgetik brány v úvahu.

V běžné klinické praxi jsou různé opioidy tříděny podle relativní účinnosti, ačkoli je to určité zjednodušení.

Relativní účinnost různých lékových forem a v různých klinických podmínkách byla popsána v literatuře následovně:

• morfin p.o. : BUP i.m. jako 1 : 67 - 150 (jednotlivá dávka; akutní bolest)

• morfin p.o.: BUP s.l. jako 1 : 60 - 100 (jednotlivá dávka; akutní bolest; opakované podání, chronická bolest, nádorová bolest)

•    morfin p.o. : BUP TTS jako 1 : 75 - 115 (opakované podání, chronická bolest)

Zkratky:

p.o.=perorálně, i.m.=intramuskulárně; s.l.= sublingválně; TTS= transdermálně; BUP= buprenorfin

Nežádoucí účinky jsou podobné jako u jiných silných opioidních analgetik. Zdá se, že buprenorfin má nižší tendenci vyvolat závislost než morfin.

5.2    Farmakokinetické vlastnosti Všeobecné charakteristiky léčivé látky

Buprenorfin se váže na plasmatické proteiny z 96%.

Buprenorfin je metabolizován v játrech na N-dealkylbuprenorfin (norbuprenorfin) a na glukuronidové konjugáty. Celkem 2/3 léčivé látky jsou eliminovány v nezměněné formě ve stolici a 1/3 je vyloučena jako konjugáty nezměněného nebo dealkylovaného buprenorfinu močí. To dokládá enterohepatální recirkulaci.

Studie na nebřezích i březích samicích potkanů ukázaly, že buprenorfin prochází hematoencefalickou bariérou i placentární bariérou. Koncentrace v mozku (který obsahoval jen nemetabolizovaný buprenorfin) po parenterálním podání byly 2-3krát vyšší než po perorálním podání. Po intramuskulárním nebo perorálním podání se buprenorfin prokazatelně kumuluje v gastrointestinálním lumen plodu - pravděpodobně cestou biliární exkrece, protože enterohepatální cirkulace není ještě plně rozvinuta.

Charakteristiky buprenorfinu u zdravých dobrovolníků

Po aplikaci buprenorfinu je buprenorfin absorbován kůží. Řízené uvolňování z adhezivního matrixového systému na bázi polymeru zajišťuje plynulý přísun buprenorfinu do krevního oběhu.

Po počáteční aplikaci buprenorfinu plazmatické koncentrace buprenorfinu pozvolna stoupají a po 1224 hodinách dosahují minimální efektivní koncentrace 100 pg/ml.

Ze studií provedených s buprenorfinem na zdravých dobrovolnících byly určeny průměrné hodnoty Cmax 200-300 pg/ml a tmax 60-80 hod. V jedné studii se zkříženým uspořádáním, byl aplikovaný buprenorfin 35 pg/h a buprenorfin 70 pg/h zdravým dobrovolníkům. Na této studii byla u rozdílných sil náplastí prokázána závislost na velikosti dávky.

Po odstranění náplasti buprenorfinu plasmatické koncentrace buprenorfinu rovnoměrně klesají a buprenorfin je eliminován s poločasem přibližně 30 hodin (rozmezí 22-36 hodin). V důsledku plynulé absorpce buprenorfinu z depot v kůži je eliminace pomalejší než po intravenózním podání.

5.3    Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Standardní toxikologické studie neprokázaly žádné známky potenciálního rizika u lidí. V testech s opakovanými dávkami buprenorfinu u potkanů byl nižší přírůstek hmotnosti.

Studie fertility a obecné reprodukční schopnosti u potkanů neprokázaly škodlivé vlivy. Studie na potkanech a králících odhalily známky fetální toxicity a došlo ke zvýšení počtu potratů.

Studie na potkanech ukázaly menší intrauterinní růst, opoždění vývoje určitých neurologických funkcí a vysokou peri/postnatální mortalitu u novorozených mláďat po podávání samicím během gestace nebo laktace. Jsou důkazy, že komplikovaný porod a snížená laktace přispívaly k těmto účinkům. Žádné údaje o embryotoxicitě včetně teratogenicity u potkanů nebo králíků nebyly zaznamenány.

Testování mutagenního potenciálu buprenorfinu in vitro a in vivo neprokázalo žádné klinicky významné účinky.

V dlouhodobých studiích na potkanech a myších nebyl prokázán žádný karcinogenní potenciál významný pro člověka.

Dostupná toxikologická data neukázala senzibilizující potenciál pomocných látek v transdermální náplasti.

6.    FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek

Adhezivní vrstva (obsahující buprenorfin): povidon K90, kyselina levulová, oleyl - oleát, adhezivní akrylátový kopolymer 387-2054 .

Adhezivní vrstva (bez buprenorfinu): adhezivní akrylátový kopolymer 387-2287.

Separační folie mezi adhezivními vrstvami s a bez buprenorfinu: silikonizovaná pegoterátová fólie 23 pm.

Krycí fólie: tkaná polyesterová fólie.

Snímatelná fólie (na přední straně překrývá adhezivní vrstvu obsahující buprenorfin): silikonizovaná pegoterátová fólie 100 pm.

modrý inkoust

6.2    Inkompatibility Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

2 roky

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5    Druh obalu a obsah balení

Dětský bezpečnostní sáček je vyroben z kompozitního materiálu složeného z papíru /PET/PE/Al/Surlyn. Jeden sáček obsahuje jednu transdermální náplast.

Balení obsahují 4, 5, 8, 10, 16 nebo 20 jednotlivě zatavených transdermálních náplastí.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Použité transdermální náplasti se musí přeložit na polovinu lepicí stranou dovnitř, vrátit do původního sáčku a bezpečně zlikvidovat, nebo kdykoli je to možné vrátit zpět do lékárny. Všechny použité či nepoužité transdermální náplasti musí být zlikvidovány v souladu s místními požadavky nebo vráceny do lékárny.

7.    DRŽITEL ROZHODNUTÍ    O    REGISTRACI

Glenmark Pharmaceuticals s.r.o.

Hvězdova 1716/2b 140 78 Praha 4 Česká republika

8.    REGISTRAČNÍ ČÍsLO(A)

Noprex 35 mikrogramů/h transdermální náplast: 65/280/16-C Noprex 52,5 mikrogramů/h transdermální náplast : 65/281/16-C Noprex 70 mikrogramů/h transdermální náplast: 65/282/16-C

9.    DAtum první registrace / prodloužení registrace

15.06.2016

10.    DATUM REVIZE TEXTU

25.8.2016

10