Informace pro variantu: Potahovaná Tableta (14,10mg), Potahovaná Tableta (7,10mg), Potahovaná Tableta (10,10mg), Potahovaná Tableta (28,10mg), Potahovaná Tableta (56,10mg), Potahovaná Tableta (30,10mg), Potahovaná Tableta (98,10mg), Potahovaná Tableta (90,10mg), Potahovaná Tableta (20,10mg), Potahovaná Tableta (84,10mg), Potahovaná Tableta (50,10mg), Potahovaná Tableta (100,10mg), zobrazit další variantu

Vyberte variantu přípravku:

1. Potahovaná Tableta (14,10mg) Potahovaná Tableta (7,10mg) Potahovaná Tableta (10,10mg) Potahovaná Tableta (28,10mg) Potahovaná Tableta (56,10mg) Potahovaná Tableta (30,10mg) Potahovaná Tableta (98,10mg) Potahovaná Tableta (90,10mg) Potahovaná Tableta (20,10mg) Potahovaná Tableta (84,10mg) Potahovaná Tableta (50,10mg) Potahovaná Tableta (100,10mg)
2. Potahovaná Tableta (14,10mg) Potahovaná Tableta (20,10mg) Potahovaná Tableta (10,10mg) Potahovaná Tableta (50,10mg) Potahovaná Tableta (28,10mg) Potahovaná Tableta (84,10mg) Potahovaná Tableta (7,10mg) Potahovaná Tableta (98,10mg) Potahovaná Tableta (56,10mg) Potahovaná Tableta (90,10mg) Potahovaná Tableta (30,10mg) Potahovaná Tableta (100,10mg)

Sp.zn.sukls117781/2014

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

MONTECON 10 mg potahované tablety Pro dospělé a dospívající starší 15 let

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje: montelukastum natricum v množství ekvivalentním montelukastum 10 mg.

Pomocné látky se známým účinkem: 89,30 mg monohydrátu laktózy a 0,12 mg lecitinu (sóje) v jedné potahované tabletě.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahované tablety.

Béžové, kulaté, bikonvexní potahované tablety.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1.    Terapeutické indikace

Přípravek MONTECON je indikován u dospělých a dospívajících od 15 let pro doplňkovou léčbu astmatu u nemocných s lehkým až středně těžkým perzistujícím astmatem, kteří nejsou pod dostatečnou kontrolou při užívání inhalačních kortikosteroidů a u kterých "dle potřeby" krátkodobě působící beta-agonisté zajišťují jen nedostatečnou klinickou kontrolu astmatu. U těch astmatických pacientů, kde je přípravek MONTECON indikován pro astma, může přípravek zajistit též symptomatickou úlevu od příznaků sezónní alergické rinitidy.

Přípravek MONTECON je indikován rovněž pro profylaxi astmatu, u kterého převládající složku tvoří tělesnou námahou (cvičením) způsobený bronchospasmus.

4.2.    Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dávka pro dospělé a dospívající starší 15 let s astmatem, nebo s astmatem a průvodní sezónní alergickou rinitidou je jedna 10 mg tableta podávána večer.

Obecná doporučení

Terapeutický efekt přípravku MONTECON na parametry kontroly astmatu se projeví během jednoho dne. Přípravek MONTECON může být podáván s jídlem nebo nalačno. Pacienti mají být poučeni, že v léčbě přípravkem MONTECON se pokračuje stejně v klidové fázi jako při zhoršení astmatu. Přípravek MONTECON nemá být podáván současně s jinými přípravky obsahujícími stejnou aktivní substanci montelukast.

U starších nemocných, stejně jako u nemocných s ledvinným selháním případně mírným až středně závažným jaterním poškozením není potřebná žádná úprava dávkování. Dávkování je stejné pro nemocné mužského i ženského pohlaví.

Léčba přípravkem MONTECON ve vztahu k další léčbě astmatu

Přípravek MONTECON může být podáván k dalším přípravkům pro léčbu astmatu.

Inhalační kortikosteroidy:

Léčba přípravkem MONTECON může být používána jako přídatná léčba u nemocných, kde inhalační kortikosteroidy plus "dle potřeby" podávané krátkodobě působící beta-agonisté zajišťují jen nedostatečnou klinickou kontrolu. Přípravek MONTECON nemá být náhradou za inhalační kortikosteroidy (viz bod 4.4.).

Další dostupné farmaceutické formy a síly

10 mg potahované tablety jsou dostupné pro dospělé a dospívající starší 15 let.

5 mg žvýkací tablety jsou dostupné pro nemocné dětského věku od 6 do 14 let 4 mg žvýkací tablety jsou dostupné pro nemocné dětského věku od 2 do 5 let.

Způsob podávání

Pro perorální podání.

Tableta se má polknout s dostatečným množstvím tekutiny (např. se sklenicí vody).

4.3.    Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku, sóju, arašídy nebo kteroukoli pomocnou látku, uvedenou v bodě 6.1.

4.4.    Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Nemocní musí být upozorněni, aby v žádném případě neužívali perorálně podaný montelukast k léčbě akutního astmatického záchvatu, ale aby svou obvyklou vhodnou záchrannou léčbu měli pro tyto účely snadno dostupnou. Při vzniku akutního astmatického záchvatu se mají použít krátkodobě působící inhalační beta-agonisté. Nemocní mají co nejdříve požádat lékaře o radu v situacích, když potřebují častější inhalace krátkodobě působících beta-agonistů než obvykle.

Přípravek MONTECON není náhradou za inhalační nebo perorální kortikosteroidy.

Nejsou žádné údaje potvrzující, že perorální kortikosteroidy mohou být při souběžném podávání montelukastu sníženy.

Ve vzácných případech nemocní s antiastmatickou léčbou, včetně montelukastu, mohou vykazovat systémovou eozinofilii, někdy s klinickými příznaky vaskulitidy, která odpovídá Churg-Straussově syndromu, stavu, který je často léčen systémovými kortikosteroidy. Tyto případy bývají obvykle, ale ne pokaždé, sdruženy se snížením nebo vysazením perorální léčby kortikosteroidy. Možnost, že antagonisté leukotrienových receptorů, mohou být spojeny s výskytem Churg-Straussova syndromu, nemůže být ani vyloučena ani potvrzena. Lékaři by si měli být vědomi rizika eozinofilie, vyrážky při vaskulitidě, zhoršení plicních příznaků, kardiálních komplikací a/nebo neuropatií objevující se u nemocných. Nemocní, u kterých se rozvinou tyto příznaky, musí být přezkoumáni a jejich léčebný režim musí být upraven.

Léčba montelukastem u nemocných s astmatem senzitivním na aspirin nemění nutnost vyhýbat se užívání aspirinu a ostatních nesteroidních protizánětlivých léků.

Tento léčivý přípravek obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnou vrozenou intolerancí galaktózy, nedostatku laktázy anebo malabsorpcí glukózy a galaktózy by neměli přípravek užívat.

Potravní produkty s obsahem sóje jsou u osob s alergií na sóju známé vyvoláváním alergických reakcí, včetně závažného anafylaktického šoku. Nemocní se známou alergií na arašídové proteiny mají zvýšené riziko závažné reakce na přípravky s obsahem sóje.

4.5.    Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Přípravek MONTECON může být užíván s ostatními běžně používanými léky pro prevenci a chronickou léčbu astmatu. Podle studií lékových interakcí doporučená klinická dávka montelukastu nemá klinicky významný efekt na farmakokinetiku žádného z následujících léčiv: teofylin, prednison, prednisolon, orální kontraceptiva (ethinylestradiol / norethindron 35/1), terfenadin, digoxin a warfarin.

U jedinců, kteří současně užívali fenobarbital, byla plocha pod křivkou plazmatické koncentrace montelukastu (AUC) zmenšena asi o 40%. Protože montelukast je metabolizován prostřednictvím CYP 3A4, 2C8 a 2C9 je zvýšená opatrnost potřebná zvláště u dětí v případech kdy je montelukast podáván současně s induktory CYP 3A4, 2C8 a 2C9 jako jsou fenytoin, fenobarbital a rifampicin.

Interakce montelukastu s jinými léčivými přípravky

Studie in vitro prokázaly, že montelukast je účinným inhibitorem CYP 2C8. Výsledky klinické studie, zabývající se interakcí léků zahrnující montelukast a rosiglitazon (zkušební substrát reprezentující léky primárně metabolizované prostřednictvím CYP 2C8) nicméně ukázaly, že montelukast in vivo neinhibuje CYP 2C8. Proto se nepředpokládá, že by montelukast výrazně měnil metabolismus léků metabolizovaných tímto enzymem (např. paclitaxel, rosiglitazon a repaglinid).

In vitro studie prokázaly, že montelukast je substrátem CYP 2C8 a do menší míry také 2C9 a 3A4. V klinické studii lékových interakcí zahrnující montelukast a gemfibrozil (což je inhibitor jak CYP 2C8, tak 2C9) zvyšoval gemfibrozil systémovou expozici montelukastem 4,4 krát. Při současném podávání s gemfibrozilem nebo s jinými silnými inhibitory CYP 2C8 není rutinní úprava dávkování montelukastu potřebná, ale lékař si musí být vědom možnosti zvýšení výskytu nežádoucích účinků.

Na základě údajů in vitro se klinicky významné lékové interakce se slabšími inhibitory CYP 2C8 (např. s trimethoprimem) nepředpokládají. Současné podávání montelukastu s itrakonazolem, silným inhibitorem CYP 3A4, nevedlo k významnému zvýšení systémové expozice montelukastu.

4.6. Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Studie na zvířatech nenaznačují škodlivý účinek s ohledem na těhotenství nebo embryonální / fetální vývoj. Omezené údaje z dostupných těhotenských databází nenaznačují příčinnou souvislost mezi montelukastem a malformacemi (např. defekty končetin), které byly celosvětově vzácně hlášeny po uvedení přípravku na trh.

Kojení

Studie na potkanech prokázaly, že montelukast se vylučuje do mateřského mléka (viz bod 5.3). Není však známo, že by se montelukast vylučoval do mateřského mléka lidí.

U kojících matek má být přípravek montelukast užíván jen v nezbytně nutných případech.

4.7.    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Neočekává se, že by montelukast ovlivňoval pacientovi schopnosti řídit vozidlo nebo pracovat se stroji. Nicméně, ve velmi vzácných případech, byly jednotlivě hlášeny případy ospalosti a závratě.

4.8.    Nežádoucí účinky

Montelukast byl v klinických studiích hodnocen následujícím způsobem:

•    10 mg potahované tablety u přibližně 4000 dospělých pacientů starších 15 let s    astmatem,

•    10 mg potahované tablety u přibližně 400 dospělých pacientů ve věku    15 let    a starších s    astmatem a

sezónní alergickou rinitidou,

•    5 mg žvýkací tablety u přibližně 1750 dětských astmatických pacientů ve    věku od 6 do 14 let    a

•    4 mg žvýkací tablety u 851 dětských pacientů ve věku od 2 do 5 let.

Následující nežádoucí účinky související s podáváním přípravku byly hlášeny často (>1/100, <1/10) u astmatických pacientů léčených montelukastem a s vyšší četností než u pacientů léčených placebem:

Gastrointestinální poruchy    bolest břicha    bolest břicha

Celkové poruchy a reakce v    žízeň

místě aplikace

Profil bezpečnosti se v klinických studiích u omezeného počtu pacientů po dobu až 2 let u dospělých a po dobu až 6 měsíců u pediatrických pacientů ve věku od 6 do 14 let při dlouhodobé léčbě neměnil.

V souhrnu dostávalo montelukast 502 dětských pacientů ve věku od 2 do 5 let po dobu nejméně 3 měsíců, 338 po dobu 6 měsíců anebo déle a 534 pacientů po dobu 12 měsíců anebo déle. Při dlouhodobé léčbě se profil bezpečnosti ani u těchto pacientů neměnil.

Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny následující nežádoucí reakce:

Nežádoucí účinky hlášené po uvedení přípravku na trh jsou uváděny podle zavedeného systému tříd orgánových systémů a ve specifické terminologii pro nežádoucí reakce v tabulce níže. Kategorie četnost byly odhadnuty na základě relevantních klinických studií.

Třídy Orgánových	Nežádoucí Účinky	Kategorie
Systémů		frekvence*

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv,

Šrobárova 48,

100 41 Praha 10,

webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9. Předávkování

Příznaky

Pro předávkování montelukastem není známa žádná specifická léčba. Ve studii s chronickým astmatem byl montelukast podáván v dávkách až do 200 mg/den po dobu 22 týdnů a v krátkodobých studiích až do 900 mg/den po dobu přibližně jednoho týdne bez klinicky významných nežádoucích účinků.

Po uvedení přípravku na trh a z klinických studií s montelukastem byly hlášeny případy akutního předávkování. Zahrnují případy dospělých a dětí s použitou dávkou ve výši až 1000 mg (přibližně 61 mg/kg u dítěte ve věku 42 měsíců). Zjištěné klinické a laboratorní nálezy odpovídaly bezpečnostnímu profilu u dospělých i pediatrických nemocných. U většiny případů předávkování nebyly hlášeny žádné nežádoucí reakce. Nejčastěji se vyskytující nežádoucí účinky odpovídaly bezpečnostnímu profilu montelukastu a zahrnovaly bolest břicha, ospalost, žízeň, bolest hlavy, zvracení a psychomotorickou hyperreaktivitu.

Léčba

Není známo, zdali je montelukast dialýzovatelný peritoneální dialýzou nebo hemodialýzou.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1. Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: další systémové přípravky pro obstrukční chorobu plic, antagonista leukotrienových receptorů.

ATC kód: R03DC03.

Cysteinylové leukotrieny (LTC4, LTD4, LTE4) jsou silné zánětlivé eikosanoidy uvolňované z různých buněk, včetně žírných buněk a eozinofilů. Tyto důležité proastmatické mediátory se vážou na cysteinyl leukotrienové (CysLT) receptory. Receptor CysLT typu 1 (CysLT1) se nachází v dýchacích cestách člověka (včetně buněk hladkého svalstva dýchacích cest a makrofágů dýchacích cest) a na dalších prozánětlivých buňkách (včetně eozinofilů a některých kmenových buněk myeloidní řady). Byla zjištěna korelace mezi CysLT a patofyziologií astmatu a alergické rinitidy. Při astmatu mezi leukotrieny zprostředkované účinky patří řada reakcí dýchacích cest včetně bronchokonstrikce, sekrece hlenu, vaskulární permeability a zmnožení eozinofilů. Při alergické rinitidě se po expozici alergenem z nosní sliznice uvolňují jak během časné, tak i pozdní fáze reakce CysLT a souvisí s příznaky alergické rinitidy. Bylo zjištěno, že intranazální provokace CysLT zvyšuje rezistenci nosní části dýchacích cest a zhoršuje příznaky ucpání nosu.

Montelukast je sloučenina aktivní po perorálním podání, která se s vysokou afinitou a selektivitou váže na CysLT1 receptor. V klinických studiích montelukast inhibuje bronchokonstrikci vyvolanou inhalací LTD4 v dávkách již od 5 mg. Bronchodilatace byla pozorována během 2 hodin po perorálním podání. Bronchodilatační účinek vyvolaný beta-agonisty se doplňuje s účinkem vyvolaným montelukastem. Léčba montelukastem inhibuje jak časnou tak pozdní fázi bronchokonstrikce vyvolanou působením antigenu. V porovnání s placebem, jak u dospělých tak pediatrických nemocných, vyvolával montelukast snížení počtu periferních eozinofilů. V samostatné studii snížila léčba montelukastem významně množství eozinofilů v dýchacích cestách (jak bylo změřeno ve sputu) a v periferní krvi zatímco potlačila klinické příznaky astmatu.

Ve studii u dospělých 10 mg montelukastu jednou denně v porovnání s placebem prokázalo významné zlepšení parametru ranního FEV1 (10,4% proti 2,7% změny z výchozích hodnot). AM vrcholová výdechová rychlost (PEFR) (24,5 L/min, proti 3,3 L/min změny z výchozích hodnot), a významně snížila celkové užívání beta-agonistů (-26,1% proti -4,6% změny z výchozích hodnot). Zlepšení v pacientem udávaném stavu denních i nočních skóre příznaků astmatu bylo významně lepší než u placeba.

Studie u dospělých dokázala schopnost montelukastu doplňovat klinický účinek inhalovaných kortikosteroidů (% změny z výchozích hodnot pro inhalovaný beklometason proti montelukast plus beklometason pro FEV1: 5,43% proti 1,04%; užívání beta-agonistů: -8,7% proti 2,64%). V porovnání s inhalovaným beklometasonem (200 mcg dvakrát denně pomocí spaceru), prokázal montelukast rychlejší počáteční odpověď, ačkoli na konci 12týdenní studie beklometason prokázal vyšší průměrný terapeutický účinek (% změny z výchozích hodnot pro montelukast proti beklometasonu pro FEV1: 7,49% proti 13,3%; užívání beta-agonistů: -28,28% proti -43,89%). Nicméně v porovnání s beklometasonem vysoké procento nemocných léčených montelukastem docílilo obdobné klinické odezvy (např. 50% nemocných léčených beklometasonem docílilo zlepšení v parametru FEV1 u přibližně 11% a vyšší změny z výchozích hodnot, zatímco u nemocných léčených montelukastem stejné odezvy docílilo 42%). Klinická studie byla provedena ke zhodnocení montelukastu při symptomatické léčbě sezónní alergické rinitidy u dospělých astmatických pacientů starších 15 let se současnou sezónní alergickou rinitidou. V této studii podání 10 mg tablet montelukastu jednou denně prokázalo oproti placebu statisticky významné zlepšení ve výsledku denních příznaků rinitidy (Daily Rhinitis Symptoms). Výsledky denních příznaků rinitidy jsou průměrem výsledků denních příznaků rinitidy (Day-time Nasal Symptoms) (střední hodnoty kongesce nosu, rýma, kýchání, svědění nosu) a výsledku nočních příznaků rinitidy (Night-time Nasal Symptoms) (střední hodnoty kongesce nosu po probuzení, obtíže s usínáním a výsledky nočních probouzení). Komplexní hodnocení alergické rinitidy pacienty a lékaři se při srovnání s placebem významně zlepšilo. Hodnocení účinnosti na příznaky astmatu nebylo primárním cílem této studie.

V    8týdenní studii pediatrických nemocných ve věku od 6 do 14 let byl montelukast v dávce 5 mg jednou denně porovnán s placebem; významně zlepšil respirační funkce (FEV, 8,71% proti 4,16% změny z výchozích hodnot; AM PFER 27,9 L/min. proti 17,8 L/min. změna z výchozích hodnot) a snížilo "dle potřeby" použití beta-agonistů (-11,7% proti +8,2% změny z výchozích hodnot).

Významné snížení námahou indukované bronchokonstrikce (exercise-induced bronchoconstriction, EIB) bylo prokázáno v 12týdenní studii na dospělých (maximální pokles FEV, 22,33% pro montelukast a 32,40% pro placebo; doba do obnovy během 5% výchozí hodnoty FEV, 44,22 min proti 60,64 min). Tento účinek byl v průběhu 12 týdenní studie konzistentní. Snížení EIB bylo prokázáno rovněž v krátkodobé studii pediatrických nemocných (nejvyšší pokles FEV, 18,27% proti 26,11%; doba do obnovy během 5% výchozí hodnoty FEV, 17,76 min proti 27,98 min). Účinek byl v obou studiích prokazován na konci jednodenního dávkovacího intervalu.

U astmatických pacientů citlivých na aspirin užívání inhalačních a/nebo perorálních kortikosteroidů současně s léčbou montelukastem nebo placebem vedlo k významnému zlepšení příznaků astmatu (FEV, 8,55% proti -1,74% změny z výchozích hodnot a snížení celkového užívání beta-agonistů -27,78% proti 2,09% změny z výchozích hodnot).

5.2.    Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Montelukast se po perorálním podání rychle vstřebává. Po perorálním podání potahovaných tablet s obsahem 10 mg účinné látky bylo u dospělých na lačno dosaženo průměrné maximální plazmatické koncentrace (Cmax) za 3 hodiny (Tmax) po podání. Průměrná biologická dostupnost je 64%. Biologická dostupnost a C_max nejsou ovlivněny obvyklou potravou. Bezpečnost a účinnost byly prokázány v klinických studiích po podávání 10 mg potahovaných tablet nezávisle na příjmu potravy.

U žvýkacích tablet s obsahem 5 mg montelukastu byla Cmax dosažena 2 hodiny od podání dospělým nalačno. Průměrná biologická dostupnost po perorálním podání byla 73% a je snížena na 63% po podání obvyklé potravy.

Distribuce

Montelukast se z více než 99% váže na plazmatické bílkoviny. Distribuční objem se za ustáleného stavu pohybuje v průměru od 8 do 11 litrů. Studie s radioaktivně značeným montelukastem na potkanech prokázala, že látka jen minimálně přechází hematoencefalickou bariérou. Koncentrace radioaktivně značeného materiálu byla navíc 24 hodin po podání též ve všech ostatních tkáních minimální.

Biotransformace

Montelukast je v organismu z velké části metabolizován. Ve studiích s terapeutickými dávkami nebyly plazmatické koncentrace metabolitů montelukastu za ustáleného stavu detekovatelné ani u dospělých a ani u dětí.

V    in vitro studiích s lidskými jaterními mikrozomy se prokázalo, že na biodegradaci montelukastu se podílí cytochrom P450 3A4, 2A6 a 2C9. Na základě dalších in vitro výsledků s lidskými jaterními mikrozomy se ukázalo, že plasmatické terapeutické koncentrace montelukastu neinhibují žádný z cytochromů P450 3A4, 2C9, 1A2, 2A6, 2C19 nebo 2D6. Podíl metabolitů na terapeutické účinnosti montelukastu je minimální.

Eliminace

Plasmatická clearance montelukastu dosahuje u zdravých dospělých v průměru 45 ml/min. Po perorálním podání radioaktivně značeného montelukastu bylo 86% radioaktivity získáno v 5denních sběrech stolice a < 0,2% bylo získáno z moči. Spolu s odhady o biologické dostupnosti montelukastu po perorálním podání to dokazuje, že montelukast a jeho metabolity se téměř výhradně vylučují žlučí.

Charakteristika u pacientů

Pacienti vyššího věku a pacienti s mírnou až střední jaterní nedostatečností nevyžadují úpravu dávkování. Studie u pacientů s poškozením ledvin nebyla vykonána. Jelikož jsou montelukast a jeho metabolity vylučovány žlučí, nepředpokládá se potřeba úpravy dávkování u nemocných s poškozením ledvin. Nejsou dostupné údaje o farmakokinetice montelukastu u nemocných se závažnou jaterní nedostatečností (Child Pugh skóre vyšší než 9).

Po podání vysokých dávek montelukastu (20násobek a 60násobek doporučené dávky pro dospělé) bylo pozorováno snížení plasmatických hladin teofylinu. Tento účinek nebyl pozorován po doporučované dávce ,0 mg jednou denně.

5.3.    Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti Předklinické údaje o bezpečnosti

Ve studiích toxicity na zvířatech byly pozorovány menší přechodné změny biochemických parametrů séra jako ALT, glukózy, fosfátů a triglyceridů. Známky toxicity u zvířat byly zvýšená salivace, gastrointestinální příznaky, průjmy a iontová disbalance. Vyskytovaly se při dávkách, které dosahovaly 17násobek systémové expozice klinického dávkování. Nežádoucí reakce u opic se objevily při dávkách od 150 mg/kg/den (>232násobek systémové expozice klinických dávek). Ve studiích na zvířatech montelukast neovlivnil fertilitu ani reprodukční schopnosti při systémových expozicích překračující klinické systémové expozice více než 24násobně. Lehký pokles tělesné váhy mláďat byl zaznamenán ve fertilitní studii na samicích potkanů při dávkách 200 mg/kg/den (>69násobek systémové klinické expozice). Ve studii na králících byla, při porovnání se skupinou kontrolních zvířat, pozorována vyšší incidence inkompletní osifikace při systémové expozici >24násobku systémové klinické expozice. U potkanů nebyly pozorovány žádné abnormality. Montelukast prochází placentární bariérou a je vylučován mateřským mlékem zvířat.

Po jediné perorální dávce až do dávky 5000 mg/kg podané myším a potkanům (15000 mg/m² a 30000 mg/m² u myší a potkanů), nejvyšší zkoušená dávka, nedošlo k žádnému úmrtí. Tato dávka je ekvivalentní 25000násobku doporučené denní dávky pro dospělého člověka (vztaženo na dospělého nemocného o váze 50 kg).

Pro montelukast bylo stanoveno, že není fototoxický pro myši pro UVA, UVB a viditelné spektrum v dávkách až do 500 mg/kg/den (přibližně >200násobek vztažený na systémovou expozici).

U třídy hlodavců nebyl montelukast v testech in vitro a v testech in vivo ani mutagenní a ani tumorigenní.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1.    Seznam pomocných látek

Jádro tablety:

Monohydrát laktózy, mikrokrystalická celulóza, sodná sůl kroskarmelózy, hyprolóza, magnesium-stearát. Potahová vrstva tablety:

Opadry AMB 80W27179 žlutohnědá skládající se: polyvinyl alkohol, oxid titaničitý (E171), mastek, žlutý oxid železitý (E172), lecitin, xanthanová klovatina, červený oxid železitý (E172), černý oxid železitý (E172).

6.2.    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3.    Doba použitelnosti

3 roky.

6.4.    Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v původním vnitřním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkostí.

6.5.    Druh obalu a velikost balení

PA / ALL / PVC hliníková fólie, blistr v papírové krabičce.

Velikosti balení: 7, 10, 14, 20, 28, 30, 50, 56, 84, 90, 98, 100 tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení

6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

Jakýkoli nepoužitý přípravek nebo odpadový materiál musí být odstraněn v souladu s místními podmínkami.

7.    DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

GENERICON s.r.o.

Anny Letenské 1108/15 12000 Praha 2 Česká Republika

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO (A)

14/693/10-C

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

15. 9. 2010

10. DATUM REVIZE TEXTU

6.2.2015

8