Metoprolol Mylan 100 Mg
sp. zn. sukls80744/2016
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Metoprolol Mylan 50 mg Metoprolol Mylan 100 mg Metoprolol Mylan 200 mg tablety s prodlouženým uvolňováním
metoprololi succinas
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Metoprolol Mylan 50 mg
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje 47,5 mg metoprololi succinas, což odpovídá 50 mg metoprololi tartras.
Pomocné látky se známým účinkem: Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje maximálně 0,2 mg glukózy a maximálně 3,68 mg sacharózy.
Metoprolol Mylan 100 mg
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje 95 mg metoprololi succinas, což odpovídá 100 mg metoprololi tartras.
Pomocné látky se známým účinkem: Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje maximálně 0,4 mg glukózy a maximálně 7,36 mg sacharózy.
Metoprolol Mylan 200 mg
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje 190 mg metoprololi succinas, což odpovídá 200 mg metoprololi tartras.
Pomocné látky se známým účinkem: Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje maximálně 0,8 mg glukózy a maximálně 14,72 mg sacharózy.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA Tablety s prodlouženým uvolňováním
Bílé podlouhlé bikonvexní tablety s prodlouženým uvolňováním s půlicí rýhou na obou stranách. Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
• Stabilní chronické mírné až středně závažné srdeční selhání s poruchou funkce levé komory (ejekční frakce < 40%) - jako doplněk obvyklé standardní léčby inhibitory ACE a diuretiky a
v případě potřeby, srdečními glykosidy (další podrobnosti viz bod 5.1).
• Hypertenze
• Angina pecoris
• Arytmie doprovázená tachykardií, zejména supraventrikulární tachykardie
• Udržovací léčba po infarktu myokardu
• Hyperkinetický srdeční syndrom
• Profylaxe migrény.
Děti a dospívající ve věku 6-18 let
• Léčba hypertenze
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dávkování je nutné upravit podle následujících pokynů:
Stabilní chronické mírné až středně závažné srdeční selhání s poruchou funkce levé komory Dávkování metoprolol-sukcinátu je třeba upravit individuálně u pacientů se stabilním symptomatickým srdečním selháním, kteří dostávají další léčbu srdečního selhání.
Doporučená počáteční dávka u pacientů se srdečním selháním třídy NYHA III je 11,88 mg metoprolol-sukcinátu jednou denně během prvního týdne (Tato zahajovací dávka nemusí být dosažitelná pomocí aktuálních sil přípravku Metoprolol Mylan).
Dávka může být zvýšena na 23,75 mg (1/2 tablety Metoprolol Mylan 50 mg) metoprolol-sukcinátu denně v průběhu druhého týdne léčby.
Doporučená počáteční dávka u pacientů se srdečním selháním třídy NYHA II je 23,75 mg metoprolol-sukcinátu jednou denně v průběhu prvních dvou týdnů.
Po prvních dvou týdnech je doporučeno zdvojnásobení dávky. Dávka je zdvojnásobuje každý druhý týden a to až na 190 mg denně nebo až na nejvyšší dávku, kterou pacient toleruje. K dlouhodobé terapii by se měla užívat dávka 190 mg metoprolol-sukcinátu denně nebo nejvyšší dávka kterou pacient toleruje.
Ošetřující lékař by měl mít zkušenosti v léčbě stabilního symptomatického srdečního selhání. Po každém zvýšení dávky je třeba pečlivě sledovat zdravotní stav pacienta. V případě poklesu krevního tlaku může být nezbytné snížení dávek současně podávaných léků. Pokles krevního tlaku nemusí nutně představovat překážku pro dlouhodobou terapii metoprololem, ale dávka by měla být snížena až do doby, než je pacientův stav stabilní.
Hypertenze
Metoprolol-sukcinát 47,5 mg jednou denně u pacientů s mírnou až středně těžkou hypertenzí. V případě potřeby může být dávka zvýšena na 95 - 190 mg denně, nebo je možné přidat do léčby další antihypertenzivum.
Děti a dospívající
Doporučená počáteční dávka u pacientů s hypertenzí ve věku 6 let a více je 0,48 mg/kg metoprolol sukcinátu jednou denně. Konečná podávána dávka v mg by měla být co nejbližší vypočtené dávce v mg/kg. U pacientů, kteří nereagují na 0,48 mg/kg, může být dávka zvýšena na 0,95 mg/kg metoprolol sukcinátu, s tím, že nemá být překročena maximální dávka 47,5 mg metoprolol sukcinátu. U pacientů, kteří nereagují na 0,95 mg/kg, může být dávka zvýšena na maximální denní dávku 1,9 mg/kg metoprolol sukcinátu. Dávky nad 190 mg metoprolol sukcinátu jednou denně nebyly u dětí a dospívajících studovány.
Účinnost a bezpečnost použití u dětí do 6 let nebyla studována. Proto se podávání metoprololu v této věkové skupině nedoporučuje.
Angina pecoris
47.5 - 190 mg metoprolol-sukcinátu jednou denně. Pokud je to nutné, je možné přidat do léčby další přípravek k léčbě ischemické choroby srdeční.
Arytmie spojená s tachykardií
47.5 - 190 mg metoprolol-sukcinátu jednou denně.
Udržovací léčba po infarktu myokardu
95 do 190 mg metoprolol-sukcinátu jednou denně.
Hyperkinetický srdeční syndrom
47.5 - 190 mg metoprolol-sukcinátu jednou denně.
Profylaxe migrény
95 mg metoprolol-sukcinátu jednou denně. Obecně platí, že podávání 95 mg metoprolol-sukcinátu jednou denně je dostačující.
Porucha funkce ledvin Úprava dávky není nutná.
Porucha _ funkce _ jater
U pacientů s těžkým selháním jater, např. při léčbě pacientů s portokaválním zkratem, je vhodné zvážit snížení dávky (viz bod 5.2).
Starší pacienti
U pacientů starších 80 let není k dispozici dostatek údajů. Proto je u těchto pacientů nutné zvláštní opatrnosti při zvyšování dávky.
Pediatrická _ populace
Zkušenosti u dětí a dospívajících jsou omezené. Jeho použití u dětí a dospívajících se proto nedoporučuje.
Úprava dávky nebo ukončení léčby
Jakékoli přerušení léčby nebo úprava dávky by měly proběhnout pouze na doporučení lékaře. Délku léčby určuje ošetřující lékař.
Pokud má být léčba metoprololem přerušena nebo ukončena (zvláště u pacientů se srdečním selháním, ischemickou chorobu srdeční a infarktem myokardu), mělo by se tak stát vždy pomalu a postupně v průběhu nejméně dvou týdnů, přičemž dávka se postupně snižuje vždy na polovinu až do dosažení poloviny tablety o síle 23,75 mg metoprolol sukcinátu. Tato nejmenší dávka by měla být užívána nejméně čtyři dny před tím, než je přípravek zcela vysazen. Pokud dojde k rozvoji příznaků, proces vysazování je třeba zpomalit (viz bod 4.4).
Způsob podání
Metoprolol Mylan je třeba užívat jednou denně, nalačno nebo s jídlem, nejlépe ráno. Tablety se polykají celé, nebo je možné je rozdělit, ale nesmí se kousat ani drtit. Tablety je třeba zapít vodou (alespoň půl sklenice).
4.3 Kontraindikace
Metoprolol je kontraindikován u:
• Přecitlivělosti na léčivou látku, jiné blokátory beta-receptorů nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1
• AV blokády 2. nebo 3. stupně
• Vysokého stupně sinoatriální blokády
• Neléčeného srdečního selhání (plicní edém, poruchy krevního oběhu a hypotenze) a kontinuální nebo intermitentní léčby vedoucí ke zvýšení kontraktility srdečního svalu (agonisté beta-receptor)
• Manifestní a klinicky významné sinusové bradykardie (srdeční frekvence <50 tepů/min v klidu před léčbou)
• Sick sinus syndromu
• Kardiogenního šoku
• Závažné periferní tepenné oběhové poruchy
• Hypotenze (systolický tlak <90 mmHg)
• Neléčeného feochromocytomu
• Metabolické acidózy
• Těžké formy průduškového astmatu nebo chronické obstrukční plicní nemoci
• Současného užívání inhibitorů MAO (kromě MAO-B inhibitorů).
Metoprolol nesmí být používán u pacientů s podezřením na akutní infarkt myokardu a srdeční frekvencí <45 tepů/min, PQ intervalem > 0,24 sekund nebo systolickým krevním tlakem <100 mmHg.
Metoprolol rovněž nesmí být používán u pacientů se srdečním selháním a u pacientů, u kterých byl opakovaně naměřen systolický krevní tlak <100 mmHg nebo srdeční frekvence <68 tepů/minutu v klidu před léčbou (před zahájením léčby je nutné provést aktuální vyšetření).
Současné nitrožilní užívání antagonisty vápníkového kanálu na bázi verapamilu a diltiazemu nebo jiných antiarytmik (např. disopyramid) je kontraindikováno (výjimka: intenzivní péče).
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Beta-blokátory musí být používány s opatrností u pacientů s astmatem. Pokud astmatik při zahájení
4
léčby metoprololem užívá beta2-agonisty (ve formě tablet nebo inhalací), je třeba dávku beta2-agonisty přehodnotit a v případě potřeby zvýšit. Nicméně, vzhledem ke konstantní plazmatické hladině je účinek tablet s prodlouženým uvolňováním Metoprololu Mylan na beta2-receptory nižší než u selektivních beta1-blokátorů ve formě konvenčních tablet.
Diabetes
Metoprolol může ovlivnit kontrolovanou léčbu cukrovky a může maskovat příznaky hypoglykémie. Riziko vlivu na metabolismus glukózy nebo maskování symptomů hypoglykémie je u Metoprololu Mylan nižší než u běžných selektivních beta1-blokátorů ve formě konvenčních tablet a výrazně nižší, než u neselektivních blokátorů.
Poruchy AV vedení
Poruchy AV vedení se mohou někdy během léčby metoprololem zhoršit (atrioventrikulární blokáda je možná).
Srdeční poruchy
U pacientů s Prinzmetalovou anginou pectoris by měly být beta1-selektivní látky používány s opatrností.
Periferní poruchy oběhu
Metoprolol může zvýraznit příznaky periferní oběhové poruchy kvůli jeho antihypertenznímu účinku. Porucha funkce jater
U pacientů s těžkým selháním jater, by mělo být zváženo snížení dávky (viz bod 4.2).
Feochromocytom
Je-li metoprolol předepisován pacientům s feochromocytomem, měl by být před a během léčby metoprololem podáván alfa-blokátor.
Hypethyreóza
Metoprolol může maskovat příznaky hypertyreózy.
Anestézie a operace
Před operací by měl být anesteziolog informován, že pacient užívá beta-blokátor. Vysazení beta-blokátoru po dobu trvání operace se nedoporučuje.
Ukončení/přerušení léčby
Léčba beta-blokátory receptorů nesmí být přerušena náhle. Pokud musí být léčba přerušena, mělo by k tomu docházet pokud možno postupně po dobu alespoň dvou týdnů (viz bod 4.2). Pokud se u pacienta objeví jakékoliv příznaky, měla by být dávka snižována pomaleji. Náhlé vysazení může vést ke zhoršení srdečního selhávání se zvýšeným rizikem náhlé srdeční smrti nebo srdeční ischemie s exacerbací anginy pectoris nebo infarktu myokardu, nebo obnovením hypertenze.
Citlivost na alergeny a léčba anafylaxe
Metoprolol může zvyšovat citlivost na alergeny a závažnost anafylaktických reakcí. Terapie adrenalinem nemusí u jednotlivých pacientů léčených beta-blokátory vždy dosáhnout požadovaného léčebného účinku (viz také bod 4.5).
Lupénka
Beta-blokátory mohou zhoršit nebo způsobit rozvoj lupénky.
Použití u srdečního selhání
V současné době neexistují odpovídající doporučení na použití metoprolol-sukcinátu u pacientů se srdečním selháním splňujících zároveň některou z těchto podmínek:
• Nestabilní srdeční selhání (NYHA třída IV)
• Akutní infarkt myokardu nebo nestabilní angina pectoris v posledních 28 dnech
• Snížená funkce ledvin
• Porucha funkce jater
• Pacienti nad 80 let
• Pacienti do 40 let
• Hemodynamicky relevantní chlopenní vady
• Hypertrofická obstrukční kardiomyopatie
• Po nebo během elektivní operaci srdce do 4 měsíců před zahájením léčby metoprolol-sukcinátem.
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktózy, malabsorpcí glukózy a galaktózy nebo sacharózo-izomaltázové deficienci by tento přípravek neměli užívat.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Farmakodynamické interakce
U pacienta by měl být sledován negativně inotropní a chronotropní účinek, pokud je metoprolol používán společně s antagonisty kalcia na bázi verapamilu nebo diltiazemu nebo s jinými antiarytmiky. Antagonisté kalcia na bázi verapamilu by neměly být intravenózně podávány pacientům užívajícím beta-blokátory (viz bod 4.3).
Antiarytmika třídy I: antiarytmika třídy I a beta-blokátory mají aditivní negativně inotropní účinek, který může vést k vážným hemodynamickým nežádoucím účinkům u pacientů se sníženou funkcí levé srdeční komory. Je třeba se vyvarovat kombinace těchto látek u pacientů se sick sinus syndromem a druhým a třetím stupněm AV převodní poruchy. Interakce byly zaznamenány zejména u disopyramidu.
Současné užívání indometacinu nebo jiných inhibitorů prostaglandin syntetázy může snižovat vliv beta-blokátorů na snížení krevního tlaku.
Pokud je za určitých okolností podáván adrenalin pacientům, kteří užívají beta-blokátory, mají kardioselektivní beta-blokátory výrazně nižší vliv na kontrolu krevního tlaku než neselektivní beta-blokátory. K hypertenzi může nicméně i přesto dojít.
U pacientů užívajících beta-blokátory zesilují inhalační anestetika bradykardizující účinek beta-blokátorů.
Inhibitory MAO (kromě MAO-B inhibitorů) by se neměly podávat současně s metoprololem (viz bod 4.3). Pokud pacient dostane blokátory ganglií sympatiku v kombinaci s jinými betablokátory (například očními kapkami) nebo MAO-B inhibitory, je nutné pečlivě sledovat klinický stav pacienta.
Je-li v rámci kombinované léčby klonidinem a beta-blokátorem nutno podávání klonidinu ukončit, je nutné nejdříve vysadit metoprolol a to několik dní před ukončením léčby klonidinem.
Metoprolol může zvyšovat účinek současně používaných přípravků na snížení krevního tlaku, například blokátorů kalciového kanálu jako je nifedipin a prazosinu.
Současné užívání metoprololu a noradrenalinu, adrenalinu nebo jiných sympatomimetik (například přípravků proti kašli, nosních a očních kapek) může způsobit výrazné zvýšení krevního tlaku. Současné užívání metoprololu a reserpinu, alfa-methyldopy, klonidinu, guanfacinu a srdečních glykosidů může vést k výraznému poklesu srdeční frekvence a zpomalení srdečního převodu.
Pacienty, kteří jsou současně léčeni jinými beta-blokátory (např. oční kapky s timololem) je třeba pečlivě sledovat.
Metoprolol-sukcinát může zvyšovat účinky inzulinu a perorálních antidiabetik nebo zmírňovat projevy hypoglykémie, zvláště tachykardii. Beta-blokátory mohou bránit uvolňování inzulinu u pacientů s diabetem 2. typu. Hladiny cukru v krvi by měly být pravidelně kontrolovány a mělo by dojít k příslušné úpravě antidiabetické léčby (inzulin a hypoglykemika).
U pacientů, kteří užívají beta-blokátor, může být snížen účinek adrenalinu v léčbě anafylaktických reakcí (viz bod 4.4).
Farmakokinetické interakce
Metoprolol slouží jako substrát pro CYP 2D6, izoenzym cytochromu P 450.
Látky se schopností enzymatické indukce nebo inhibice mohou ovlivňovat plazmatické koncentrace metoprololu. Rifampicin a deriváty kyseliny barbiturové indukují metabolismus metoprololu prostřednictvím indukce enzymů a snižují plazmatické koncentrace metoprololu. Cimetidin, alkohol a hydralazin mohou zvýšit plazmatické koncentrace metoprololu. Metoprolol je především, ale nikoli výhradně, metabolizován pomocí jaterního enzymu cytochromu CYP 2D6 (viz také bod 5.2). Látky, které mají inhibiční účinek na CYP 2D6, jako např. selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, jako je paroxetin, fluoxetin a sertralin, stejně jako difenhydramin, hydroxychlorochin, celekoxib, terbinafin, neuroleptika (např. chlorpromazin, triflupromazine, chlorprothixen) a případně propafenon mohou zvýšit plazmatické koncentrace metoprololu. Při zahájení léčby léčivými přípravky, které jsou inhibitory CYP2D6 u pacientů léčených metoprololem může být nutné snížit dávky metoprololu.
Inhibiční účinek na CYP 2D6 byl také hlášen u amiodaronu a chinidinu (antiarytmika).
Metoprolol může snižovat vylučování jiných léků (např. lidokain).
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení Těhotenství:
Vzhledem k neexistenci kontrolovaných studií o používání metoprololu u těhotných žen, lze metoprolol použít v průběhu těhotenství, pouze pokud přínos pro matku převáží riziko pro embryo/plod (zejména během prvních 3 měsíců).
Beta-blokátory způsobují snížení prokrvení placenty a mohou způsobit smrt plodu a předčasný porod. Intrauterinní růstová retardace byla pozorována po dlouhodobém podávání těhotným ženám s mírnou a středně těžkou hypertenzí. Beta-blokátory byly spojeny s prodloužením porodu a bradykardií u plodu a novorozence. Byla také hlášena hypoglykémie, hypotenze, zvýšená bilirubinémie a omezená reakce novorozence na anoxii. Metoprolol by se měl přestat podávat 48 až 72 hodin před vypočteným termínem porodu. Pokud to není možné, novorozenec by měl být pod dozorem 48-72 hodin po porodu a měly by být sledovány známky a příznaky blokády beta-receptorů (např. srdeční a plicní komplikace).
Beta-blokátory neprokázaly teratogenní potenciál u zvířat, ale snižovaly průtok pupečníkové krve, zpomalovaly růst, snižovaly osifikaci a zvyšovaly výskyt fetálních a postnatálních úmrtí.
Kojení:
Metoprolol se akumuluje v mateřském mléce v množství asi třikrát vyšším než v plazmě. Ačkoli se riziko nežádoucích účinků u kojeného dítěte zdá být při podávání terapeutických dávek účinné látky nízké (s výjimkou pomalých metabolizátorů), je nutné kojené děti sledovat pro možný rozvoj příznaků spojených s blokádou beta-receptorů.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Před řízením nebo obsluhou strojů by si pacienti měli být vědomi toho, že v průběhu léčby metoprololem se mohou objevit závratě a únava. To platí zejména v kombinaci s alkoholem, na počátku léčby, nebo když se zvyšuje dávka metoprololu.
4.8 Nežádoucí účinky
Hodnocení nežádoucích účinků je založeno na následujících frekvencích výskytu:
• Velmi časté (> 1/10)
• Časté (> 1/100 až <1/10)
• Méně časté (> 1/1 000 až <1/100)
• Vzácné (> 1/10 000 až <1/1 000)
• Velmi vzácné (<1/10 000)
• Není známo (četnost nelze odhadnout z dostupných údajů)
Poruchy krve a lymfatického systému Velmi vzácné: trombocytopenie, leukopenie
Endokrinní _ poruchy
Vzácné: zhoršení latentního diabetu mellitu
Není známo: maskování symptomů hypoglykémie například tachykardie
Poruchy metabolismu a výživy Méně časté: zvýšení tělesné hmotnosti
Psychiatrické poruchy
Méně časté: deprese, poruchy koncentrace, ospalost nebo nespavost, noční můry
Velmi vzácné: Zapomnětlivost nebo zhoršení paměti, zmatenost, halucinace, změny osobnosti (např. změny nálady).
Poruchy nervového systému Časté: závratě, bolesti hlavy Méně časté: parestézie
Poruchy oka
Vzácné: poruchy vidění, suchost nebo podráždění očí, zánět spojivek
Poruchy ucha a labyrintu
Velmi vzácné: Tinnitus, poruchy sluchu
Srdeční poruchy
Časté: bradykardie, nerovnováha (velmi vzácně se synkopou), bušení srdce
Méně časté: přechodné zhoršení symptomů srdečního selhání, AV blok 1. stupně, kardiogenní šok (související s akutním infarktem myokardu), bolest v prekordiu Vzácné: funkční srdeční poruchy, arytmie, převodní poruchy
Cévní poruchy
Velmi časté: zřetelný pokles krevního tlaku a ortostatická hypotenze, velmi vzácně doprovázená synkopami
Časté: studené ruce a nohy
Velmi vzácné: nekróza tkáně u pacientů s těžkou periferní oběhovou poruchou před zahájením léčby, zhoršení intermitentní klaudikace nebo Raynaudova syndromu
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy Časté: dušnost při námaze Méně časté: Bronchospasms Vzácné: Rýma
Gastrointestinální poruchy
Časté: nauzea, bolest břicha, průjem, zácpa
Méně časté: zvracení
Vzácné: sucho v ústech
Velmi vzácné: poruchy chuti
Poruchy jater a žlučových cest Vzácné: Abnormální funkční jaterní testy Velmi vzácné: hepatitida
Poruchy kůže a _podkožní tkáně
Méně časté: vyrážka (psoriasiformní kopřivka a dystrofické kožní léze), zvýšené pocení Vzácné: alopecie
Velmi vzácné: fotosenzitivita, zhoršení psoriázy, nový výskyt psoriázy, psoriasiformní kožní změny
Poruchy svalové a kosterní soustavy a _pojivové tkáně Méně časté: svalové křeče Velmi vzácné: artralgie, svalová slabost Poruchy reprodukčního systému a _prsu
Vzácné: impotence a jiné sexuální poruchy, plastická indurace penisu (Peyroneova nemoc)
Celkové _poruchy a reakce v místě aplikace Velmi časté: Únava Méně časté: Otoky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Příznaky
Předávkování metoprololem může vést k závažné hypotenzi, sinusové bradykardii, AV bloku, selhání srdce, kardiogennímu šoku, srdeční zástavě, obtížím s dýcháním, bronchospasmu, bezvědomí (i kómatu), nauzee, zvracení, cyanóze a celkovým křečím. Současné užití alkoholu, antihypertenziv, chinidinu nebo barbiturátů může tyto příznaky zhoršit.
První příznaky předávkování se mohou objevit 20 minut až 2 hodiny po požití přípravku.
Léčba
Aktivní uhlí a je-li to nutné, výplach žaludku, aby se snížilo vstřebávání z gastrointestinálního traktu.
V případě šoku a hypotenze lze podávat plazmu nebo její substituty.
V případě závažné hypotenze, bradykardie nebo nastávajícího srdečního selhání by měl být pacientu intravenózně podán beta1-agonista (např. prenalterol nebo dobutamin) v intervalech 2-5 minut, nebo jako kontinuální infuze, dokud není dosaženo požadovaného účinku. Pokud není beta1-agonista k dispozici, je možné podat i dopamin. Atropin-sulfát (0,5 až 2 mg intravenózně v bolusové dávce) může být podán za účelem blokády vagového nervu.
Není-li dosaženo požadovaného účinku, je možné užít jiné sympatomimetikum, např. adrenalin a noradrenalin.
Pacientu může být také aplikována dávka 1-10 mg glukagonu intravenózně s následnou kontinuální infuzí 2-2,5 mg za hodinu.
U refraktemí bradykardie může být nezbytná dočasná kardiostimulace.
Je možné zvážit i podání kalciových iontů.
Aby se zabránilo bronchospasmu, může být nezbytné podat pacientu inhalačně (nebo v případě nedostatečné odpovědi i intravenózně) agonistu beta2- receptorů nebo aminofylin.
U celkových křečí se doporučuje pomalé intravenózní podání diazepamu.
Poznámka
Dávky pro léčbu předávkování jsou mnohem vyšší než obvyklé terapeutické dávky, protože beta-blokátor zablokoval beta-receptory.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: beta-blokátory, selektivní, ATC kód: C07AB02.
Metoprolol je selektivní blokátor beta1-receptorů, tj. blokuje beta1-receptory v srdci v dávkách, které jsou výrazně nižší, než které jsou vyžadovány pro blokádu beta2-receptorů. Při vyšších dávkách však metoprolol ovlivňuje také beta-2 receptory, například průdušek a cév.
Metoprolol má pouze nevýznamný membrány stabilizující účinek a nevykazuje žádný agonistický účinek.
Metoprolol snižuje nebo blokuje stimulační účinek katecholaminů na srdce (katecholaminy jsou uvolněny zejména během fyzického a psychického napětí). Metoprolol snižuje tachykardii, zvýšený srdeční výdej a zvýšenou srdeční kontraktilitu, které jsou obvykle důsledkem akutního zvýšení hladiny katecholaminů. Metoprolol snižuje krevní tlak. Plazmatické koncentrace a účinnost (beta1-blokáda) tablet s prodlouženým uvplňováním Metoprololu Mylan jsou po dobu 24 hodin stálejší, než u konvenčních tablet selektivních beta1-blokátorů.
Vzhledem k tomu, plazmatické koncentrace jsou stabilní, je klinická beta1-selektivita lepší, než u konvenčních tablet selektivních beta1-blokátorů. Navíc riziko nežádoucích účinků, které jsou spojeny s maximy plazmatických koncentrací (např. bradykardie a slabost končetin), je minimální. Pokud je to nutné, může být metoprolol použít spolu s beta2-agonistou u pacientů s příznaky obstrukční plicní nemoci.
Účinek na srdeční selhání:
Ve studii MERIT-HF (3991 pacientů s chronickým srdečním selháním, NYHA třídy II-IV a ejekční frakcí < 40%), byl metoprolol kombinován se standardní terapií srdečního selhání, např. diuretika, ACE inhibitory nebo hydralazin (jestliže ACE inhibitory nebyly tolerovány), dlouhodobě-působícími nitráty nebo antagonisty angiotensinu II, a pokud to bylo nezbytné, i se srdečními glykosidy. Kromě jiných výsledků studie prokázala snížení celkové úmrtnosti ve srovnání s placebem o 34% [p = 0,0062 (opravené), p = 0,00009 (nominální)]. 145 pacientů ze skupiny léčené metoprololem zemřelo (úmrtnost 7,2% na jednoho pacienta a rok za sledované období) v porovnání s 217 (11,0%) ve skupině léčené placebem s relativním rizikem 0,66 [95% CI 0,53 až 0,81].
V čínské studii zahrnující 45852 pacientů s akutním infarktem myokardu (COMMIT studie) se kardiogenní šok vyskytl významně častěji (5,0%) u pacientů léčených metoprololem než u placeba (3,9%). Tento účinek byl zřejmý zejména pro následující skupiny pacientů:
Relativní četnost kardiogenního šoku v dané skupině pacientů ve studii COMMIT:
|
Charakteristika pacientů |
Terapeutická s |
kupina |
|
Metoprolol |
Placebo | |
|
Věk >70 let |
8,4 % |
6,1 % |
|
Krevní tlak <120 mmHg |
7,8 % |
5,4 % |
|
Srdeční frekvence >110/min |
14,4 % |
11,0 % |
|
Killip-třída III |
15,6 % |
9,9 % |
Děti a dospívající
Ve 4-týdenní studii metoprolol-sukcinátu u 144 pediatrických pacientů (6 až 16 let) s převážně esenciální hypertenzí, bylo prokázáno snížení systolického krevního tlaku o 5,2 mmHg při dávce 0,2 mg/kg (p = 0,145), o 7,7 mmHg při dávce 1,0 mg/kg (p = 0,027) a o 6.3mmHg při dávce 2,0 mg/kg dávek (p = 0,049) s maximální dávkou 200mg/den ve srovnání se snížením o 1,9 mmHg u osob užívajících placebo. U diastolického krevního tlaku byl tento pokles 3,1 (p = 0.655), 4,9 (p = 0.280),
7.5 (p = 0.017) a 2,1 mmHg. Nebyly pozorovány žádné zjevné rozdíly ve snížení krevního tlaku v závislosti na věku, Tanner fázi nebo rase.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce a distribuce
Metoprolol je téměř úplně (z 95%) absorbován po perorálním podání. Vzhledem k výraznému first-pass metabolismu dosahuje dostupnost po jednorázové perorální dávce přibližně 35%. Biologická dostupnost tablet s prodlouženým uvolňováním je přibližně o 20-30% nižší než u běžných tablet. To však nemá klinicky významný účinek, protože hodnoty AUC (impulsy) jsou stejné jako u běžných tablet. Pouze malý zlomek metoprololu, přibližně 5-10%, se váže na plazmatické bílkoviny.
Každá tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje velké množství pelet s řízeným uvolňováním. Každá peleta je potažena filmem z polymeru, který kontroluje rychlost uvolňování metoprololu.
Tableta s prodlouženým uvolňováním se rychle rozpadá a granule se rozptýlí do trávicího traktu, kde se metoprolol uvolňuje nepřetržitě více než 20 hodin. Eliminační poločas metoprololu činí v průměru
3.5 hodiny (viz "Metabolismus a eliminace"). Po podání jednou denně jsou maximální plazmatické koncentrace metoprololu přibližně dvakrát vyšší než minimální plazmatické koncentrace.
Biotransformace a eliminace
Metoprolol je metabolizován oxidací v játrech. Tři známé hlavní metabolity neprokázaly klinicky významný blokující účinek na beta-receptory.
Metoprolol je především, ale nikoli výlučně metabolizován pomocí jaterního enzymu cytochromu CYP 2D6. Vzhledem k polymorfismu CYP 2D6 genu existují interindividuální výkyvy v rychlosti metabolismu. Osoby s pomalým metabolismem (přibližně 7-8%) vykazují vyšší plazmatické koncentrace a pomalejší eliminaci než osoby s rychlým metabolismem. U jednotlivých pacientů jsou nicméně plazmatické koncentrace stabilní a reprodukovatelné.
Více než 95% perorální dávky je vyloučeno močí. Přibližně 5% dávky, v ojedinělých případech až 30%, se vylučuje v nezměněné podobě. Plazmatický eliminační poločas metoprololu činí v průměru
3,5 hodiny (rozmezí: 1-9 hodin). Celková clearance je 1 l/min.
Farmakokinetika metoprololu se u starších pacientů významně neliší od mladších pacientů. Systémová dostupnost a eliminace metoprololu jsou u pacientů se selháním ledvin beze změny. Eliminace metabolitů je však pomalejší. U pacientů s glomerulární filtrací (GFR) menší než 5 ml/min byla pozorována významná akumulace metabolitů. To však nevede ke zvýšení blokačního účinku metoprololu na beta-receptory.
U pacientů s jaterní cirhózou se může zvýšit biologická dostupnost metoprololu a může se snížit celková clearance. Zvýšení biologické dostupnosti je však považováno za klinicky významné pouze u pacientů s těžkým poškozením funkce jater nebo u pacientů s portokaválním zkratem. U pacientů s portokaválním zkratem činí celková clearance přibližně 0,3 l/min a hodnoty AUC jsou přibližně šestkrát vyšší než u zdravých jedinců.
Děti a dospívající
Farmakokinetický profil metoprololu u pediatrických pacientů s hypertenzí ve věku 6-17 let je podobný farmakokinetice popsané dříve u dospělých. Zdánlivá clearance metoprololu po perorálním podání (CL/F) se lineárně zvyšuje s tělesnou hmotností.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Neklinické údaje neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity opakovaných dávek, genotoxicity a kancerogenity. Stejně jako ostatní B-blokátory, způsoboval metoprolol při vysokých dávkách mateřskou toxicitu (snížení příjmu potravy a snížení tělesné hmotnosti) a embryofetální toxicitu (zvýšený výskyt resorpce, snížená porodní hmotnost potomků, opožděný tělesný vývoj); metoprolol nebyl teratogenní.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Jádro tablety:
Sacharóza
Kukuřičný škrob
Makrogol 6000
Polyakrylát
Mastek
Povidon K90
Mikrokrystalická celulóza
Magnesium-stearát
Koloidní bezvodý oxid křemičitý
Glukóza.
Potah tablety:
Hypromelosa 2910/6 Mastek
Makrogol 6000 Oxid titaničitý (E171).
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
3 roky
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 ° C.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Al/Al blistr
Balení s 10, 14, 20, 28, 30, 50, 60, 90, 98 a 100 tabletami s prodlouženým uvolňováním. HDPE lahvičky s PP twist-off uzávěrem
Balení s 30, 60, 100, 250 a 500 tabletami s prodlouženým uvolňováním.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Generics [UK] Limited
Station Close, Potters Bar, Hertfordshire, EN6 1TL Velká Británie
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO (A)
Metoprolol Mylan 50 mg 58/827/09-C Metoprolol Mylan 100 mg 58/828/09-C Metoprolol Mylan 200 mg 58/829/09-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
25.11.2009
10. DATUM REVIZE TEXTU
11.3.2016
14