Metoprolol Al 100

sp.zn. sukls200668/2015

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Metoprolol AL 100 Tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Metoprololi tartras 100 mg v jedné tabletě

Pomocná látka se známým účinkem: monohydrát laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta.

Metoprolol AL 100 - kulaté, bílé, bikonvexní tablety se čtvrtící rýhou po obou stranách.

Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

- Arteriální hypertenze

- Ischemická choroba srdeční

- Hyperkinetický srdeční syndrom (funkční srdeční poruchy)

- Akutní léčba infarktu myokardu a prevence reinfarktů

- Tachyarytmie

- Profylaxe migrény

Metoprolol AL 100 je indikován k léčbě dospělých pacientů.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dávkování by mělo být stanoveno individuálně podle terapeutické odpovědi. Doporučuje se následující dávkování:

Vysoký krevní tlak (arteriální hypertenze)

V tablety jednou nebo dvakrát denně nebo V - 1 tableta jednou denně (odpovídá 50100 mg metoprolol-tartarátu). V případě potřeby je možné zvýšit denní dávku na 1 tabletu dvakrát denně (odpovídá 200 mg metoprolol-tartarátu).

Ischemická choroba srdeční

Hyperkinetický srdeční syndrom (funkční srdeční poruchy)

Tachyarytmie

1 tableta jednou nebo dvakrát denně (odpovídá 100 - 200 mg metoprolol-tartarátu). Akutní léčba infarktu myokardu a prevence reinfarktů

Metoprolol AL 100 se podává pouze u pacientů, u nichž nejsou kontraindikovány betablokátory.

Akutní léčba

Při akutním infarktu myokardu je třeba zahájit léčbu co nejrychleji po hospitalizaci, přičemž důležitá je také průběžná kontrola EKG a krevního tlaku. Léčba se zahajuje 5 mg metoprolol-tartarátu i.v.

Pacientům, kteří snášejí první dávku bez obtíží, je možné podávat další dávky - 5 mg metoprolol-tartarátu - i.v. v dvouminutových intervalech, dokud není dosaženo celkové maximální dávky až 15 mg metoprolol-tartarátu.

Pacienti, kteří snášejí bez obtíží celkovou dávku 15 mg podanou i.v., užívají dále V tablety Metoprololu AL 100 (odpovídá 50 mg metoprolol-tartarátu), nejdříve však 15 minut po poslední intravenózní injekci.

V následujících 48 hodinách se pacientům podává V tablety Metoprololu AL 100 každých 6 hodin (odpovídá 50 mg metoprolol-tartarátu). U pacientů, kteří snášejí bez obtíží pouze dávku nižší než 15 mg metoprolol-tartarátu podanou i.v., je třeba s perorální léčbou začít velmi opatrně (25 mg metoprolol-tartarátu).

Udržovací léčba

Po akutní fázi by pacienti měli užívat 1 tabletu Metoprololu AL 100 dvakrát denně (odpovídá 200 mg metoprolol-tartarátu). V případě, že po podání klesne tepová frekvence a/nebo krevní tlak do takové míry, že je nutný léčebný zásah, nebo se objeví jiné komplikace, má být léčba Metoprololem AL 100 ihned přerušena.

Profylaxe migrény

1 tableta jednou nebo dvakrát denně (odpovídá 100 - 200 mg metoprolol-tartarátu).

Zvláštní skupiny _pacientů Pacienti s poruchou funkce jater

U pacientů s těžkou poruchou funkce jater je vylučování Metoprololu AL 100 sníženo, a proto může být nutné snížit dávkování metoprolol-tartarátu.

Způsob podání

Tablety se polykají celé, po jídle a zapíjejí se dostatečným množstvím tekutiny. Pokud lékař neurčí jinak, při užívání přípravku 1 x denně se přípravek obvykle užívá ráno, při 2 denních dávkách se přípravek užívá ráno a večer.

Délka léčby

Délka léčby není omezena.

Pokud má být léčba Metoprololem AL 100 ukončena nebo dočasně přerušena po dlouhodobém podávání, přípravek by měl být vysazován postupně, protože náhlé přerušení léčby může vést k srdeční ischemii s aktivací anginy pectoris, infarktu myokardu nebo aktivací hypertenze.

4.3 Kontraindikace

* Hypersenzitivita na léčivou látku, jiné betablokátory nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

* Manifestní srdeční selhání

* Šok

* AV blok druhého nebo třetího stupně

* Sick-sinus syndrom

* SA blok

* Bradykardie (klidová tepová frekvence nižší než 50 pulzů/min před zahájením léčby)

* Hypotenze (systolický krevní tlak nižší než 90 mmHg)

* Acidóza

* Hyperreaktivita bronchů (např. při bronchiálním astmatu)

* Pokročilé stádium okluzívního onemocnění periferních tepen

* Současná léčba inhibitory MAO (s výjimkou inhibitorů MAO-B),

U pacientů léčených Metoprololem AL 100 (pokud nejsou umístěni na jednotce intenzivní péče) je kontraindikováno i.v. podávání blokátorů kalciového kanálu typu verapamilu a diltiazemu a jiných intravenózních antiarytmik (např. disopyramidu).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Zvláště pečlivý lékařský dohled je nezbytný při podávání přípravku Metoprolol AL 100:

- pacientům s AV blokem prvního stupně,

- diabetikům s vysokou a nestabilní glykémií (riziko vážných hypoglykémických epizod),

- pacientům dodržujícím po delší období přísnou dietu či pacientům vystaveným velké fyzické námaze (riziko vážných hypoglykémických epizod),

- pacientům s feochromocytomem (Metoprolol AL 100 se smí užívat pouze po předchozí léčbě alfa-blokátorem),

- pacientům se zhoršenou funkcí jater (viz také bod 4.2 Dávkování)

Pacientům s psoriázou v osobní nebo rodinné anamnéze by se měl Metoprolol AL 100 podávat pouze po pečlivém zvážení očekávaného pozitivního účinku a možných rizik léčby.

Betablokátory mohou zvyšovat citlivost k alergenům a závažnost anafylaktických reakcí. U pacientů, kteří prodělali závažné reakce z přecitlivělosti anebo podstupují specifickou imunoterapii (desenzibilizační léčbu), se mohou objevit zvýrazněné anafylaktické reakce; u těchto pacientů se mají betablokátory podávat pouze v jasně indikovaných případech.

Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, vrozeným deficitem laktázy nebo malabsorbcí glukosy a galaktosy by tento přípravek neměli užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Z interakcí mezi Metoprololem AL 100 a jinými léky je nutné mít na paměti následující:

Současné užívání metoprolol-tartarátu a inzulínu nebo perorálních antidiabetik může zvyšovat nebo prodlužovat účinek antidiabetik a maskovat nebo oslabovat příznaky hypoglykémie, zvláště tachykardii a třes. Proto je při současném podávání těchto léků vyžadována pravidelná kontrola glykémie.

Současné užívání Metoprololu AL 100 a tricyklických antidepresív, barbiturátů, fenothiazinů, glyceroltrinitrátu, diuretik, vazodilatancií a jiných antihypertenzív může vyvolat zvýšený pokles krevního tlaku.

Současné užívání metoprololu-tartarátu a blokátorů vápníkových kanálů typu nifedipinu může vyvolat zvýšený pokles krevního tlaku a v ojedinělých případech může dojít k srdeční nedostatečnosti.

Kardiodepresivní účinky Metoprololu AL 100 a antiarytmik se mohou sčítat. Proto musí být pacienti, kteří současně užívají Metoprolol AL 100 a blokátory vápníkových kanálů typu verapamilu a diltiazemu nebo jiná antiarytmika (např. disopyramid), pečlivě sledováni s ohledem na riziko vzniku hypotenze, bradykardie nebo jiných srdečních arytmií.

Upozornění:

Intravenózní podávaní blokátorů vápníkových kanálů typu verapamilu a diltiazemu nebo jiných antiarytmik (např. disopyramid) je u pacientů léčených přípravkem Metoprolol AL 100 kontraindikováno (pokud není pacient umístěn na jednotce intenzivní péče).

Současné užívání Metoprololu AL 100 a srdečních glykosidů, reserpinu, alfamethyldopy, guanfacinu nebo klonidinu může vést k výraznému snížení tepové frekvence nebo zpomalení vedení srdečních impulzů.

Náhlé vysazení klonidinu může při současné léčbě Metoprololem AL 100 způsobit výrazné zvýšení krevního tlaku. Je-li klonidin užíván současně s Metoprololem AL 100, nesmí být jeho podávání přerušeno, pokud nebyl Metoprolol AL 100 vysazen o několik dní dříve. Pouze v takovém případě může být klonidin postupně vysazován.

Současné užívání Metoprololu AL 100 a noradrenalinu, adrenalinu nebo jiných sympatomimetik (i obsažených např. v lécích proti kašli a nosních nebo očních kapkách) může vést k významnému zvýšení krevního tlaku.

U pacientů léčených Metoprololem AL 100 se může objevit snížená odpověď na dávku adrenalinu, běžně užívanou pro potlačení alergické reakce.

Vzhledem k riziku silné hypertenzní reakce by se při léčbě Metoprololem AL 100 neměly současně užívat inhibitory monoaminoxidázy (MAO).

Indometacin a rifampicin mohou snižovat antihypertenzní účinek Metoprololu AL 100.

Cimetidin může zvyšovat účinek Metoprololu AL 100.

Metoprolol AL 100 může snižovat vylučování jiných léků (např. lidokainu).

Současné užívání Metoprololu AL 100 a narkotik/anestetik může vést k výraznému poklesu krevního tlaku. Negativně inotropní účinek těchto léků může být aditivní.

Neuromuskulární blokáda vyvolaná periferními myorelaxancii (např. sukcinylcholinem, tubokurarinem) může být zvýrazněna inhibicí beta-receptorů Metoprololem AL 100.

Nemůže-li být Metoprolol AL 100 vysazen před zákroky vyžadujícími celkovou anestézii nebo před podáním periferních svalových relaxancií, musí být anesteziolog informován o tom, že pacient je léčen metoprololem.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Metoprolol-tartarát může být v průběhu těhotenství a kojení podáván pouze v případech, kdy je jeho podání nevyhnutelné (to platí zejména pro první trimestr), a to až po pečlivém zvážení očekávaného pozitivního účinku a možných rizik léčby.

Existující důkazy nasvědčující tomu, že metoprolol-tartarát omezuje placentální perfúzi, a může proto narušit růst plodu. Použití jiných betablokátorů bylo spojeno s potratem, předčasným porodem a nitroděložním úmrtím plodu.

Léčba metoprolol-tartarátem se má ukončit 48-72 hodin před předpokládaným dnem porodu, protože tento lék může u novorozence vyvolat bradykardii, hypotenzi a hypoglykémii. Pokud to není možné, musí být novorozenec pečlivě sledován 48-72 hodin po narození.

Metoprolol-tartarát se koncentruje v lidském mateřském mléku. U kojenců se proto musí sledovat možné projevy blokády beta receptorů. Množství metoprolol-tartarátu přijatého v mateřském mléku je nižší, pokud matka kojí 3-4 hodiny po podání léku.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Pacienti užívající Metoprolol AL 100 musí být pod pravidelnou lékařskou kontrolou. Reakce na léčbu se individuálně liší a přípravek může vést ke snížení pohotovosti, která má za následek zhoršení schopnosti účastnit se silničního provozu, obsluhovat stroje nebo pracovat bez pevné opory. Platí to zejména na začátku léčby, při zvyšování dávky léku nebo změně léčby a při současném požití alkoholu.

4.8 Nežádoucí účinky

Zvláště na počátku léčby byly příležitostně zaznamenány poruchy centrálního nervového systému jako únava, deprese, závratě, zmatenost, bolesti hlavy, pocení, noční můry nebo zvýšená snová aktivita, poruchy spánku, halucinace.

Příležitostně byly zaznamenány přechodné zažívací potíže jako nauzea, zvracení, bolesti v břiše, zácpa a průjem.

Občas byla pozorována námahová dušnost a vzácně byl zaznamenán bronchospazmus (viz 4.3).

Příležitostně byly zaznamenány i parestezie a pocit chladu v končetinách. Vzácně byla po podávání přípravku pozorována svalová ochablost a křeče ve svalech. Zhoršení příznaků bylo pozorováno u pacientů s claudicatio intermittens a s poruchami periferního krevního oběhu (včetně pacientů s Raynaudovým syndromem).

Výraznější pokles krevního tlaku byl pozorován pouze vzácně a pouze občas byl tento pokles tlaku spojen se synkopou, palpitací, bradykardií, poruchami atrioventrikulárního vedení nebo exacerbací srdeční insuficience s periferními otoky a/nebo s námahovou dušností.

U pacientů s anginou pectoris se v jednotlivých případech nedá vyloučit zhoršení záchvatů.

U pacientů s bronchospazmem (zvláště u těch, kteří trpí obstrukční bronchopulmonální chorobou) se může objevit dušnost, protože metoprolol může zvyšovat odpor v dýchacích cestách.

Pouze zřídka se u léčených pacientů vyskytuje pocit sucha v ústech, konjunktivitida nebo snížené slzení (to musí mít na paměti zejména lidé používající kontaktní čočky) a ojediněle byly popsány poruchy vidění.

Metoprolol AL 100 může maskovat příznaky thyreotoxikózy.

Vzácně byla popsána rovněž manifestace latentní formy cukrovky nebo zhoršení manifestní formy diabetu. U pacientů, kteří po dlouhou dobu dodržují přísnou dietu nebo kteří jsou vystaveni velké fyzické námaze, může při užívání Metoprololu AL 100 dojít k hypoglykémii. Varovné příznaky hypoglykémie (zvláště třes a tachykardie) mohou být přitom maskovány.

Ojediněle se při užívání přípravku vyskytly případy sníženého libida a impotence, vypadávání vlasů, zhoršení sluchu nebo hučení v uších, přibývání na hmotnosti, změny osobnosti (např. emoční labilita nebo krátkodobá ztráta paměti), trombocytopenie nebo leukopenie, alergická rýma nebo Peyronieova nemoc. Občas se vyskytly případy alergických kožních reakcí (erytém, pruritus, exantém, fotosenzitivita).

Léčba Metoprololem AL 100 může být spojena s poruchami metabolismu lipidů; přitom hladina celkového cholesterolu byla normální, hladina HDL cholesterolu snížena a hladina plazmatických triglyceridů zvýšena.

Dlouhodobá léčba Metoprololem AL 100 byla v ojedinělých případech spojena s artropatií (postihující jeden nebo několik kloubů).

Ojediněle byly popsány i případy zvýšení hladiny sérových transamináz (GOT, GPT) nebo hepatitidy.

Betablokátory mohou rovněž v ojedinělých případech aktivovat nebo zhoršit psoriázu nebo způsobit psoriáze podobnou kožní vyrážku.

Upozornění:

Betablokátory mohou zvyšovat citlivost k alergenům a zvyšovat závažnost anafylaktických reakcí. U pacientů, kteří prodělali těžké reakce přecitlivělosti anebo podstupují specifickou imunoterapii (desenzibilizační léčbu), se mohou objevit zvýrazněné anafylaktické reakce.

U pacientů se závažným poškozením ledvin se v ojedinělých případech vyskytuje zhoršení funkcí ledvin v průběhu léčby beta-blokátory. U těchto pacientů by léčba Metoprololem AL 100 měla být provázena sledováním funkcí ledvin.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10

webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

4.9 Předávkování

a) Příznaky intoxikace

Klinický obraz závisí na rozsahu intoxikace a je charakterizován především kardiovaskulárními a CNS příznaky. Předávkování může vyvolat závažnou hypotenzi, bradykardii až srdeční zástavu, srdeční nedostatečnost a kardiogenní šok. Další projevy předávkování mohou zahrnovat dýchací obtíže, bronchospazmus, zvracení, poruchy vědomí a příležitostně křeče.

b) Léčba intoxikace

Léčbu Metoprololem AL 100 je nutné přerušit při předávkování nebo v případě, kdy pokles tepové frekvence a/nebo krevního tlaku může ohrozit život.

Kromě všeobecných opatření zaměřených na odstranění látky, musí být sledovány životně důležité funkce, a pokud to vyžaduje situace, musí být tyto funkce korigovány na jednotce intenzivní péče. Podávána mohou být následující antidota:

Atropin: 0,5-2 mg jako i.v. bolus

Glukagon: na začátku 1-10 mg i.v., poté 2-2,5 mg/hod jako kontinuální infúze

Sympatomimetika podle tělesné hmotnosti a odpovědi: dopamin, dobutamin, isoprenalin, orciprenalin nebo adrenalin.

Refrakterní bradykardie vyžaduje dočasné zavedení kardiostimulace.

Bronchospazmus lze potlačit inhalací (nebo v případě nedostatečné reakce intravenozním podáním) beta2-agonistů nebo intravenózním podáváním aminofylinu.

Při celkových křečích se doporučuje pomalé intravenózní podávání diazepamu.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Beta-blokátory selektivní ATC kód: C07A B02

Metoprolol-tartarát je slabě lipofilní blokátor beta-adrenergních receptorů, vyznačující se relativní selektivitou k beta1-receptorům, které jsou lokalizované převážně v srdečním svalu ("kardioselektivita"). Metoprolol-tartarát nemá žádnou vnitřní sympatomimetickou aktivitu (ISA) a má pouze slabý membrány-stabilizující účinek.

Metoprolol-tartarát snižuje tepovou frekvenci, stažlivost srdce, rychlost AV vedení a aktivitu plasmatického reninu; může zvýšit tonus hladkého svalstva inhibicí beta2-receptorů.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Po perorálním podání se metoprolol-tartarát v zažívacím ústrojí téměř úplně absorbuje (přibližně 95%). Vlivem významného efektu prvního průchodu játry je systémová dostupnost metoprolol-tartarátu pouze asi 50%. Maximálních plazmatických koncentrací je dosaženo po 1,5-2 hod. po podání.

Metoprolol-tartarát se váže na plazmatické bílkoviny asi z 12% a jeho relativní distribuční objem činí 5,6 l/kg.

Metoprolol-tartarát je v játrech téměř úplně metabolizován. Dva z jeho tří hlavních metabolitů se vyznačují slabou beta-blokující aktivitou, klinicky jsou však nevýznamné. Protože rychlost biotransformace je při jaterní cirhóze snížena, lze u pacientů s tímto onemocněním očekávat zvýšení plazmatické koncentrace nezměněného metoprolol-tartarátu.

Asi 95% metoprolol-tartarátu a jeho metabolitů je vylučováno ledvinami a asi 10% z tohoto množství je v moči obsaženo v nezměněné formě. Poločas eliminace metoprolol-tartarátu je 3-5 hod.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Akutní toxicita Viz. 4.9

Chronická toxicita

Studium chronické toxicity na různých druzích zvířat neprokázalo žádné toxické účinky léku.

Kancerogenní a mutagenní účinek

Studium kancerogenity na potkanech a myších neprokázalo karcinogenní potenciál metoprolol-tartarátu.

Mutagenní potenciál metoprolol-tartarátu nebyl dosud detailně studován. Dosavadní výsledky však mutagenní účinek látky neprokázaly.

Reprodukční toxicita

Studie na dvou druzích zvířat (potkan a králík) neprokázaly žádné teratogenní účinky metoprolol-tartarátu. Bezpečnost užívání metoprolol-tartarátu v prvním a druhém trimestru těhotenství nebyla u lidí dosud prokázána. Poškození novorozenců při porodu nebyly zaznamenány. Studie u lidí prokázaly zhoršenou placentární perfúzi způsobenou metoprolol-tartarátem. Koncentrace metoprolol-tartarátu v séru matky a dítěte jsou v době porodu

podobné. Koncentrace metoprolol-tartarátu v mateřském mléce je asi třikrát vyšší než sérová koncentrace matky. Při užívání 200 mg metoprolol-tartarátu denně je přibližně 225 pg/l vylučováno do mateřského mléka.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1 Seznam pomocných látek

Sodná sůl kroskarmelosy, monohydrát laktosy, povidon, magnesium-stearát, koloidní bezvodý oxid křemičitý, mastek.

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

5 let

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

PVC/Al blistr, krabička Velikost balení:

20, 60 a 100 tablet

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

ALIUD PHARMA GmbH GmbH Gottlieb-Daimler-Str. 19 D-89150 Laichingen, Německo

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

77/1253/93 - C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

08.12.1993 / 20.01.2010

10. DATUM REVIZE TEXTU

1.12.2015

10/10