Příbalový Leták

Metfogamma 1000 Mg Potahované Tablety

sp.zn.sukls231946/2015

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Metfogamma 1 000 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje metformini hydrochloridum 1000 mg, odpovídající metforminum 780 mg.

Úplný seznam všech pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.

Bílé podlouhlé potahované tablety s půlící rýhou na jedné straně a hlubokou rýhou na straně druhé (typ karate). Tabletu lze dělit na dvě stejné dávky.

4.    KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Léčba diabetu mellitu 2. typu zvláště u obézních pacientů tam, kde samotné dietní opatření a cvičení nestačí udržet přiměřenou glykémii.

-    Dospělí: přípravek Metfogamma 1000 mg může být užíván v monoterapii nebo v kombinaci s ostatními orálními antidiabetiky nebo s inzulínem.

-    Děti starší 10 let a dospívající: přípravek Metfogamma 1000 mg může být užíván v monoterapii nebo v kombinaci s inzulínem.

Bylo prokázáno snížení diabetických komplikací u obézních dospělých pacientů s diabetem 2. typu léčených metforminem v první linii léčby po selhání dietních opatření (viz bod 5.1).

4.2    Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí

Monoterapie a kombinace s jinými perorálními antidiabetiky:

Terapie se zahajuje dávkou 500 nebo 850 mg 2krát až 3krát denně během jídla nebo po jídle.

Po 10 až 15 dnech by měla být dávka upravena podle hladiny glykémie. Pomalé zvyšování dávky může zlepšit gastrointestinální snášenlivost.

U pacientů užívajících vysoké dávky metformin-hydrochloridu (2 až 3 g denně) je možné nahradit 2 tablety přípravku Metfogamma 500 mg jednou tabletou přípravku Metfogamma 1000 mg. Maximální doporučená dávka jsou 3 g metformin-hydrochloridu denně, rozděleně ve 3 dávkách.

Pokud se zvažuje převedení z jiného perorálního antidiabetika, je třeba přerušit jeho užívání a zahájit léčbu metforminem v dávkách uvedených výše.

Kombinace s inzulínem

Pro dosažení lepší kontroly glykémie mohou být metformin a inzulín používány v kombinaci. Obvyklá počáteční dávka metformin-hydrochloridu je 500 nebo 850 mg 2 až 3krát denně, zatímco dávkování inzulínu se upraví podle hladiny glykémie.

Starší pacienti

Vzhledem k možnosti snížení renálních funkcí u subjektů vyššího věku by mělo být dávkování metforminu upraveno podle renálních funkcí. Je nutné provádět pravidelné hodnocení renálních funkcí (viz bod 4.4).

Pacienti s _poruchou _funkce ledvin

Metformin mohou užívat pacienti se středně těžkou poruchou funkce ledvin, stupeň 3a (clearance kreatininu [CrCl] 45 - 59 ml/min nebo odhadovaná hodnota glomerulární filtrace [eGFR] 45 - 59 ml/min/1,73m2) pouze v případě, že netrpí jiným onemocněním, které by mohlo zvýšit riziko laktátové acidózy a s následující úpravou dávkování:

Počáteční dávka 500 mg nebo 850 mg metformin-hydrochloridu jednou denně. Maximální denní dávka je 1 000 mg, rozdělená do 2 dávek. Funkce ledvin je třeba důkladně monitorovat (každých 3 - 6 měsíců).

Pokud dojde k poklesu CrCl pod 45 ml/min nebo eGFR pod 45ml/min/1,73m2, musí být metformin ihned vysazen.

Pediatrická populace

Monoterapie a kombinace s inzulínem

-    Přípravek Metfogamma 1000 mg může být používán u dětí od 10 let a dospívajících.

-    Obvyklá počáteční dávka je 500 nebo 850 mg metformin-hydrochloridu jednou denně podávaná během jídla nebo po jídle.

Po 10 až 15 dnech by měla být dávka upravena podle hladiny glykémie. Pomalé zvyšování dávky může zlepšit gastrointestinální snášenlivost. Maximální doporučená dávka metformin-hydrochloridu je 2 g denně, rozdělena do dvou nebo tří dávek.

4.3 Kontraindikace

-    hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1;

-    diabetická ketoacidóza, diabetické prekoma;

-    střední (stupeň 3b) a těžké selhání ledvin nebo dysfunkce ledvin (CrCl < 45 ml/min nebo eGFR < 45 ml/min/1,73m2);

-    akutní onemocnění s rizikem změny renálních funkcí jako je:

•    dehydratace,

•    těžká infekce,

•    šok;

-    onemocnění, které může způsobit tkáňovou hypoxii (zejména akutní nebo zhoršující se chronické onemocnění) jako je:

•    dekompenzovanésrdeční selhání,

•    respirační selhání,

•    nedávný infarkt myokardu,

•    šok;

-    porucha funkce jater, akutní otrava alkoholem a alkoholismus.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Laktátová acidóza

Laktátová acidóza je velmi vzácná, ale vážná metabolická komplikace, vyvolaná kumulací dlouhodobě užívaného metforminu, která má vysokou mortalitu, pokud není rychle léčena. Zaznamenané případy laktátové acidózy u pacientů léčených metforminem se vyskytly hlavně u diabetických pacientů s poškozenou funkcí ledvin nebo s akutním zhoršením renálních funkcí.

Zvláštní pozornost by měla být věnována stavům s možností poškození funkce ledvin, například v případě dehydratace (závažný průjem nebo zvracení) nebo při zahájení antihypertenzivní nebo diuretické léčby a při zahájení léčby pomocí nesteroidních antiflogistik (NSAID). Při těchto uvedených akutních onemocněních je třeba metformin dočasně vysadit.

Aby se předešlo laktátové acidóze, je třeba vzít v úvahu i další související rizikové faktory, jako je nedostatečná kontrola diabetu, ketóza, dlouhodobé hladovění, nadměrný příjem alkoholu, porucha funkce jater a stavy související s hypoxií (jako je dekompenzované srdeční selhání, akutní infarkt myokardu) (viz také bod 4.3).

Riziko laktátové acidózy musí být zváženo v případě nespecifických příznaků, jako jsou svalové křeče, zažívací obtíže jako bolesti břicha a těžká astenie. Pacienty je třeba informovat, aby při objevení se těchto příznaků neprodleně kontaktovali svého lékaře, zejména v případě, kdy byl metformin pacientem dříve dobře snášen. Metformin je třeba alespoň dočasně vysadit, dokud se situace neobjasní. Další podávání metforminu je třeba posoudit individuálně s ohledem na poměr přínosů a rizik a také na renální funkce.

Diagnóza

Pro laktátovou acidózu je charakteristická acidotická dušnost, bolest břicha a hypotermie s následným kómatem. Mezi laboratorní diagnostické známky patří snížení pH krve, plazmatická hladina laktátu nad 5 mmol/l a zvýšený aniontový gap a poměr laktát/pyruvát. V případě laktátové acidózy musí být pacient neprodleně hospitalizován (viz bod 4.9).

Lékaři musí pacienty upozornit na riziko a symptomy laktátové acidózy.

Renální funkce:

Jelikož je metformin vylučován ledvinami, má být stanovena clearance kreatininu (může být vypočtena z hladiny kreatininu v séru pomocí Cockcroft-Gaultovy rovnice) před zahájením léčby a dále během pravidelných kontrol:

•    minimálně jednou za rok u pacientů s normální funkcí ledvin;

•    minimálně dva až čtyřikrát ročně u pacientů, u kterých dosahuje clearance kreatininu dolního limitu normálních hodnot, a u starších pacientů.

V    případě, že je hodnota CrCl < 45 ml/min (eGFR < 45 ml/min/1,73 m2), je metformin kontraindikován (viz bod 4.3).

Snížení funkce ledvin u subjektů vyššího věku je časté a asymptomatické. Zvláštní pozornost má být věnována stavům s možností poškození funkce ledvin, například v případě dehydratace nebo při zahájení antihypertenzívní nebo diuretické léčby a při zahájení léčby pomocí nesteroidních antiflogistik (NSAID).

V    těchto případech se také doporučuje zkontrolovat renální funkce před zahájením léčby metforminem.

Srdeční funkce

U pacientů se srdečním selháním je větší riziko hypoxie a poruchy funkce ledvin. Pacienti se stabilním chronickým srdečním selháním mohou užívat metformin pouze tehdy, jsou-li pravidelně monitorovány jejich srdeční a renální funkce.

U pacientů s akutním a nestabilním srdečním selháním je metformin kontraindikován (viz bod 4.3).

Podávání jódových kontrastních látek

Intravenózní podání jódových kontrastních látek u radiologických vyšetření může vést k selhání ledvin. To může vyvolat nahromadění metforminu a může se tak zvýšit riziko vzniku laktátové acidózy. Užívání metforminu musí být u pacientů s hodnotou eGFR > 60 ml/min/1,73 m2 přerušeno před vyšetřením nebo v době vyšetření a nesmí být znovu obnoveno dříve než 48 hodin po ukončení vyšetření a to pouze po vyšetření renálních funkcí a ověření že nedošlo k jejich dalšímu zhoršení (viz bod 4.5).

U pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin (hodnota eGFR mezi 45 a 60 ml/min/1,73 m2) musí být užívání metforminu přerušeno 48 hodin před podáním kontrastní látky s obsahem jódu. Podávání metforminu nesmí být znovu obnoveno nejméně 48 hodin po podání kontrastní látky a pouze po vyšetření renálních funkcí a ověření, že nedošlo k jejich dalšímu zhoršení (viz bod 4.5).

Chirurgický výkon

Podávání metforminu musí být přerušeno 48 hodin před elektivním chirurgickým zákrokem provedeným v celkové, spinální nebo peridurální anestézii. Léčba může být znovu zahájena nejdříve 48 hodin po chirurgickém zákroku nebo obnovení perorální výživy, a to pouze v případě obnovení normální renální funkce.

Pediatrická populace

Před zahájením léčby metforminem má být potvrzena diagnóza diabetu mellitu 2. typu.

V kontrolovaných klinických studiích trvajících jeden rok nebyl prokázán žádný účinek metforminu na růst a pubertu, avšak nejsou k dispozici dlouhodobější údaje týkající se těchto specifických účinků. Proto je tedy doporučováno pečlivé sledování vlivu hydrochloridu metforminu na tyto parametry u dětí léčených metforminem, zvláště u dětí v prepubertě.

Děti ve věku 10-12 let:

Do kontrolovaných klinických studií provedených u dětí a dospívajících bylo zařazeno pouze 15 jedinců ve věku 10-12 let. Ačkoli účinnost a bezpečnost metforminu u dětí do 12 let se neliší od účinnosti a bezpečnosti metforminu u starších dětí a dospívajících, je doporučována zvláštní opatrnost při předepisování metforminu dětem ve věku mezi 10-12 lety.

Další opatření:

-    Všichni pacienti mají pokračovat v dietních opatřeních s pravidelným rozložením příjmu cukru v průběhu dne. Pacienti s nadváhou by měli pokračovat v dietě omezující příjem energie.

-    Pravidelně by mělo být prováděno laboratorní sledování parametrů diabetu mellitu.

-    Samotný metformin nikdy nevyvolává hypoglykémii, je však doporučována opatrnost při používání v kombinaci s inzulínem nebo dalšími perorálními antidiabetiky (např. deriváty sulfonylurey nebo meglitinidy).

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Kombinace, které nejsou doporučené

Alkohol

Akutní intoxikace alkoholem je spojená se zvýšeným rizikem laktátové acidózy, zvláště v případě hladovění nebo při špatné výživě a poruše funkce jater.

Vyvarujte se konzumace alkoholu a léčivých přípravků s obsahem alkoholu.

Jódové kontrastní látky

Intravenózní podání kontrastních látek s obsahem jódu může vést k selhání ledvin s následnou kumulací metforminu a zvýšeným rizikem laktátové acidózy.

Užívání metforminu musí být u pacientů s hodnotou eGFR > 60 ml/min/1,73 m2 přerušeno před vyšetřením nebo v době vyšetření a nesmí být znovu obnoveno dříve než 48 hodin po ukončení vyšetření a to pouze po vyšetření renálních funkcí a ověření, že nedošlo k jejich dalšímu zhoršení (viz bod 4.4).

U pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin (hodnota eGFR mezi 45 a 60 ml/min/1,73 m2) musí být užívání metforminu přerušeno 48 hodin před podáním kontrastní látky s obsahem jódu. Podávání metforminu nesmí být znovu obnoveno nejméně 48 hodin po podání kontrastní látky a pouze po vyšetření renálních funkcí a ověření, že nedošlo k jejich dalšímu zhoršení.

Kombinace vyžadující při užívání opatrnost:

Léčivé přípravky s vnitřní hyperglykemickou aktivitou (např. glukokortikoidy (systémové i lokální), a sympatomimetika.

Může být nutné častější sledování glykémie, zvláště v úvodu léčby. V případě nutnosti upravte dávkování metforminu během léčby s příslušným léčivým přípravkem.

Diuretika, především kličková:

Mohou zvýšit riziko laktátové acidózy vzhledem k jejich potenciálu snižovat renální funkce.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení Těhotenství

Nekontrolovaný diabetes v těhotenství (gestační nebo trvalý) je spojen se zvýšeným rizikem vrozených abnormalit a perinatální mortalitou.

Omezené množství údajů o použití metforminu u těhotných žen neukazuje na zvýšené riziko vrozených abnormalit. Studie na zvířatech nenasvědčují žádné škodlivé účinky na průběh těhotenství, embryonální nebo fetální vývoj, porod nebo postnatální vývoj (viz bod 5.3).

Metformin není doporučen pro léčbu diabetu, pokud má pacientka v úmyslu otěhotnět a v průběhu těhotenství. Pro udržení hladiny krevného cukru co nejblíže normálu se má použít inzulín, aby se minimalizovalo riziko malformace plodu.

Kojení

Metformin je vylučován do mateřského mléka. U kojených novorozenců/dětí nebyly pozorovány žádné nežádoucí účinky. Protože však jsou k dispozici pouze omezené údaje, není kojení doporučeno během léčby metforminem. Rozhodnutí, zda přerušit kojení, má být provedeno po zvážení přínosu kojení a možného rizika nežádoucích účinků pro dítě.

Fertilita

Fertilita samců a samic potkanů nebyla ovlivněna metforminem, který byl podáván v dávkách dosahující 600 mg/kg/den, což je přibližně trojnásobek maximální denní dávky pro člověka vztažené k povrchu lidského těla.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Metformin při samostatném užívání nezpůsobuje hypoglykémii a proto nemá žádný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

Nicméně pacienti mají být upozorněni na riziko hypoglykemie v případě užívání metforminu v kombinaci s jinými antidiabetiky (např. deriváty sulfonylurey, inzulín, nebo meglitinidy).

4.8 Nežádoucí účinky

Nejčastější nežádoucí účinky během zahájení léčby jsou nevolnost, zvracení, průjem, bolest břicha a ztráta chuti k jídlu, které ve většině případů spontánně vymizí. Pro zabránění těmto nežádoucím účinkům se doporučuje užívat metformin ve 2 nebo 3 denních dávkách a pomalu zvyšovat dávky.

Při léčbě metforminem se mohou objevit následující nežádoucí účinky.

Četnost výskytu je definována následovně: velmi časté >1/10; časté (> 1/100 až <1/10); méně časté (>1/1 000 až <1/100); vzácné (>1/10 000 až <1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000); není známo (z dostupných údajů nelze určit).

V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Poruchy metabolismu a výživy:

Velmi vzácné:

-    Laktátová acidóza (viz bod 4.4.).

-    Snížení absorpce vitaminu B12 a snížení jeho hladiny v séru během dlouhodobého užívání metforminu. Zohlednění takové etiologie se doporučuje v případech, kdy pacient trpí megaloblastickou anémií.

Poruchy nervového systému:

Časté: Poruchy chuti

Gastrointestinální poruchy:

Velmi časté: Gastrointestinální poruchy jako nevolnost, zvracení, průjem, bolest břicha a ztráta chuti k jídlu. Tyto nežádoucí účinky se nejčastěji objevují při zahájení léčby a ve většině případů spontánně ustoupí. Aby se jim předešlo, doporučuje se užívat metformin ve dvou nebo třech denních dávkách během jídla nebo po jídle. Pomalé navyšování dávek může také zvýšit gastrointestinální toleranci.

Poruchy jater a žlučových cest:

Není známo: Ojedinělá hlášení abnormalit testů jaterních funkcí nebo hepatitidy, které se upraví po vysazení metforminu.

Poruchy kůže a podkožní tkáně:

Velmi vzácné: Kožní reakce jako erytém, svědění a kopřivka Pediatrická populace

Ve zveřejněných a postmarketingových údajích a v kontrolovaných klinických studiích u omezené pediatrické populace ve věku 10 až 16 let, léčené po dobu 1 roku, odpovídala hlášení nežádoucích účinků svojí povahou a závažností těm, které byly hlášeny u dospělých.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10

Webové stránky: http://www.sukl .cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Hypoglykemie nebyla při dávkách metformin-hydrochloridu do 85 g pozorována, ačkoliv laktátová acidóza se za takových okolností vyskytovala. Výrazné předávkování metforminem nebo současný výskyt rizikových faktorů mohou vést k laktátové acidóze. Laktátová acidóza vyžaduje rychlou lékařskou pomoc a musí být léčena v nemocnici. Nejúčinnější metodou odstranění laktátu a metforminu je hemodialýza.

5.    FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1    Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: léky snižující hladinu cukru v krvi, biguanidy, ATC skupina A10BA02 Mechanismus účinku

Metformin patří mezi biguanidy s antihyperglykemickými účinky, snižuje bazální i postprandiální hladinu cukru v plazmě. Nestimuluje sekreci inzulínu a nedochází tedy k hypoglykémii.

Metformin může fungovat třemi způsoby:

1.    snížení jaterní produkce glukózy potlačením glukoneogeneze a glykogenolýzy.

2.    ve svalu, zvýšením citlivosti na inzulín, zvýšením absorpce a utilizace glukózy v periferních tkáních.

3.    a opožděnou intestinální absorpci glukózy.

Metformin svým působením na glykogen-syntázu stimuluje nitrobuněčnou syntézu glykogenu. Metformin zvyšuje transportní kapacitu všech známých typů membránových glukózových transportérů (GLUT).

V    klinických studiích bylo užívání metforminu spojeno se stabilní tělesnou hmotností nebo mírným váhovým úbytkem.

Farmakodynamické účinky

V    klinických studiích bylo užívání metforminu spojeno se stabilní tělesnou hmotností nebo s mírným váhovým úbytkem.

U lidí, nezávisle na jeho působení na glykemii, má metformin příznivý vliv na látkovou přeměnu lipidů. To bylo u léčebných dávek prokázáno v kontrolovaných, střednědobých nebo dlouhodobých klinických studiích: metformin snižuje hladiny celkového cholesterolu, LDL cholesterolu a triglyceridů.

Klinická účinnost

Prospektivní randomizovaná studie (UKPDS) prokázala dlouhodobou výhodu intenzivní kontroly krevního cukru u dospělých pacientů trpících diabetem 2. typu.

Analýza výsledků u pacientů s nadváhou, léčených pomocí metforminu po selhání samotné diety, prokázala:

-    výrazné snížení absolutního rizika vzniku komplikací ve spojitosti s diabetem ve skupině metforminu (29,8 případů/1000 pacientů za rok) proti samotné dietě (43,3 případů/ 1000 pacientů za rok), p=0,0023, a proti skupinám léčeným kombinací monoterapií deriváty sulfonylurey a inzulínem (40,1 případů/1000 pacientů za rok), p=0,0034;

-    výrazné snížení absolutního rizika úmrtí ve spojitosti s diabetem: metformin 7,5 případů/ 1000 pacientů za rok, samotná dieta 12,7 případů/1000 pacientů za rok, p=0,017;

-    výrazné snížení absolutního rizika celkových úmrtí: metformin 13,5 případů/1000 pacientů za rok proti samotné dietě 20,6 případů/1000 za rok (p=0,011) a proti skupinám léčeným kombinací monoterapií deriváty sulfonylurey a inzulínem 18,9 případů/1000 pacientů za rok (p=0,021);

- výrazné snížení absolutního rizika infarktu myokardu: metformin 11 případůd/1000 pacientů za rok, samotná dieta 18 případů/ 1000 pacientů za rok (p=0,01).

V    klinických výsledcích nebyl přínos užívání metforminu jako sekundární léčby v kombinaci s deriváty sulfonylurey prokázán.

U diabetů 1. typu byl u vybraných pacientů podáván metformin v kombinaci s inzulínem, klinická prospěšnost této kombinace však nebyla oficiálně uznána.

Pediatrická populace

Kontrolované klinické studie u omezené pediatrické populace ve věku 10 - 16 let, která byla léčena po dobu 1 roku, prokázaly při glykemické kontrole podobnou reakci jako u dospělých.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po perorálním podání tablety metformin-hydrochloridu je dosaženo maximální koncentrace v plazmě (Cmax) přibližně za 2,5 hodiny. Absolutní biologická dostupnost u tablet 500 mg a 850 mg metformin-hydrochloridu činí u zdravých jedinců přibližně 50 - 60%. Po perorálním podání představuje neabsorbovaná část, která se vylučuje ve stolici, 20 - 30%.

Po perorálním podání je absorpce metforminu saturabilní a neúplná. Předpokládá se, že farmakokinetika absorpce je nelineární.

U doporučených dávek a rozpisu dávkování metforminu je ustálených rovnovážných koncentrací v plazmě dosaženo během 24 - 48 hodin, tyto koncentrace jsou všeobecně nižší než 1 mikrogram/ml.

V    kontrolovaných klinických studiích nepřesáhly hladiny metforminu v plazmě (Cmax)    5

mikrogramy/ml, a to ani při maximálních dávkách.

Jídlo mírně zpožďuje absorpci tablet metforminu a snižuje rozsah. Po perorálním podání tablety 850 mg bylo pozorováno 40% snížení maximální plazmatické koncentrace, 25% snížení AUC a prodloužení času nutného k dosažení maximální plazmatické koncentrace o 35 minut. Klinická relevance těchto zjištění není známa.

Distribuce

Vazba na plazmatické bílkoviny je zanedbatelná. Metformin proniká do erytrocytů. Maximální hladina v krvi je nižší než maximální plazmatická hladina a objevují se přibližně ve stejnou dobu. Červené krvinky s největší pravděpodobností představují sekundární kompartment distribuce. Průměrný distribuční objem se obvykle pohybuje v rozmezí 63 - 276 litrů.

Metabolismus

Metformin je nezměněné formě vylučován močí. U lidí nebyly nalezeny žádné metabolity.

Eliminace

Renální clearence metforminu je > 400 ml/min, z čehož lze usoudit, že metforminu je vylučován glomerulární filtrací a tubulární sekrecí. Po perorálním podání činí zdánlivý terminální poločas eliminace přibližně 6,5 hodiny.

Když je narušena renální funkce, je renální clearence snížena úměrně clearence kreatininu a eliminační poločas je tedy prodloužen, což vede ke zvýšení hladiny metforminu v plazmě.

Charakteristiky u zvláštních skupin pacientů

Porucha funkce ledvin

Dostupné údaje týkající se pacientů s mírnou poruchou funkce ledvin jsou vzácné a v této podskupině nelze spolehlivě určit systémovou expozici metforminu na rozdíl od subjektů s normálními renálními funkcemi. Proto je třeba přizpůsobit dávkování s přihlédnutím ke klinické účinnosti/snášenlivosti (viz bod 4.2).

Pediatrická populace

Studie jednorázové dávky: po podání jednorázové dávky 500 mg metformin-hydrochloridu pediatrickým pacientům byl prokázán podobný farmakokinetický profil jako u zdravých dospělých. Studie opakované dávky: Údaje jsou omezeny na jednu studii. Po opakování dávek 500 mg dvakrát denně po dobu 7 dní došlo u pediatrických pacientů ke snížení maximální plazmatické koncentrace (Cmax) na 33% a systémového vystavení (AUC0-t) 40% ve srovnání s dospělými diabetiky, kterým byla opakovaně podána dávka 500 mg dvakrát denně po dobu 14 dní. Jelikož je dávka individuálně titrována na základě kontroly glykémie, je klinický význam omezený.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po opakovaném podání, genotoxicity, hodnocení karcinogenního potenciálu, reprodukční a vývojové toxicity neodhalují žádné zvláštní riziko pro člověka.

6.    FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek

Jádro tablety: Hypromelosa, povidon 25, magnesium-stearát Potahová vrstva: Hypromelosa, makrogol 6 000, oxid titaničitý (E 171)

6.2    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

5 let.

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5    Druh obalu a obsah balení

Balení: 15, 30, 60, 120, 180, a 600 potahovaných tablet v blistrech (PVC-Al)

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6    Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

Worwag Pharma GmbH & Co. KG Calwer Str. 7 D-71034 Boblingen Německo

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO

18/122/08-C

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 19.3.2008

Datum posledního prodloužení registrace: 4.4.2011

10.    DATUM REVIZE TEXTU

22.1.2016

10