Metalcaptase 150
sp.zn.sukls86325/2014 Souhrn údajů o přípravku (SPC)
1. Název přípravku
Metalcaptase 150 Metalcaptase 300
2. Kvalitativní a kvantitativní složení
PeniciNaminum 150 mg v 1 potahované tabletě Metalcaptase 150 PeniciNaminum 300 mg v 1 potahované tabletě Metalcaptase 300 Pomocné látky viz 6.1.
3. Léková forma
Potahovaná tableta Popis přípravku:
Metalcaptase 150 - kulaté, slabě bikonvexní bílé potahované tablety, na jedné straně s vrypem “M”
Metalcaptase 300 - kulaté, slabě bikonvexní bílé potahované tablety
4. Klinické údaje
4.1 Terapeutické indikace
Přípravek se užívá k léčbě
- chronické revmatické polyartritidy,
- Wilsonovy choroby,
- cystinurie s prokázanou tvorbou močových kaménků (pokud recidivě nebylo možno zabránit např. dietou neobsahující methionin, hyperhydratací, alkalizací moče) nebo při pokročilém stadiu onemocnění a s ním spojených zvláštních rizik (např. stav po nefrektomii)
- sklerodermie a
- při otravě těžkými kovy (olovo, rtuť, mosaz a zinek)
4.2 Dávkování a způsob podání
Dospělí
Revmatická artritida: podává se dávka 150 mg penicilaminu denně po dobu prvních dvou týdnů, ve 3. a 4. týdnu 300 mg, v 5. a 6. týdnu 450 mg a od 7. do 16. týdne 600 mg.
Pokud není po 16. týdnech léčby touto denní dávkou dosaženo požadovaného účinku, je možno denní dávku zvyšovat v intervalu po dvou týdnech o 150 mg až na 900 mg, eventuelně přechodně až na 1200 mg denně.
Po nástupu terapeutického účinku by měla být maximální dávka snížena na individuálně zjištěnou udržovací dávku, která se pohybuje obvykle mezi 300 a 600 mg penicilaminu denně.
Wilsonova choroba: 10 - 20 mg penicilaminu na kg tělesné hmotnosti denně.
Otrava těžkými kovy: doporučená počáteční denní dávka je 4 x denně 300 mg. Při delším podávání by dávka neměla překročit 40 mg na kg tělesné hmotnosti denně.
Cystinurie: podle množství močí vyloučeného cystinu je obvyklá denní dávka 4 x 150 až 450 mg.
Děti
Juvenilní chronická polyartritida: počáteční dávka 3 až 5 mg na kg tělesné hmotnosti denně. Dávka se zvyšuje každé 2 až 4 týdny o 5 mg/kg tělesné hmotnosti až na 10 mg, maximálně 15 - 20 mg na kg tělesné hmotnosti denně. Udržovací dávka je 5 - 10 mg na kg tělesné hmotnosti denně.
Pro vysoký obsah léčivé látky se nesmí penicilamin v této indikaci podávat dětem s tělesnou hmotností nižší než 30 kg.
Wilsonova choroba: 10 - 20 mg na kg tělesné hmotnosti denně.
Otrava těžkými kovy: doporučovaná denní dávka je až 100 mg na kg tělesné hmotnosti denně (maximálně 1050 mg/den).
Cystinurie: podle množství močí vyloučeného cystinu je obvyklá denní dávka 4 x 150 až 450 mg.
Tablety se užívají nalačno nebo 1 hodinu před jídlem nebo 2 až 3 hodiny po jídle, polykají se celé, nesmějí se kousat ani půlit, aby se neporušil potah tablety, odolný proti působení žaludečních šťáv.
Po dlouhodobém vymizení příznaků revmatické artritidy je možno terapii Metalcaptasou úplně vysadit.
4.3 Kontraindikace
Metalcaptase se nesmí podávat při
- přecitlivělosti na penicilamin nebo jiné složky přípravku
- přecitlivělosti na penicilin,
- při těžkých poruchách krvetvorby nebo funkčních poruchách ledvin,
- systémovém lupus erythematodes,
- poruše funkce jaterního parenchymu,
- při současné léčbě deriváty zlata nebo chlorochinem.
Během těhotenství se nesmí Metalcaptase podávat k léčbě revmatické artritidy, u jiných onemocnění se smí Metalcaptase podávat pouze v případě, že přínos terapie výrazně převýší možné riziko.
Při terapii penicilaminem se nemá kojit.
.4 Zvláštní upozorněni a zvláštní opatřeni pro použiti
Před zahájením terapie penicilaminem jsou nutná následující vyšetření: krevní obraz, moč, kreatinin, sérové transaminázy, parametry cholestázy, neurologický status.
V průběhu terapie mají být provedeny následující kontroly:
Krevní obraz (počet trombocytů a leukocytů) v následujících pravidelných intervalech: na počátku terapie jednou za 1 - 2 týdny, od 3. měsíce terapie jednou za max. 4 týdny. Pokud by z jakéhokoliv důvodu byla terapie přerušena, je třeba pacienta sledovat až do dosažení normálních hodnot.
Moč: proteinurie, erytrocyty v sedimentu.
Sérové transaminázy: kontrola jednou za 4 týdny.
Nerologický status: vyšetření jednou za 4 týdny.
Zvláště intenzivní péči vyžadují pacienti se sklonem k alergickým reakcím (senná rýma, ekzémy, kopřivka, astmatické záchvaty).
Při vysokých dávkách přípravku se v místě tupé pohmožděniny nebo otlačeniny kůže mohou objevit krvácející puchýřky, po kterých mohou později na kůži zůstat uzlinky nebo skvrny.
Kritéria pro ukončení terapie přípravkem Metalcaptase: proteinurie, kreatinin přes 2 mg %, leukopenie pod 3000/mm3, pokles
granulocytů pod 1500/ mm3 nebo trombocytů pod 120 000/ mm3, popř. při pokles výchozích hodnot o 50%, kožní projevy u nichž není známa příčina, ochrnutí očního svalu, zvýšení ANA titru, zhoršení biochemických příznaků cholestázy, eventuelně zvýšení aktivity transamináz.
Při chirurgických zákrocích je třeba z důvodu možného působení na kolagenová nebo elastinová vlákna terapii přechodně vysadit nebo pokud možno 6 týdnů před větším chirurgickým zákrokem dávku snížit až do úplného zhojení rány.
Při terapii penicilaminem může dojít k zvýšené tvorbě inzulinových protilátek. Významné ovlivnění hladiny krevního cukru bylo zjištěno jen v ojedinělých případech.
Test na ketonové látky může být při terapii penicilaminem mylně pozitivní.
4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Současná terapie indometacinem může zvýšit plazmatickou hladinu penicilaminu.
Kombinace s azathioprinem může zhoršit snášenlivost Metalcaptase. Přípravky obsahující železo se mají podávat nejméně 2 hodiny před nebo po podání Metalcaptase. Současné podání snižuje resorpci penicilaminu až o 70 %. Totéž platí pro antacida a sukralfát obsahující hořčík nebo hliník.
Při déle trvající terapii penicilaminem může dojít ke změně obsahu vitaminu B6 v těle, doporučuje se doprovodná terapie přípravky obsahujícími tento vitamin (80 až 160 mg denně).
Předchozí terapie přípravky obsahujícími zlato zvyšuje riziko výskytu poškození kostní dřeně po terapii penicilaminem.
Současná terapie fenylbutazonem může zvýšit riziko poškození kostní dřeně nebo poruchy funkce ledvin.
4.6. Těhotenství a kojení
Ženy ve fertilním věku je třeba upozornit na nutnost účinné antikoncepce.
Během těhotenství se nesmí Metalcaptase podávat k léčbě revmatické artritidy. U jiných onemocnění se smí Metalcaptase podávat pouze v případě, že přínos terapie výrazně převýší možné riziko.
Při terapii penicilaminem se nemá kojit.
4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Nebyl prokázán žádný vliv na schopnost řídit motorová vozidla a obsluhovat stroje.
4.8. Nežádoucí účinky
V průběhu léčby se mohou různě často vyskytnout následující nežádoucí účinky, které většinou nejsou závažné a po snížení dávky nebo vysazení léku jsou reverzibilní, např. porucha chuti nebo dále gastrointestinální obtíže (žaludeční nevolnost, zvracení, zřídka průjmy, velmi zřídka krvácení ze žaludku nebo střev).
Častěji se mohou vyskytnout kožní projevy převážně alergického původu (ekzémy, zarudnutí, kopřivka, papulohemoragické kožní léze, purpura) zřídka doprovázené horečkou.
Jako symptom renálního poškození (imunokomplexní nefritida) se často objevuje proteinurie, někdy provázená hematurií, je možný přechod do nefrotického syndromu.
Ojediněle může docházet k poškození kostní dřeně (leukopenie, trombocytopenie, aplastická anémie) s nebezpečím agranulocytózy až panmyelopatie.
Ojediněle může dojít po terapii penicilaminem k bukální nebo lingvální ulceraci sliznice.
Zřídka se mohou vyskytnout myasteniformní příznaky a klinicky latentní humorální příznaky antinukleárních protilátek, jako upozornění na riziko indukce autoimunitního poškození. Dále může dojít k vypadávání vlasů nebo k hirsutismu.
Velmi zřídka, není-li nežádoucím účinkům věnována dostatečná péče, může dojít k poškození ledvin, kůže (pemfigus) nebo kostní dřeně s fatálními následky, které by při včasném rozpoznání nežádoucích účinků a okamžitém vysazení terapie většinou měly nezhoubný průběh. Ojediněle se může vyskytnout zánět zrakového nervu, reverzibilní plicní infiltrace, chronické zhoršující se plicní onemocnění (srovnatelné s fibrotizující alveolitidou), polymyozitida, dermatomyozitida, elastický pseudoxantom, degenerativní rozpad elastické tkáně, lichen planus, ulcerózní kolitida a systémový lupus erythematodes, dále intrahepatální cholestáza, zvětšení prsních žláz a žloutnutí nehtů.
Je třeba vzít na vědomí, že při terapii pacientů s Wilsonovou chorobou může dojít ke zhoršení neurologických příznaků (z části ireverzibilně).
U těchto pacientů není možné v terapii penicilaminem dále pokračovat.
4.9. Předávkování
Nejsou známy žádné případy předávkování. Výskyt nežádoucích účinků při dlouhodobé léčbě penicilaminem nelze hodnotit jako předávkování.
Při akutním jednorázovém náhodném nebo úmyslném předávkování je dostačující výplach žaludku. Došlo-li již k resorpci penicilaminu, může být jeho vyloučení urychleno cílenou diurézou nebo dialýzou.
5. Farmakologické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: antirevmatikum, detoxikans ATC kód: M01CC01
5.1. Farmakodynamické vlastnosti
Penicilamin je chalatační sloučenina. K vazbě těžkých kovů dochází přes volné elektronové páry dusíku a síry a za účasti karboxylové skupiny.
Penicilamin štěpí tělu vlastní disulfid a tím dochází u cystinurie k rozpouštění již vzniklých cystinových kamenů.
Penicilamin může při dlouhodobé terapii revmatické artritidy modifikovat průběh onemocnění až po remisi. Mechanizmus působení není ještě zcela přesně znám, ani experimenty na zvířatech nepřinesly žádné vysvětlení.
Penicilamin působí pravděpodobně imunosupresivně (brzdí funkci T-lymfocytů v synoviální tkáni).
5.2. Farmakokinetické vlastnosti
Perorálně podaný penicilamin je resorbován ze 40 až 50%.
Maximální plazmatické hladiny je dosaženo po 1 až 2 hodinách. Penicilamin je v plazmě obsažen z větší části jako disulfid event. jako disulfid s cysteinem. Vylučován je převážně ledvinami ve formě penicilamin-disulfidu, cystein-penicilamin-disulfidu a v omezeném množství také jako S-metyl-penicilamin.
Konečný eliminační poločas je 4 až 6 hodin.
5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Akutní toxicita viz Předávkování Chronická toxicita
Při testech na chronickou toxicitu se po podávání dávek 540 mg na kg tělesné hmotnosti u potkanů a dávek 240 mg na kg tělesné hmotnosti u psů vyskytly následující toxické účinky: proteinurie, glomerulonefritida a kožní projevy.
Mutagenita
Z testů in-vitro vyplynulo, že penicilamin má jasný mutagenní účinek. Testy in-vivo tento poznatek zatím u zvířat ani u lidí nepotvrdily, není však možno vyloučit, že se při dlouhodobém podávání vysokých dávek penicilaminu u lidí nezvýší riziko indukce mutací.
Dlouhodobé studie možnosti vzniku nádoru u zvířat nejsou k dispozici. Reprodukční toxicita
Penicilamin působí embryotoxicky u potkanů a myší a má při vysokých dávkách teratogenní účinky na kostru a orgány potkanů.
U lidí bylo zjištěno několik případů poškození vazivové tkáně, které by mohly mít souvislost s interakcí penicilaminu s kolageny a elastinem. Vyskytlo se také poškození centrálního nervového systému.
Přesto, že nebyla zjištěna žádná souvislost mezi dávkou a vznikem vývojových anomálií, neměla by denní dávka u těhotných žen překročit 500 mg. Není známo, zda penicilamin přechází do mateřského mléka.
6. Farmaceutické údaje
6.1. Seznam pomocných látek
Dihydrát hydrogenfosforečnanu vápenatého, kopovidon, hydrogenovaný ricinový olej, kalciumarachinát, celulosový prášek, mikrokrystalická celulóza, kukuřičný škrob, koloidní bezvodý oxid křemičitý, mastek, makrogol 6000, roztok metakrylátového kopolymeru L 12,5%, disperze metakrylátového kopolymeru L 30%, polysorbat 80, triacetin, dimetikon, oxid titaničitý.
6.2. Inkompatibility
Nejsou známy.
6.3. Doba použitelnosti
5 let
6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávat při teplotě do 25 °C.
6.5. Druh obalu a velikost balení
PVC/PVDC/Al blistr, krabička.
Velikost balení: 50 tablet.
7. Držitel rozhodnutí o registraci
Heyl Chemisch-pharmazeutische Fabrik GmbH&Co.KG Kurfurstendamm 178-179 10707 Berlín Německo
Zastoupení pro ČR:
Actavis CZ a.s.
Radlická 608/2 150 00 Praha 5
8. Registrační číslo
150 mg: 29/440/97-C 300 mg: 29/441/97-C
9. Datum první registrace/ prodloužení registrace
28.5.1997 / 23.12.2009
10. Datum poslední revize textu
5.6.2014
6/6