Melyd 3 Mg Tablety
zastaralé informace, vyhledat novějšíSp.zn.sukls214513/2013
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
MELYD 2 mg tablety MELYD 3 mg tablety MELYD 4 mg tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Melyd 2 mg tablety:
Jedna tableta obsahuje glimepiridum 2 mg
Pomocné látky se známým účinkem: Jedna tableta obsahuje 140,0 mg monohydrátu laktózy, 0,11 mg hlinitého laku oranžové žluti (E110), 0,14 mg hlinitého laku tartrazinu (E102)
Melyd 3 mg tablety:
Jedna tableta obsahuje glimepiridum 3 mg
Pomocná látka se známým účinkem: Jedna tableta obsahuje 139,0 mg monohydrátu laktózy Melyd 4 mg tablety:
Jedna tableta obsahuje glimepiridum 4 mg
Pomocná látka se známým účinkem: Jedna tableta obsahuje 138,0 mg monohydrátu laktózy
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tableta
Melyd 2 mg tablety: zelené ploché podlouhlé tablety (10x5 mm) se zkosenými hranami s půlicí rýhou na jedné straně a označením "G" na druhé
Melyd 3 mg tablety: žluté ploché podlouhlé tablety (10x5 mm) se zkosenými hranami, s půlicí rýhou na jedné straně a označením "G" na druhé
Melyd 4 mg: modré ploché podlouhlé tablety (10x5mm) se zkosenými hranami, s půlicí rýhou na jedné straně a s označením „G“ na straně druhé.
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1. Terapeutické indikace
Přípravek Melyd je indikován k léčbě diabetes mellitus 2. typu, pokud dietoterapie, fyzická cvičení a redukce tělesné hmotnosti nejsou dostatečně účinná.
4.2. Dávkování a způsob podání
Perorální podání.
Základem pro úspěšnou léčbu diabetu je dieta a pravidelná fyzická aktivita a také pravidelná vyšetření krve a moči. Perorální antidiabetika nebo inzulín nemohou kompenzovat dietní prohřešky pacienta.
Obecně se dávka léku řídí podle obsahu cukru v krvi a moči pacienta.
Počáteční dávka je 1 mg glimepiridu denně. Pokud je tato dávka k úpravě glykémie dostačující, terapie s ní může pokračovat.
Pro různá dávkovací schémata jsou k dispozici různé síly přípravku.
Pokud není úprava glykémie dostatečná, dávkování musí být dle hodnot glykemické kontroly postupně, přibližně v 1 - 2týdenních intervalech, zvyšováno na 2 mg, 3 mg nebo 4 mg glimepiridu denně.
Dávkováním přesahujícím 4 mg glimepiridu denně se dosahuje lepšího výsledku jen zřídka.
Maximální denní doporučená dávka je 6 mg glimepiridu.
U pacientů, u kterých není dosaženo dostačující kontroly glykémie maximální denní dávkou metforminu, může být zahájena současná léčba glimepiridem.
Při ponechané udržovací dávce metforminu se začne současná léčba glimepiridem nízkou dávkou, kterou lze postupně zvyšovat podle požadovaného stupně metabolické kontroly až do maximální denní dávky. Kombinovaná léčba musí být zahájena pod pečlivou kontrolou lékaře.
U pacientů, u kterých ani při maximální denní dávce glimepiridu není dosaženo dostačující/adekvátní kontroly, se může zahájit současná inzulínová terapie. Zatímco se ponechá udržovací dávka glimepiridu, začne se léčba inzulínem nízkou dávkou a zvyšuje se v závislosti na požadované úrovni metabolické kontroly. Kombinovaná terapie musí být zahájena pod přísným lékařským dohledem.
Obyčejně je dostačující podat glimepirid v jedné denní dávce. Je doporučeno užít tuto dávku krátce před nebo během snídaně nebo u pacientů, kteří nesnídají, krátce před nebo během prvního hlavního jídla.
Pokud pacient dávku zapomene užít, tato chyba nesmí být napravována zvýšením další dávky.
Pokud se u pacienta vyskytne hypoglykemická reakce již při podávání dávky 1 mg glimepiridu denně, znamená to, že pacient může glykémii kontrolovat pouze svojí dietou.
Vzhledem k tomu, že zlepšení kompenzace diabetu je samo o sobě spojeno se zvýšením citlivosti na inzulín, může se velikost potřebné dávky glimepiridu během léčby snižovat. Aby se předešlo hypoglykemiím, musí být včas zváženo snížení dávky glimepiridu nebo jeho vysazení. Potřebu změny dávkování glimepiridu může vyvolat také změna tělesné hmotnosti pacienta, jeho životního stylu nebo jiných faktorů, které zvyšují riziko vzniku hypo- nebo hyperglykemie.
Změna z jiných perorálních antidiabetik na přípravek Melyd
Obecně může být provedena změna léčby z jiných perorálních antidiabetik na přípravek Melyd. Musí být brána v úvahu dávka a biologický poločas předchozí medikace. V některých případech, zvláště u antidiabetik s dlouhým poločasem eliminace (např. chlorpropamid), je doporučováno dodržet několikadenní „wash out periodu“ („vymývací období“), aby se minimalizovalo riziko hypoglykemické reakce způsobené sumací účinků.
Doporučená počáteční dávka glimepiridu je 1 mg denně. Na základě odpovědi organismu může být dávka glimepiridu postupně zvyšována, tak jak bylo popsáno dříve.
Převedení pacienta z léčby inzulínem na přípravek Melyd
Ve zvláštních případech může být pacient s diabetes mellitus II. typu, který byl léčen inzulínem, převeden na léčbu přípravkem Melyd. Tato změna léčby musí být přísně sledována lékařem.
Zvláštní skupiny pacientů
Užívaní pacienty s poruchou funkce ledvin nebo jater
Viz bod 4.3.
Děti a dospívající
O užívání glimepiridu pacienty do 8 let nejsou k dispozici žádné údaje. O používání glimepiridu v monoterapii u dětí ve věku od 8 do 17 let jsou k dispozici omezená data (viz bod 5.1. a 5.2.).
U pediatrické populace jsou údaje o bezpečnosti a účinnosti nedostatečné, proto není pro tuto věkovou skupinu glimepirid doporučen.
4.3. Kontraindikace
Glimepirid se nesmí podat v následujících případech:
• Hypersenzitivita na glimepirid, další deriváty sulfonylurey, na sulfonamidy nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
• inzulín dependentní diabetes mellitus,
• diabetické koma,
• ketoacidóza,
• těžké postižení ledvinných nebo jaterních funkcí, U pacientů se závažným poškozením
ledvinných nebo jaterních funkcí je nutná změna léčby na inzulín.
Pouze pro přípravek Melyd 2 mg tablety navíc:
• Hypersenzitivita na hlinitý lak oranžové žluti (E 110), hlinitý lak tartrazinu (E 102)
4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Glimepirid musí být užíván krátce před jídlem nebo během jídla.
Pokud je jídlo přijímáno nepravidelně, nebo vynecháváno, léčba glimepiridem může způsobit hypoglykemii. Příznaky hypoglykemie zahrnují bolest hlavy, vlčí hlad, nevolnost, zvracení, malátnost, ospalost, poruchy spánku, neklid, agresivitu, poruchy koncentrace, bdělosti a reakční doby, deprese, zmatenost, poruchy řeči a vidění, afázii, třes, parézy, smyslové poruchy, závratě, bezmocnost, ztrátu sebekontroly, delirium, cerebrální křeče, ospalost a ztrátu vědomí včetně kóma, povrchní dýchání a bradykardie.
Navíc, mohou být přítomny adrenergní příznaky jako pocení, lepkavá kůže, strach, tachykardie, hypertenze, palpitace, angina pectoris a srdeční arytmie.
Klinický obraz těžké hypoglykemie může být podobný mozkové příhodě.
Příznaky jsou obvykle redukovány okamžitým příjmem sacharidů (cukru). Umělá sladidla tento efekt nemají.
U jiných derivátů sulfonylurey je známo, že se, navzdory počátečním úspěšným protiopatřením, hypoglykemie může opakovat.
Závažná hypoglykemie nebo prolongovaná hypoglykemie, dočasně léčená obvyklým množstvím cukru, vyžaduje lékařskou pomoc a někdy hospitalizaci.
Mezi faktory vedoucí k hypoglykemii patří:
- neochota či (zejména u starších pacientů) neschopnost spolupracovat
- podvýživa, nepravidelný příjem potravy či vynechávání jídel
- změna diety
- nerovnováha mezi fyzickým výdejem a příjmem sacharidů
- konzumace alkoholu, zvláště v kombinaci s vynecháváním jídel
- snížení renálních funkcí
- těžká porucha jaterních funkcí
- předávkování glimepiridem
- některá onemocnění endokrinního systému ovlivňující metabolizmus glycidů nebo kontraregulační mechanizmy hypoglykemie (např. některé poruchy funkce štítné žlázy, adenohypofýzy nebo nedostatečnost kůry nadledvin)
- současné podávání některých jiných léků (viz bod 4.5)
Léčba glimepiridem vyžaduje pravidelné monitorování hladiny glukózy v krvi a moči. Navíc je doporučeno sledovat podíl glykosylovaného hemoglobinu.
Při léčbě glimepiridu je doporučeno pravidelně kontrolovat jaterní testy a hematologické parametry (zvláště leukocyty a trombocyty).
Ve stresových situacích (např. úraz, akutní operace, infekce spojená s horečkou) může dojít k dekompenzaci diabetů, která si vyžádá přechodnou léčbu inzulínem.
Nejsou zkušenosti s užíváním glimepiridu pacienty s těžkým poškozením jaterních funkcí nebo u dialyzovaných pacientů. U pacientů s těžkým poškozením ledvinných nebo jaterních funkcí je indikována změna léčby s přechodem na inzulín.
Léčba sulfonylureou u pacientů s deficitem G6PD může způsobit hemolytickou anémii. Jelikož glimepirid patří do skupiny derivátů sulfonylurey, je u těchto pacientů třeba zvýšené pozornosti a je nutné uvážit jinou alternativní léčbu přípravkem z jiné skupiny léčiv.
Tento léčivý přípravek obsahuje monohydrát laktózy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, vrozeným deficitem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy, by neměli tento přípravek užívat.
Pouze pro přípravek Melyd 2 mg tablety navíc:
Melyd 2 mg tablety obsahuje barviva hlinitý lak oranžové žluti a hlinitý lak tartrazinu, která mohou způsobit alergické reakce.
4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Pokud je glimepirid podáván současně s některými dalšími léky, může se objevit jak zvýšení, tak snížení hypoglykemického účinku. Z toho důvodu je nutné, aby lékař kontroloval veškerou další léčbu pacienta, i léky volně prodejné.
Glimepirid je metabolizován cytochromem P450 2C9 (CYP2C9). Jeho metabolizmus je ovlivňován současným podáváním induktorů CYP2C9 (např. rifampicin) i inhibitorů CYP2C9 (např. flukonazol).
Výsledky studií interakcí in-vivo uvedených v literatuře ukazují, že plocha AUC glimepiridu je přibližně 2x zvýšena flukonazolem, který je jedním z nejsilnějších CYP2C9 inhibitorů.
Ze zkušeností s podáváním glimepiridu i jiných derivátů sulfonylurey vyplývají následující interakce.
Potenciace hypoglykemického účinku a tedy v některých případech výskyt hypoglykemie se může objevit při podávání některého z následujících přípravků:
- fenylbutazon, azapropazon a oxyfenylbutazon
- inzulín a perorální antidiabetika, jako metformin
- salicyláty a p-amino-salicylová kyselina
- anabolické steroidy a mužské pohlavní hormony
- chloramfenikol, některé dlouhodobě působící sulfonamidy, tetracykliny, chinolonová antibiotika a klarithromycin
- kumarinová antikoagulancia
- fenfluramin
- disopyramid
- fibráty
- ACE inhibitory
- fluoxetin, inhibitory MAO
- alopurinol, probenecid, sulfinpyrazon
- sympatolytika
- cyklofosfamid, trofosfamid a ifosfamid
- mikonazol, flukonazol
- pentoxifylin (vysoké parenterální dávky)
- tritochalin
Oslabení hypoglykemického účinku a tedy hyperglykemie se může objevit při podávání některého z následujících přípravků:
- estrogeny a progestageny
- saluretika, thiazidová diuretika
- hormony štítné žlázy, glukokortikoidy
- fenothiazinové deriváty, chlorpromazin
- adrenalin a sympatomimetika
- kyselina nikotinová (vysoké dávky) a její deriváty
- laxativa (dlouhodobé užívání)
- fenytoin, diazoxid
- glukagon, barbituráty a rifampicin
- acetazolamid
Antagonisté H2 receptorů, beta-blokátory, klonidin a reserpin mohou vést buď k zesílení nebo k oslabení hypoglykemického účinku.
Vlivem sympatolytik, jako jsou např. beta-blokátory, klonidin, gunethidin a reserpin, mohou být známky adrenergních kontraregulačních mechanismů hypoglykemie sníženy či mohou chybět.
Příjem alkoholu může potencovat nebo oslabovat hypoglykemický účinek glimepiridu nepředvídatelným způsobem.
Glimepirid může zesílit nebo oslabit účinek kumarinových derivátů.
4.6. Fertilita, těhotenství a kojení
Riziko související s diabetem:
Abnormální hladiny glukózy v těhotenství jsou spojovány s vyšším výskytem kongenitálních abnormalit a perinatální mortality. Proto musí být během těhotenství krevní hladina glukózy pečlivě sledována, aby bylo zabráněno teratogennímu riziku. Za určitých okolností je nutná léčba inzulínem. Pacientky, které uvažují o otěhotnění, musí informovat svého lékaře.
Riziko související s podáváním glimepiridu:
Nejsou k dispozici adekvátní údaje o užívání glimepiridu těhotnými pacientkami. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu, která pravděpodobně souvisí s farmakologickým účinkem glimepiridu - hypoglykemií (bod 5.).
Glimepirid nesmí být užíván během celého těhotenství.
Pokud je pacientka léčena glimepiridem a plánuje otěhotnění, nebo pokud je těhotenství zjištěno, léčba musí být co nejrychleji změněna na inzulín.
Kojení
Vylučování do mateřského mléka není známo, glimepirid je vylučován do mléka potkanů. Jelikož deriváty sulfonylurey prostupují do mateřského mléka, existuje riziko hypoglykemie u kojenců a glimepirid nesmí být užíván kojícími ženami.
4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Žádné studie vlivu na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly provedeny.
Schopnost pacientů koncentrovat se a správně reagovat může být narušena hypoglykemií nebo hyperglykemií, nebo například, poruchou vidění. To může představovat riziko v situacích, kde jsou tyto schopnosti zvláště důležité (např. při řízení vozidla nebo při obsluze strojů).
Pacienti musí být informováni o opatřeních k zabránění hypoglykemie během řízení. To je zvlášť důležité u těch případů, kdy jsou redukovány nebo chybí varovné příznaky hypoglykemie nebo u pacientů s častými epizodami hypoglykemie. Je nutné zvážit, zda jsou řízení nebo obsluha strojů za těchto okolností bezpečné.
4.8. Nežádoucí účinky
Následující nežádoucí účinky z klinických hodnocení byly pozorovány během terapie glimepiridem a dalšími deriváty sulfonylurey.
Nežádoucí účinky jsou uvedené níže dle tříd orgánových systémů a dle klesající závažnosti:Velmi časté (>1/10), časté (>1/100 až <1/10), méně časté (>1/1000 až <1/100), vzácné (>1/10000 až < 1/1000), velmi vzácné (<1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Poruchy krve a lymfatického systému
Vzácné: trombocytopenie, leukopenie, granulocytopenie, agranulocytóza, erytrocytopenie, hemolytická anémie a pancytopenie. Tyto poruchy jsou většinou reverzibilní po přerušení léčby.
Není známo: závažná trombocytopenie s počtem krevních destiček méně než 10000 / pl a trombocytopenická purpura.
Poruchy imunitního systému
Velmi vzácné: leukocytoklastická vaskulitida, slabé hypersenzitivní reakce, které se mohou vyvinout v závažné stavy jako je dyspnoe, pokles krevního tlaku a někdy šok.
Není známo: zkřížená alergie se sulfonylureou, sulfonamidy nebo příbuznými sloučeninami
Poruchy metabolizmu a výživy
Vzácné: hypoglykemie. Tyto hypoglykemické reakce se většinou objeví okamžitě, mohou být závažné a ne vždy lehce léčitelné. Výskyt těchto reakcí závisí, tak jako u jiných hypoglykemických terapií, na individuálních faktorech jako jsou dietní návyky a dávky (viz bod 4.4.).
Poruchy oka
Není známo: přechodné poruchy zraku se mohou objevit především na začátku léčby, v závislosti na změnách hladiny krevní glukózy.
Gastrointestinální poruchy
Velmi vzácné: nevolnost, zvracení a průjem, tlak a pocit plného žaludku, bolest břicha vedou zřídka k přerušení léčby
Poruchy jater a žlučových cest
Velmi vzácné: abnormální funkce jater (např. s cholestázou a ikterem), hepatitida a jaterní selhání. Není známo: zvýšení jaterních enzymů.
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Není známo: alergické reakce kůže jako svědění, vyrážka, kopřivka a přecitlivělost na světlo Vyšetření
Velmi vzácné: pokles sérové koncentrace sodíku Pouze pro přípravek Melyd 2 mg tablety navíc:
Melyd 2 mg tablety obsahuje barviva hlinitý lak oranžové žluti a hlinitý lak tartrazinu, která mohou způsobit alergické reakce.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10
Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9. Předávkování
Po požití větší dávky glimepiridu se může objevit hypoglykemie, trvající od 12 do 72 hodin, a může se opakovat. Symptomy mohou být přítomné 24 hodin po požití. Obecně lze doporučit hospitalizaci. Mohou se objevit nevolnost, zvracení a bolesti v epigastriu. Hypoglykemie může být provázena neurologickými příznaky jako je neklid, třes, poruchy vidění, problémy koordinace, ospalost, kóma a křeče.
Primární léčba zahrnuje prevenci absorpce vyvoláním zvracení a poté vypitím vody nebo limonády s aktivním uhlím (adsorbent) a síranem sodným (projímadlo). Pokud je požito velké množství, je indikován výplach žaludku, následovaný podáním aktivního uhlí a sulfátu sodného. V případě (závažného) předávkování je indikována hospitalizace na oddělení intenzivní péče. Glukóza by měla být podána co nejdříve, pokud je to nutné intravenózní injekcí bolusu 50 ml 50% roztoku, následovanou infuzí 10% roztoku při současném přísném monitorování glykémie. Následovat by měla symptomatická léčba.
Pediatrická populace
Především při léčbě hypoglykemie z důvodu náhodného požití glimepiridu kojenci a malými dětmi musí být dávka glukózy pečlivě kontrolována, aby se zabránilo možnosti vzniku závažné hyperglykemie. Glykémie má být pečlivě monitorována.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1. Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: perorální antidiabetikum, sulfonamid, derivát sulfonylurey, ATC kód: A10BB12
Glimepirid je perorální antidiabetikum ze skupiny derivátů sulfonylurey. Je užíván u diabetiků II. typu.
Glimepirid stimuluje uvolňování inzulínu z beta buněk pankreatu. Jako u jiných derivátů sulfonylurey, je účinek dán zlepšenou odpovědí beta buněk pankreatu na fyziologickou stimulaci glukózou. Navíc, glimepirid vykazuje i extrapankreatické účinky, tak jak je předpokládáno u jiných derivátů sulfonylurey.
Uvolňování inzulínu
Glimepirid stejně jako všechny deriváty sulfonylurey ovlivňuje sekreci inzulínu interakcí s ATP-senzitivními kaliovými kanály v membráně beta buněk. Uzavření kaliových kanálů indukuje depolarizaci beta buněk a výsledkem - pomocí otevření kalciových kanálů - je zvýšený přítok kalcia do buněk.
To vede k uvolňování inzulínu exocytózou.
Glimepirid se váže ve velké míře na protein na membráně beta buněk, který je spojován s ATP-senzitivním kaliovým kanálem, ale vazebné místo je jiné než vazebné místo sulfonylurey.
Expankreatická aktivita
Mezi expankreatické aktivity glimepiridu patří například zlepšení citlivosti periferní tkáně na inzulín a snížení absorpce inzulínu játry.
Absorpce glukózy z krve do periferních svalů a tukové tkáně probíhá pomocí transportních proteinů lokalizovaných v buněčné membráně. Transport glukózy v těchto tkáních je limitujícím krokem ve využití glukózy. Glimepirid zvyšuje velmi rychle počet molekul aktivně transportujících glukózu v plazmatických membránách svalů a tukových buněk, výsledkem je stimulace absorpce glukózy.
Glimepirid zvyšuje aktivitu glykosyl-fosfatidyl-inozitol specifické fosfolipázy C, což je spojeno s lékovou indukcí lipogenese a glykogenese v izolovaných tukových a svalových buňkách.
Glimepirid blokuje produkci glukózy v játrech zvýšením intracelulární koncentrace fruktózo-2,6-bifosfátu, který inhibuje glukoneogenesi.
Obecně
U zdravých lidí je minimální účinná perorální dávka 0,6 mg glimepiridu. Jeho účinek je závislý na dávce a reprodukovatelný. Fyziologická odpověď na akutní fyzickou zátěž, tj. snížení sekrece inzulínu, je přítomna i při léčbě glimepiridem.
Není významný rozdíl v účinku léku podaného 30 minut před jídlem nebo krátce před jídlem. U diabetiků se dosahuje dobré metabolické kontroly po dobu 24 hodin podáváním jediné denní dávky.
Ačkoli hydroxymetabolity glimepiridu vykazují malý, ale významný účinek na pokles sérové glukózy u zdravých dobrovolníků, jedná se pouze o nepatrnou část celkového efektu léku.
Terapie kombinovaná s metforminem
Současnou léčbou glimepiridem a metforminem bylo dosaženo v jedné studii lepší metabolické kontroly než při léčbě samotným metforminem při užití maximální dávky.
Terapie kombinovaná s inzulínem
Údaje o kombinované terapii inzulínem a glimepiridem jsou omezené. U pacientů, u kterých ani při maximální denní dávce glimepiridu není dosaženo adekvátní kontroly, se může zahájit současná inzulínová terapie. Ve dvou studiích bylo kombinovanou terapií dosaženo stejného zlepšení metabolické kontroly jako u samotného inzulínu. Při kombinované terapii však byly požadovány nižší průměrné dávky inzulínu.
Zvláštní skupiny pacientů
Děti a dospívající
V kontrolované klinické studii (glimepirid do dávky 8 mg denně nebo metformin do dávky 2000 mg denně) v délce trvání 24 týdnů bylo zahrnuto 285 dětí (8 - 17 let) s diabetem 2. typu.
Jak glimepirid, tak metformin prokázaly významné snížení základu HbAJc (glimepirid -0,95 (se 0,41), metformin -1,39 (se 0,40). Přesto, glimepirid nedosáhl kritérií metforminu v průměrné změně základu HbA1c. Rozdíl v léčbě byl 0,44 % ve prospěch metforminu. Horní limit (1,05) 95% konfidenčního intervalu pro rozdíl nebyl nižší než 0,3%.
Při léčbě glimepiridem, ve srovnání s dospělými pacienty s diabetem 2. typu, nebyla objevena žádná nová bezpečnostní rizika u dětí Žádná dlouhodobá data týkající se účinnosti a bezpečnosti u pediatrických pacientů nejsou k dispozici.
5.2. Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Absolutní biologická dostupnost glimepiridu je úplná. Příjem potravy nemá na absorpci vliv, pouze poměr absorpce je mírně nižší. Maximální plazmatické koncentrace (Cmax) je dosaženo přibližně 2.5 hodiny po podání (0,3 pg/ml po opakovaném podání 4 mg glimepiridu denně) a existuje lineární závislost mezi dávkou a Cmax a AUC (plocha pod křivkou čas-koncentrace).
Distribuce
Glimepirid má velmi malý distribuční objem (přibližně 8,8 litrů), který se zhruba rovná distribučnímu prostoru albuminu, vysokou proteinovou vazbu (> 99 %) a nízkou clearance (přibližně 48ml/min).
U zvířat je glimepirid vylučován do mléka. Glimepirid prostupuje placentou. Prostup hematoencefalickou bariérou je nízký.
Biotransformace a eliminace
Sérový biologický poločas, který se vztahuje k sérovým koncentracím při opakovaném podávání, je přibližně 5 - 8 hodin. Po podání vysokých dávek byl zjištěn mírně delší poločas.
Po jednorázovém podání radioaktivně značeného glimepiridu bylo 58 % radioaktivity detekováno v moči a 35 % ve stolici. V moči byla detekována nezměněná látka. Dva metabolity - hydroxy- derivát a karboxy- derivát, které vznikly pravděpodobně při metabolizaci v játrech (především enzymem CYP2C9), byly identifikovány v moči i ve stolici. Po perorálním podání glimepiridu byl terminální poločas těchto metabolitů 3 - 6 hodin a 5 - 6 hodin.
Srovnání jednorázového a opakovaného podávání jednou denně neprokázalo signifikantní farmakokinetické rozdíly. Individuální variabilita je velmi nízká, ke kumulaci nedochází.
Zvláštní skupiny pacientů
Farmakokinetika je obdobná u mužů a u žen, u pacientů mladých či starších (nad 65 let).
U pacientů s nízkou clearence kreatininu byla pozorována tendence zvýšení clearance glimepiridu a snížení průměrných sérových koncentrací, pravděpodobně vyvolané rychlejší eliminací vzhledem k nižší proteinové vazbě. Renální eliminace obou metabolitů je snížená. Ani u těchto pacientů není riziko kumulace.
Farmakokinetika u pěti nediabetických pacientů po operaci žlučových cest byla stejná jako u zdravých osob.
Děti a dospívající
Studie farmakokinetiky, bezpečnosti a snášenlivosti jedné denní dávky 1 mg glimepiridu u 30 pediatrických pacientů (4 děti ve věku 10 - 12 let a 26 dětí ve věku 12 - 17 let) s diabetem 2. typu prokázala hodnoty průměrného AUC, Cmax a t1/2 podobné hodnotám u dospělých pacientů.
5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Účinky v preklinických studiích byly pozorovány při užívání dávek přesahujících maximální doporučené dávky pro člověka tak, aby byla prokázána relevance ke klinickému užití, dále byly zkoumány následky hypoglykemie vyvolané lékem. Tyto testy obsahují studie konvenční farmakologie bezpečnosti léku, chronické toxicity, genotoxicity, kancerogenity a reprodukční toxicity. Další účinky (obsahující embryotoxicytu, teratogenitu a vývojovou toxicitu) jsou sekundární nežádoucí účinky zapříčiněné hypoglykemií vyvolanou lékem u matky a potomka.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1. Seznam pomocných látek
Monohydrát laktosy, sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A), magnesium-stearát, mikrokrystalická celulóza, povidon 40
Obsažená barviva:
Melyd 2 mg tablety: žlutý oxid železitý (E 172), hlinitý lak oranžové žluti (E 110), hlinitý lak tartrazinu (E 102), hlinitý lak brilantní modře FCF (E 133)
Melyd 3 mg tablety: žlutý oxid železitý (E 172)
Melyd 4 mg tablety: hlinitý lak indigokarmínu (E132)
6.2. Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3. Doba použitelnosti
3 roky
6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 30°C.
6.5. Druh obalu a obsah balení
PVC/Al blistr Velikost balení:
10, 15, 20, 30, 50, 60, 90, 120 a 180 tablet Na trhu nemusí být všechny velikosti balení
6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Žádné zvláštní požadavky
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Stada Arzneimittel AG Stadastrasse 2-18 61118 Bad Vibel Německo
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
|
Melyd 2 mg tablety |
18/566/05-C |
|
Melyd 3 mg tablety Melyd 4 mg tablety |
18/567/05-C 18/568/05-C |
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
28.12. 2005/29.4.2010
10. DATUM REVIZE TEXTU
31.1.2014
11/11