Melobax 15 Mg Tablety
zastaralé informace, vyhledat novějšíSp.zn.sukls72804/2014 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Melobax 15 mg tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tableta obsahuje meloxicamum 15 mg.
Pomocné látky: Jedna tableta obsahuje 86 mg laktosy (jako laktosa monohydrát)
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tableta
Světle žlutá kulatá tableta s půlicí rýhou z jedné strany.
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Krátkodobá symptomatická léčba exacerbací osteartrózy.
Dlouhodobá symptomatická léčba revmatoidní artritidy nebo ankylozující spondylitidy. Melobax je indikován k léčbě dospělých a dospívajících ve věku od 16 let.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Nežádoucí účinky je možné minimalizovat použitím nejnižší účinné dávky po co nejkratší dobu potřebnou pro kontrolu příznaků (viz bod 4.4). Pacientovu potřebu symptomatické úlevy a odpověď na terapii je třeba pravidelně hodnotit, zejména u pacientů s osteoartrózou.
• Exacerbace osteoartrózy: 7,5 mg/den (polovina tablety 15 mg).
V případě nutnosti, pokud nedojde ke zlepšení, může být dávka zvýšena na 15 mg/den (1 tableta 15 mg).
• Revmatoidní artritida, ankylozující spondylitida 15 mg/den (1 tableta 15 mg) (viz též „Zvláštní skupiny populace“ níže).
• Podle reakce na léčbu může být dávka snížena na 7,5 mg/den (polovina tablety 15 mg). NEPŘEKRAČUJTE DÁVKU 15 mg DENNĚ.
Zvláštní skupiny populace
Starší osoby a pacienti se zvýšeným rizikem nežádoucích účinků (viz bod 5.2):
Doporučená dávka pro dlouhodobou léčbu revmatoidní artritidy a ankylozující spondylitidy u starších pacientů je 7,5 mg denně. Pacienti se zvýšeným rizikem nežádoucích účinků by měli začít léčbu na 7,5 mg denně (viz bod 4.4).
Poruchy ledvin (viz bod 5.2):
U pacientů s těžkým selháním ledvin, kteří jsou na dialýze, by dávka neměla přesáhnout 7,5 mg denně.
U pacientů s mírným až středně těžkým poškozením ledvin (tj. s clearancí kreatininu vyšší než 25 ml/min) není nutné snížení dávky (pro pacienty s těžkým selháním ledvin bez dialýzy, viz bod 4.3).
Jaterní _poruchy (viz bod 5.2):
U pacientů s mírným či středním poškozením jater není nutné snížení dávky (pro pacienty se závažnou poruchou funkce jater, viz bod 4.3).
Děti a mladiství
Užívání meloxikamu je kontraindikováno pro děti a mladistvé ve věku nižším než 16 let (viz bod 4.3).
Meloxikam se vyrábí v jiných silách, které mohou být vhodnější.
Způsob podání Perorální podání
Tablety se polykají s vodou nebo jinou tekutinou během jídla.
4.3 Kontraindikace
Léčivý přípravek je kontraindikován v následujících případech:
• třetí trimestr těhotenství (viz bod 4.6 Těhotenství a kojení)
• děti a dospívající mladší 16 let
• hypersenzitivita na meloxikam nebo na kteroukoli pomocnou látkuuvedenou v bodě 6.1, nebo hypersenzitivita na látky s podobným působením, např. nesteroidní antirevmatika (NSAID), aspirin. Meloxikam nesmí být podáván pacientům, u nichž se po podání aspirinu nebo jiných NSAID objevily příznaky astmatu, angioneurotického edému, nosní polypy, nebo kopřivka; gastrointestinální krvácení nebo perforace v anamnéze související s předchozí léčbou NSAID.
• aktivní peptický vřed nebo recidiva peptického vředu/krvácení v anamnéze (dvě nebo více oddělených epizod prokázané ulcerace nebo krvácení)
• závažná porucha funkce j ater;
• těžké selhání ledvin bez dialýzy;
• gastrointestinální krvácení, cerebrovaskulámí krvácení v anamnéze nebo jiné poruchy krvácivosti;
• závažné srdeční selhání
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Výskyt nežádoucích účinků může být minimalizován podáváním nejnižší účinné dávky po nejkratší dobu nutnou ke zlepšení příznaků (viz bod 4.2 a GI a kardiovaskulární riziko níže)
V případě nedostatečného účinku se nesmí překračovat maximální denní dávka. Stejně tak se v takovém případě nesmí k léčbě přidávat další NSA, protože by mohlo dojít k akumulaci toxických účinků bez vlivu na vlastní účinnost. Je třeba se vyhnout použití meloxikamu spolu s NSA, včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy-2.
Meloxikam není vhodný k léčbě pacientů, kteří vyžadují úlevu od akutní bolesti.
Pokud nedojde ke zlepšení po několika dnech, klinický přínos léčby by se měl přehodnotit.
Je třeba vyhledávat v anamnéze informace o výskytu ezofagitidy, gastritidy anebo žaludečního vředu, aby byla zajištěna jejich plná léčba dříve, než se začne s léčbou meloxikamem. Pozornost je třeba rutinně dávat na možný vznik recidivy u pacientů léčených meloxikamem a s anamnézou tohoto typu.
Gastrointestinální účinky
Gastrointestinální krvácení, ulcerace nebo perforace, které mohou být fatální, byly hlášené u všech NSAID kdykoliv během léčby s nebo bez varovných příznaků nebo předchozí anamnézou závažných gastrointestinálních příhod.
Riziko vzniku gastrointestinálního krvácení, vředů nebo perforace je vyšší se zvyšujícími se dávkami NSA, u pacientů s anamnézou vředu, zejména s komplikacemi jako je krvácení nebo perforace (viz bod 4.3) a u starších osob. Tito pacienti mají zahájit léčbu s nejnižší dostupnou dávkou. Kombinovaná léčba s ochrannými látkami (např. misoprostolem nebo inhibitory protonové pumpy) musí u těchto pacientů být zvážena a také u pacientů, kteří vyžadují souběžnou nízkou dávku aspirinu nebo jiné léky, které pravděpodobně zvyšují gastrointestinální riziko (viz níže a bod 4.5).
Pacienti s anamnézou gastrointestinální toxicity, zejména pokud jde o starší pacienty, mají hlásit jakékoliv neobvyklé abdominální příznaky (zejména gastrointestinální krvácení), a to zejména v počátečních stádiích léčby.
Opatrnost je doporučována u pacientů, kteří dostávají souběžnou léčbu, která by mohla zvyšovat riziko vzniku vředu nebo krvácení, jako je heparin podávaný jako kurativní léčba nebo podávaný u geriatrických pacientů, antikoagulancia, jako warfarin nebo jiná NSAID zahrnující kyselinu acetylsalicylovou, podávaná v protizánětlivých dávkách (> 1g jako jedna dávka nebo > 3g jako celková denní dávka) (viz bod 4.5).
Pokud se objeví gastrointestinální krvácení nebo ulcerace u pacientů, kteří dostávají meloxikam, je třeba léčbu vysadit.
NSAID by se měly používat s opatrností u pacientů s anamnézou gastrointestinálního krvácení (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba), protože jejich stavy se mohou zhoršit (viz bod 4.8 - Nežádoucí účinky).
Kardiovaskulární a cerebrovaskulární účinky
Odpovídající monitorování a doporučení jsou nutná pro pacienty s anamnézou hypertenze a/nebo mírného až středně těžkého městnavého srdečního selhání, protože v souvislosti s léčbou NSAID byly hlášeny případy retence tekutin a edémy.
Klinické monitorování krevního tlaku u pacientů vystavených riziku je doporučeno před začátkem léčby a zejména při zahajování léčby meloxikamem.
Klinická studie a epidemiologické údaje naznačují, že použití některých NSAID (zejména ve vysokých dávkách a při dlouhodobé léčbě), může být spojeno s mírně zvýšeným rizikem arteriálních trombotických událostí (například infarkt myokardu nebo mrtvice). K vyloučení takového rizika pro meloxikam není k dispozici dostatek údajů.
Pacienti s nekontrolovanou hypertenzí, městnavým srdečním selháním, diagnózou ischemické choroby srdeční periferní arteriální chorobou anebo cerebrovaskulární chorobou mají být léčeni meloxikamem pouze po důkladném zvážení. Podobné úvahy je třeba provést před zahájením dlouhodobé léčby pacientů s rizikovými faktory kardiovaskulárního onemocnění (např. hypertenze, hyperlipidémie, diabetes mellitus, kouření).
Kožní reakce
Byly hlášeny závažné kožní reakce, některé z nich fatální, včetně exfoliativní dermatitidy, Stevens-Johnsonova syndromu (SJS) a toxické epidermální nekrolýzy (TEN) po použití NSAID (viz bod 4.8). Nejvyšší riziko těchto reakcí se u pacientů jeví na počátku léčby (v prvních týdnech), reakce nastupují ve většině případů během prvního měsíce léčby. Meloxikam musí být vysazen při prvním výskytu kožní vyrážky, slizničních lézí nebo jakýchkoliv známek přecitlivělosti. Meloxikam má být vysazen při prvním výskytu kožní vyrážky, slizničních lézí nebo jakýchkoliv známek přecitlivělosti.
Pacienti by měli být upozorněni na příznaky a symptomy a pečlivě sledováni kvůli výskytu kožních reakcí. Nejlepší výsledky při zvládání SJS a TEN je možné dosáhnout včasným stanovením diagnózy a okamžitým vysazením suspektních léčivých přípravků. Časné přerušení léčby je spojeno s lepší prognózou. Pokud došlo u pacienta ke vzniku SJS nebo TEN při použití meloxikamu, nesmí se u tohoto pacienta již znovu podávání meloxikamu zahajovat.
Parametry jaterní a renální funkce
Podobně jako většina NSAID byly hlášeny případy občasného zvýšení hladin transamináz, sérového bilirubinu nebo jiných parametrů jaterní funkce a také zvýšení sérového kreatininu a dusíku močoviny v krvi a jiné laboratorní poruchy. Většina těchto případů zahrnovala přechodné a mírné abnormality. Pokud by se taková abnormalita ukázala jako významná nebo přetrvávající, podávání Meloxikamu se má zastavit a má se provést odpovídající vyšetření.
Funkční selhání ledvin:
NSAID mohou inhibicí vazodilatačního účinku renálních prostaglandinů, přivodit funkční selhání ledvin snížením glomerulární filtrace. Tato nežádoucí příhoda je závislá na dávkování. Na začátku léčby nebo po zvýšení dávky je doporučeno důsledné sledování diurézy a renální funkce u pacientů s těmito rizikovými faktory:
• starší osoby;
• současná léčba, např. inhibitory ACE, antagonisté angiotensinu-II, sartany, diuretika (viz bod 4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce).
• hypovolémie (z jakékoli příčiny);
• kongestivní (městnavé) selhání srdce;
• selhání ledvin;
• nefrotický syndrom;
• lupus s nefropatií;
• těžká jaterní dysfunkce (serum albumin <25 g/l nebo Child-Pugh score > 10)
Ve vzácných případech mohou NSAID způsobovat intersticiální nefritidu, glomerulonefritidu, nekrózu ledvinné dřeně nebo nefrotický syndrom.
Dávka meloxikamu u pacientů v konečném stádiu renálního selhání na hemodialýze by neměla být vyšší než 7,5 mg. U pacientů s mírnou nebo střední poruchou ledvin není nutné snížení dávky (tzn. u pacientů s clearance kreatininu vyšší než 25 ml/min).
Zadržování sodíku, draslíku a vody:
U pacientů léčených NSAID může docházet k retenci sodíku, draslíku, vody a interferenci s natriuretickým účinkem diuretik. Dále může dojít ke snížení antihypertenzního účinku léků proti hypertenzi (viz bod 4.5). Následkem toho se může u citlivých pacientů objevit edém, srdeční selhání nebo hypertenze nebo může dojít ke zhoršení hypertenze a zhoršení srdečního selhání. U rizikových pacientů je nutné klinické sledování (viz body 4.2 a 4.3)
Hyperkalémie:
Hyperkalémie může být vítaná při diabetu nebo doprovodné léčbě, která zvyšuje kalémii (viz bod 4.5.). V těchto případech je nutné provádět pravidelné sledování hodnot draslíku.
Další varování a bezpečnostní opatření
Nežádoucí reakce jsou často méně tolerovány u starších, křehkých nebo oslabených jedinců, kteří proto vyžadují pečlivé monitorování. Podobně jako u jiných NSAID je nutná zvláštní pozornost u starších osob, u nichž jsou často renální, jaterní a srdeční funkce poškozeny. Starší lidé mají zvýšenou frekvenci vzniku nežádoucích reakcí na NSA, zejména gastrointestinální krvácení a perforace, které mohou být fatální (viz bod 4.2).
Meloxikam, podobně jako jiné NSAID, může maskovat příznaky současného infekčního onemocnění.
Použití meloxikamu může narušovat fertilitu a není doporučen u žen, které se pokoušejí otěhotnět. U žen, které mají potíže otěhotnět nebo které jsou vyšetřovány pro neplodnost, má být zváženo přerušení léčby meloxikamem (viz bod 4.6).
Melobax obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, vrozeným deficitem laktasy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy by tento přípravek neměli užívat.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.
Farmakodvnamické interakce:
Další nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID) a kyselina acetvlsalicvlová > 3g/d:
Kombinace (viz bod 4.4) s jinými nesteroidními protizánětlivými léky, včetně kyseliny acetylsalicylové, podávané v protizánětlivých dávkách (> 1g jako jedna dávka nebo > 3g jako celková denní dávka) se nedoporučuje.
Kortikosteroidy (např. glukokortikoidy):
Souběžné použití s kortikosteroidy vyžaduje opatrnost z důvodu zvýšeného rizika krvácení nebo gastrointestinální ulcerace.
Antikoagulancia nebo heparin podávané u geriatrických pacientů nebo v kurativních dávkách:
Výrazně zvýšené riziko krvácení při inhibici funkce krevních destiček a poškození gastroduodenální sliznice. NSAID mohou zvyšovat účinky antikoagulancií, jako je warfarin (viz bod 4.4). Užívání NSAID a antikoagulancií nebo heparinu u geriatrických nebo v kurativní dávce se v kombinaci s NSAID nedoporučuje (viz bod 4.4).
Ve zbývajících případech použití heparinu u pacientů je nutná opatrnost v důsledku zvýšeného rizika krvácení.
Jestliže je taková kombinace nevyhnutelná, je nezbytné důsledné monitorování hodnot INR.
Trombolytika a antiagregační léky:
Zvýšené riziko krvácení při inhibici funkce krevních destiček a poškození gastroduodenální sliznice.
Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI):
Zvýšené riziko gastrointestinálního krvácení.
Diuretika, inhibitory ACE a antagonisté angiotensinu-II
Nesteroidní antirevmatika (NSA) mohou snižovat účinek diuretik a jiných antihypertensiv. U některých pacientů s oslabenou funkcí ledvin (např. dehydrovaní nebo starší pacienti s oslabenou funkcí ledvin) souběžné podávání inhibitoru ACE nebo antagonistů angiotensinu-II a léků, které inhibují cyklo-oxygenázu, může vést k dalšímu zhoršování renální funkce, včetně případného akutního selhání ledvin, které je obvykle reversibilní. Při podávání této kombinace je tudíž zapotřebí dbát zvýšené opatrnosti, zvláště u starších lidí. Pacienti by měli být dobře hydratovaní a po zahájení konkomitantní léčby by měl lékař zvážit sledování renální funkce a pravidelně je opakovat (viz též bod 4.4).
Další antihypertenzní léky (např. beta-blokátory):
Může dojít ke snížení antihypertenzního účinku beta-blokátorů (v důsledku inhibice prostaglandinů s vazodilatačním účinkem).
Kalcineurinové inhibitory (např. cyklosporiny, takrolimus):
NSAID mohou zvyšovat nefrotoxicitu kalcineurinových inhibitorů způsobenou účinkem prostaglandinu v ledvinách. Během kombinované léčby je nutné sledovat funkci ledvin. Zvláště u starších osob se doporučuje důsledné monitorování renální funkce.
Nitroděložní tělíska:
Bylo hlášeno snížení účinnosti nitroděložních tělísek vlivem nesteroidních antirevmatik (NSAID).
U nesteroidních antirevmatik (NSA) je hlášeno snížení účinnosti nitroděložních tělísek, vyžaduje však další potvrzení.
Farmakokinetické interakce: Účinek meloxikamu na farmakokinetiku jiných léků
Lithium:
NSAID zvyšují hladinu lithia v krvi (dochází ke sníženému vylučování lithia ledvinami), která může dosáhnout toxických hodnot. Konkomitantní užívání lithia a NSAID se nedoporučuje (viz bod 4.4). Jestliže je tato kombinace nezbytná, je nutné důsledně sledovat koncentrace lithia v plazmě při zahájení léčby meloxikamem, úpravě dávkování i při vysazení léku.
Metotrexát:
NSAID mohou snižovat tubulární sekreci metotrexátu a tudíž zvyšovat koncentrace metotrexátu v plazmě. Z tohoto důvodu se konkomitantní podávání NSAID nedoporučuje pacientům, kteří užívají vysoké dávky metotrexátu (více než 15 mg týdně) (viz bod 4.4).
Riziko interakce mezi přípravky NSAID a metotrexátem je nutné zvážit také u pacientů, kteří užívají nízké dávky metotrexátu, zvláště u těch, kteří mají poškozenou funkci ledvin. V případě kombinované léčby je nezbytné provést rozbor krevního obrazu a sledovat funkci ledvin. Zvýšené opatrnosti je třeba dbát, jestliže NSAID a metotrexát jsou podány v rozmezí 3 dnů; v takovém případě může zvýšená hladina metotrexátu v plazmě způsobit zvýšenou toxicitu.
Ačkoli konkomitatní léčba meloxikamem neměla na farmakokinetiku metotrexátu (15 mg týdně) relevantní účinek, je zapotřebí mít na zřeteli, že léčba přípravky NSAID může amplifikovat hematologickou toxicitu metotrexátů (viz výše) (viz bod 4.8).
Farmakokinetické interakce: Účinek jiných léků na farmakokinetiku meloxikamu
Cholestvramin:
Cholestyramin urychluje vylučování meloxikamu přerušením enterohepatické cirkulace; clearance meloxikamu se zvyšuje o 50 % a poločas se snižuje na 13 hodin ± 3 hodiny. Tato interakce je klinicky signifikantní.
Při konkomitantním podávání antacidů, cimetidinu a digoxinu nebyly zjištěny žádné klinicky relevantní farmakokinetické interakce mezi léky.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Fertilita:
Použití meloxikamu, podobně jako jiné známé inhibitory cyklooxygenázy/syntézy prostaglandinu, může narušovat fertilitu a není doporučeno u žen, které se pokoušejí otěhotnět. U žen, které mají potíže otěhotnět nebo které jsou vyšetřovány pro neplodnost, má být zváženo přerušení léčby meloxikamem.
Těhotenství:
Inhibice syntézy prostaglandinu může mít závažný účinek na těhotenství a/nebo vývoj embrya/plodu. Z údajů epidemiologických studií vyplývá, že při užití inhibitoru syntézy prostaglandinu v raném těhotenství existuje zvýšené riziko spontánního potratu a též srdeční malformace a gastroschisis. Absolutní riziko kardiovaskulární malformace se zvýšilo z méně než 1 % na přibližně 1,5 %. Riziko se pravděpodobně zvyšuje podle dávkování a délky léčby. Podání inhibitoru syntézy prostaglandinu u zvířat vedlo ke zvýšené pre- a postimplantační ztrátě a úmrtnosti embrya/plodu. U zvířat byl po podání inhibitoru syntézy prostaglandinu během organogenetického vývoje hlášen zvýšený výskyt různých malformací, včetně kardiovaskulárních.
Během prvního a druhého trimestru těhotenství by meloxikam neměl být podáván, pokud to není nezbytně nutné. Pokud meloxikam užívá žena, která se snaží otěhotnět nebo je v prvním či druhém trimestru těhotenství, musí být dávkování co nejnižší a délka léčby co nejkratší.
Během třetího trimestru těhotenství všechny inhibitory syntézy prostaglandinů mohou vystavit
• plod
• kardiopulmonární toxicitě (s předčasným uzavřením Botallovy dučeje a s pulmonální hypertenzí).
• renální dysfunkci, která může přejít v selhání ledvin s oligohydramnionem;
• matku a novorozence na konci těhotenství:
• možnému prodloužení doby krvácení; tento antiagregační účinek může nastat i při velmi nízkých dávkách.
• inhibici děložních stahů, což vede k opožděnému či prodlouženému porodu.
Proto je meloxikam kontraindikován ve třetím trimestru těhotenství.
Kojení:
S meloxikamem dosud nejsou žádné konkrétní zkušenosti, je však známo, že NSAID jsou vylučována do mateřského mléka. Proto je podávání meloxikamu u kojících žen kontraindikováno.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Studie zaměřené na schopnost řízení motorových vozidel a obsluhu strojů nebyly provedeny. Nicméně na základě farmakodynamického profilu a hlášených nežádoucích účinků meloxikam pravděpodobně nemá žádné nebo má zanedbatelné účinky na tyto schopnosti. Pokud se však vyskytnou poruchy vidění zahrnující rozmazané vidění, závrať, ospalost, vertigo či jiné poruchy centrální nervové soustavy, řízení motorových vozidel a obsluha strojů se nedoporučuje.
4.8 Nežádoucí účinky
a) Obecný popis
Klinická studie a epidemiologické údaje naznačují, že použití NSAID (zejména ve vysokých dávkách a při dlouhodobé léčbě), může být spojeno s mírně zvýšeným rizikem arteriálních trombotických událostí (například infarkt myokardu nebo mrtvice) (viz bod 4.4).
Ve spojení s léčbou NSAID byly hlášené edémy, hypertenze a srdeční selhání.
Nejčastěji pozorované nežádoucí účinky jsou gastrointestinálního charakteru. Mohou se objevit peptický vředy, perforace nebo gastrointestinální krvácení, někdy fatální, zejména u starších osob (viz bod 4.4). Po podání byly hlášené nevolnost, zvracení, průjem, flatulence, zácpa, dyspepsie, bolesti břicha, meléna, hemateméza, ulcerózní stomatitida, exacerbace kolitidy a Crohnova choroba (viz bod 4.4 - Zvláštní varování a opatření pro použití). Méně často byla pozorována gastritida.
Níže uvedená četnost výskytu nežádoucích účinků léku je založena na odpovídajícím výskytu hlášených nežádoucích příhod při 27 klinických studiích s trváním léčby minimálně 14 dnů. Informace vycházejí z klinických studií s 15197 pacienty, kteří byli léčeni denními perorálními dávkami 7,5mg nebo 15mg tablet či kapslí po období jednoho roku.
Jsou zde zahrnuty také nežádoucí účinky léku, které vyšly najevo v důsledku případů hlášených v souvislosti s podáním prodávaného přípravku.
Nežádoucí účinky byly zařazeny do kategorií četnosti výskytu následovně:
velmi časté (> 1/10); časté (> 1/100, < 1/10); méně časté (> 1/1000, < 1/100); vzácné (> 1/10000, <
1/1000); velmi vzácné (< 1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit)
b) Přehled nežádoucích účinků
Poruchy krve a lymfatického systému Méně časté: Anemie
Vzácné: Abnormality krevního obrazu (včetně diferenciálního počtu bílých krvinek) leukopenie; trombocytopenie
Byly hlášené velmi vzácné případy agranulocytózy (viz oddíl c).
Poruchy imunitního systému
Méně časté: Alergické reakce jiné než anafylaktické nebo anafylaktoidní reakce Není známo: Anafylaktická reakce, anafylaktoidní reakce.
Psychiatrické poruchy
Vzácné: Změněná nálada, noční můry Není známo: Stav zmatenosti, dezorientace.
Poruchy nervového systému:
Časté: Bolest hlavy
Méně časté: Závratě, somnolence
Onemocnění oka:
Vzácné: Porucha vidění včetně rozmazaného vidění; konjunktivitida
Poruchy ucha a labyrintu Méně časté: Vertigo Vzácné: Tinnitus
Srdeční poruchy Vzácné: Palpitace
Srdeční selhání bylo hlášeno v souvislosti s léčbou NSAID.
Cévní poruchy
Méně časté: zvýšený krevní tlak (viz bod 4.4), zrudnutí Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Vzácné: Astma u pacientů alergických na kyselinu acetylsalicylovou nebo NSAID Gastrointestinální poruchy
Velmi časté: Dyspepsie, nauzea, zvracení, bolest břicha, zácpa, flatulence, průjem
Méně časté: Okultní nebo makroskopické gastrointestinální krvácení, stomatitida, gastritida, eruktace.
Vzácné: Kolitida, gastroduodenální vřed, esofagitida.
Velmi vzácné: Gastrointestinální perforace.
Gastrointestinální krvácení, ulcerace nebo perforace mohou být někdy závažné a potenciálně fatální, zejména u starších osob (viz bod 4.4).
Poruchy jater a žlučových cest
Méně časté: Poruchy funkce jater (např. zvýšené transaminázy nebo bilirubin).
Velmi vzácné: Hepatitida
Poruchy kůže a podkožní tkáně:
Méně časté: Angioedém, pruritus, vyrážka.
Vzácné: Stevens-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza, kopřivka Velmi vzácné: bulózní dermatitis, erythema multiforme.
Není známo: Fotosenzitivní reakce.
Poruchy ledvin a močových cest
Méně časté: Zadržování sodíku a vody, hyperkalémie (viz body 4.4 Zvláštní varování a zvláštní opatření pro použití a 4.5), abnormality testů funkce ledvin (zvýšené hladina sérového kreatininu anebo sérové močoviny).
Velmi vzácné: Akutní selhání ledvin zejména u pacientů s rizikovými faktory (viz bod 4.4)
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Méně časté: Edémy, včetně edémů dolních končetin
c) Informace charakterizující individuální závažné a/nebo časté nežádoucí účinky
Velmi vzácně byly u pacientů léčených meloxikamem a dalšími potenciálně myelotoxickými léky hlášeny
ojedinělé případy agranulocytózy (viz bod 4.5).
d) Nežádoucí účinky, které dosud nebyly v souvislosti s přípravkem pozorovány, ale obecně se připisují jiným sloučeninám ze stejné skupiny
Organické poškození ledvin v důsledku akutního renálního selhání: byly hlášeny velmi vzácné případy intersticiální nefritidy, akutní tubulární nekrózy, nefrotického syndromu a papilární nekrózy (viz bod 4.4).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10
Webové stránky: http: //www .sukl .cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Symptomy po akutním předávkování nesteroidním antirevmatikem (NSA) se obvykle projevují jako letargie, ospalost, nevolnost, zvracení a bolest v epigastriu a obvykle jim lze zamezit podpůrnou péčí. Může dojít ke krvácení do trávicího traktu. Těžká otrava může mít za následek vysoký tlak, akutní selhání ledvin, jaterní dysfunkci, respirační depresi, kóma, křeče, kardiovaskulární kolaps a zástavu srdce. Při terapeutickém požití NSAID byly hlášeny anafyloktoidní reakce, které se mohou vyskytnout i při předávkování.
Po předávkování NSAID by pacientovi měla být poskytnuta symptomatická a podpůrná péče. Při klinické studii bylo prokázáno zrychlené vylučování meloxikamu při podávání 4g perorálních dávek cholestyraminu podávaném třikrát denně.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: nesteroidní protizánětlivá a protirevmatická léčiva, oxikamy.
ATC kód: M01AC06
Meloxikam je nesteroidní protizánětlivý lék (NSAID) ze skupiny oxikamů, s protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými vlastnostmi.
Protizánětlivé působení meloxikamu bylo prokázáno na klasických modelech zánětu. Stejně jako u jiných NSAID zůstává jeho přesný mechanismus působení neznámý. Všechny přípravky NSAID (včetně meloxikamu) však mají společný aspoň jeden mechanismus působení: inhibici biosyntézy prostaglandinů -známých mediátorů zánětu.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Meloxikam se dobře vstřebává z trávicího traktu, což odráží vysoká absolutní biologická dostupnost, která činí 90 % po perorálním podání (tobolky). Bylo prokázáno, že tablety, perorální suspenze a tobolky jsou bioekvivalentní.
Po podání jedné dávky meloxikamu jsou dosaženy průměrné maximální koncentrace v plazmě do 2 hodin u suspenze a do 5 až 6 hodin u pevných perorálních forem (tobolek a tablet).
Po opakovaném podání bylo ustáleného stavu dosaženo za 3 až 5 dnů. Dávkování jednou denně vede k průměméým koncentracím léčiva v plazmě s relativně malými výkyvy poměru peak/trough v rozmezí 0.4—
1,0 ^g/ml pro 7,5mg dávky a 0,8-2,0 ^g/ml pro 15mg dávky (Cmm a Cmax v ustáleném stavu). Průměrné maximální koncentrace meloxikamu v plazmě v ustáleném stavu jsou dosaženy do pěti až šesti hodin u tablet, tobolek a perorální suspenze. Rozsah vstřebávání meloxikamu po perorálním podání se nemění ani při současné konzumaci jídla nebo používáním anorganických antacid.
Distribuce
Meloxikam se velmi silně váže na plazmatické bílkoviny, zvláště albumin (99 %). Meloxikam proniká do kloubního mazu (synovie), kde dosahuje v průměru poloviční koncentrace než v plazmě.
Objem distribuce je nízký, v průměru 11 l po i.m. nebo i.v. podání a vykazuje interindividuální rozdíly v řádu 7 - 20 %.Distribuční objem po opakovaném perorálním podání meloxikamu (7,5 - 15 mg) je asi 16 l s koeficientem variace v rozmezí 11 až 32 %.
Biotransformace
Meloxikam prochází v játrech rozsáhlou biotransformaci. V moči byly identifikovány čtyři různé metabolity meloxikamu, všechny farmakodynamicky inaktivní. Hlavní metabolit, 5’-karboxymeloxikam (60 % dávky) se vytváří oxidací intermediárního metabolitu 5’-hydroxymethylmeloxikamu, který je v menším rozsahu také vylučován (9 % dávky). Ze studií in vitro vyplývá, že v této metabolické dráze hraje důležitou roli CYP 2C9, s menším přispěním izoenzymu CYP 3A4. Za další dva metabolity, které se na podané dávce podílí 16 % a 4 %, je pravděpodobně odpovědná aktivita peroxidázy u jednotlivých pacientů.
Eliminace
Meloxikam je vylučován převážně ve formě metabolitů a vyskytuje se v moči i ve stolici. Méně než 5 % denní dávky je v nezměněné podobě vyloučeno ve stolici, kdežto do moči se vylučuje pouze stopové množství výchozí sloučeniny.
Průměrný poločas eliminace se pohybuje mezi 13 a 25 hodinami po perorálním, i.m. a i.v. podání. Celková plazmatická clearance je okolo 7 - 12 ml/min po jednorázovém prorálním, intravenózním nebo rektálním podání.
Lineárnost / nelineárnost
Meloxikam projevuje lineární farmakokinetiku v léčebné dávce 7,5 mg a 15 mg po perorálním nebo nitrosvalovém podání.
Zvláštní skupiny populace
Porucha funkce jater / ledvin:
Ani mírné či středně těžké poruchy funkce ledvin nemají na farmakokinetiku meloxikamu podstatný účinek. Pacienti se středně těžkými poruchami funkce ledvin mají významně vyšší celkovou lékovou clearance. Snížená vazba na bílkoviny je pozorována u pacientů s terminálním selháním ledvin. Při terminálním selhání ledvin může mít zvýšený objem distribuce za následek vyšší koncentrace volného meloxikamu a nesmí být překročena maximální denní dávka 7,5 mg (viz bod 4.2).
Starší osoby:
Průměrná plazmatická clearance v ustáleném stavu u starších pacientů (mužů) byla o něco nižší, než byla hlášena u mladších pacientů. Starší pacientky vykazovaly vyšší hodnoty AUC a delší eliminační poločas ve srovnání s hodnotami u mladších pacientů obou pohlaví. Průměrná plazmatická clearance v ustáleném stavu byla u starších pacientů o něco nižší než u mladších osob.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Podle předklinických studií je toxikologický profil meloxikamu stejný jako u NSAID: gastrointestinální vředy a eroze, renální papilární nekróza při vysokém dávkování a dlouhodobém podávání u dvou živočišných druhů.
Reprodukční studie s perorální formou u potkanů prokázaly sníženou ovulaci, inhibici implantací a embryotoxické účinky (zvýšení resorpce) při maternotoxických hladinách dávkování 1 mg/kg a vyšších.
Studie toxicity na reprodukci u krys a králíků neodhalily teratogenní účinky až do perorálních dávek 4 mg/kg u krys a 80 mg/kg u králíků.
Při dávkovací bázi mg/kg škodlivé dávky pro osobu vážící 75 kg desetkrát až pětkrát překročily klinickou dávku (7,5 až 15 mg). Toxické účinky na plod na konci gestace, které mají všechny inhibitory syntézy prostaglandinů, byly popsány. Nebyly shledány žádné důkazy mutagenních účinků in vitro ani in vivo. Ani při mnohem vyšším dávkování, než je klinické, nebylo u potkanů ani u myší zaznamenáno žádné karcinogenní riziko.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Mikrokrystalická celulosa Předbobtnalý kukuřičný škrob Monohydrát laktosy Kukuřičný škrob Dihydrát citronanu sodného Koloidní bezvodý oxid křemičitý Magnesium -stearát
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
3 roky
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a velikost balení
PVC/PVDC/Al blistr. Balení v krabičkách po 7, 10, 14, 15, 20, 28, 30, 50, 60, 100, 140, 280, 300, 500 nebo 1000 tablet (na trhu nemusí být všechny velikosti balení).
6.6 Zvláštní opatření pro zacházení s přípravkem a jeho likvidaci
Žádné zvláštní požadavky.
Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Ranbaxy (UK) Limited Building 4, Chiswick Park 566 Chiswick High Road Londýn, W4 5YE Velká Británie
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
29/615/05-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
28.12.2005/ 12.3.2009
10. DATUM REVIZE TEXTU
23.7.2014
11