Sp.zn.sukls60965/2016

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.    NÁZEV PŘÍPRAVKU

MELENOR 35 mg potahované tablety

2.    KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje natrii risedronas 35 mg (odpovídá acidum risedronicum 32,5 mg).

Pomocné látky se známým účinkem

Jedna potahovaná tableta obsahuje 143,6 mg laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.    LÉKOVÁ FORMA

Potahované tablety

Světle oranžové, kulaté potahované tablety o průměru 9,1 mm, z jedné strany vyraženo „J“, na druhé straně vyraženo „35“

4.    KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

•    Léčba postmenopauzální osteoporózy, ke snížení rizika vertebrálních fraktur

•    Léčba potvrzené postmenopauzální osteoporózy, ke snížení rizika fraktur proximálního femuru (viz bod 5.1)

•    Léčba osteoporózy u mužů s vysokým rizikem fraktur (viz bod 5.1)

4.2    Dávkování a způsob podání

Dávkování

Doporučená dávka u dospělých je 1 tableta 35 mg perorálně jednou týdně. Tablety se mají užívat každý týden ve stejný den.

Absorpce natrium-risedronátu je ovlivněna jídlem, pro zajištění adekvátní absorpce mají pacienti užívat MELENOR 35 mg:

•    Před snídaní: nejméně 30 minut před prvním denním jídlem, jiným léčivým přípravkem nebo nápojem (jiným než čistá voda).

Pacienti mají být informováni, že pokud vynechají dávku, mají si vzít jednu tabletu přípravku MELENOR 35 mg v den, kdy si vzpomněli, a potom se mají vrátit k užívání jedné tablety týdně v den, kdy ji normálně užívají. Během jednoho dne se nesmí užít dvě tablety.

Tablety je nutno polykat celé, nerozpouštět v ústech ani nežvýkat. Pro usnadnění transportu tablety do žaludku se MELENOR 35 mg užívá ve vzpřímené poloze a zapíjí se sklenicí čisté vody (> 120 ml). Pacienti nemají po dobu 30 minut od požití tablety ulehnout (viz bod 4.4).

Mělo by se zvážit doplňkové podávání kalcia a vitamínu D v případě, že jejich dietetický příjem není postačující.

Starší pacienti

Žádné úpravy dávkování nejsou nutné, protože biologická dostupnost, distribuce a eliminace u starších pacientů (nad 60 let) byly obdobné jako u mladších. Totéž bylo prokázáno i u velmi starých žen (ve věku 75 let a více).

Porucha funkce ledvin

U pacientů s poruchou funkce ledvin mírného až středního stupně není nutné upravovat dávku. U pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu menší než 30 ml/min) je natrium-risedronát kontraindikován (viz body 4.3 a 5.2).

Pediatrická populace

Použití natrium-risedronátu se u dětí do 18 let vzhledem k nedostatečným údajům bezpečnosti a účinnosti nedoporučuje (viz také bod 5.1).

4.3    Kontraindikace

•    Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

•    Hypokalcemie (viz bod 4.4)

•    Těhotenství a kojení

•    Závažná porucha funkce ledvin (clearance kreatininu < 30 ml/min)

4.4    Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Potraviny, nápoje (jiné než čistá voda) a léčivé přípravky obsahující polyvalentní kationty (jako jsou vápník, hořčík, železo, hliník) mohou interferovat s absorpcí bisfosfonátů a nemají se užívat současně s natrium-risedronátem (viz bod 4.5). Pro dosažení požadované účinnosti je nutné přesně dodržovat doporučené dávkování (viz bod 4.2).

Účinnost bisfosfonátů v léčbě osteoporózy se vztahuje k nízké kostní denzitě a/nebo prodělané fraktuře.

Samotný vysoký věk nebo pouhá přítomnost klinických rizikových faktorů pro zlomeninu nejsou důvodem pro zahájení léčby osteoporózy bisfosfonáty.

Důkazy podporující účinnost bisfosfonátů včetně risedronátu u velmi starých osob (>80 let) jsou omezené (viz bod 5.1).

Bisfosfonáty jsou dávány do spojitosti s ezofagitidou, gastritidou, ezofageální ulcerací a gastroduodenálními ulceracemi. Proto je třeba postupovat s opatrností:

•    u pacientů, u kterých se v minulosti vyskytly choroby jícnu, které zpožďují průchod jícnem nebo jeho vyprazdňování, např. zúžení nebo achalázie

•    u pacientů, kteří nejsou schopni setrvat ve vzpřímené poloze po dobu alespoň 30 minut od požití tablety

•    při podávání risedronátu pacientům s aktivními nebo nedávnými problémy v oblasti jícnu nebo horní části gastrointestinálního traktu.

Předepisující lékař má těmto pacientům zdůraznit důležitost dávkovacích pokynů a zaměřit se na příznaky nebo projevy možné ezofageální reakce. Pacienty je třeba upozornit, aby včas vyhledali lékařskou pomoc, pokud by se u nich objevily symptomy ezofageálního podráždění, jako je např. dysfagie, bolest při polykání, retrosternální bolest nebo nový výskyt / zhoršení pálení žáhy.

Hypokalcemie se má léčit před zahájením terapie MELENOREM 35 mg. Jiné poruchy kostí a metabolismu minerálů (např. parathyroidní dysfunkce, hypovitaminóza D) se má léčit současně se zahájením terapie MELENOREM 35 mg.

U pacientů s karcinomem léčeným léčebnými režimy včetně primárně intravenózně podaných bisfosfonátů byla hlášena osteonekróza čelisti, obvykle spojená s extrakcí zubu a/nebo lokální infekcí (včetně osteomyelitidy). Velké množství těchto pacientů také dostávalo chemoterapii a kortikosteroidy. Osteonekróza čelisti byla také hlášena u pacientů s osteoporózou léčených perorálními bisfosfonáty.

V souvislosti s léčbou bisfosfonáty byla hlášena osteonekróza zevního zvukovodu, zejména při dlouhodobém podávání. Mezi možné rizikové faktory osteonekrózy zevního zvukovodu patří používání steroidů, chemoterapie a/nebo lokální rizikové faktory, jako například infekce nebo trauma. Možnost vzniku osteonekrózy zevního zvukovodu je třeba zvážit u pacientů léčených bisfosfonáty, kteří mají ušní symptomy včetně chronických infekcí ucha.

U pacientů se současnými rizikovými faktory (např. karcinom, chemoterapie, radioterapie, kortikosteroidy, špatná ústní hygiena) se má před zahájením terapie zvážit provedení zubní prohlídky s odpovídajícím preventivním zákrokem.

Během léčby se tito pacienti mají pokud možno vyhnout invazivnímu stomatologickému zákroku. U pacientů, u kterých se během léčby bisfosfonáty vyvinula osteonekróza čelisti, může stomatologický zákrok zhoršit celkovou situaci. Nejsou k dispozici žádné údaje pro tvrzení, že přerušení léčby bisfosfonáty u pacientů vyžadujících stomatologický zákrok snižuje riziko osteonekrózy čelisti.

Klinické posouzení každého pacienta ošetřujícím lékařem má vést k vytvoření individuálního léčebného plánu založeného na hodnocení poměru prospěchu a rizika.

Tento léčivý přípravek obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, vrozeným deficitem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento léčivý přípravek užívat.

4.5    Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Cílené interakční studie nebyly prováděny, avšak během klinických studií nebyly žádné klinicky relevantní interakce s ostatními léčivými přípravky prokázány. Ve studiích fáze III s natrium-risedronátem v léčbě osteoporózy dávkovaným denně bylo hlášeno užívání kyseliny acetylsalicylové u 33 % pacientů a NSAID u 45 % pacientů. Ve studiích fáze III s natrium-risedronátem dávkovaným týdně u postmenopauzálních žen bylo udáváno užívání kyseliny acetylsalicylové u 57 % pacientek a NSAID u 40% pacientek. U pacientů pravidelně užívajících kyselinu acetylsalicylovou nebo NSAID (3 a více dní v týdnu) byl výskyt nežádoucích účinků v horní části gastrointestinálního traktu podobný jako u kontrolních pacientů.

Je-li to vhodné, může být natrium-risedronát užíván současně s podáváním estrogenu (jen u žen).

Současné užívání léků obsahujících polyvalentní kationty (např. vápník, hořčík, železo, hliník) vede k interferenci s absorpcí natrium-risedronátu (viz bod 4.4).

Natrium-risedronát není systémově metabolizován, neindukuje enzymy cytochromu P450 a má nízkou vazbu na bílkoviny.

4.6    Fertilita, těhotenství a kojení

Údaje o použití natrium-risedronátu u těhotných žen jsou nedostatečné. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Potenciální riziko pro člověka není známo. Studie na zvířatech naznačují, že malé množství natrium-risedronátu přechází do mateřského mléka.

Natrium risedronát se nesmí podávat během těhotenství a kojení.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Nebyly pozorovány žádné účinky na schopnost řídit a používat stroje.

4.8    Nežádoucí účinky

Natrium-risedronát byl zkoumán v klinických studiích III. fáze zahrnujících více než 15 000 pacientů. Většina nežádoucích účinků pozorovaných v klinických studiích byla mírné až střední závažnosti a obvykle nevyžadovala přerušení léčby.

Nežádoucí zkušenosti hlášené v klinických studiích III. fáze u postmenopauzálních žen s osteoporózou léčených až 36 měsíců natrium-risedronátem 5 mg/den (n=5020) nebo placebem (n=5048) a dají se považovat za možná nebo pravděpodobně související s risedronátem, jsou uvedeny níže za použití následující konvence (incidence versus placebo jsou uvedeny v závorkách): velmi časté (>1/10); časté (>1/100 až <1/10); méně časté (>1/1 000 až <1/100); vzácné (>1/10 000 až <1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000).

Poruchy nervového systému Časté: bolest hlavy (1,8% vs. 1,4%)

Poruchy oka Méně časté: iritida*

Gastrointestinální poruchy

Časté: zácpa (5,0% vs. 4,8%), dyspepsie (4,5% vs. 4,1%), nauzea (4,3% vs. 4,0%), bolest břicha (3,5% vs. 3,3%), průjem (3,0% vs. 2,7%)

Méně časté: gastritida (0,9% vs. 0,7%), ezofagitida (0,9% vs. 0,9%), dysfagie (0,4% vs. 0,2%), duodenitida (0,2% vs. 0,1%), ezofageální vřed (0,2% vs. 0,2%)

Vzácné: glositida (<0,1% vs. 0,1%), ezofageální striktura (<0,1% vs. 0,0%)

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně Časté: muskuloskeletální bolest (2,1% vs. 1,9%)

Velmi vzácné: Osteonekróza zevního zvukovodu (skupinový nežádoucí účinek bisfosfonátů).

Vyšetření

Vzácné: abnormální jaterní testy*

* Žádný relevantní výskyt ve studiích III. fáze s osteoporózou; četnost je založena na výskytu nežádoucích účinků, laboratorních výsledcích a opakovaných nálezech v dřívějších klinických studiích.

V    jednoroční, dvojitě zaslepené multicentrické studii srovnávající natrium-risedronát 5 mg podávaný jednou denně (n=480) a natrium-risedronát 35 mg podávaný jednou týdně (n=485) postmenopauzálním ženám s osteoporózou byly celková bezpečnost a toleranční profily stejné. Byly hlášeny následující nežádoucí zkušenosti, které se podle zkoušejících dají považovat za možná nebo pravděpodobně související s léčivem (vyšší incidence ve skupině u natrium-risedronátu 35 mg než u natrium-risedronátu 5 mg): gastrointestinální poruchy (1,6% vs. 1,0%) a bolest (1,2% vs. 0,8%).

Ve dvouleté studii u mužů s osteoporózou byly celková bezpečnost a toleranční profily mezi léčebnou skupinou a placebem stejné. Nežádoucí účinky se shodovaly s těmi, které byly pozorovány u žen.

Laboratorní nálezy

U některých pacientů byly pozorovány časné, přechodné, asymptomatické a mírné poklesy sérových hladin vápníku a fosforečnanu.

V    rámci post-marketingového sledování byly dále hlášeny následující nežádoucí účinky (není známa četnost výskytu):

Poruchy imunitního systému Anafylaktická reakce

Poruchy oka

Iritida, uveitida

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Přecitlivělost a kožní reakce včetně angioedému, generalizovaná vyrážka, kopřivka, bulózní kožní reakce a leukoklastická vaskulitida. Některé nežádoucí účinky byly závažné, včetně ojedinělých hlášení Stevens-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy.

Vypadávání vlasů

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně Osteonekróza čelisti

Poruchy jater a žlučových cest

Závažná onemocnění jater. Ve většině hlášených případů byli pacienti léčeni také dalšími přípravky, o nichž je známo, že způsobují jaterní poruchy.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: www .sukl .cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Nejsou dostupné žádné specifické informace pro léčbu akutního předávkování natrium-risedronátem.

Po významném předávkování lze očekávat pokles kalcia v séru. U některých pacientů se také mohou objevit známky a příznaky hypokalcemie.

Podáno mají být mléko nebo antacida obsahující hořčík, vápník nebo hliník, které se váží na risedronát a snižují tak absorpci risedronátu. V případech silného předávkování lze uvažovat o výplachu žaludku k odstranění neabsorbovaného risedronátu.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: bisfosfonáty ATC kód: M05BA07

Natrium-risedronát je pyridinyl bisfosfonát, který se váže k hydroxyapatitu kosti a inhibuje osteoklasty vyvolanou resorpci kosti. Odbourávání kosti je redukováno, zatímco aktivita osteoblastů a mineralizace kostí je chráněna. V preklinických studiích risedronát prokázal silnou antiosteoklastovou a antiresorpční aktivitu, a v závislosti na dávce navyšoval kostní hmotu a biomechanickou pevnost skeletu. Aktivita natrium-risedronátu byla potvrzena měřením biochemických ukazatelů kostního metabolismu v průběhu farmakodynamických a klinických studií. Ve studiích u postmenopauzálních žen bylo pozorováno snížení hodnot biochemických markerů kostního metabolismu během 1 měsíce a maximální snížení bylo dosaženo po 3-6 měsících. Snížení hodnot biochemických markerů kostního metabolismu bylo po 12 měsících stejné u natrium-risedronátu 35 mg podávaného jednou týdně a natrium-risedronátu 5 mg podávaného jednou denně.

Ve studiích u mužů s osteoporózou bylo snížení hodnot biochemických markérů kostního metabolismu pozorováno nejdříve za 3 měsíce a zůstalo pozorovatelné dalších 24 měsíců.

Léčba postmenopauzální osteoporózy

S postmenopauzální osteoporózou je spojována řada rizikových faktorů včetně snížení objemu kostní hmoty, nízké minerální denzity kosti, časné menopauzy, anamnézy kouření a rodinné dispozice k osteoporóze. Klinickými následky osteoporózy jsou fraktury. Riziko fraktur se zvyšuje s počtem rizikových faktorů.

V    jednoroční, dvojitě zaslepené, multicentrické studii u postmenopauzálních žen s osteoporózou se ukázalo, že vliv na průměrnou hodnotu změny minerální denzity kosti BMD (dále jen BMD - z angl. bone mineral density) v oblasti lumbální páteře je identický při užívání natrium-risedronátu 35 mg jednou týdně (n=485) a natrium-risedronátu 5 mg podávaného denně (n=480).

V    rámci klinických studií byl sledován účinek risedronátu na riziko vzniku fraktur celkového proximálního femuru. Zahrnuty byly postmenopauzální ženy v časné i pozdní menopauze, které prodělaly frakturu před zařazením do studie i ženy bez prodělané fraktury. Byly hodnoceny denní dávky 2,5 mg a 5 mg a všechny skupiny, včetně kontrolních, užívaly kalcium a vitamín D (v případě nízkých výchozích hladin). Absolutní a relativní riziko vzniku nové vertebrální fraktury bylo stanoveno použitím metody zhodnocení doby do první události (time-to-first event analysis).

•    Do dvou placebem kontrolovaných studií (n=3661) byly zahrnuty postmenopauzální ženy ve věku do 85 let, které prodělaly před zařazením do studie vertebrální frakturu. Risedronát 5 mg denně po dobu 3 let snížil v porovnání s kontrolní skupinou riziko vzniku nové vertebrální fraktury. U žen, které prodělaly alespoň 2, resp. alespoň 1 vertebrální frakturu, bylo snížení relativního rizika 49% resp. 41% (výskyt nových vertebrálních fraktur při užívání risedronátu 18,1% resp. 11,3% a placeba 29,0% resp. 16,3%). Benefit léčby byl patrný již na konci prvního roku terapie. Rovněž byl prokázán přínos léčby u žen, které před zařazením do studie prodělaly mnohočetné fraktury. Ve skupině léčené risedronátem 5 mg denně došlo ke snížení ročního úbytku výšky v porovnání s kontrolní skupinou.

•    Do dvou dalších placebem kontrolovaných studií byly zahrnuty postmenopauzální ženy ve věku nad 70 let, které před zařazením do studie prodělaly vertebrální frakturu, i ženy bez vertebrální fraktury. Pacientky ve věku 70-79 let byly zahrnuty v případě, že hodnoty BMD vyjádřené pomocí T-skóre činily v oblasti krčku femuru <-3 SD (hodnoty udávané výrobcem, tj. -2,5 SD podle NHANES III) a ženy měly alespoň jeden další rizikový faktor. Ženy > 80 let mohly být zařazeny na základě přítomnosti alespoň jednoho neskeletálního rizikového faktoru pro frakturu v oblasti celkového proximálního femuru nebo v případě nízké hodnoty BMD v oblasti krčku femuru. Statisticky významného rozdílu v účinnosti risedronátu oproti placebu bylo dosaženo při provedení souhrnné analýzy dvou léčebných skupin 2,5 mg a 5 mg. Následující výsledky jsou založeny na pozdější analýze podskupin definovaných klinickou praxí a současnými definicemi osteoporózy:

-    V podskupině pacientek, které měly BMD T-skóre v oblasti krčku femuru < -2,5 SD (NHANES III) a prodělaly alespoň jednu vertebrální frakturu před zařazením do studie, snížil risedronát podávaný po dobu 3 let riziko fraktury v oblasti proximálního femuru o 46% oproti kontrolní skupině (výskyt fraktury v oblasti proximálního femuru u skupin léčených risedronátem byl 3,8%, u placeba 7,4%).

-    Získaná data naznačují, že u velmi starých pacientek (>80 let) může být význam ochranného působení léčby limitovanější, což je možno vysvětlit vzrůstající důležitostí neskeletálních faktorů pro vznik fraktury v oblasti celkového proximálního femuru ve stáří. Údaje analyzované v těchto studiích jako sekundární výstupy ukazují pokles rizika vzniku nové vertebrální fraktury u pacientek s nízkým BMD krčku femuru, které před zařazením do studie prodělaly vertebrální frakturu, i u pacientek bez prodělané vertebrální fraktury.

• Natrium-risedronát 5 mg denně podávaný po dobu 3 let zvýšil BMD v oblasti bederní páteře, krčku femuru, trochanteru a distálního předloktí a udržel kostní hmotu ve střední části vřetenní kosti v porovnání s kontrolní skupinou.

•    Rok po ukončení tříleté léčby risedronátem 5 mg denně došlo k rychlé reverzibilitě supresivního účinku risedronátu na kostní metabolismus.

•    Bioptické vzorky kosti postmenopauzálních žen léčených risedronátem 5 mg denně po dobu 2 až 3 let ukázaly očekávaný střední stupeň snížení kostního obratu. Kost utvářená během léčby natrium-risedronátem měla normální lamelární strukturu a kostní mineralizaci. Tato data spolu se sníženým výskytem osteoporotických vertebrálních fraktur u žen s osteoporózou nenaznačují žádný škodlivý účinek na kvalitu kosti.

Endoskopické nálezy mnoha pacientů s řadou středně závažných až těžkých gastrointestinálních obtíží jak u pacientů užívajících risedronát, tak u kontrolních skupin, nenaznačují žádný důkaz souvislosti mezi léčbou a výskytem žaludečních, duodenálních nebo ezofageálních vředů v obou skupinách, třebaže duodenitida byla u skupiny s risedronátem vzácně pozorována.

Léčba osteoporózy u mužů

Natrium-risedronát 35 mg podávaný jednou týdně prokázal svou účinnost u mužů s osteoporózou (ve věku od 36 do 84 let) ve dvouleté, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii se 284 pacienty (natrium-risedronát 35 mg n=191). Všichni pacienti dostávali navíc kalcium a vitamín D.

Zvýšení BMD bylo zaznamenáno za 6 měsíců následně po iniciaci léčby natrium-risedronátem. Natrium risedronát 35 mg podávaný jednou týdně vyvolal průměrné zvýšení BMD v bederní páteři, krčku stehenní kosti, trochanteru a celkově v proximálním femuru v porovnání s placebem po 2 letech léčby. V této studii nebyla prokázána účinnost z hlediska menšího vzniku zlomenin.

Kostní efekt (zvýšení BMD a snížení BTM (z angl. bone turnover markers)) natrium-risedronátu je stejný u mužů a u žen.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost natrium-risedronátu je vyšetřována v probíhající studii u dětských pacientů ve věku od 4 do méně než 16 let s osteogenesis imperfecta. Po dokončení jednoroční randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované fáze bylo prokázáno statisticky významné zvýšení BMD bederní páteře ve skupině s risedronátem oproti skupině s placebem; nicméně ve skupině s risedronátem bylo v porovnání s placebem nalezeno zvýšení počtu nových morfometrických zlomenin obratle (zjištěných rtg vyšetřením, minimálně jeden případ). Celkově výsledky nepodporují použití natrium-risedronátu u dětských pacientů s osteogenesis imperfekta.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po perorálně podané dávce je absorpce relativně rychlá (tmax cca 1 hodina) a je nezávislá na dávce ve studovaném rozsahu (studie s jednorázovou dávkou 2,5 až 30 mg; studie s opakovaným podáním dávek 2,5 až 5 mg denně a až do 50 mg dávkováno týdně). Průměrná biologická dostupnost perorálně podané tablety je 0,63% a je snížena, je-li natrium-risedronát podán s jídlem. Biologická dostupnost u mužů a žen je podobná.

Distribuce

Průměrný distribuční objem v ustáleném stavu je u člověka 6,3 l/kg. Vazba na plazmatické bílkoviny je asi 24%.

Biotransformace

Není žádný důkaz systémového metabolismu natrium-risedronátu.

Přibližně polovina absorbované dávky je vyloučena do moči během 24 hodin, a 85% intravenózní dávky je vyloučeno močí po 28 dnech. Průměrná renální clearance je 105 ml/min a průměrná celková clearance je 122 ml/min, s rozdílem pravděpodobně připadajícím na clearance způsobenou adsorpcí ke kosti. Renální clearance není závislá na koncentraci a vztah mezi renální clearance a clearance kreatininu je lineární. Neabsorbovaný natrium-risedronát je vyloučen nezměněný stolicí. Po perorálním podání profil koncentrace/čas ukazuje tři eliminační fáze s terminálním poločasem 480 hodin.

Zvláštní populace

Starší pacienti

Úprava dávky není potřebná.

Pacienti užívající kyselinu acetvlsalicvlovou / NSAID

U pacientů užívajících kyselinu acetylsalicylovou nebo NSAID (3 a více dní v týdnu) byl výskyt nežádoucích účinků v horní části gastrointestinálního traktu podobný jako u kontrolních pacientů.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

V toxikologických studiích na potkanech a psech byla patrná na dávce závislá hepatotoxicita natrium-risedronátu, primárně jako zvýšení enzymů s histologickými změnami u potkanů. Klinická závažnost těchto pozorování není známa. Testikulární toxicita se vyskytovala u potkanů a psů při vystavení větší expozici než jaká se předpokládala v terapii u lidí. S dávkou související výskyt zvýšeného dráždění horních cest dýchacích byl často zaznamenán u hlodavců. Podobné účinky byly patrné u ostatních bisfosfonátů. Účinky na dolní respirační trakt byly také pozorovány v dlouhodobých studiích u hlodavců, ačkoliv klinický význam těchto nálezů je nejasný. Ve studiích reprodukční toxicity při expozicích blízkých klinickým expozicím byly zřetelné osifikační změny na sternu a/nebo lebce fetů léčených potkanů a hypokalcemie a mortalita u březích samic ponechaných vrhnout. Není žádný důkaz teratogenity při 3,2 mg/kg/den u potkanů a 10 mg/kg/den u králíků, data jsou nicméně dostupná pouze u malého počtu králíků.

Maternální toxicita zabránila testování vysokých dávek. Studie na genotoxicitu a kancerogenitu neukázaly žádné zvláštní riziko pro člověka.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety monohydrát laktosy mikrokrystalická celulosa krospovidon magnesium-stearát

Potahová vrstva tablety

Potahová soustava Opadry 20C82798 žlutá:

žlutý oxid železitý (E172)

červený oxid železitý (E172)

hypromelosa

makrogol

hyprolosa

koloidní bezvodý oxid křemičitý oxid titaničitý (E171)

6.2    Inkompatibility Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti 2 roky

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5    Druh obalu a obsah    balení

OPA-Al-PVC/Al blistry, krabička 4 nebo 12 potahovaných tablet

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6    Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku Žádné zvláštní požadavky.

7.    DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

MEDOCHEMIE Ltd., 1-10 Constantinoupoleos Street, 3011 Limassol, Kypr

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

87/778/11-C

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 21.12.2011 Datum posledního prodloužení registrace:

10.    DATUM REVIZE TEXTU

1.4.2016

9/9