sp.zn.sukls209165/2014

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.    NÁZEV PŘÍPRAVKU

Manar 40 mg enterosolventní tablety

2.    KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna enterosolventní tableta obsahuje pantoprazolum 40 mg (ve formě pantoprazolum hemimagnesium monohydricum).

Pomocné látky:

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Enterosolventní tableta

Žluté, kulaté, bikonvexní potahované tablety o průměru 7,2-7,5 mm s hnědým potiskem „40“ na jedné straně.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Manar 40 mg je indikován k léčbě následujících onemocnění:

Dospělí a dospívající od 12 let

-    Refluxní esofagitida

Dospělí

-    Refluxní esofagitida

-    Žaludeční a duodenální vředy

-    Zollinger-Ellisonův syndrom a jiné stavy patologické hypersekrece

4.2    Dávkování a způsob podání

Doporučené dávkování:

Dospělí a dospívající od 12 let Refluxní esofagitida

Doporučená dávka je jedna enterosolventní tableta přípravku Manar 40 mg denně. V individuálních případech může být dávka zdvojnásobena (na 2 tablety přípravku Manar 40 mg denně), zvláště pokud pacient nereagoval na jinou léčbu. K vyléčení refluxní esofagitidy je obvykle třeba 4 týdnů. Pokud toto období není dostatečné, je vyléčení obvykle dosaženo během dalších 4 týdnů.

Dospělí:

Léčba žaludečního vředu

Doporučená dávka je jedna enterosolventní tableta přípravku Manar 40 mg denně. V individuálních případech může být dávka zdvojnásobena (na 2 tablety přípravku Manar 40 mg denně), zvláště pokud pacient nereagoval na jinou léčbu. K vyléčení žaludečního vředu je obvykle třeba 4 týdnů. Pokud toto období není dostatečné, je vyléčení obvykle dosaženo během dalších 4 týdnů.

Léčba duodenálního vředu

Doporučená dávka je jedna enterosolventní tableta přípravku Manar 40 mg denně. V individuálních případech může být dávka zdvojnásobena (na 2 tablety přípravku Manar 40 mg denně), zvláště pokud pacient nereagoval na jinou léčbu. K vyléčení duodenálního vředu je obvykle třeba 2 týdnů. Pokud toto období není dostatečné, je vyléčení ve většině případů dosaženo během dalších 2 týdnů.

Zollinger-Ellisonův syndrom a jiné stavy patologické hypersekrece

V dlouhodobé léčbě Zollinger-Ellisonova syndromu a dalších stavů patologické hypersekrece by měli pacienti zahájit léčbu denní dávkou 80 mg (2 tablety přípravku Manar 40 mg). Poté může být dávka titrována směrem nahoru nebo dolů podle potřeby stanovené měřením sekrece žaludeční kyseliny. U dávek nad 80 mg denně by měla být dávka rozdělena a podávána dvakrát denně. Přechodné zvýšení dávky nad 160 mg pantoprazolu je možné, ale nemělo by být podáváno déle, než je nezbytné k adekvátní kontrole kyselosti.

Délka léčby Zollinger-Ellisonova syndromu a dalších stavů patologické hypersekrece není omezena a měla by být přizpůsobena klinickým potřebám.

Zvláštní populace

Starší pacienti

U starších pacientů není nutná úprava dávky (viz bod 5.2).

Insuficience ledvin

U pacientů s poruchou funkce ledvin není nutná úprava dávky (viz bod 5.2).

Insuficience jater

U pacientů se závažnou poruchou funkce jater by neměla být překročena denní dávka 20 mg pantoprazolu. Přípravek Manar 40 mg by proto neměl být podáván této skupině pacientů. Pacienti se závažným jaterním poškozením mohou užívat dávku 20 mg sodné soli pantoprazolu denně (viz bod 5.2).

Pediatrická populace

Podávání přípravku Manar 40 mg dětem mladším 12 let se vzhledem k nedostatečným údajům o bezpečnosti a účinnosti v této věkové skupině nedoporučuje.

Způsob podání

K perorálnímu podání.

Tablety se nesmí kousat ani drtit, polykají se vcelku jednu hodinu před jídlem a zapíjejí se vodou.

4.3    Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku, substituované benzimidazoly, na kteroukoliv pomocnou látku tohoto přípravku uvedenou v bodě 6.1.

4.4    Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Insufícience jater

U pacientů se závažnou poruchou funkce jater by během léčby pantoprazolem měla být pravidelně monitorována hladina jaterních enzymů, zvláště v případě dlouhodobého užívání. V případě zvýšení jaterních enzymů je třeba léčbu přerušit (viz bod 4.2).

Při výskytu varovných příznaků

Pokud se vyskytne jakýkoliv varovný příznak (např. výrazný nechtěný úbytek na váze, opakující se zvracení, porucha polykání, zvracení krve, anémie nebo meléna) a v případě podezření na žaludeční vřed nebo jeho potvrzení, je třeba vyloučit maligní onemocnění, protože léčba pantoprazolem může zmírnit příznaky, a tím zpozdit stanovení diagnózy.

Pokud příznaky přetrvávají i přes odpovídající léčbu, je třeba zvážit další vyšetření.

Současné užívání s atazanavirem

Nedoporučuje se současné užívání inhibitorů protonové pumpy s atazanavirem (viz bod 4.5). Pokud je kombinace atazanaviru a inhibitoru protonové pumpy považována za nezbytnou, doporučuje se pečlivé klinické sledování (např. virová zátěž) v kombinaci se zvýšením dávky atazanaviru na 400 mg s ritonavirem 100 mg. Denní dávka 20 mg pantoprazolu by neměla být překročena.

Proto je třeba dávku snížit na 1 tabletu (40 mg pantoprazolu) ob den.

Vliv na absorpci vitamínu B12

U pacientů s Zollinger-Ellisonovým syndromem a s dalšími stavy patologické hypersekrece, kteří vyžadují dlouhodobou léčbu, pantoprazol stejně jako všechny léky zabraňující tvorbě žaludeční kyseliny může snížit absorpci vitamínu B12 (cyanokobalaminu) z důvodu hypo-nebo achlorhydrie. Toto je třeba zvážit u pacientů se sníženými rezervami vitamínu B12 nebo s rizikovými faktory pro sníženou absorpci vitamínu B12 při dlouhodobé terapii, nebo jsou-li pozorovány klinické známky takového stavu.

Dlouhodobá terapie

Při dlouhodobé terapii, především pokud terapie překračuje dobu 1 roku, pacienti mají být pod pravidelným dohledem.

Gastrointestinální infekce vyvolané bakteriemi

Při užívání pantoprazolu, podobně jako dalších inhibitorů protonové pumpy (PPI), lze očekávat zvýšení počtu bakterií běžně se vyskytujících v horním gastrointestinálním traktu. Léčba přípravkem Manar 40 mg může vést k mírnému zvýšení rizika výskytu gastrointestinálních infekcí způsobených bakteriemi rodu Salmonella, Campylobacter a C. difficile.

Hypomagnezémie

U pacientů léčených dlouhodobě inhibitory protonové pumpy, jako je pantoprazol, byly hlášeny případy závažné hypomagnezémie. Tito pacienti byli léčeni nejméně 3 měsíce, ve většině případů 1 rok. Hypomagnezémie se může projevit závažnými příznaky, jako je únava, tetanie, delirium, křeče, závratě a ventrikulární arytmie. Počáteční příznaky však mohou být nenápadné a mohou být přehlédnuty. U většiny postižených pacientů došlo ke zlepšení stavu poté, co byla léčba inhibitorem protonové pumpy ukončena a zahájena suplementace magnéziem.

U pacientů, u nichž je plánována dlouhodobá léčba nebo kteří mají užívat inhibitor protonové pumpy společně s digoxinem nebo jinými látkami, které mohou působit hypomagnezémii (např. diuretika), je vhodné vyšetřit hladinu magnézia před zahájením léčby a opakovaně v jejím průběhu.

Zlomeniny kostí

Inhibitory protonové pumpy, obzvláště pokud jsou podávány ve vysokých dávkách a dlouhodobě (déle než 1 rok), mohou mírně zvyšovat riziko zlomenin proximálního konce femuru, distálního konce předloktí a obratlů, zejména u starších osob a osob se známými rizikovými faktory. Podle výsledků observačních studií mohou inhibitory protonové pumpy zvyšovat celkové riziko fraktur o 10-40%. K tomuto zvýšení mohou částečně přispívat jiné rizikové faktory. Pacienti s rizikem osteoporózy mají být adekvátně léčeni a mají mít zajištěn dostatečný přísun vitaminu D a kalcia.

4.5    Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Byly provedeny studie interakcí sodné soli pantoprazolu.

Obsah magnézia v tabletě 40 mg je zanedbatelně nízký, hluboko pod úrovní množství magnézia přijímaného potravou a potravinovými doplňky. Neočekává se, že lékové interakce budou pro hořečnatou a sodnou sůl pantoprazolu odlišné.

Vliv pantoprazolu na absorpci jiných léčivých přípravků

Z důvodu vysoké a dlouhodobé inhibice sekrece žaludeční kyseliny může pantoprazol snížit absorpci léčiv, jejichž biologická dostupnost závisí na pH v žaludku, např. některá azolová antimykotika, jako jsou ketokonazol, itrakonazol, posakonazol a další léčiva, jako erlotinib.

Léčba HIV (atazanavir)

Podávání atazanaviru a jiných přípravků pro léčbu HIV, jejichž absorpce závisí na pH, současně s inhibitory protonové pumpy může vést k významnému snížení biologické dostupnosti těchto HIV přípravků a může ovlivnit jejich účinnost. Proto se souběžné podávání inhibitorů protonové pumpy s atazanavirem nedoporučuje (viz bod 4.4).

Kumarinová antikoagulancia (fenprokumon nebo warfarin)

Ačkoliv ve farmakokinetických klinických studiích nebyly pozorovány interakce při souběžném podávání fenprokumonu nebo warfarinu, po uvedení na trh byly zaznamenány izolované případy změn v INR. Proto se u pacientů, kteří užívají kumarinová antikoagulancia (např. fenprokumon nebo warfarin), doporučuje monitorování protrombinového času / INR po zahájení, ukončení nebo v průběhu nepravidelného užívání pantoprazolu.

Jiné studie interakcí

Bylo pozorováno, že souběžné užívání vysokých dávek methotrexátu (např. 300 mg) a inhibitorů protonové pumpy zvýšilo u některých pacientů hladiny methotrexátu v séru. Proto v případech užívání vysokých dávek methotrexátu, například při léčbě rakoviny a psoriázy, je třeba zvážit dočasné vysazení pantoprazolu.

Pantoprazol je rozsáhle metabolizován v játrech prostřednictvím enzymatického systému cytochromu P450. Hlavní cestou metabolizace je demethylace prostřednictvím CYP2C19 a mezi další metabolické cesty patří oxidace prostřednictvím CYP3A4.

Studie interakcí s přípravky, které jsou také metabolizovány těmito cestami, jako je karbamazepin, diazepam, glibenklamid, nifedipin, perorální kontraceptiva s obsahem levonorgestrelu a etinylestradiolu, neodhalily žádné klinicky signifikantní interakce.

Výsledky řady studií interakcí prokázaly, že sodná sůl pantoprazolu neovlivňuje metabolismus léčivých látek metabolizovaných prostřednictvím CYP1A2 (jako kofein, theofylin), CYP2C9 (jako piroxikam, diklofenak, naproxen), CYP2D6 (jako metoprolol), CYP2E1 (jako etanol), ani nezasahuje do absorpce digoxinu spojené s p-glykoproteinem.

Nebyly zaznamenány interakce se současně podávanými antacidy.

4.6    Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Dostatečné údaje o podávání pantoprazolu těhotným ženám nejsou k dispozici.

Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3).

Nedoporučuje se podávat přípravek Manar 40 mg v průběhu těhotenství ani ženám, které mohou otěhotnět a nepoužívají antikoncepci.

Kojení

Studie na zvířatech prokázaly vylučování pantoprazolu do mateřského mléka. O vylučování pantoprazolu do mateřského mléka u člověka nej sou k dispozici dostatečné informace, avšak vylučování do lidského mateřského mléka bylo pozorováno. Riziko pro novorozence/kojence nelze vyloučit.

Při rozhodování, zda kojit, nebo přerušit kojení, zda pokračovat v podávání přípravku Manar 40 mg, nebo jeho užívání ukončit, je třeba vyhodnotit přínos kojení pro dítě a přínos léčby pro matku.

Fertilita

Ve studiích na zvířatech nebylo v průběhu podávání pantoprazolu zaznamenáno poškození fertility (viz bod 5.3).

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Manar 40 mg nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Mohou se vyskytnout nežádoucí účinky jako závrať a poruchy vidění (viz bod 4.8). Pokud pacient pocítí tyto příznaky, nesmí řídit a obsluhovat stroje.

4.8    Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu

Hořečnatá sůl pantoprazolu v dávkách 40 a 80 mg byla hodnocena z hlediska bezpečnosti v klinických studiích u pacientů léčených po dobu až 8 týdnů. V těchto klinických studiích byly nežádoucí účinky související s léčbou hořečnatou solí pantoprazolu většinou mírné nebo středně závažné s celkovým výskytem podobným jako u sodné soli pantoprazolu. Výsledky prokázaly, že hořečnatá sůl pantoprazolu má podobný bezpečnostní profil jako sodná sůl pantoprazolu 40 mg, proto se neočekávají rozdíly v nežádoucích účincích obou solí. Zkušenosti s hořečnatou solí pantoprazolu po uvedení na trh toto očekávání potvrdily.

U přibližně 5 % pacientů lze očekávat výskyt nežádoucích účinků. Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou průjem a bolest hlavy, oba tyto účinky se projevují u přibližně 1 % pacientů.

Seznam nežádoucích účinků v tabulce

Tabulka uvádí seznam nežádoucích účinků pozorovaných u pantoprazolu v klinických studiích a po uvedení na trh, seřazených podle následující klasifikace četnosti výskytu:

Velmi časté (>1/10); časté (>1/100 až <1/10); méně časté (>1/1000 až <1/100); vzácné (> 1/1000 až

>1/10000); velmi vzácné (<1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Na žádné nežádoucí účinky hlášené po uvedení na trh není možné aplikovat četnosti nežádoucích účinků, proto jsou uvedeny pod četností „není známo“.

V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Tabulka 1. Nežádoucí účinky pantoprazolu v klinických studiích a po uvedení na trh

Frekvence Třída orgánových systémů	Méně časté	Vzácné	Velmi vzácné	Neznámé
Poruchy krve a lymfatického systému		Agranulocytóza	T rombocytopenie; Leukopenie; Pancytopenie
Poruchy imunitního systému		Hypersensitivita (včetně anafylaktické reakce a anafylaktického šoku)
Poruchy metabolismu a výživy		Hyperlipidemie a zvýšení lipidů (triglyceridů a cholesterolu); změny tělesné hmotnosti		Hyponatremie; Hypomagnezémie (viz bod 4.4)
Psychiatrické poruchy	Poruchy spánku	Deprese (a zhoršení všech příznaků)	Dezorientace (a zhoršení všech příznaků)	Halucinace; Zmatenost (zvláště u predisponovaných pacientů, jakož i zhoršení těchto příznaků, kde již jsou přítomny)
Poruchy nervového systému	Bolest hlavy; závratě	Poruchy chuti
Poruchy oka		Poruchy vidění/rozmazané vidění
Gastrointestinální poruchy	Průjem; Nausea / zvracení; Bolesti horní části břicha a plynatost; Zácpa; Sucho v ústech; Bolest břicha a břišní diskomfort
Poruchy jater a žlučových cest	Zvýšené jaterní enzymy (transaminázy, y-gt)	Zvýšený bilirubin		Hepatocelulární poškození; žloutenka; jaterní selhání
Poruchy kůže a podkoží	Vyrážka / exantém / erupce; Pruritus	Kopřivka; Angioedém		Stevens-Johnsonův syndrom; Lyellův syndrom; Erythema multiforme; Fotosenzitivita, hyperhidroza.

Frekvence Třída orgánových systémů	Méně časté	Vzácné	Velmi vzácné	Neznámé
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně	Fraktury proximálního konce femuru, distálního konce předloktí a obratlů (viz bod 4.4)	Artralgie; myalgie
Poruchy ledvin a močových cest				Intersticiální nefritida
Poruchy reprodukčního systému a prsu		Gynekomastie
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace	Astenie, únava a malátnost	Zvýšení tělesné teploty; Periferní edém

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků: Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

4.9 Předávkování

Žádné příznaky předávkování u člověka nejsou známy.

Dávky sodné soli pantoprazolu do 240 mg aplikované intravenózně po dobu dvou minut byly dobře tolerovány.

Z důvodu vysoké vazby na proteiny krevní plazmy, není pantoprazol možné rychle eliminovat pomocí dialýzy.

V případě předávkování s klinickými známkami intoxikace neexistují žádná specifická terapeutická doporučení kromě symptomatické a podpůrné léčby.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: inhibitory protonové pumpy, ATC kód: A02BC02 Mechanismus účinku

Pantoprazol je substituovaný benzimidazol, který inhibuje sekreci kyseliny chlorovodíkové v žaludku specifickou blokádou protonové pumpy parietálních buněk.

Pantoprazol se konvertuje na aktivní formu v kyselém prostředí parietálních buněk, kde inhibuje enzym H+, K-ATPázu, tj. finální stádium tvorby kyseliny chlorovodíkové v žaludku. Inhibice je závislá na dávce a ovlivňuje jak bazální, tak stimulovanou sekreci kyseliny. U většiny pacientů je vymizení příznaků dosaženo v průběhu 2 týdnů. Stejně jako u jiných inhibitorů protonové pumpy a inhibitorů H2 receptorů způsobuje léčba pantoprazolem snížení acidity v žaludku, a tím zvyšuje gastrin v poměru ke snížení acidity. Zvýšení gastrinu je reverzibilní. Protože se pantoprazol váže na enzym distálně od úrovně buněčných receptorů, může inhibovat sekreci kyseliny chlorovodíkové nezávisle na stimulaci jinými látkami (acetylcholin, histamin, gastrin).

Účinek léčivé látky je stejný při perorálním i intravenózním podání přípravku.

Působením pantoprazolu se zvyšují hodnoty gastrinu při hladovění. Při krátkodobém užívání ve většině případů nepřekračují horní mez normálních hodnot. Při dlouhodobé léčbě se hladiny gastrinu ve většině případů zdvojnásobí. K nadměrnému zvýšení však dochází pouze v izolovaných případech. Následkem toho je při dlouhodobé léčbě vzácně pozorováno mírné až střední zvýšení počtu specifických endokrinních buněk (ECL) v žaludku (jednoduchá až adenomatoidní hyperplázie). Podle dosud provedených studií byla tvorba karcinoidních prekurzorů (atypická hyperplázie) nebo žaludečních karcinoidů zjištěna ve studiích na zvířatech (viz bod 5.3.), tyto projevy nebyly pozorovány u člověka.

Na základě studií na zvířatech nelze vyloučit vliv dlouhodobé léčby pantoprazolem překračující období 1 roku na endokrinní parametry štítné žlázy.

Farmakodynamické účinky

Informace z farmakodynamické studie na pacientech s diagnózou gastroesofageální refluxní choroby (GORD) ukazují, že tablety hořečnaté soli pantoprazolu 40 mg způsobují podobnou 24hodinovou inhibici vylučování žaludeční kyseliny a podobný účinek na intragastrickou pH jako tablety sodné soli pantoprazolu 40 mg. V této randomizované, dvojitě slepé, intraindividuální skřížené studii u 79 pacientů střední hodnota procenta času u hodnoty intragastrického pH > 4 byla v podskupině H. pylori negativních pacientů (N=58) 32,3 % po 7 dnech užívání tablet hořečnaté soli pantoprazolu 40 mg, resp. 32,8 % u tablet sodné soli pantoprazolu 40 mg. U H. pylori pozitivní pacientů (N=20) procento času s hodnotou pH > 4 bylo 68,7 % po 7 dnech užívání hořečnaté soli pantoprazolu 40 mg, resp. 70,6 % u sodné soli pantoprazolu 40 mg. Statistické analýzy ukázaly farmakodynamickou ekvivalenci hořečnaté soli pantoprazolu 40 mg a sodné soli pantoprazolu 40 mg jak u H. pylori negativních, tak u H. pylori pozitivních pacientů.

Klinická účinnost a bezpečnost

Klinická účinnost hořečnaté soli pantoprazolu 40 mg u pacientů s GORD byla hodnocena ve dvou klinických studiích účinnosti.

Byly provedeny dvě klinické studie fáze III hořečnaté soli pantoprazolu 40 mg perorálně v léčbě trvající po dobu až 8 týdnů. Léčení pacienti byli ve věku 18 až 84 let, muži a ženy byli zastoupeni rovnoměrně. V první studii bylo postiženo zhruba 25 % pacientů infekcí H. pylori, zatímco v druhé studii to bylo více než 50 %.

První dvojitě slepá, randomizovaná, paralelní skupinová studie srovnávající hořečnatou sůl pantoprazolu 40 mg se sodnou solí pantoprazolu 40 mg byla provedena u 636 pacientů s diagnózou GORD stádia 1-3 (podle klasifikace Savary-Millera, upravené Siewertem). Vyléčení refluxní esofagitidy po 8 týdnech léčby (primární koncový cíl účinnosti), potvrzené endoskopicky, bylo pozorováno s podíly 87,3 %, resp. 85,0 % pacientů užívajících hořečnatou sůl pantoprazolu, resp. sodnou sůl pantoprazolu (ITT populace; neinferiorita prokázána). Po 4 týdnech léčby byly podíly vyléčení v ITT populaci u hořečnaté soli pantoprazolu 72,7 %, resp. 66,2 % u sodné soli pantoprazolu. To poukazuje na statisticky významný rozdíl. Podíly úlevy od gastrointestinálních symptomů byly obecně vysoké a nelišily se mezi léčebnými skupinami.

Druhá studie byla provedena na 239 pacientech se stejnou indikací a ukázala také podobné výsledky v porovnání hořečnaté soli pantoprazolu 40 mg perorálně se sodnou solí pantoprazolu 40 mg perorálně s ohledem na podíly vyléčení po 4 a 8 týdnech léčby, což podporuje ostatní výsledky.

Bezpečnostní profil hořečnaté a sodné soli pantoprazolu byl srovnatelný v obou studiích fáze III.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Hořečnatá a sodná sůl pantoprazolu nejsou bioekvivalentní s ohledem na hodnoty plazmatické AUC a C_max. U zdravých dospělých mužských dobrovolníků prokázaly kinetické studie srovnávající tyto dvě soli, že AUC hořečnaté soli pantoprazolu je kolem 93 % hodnoty AUC sodné soli, a to jak po jídle, tak nalačno. C_max je nižší u hořečnaté soli pantoprazolu (přibližně 61-69 % hodnot sodné soli).

Absorpce

Hořečnatá sůl pantoprazolu je rychle absorbována po podání enterosolventní tablety 40 mg. Střední hodnoty maximálních sérových koncentrací kolem 1,3 ^g/ml a 1,4 ^g/ml je dosaženo po perorálním podání tablety 40 mg nalačno za 2,5 hodiny a po jídle za 6 hodin. Hodnota AUC je přibližně 4 ^g.h/ml.

Současný příjem potravy se sodnou solí pantoprazolu neovlivňuje AUC, maximální sérovou koncentraci, a tedy ani biologickou dostupnost. Současný příjem potravy pouze zvyšuje kolísání doby vstřebávání.

Distribuce

Vazba pantoprazolu na proteiny krevní plazmy je asi 98 %. Distribuční objem činí asi 0,15 l/kg.

Biotransformace

Látka je metabolizována téměř výhradně v játrech. Hlavní cestou metabolizace je demetylace prostřednictvím CYP2C19 s následnou konjugací se sulfátem, mezi další metabolické cesty patří oxidace prostřednictvím CYP3A4.

Eliminace

Terminální poločas je přibližně 1 hodina a clearance se pohybuje okolo 0,1 l/hod/kg.Vyskytlo se několik případů se zpožděnou eliminací. Díky specifické vazbě pantoprazolu na protonovou pumpu parietálních buněk nekoreluje eliminační poločas s mnohem delší dobou trvání účinku (inhibice sekrece kyseliny).

Renální eliminace představuje hlavní cestu exkrece (asi 80 %) metabolitů pantoprazolu, zbytek je vylučován stolicí. Hlavním metabolitem v séru i v moči je desmethylpantoprazol konjugovaný se sulfátem. Poločas hlavního metabolitu (asi 1,5 hod) není o mnoho delší než poločas pantoprazolu.

Linearita/nelinearita

Sodná sůl pantoprazolu má lineární farmakokinetiku, tj. v rámci dávkového rozmezí 10 až 80 mg se jak po intravenózním, tak po perorálním podání hodnoty AUC a C_max zvyšují proporcionálně k dávce. Poločas eliminace, clearance a distribuční objem jsou považovány za nezávislé na dávce. Po opakovaném intravenózním nebo perorálním podání byla hodnota AUC pantoprazolu podobná hodnotě po jednorázovém podání.

Charakteristiky u pacientů/zvláštních skupin jedinců

Pomalí metabolizátoři

Přibližně 3 % evropské populace postrádá funkční enzym CYP2C19 a tito lidé se označují jako pomalí metabolizátoři. U těchto jedinců je metabolismus pantoprazolu pravděpodobně katalyzován především CYP3A4. Po podání jednorázové dávky 40 mg sodné soli pantoprazolu byla průměrná plocha pod křivkou plazmatických koncentrací v čase (AUC) přibližně 6x vyšší u pomalých metabolizátorů než u jedinců s funkčním enzymem CYP2C19 (aktivní metabolizátoři). Průměrné vrcholové plazmatické koncentrace se zvýšily asi o 60 %. Tato zjištění nemají vliv na dávkování pantoprazolu.

Starší pacienti

Mírné zvýšení AUC a C_max u starších dobrovolníků oproti mladším po podání sodné soli pantoprazolu 40 mg není klinicky relevantní.

Insuficience ledvin

Při podávání pantoprazolu pacientům se snížením ledvinových funkcí (včetně dialyzovaných pacientů) není nutné snížení dávky. Stejně jako u zdravých jedinců je poločas pantoprazolu krátký. Jen velmi malé množství pantoprazolu je dialyzováno. Ačkoli hlavní metabolit má mírně opožděný poločas (2 - 3 hod), exkrece je přesto rychlá, a tudíž nedochází ke kumulaci.

Insuficience jater

Ačkoli se hodnota poločasu u pacientů s jaterní cirhózou (třídy A a B podle Childa) po podání sodné soli pantoprazolu 40 mg zvyšuje na 7 až 9 hod a hodnoty AUC se zvyšují o faktor 5 až 7, maximální sérové koncentrace se zvyšují jen mírně o faktor 1,5 ve srovnání se zdravými jedinci.

Děti

Po podání jednotlivé perorální dávky 20 nebo 40 mg sodné soli pantoprazolu dětem ve věku 5 - 16 let byly hodnoty AUC a C_max v rozmezí odpovídajícímu hodnotám u dospělých.

Po podání jednotlivých i.v. dávek pantoprazolu 0,8 nebo 1,6 mg/kg dětem ve věku 2 - 16 let nebyly pozorovány významné souvislosti mezi clearance pantoprazolu a věkem nebo tělesnou hmotností. AUC a distribuční objem byly v souladu s hodnotami pro dospělé.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

V preklinické překlenovací studii na potkanech nebyly pozorovány žádné kvalitativní, ani kvantitativní rozdíly v toxické odpovědi po opakovaném podání stejných dávek hořečnaté a sodné soli pantoprazolu.

Preklinické údaje o sodné soli pantoprazolu získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po opakovaném podání a genotoxicity neodhalují žádná specifická rizika pro člověka.

Ve dvouletých studiích karcinogenity na potkanech byla nalezena neuroendokrinní neoplazmata.

Navíc byly nalezeny papilomy dlaždicových buněk v přední části žaludku potkanů. Podrobně byl zkoumán mechanismus vedoucí k tvorbě gastrických karcinoidů při léčbě substituovanými benzimidazoly, což umožňuje závěr, že se jedná o sekundární reakci na nadměrné zvýšení sérových hladin gastrinu, které nastalo u potkanů během chronického podávání vysokých dávek. Ve dvouletých studiích na hlodavcích byl u potkanů a u myších samic pozorován vyšší výskyt jaterních nádorů, což bylo interpretováno jako následek vysokého poměru metabolizace pantoprazolu v játrech.

Mírné zvýšení neoplastických změn štítné žlázy bylo pozorováno ve skupině potkanů, kterým byly podávány nejvyšší dávky (200 mg/kg). Výskyt těchto tumorů souvisí se změnami

odbourávání tyroxinu v játrech potkanů vyvolanými pantoprazolem. Protože terapeutické dávky u člověka jsou nízké, neočekávají se žádné nežádoucí účinky na štítnou žlázu.

Reprodukční studie na zvířatech poukázaly na lehkou fetotoxicitu u dávek nad 5 mg/kg. Výzkumy neodhalily žádné důkazy poškození fertility či teratogenních účinků.

Přechod přes placentu byl testován na potkanech a bylo zjištěno, že se zvyšuje s pozdějšími stádii gestace. V důsledku toho je koncentrace pantoprazolu u plodu krátce před porodem zvýšena.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek

Jádro:

Uhličitan sodný, mannitol (E421), krospovidon typ A, povidon K90, kalcium-stearát; Potahová vrstva:

Hypromelosa 2910, povidon 25, oxid titaničitý (E171), žlutý oxid železitý (E172), propylenglykol, kopolymer MA/EA (1:1) 30% disperze (polysorbát 80, natrium-lauryl-sulfát), triethyl-citrát;

Potisk:

Hnědý inkoust (šelak, červený oxid železitý (E172), černý oxid železitý (E172), žlutý oxid železitý (E172), roztok amoniaku 30%.

6.2    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

Balení blistrů 3 roky

Lahvičky

Neotevřené: 3 roky Po prvním otevření: 100 dní

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Balení blistrů

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

Lahvičky

Uchovávejte při teplotě do 30°C.

6.5    Druh obalu a velikost balení

PP/cyklo-olefin-kopolymer (COC)/PP - Al blistry, balení obsahuje 7, 14 nebo 30 enterosolventních tablet

HDPE lahvička s LDPE šroubovacím pojistným uzávěrem a rozpěrkou, obsahuje 60 nebo 100 enterosolventních tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

Všechen nepoužitý materiál nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Takeda GmbH

Konstanz

Německo

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO

09/131/14-C

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 26.3.2014

10.    DATUM POSLEDNÍ REVIZE TEXTU

14.1.2015

12