Loperamid Dr.Max 2 Mg

Sp.zn.sukls40720/2015

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Loperamid Dr.Max 2 mg Tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje loperamidi hydrochloridum 2 mg.

Pomocná látka se známým účinkem: monohydrát laktosy. Jedna tableta obsahuje 100 mg monohydrátu laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta

Světle zelené, bikonvexní, nepotahované tablety ve tvaru tobolky, o rozměrech 10 mm x 5 mm s označením ‘2’ na jedné straně a s půlicí rýhou na straně druhé.

Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

K symptomatické léčbě akutního a chronického průjmu u dospělých a dětí od 12 let.

K symptomatické léčbě akutního průjmu spojeného se syndromem dráždivého tračníku u dospělých od 18 let a po stanovení diagnózy lékařem.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování Akutní průjem

Dospělí a děti od 12 let

Po počáteční dávce dvou tablet (4 mg) následuje jedna tableta (2 mg) po každé další řídké stolici. Obvyklá dávka jsou 3-4 tablety za den. Maximální denní dávky nemá překročit 6 tablet (12 mg).

Symptomatická léčba akutního průjmu spojeného se syndromem dráždivého tračníku diagnostikovaném lékařem

Dospělí od 18 let

Počáteční dávka jsou dvě tablety (4 mg). Obvyklé dávkování je mezi 2 (4 mg) a 4 (8 mg) tabletami za den v několika dávkách podle závažnosti stavu. V případě potřeby lze dávkování upravit podle účinků až po maximální množství 6 tablet (12 mg) za den.

Starší pacienti

Úprava dávkování u starších pacientů není zapotřebí.

Porucha funkce ledvin

Úprava dávkování u pacientů s poruchou funkce ledvin není zapotřebí.

Porucha funkce jater

Třebaže farmakokinetické údaje u pacientů s poruchou funkce jater nejsou k dispozici, je u těchto pacientů zapotřebí užívat loperamid s opatrností vzhledem ke sníženému metabolizmu prvního průchodu játry (viz bod 4.4).

Pediatrická populace

Tento přípravek není určen pro děti do 12 let. Pro děti od 4 let je určena jiná léková forma/síla (např. perorální roztok), která však nemusí být dostupná ve všech členských státech.

Způsob podání

Perorální podání. Tablety je třeba zapíjet tekutinou.

4.3 Kontraindikace

• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

• Děti do 12 let.

• Přípravky s loperamidem se nesmí užívat pro primární léčbu:

- u pacientů s akutní dyzenterií charakterizované přítomností krve ve stolici a vysokou horečkou,

- u pacientů s akutní ulcerózní kolitidou,

- u pacientů s bakteriální enterokolitidou způsobenou invazivními organizmy, k nimž patří např. Salmonella, Shigella a Campylobacter,

- u pacientů s pseudomembranózní kolitidou v souvislosti s léčbou širokospektrými antibiotiky.

Loperamid se nesmí užívat obecně tam, kde by útlum peristaltiky mohl vést k možnému riziku závažných následků, k nimž patří ileus, megakolon a toxický megakolon. Léčbu loperamidem je nutné okamžitě ukončit, když se objeví ileus, obstipace nebo abdominální distenze.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Léčba průjmu loperamidem je pouze symptomatická. Pokud lze stanovit etiologii průjmu, má být v případě potřeby zahájena specifická léčba. Prioritou při akutním průjmu je prevence nebo náhrada nedostatku tekutin a elektrolytů. To je zvláště důležité u dětí a u pacientů s křehkou konstitucí a starších pacientů s akutním průjmem. Použití loperamidu nevylučuje patřičnou náhradu tekutin a elektrolytů.

Jelikož perzistentní průjem může být indikátorem jiné potenciálně závažnější nemoci, nesmí se loperamid používat delší dobu, dokud nebude zjištěna základní příčina průjmu.

Nenastane-li u akutního průjmu klinické zlepšení do 48 hodin, má být podávání loperamidu ukončeno a pacientovi doporučeno vyhledat lékaře.

U pacientů s AIDS, u nichž je průjem léčen loperamidem, má být léčba ukončena při prvních příznacích abdominální distenze. U pacientů s AIDS a infekční kolitidou způsobenou virovými i bakteriálními patogeny, kteří byli léčeni loperamidem, se vyskytla ojedinělá hlášení zácpy se zvýšeným rizikem toxického megakolonu.

Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, vrozeným deficitem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy by tento přípravek neměli užívat.

Pokud se tento přípravek užívá pro kotrolu akutních epizod průjmů spojených se syndromem dráždivého tračníku dříve diagnostikovaného lékařem a nenastane-li klinické zlepšení do 48 hodin, má být podávání loperamidu přerušeno a pacient má vyhledat svého lékaře. Pacient má rovněž vyhledat svého lékaře, jestliže se symptomy změní nebo opakují-li se epizody průjmu déle než 2 týdny.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Neklinická data prokázala, že loperamid je substrátem P-glykoproteinu. Současné užívání loperamidu (jednotlivé dávky 16 mg) s chinidinem nebo ritonavirem, oba patřící k inhibitorům P-glykoproteinu, vedlo ke dvou až trojnásobnému vzestupu plasmatických hladin loperamidu. Klinická relevance této farmakokinetické interakce s inhibitory P-glykoproteinu při doporučeném dávkování loperamidu není známa.

Současné podávání loperamidu (jednotlivé dávky 4 mg) a itrakonazolu, inhibitoru CYP3A4 a P-glykoproteinu, vedlo k troj až čtyřnásobnému zvýšení plasmatických koncentrací loperamidu. Ve stejné studii inhibitor CYP2C8, gemfibrozil, zvýšil hladinu loperamidu přibližně dvojnásobně. Kombinace itrakonazolu a gemfibrozilu vedla k čtyřnásobnému zvýšení vrcholových plasmatických hladin loperamidu a k třináctinásobnému zvýšení celkové plasmatické expozice. Tato zvýšení nesouvisela s účinky na centrální nervový systém (CNS) měřeno psychomotorickými testy (tj. subjektivní ospalost a test „Digit Symbol Substitution Test“).

Současná užívání loperamidu (jednotlivé dávky 16 mg) a ketokonazolu, inhibitoru CYP3A4 a P-glykoproteinu, vedlo k pětinásobnému zvýšení plasmatických koncentrací loperamidu. Toto zvýšení nesouviselo se zvýšeným farmakodynamickým účinkem měřeným pupilometrií.

Současná léčba perorálním desmopresinem vedla k troj násobnému zvýšení plasmatických koncentrací desmopresinu, pravděpodobně v důsledku nižší gastrointestinální motility.

Lze očekávat, že léčivé přípravky s podobnými farmakologickými vlastnostmi mohou účinky loperamidu zvyšovat a že léčivé přípravky urychlující gastrointestinální průchod mohou jeho účinky snižovat.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Užívání tohoto přípravku se v těhotenství nedoporučuje. Těhotné nebo kojící ženy se o vhodné léčbě mají poradit s lékařem.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Při léčbě příznaků průjmu tímto přípravkem se může objevit ztráta nebo porucha vědomí, únava, závrať nebo ospalost. Proto se doporučuje opatrnost při řízení vozidel nebo obsluze strojů (viz bod 4.8).

4.8 Nežádoucí účinky

Dospělí a děti > 12 let

Bezpečnost loperamid-hydrochloridu byla hodnocena u 2 755 dospělých a dětí >12 let, kteří se účastnili 26 kontrolovaných a nekontrolovaných klinických studií léčby akutního průjmu loperamidem.

Nejčastěji hlášené (tj. s incidencí >1 %) nežádoucí účinky v klinických studiích s loperamidem u akutního průjmu byly: zácpa (2,7 %), plynatost (1,7 %), bolest hlavy (1,2 %) a nauzea (1,1 %).

Tabulka 1 uvádí nežádoucí účinky hlášené jak při užívání loperamidu v klinických studiích (u akutního průjmu), tak z postmarketingových sledování.

Četnosti výskytu jsou řazeny dle následující konvence: velmi časté (> 1/10), časté (> 1/100 do < 1/10), méně časté (> 1/1 000 do < 1/100), vzácné (> 1/10 000 do < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000).

Tabulka 1: Nežádoucí účinky

Třída orgánových systémů	Četnost výskytu nežádoucích účinků
	Časté	Méně časté	Vzácné
Poruchy imunitního systému			Hypersenzitivní reakce^aAnafylaktická reakce (včetně anafylaktického šoku) Anafylaktoidní reakce^a
Poruchy nervového systému	Bolest hlavy	Závrať Somnolence^a	Ztráta vědomí^aStupor^a Porucha vědomí ^aHypertonie ^aPoruchy koordinace ^a
Poruchy oka			Mióza ^a
Gastrointestinální poruchy	Obstipace Nauzea Flatulence	Abdominální bolest Abdominální diskomfort Sucho v ústech Bolest v nadbřišku Zvracení Dyspepsie³	Ileus^a (včetně paralytického ilea) Megakolon^a (včetně toxického megakolonu^b) Abdominální distenze Glosodynie
Poruchy kůže a podkožní tkáně		Vyrážka	Bulózní erupce ^a (včetně Stevens-Johnsonova syndromu, toxické epidermální nekrolýzy a erythema multiforme), Angioedém ^aUrtikarie ^aPruritus ^a
Poruchy ledvin a močových cest			Retence moči ^a

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Únava ^a

^a Tyto nežádoucí účinky byly hlášeny v průběhu postmarketingového sledování. Protože tato hlášení nerozlišovala mezi indikací u akutního a chronického průjmu nebo u užití dospělých a dětí, je frekvence výskytu odhadována podle všech klinických studií s loperamidem (akutní a chronické potíže) včetně studií s dětmi do 12 let (N=3683). ^b viz bod 4.4.

Pediatrická populace

Bezpečnost loperamidu byla hodnocena u 607 pacientů ve věku 10 dní až 13 let, kteří se zúčastnili 13 kontrolovaných a nekontrolovaných klinických studií léčby akutního průjmu loperamidem. Profil nežádoucích účinků byl u této populace všeobecně podobný profilu zaznamenanému v klinických studiích s podáváním loperamidu dospělým a dětem starším 12 let.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10

webové stránky: www .sukl .cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Příznaky

V případě předávkování (včetně relativního předávkování způsobeného jaterní dysfunkcí) se může objevit útlum CNS (stupor, poruchy koordinace, somnolence, mióza, svalová hypertonie a dechový útlum), obstipace, retence moči a ileus.

Děti a pacienti s hepatickou dysfunkcí mohou být citlivější k účinkům na CNS.

Léčba

Pokud se objeví příznaky předávkování, může se jako antidotum podat naloxon. Protože účinek loperamidu trvá déle, než účinek naloxonu (1-3 hodiny), může být nutné podat naloxon opakovaně. Proto je potřeba pacienta pečlivě monitorovat po dobu nejméně 48 hodin, aby se odhalily případné příznaky útlumu CNS.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antipropulsiva ATC kód: A07DA03

Mechanismus účinku

Loperamid se váže na opioidní receptory ve střevní stěny. Zabraňuje propulzívním peristaltickým pohybům a zvyšuje dobu střevní pasáže a resorpci vody a elektrolytů. Loperamid zvyšuje tonus análního sfinkteru, a snižuje tak inkontinenci a nutkání na stolici.

Klinická účinnost a bezpečnost

V dvojitě zaslepené randomizované studii byl u 56 pacientů s akutním průjmem, kterým byla podána jednotlivá dávka 4 mg loperamidu, zaznamenán nástup protiprůjmového účinku během 1. hodiny. Klinické srovnání s dalšími antidiaroiky tento mimořádně rychlý nástup účinku loperamidu potvrdilo.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Většina perorálně přijatého loperamidu se vstřebává ve střevech, ale v důsledku prvním průchodu játry (first-pass metabolism) je jeho biologická dostupnost pouze přibližně 0,3 %.

Distribuce

Studie distribuce u potkanů vykazují vysokou afinitu loperamidu ke střevní stěně s přednostní vazbou na receptory longitudinální svalové vrstvy. Na plasmatické proteiny, a z nich převážně na albumin, se loperamid váže z 95 %. Neklinická data ukázala, že loperamid je substrátem P-glykoproteinu.

Biotransformace

Loperamid je téměř úplně vychytáván játry, kde je převážně metabolizován, konjugován a vylučován žlučí. Hlavní cestou odbourávání loperamidu je oxidativní N-demetylace řízená převážně CYP3A4 a CYP2C8. Tento významný efekt prvního průchodu způsobuje, že je plasmatická koncentrace nezměněného léčiva extrémně nízká.

Eliminace

Biologický poločas loperamidu představuje u člověka přibližně 11 hodin v rozmezí 9-14 hodin. Nezměněný loperamid a metabolity jsou vylučovány převážně stolicí.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Preklinické studie neposkytly žádné další relevantní údaje k informacím obsaženým jinde v souhrnu údajů o přípravku.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Kukuřičný škrob Monohydrát laktosy Povidon K-30 Brilantní modř FCF (E133)

Chinolinová žluť (E104)

Magnesium-stearát

Mastek

Koloidní bezvodý oxid křemičitý Sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A)

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

3 roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchovávání. Uchovávejte blistr v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Čirý PVC/PVdC/Al blistr. Blistry jsou baleny do krabiček po 8, 10, 12 a 18 tabletách.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku Žádné zvláštní požadavky na likvidaci.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Dr. Max Pharma Limited First Floor Roxburghe House 273-287 Regent Street London, W1B 2HA Velká Británie

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

49/456/15-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

16.9.2015

10. DATUM REVIZE TEXTU

16.9.2015

7/7