SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Lekoptin retard 240 mg

tablety s řízeným uvolňováním

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta s řízeným uvolňováním obsahuje verapamili hydrochloridum 240 mg. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta s řízeným uvolňováním.

Popis přípravku: růžové, oválné tablety potažené filmem s půlicí rýhou na obou stranách. Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

-    Symptomatická koronární srdeční choroba:

•    chronická stabilní angina pectoris (námahová angina)

•    nestabilní angina pectoris (crescendo angina, klidová angina)

•    vasospastická angina pectoris (Prinzmetalova angina, variantní angina)

•    angina pectoris při stavech po infarktu myokardu u pacientů bez srdeční nedostatečnosti, pokud nejsou indikovány betablokátory.

-    Poruchy srdečního rytmu v případech:

•    paroxysmální supraventrikulární tachykardie

•    fibrilace síní/flutteru síní s rychlým AV vedením (s výjimkou WPW syndromu - Wolf-Parkinson-Whiteův syndrom, viz bod 4.3).

-    Hypertenze.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Léčivou látkou přípravku Lekoptin retard je verapamil-hydrochlorid. Dávka přípravku Lekoptin retard musí být pro každého pacienta stanovena individuálně podle závažnosti choroby. Na základě dlouhodobých klinických zkušeností je u téměř všech indikací průměrná dávka mezi 240 a 360 mg za den.

Při dlouhodobé léčbě nesmí být překročena dávka 480 mg, krátkodobé zvýšení je možné.

Není-li předepsáno jinak, platí následující pokyny pro dávkování:

Dospělí a dospívající s tělesnou hmotností nad 50 kg

Koronární srdeční choroba, paroxysmální, supraventrikulární tachykardie, fibrilace síní/flutter síní Doporučené dávkování je 240 až 480 mg verapamil-hydrochloridu za den ve dvou jednotlivých dávkách, což odpovídá 1 tabletě přípravku Lekoptin retard dvakrát denně (odpovídá 480 mg verapamil-hydrochloridu za den).

Přípravek Lekoptin retard se používá, pokud se pomocí nižších dávek nedosáhne dostačujícího účinku (např. 240 mg verapamil-hydrochloridu za den).

Hypertenze

Doporučené dávkování je 240 až 480 mg verapamil-hydrochloridu za den v 1 až 2 jednotlivých dávkách, což odpovídá 1 tabletě přípravku Lekoptin retard ráno (odpovídá 240 mg verapamil-hydrochloridu za den).

Pokud není účinnost dostačující, 1 další tableta přípravku Lekoptin retard večer (odpovídá 480 mg verapamil-hydrochloridu za den).

Porucha funkce jater

V závislosti na závažnosti choroby u pacientů s poruchou funkce jater je účinek verapamil-hydrochloridu zesílen a prodloužen, a to v důsledku zpomaleného odbourávání léčiva. Z tohoto důvodu musí být dávkování se zvláštní péčí v těchto případech upraveno, přičemž léčba musí být zahájena nižšími dávkami (např. u pacientů s dysfunkcí jater napřed 40 mg verapamil-hydrochloridu 2- až 3krát denně, což odpovídá 80 mg až 120 mg verapamil-hydrochloridu za den).

Způsob podání

Tablety se nesmějí cucat, žvýkat ani drtit a musí se zapít dostatečným množstvím tekutin (např. sklenicí vody, nesmí se pít grapefruitová šťáva!), výhodně s jídlem nebo krátce po jídle.

Přípravek Lekoptin retard by neměl být užíván vleže.

Verapamil-hydrochlorid nesmějí užívat pacienti s anginou pectoris po infarktu myokardu 7 dní po akutním infarktu.

Trvání léčby není omezeno.

Po dlouhodobé léčbě obecně platí, že přípravek Lekoptin retard nesmí být vysazen náhle, ale musí se tak stát postupně.

4.3 Kontraindikace

•    Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1

•    Kardiovaskulární šok

•    Akutní infarkt myokardu s komplikacemi (bradykardie, hypotenze, selhání levé komory)

•    Výrazné poruchy převodu vzruchu (jako je SA nebo AV blok II. a III. stupně)

•    Syndrom chorého sinu

•    Manifestní srdeční nedostatečnost

•    Fibrilace/flutter síní a současně přítomný WPW syndrom (zvýšené riziko indukce komorové tachykardie)

•    1. a 2. trimestr těhotenství, a kojení

•    Kombinace s ivabradinem (viz bod 4.5).

Pacientům léčeným přípravkem Lekoptin retard se nesmí intravenózně podávat betablokátory (s výjimkou intenzivní lékařské péče) (viz také bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Zvláště pečlivý lékařský dohled je potřebný v případech:

•    AV blokády I. stupně

•    nízkého krevního tlaku (systolický krevní tlak nižší než 90 mmHg)

•    bradykardie (puls pod 50 tepů za minutu)

•    výrazně porušené funkce jater (viz bod 4.2)

•    chorob s poruchou nervosvalového přenosu (myasthenia gravis, Lambert-Eatonův syndrom, pokročilá Duchenneova svalová dystrofie).

Lékové interakce:

Verapamil je substrátem a inhibitorem cytochromu P450 3A4. Jestliže se současně podá simvastatin, který je metabolizován cytochromem P450 3A4, může verapamil zvýšit krevní hladiny simvastatinu, a tím zvýšit riziko svalové toxicity. Dávku simvastatinu je podle toho nutno upravit (viz také bod 4.5).

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Antiarytmika, betablokátory, inhalační anestetika

Reciproční zvýšení kardiovaskulárních účinků (AV blokáda vyššího stupně, pokles srdeční frekvence vyššího stupně, výskyt srdeční nedostatečnosti, potencovaný pokles krevního tlaku).

Pacientům léčeným přípravkem Lekoptin retard se nesmějí intravenózně podávat betablokátory (s výjimkou intenzivní lékařské péče) (viz také bod 4.3).

Antihypertenziva, diuretika, vasodilatátory Zesílení antihypertenzního účinku.

Ivabradin

Vzhledem k potencování účinku verapamilu na snížení srdeční frekvence je současné podávání s ivabradinem kontraindikováno (viz bod 4.3).

Digoxin

Zvýšení plasmatických koncentrací digoxinu v důsledku snížené renální exkrece (jako opatření je nutno věnovat pozornost symptomům předávkování digoxinu a - v případě potřeby - snížit dávku glykosidu, případně po stanovení plasmatických koncentrací digoxinu).

Chinidin

U pacientů s hypertrofickou kardiomyopatií může současné podávání přípravku Lekoptin retard a chinidinu vést k výrazné hypotenzi, a tudíž je u těchto pacientů nutno se kombinační léčbě těmito léky vyhnout.

Perorální antikoagulancia, hydantoin, salicyláty, sulfonamidy a deriváty sulfonylmočoviny Jelikož je přípravek Lekoptin retard silně vázán na proteiny, musí být u pacientů, kteří užívají jiné léky silně vázané na proteiny (perorální antikoagulancia, hydantoin, salicyláty, sulfonamidy a deriváty sulfonylmočoviny), používán opatrně.

Vápníkové soli a vitamin D

Vápníkové soli a vitamin D mohou farmakologické účinky verapamilu oslabit. Kvůli možnému antagonismu je nutno se používání vápníku vyhnout (potenciální hyperkalcémie).

Lithium

Přípravek Lekoptin retard může mít vliv na sérové hladiny lithia, a tudíž musí být pacienti užívající obě léčiva pečlivě sledováni.

Rifampicin

Léčba rifampicinem může snížit biologickou dostupnost přípravku Lekoptin retard.

Léky blokující nervosvalový přenos

Při současném používání přípravku Lekoptin retard a léků blokujících nervosvalový přenos musí být jejich dávky pečlivě upraveny.

Dabigatran

Při současném podání perorálního verapamilu s dabigatran-etexilátem (150 mg), P-gp substrát, se zvýšila Cmax a AUC dabigatranu, avšak rozsah této změny se lišil v závislosti načasování podání a lékové formě verapamilu. Současné podání verapamilu 240 mg s prodlouženým uvolňováním, ve stejnou dobu jako dabigatran-etexilátu, vedlo ke zvýšení expozice vůči dabigatranu (zvýšení Cmax přibližně o 90 % a AUC přibližně o 70 %).

Při kombinaci verapamilu s dabigatran-etexilátem se doporučuje pacienty pečlivě sledovat, zejména při výskytu krvácení a to zvláště u pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou funkce ledvin.

Ethanol

Zpomalené odbourávání ethanolu a zvýšené hladiny ethanolu v plasmě, takže verapamil zesiluje účinky alkoholu.

Interakce v důsledku izoenzvmu 3A4 cytochromu P450

Verapamil-hydrochlorid je metabolizován v játrech hlavně izoenzymem 3A4 cytochromu P450, přičemž tento enzym inhibuje.

V tomto ohledu je třeba dbát na následující interakce:

Jiné inhibitory izoenzymu 3A4 cytochromu P450, _jako _jsou azolová _ fungistatika (např. klotrimazol nebo ketokonazol), inhibitory _proteázy (např. ritonavir nebo indinavir), makrolidy (např. erythromycin nebo klarithromycin) a cimetidin

Zvýšení plasmatických hladin verapamil-hydrochloridu a/nebo plasmatických hladin těchto léčiv v důsledku (recipročního) vlivu na degradaci.

Induktory izoenzymu 3A4 cytochromu P450, jako je fenytoin, rifampicin, fenobarbital, karbamazepin Snížení plasmatických hladin verapamil-hydrochloridu a oslabení účinku hydrochloridu verapamilu.

Substráty izoenzymu 3A4 cytochromu P450, jako jsou antiarytmika (např. amiodaron nebo chinidin), statiny (např. lovastatin nebo atorvastatin), midazolam, cyklosporin, theofylin, prazosin Zvýšení plasmatických hladin těchto léčiv.

Simvastatin

Pokud se verapamil a simvastatin podávají současně ve vyšších dávkách, je riziko myopathie/rhabdomyolýzy zvýšeno. Dávku simvastatinu je podle toho nutno upravit.

Potraviny a nápoje obsahující grapefruit

Potravinám a nápojům obsahujícím grapefruit je nutno se během používání přípravku Lekoptin retard vyhnout. Grapefruit může zvyšovat plasmatické hladiny hydrochloridu verapamilu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Verapamil-hydrochlorid má vliv na placentu. Plasmatická koncentrace v umbilikální venózní krvi dosahuje 20 až 92 % koncentrací v plasmě matky. Pokud jde o používání verapamil-hydrochloridu během těhotenství, nejsou k dispozici dostatečné zkušenosti. Data o omezeném počtu těhotných žen léčených perorálně teratogenní účinky verapamil-hydrochloridu nenaznačují. Experimentální studie na zvířatech ukázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3).

Verapamil-hydrochlorid tudíž nesmí být užíván v prvním a druhém trimestru těhotenství. Ve třetím trimestru jej lze užívat pouze v naléhavých indikacích při zvážení rizika pro matku a plod.

Kojení

Hydrochorid verapamilu nesmí být během kojení užíván, protože účinná látka prostupuje do lidského mateřského mléka (koncentrace v mléku dosahuje přibližně 23 % koncentrace v plasmě matky). Existují důkazy, že verapamil-hydrochlorid může v ojedinělých případech způsobit hyperprolaktinémii a galaktoreu.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Léčba přípravkem Lekoptin retard vyžaduje pravidelné lékařské sledování. Kvůli interindividuálně rozdílným reakcím může být schopnost reagovat narušena do té míry, že schopnost řídit, obsluhovat stroje nebo pracovat v nebezpečných pozicích bude narušena. To platí vyšší měrou při zahájení léčby, zvyšování dávky a změně přípravku, stejně jako v souvislosti s alkoholem.

4.8 Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky jsou seřazeny podle třídy orgánových systémů a četnosti. Pro klasifikaci četností nežádoucích účinků byla použita následující konvence:

velmi časté (>1/10); časté (>1/100, <1/10); méně časté (>1/1000, <1/100); vzácné (>1/10000, <1/1000); velmi vzácné (<1/10000).

Poruchy metabolismu a výživy

Méně časté: snížená glukózová tolerance.

Psychiatrické poruchy Časté: únava, nervozita.

Poruchy nervového systému

Časté: bolesti hlavy, vertigo nebo somnolence, parestezie, neuropatie a třes.

Velmi vzácné: extrapyramidové symptomy (Parkinsonův syndrom, choreoatetóza, dystonické syndromy). Podle dosavadních zkušeností po vysazení přípravku Lekoptin retard vymizí.

Srdeční _ poruchy

Časté: vznik srdeční nedostatečnosti nebo exacerbace stávající srdeční nedostatečnosti, nadměrný pokles krevního tlaku a/nebo ortostatická dysregulace, sinusová bradykardie, AV blokáda I. stupně, otok kotníků, nával horka, zarudnutí kůže a pocit tepla.

Méně časté: palpitace, tachykardie, AV blokáda II. nebo III. stupně.

Velmi vzácné: sinusový arest s asystolou.

Respirační, hrudní a mediastinální _poruchy Méně časté: bronchospasmus.

Poruchy ucha a labyrintu Méně časté: tinnitus.

Gastrointestinální _ poruchy

Velmi časté: nauzea, nadýmání, zácpa.

Méně časté: zvracení.

Velmi vzácné: ileus, hyperplazie dásní (gingivitida, krvácení). Po vysazení přípravku Lekoptin retard vymizí.

Poruchy _jater a žlučových cest

Méně časté: hepatitida pravděpodobně navozená alergií s reverzibilním vzestupem jatemích enzymů. Poruchy kůže a _podkožní tkáně

Časté: alergické reakce, jako je erythém, svědění, kopřivka, makulopapulární exanthém, erythromelalgie.

Vzácné: purpura.

Velmi vzácné: angioneurotický edém, Stevens-Johnsonův syndrom, fotodermatitida.

Poruchy svalové a kosterní soustavy a _pojivové tkáně Vzácné: artralgie, myalgie, myasthenie.

Velmi vzácné: exacerbace myasthenie gravis, Lambert-Eatonova syndromu a pokročilé Duchenneho svalové dystrofie.

Poruchy reprodukčního systému a prsu Méně časté: impotence.

Vzácné: gynekomastie při dlouhodobé léčbě u starších pacientů. Podle dosavadních zkušeností po vysazení přípravku Lekoptin retard vymizí.

Velmi vzácné: zvýšení hladin prolaktinu, galaktorea.

Poznámka

U pacientů s kardiostimulátorem nelze při použití verapamil-hydrochloridu vyloučit zvýšení frekvence a prahu citlivosti.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48,    100    41 Praha 10, webové stránky:

www .sukl .cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

4.9 Předávkování

Symptomy

Symptomy intoxikace hydrochloridem verapamilu závisejí na podaném množství, čase zavedení detoxikačních opatření a kontraktilitě myokardu (závisí na věku).

V případě těžké intoxikace verapamilem se pozorují následující symptomy: výrazný pokles krevního tlaku, srdeční nedostatečnost, bradykardické nebo tachykardické arytmie (např. junkční rytmus s AV disociací a AV blokáda vyššího stupně), které mohou vést ke kardiovaskulárnímu šoku a srdečnímu arestu.

Snížené vědomí až kóma, hyperglykémie, hypokalémie, metabolická acidóza, hypoxie, kardiogenní šok s plicním edémem, porucha renálních funkcí a křeče, méně často bylo hlášeno úmrtí.

Terapeutická opatření při předávkování

Eliminace škodliviny a obnovení stabilních kardiovaskulárních podmínek má terapeutickou prioritu.

Terapeutická opatření závisejí na čase a způsobu podání, stejně jako na typu a závažnosti symptomů intoxikace.

V    případě intoxikací větším množstvím retardovaných přípravků je nutno vzít v úvahu, že látka může stále být uvolňována a absorbována ve střevě po dobu více než 48 hodin po požití.

Při perorální intoxikaci verapamil-hydrochloridem se doporučuje výplach žaludku, a to i více než 12 hodin po příjmu, pokud nelze zaznamenat žádnou gastrointestinální motilitu (střevní zvuky).

V    případě podezření na intoxikaci retardovanými přípravky jsou indikována rozsáhlá eliminační opatření, jako je indukované zvracení, odstranění obsahu žaludku a tenkého střeva odsáním při endoskopickém sledování, výplach střev, laxativa, klystýr.

Hemodialýza není užitečná, protože verapamil-hydrochlorid není dialyzovatelný. Hemofiltrace a případně plasmaferéza jsou však doporučeny (vysoká vazba antagonistů vápníku na plasmatické proteiny).

Obvyklá resuscitační opatření intenzivní péče, jako je mimohrudní srdeční masáž, ventilace, defibrilace nebo kardiostimulace.

Specifická opatření

Potlačení kardiodepresivních účinků, hypotenze a bradykardie. Bradykardické arytmie je nutno léčit symptomaticky atropinem a/nebo betasympatomimetiky (isoprenalin, orciprenalin). Znepokojivé případy bradykardických arytmií vyžadují dočasnou léčbu kardiostimulátorem.

Specifickým antidotem je kalcium, např. 10 až 20 ml 10% roztoku glukonátu vápenatého podaných intravenózně (2,25 až 4,5 mmol), v případě potřeby opakovaně nebo jako kontinuální instilace (např. 5 mmol/hodinu).

Hypotenzi vzniklou v důsledku kardiogenního šoku a arteriální vazodilatace je nutno léčit dopaminem (až 25 mikrogramů na kg tělesné hmotnosti za minutu), dobutaminem (až 15 mikrogramů na kg tělesné hmotnosti za minutu), adrenalinem nebo noradrenalinem. Dávkování těchto léčiv je zaměřeno pouze na dosažený účinek. Sérové hladiny vápníku je nutno udržovat na vyšší normální až mírně zvýšené úrovni. V důsledku arteriální vazodilatace se v časné fázi dodatečně doplňují tekutiny (Ringerův roztok nebo roztok chloridu sodného).

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1    Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Selektivní blokátory kalciových kanálů s přímým kardiálním účinkem ATC kód: C08DA01

Verapamil-hydrochlorid patří do skupiny antagonistů vápníku. Tyto látky mají inhibiční účinky na prostup vápníku membránami svalových buněk. Verapamil-hydrochlorid rovněž působí jako antagonista vápníku v hladké svalovině, zejména v oblasti cév a gastrointestinálního traktu. Účinek na hladkou svalovinu cév se projevuje jako vazodilatace. Jako antagonista vápníku verapamil-hydrochlorid rovněž vykazuje výrazné účinky na myokard. Účinek na AV uzel je pozorován ve formě prodlouženého převodního času. U pracujícího myokardu se může objevit negativně inotropní účinek.

U lidí způsobuje verapamil-hydrochlorid v důsledku vazodilatace pokles celkové periferní rezistence. Neobjevuje se žádné reflexní zvýšení srdečního výdeje. Výsledkem je odpovídající pokles krevního tlaku.

5.2    Farmakokinetické vlastnosti

Po perorálním podání se 80 až 90 % verapamil-hydrochloridu absorbuje velkou měrou z tenkého střeva. Biologická dostupnost je pouze přibližně 20 % v důsledku výrazného metabolismu při prvním průchodu. Maximálních plasmatických koncentrací se dosáhne přibližně za 1 až 2 hodiny po perorálním podání. Přibližně 90 % verapamil-hydrochloridu je navázáno na plasmatické proteiny. Látka se velkou měrou metabolizuje na velký počet metabolitů. Pouze jeden z nich, norverapamil, má v porovnání s mateřskou látkou nízkou účinnost dosahující 20 %. Eliminační poločas verapamil-hydrochloridu je 3 až 7 hodin. U pacientů s poruchou funkce jater je nutno předpokládat prodlouženou eliminaci. Přibližně 70 % verapamil-hydrochloridu se vylučuje převážně ve formě metabolitů do moči, nezměněná část představuje 3 až 4 %. V důsledku toho není farmakokinetika verapamil-hydrochloridu ovlivněna renální nedostatečností. Přibližně 16 % podané dávky se vyloučí ve stolici.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

In vitro a in vivo studie neposkytují žádný důkaz o tom, že by verapamil-hydrochlorid vykazoval mutagenní účinky.

Dlouhodobá studie na potkanech neposkytla žádný důkaz o tom, že by verapamil-hydrochlorid měl tumorigenní potenciál.

Studie embryotoxicity na králících a potkanech využívající denních dávek až 15 mg/kg, respektive 60 mg/kg, neposkytly žádný důkaz teratogenního potenciálu. V dávkovém rozmezí toxickém pro matky se však u potkanů objevuje embryoletalita a retardace růstu.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek

Jádro tablety: mikrokrystalická celulosa, koloidní bezvodý oxid křemičitý, povidon 25, hypromelosa, glycerol-ditripalmitostearát, magnesium-stearát.

Potah tablety: hypromelosa, makrogol 400, červený oxid železitý (E172), oxid titaničitý (E171), mastek, karnaubský vosk.

6.2    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

5 let.

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.

Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkostí.

6.5    Druh obalu a obsah balení

Blistr z PVC s hliníkovou fólií, krabička.

Velikost balení: 20 nebo 100 tablet.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Lek Pharmaceuticals d.d., Verovškova 57, Ljubljana, Slovinsko.

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO

58/126/89-C

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 23.3.1989

Datum posledního prodloužení registrace: 28.3.2012

10.    DATUM REVIZE TEXTU

22.6.2016

9/9