Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls121927/2012

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.    NÁZEV PŘÍPRAVKU LANZUL 30 MG

2.    KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Lansoprazolum 30 mg v 1 tobolce.

Přípravek obsahuje sacharosu.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tvrdé tobolky

Popis přípravku: bílá, tvrdá želatinová tobolka, uvnitř bílé až světle hnědé nebo světle růžové pelety.

4.    KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Patologické stavy, při kterých je třeba inhibovat sekreci kyseliny v žaludku:

-    duodenální vřed

-    benigní žaludeční vřed

-    refluxní esofagitida

-    patologické hypersekreční stavy včetně    Zollingerova-Ellisonova syndromu

-    eradikace H. pylori (v kombinaci    s    antibiotiky).

4.2    Dávkování a způsob podání

Doporučená denní dávka lansoprazolu je 30 mg (1 tobolka) jednou denně, buď ráno nebo večer, nejlépe před jídlem.

Léčba duodenálního vředu: 30 mg (1 tobolka) denně, buď ráno nebo večer, po dobu 2 až 4 týdnů. Léčba žaludečního vředu: 30 mg (1 tobolka) denně, buď ráno nebo večer, po dobu 4 až 8 týdnů.

Léčba refluxní esofagitidy: 30 až 60 mg (1 až 2 tobolky) denně, ráno nebo večer, po dobu 4 až 8 týdnů.

Léčba refrakterních vředů (vůči antagonistům H₂): 30 až 60 mg (1 až 2 tobolky) denně, buď ráno nebo večer, po dobu 8 až 12 týdnů.

Při léčbě Zollingerova-Ellisonova syndromu by mělo být dávkování lansoprazolu určeno individuálně v závislosti na bazální sekreci kyseliny, která by neměla překračovat 10 mmol/h.

Pro eradikaci infekce H. pylori u pacientů s aktivním vředem se obvykle lansoprazol podává ve dvou denních dávkách, to je 30 mg (1 tobolka) dvakrát denně spolu s antibiotiky po dobu 1 týdne v následujících doporučených kombinacích (podle Evropské pracovní skupiny o Helicobacteru a Americké gastroenterologické školy):

-    metronidazol 400 mg dvakrát denně nebo tinidazol 500 mg dvakrát denně a klaritromycin 250 mg dvakrát denně

-    amoxicilin 1 g dvakrát denně a klaritromycin 250 mg dvakrát denně

-    amoxicilin 500 mg třikrát denně a metronidazol 400 mg třikrát denně.

Přípravek je určen pro dospělé pacienty.

4.3    Kontraindikace

Přípravek se nesmí užívat při přecitlivělosti vůči jakékoli složce přípravku, nesmí se podávat dětem do 18 let, u žen v prvním trimestru gravidity a v období laktace.

4.4    Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Před podáváním lansoprazolu pacientovi s žaludečním vředem je třeba vyloučit přítomnost maligního onemocnění žaludku.

Mezi léčbou starších pacientů a pacientů nižší věkové skupiny není rozdíl. Výskyt nežádoucích účinků a abnormalit v laboratorních zkouškách je stejný jak ve skupinách starších, tak mladších pacientů, takže pro starší pacienty není třeba pozměňovat režim dávkování.

Bezpečnost a účinnost u dětí nebyla ověřována.

Pacienti se závažnou hepatickou nebo renální dysfunkcí by neměli užívat více než 30 mg lansoprazolu denně.

U pacientů léčených dlouhodobě inhibitory protonové pumpy, jako je lansoprazol, byly hlášeny případy závažné hypomagnezémie. Tito pacienti byli léčeni nejméně 3 měsíce, ve většině případů 1 rok.

Hypomagnezémie se může projevit závažnými příznaky, jako je únava, tetanie, delirium, křeče, závratě a ventrikulární arytmie. Počáteční příznaky však mohou být nenápadné a mohou být přehlédnuty. U většiny postižených pacientů došlo ke zlepšení stavu poté, co byla léčba inhibitorem protonové pumpy ukončena a zahájena suplementace magnéziem.

U pacientů, u nichž je plánována dlouhodobá léčba nebo kteří mají užívat inhibitor protonové pumpy společně s digoxinem nebo jinými látkami, které mohou působit hypomagnezémii (např. diuretika), je vhodné vyšetřit hladinu magnézia před zahájením léčby a opakovaně v jejím průběhu.

Inhibitory protonové pumpy, obzvláště pokud jsou podávány ve vysokých dávkách a dlouhodobě (déle než 1 rok), mohou mírně zvyšovat riziko zlomenin proximálního konce femuru, distálního konce předloktí a obratlů, zejména u starších osob a osob se známými rizikovými faktory. Podle výsledků observačních studií mohou inhibitory protonové pumpy zvyšovat celkové riziko fraktur o 10-40%. K tomuto zvýšení mohou částečně přispívat jiné rizikové faktory. Pacienti s rizikem osteoporózy mají být adekvátně léčeni a mají mít zajištěn dostatečný přísun vitaminu D a kalcia.

4.5    Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Jestliže je užíván lansoprazol spolu s léky metabolizovanými v játrech, může dojít k některým interakcím. Současné podávání lansoprazolu s diazepamem, fenytoinem, theofylinem, perorálními antikoncepčními přípravky nebo perorálními antikoagulačními léky může vést k jejich zpomalenému vylučování.

Během podávání lansoprazolu není obvykle nezbytné podávat antacida. Jestliže jsou zapotřebí, měly by být užívány jednu hodinu před podáním nebo jednu hodinu po podání lansoprazolu, aby se předešlo opožděné absorpci lansoprazolu. Totéž platí pro podávání sukralfátu.

4.6    Těhotenství a kojení

Dostatečně kontrolované studie u těhotných žen nejsou dostupné. Přípravek by neměl být užíván během prvních tří měsíců těhotenství. Během druhého a třetího trimestru by lansoprazol měl být používán pouze tehdy, je-li to skutečně nezbytné. Není známo, zda je lansoprazol vylučován do mateřského mléka. Během léčby lansoprazolem se doporučuje přerušit kojení.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

U některých pacientů se mohou se objevit nežádoucí účinky jako jsou závratě a bolest hlavy. V těchto případech může být schopnost reagovat snížena a to je nutné vzít v úvahu při řízení a obsluze strojů.

4.8    Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky jsou vzácné. Může nastat průjem, pocit nevolnosti nebo zácpa (9%), podobně jako bolesti hlavy (4,7%), kožní vyrážky (1,7%) a vzácně závratě a respirační syndromy, jako je faryngitida, rýma a kašel.

Méně běžné nežádoucí účinky na systémy orgánů:

trávicí systém: bolesti břicha, anorexie, sucho v ústech, dyspepsie, plynatost

muskuloskeletální systém: muskuloskeletální bolest, myalgie, fraktury proximálního konce femuru,

distálního konce předloktí a obratlů (viz bod 4.4)

nervový systém: vzrušení, úzkost, zmatení, deprese

respirační systém: bronchitida, dušnost, škytání

kůže: pruritus, urtikárie

smyslové orgány: zkreslená chuť, bolest očí, hučení v uších urogenitální systém: zvětšení prsů, gynekomastie

Během léčby lansoprazolem byly pozorovány následující změny laboratorních parametrů: abnormální výsledky funkčních testů jaterních enzymů, zvýšená hladina kreatininu, zvýšená nebo snížená hladina elektrolytů a cholesterolu.

Nežádoucí účinek s neznámou četností výskytu: hypomagnezémie (viz bod 4.4).

4.9    Předávkování

Jestliže bylo užito velké množství tobolek, měl by být pacient monitorován a v případě potřeby symptomaticky léčen. V jednom popsaném případu předávkování, kdy pacient užil 600 mg lansoprazolu, nebyla zaznamenána nežádoucí reakce.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

Farmakoterapeutická skupina: Inhibitor protonové pumpy, ATC kód: A02BC03

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Lansoprazol patří k třídě antisekrečních látek, které nemají anticholinergní účinky nebo vlastnosti antagonistů histaminových H2-receptorů, avšak potlačují sekreci kyseliny specifickou inhibicí systému enzymu H+/K+-ATPázy na sekrečním povrchu gastrické parietální buňky. Jelikož je tento systém považován za kyselou (protonovou) pumpu v rámci parietální buňky, je možno lansoprazol charakterizovat jako inhibitor gastrické protonové pumpy v tom smyslu, že blokuje konečný stupeň tvorby kyseliny. Tento účinek je závislý na dávce a vede k inhibici bazální i stimulované gastrické sekrece kyseliny bez ohledu na typ stimulu.

Po perorálním podání lansoprazol významně snižuje bazální tvorbu kyseliny a významně zvyšuje střední hodnotu pH v žaludku a procentuální podíl časů, během kterých je hodnota pH vyšší než 3 a vyšší než 4. Lansoprazol rovněž významně snižuje tvorbu kyseliny stimulovanou jídlem. U nemocných s hypersekrecí kyseliny lansoprazol významně snižuje bazální sekreci kyseliny v žaludku a sekreci stimulovanou pentagastrinem. Lansoprazol inhibuje normální vzrůst sekrečního objemu, kyselosti a tvorby kyseliny indukované inzulinem.

Inhibice sekrece kyseliny v žaludku, která byla zjišťována měřením pH uvnitř žaludku, se postupně vrací k normálním hodnotám během dvou až čtyř dnů po několika dávkách. Nebylo zaznamenáno žádné zvýšení žaludeční kyselosti jako reakce na přerušení podávání léku (rebound fenomen). Lansoprazol zpomaluje vyprazdňování stravitelných pevných látek ze žaludku. Zvyšuje hladiny sérového pepsinogenu a snižuje aktivitu pepsinu za bazálních podmínek i při odpovědi na stimulaci

jídlem.

Po léčbě lansoprazolem medián hladin gastrinu v séru na lačno vzrostl o 50 až 100% oproti výchozí hodnotě. Toto zvýšení dosáhlo plató a následoval návrat k hladinám před léčbou během čtyř týdnů po přerušení léčby.

5.2    Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce lansoprazolu je rychlá; středních plazmatických hladin lansoprazolu je dosaženo zhruba po 1,7 hodiny. Vrcholové koncentrace v krevní plazmě a plocha pod křivkou plazmatické koncentrace jsou po jednodávkovém podání zhruba úměrné dávkám. Lansoprazol se nehromadí a jeho farmakokinetika není pozměněna následkem několikanásobného podávání.

Lansoprazol je z 97% vázán na plazmatické bílkoviny.

Je široce metabolizován v játrech. Byly identifikovány dva metabolity, které nemají žádnou nebo mají velmi nízkou sekreční aktivitu. Poločas eliminace lansoprazolu z plazmy je kratší než dvě hodiny a neodráží trvání potlačení kyseliny v žaludku. Soudí se, že lansoprazol je přeměňován na dvě aktivní

složky, které inhibují sekreci kyseliny působením na H⁺/K⁺-ATPázu v kanálku parietální buňky, avšak nejsou přítomny v systémovém oběhu.

Lansoprazol je vylučován ve formě metabolitů, zhruba jedna třetina močí a dvě třetiny stolicí.

5.3    Předklinické údaje vstahující se k bezpečnosti

Studie toxicity ukázaly nízkou toxicitu lansoprazolu po jednorázových dávkách. Hodnoty LD₅₀ při perorálním podání byly vyšší než 5 g/kg. Dlouhodobé podávání lansoprazolu u laboratorních zvířat indukovalo morfologická poškození žaludečních buněk při dávkách vyšších než šedesátinásobek denní terapeutické dávky při humánním použití. Nebyly zaznamenány žádné karcinogenní účinky ani vliv na reprodukci.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek

Zrněný cukr, hyprolosa, těžký zásaditý uhličitan hořečnatý, sacharosa, kukuřičný škrob, natrium-lauryl-sulfát, hydroxypropylmetylcelulosa, metakrylátový kopolymer, mastek, makrogol 6000, oxid titaničitý, želatina

6.2    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

3 roky

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 C v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkem.

6.5    Druh obalu a velikost balení

Druh obalu: PVC, PE, PVDC/Al blistr, krabička Velikost balení: 14, 28, 56 tobolek.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6    Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Stránka 4 z 5

Tobolky k perorálnímu podání.

Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být likvidován v souladu s místními požadavky.

7.    DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Krka, d.d., Novo mesto, Šmarješka cesta 6, 8501 Novo mesto, Slovinsko

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO

09/184/99-C

9.    DATUM PRVNÍREGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

7.4.1999/1.12.2010

10.    DATUM REVIZE TEXTU

26.9.2012

Stránka 5 z 5