Příbalový Leták

Iprofenex 100 Mg/5 Ml Perorální Suspenze

Sp.zn.sukls181426/2015

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

IPROFENEX 100 mg/5 ml perorální suspenze

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

5 ml perorální suspenze obsahuje ibuprofenum 100 mg.

1 ml perorální suspenze obsahuje ibuprofenum 20 mg.

Pomocná látka se známým účinkem: roztok maltitolu.

Jeden ml perorální suspenze obsahuje roztoku maltitolu 480 mg. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Perorální suspenze.

Bílá nebo téměř bílá homogenní suspenze s jahodovou příchutí.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

IPROFENEX je indikován ke krátkodobé symptomatické léčbě:

•    horečky různého původu (také při virových infekcích)

•    mírné až středně silné bolesti různého původu:

-    bolesti hlavy, bolesti v krku, bolesti svalů, vyvolané virovými infekcemi,

-    bolesti svalstva, kloubů a kostí, způsobené muskuloskeletálním poraněním (namožením, vymknutím),

-    bolesti, vyvolané poraněním měkkých tkání,

-    pooperační bolesti,

-    bolesti zubů, bolesti po vytržení zubu,

-    bolesti hlavy (také migrény),

-    bolesti ucha, vyskytující se při zánětech středního ucha.

4.2    Dávkování a způsob podání

Výskyt nežádoucích účinků lze minimalizovat podáváním nejnižší účinné dávky po nejkratší dobu nutnou k potlačení příznaků onemocnění (viz bod 4.4).

Dávkování

Při stanovení dávky ibuprofenu je třeba vzít v úvahu tělesnou hmotnost a věk pacienta. Obvykle používaná jednotlivá dávka ibuprofenu je 7 až 10 mg/kg, maximální denní dávka 20-30 mg/kg. Za pomoci přiložené injekční stříkačky toho lze dosáhnout následujícím způsobem:

Tělesná hmotnost (věk dítěte)

Množství ibuprofenu

Frekvence za 24 hodin (max. denní dávka ibuprofenu)

5-7,6 kg (3-6 měsíců)

2,5 ml (1 x 50 mg)

Třikrát (150 mg)

7,7-9 kg (6-12 měsíců)

2,5 ml (1 x 50 mg)

Tři- až čtyřikrát (150-200 mg)

10-15 kg (1-3 roky)

5 ml (1 x 100 mg)

Třikrát (300 mg)

16-20 kg (4-6 let)

7,5 ml (1 x 150 mg)

Třikrát (450 mg)

21-29 kg (7-9 let)

10 ml (1 x 200 mg)

Třikrát (600 mg)

30-40 kg (10-12 let)

15 ml (1 x 300 mg)

Třikrát (900 mg)

Dávku lze opakovat každých 6-8 hodin s minimálním intervalem 4 hodiny mezi jednotlivými dávkami.

Maximální denní dávky se nesmějí překročit.

Pouze pro krátkodobé použití.

Pokud se u kojenců ve věku 3-5 měsíců příznaky zhoršují nebo přetrvávají déle než 24 hodin, poraďte se s lékařem.

Dětem mladším než 6 let může být tento léčivý přípravek podán pouze po poradě s lékařem a na doporučení lékaře.

Pokud je u dětí ve věku od 6 měsíců a u dospívajících nutné užívat tento léčivý přípravek déle než 3 dny nebo pokud se příznaky zhoršují, poraďte se s lékařem.

Nesmí se podávat dětem mladším než 3 měsíce.

Otevřené balení se musí spotřebovat do 6 měsíců.

Porucha funkce ledvin

U pacientů s poruchou funkce ledvin je potřeba postupovat opatrně. Dávka by se měla udržovat co nejnižší (pacienti se závažným selháním ledvin viz bod 4.3).

Porucha funkce jater

U pacientů s poruchou funkce jater je třeba postupovat opatrně. Dávka by se měla udržovat co nejnižší (pacienti se závažným selháním jater viz bod 4.3).

Způsob podání Perorální podání.

Aby se umožnilo přesné dávkování, obsahuje balení dávkovač ve formě injekční stříkačky.

Před použitím lahvičku protřepejte.

Léčivý přípravek by se měl podávat po jídle s větším množstvím tekutiny.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na ibuprofen nebo jiná nesteroidní protizánětlivá léčiva (NSAID) nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedených v bodě 6.1.

Pacienti, u nichž se dříve projevily reakce přecitlivělosti (např. astma, rýma, angioedém nebo kopřivka) na kyselinu acetylsalicylovou nebo jiná nesteroidní protizánětlivá léčiva.

Anamnesticky gastrointestinální krvácení nebo perforace ve vztahu k předchozí léčbě NSAID.

Aktivní nebo anamnesticky rekurentní peptický vřed/hemoragie (dvě nebo více epizod prokázané ulcerace nebo krvácení).

Cerebrovaskulámí nebo jiné aktivní krvácení.

Závažné selhání jater, ledvin nebo závažné srdeční selhání (třída IV dle NYHA) (viz bod 4.4).

Poruchy srážlivosti (ibuprofen může způsobit prodloužení doby krvácení).

Poruchy hematopoézy neznámého původu jako je trombocytopenie.

Poslední trimestr těhotenství (viz bod 4.6).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

S opatrností je třeba postupovat při použití ibuprofenu u pacientů, trpících některými nemocemi, jejich průběh se může zhoršit:

-    systémový lupus erythematodes a smíšené onemocnění pojivové tkáně - zvýšené riziko aseptické meningitidy (viz bod 4.8),

-    hypertenze a/nebo srdeční selhání v anamnéze, vzhledem k hlášené retenci tekutin a vzniku edému, spojených s léčbou NSAID (viz bod 4.3 a 4.8),

-    snížená funkce ledvin, protože funkce ledvin se může dále zhoršit (viz body 4.3 a 4.8),

-    dysfunkce jater (viz body 4.3 a 4.8),

-    bezprostředně po větším chirurgickém zákroku.

U pacientů, trpících bronchiálním astmatem nebo alergickým onemocněním nebo majících tato onemocnění v anamnéze, se mohou objevit bronchospasmy.

Nežádoucí účinky lze minimalizovat použitím nejnižší účinné dávky po nejkratší dobu, nutnou pro zvládnutí symptomů (viz bod 4.2 a gastrointestinální a kardiovaskulární rizika níže).

Ibuprofen nemá být podáván společně s jinými NSAID včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy-2.

Starší pacienti

U starších pacientů je zvýšený výskyt nežádoucích reakcí na NSAID, zejména gastrointestinálního krvácení a perforací, které mohou být fatální (viz bod 4.2).

Gastrointestinální účinky

Gastrointestinální krvácení, ulcerace a perforace, které mohou být fatální, byly hlášeny u všech nesteroidních antirevmatik kdykoli během léčby, s varujícími příznaky ale i bez nich, i bez předchozí anamnézy závažných gastrointestinálních příhod.

Riziko gastrointestinálního krvácení, ulcerací a perforací stoupá se zvyšující se dávkou přípravku, u pacientů s anamnézou peptického vředu, zejména pokud byl komplikován krvácením nebo perforací (viz bod 4.3), a u starších osob. Tito pacienti by měli zahajovat léčbu nejnižší možnou dávkou.

U pacientů se zvýšeným rizikem nežádoucích účinků, mezi něž patří i pacienti dlouhodobě léčení acetylsalicylovou kyselinou v antiagregačních dávkách nebo jinými léky zvyšujícími gastrointestinální riziko (viz dále a bod 4.5), je vhodné zvážit současné podávání protektivních látek (např. misoprostol nebo inhibitory protonové pumpy).

Pacienti s anamnézou gastrointestinální toxicity, obzvláště ve starším věku, musí být poučeni, aby včas hlásili všechny neobvyklé gastrointestinální příznaky (zejména gastrointestinální krvácení), především na počátku léčby.

Obzvláštní opatrnost je doporučována u pacientů užívajících konkomitantní léčbu, která by mohla zvyšovat riziko ulcerací nebo krvácení (např. orálně podávané kortikosteroidy, antikoagulancia jako warfarin, SSRI nebo antiagregancia jako kyselina acetylsalicylová (viz bod 4.5).

Pokud se během léčby ibuprofenem, objeví gastrointestinální vředy nebo krvácení, musí být léčba ukončena.

Nesteroidní antirevmatika musí být podávána s opatrností pacientům s gastrointestinálními chorobami v anamnéze (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba), protože jejich stav se může touto léčbou zhoršit (viz bod 4.8).

Kožní reakce

Velmi vzácně byly ve vztahu k léčbě NSAID hlášeny závažné kožní reakce, z nichž některé byly fatální, včetně exfoliativní dermatitidy, Stevens-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy (viz bod 4.8). Těmito reakcemi jsou nejvíce ohroženi pacienti na počátku léčby, začátek reakce se nejčastěji objevuje během prvního měsíce léčby. Ibuprofen musí být vysazen při prvních známkách výskytu vyrážky, slizničních lézí nebo jakýchkoli jiných příznaků hypersensitivity

Ve výjimečných případech mohou být zdrojem závažných komplikovaných infekcí kůže a měkkých tkání plané neštovice. V současnosti nelze vyloučit vliv užívání NSAID na zhoršení průběhu těchto infekcí. Proto se v případech planých neštovic doporučuje vyhnout používání ibuprofenu.

Účinky na kardiovaskulární a cerebrovaskulární systém:

U pacientů, kteří mají v anamnéze hypertenzi a/nebo mírné až středně závažné kongestivní srdeční selhání, je nezbytné vhodné monitorování a doporučení, protože v souvislosti s léčbou NSAID byla hlášena retence tekutin a edémy.

Klinické studie poukazují na to, že podávání ibuprofenu, obzvláště ve vysokých dávkách (2400 mg/den), může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (např. infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody). Epidemiologické studie nepoukazují na zvýšené riziko arteriálních trombotických příhod při podávání nízkých dávek ibuprofenu (např. < 1200 mg/den).

Pacienti s nekontrolovanou hypertenzí, kongestivním srdečním selháním (NYHA II-III), prokázanou ischemickou chorobou srdeční, onemocněním periferních tepen a/nebo cerebrovaskulárním onemocněním smí být léčeni ibuprofenem pouze po důkladném zvážení a je třeba se vyhnout podávání vysokých dávek (2400 mg/den).

Obdobně je třeba zvážit zahájení dlouhodobé léčby u pacientů s rizikovými faktory pro kardiovaskulární choroby (např. hypertenze, hyperlipidemie, diabetes mellitus, kouření), zejména pokud je nutné podávat vysoké dávky ibuprofenu (2400 mg/den).

Další poznámky:

Velmi vzácně jsou hlášeny závažné, akutní reakce přecitlivělosti (např. anafylaktický šok). Po výskytu prvních příznaků reakce přecitlivělosti po podání přípravku IPROFENEX 100 mg/5 ml perorální suspense se musí léčba přerušit. Zdravotničtí pracovníci musí podle příznaků provést nezbytné postupy.

Ibuprofen může dočasně inhibovat činnost krevních destiček (agregaci trombocytů) a bylo prokázáno, že u normálních subjektů prodlužuje dobu krvácení. V této souvislosti je třeba pečlivě monitorovat stav pacientů s poruchami srážlivosti.

Preklinické údaje poukazují na to, že ibuprofen při současném podávání s kyselinou acetylsalicylovou může tlumit její vliv na agregaci krevních destiček. Tato interakce může omezit požadovaný protektivní účinek kyseliny acetylsalicylové na oběhový systém. Proto by se měl ibuprofen u pacientů, léčených kyselinou acetylsalicylovou jako antiagreganciem, užívat se zvláštní opatrností (viz bod 4.5).

Při dlouhodobém podávání IPROFENEX se doporučuje pravidelná kontrola parametrů jaterních funkcí, funkce ledvin a také krevního obrazu.

Bolest hlavy, která se může objevit během dlouhodobého podávání analgetik, se nesmí léčit podáváním vyšších dávek přípravku.

Kontinuální podávání analgetik, zejména kombinací několika léčivých látek, snižujících bolest, může způsobit poškození ledvin s rizikem selhání ledvin (analgetická nefropatie). Toto riziko se může zvýšit v důsledku tělesné námahy, spojené se ztrátou soli a dehydratací, a proto je třeba se mu vyhnout. Dospělí, užívající jiná nesteroidní analgetika nebo kyselinu acetylsalicylovou s denní dávkou větší než 75 mg, by tento přípravek neměli užívat.

U dehydratovaných dětí a dospívajících hrozí riziko poruchy funkce ledvin. Při zahajování léčby ibuprofenem u pacientů se značnou dehydratací je třeba postupovat s opatrností.

Stejně jako u jiných NSAID může i ibuprofen zamaskovat příznaky infekce a horečku.

Přípravek IPROFENEX obsahuje maltitol. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktózy by neměli tento přípravek užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

U pacientů, užívajících ibuprofen v kombinaci s jinými, níže uvedenými léčivými přípravky, by se mělo uvážit monitorování klinických a biologických parametrů.

Nedoporučuje se užívání v kombinaci následujícími léčivými přípravky:

Jiná NSAID včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy-2:

Vyhněte se souběžnému užívání dvou nebo více NSAID, protože by to mohlo zvýšit riziko nežádoucích účinků.

Kortikosteroidy:

Zvýšené riziko vzniku vředů zažívacího ústrojí nebo krvácení při současném užívání s NSAID (viz bod 4.4).

Kyselina acetylsalicylová:

Současné podávání ibuprofenu a kyseliny acetylsalicylové se obecně nedoporučuje vzhledem k možnosti zvýšeného výskytu nežádoucích účinků.

Experimentální údaje poukazují na to, že ibuprofen při současném podávání s nízkou dávkou kyseliny acetylsalicylové může kompetitivně inhibovat její vliv na agregaci krevních destiček. Ačkoliv panuje určitá nejistota týkající se extrapolace těchto údajů na klinickou situaci, nelze vyloučit možnost, že pravidelné a dlouhodobé užívání ibuprofenu může snížit kardioprotektivní účinek nízké dávky kyseliny acetylsalicylové. Při občasném užití ibuprofenu není klinicky významný vliv pravděpodobný (viz bod 5.1).

Zvláštní opatření, nezbytná při kombinovaném užívání s následujícími léčivými přípravky

Diuretika, inhibitory ACE, betablokátory a antagonisté receptoru angiotensinu II:

NSAID mohou snižovat účinek diuretik a ostatních antihypertenziv. U některých pacientů se sníženou funkcí ledvin (např. u dehydratovaných pacientů nebo u starších pacientů se zhoršenou funkcí ledvin) může kombinované užívání inhibitoru ACE, beta-adrenolytika nebo antagonistů receptoru angiotensinu II způsobit další zhoršení funkce ledvin včetně možného akutního selhání ledvin, které je obvykle reverzibilní. Proto by se měla taková kombinace používat s opatrností, zejména u starších pacientů. Takoví pacienti by měli být odpovídajícím způsobem hydratováni. Po zahájení kombinované léčby by se mělo uvážit monitorování funkce ledvin, jež by se dále mělo periodicky opakovat. Souběžné užívání přípravku IPROFENEX a draslík šetřících diuretik může vést k hyperkalémii.

Srdeční glykosidy, fenytoin, lithium:

Kombinované užívání přípravku IPROFENEX se srdečními glykosidy, fenytoinem nebo lithiem může zvyšovat koncentraci těchto léčivých přípravků v plazmě. V případě užívání přípravku podle doporučení (ne déle než 3 až 4 dny) není kontrola koncentrace lithia, srdečních glykosidů a fenytoinu v plazmě obvykle nutná.

Metotrexát:

Existují důkazy možného zvýšení koncentrace metotrexátu v plazmě. NSAID inhibují vylučování metotrexátu, co může vést ke snížení clearance metotrexátu. V případě léčby vysokými dávkami metotrexátu je třeba se užívání ibuprofenu (NSAID) vyhnout. Při léčbě nízkými dávkami metotrexátu je nutné vzít v úvahu riziko interakce mezi NSAID a metotrexátem, zejména u pacientů se zhoršenou funkcí ledvin. Během kombinované léčby metotrexátem a jinými NSAID je třeba funkci ledvin monitorovat. Doporučuje se opatrnost v případě podání NSAID a metotrexátu během období 24 hodin kvůli možnému zvýšení koncentrace metotrexátu v plazmě, které může vést ke zvýšené toxicitě.

Takrolimus:

V případě kombinovaného podání obou léčivých přípravků existuje zvýšené riziko nefrotoxicity.

Cyklosporin:

Zvýšené riziko nefrotoxicity.

Antikoagulancia:

NSAID mohou zvyšovat účinky antikoagulancií jako je warfarin (viz bod 4.4).

Protidestičkové látky a selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI):

Zvýšené riziko krvácení ze zažívacího ústrojí (viz bod 4.4).

Sulfonylmočovina:

Klinické studie prokázaly interakce mezi NSAID a antidiabetiky (deriváty sulfonylmočoviny). Navzdory skutečnosti, že dosud nebyly popsány interakce mezi ibuprofenem a deriváty sulfonylmočoviny, doporučuje se jako bezpečnostní opatření při kombinovaném užívání kontrolovat koncentraci glukózy v krvi.

Zidovudin:

Zvýšené riziko hematologické toxicity při užívání NSAID spolu se zidovudinem. Existují důkazy zvýšeného rizika hemartrózy a hematomu u HIV pozitivních hemofiliků, léčených souběžně zidovudinem a ibuprofenem.

Probenecid a sulfinpyrazon:

Léčivé přípravky, obsahující probenecid nebo sulfinpyrazon, mohou prodlužovat vylučování ibuprofenu.

Baklofen:

Po zahájení užívání ibuprofenu se může objevit toxický účinek baklofenu.

Ritonavir:

Ritonavir může zvyšovat koncentrace NSAID v plazmě.

Aminoglykosidy:

NSAID může snižovat vylučování aminoglykosidů.

Chinolonová antibiotika:

Data z experimentů na zvířatech naznačují, že NSAID mohou zvyšovat riziko křečí, spojených s chinolonovými antibiotiky. Pacienti, užívající NSAID a chinoliny, mohou vykazovat zvýšené riziko vzniku křečí.

Vorikonazol nebo flukonazol:

Ve studii s vorikonazolem a flukonazolem (inhibitory enzymu CYP2C9) bylo zjištěno zvýšení vlivu ibuprofenu o zhruba 80 až 100% S (+). V případě kombinovaného podání silných inhibitorů CYP2C9, zejména v případě podávání velkých dávek ibuprofenu s vorikonazolem a flukonazolem, je třeba zvážit snížení dávky ibuprofenu.

Kaptopril:

Experimentální studie naznačují, že ibuprofen inhibuje účinek kaptoprilu na vylučování sodíku.

Cholestyramin:

Při kombinovaném užívání ibuprofenu a cholestyraminu je absorpce ibuprofenu opožděna a snížena (25%). Léčivé přípravky je třeba podávat s intervalem několika hodin.

Mifepriston:

Po podání mifepristonu se nesmí NSAID podávat 8-12 dnů, protože by mohla snížit účinek mifepristonu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Fertilita

Existují určité důkazy, že léčiva, která inhibují cyklooxygenázu/syntézu prostaglandinů, ovlivňují ovulaci a tím mohou způsobovat poškození ženské fertility. Poškození je reverzibilní a odezní po ukončení terapie.

Těhotenství

Inhibice syntézy prostaglandinu může mít nepříznivý vliv na průběh těhotenství a/nebo vývoj embrya či plodu. Data z epidemiologických studií udávají zvýšené riziko samovolného potratu, vrozených malformací srdce a rozštěpu stěny břišní po užívání inhibitorů syntézy prostaglandinu během raného období těhotenství. Absolutní riziko kardiovaskulární malformace se zvýšilo od méně než 1 % až na přibližně 1,5 %.

Předpokládá se, že se riziko zvyšuje s dávkou a délkou léčby. U zvířat se prokázalo, že podání inhibitorů syntézy prostaglandinu vede ke zvýšení pre- a postimplantačních ztrát a k fetální/embryonální letalitě. Kromě toho byla u zvířat, jimž byly během organogeneze podávány inhibitory syntézy prostaglandinu, hlášena zvýšená četnost různých vrozených malformací včetně malformací kardiovaskulárních.

V    průběhu prvního a druhého trimestru těhotenství by se neměl ibuprofen podávat, není-li to naprosto nutné. Užívá-li ibuprofen žena, jež se snaží otěhotnět, nebo během prvního a druhého trimestru těhotenství, měla by být dávka co nejnižší a doba léčby co nejkratší.

Během třetího trimestru těhotenství mohou všechny inhibitory syntézy prostaglandinu ovlivňovat plod a vystavit jej:

-    kardiopulmonální toxicitě (s předčasným uzavřením duktus arteriosus a pulmonální hypertenzí)

-    renální dysfunkci, která může progredovat v renální selhání s oligohydramnion.

V    případě matky a novorozence na konci těhotenství:

-    možné prodloužení doby krvácení, antiagregační účinek, který se může vyskytnout i v případě užívání velmi nízkých dávek

-    inhibici děložních kontrakcí, vedoucí k opožděnému nebo prodlouženému průběhu porodu.

Z těchto důvodů je použití ibuprofenu během třetího trimestru těhotenství kontraindikováno.

Kojení

S mateřským mlékem se vylučuje jen nevýznamné množství ibuprofenu a jeho metabolitů. Protože není momentálně znám žádný škodlivý účinek na novorozence, není obvykle nutné při krátkodobém užívání ibuprofenu v doporučených dávkách kojení přerušovat.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Po požití NSAID se mohou objevit nežádoucí účinky jako závratě, ospalost, únava a vizuální poruchy. Pokud se tyto nežádoucí účinky objeví, pacient nesmí řídit nebo obsluhovat stroje.

4.8    Nežádoucí účinky

Jako základ pro hodnocení nežádoucích účinků byly přijaty následující hodnoty četnosti:

Velmi časté: >1/10

Časté: >1/100 až <1/10

Méně časté: >1/1 000 až <1/100

Vzácné: >1/10 000 až < 1/1 000

Velmi vzácné: <1/10 000

Neznámé: z dostupných údajů je nelze určit.

Přehled následujících nežádoucích účinků zahrnuje všechny známé nežádoucí účinky, které se vyskytly během léčby ibuprofenem, včetně nežádoucích účinků pozorovaných u pacientů s revmatickými onemocněními, kteří jsou léčeni dlouhodobě vysokými dávkami. Uvedené četnosti, vyšší než hlášení velmi vzácných účinků, se týkají krátkodobého užívání denních dávek až do maxima 1 200 mg ibuprofenu u perorálních forem a až do maxima 1 800 mg u čípků (= 60 ml perorální suspenze přípravku IPROFENEX 100 mg/5 ml maximální denní dávky pro dospělé a dospívající starší 12 let).

Infekce a infestace

Velmi vzácně hlášené zhoršení zánětlivých stavů, souvisejících s infekcí (např. se vznikem nekrotizující fasciitidy), spojené s užíváním nesteroidních protizánětlivých léčiv. To pravděpodobně souvisí s mechanismem účinku nesteroidních protizánětlivých léčiv. Pacientovi se musí doporučit, aby se v případě výskytu příznaků infekce nebo zhoršení při užívání přípravku IPROFENEX 100 mg/5 ml perorální suspense co nejdříve spojil s lékařem. Je třeba provést vyšetření, zda se jedná o indikaci protiinfekční léčby nebo léčby antibiotiky. Velmi vzácně se při užívání ibuprofenu pozorují symptomy aseptické meningitidy se ztuhlostí krku, bolestí hlavy, nevolností, zvracením, horečkou nebo poruchami vědomí. Náchylné osoby jsou pravděpodobně pacienti s autoimunními poruchami (SLE, smíšeným onemocněním pojivové tkáně).

Poruchy krve a lymfatického systému

Velmi vzácné: hematopoetické poruchy (anémie, leukopenie, trombocytopenie, pancytopenie,

agranulocytóza). Prvními známkami jsou: horečka, bolest v krku, povrchové vředy v ústech, příznaky podobné chřipce, těžké vyčerpání, nevysvětlitelné krvácení a tvorba podlitin.

Poruchy imunitního systému

Méně časté:    reakce přecitlivělosti s kožními vyrážkami a pruritem a astmatické záchvaty (s

možným snížením arteriálního krevního tlaku).

Pacient by měl být informován, že v takovém případě je nezbytné okamžité ohlášení lékaři a přerušení užívání přípravku IPROFENEX.

Velmi vzácné: těžké generalizované reakce přecitlivělosti. Mohou se projevovat jako otoky tváře,

jazyka a hrtanu s vnitřním zúžením dýchacích cest, dyspnoe, tachykardií, palpitacemi, hypotenzí a až život ohrožujícím šokem.

V případě výskytu některého z těchto příznaků, k nimž může dojít i po prvním požití přípravku, je nezbytné okamžité kontaktovat lékaře.

Psychiatrické poruchy

Velmi vzácné: psychotické reakce, deprese.

Poruchy nervového systému

Méně časté: poruchy centrálního nervového systému jako bolesti hlavy, závratě, nespavost, ospalost, rozrušení, podrážděnost a únava.

Velmi vzácné: aseptická meningitida.

Poruchy oka

Méně časté:    poruchy vidění.

Poruchy ucha a labyrintu

Vzácné:    tinnitus, závrať.

Srdeční poruchy

Velmi vzácné: v souvislosti s léčbou NSAID byly hlášeny palpitace, srdeční selhání, infarkt myokardu, edém a hypertenze.

Klinické studie poukazují na to, že podávání ibuprofenu, obzvláště ve vysokých dávkách (2400 mg/den), může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (např. infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody) (viz bod 4.4).

Cévní poruchy

Velmi vzácné: hypertenze.

Gastrointestinální poruchy

Nejčastěji pozorované nežádoucí účinky jsou gastrointestinální. Mohou se objevit žaludeční vředy, perforace nebo gastrointestinální krvácení, někdy fatální, zejména u starších pacientů (viz bod 4.4). Po léčbě byly pozorovány nausea, zvracení, průjem, nadýmání, zácpa, dyspepsie, bolest břicha, melena, hematemeza, ulcerózní stomatitida, exacerbace kolitidy a Crohnovy choroby (viz bod 4.4). Méně často byla hlášena gastritida.

Časté:    poruchy zažívacího ústrojí jako pálení žáhy, bolest břicha, nausea, zvracení,

nadýmání, průjem, zácpa a mírné krvácení ze zažívacího ústrojí, ve vzácných případech způsobující anémii.

Méně časté: ulcerace zažívacího ústrojí s možným krvácením a perforací. Ulcerózní stomatitida, exacerbace ulcerózní kolitidy a Crohnovy choroby (viz bod 4.4), gastritida.

Velmi vzácné: ezofagitida, pankreatitida, membránovité zúžení střev.

Pacient by měl být instruován, aby v případě silné bolesti v podbřišku, zvracení krve nebo tmavé dehtovité stolice přerušil užívání přípravku a spojil se okamžitě s lékařem.

Poruchy jater a žlučových cest

Velmi vzácné: poruchy funkce jater, poškození jater, zejména při dlouhodobé léčbě, selhání jater, akutní hepatitida.

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Méně časté:    různé kožní vyrážky.

Velmi vzácné:

-    mohou se vyskytnout závažné formy kožních reakcí jako erythema multiforme

-    reakce, při nichž vnikají puchýře, včetně Stevens-Johnsonova syndromu a toxické epidermální

nekrolýzy

-    výjimečně se vyskytující závažné infekce kůže a měkkých tkání jako komplikace průběhu planých neštovic.

Poruchy ledvin a močových cest

Velmi vzácné:

-    může se vyskytnout snížené vylučování močoviny a edém, zejména u pacientů s hypertenzí, a také selhání ledvin, nefrotický syndrom, intersticiální nefritida, doprovázená případně akutním selháním ledvin,

-    papilární nekróza, zejména při dlouhodobém užívání,

-    zvýšená koncentrace močoviny v krvi.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

U dětí může požití více než 400 mg/kg vyvolat určité symptomy. U dospělých je reakce na dávku méně vyhraněná. Poločas u předávkování je 1,5-3 hodiny.

Symptomy

U většiny pacientů, kteří požili klinicky významné množství NSAID, dojde jen k nevolnosti, zvracení, bolesti podbřišku nebo vzácněji k průjmu. Možný je také tinnitus, bolest hlavy a krvácení ze zažívacího ústrojí. Při závažnější otravě lze zaznamenat toxický vliv na centrální nervový systém, projevující se jako ospalost, příležitostně excitace a dezorientace nebo kóma. Někdy se u pacientů objeví křeče. Při závažné otravě může dojít k metabolické acidóze a může se prodloužit protrombinový čas/INR, pravděpodobně kvůli interferenci s činností faktorů srážení v krevním oběhu. Může dojít k akutnímu selhání ledvin a poškození jater. U astmatiků je možné zhoršení astmatu.

Léčba

Léčba by měla být symptomatická a podpůrná a měla by zahrnovat udržování průchodných dýchacích cest a monitorování srdečních a vitálních známek až do stabilizovaného stavu. Jestliže od požití potenciálně toxického množství uběhla méně než jedna hodina, zvažte perorální podání živočišného uhlí. Časté nebo dlouhotrvající křeče by se měly léčit intravenózně podaným diazepamem nebo lorazepamem. U astmatu podávejte bronchodilatační přípravky.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: nesteroidní protizánětlivá a protirevmatická léčiva; deriváty kyseliny propionové.

ATC kód: M01AE01

Ibuprofen je nesteroidní protizánětlivé léčivo (NSAID), jehož účinnost inhibice syntézy prostaglandinu byla stanovena pomocí běžně používaných zvířecích experimentálních modelů zánětlivých stavů. U člověka snižuje ibuprofen bolest, způsobenou zánětem, otok a horečku. Ibuprofen kromě toho vratně inhibuje shlukování destiček.

Klinická účinnost ibuprofenu byla potvrzena v léčbě bolesti mírné až středně závažné intenzity, jako je bolest zubů, bolest hlavy a při symptomatické léčbě horečky.

Analgetická dávka u dětí je 7 až 10 mg/kg tělesné hmotnosti až do maxima 30 mg/kg denně. K nástupu účinku přípravku IPROFENEX dochází 15 minut po podání. Účinek spojený se snížením horečky trvá u dětí až 8 hodin.

Experimentální údaje poukazují na to, že ibuprofen při současném podávání s nízkou dávkou kyseliny acetylsalicylové může kompetitivně inhibovat její vliv na agregaci krevních destiček. Některé farmakodynamické studie ukazují, že pokud byla užita jednorázová dávka 400 mg ibuprofenu během 8 h před nebo do 30 min po podání kyseliny acetylsalicylové s rychlým uvolňováním (81 mg), došlo ke sníženému účinku kyseliny acetylsalicylové na tvorbu tromboxanu nebo agregaci destiček. Ačkoliv panuje určitá nejistota týkající se extrapolace těchto údajů na klinickou situaci, nelze vyloučit možnost, že pravidelné a dlouhodobé užívání ibuprofenu může snížit kardioprotektivní účinek nízké dávky kyseliny acetylsalicylové. Při občasném užití ibuprofenu není klinicky významný vliv pravděpodobný (viz bod 4.5).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

U dětí nebyly provedeny žádné samostatné farmakokinetické studie tohoto léčivého přípravku. Prověření odborné literatury potvrzuje, že vstřebávání, metabolismus a vylučování ibuprofenu u dětí probíhá podobně jako u dospělých.

Vstřebávání:

Po perorálním podání se ibuprofen částečně vstřebává v žaludku a pak kompletně v tenkém střevě. Distribuce:

Podíl navázání na bílkoviny plazmy je zhruba 99 %.

Biotransformace a vylučování:

Po zmetabolizování v játrech (hydroxylací, karbonylací, konjugací) se farmakologicky neaktivní metabolity kompletně vyloučí, především ledvinami (90 %) a žlučí. Poločas u zdravých osob i u pacientů s poruchami jater a ledvin se pohybuje od 1,8 do 3,5 hodiny.

Selhání ledvin

Protože se ibuprofen a jeho metabolity vylučují hlavně ledvinami, může u pacientů s nedostatečnou funkcí ledvin v různém stupni docházet ke změnám farmakokinetických vlastností léčiva.

U pacientů se selháním ledvin bylo oproti kontrolní skupině zdravých dobrovolníků hlášeno snížení vazby na bílkoviny, zvýšené koncentrace celkového ibuprofenu a nevázaného enanciomeru (S)-ibuprofenu v plazmě a zvýšené hodnoty plochy pod křivkou (AUC) u enanciomerů (S/R).

V závěrečném stadiu selhání ledvin byly u dialyzovaných pacientů průměrné hodnoty frakcí volného ibuprofenu zhruba 3 % oproti zhruba 1 % u zdravých dobrovolníků. Závažné poruchy funkce ledvin mohou vést k akumulaci metabolitů ibuprofenu. Význam této skutečnosti není znám. Metabolity mohou být vyloučeny hemodialýzou (viz bod 4.3).

Poruchy funkce jater

Poruchy jater, způsobené alkoholem, s mírným nebo středně závažným selháním jater nezpůsobovaly výrazné změny farmakokinetických parametrů. Jaterní onemocnění mohou ovlivnit kinetiku vylučování ibuprofenu. U pacientů s cirhózou jater a se středně závažnou insuficiencí jater (stupně 610 podle Child-Pughovy stupnice) bylo pozorováno dvojnásobné prodloužení poločasu, přičemž hodnota AUC poměru (S/R) enanciomeru byla výrazně nižší než u kontrolní skupiny zdravých dobrovolníků, což naznačuje metabolické poruchy inverze (R) enanciomeru ibuprofenu na aktivní (S)-enanciomer (viz též bod 4.3).

5.3 Předklinické údaje, vztahující se k bezpečnosti

Subchronická a chronická toxicita ibuprofenu ve studiích na zvířatech byla pozorována hlavně ve formě ulcerace a postižení zažívacího ústrojí. Studie in vitro a in vivo neprokázaly žádné klinicky významné důkazy mutagenního účinku ibuprofenu. Studie na potkanech a myších neprokázaly žádný karcinogenní účinek ibuprofenu.

Ibuprofen způsobil inhibici ovulace u králíků a poruchy uhnízdění vajíčka u některých zvířecích druhů (králíků, potkanů, myší). Experimentální studie na potkanech a králících prokázaly, že ibuprofen prochází placentou. Podání toxické dávky těhotné samici vedlo ke zvýšení podílu vrozených malformací (malformací nitrokomorových přepážek) u potomků potkanů.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek

Hypromelosa Xanthanová klovatina Glycerol (E422)

Natrium-benzoát (E211)

Roztok maltitolu (E965)

Dihydrát natrium-citrátu Monohydrát kyseliny citronové Sodná sůl sacharinu (E954)

Chlorid sodný

Jahodové aroma (aromatické látky, propylenglykol, voda)

Čištěná voda

6.2    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

2 roky.

Po prvním otevření: 6 měsíců.

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Chraňte před chladem nebo mrazem.

6.5    Druh obalu a obsah balení

Papírová krabička obsahuje:

-    bílou PET lahvičku s adaptérem, uzavřenou polyethylenovým dětským bezpečnostním šroubovacím uzávěrem spojeným s pojistným kroužkem indikujícím první otevření,

-    5 ml stříkačku LDPE-polystyren pro perorální podání (dělenou po 0,1 ml),

-    příbalovou informaci.

Lahvička obsahuje 120 ml nebo 100 ml perorální suspenze. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nevyužitý léčivý přípravek nebo odpadový materiál musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Zaklady Farmaceutyczne POLPHARMA SA

ul. Pelplinska 19

83-200 Starogard Gdanski

Polsko

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO

07/260/14-C

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 6.8.2014

10. DATUM REVIZE TEXTU

21.11.2015

13