Imodium
sp.zn. sukls202662/2013
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
IMODIUM
tvrdé tobolky
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tobolka obsahuje loperamidi hydrochloridum 2 mg.
Pomocné látky se známým účinkem:
Jedna tobolka obsahuje 127 mg monohydrátu laktosy (viz bod 4.4). Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tvrdé tobolky
Tvrdé želatinové tobolky neprůsvitné, vrchní část tmavě zelené barvy, spodní část světle zelené barvy. Obsah tobolky je bílý až slabě žlutavý prášek.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Loperamid-hydrochlorid je určen k symptomatické léčbě akutního a chronického průjmu.
U pacientů s ileostomií jej lze použít k redukci počtu stolic, objemu stolice a úpravě její hustoty.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dospělí a děti od 6 do 17 let Tobolky je zapotřebí zapíjet.
Akutní průjem: Počáteční dávka činí dvě tobolky (4 mg) pro dospělé a jedna tobolka (2 mg) pro děti, následuje jedna tobolka (2 mg) po každé další řídké stolici.
Chronický průjem: Počáteční dávka činí dvě tobolky (4 mg) denně pro dospělé a jedna tobolka (2 mg) denně pro děti; tato počáteční dávka by měla být upravována až do dosažení 1-2 tuhých stolic denně, čehož je obvykle docíleno udržovací dávkou 1-6 tobolek (2 mg - 12 mg) denně.
Maximální dávka pro akutní a chronický průjem je 8 tobolek (16 mg) denně pro dospělé, u dětí je zapotřebí určovat dávku ve vztahu k tělesné hmotnosti (3 tobolky/20 kg), avšak nelze překročit 8 tobolek denně.
Tělesná hmotnost dítěte v kilogramech (kg) |
Nejvyšší počet tobolek za den |
od 14 kg |
nikdy více než 2 tobolky |
od 20 kg |
nikdy více než 3 tobolky |
od 27 kg |
nikdy více než 4 tobolky |
od 34 kg |
nikdy více než 5 tobolek |
od 40 kg |
nikdy více než 6 tobolek |
od 47 kg |
nikdy více než 7 tobolek |
od 54 kg |
nikdy více než 8 tobolek |
Starší pacienti
Úprava dávkování u starších pacientů není zapotřebí.
Ledvinové poškození
Úprava dávkování u pacientů s ledvinovým poškozením není zapotřebí.
Jaterní poškození
Třebaže farmakokinetické údaje u pacientů s jaterním poškozením nejsou k dispozici, je u těchto pacientů zapotřebí užívat loperamid-hydrochlorid s opatrností vzhledem ke sníženému metabolizmu prvního průchodu játry (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití).
4.3 Kontraindikace
- Loperamid-hydrochlorid je kontraindikován u pacientů se známou přecitlivělostí k loperamid-hydrochloridu nebo ke kterékoli další složce přípravku.
- Loperamid-hydrochlorid tvrdé tobolky se nesmí podávat dětem do 6 let.
- Loperamid-hydrochlorid se nesmí užívat jako primární léčba:
o u pacientů s akutní dyzenterií (charakterizované přítomností krve ve stolici a vysokou horečkou);
o u pacientů s akutní ulcerativní kolitidou
o u pacientů s bakteriální enterokolitidou způsobenou invazivními organizmy, k nimž patří např. Salmonella, Shigella a Campylobacter.
o u pacientů s pseudomembranózní kolitidou v souvislosti s léčbou širokospektrými antibiotiky.
Loperamid-hydrochlorid se nesmí užívat obecně tam, kde by útlum peristaltiky mohl vést k možnému riziku závažných následků, k nimž patří ileus, megakolon a toxický megakolon. Léčbu loperamid-hydrochloridem je nutno okamžitě ukončit, když se objeví obstipace, abdominální distenze nebo ileus.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Léčba průjmu loperamid-hydrochloridem je pouze symptomatická. Kdykoli lze diagnostikovat etiologii, měla by být v případě potřeby zahájena specifická léčba.
U pacientů trpících průjmem, zejména u dětí, může dojít k úbytku tekutin a elektrolytů. V těchto případech je nejvýznamnějším opatřením patřičná náhrada tekutin a elektrolytů.
Nenastane-li u akutního průjmu klinické zlepšení do 48 hodin, má být podávání loperamid-hydrochloridu ukončeno a pacientovi doporučeno vyhledat lékaře.
U pacientů s AIDS, u nichž je průjem léčen loperamid-hydrochloridem, by měla být léčba ukončena při prvních příznacích abdominální distenze. U pacientů s AIDS a infekční kolitidou způsobenou virovými i bakteriálními patogeny, kteří byli léčeni loperamid-hydrochloridem, se vyskytla izolovaná hlášení zácpy se zvýšeným rizikem toxického megakolonu.
Třebaže farmakokinetické údaje u pacientů s jaterním poškozením nejsou k dispozici, je u těchto pacientů zapotřebí užívat loperamid-hydrochlorid s opatrností vzhledem ke sníženému metabolizmu prvního průchodu játry. Tento lék musí být užíván s opatrností u pacientů s jaterním poškozením, které může znamenat relativní předávkování vedoucí k intoxikaci CNS.
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, Lappovým nedostatkem laktasy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy, by tento přípravek neměli užívat.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Neklinická data prokázala, že loperamid je substrátem P-glykoproteinu.
Současné užívání loperamidu (jednotlivé dávky 16 mg) s chinidinem nebo ritonavirem, patřícím k inhibitorům P-glykoproteinu, způsobuje 2 až 3 násobné zvýšení plazmatických hladin loperamidu. Klinický význam těchto farmakokinetických interakcí s inhibitory P-glykoproteinu při doporučeném dávkování loperamidu není znám.
Současné užívání loperamidu (jednotlivé dávky 4 mg) a itrakonazolu, inhibitoru CYP3A4 a P-glykoproteinu, způsobuje 3 až 4 násobné zvýšení plazmatických koncentrací loperamidu. Inhibitor CYP2C8 gemfibrozil zvyšuje ve stejné studii loperamid přibližně dvojnásobně. Kombinace itrakonazolu a gemfibrozilu způsobuje 4 násobné zvýšení vrcholových plazmatických hladin loperamidu a 13 násobné zvýšení celkové plazmatické expozice. Tato zvýšení nesouvisela s účinkem na centrální nervový systém (CNS) měřeno psychomotorickými testy (např. subjektivní ospalosti a testem Digit Symbol Substitution Test).
Současné užívání loperamidu (jednotlivé dávky 16 mg) a ketokonazolu, inhibitoru CYP3A4 a P-glykoproteinu, způsobuje 5 násobné zvýšení plazmatických koncentrací loperamidu. Toto zvýšení nesouviselo se zvýšeným farmakodynamickým účinkem měřeným pupillometrií.
Současná léčba perorálním desmopresinem způsobila 3 násobné zvýšení plazmatických hladin desmopresinu, pravděpodobně vzhledem ke snížené gastrointestinální motilitě.
Lze očekávat, že léky se stejnými farmakologickými vlastnostmi mohou zvyšovat účinek loperamidu, a že léky, které zrychlují gastrointestinální pasáž, mohou účinek snižovat.
4.6 Těhotenství a kojení
Užívání v těhotenství:
Užívání tohoto léku v těhotenství se nedoporučuje. Těhotným ženám je zapotřebí doporučit konzultaci s lékařem týkající se vhodné léčby.
Užívání v období kojení:
Malá množství loperamidu se mohou objevit v lidském mateřském mléce.
Užívání tohoto léku v období kojení se nedoporučuje. Kojícím ženám je zapotřebí doporučit konzultaci s lékařem týkající se vhodné léčby.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Při léčbě příznaků průjmu loperamid-hydrochloridem se může dostavit únava, závratě nebo ospalost. Při řízení vozidel nebo obsluze strojů se proto doporučuje zvýšená opatrnost.
4.8 Nežádoucí účinky
Dospělí a děti > 12 let
Bezpečnost loperamid-hydrochloridu byla hodnocena u 3076 dospělých a dětí > 12 let, kteří se účastnili 31 kontrolovaných a nekontrolovaných klinických studií s loperamid-hydrochloridem při léčbě průjmu. Z těchto se 26 studií týkalo akutního průjmu (N=2755) a 5 studií se týkalo chronického průjmu (N=321).
Nejčastěji hlášené (tj. s incidencí > 1%) nežádoucí účinky v klinických studiích s loperamid-hydrochloridem u akutního průjmu: zácpa (2,7%), plynatost (1,7%) bolesti hlavy (1,2%) a nauzea (1,1%). V klinických studiích u chronického průjmu byly nejčastěji hlášené (tj. s incidencí > 1%) nežádoucí účinky: plynatost (2,8%), zácpa (2,2%), nauzea (1,2%) a závratě (1,2%).
Tabulka 1 uvádí nežádoucí účinky hlášené při užívání loperamid-hydrochloridu v klinických studiích (u akutního i chronického průjmu) nebo postmarketingovém sledování.
Četnosti výskytu jsou řazeny dle této konvenční klasifikace: velmi časté ( >1/10), časté ( >1/100 do <1/10), méně časté (>1/1000 do <1/100), vzácné (>1/10 000 do <1/1000), velmi vzácné (<1/10 000).
Tabulka 1 Nežádoucí účinky
Třída orgánových systémů |
Indikace | ||
Akutní (N=2755) |
Chronický (N=321) |
Akutní + chronický průjem a postmarketingové sledování | |
Poruchy imunitního systému reakce hypersenzitivity^ anafylaktická reakce (včetně anafylaktického šoku), a anafylaktoidní reakce3 |
vzácné | ||
Poruchy nervového systému bolesti hlavy závratě ospalosť ztráta vědomí , stupor , snížená úroveň vědomí , hypertonie , abnormální koordinace3 |
časté méně časté |
méně časté časté |
časté časté méně časté vzácné |
Poruchy oka • , a mioza |
vzácné | ||
Gastrointestinální poruchy zácpa, nauzea, plynatost bolesti břicha, abdominální diskomfort, suchost v ústech bolesti v nadbřišku, zvracení dyspepsie |
časté méně časté méně časté |
časté méně časté méně časté |
časté méně časté méně časté |
ileus (včetně paralytického ileu) megakolon3 (včetně toxického megakolonu ) |
méně časté |
méně časté vzácné |
abdominální distenze |
vzácné |
vzácné | |
Poruchy kůže a podkožních orgánů |
méně časté |
méně časté | |
Poruchy kůže a podkožních orgánů bulózní erupce (včetně Stevens-Johnsonova syndromu, toxická epidermální nekrolýza a erythema multiforme), angioedéma, kopřivkaa, pruritusa |
vzácné | ||
Poruchy ledvin a močových cest ^,.a retence moči |
vzácné | ||
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace a |
vzácné |
a: Tento údaj je založen na postmarketingovém hlášení u loperamid-hydrochloridu. Údaje v postmarketingovém hlášení nerozlišovaly mezi chronickými a akutními indikacemi nebo dospělými a dětmi, proto byla frekvence odhadnuta ze všech klinických studií s loperamid-hydrochloridem, včetně studií s dětmi <12 years (N=3683). b: Viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití.
U nežádoucích účinků, kde nejsou uvedeny frekvence, nebyl údaj sledován nebo nebyl vyhodnocen jako nežádoucí účinek v této indikaci.
Pediatrická populace
Bezpečnost loperamid-hydrochloridu byla hodnocena u 607 pacientů ve věku 10 dní až 13 let, kteří se zúčastnili ve 13 kontrolovaných a nekontrolovaných klinických studiích s loperamid-hydrochloridem při léčbě akutního průjmu. Nežádoucí účinky loperamid-hydrochloridu byly u této populace všeobecně podobné těm, které se vyskytovaly v klinických studiích s loperamid-hydrochloridem u dospělých a dětí ve věku 12 let a starších.
4.9 Předávkování
Příznaky
V případě předávkování (včetně relativního předávkování způsobeného jaterní dysfunkcí) se mohou objevit útlum CNS (stupor, poruchy koordinace, ospalost, mióza, svalová hypertonie a dechový útlum) retence moči a ileus. Děti mohou být citlivější k účinkům na CNS než dospělí.
Léčba
Pokud se objeví příznaky předávkování, může být podán naloxon jako antidotum. Vzhledem ke skutečnosti, že délka působení loperamidu přesahuje účinek naloxonu (což může činit 1-3 hodiny), může nastat potřeba opakovaného podání naloxonu. Pacient má být proto nejméně 48 hodin pečlivě monitorován, aby mohl být včas rozpoznán případný útlum CNS.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Antidiaroika, antipropulsiva, loperamid ATC kód: A07 DA03
Loperamid se váže na opioidní receptory ve stěně střevní. Následně inhibuje uvolňování acetylcholinu a prostaglandinů, čímž zklidňuje propulzní peristaltiku a prodlužuje dobu střevní pasáže. Loperamid zvyšuje tonus análního sfinkteru, a snižuje tak inkontinenci a nutkání na stolici.
Vzhledem k vysoké afinitě loperamidu ke stěně střevní a vysokému stupni biotransformace při prvním průchodu játry (first-pass metabolism) loperamid téměř neprostupuje do systémové cirkulace.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Loperamid se snadno vstřebává ze střeva, ale je téměř úplně vychytáván játry, kde je metabolizován, konjugován a vylučován žlučí.
Biologický poločas loperamidu představuje u člověka přibližně 11 hodin s rozmezím 9-14 hodin. Studie distribuce u laboratorních potkanů vykazují vysokou afinitu loperamidu ke střevní stěně s přednostní vazbou na receptory longitudinální svalové vrstvy. Eliminace probíhá převážně oxidativní N-demetylací, která je hlavní cestou odbourávání loperamidu. Vylučování nezměněného loperamidu a metabolitů se děje převážně stolicí.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Toxikologické studie loperamidu u psů v denních dávkách až do 5 mg/kg/den (30násobek nejvyšší denní dávky pro člověka „Maximum Human Use Level“ (MHUL)) a 40 mg/kg/den (240násobek MHUL) po 12 měsíců a u laboratorních potkanů po18 měsíců neprokázaly jiný toxický účinek než snížení přírůstků hmotnosti a snížení přijímání potravy. „No Toxic Effect Levels“ (NTEL) činily v těchto studiích 1,25 mg/kg/den (8násobek MHUL) u psů a 10 mg/kg/den (60násobek MHUL) u laboratorních potkanů.
Výsledky prováděných studií in vivo a in vitro prokázaly, že loperamid není genotoxický.
Nebyl prokázán kancerogenní potenciál. Ve studiích zaměřených na reprodukci u laboratorních potkanů byla ve velmi vysokých dávkách loperamidu (40 mg/kg/den - 240násobek MHUL) shledána narušená fertilita a fetální přežití v souvislosti s maternální toxicitou. Nižší dávky nevykázaly žádný účinek na maternální nebo fetální zdraví a neovlivnily peri- a postnatální vývoj.
Preklinické účinky byly pozorovány pouze v dávkách, které znamenaly značné navýšení nejvyšších dávek u člověka a jejich význam pro klinické použití je malý.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Monohydrát laktosy, kukuřičný škrob, mastek, magnesium-stearát
Tobolku tvoří: žlutý oxid železitý, černý oxid železitý, patentní modř V, erythrosin, oxid titaničitý a želatina.
6.2 Inkompatibility
Inkompatibility nejsou známy.
6.3 Doba použitelnosti
5 let
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a velikost balení
Blistr Al/PVC, krabička.
Velikost balení: 20 tvrdých tobolek.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
JANSSEN-CILAG
1, RUE CAMILLE DESMOULINS
TSA 91003
92787 ISSY LES MOULINEAUX CEDEX 9 FRANCIE
Souběžný dovozce:
Galmed, a.s., Těšínská 1349/296, 716 00 Ostrava-Radvanice, Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
49/071/92-S/C/PI/002/14
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
26.3.2014
10. DATUM REVIZE TEXTU
26.3.2014
7/7