sp.zn. sukls224585/2015 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Hydrochlorothiazid Léčiva 25 mg, tablety

2. KVANTITATIVNÍ A KVALITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje hydrochlorothiazidum 25 mg. Pomocná látka se známým účinkem: monohydrát laktosy. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta

Popis přípravku: bílé nebo téměř bílé, kulaté, ploché tablety se zkosenými hranami a půlicí rýhou na jedné straně. Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

•    Mírně až středně těžká hypertenze v monoterapii, při nedostatečném hypotenzním účinku a u těžké hypertenze v kombinaci s dalšími antihypertenzivy.

•    Edémy při městnavém srdečním selhání, nefrotickém syndromu (pokud nedošlo k význačnému poklesu glomerulární filtrace), při jaterní cirhóze.

•    Hyperkalciurie (k prevenci tvorby kalciových ledvinných kamenů).

Přípravek je určen dospělým i dětem, léková forma však není vhodná pro děti do 3 let.

4.2    Dávkování a způsob podání

Dávkování je individuální podle onemocnění a reakce pacienta.

Při hypertenzi se podává 12,5-50 mg (1/2-2 tablety) denně ráno při snídani nebo rozděleně ve 2 dávkách. Udržovací dávka je 12,5-25 mg (1/2-1 tableta) ráno. Při kombinaci s jinými antihypertenzivy je možno dávku snížit.

Při léčbě edémů se podává iniciální dávka 50-100 mg (2-4 tablety) denně rozděleně ve 2 dávkách. Po dosažení terapeutického efektu se dávka snižuje až na 25 mg (1 tableta) denně, eventuálně intermitentně každý 2. den. Maximální jednotlivá dávka je 100 mg (4 tablety), maximální denní dávka je 200 mg (8 tablet).

Pediatrická populace

Dětem se podle klinického obrazu podává průměrně 2 mg/kg tělesné hmotnosti/den rozděleně ve 2 dávkách.

Je vhodné pravidelné užívání (ve stejnou denní dobu, např. ráno).

4.3 Kontraindikace

Hydrochlorothiazid Léčiva je kontraindikován:

•    při hypersenzitivitě na hydrochlorothiazid, thiazidy, sulfonamidy nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1,

•    při závažných poruchách funkce ledvin (clearance kreatininu pod 30 ml/min),

•    při závažném jaterním onemocnění,

•    při závažných poruchách rovnováhy elektrolytů (poruchy sodíkového a draslíkového hospodářství),

•    u pacientů s anurií,

•    v případě žloutenky u dětí.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Porucha funkce ledvin

Pokud je hydrochlorothiazid podáván pacientům s poruchou funkce ledvin, doporučuje se pravidelně monitorovat hladiny draslíku a kreatininu v séru. Přípravek Hydrochlorothiazid Léčiva nelze podávat pacientům s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 30 ml/min) (viz bod 4.3). U pacientů se zhoršenou funkcí ledvin se může během podávání thiazidového diuretika objevit azotémie. Pokud dochází k dalšímu zhoršování poruchy funkce ledvin, měla by být léčba pečlivě zvažována nebo by se mělo uvažovat o přerušení léčby léčivým přípravkem Hydrochlorothiazid Léčiva.

Poruchy rovnováhy elektrolytů

Stejně jako u všech pacientů s diuretickou terapií je nezbytné v přiměřených intervalech pravidelně kontrolovat hladiny elektrolytů v séru.

Thiazidy včetně hydrochlorothiazidu mohou způsobit poruchy rovnováhy tekutin nebo elektrolytů (zahrnující hypokalémii, hyponatrémio a hypochloremickou alkalózu). Mezi varovné příznaky nerovnováhy tekutin a elektrolytů patří sucho v ústech, žízeň, slabost, letargie, ospalost, neklid, svalové bolesti nebo křeče, hypotenze, oligurie, tachykardie a gastrointestinální obtíže jako nauzea nebo zvracení (viz bod 4.8).

Při podávání hydrochlorothiazidu, stejně jako jiných silných diuretik, se může objevit hypokalémie, zejména při rychlé diuréze, po dlouhodobé léčbě nebo u pacientů se závažnou cirhózou.

Hypokalémie může vyvolat nebo dále zhoršit toxické účinky digoxinu vůči srdci (např. zvýšenou dráždivostí komor).

Thiazidy mohou snížit vylučování vápníku močí a způsobit tak přechodný a mírný vzestup hladiny vápníku v séru bez jakékoliv rozpoznatelné poruchy vápníkového metabolismu. Výrazná hyperkalcémie může být dokladem skrytého hyperparathyreoidismu. Před vyšetřením funkce příštítných tělísek je třeba thiazidy vysadit.

Thiazidy mohou zvyšovat vylučování hořčíku močí, což může mít za následek hypomagnesemii. Porucha funkce jater

Riziko hypokalemie je vyšší u pacientů s jaterní cirhózou, u pacientů se zvýšenou diurézou, u pacientů s nedostatečným perorálním příjmem elektrolytů a u pacientů současně léčených kortikosteroidy nebo ACTH (viz bod 4.5).

U pacientů s poruchou funkce jater nebo progresivní jaterní chorobou je třeba thiazidy podávat s opatrností, protože i malé změny v rovnováze tekutin a elektrolytů mohou způsobit jaterní kóma.

Metabolismus

U některých pacientů může thiazidová terapie uspíšit vznik hyperurikémie nebo dny.

Thiazidová terapie může zhoršit glukózovou toleranci. Může být třeba úprava dávkování perorálních antidiabetik včetně inzulinu (viz bod 4.5).

S terapií thiazidovými diuretiky bývá spojen vzestup hladin cholesterolu a triglyceridů.

Jiné

V souvislosti s užíváním thiazidových diuretik byla popsána exacerbace nebo aktivace systémového lupus erythematodes.

Při podávání thiazidových diuretik se vyskytly případy fotosenzitivních reakcí. Jestliže se během léčby přípravkem Hydrochlorothiazid Léčiva objeví fotosenzitivní reakce, doporučuje se ukončení léčby. Pokud je opravdu nevyhnutelné thiazidová diuretika znovu podat, doporučuje se chránit odkryté části těla před sluncem nebo před umělým UVA zářením.

Během léčby se nedoporučuje pít alkoholické nápoje (viz bod 4.5).

Tento léčivý přípravek obsahuje monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, vrozeným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy by neměli tento přípravek užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Pokud jsou podávány současně, mohou se vyskytnout interakce s následujícími léčivými přípravky.

Alkohol, barbituráty, narkotika nebo antidepresiva Může dojít k potenciaci ortostatické hypotenze.

Antidiabetika (perorální a inzulin)

Léčba thiazidy může ovlivnit glukózovou toleranci. Může být potřebná úprava dávky antidiabetika. Metformin je nutno používat opatrně kvůli riziku laktátové acidózy navozenému možným funkčním selháním ledvin souvisejícím s hydrochlorothiazidem.

Jiná antihypertenziva Aditivní účinek.

Léčivé přípravky ovlivněné poruchami sérového draslíku

Při současném podávání hydrochlorothiazidu s léčivými přípravky, jejichž účinek je ovlivňován hladinou sérového draslíku (např. digitalisové glykosidy a antiarytmika), stejně jako s níže jmenovanými léčivými přípravky potenciálně navozujícími torsades de pointes (včetně některých antiarytmik) se doporučuje pravidelné sledování sérového draslíku a EKG.

•    Antiarytmika třídy Ia (např. chinidin, hydrochinidin, disopyramid).

•    Antiarytmika třídy III (např. amiodaron, sotalol, dofetilid, ibutilid).

•    Některá antipsychotika (např. thioridazin, chlorpromazin, levomepromazin, trifluoperazin, cyamemazin, sulpirid, sultoprid, amisulprid, tiaprid, pimozid, haloperidol, droperidol).

•    Jiné (např. bepridil, cisaprid, difemanil, i.v. erythromycin, halofantrin, mizolastin, pentamidin, terfenadin, i.v. vinkamin).

Predisponujícím faktorem torsades de pointes (typu komorové tachykardie) je hypokalémie. Cholestyramin a kolestipolové pryskyřice

Absorpce hydrochlorothiazidu je za přítomnosti aniontových iontoměničových pryskyřic zhoršena. Jednotlivé dávky buď cholestyraminu nebo kolestipolových pryskyřic vážou hydrochlorothiazid a snižují jeho absorpci z gastrointestinálního traktu až o 85, respektive 43 procent.

Amfotericin B (parenterální), kortikosteroidy, ACTH nebo stimulační laxativa Hydrochlorothiazid může zesilovat nerovnováhu elektrolytů, zejména hypokalémii.

Presorické aminy (např. adrenalin)

Možnost snížení odpovědi na presorické aminy, které ale vzhledem k mírné intenzitě nebrání jejich použití.

Periferní myorelaxancia, nedepolarizující (např. tubokurarin)

Možnost zesílení citlivosti na myorelaxancia.

Lithium

Diuretika snižují renální clearance lithia a přinášejí vysoké riziko lithiové toxicity. Současné používání se nedoporučuje.

Amantadin

Thiazidy včetně hydrochlorothiazidu mohou zvyšovat riziko nežádoucích účinků amantadinu.

Léčivé přípravky používané při léčbě dny (probenecid, sulfinpyrazon a allopurinol)

Může být nezbytná úprava dávky urikosurik, protože hydrochlorothiazid může zvyšovat hladinu kyseliny močové v séru. Zvýšení dávek probenecidu nebo sulfinpyrazonu může být nezbytné.

Současné podávání thiazidů může zvyšovat incidenci hypersenzitivních reakcí na allopurinol.

Anticholinergika

Může dojít ke zvýšení biologické dostupnosti thiazidových diuretik prostřednictvím snížení gastrointestinální motility a rychlosti vyprazdňování žaludku.

Cytotoxické látky (např. cyklofosfamid, methotrexát)

Thiazidy mohou snižovat renální exkreci cytotoxických přípravků a potencovat jejich myelosupresivní účinky.

Salicvlátv, NSAID

V    případě vysokých dávek salicylátů může hydrochlorothiazid zesilovat toxické účinky salicylátů na centrální nervový systém. NSAID mohou snižovat antihypertenzní účinek hydrochlorothiazidu.

Methyldopa

Existují ojedinělá hlášení hemolytické anémie vyskytnuvší se při současném podávání hydrochlorothiazidu a methyldopy.

Cyklosporin

Současná léčba cyklosporinem může zvyšovat riziko hyperurikemie a komplikací typu dny. Digitalisové glykosidy

Thiazidy navozená hypokalémie může zvýšit toxicitu digitálisových glykosidů.

Vápenaté soli

Thiazidová diuretika mohou zvyšovat hladiny sérového vápníku v důsledku sníženého vylučování. Pokud musejí být předepisovány doplňky vápníku, musí být hladiny vápníku v séru monitorovány a podle toho musí být dávkování vápníku upraveno.

Karbamazepin

Riziko symptomatické hyponatremie. Je třeba klinické a biologické sledování.

Perorální antikoagulancia

Thiazidy mohou působit proti účinku perorálních antikoagulancií.

Betablokátory, diazoxid

Současné užívání thiazidových diuretik včetně hydrochlorothiazidu s betablokátory nebo diazoxidem může zvyšovat riziko hyperglykémie.

Jodované kontrastní látky

V    případě diuretiky navozené dehydratace je zde zvýšené riziko akutního selhání ledvin, zvláště při vysokých dávkách jodovaného přípravku.

Interakce s laboratorními testy

Kvůli účinkům na metabolismus vápníku mohou thiazidy interferovat s testy funkce příštítné žlázy (viz bod 4.4).

Těhotenství

O použití hydrochlorothiazidu během těhotenství existuje omezená zkušenost, zejména v prvním trimestru. Studie na zvířatech nejsou dostatečné.

Hydrochlorothiazid prostupuje placentou. Podle farmakologického mechanismu účinku hydrochlorothiazidu může jeho použití během druhého a třetího trimestru ohrozit perfuzi plod-placenta a může způsobit fetální a neonatální žloutenku, poruchy rovnováhy elektrolytů a trombocytopenii.

Hydrochlorothiazid by neměl být použit při těhotenském edému, těhotenské hypertenzi nebo preeklampsii vzhledem k riziku poklesu plasmatického objemu a placentární hypoperfuze bez prospěšného efektu na průběh nemoci.

Hydrochlorothiazid by neměl být použit při esenciální hypertenzi u těhotných žen s výjimkou vzácných situací, kdy nemůže být použita jiná léčba.

Kojení

Hydrochlorothiazid se v malém množství vylučuje do mateřského mléka. Thiazidy, způsobující ve vysokých dávkách zvýšenou diurézu, mohou potlačit tvorbu mléka. Použití přípravku Hydrochlorothiazid Léčiva během kojení se nedoporučuje. Pokud je přípravek Hydrochlorothiazid Léčiva během kojení užíván, mělo by se jednat o co nejnižší možné dávky.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Pokles krevního tlaku na počátku léčby může ovlivnit činnost vyžadující zvýšenou pozornost, motorickou koordinaci a rychlé rozhodování (např. řízení motorových vozidel, obsluha strojů, práce ve výškách apod.).

4.8    Nežádoucí účinky

V následující tabulce jsou shrnuty nežádoucí účinky hydrochlorothiazidu rozdělené do skupin podle terminologie MedDRA s uvedením frekvence výskytu: velmi časté (>1/10); časté (>1/100 až <1/10); méně časté (>1/1 000 až <1/100); vzácné (>1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

MedDRA třídy orgánových systémů	Frekvence	Nežádoucí účinek
Poruchy krve a lymfatického systému	vzácné	Poruchy krvetvorby
Poruchy metabolismu a výživy	velmi časté	Hypokalémie, hyponatremie, hypomagnesemie, hypochloremická alkalóza, hyperkalcemie
	časté	Hyperurikemie Manifestace latentního diabetu
	není známo	Hyperglykemie u diabetických pacientů
Poruchy nervového systému	méně časté	Synkopa1,
	vzácné	Bolest hlavy, závrať
	není známo	Somnolence, stav zmatenosti
Srdeční poruchy	méně časté	Bradykardie.
Cévní poruchy	méně časté	Posturální hypotenze
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy	méně časté	Intersticiální pneumonie2
	velmi vzácné	Plicní edém2.

²    předpokládaná alergická reakce na hydrochlorothiazid

³    zejména snížený příjem draslíku a/nebo zvýšená extrarenální ztráta draslíku (např. zvracením nebo chronickým průjmem) může dojít k hypokalemii, která může být vyjádřena mimo jiné svalovou slabostí, únavou

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10

webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek 4.9 Předávkování

Při předávkování může dojít k vystupňování nežádoucích účinků.

Léčba předávkování spočívá ve výplachu žaludku, v podpůrné a symptomatické léčbě se sledováním renálních funkcí a sérových hladin elektrolytů.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Thiazidové diuretikum, antihypertenzivum ATC kód: C03AA03

Hydrochlorothiazid je thiazidové diuretikum. Mechanismus antihypertenzního účinku thiazidových diuretik není zcela znám. Thiazidy ovlivňují renální tubulární mechanismy reabsorpce elektrolytů, přičemž přímo zvyšují exkreci sodíku a chloridových iontů a zbavují organizmus nadbytečné vody. Ke ztrátám draslíku dochází sekundárně (směnou za sodík) i aktivní sekrecí draslíku v distálním tubulu.

Zvyšuje se exkrece hořčíku, klesá vylučování kyseliny močové.

Diuretický účinek hydrochlorothiazidu snižuje objem plazmy, zvyšuje plazmatickou aktivitu reninu a zvyšuje vylučování aldosteronu s následnými nárůsty ztrát draslíku a hydrogenuhličitanů močí, a snižuje sérové hladiny draslíku.

Hydrochlorothiazid se poměrně rychle vstřebává z gastrointestinálního traktu. Diuretický účinek nastupuje asi za 2 hodiny, maxima účinku je dosaženo asi po 4 hodinách, trvá asi 6-12 hodin. Vylučuje se nezměněn do moči. Biologický poločas je 6-15 hodin. Plazmatické hladiny přetrvávají nejméně po dobu 24 hodin. Hydrochlorothiazid není metabolizován a je vylučován ledvinami. Nejméně 61 % perorální dávky se vyloučí v nezměněné podobě močí během 24 hodin. Hydrochlorothiazid prochází placentární bariérou a vylučuje se do mateřského mléka.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Bezpečnost přípravku byla ověřena dlouhodobým klinickým používáním.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek

monohydrát laktosy kukuřičný škrob želatina mastek

aluminium-stearát

6.2    Inkompatibility Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

5 let

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkostí.

6.5    Druh obalu a obsah balení

Druh obalu: PVC/Al blistr, krabička.

Velikost balení: 20 tablet.

6.6    Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACÍCH

Zentiva, k. s., Praha, Česká republika

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

50/408/69-C

9.    DATUM REGISTRACE A DATUM PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 1969

Datum posledního prodloužení registrace: 13.6.2012

10. DATUM POSLEDNÍ REVIZE TEXTU

15.1.2016

8