SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Humatrope 18IU (6 mg), prášek pro přípravu injekčního roztoku s rozpouštědlem Humatrope 36IU (12 mg), prášek pro přípravu injekčního roztoku s rozpouštědlem Humatrope 72IU (24 mg), prášek pro přípravu injekčního roztoku s rozpouštědlem

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ"

Zásobní vložka obsahuje 6 mg somatropinum. Po rekonstituci obsahuje 2,08 mg/ml.

Zásobní vložka obsahuje 12 mg somatropinum. Po rekonstituci obsahuje 4,17 mg/ml.

Zásobní vložka obsahuje 24 mg somatropinum. Po rekonstituci obsahuje 8,33 mg/ml.

Léčivá látka Somatropinum je připravena rekombinantní DNA technologií a produkovaná Escherichia coli.

Humatrope obsahuje méně než 1 mmol sodíku v jedné dávce, je tedy téměř bez obsahu sodíku.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Prášek pro přípravu injekčního roztoku s rozpouštědlem.

Bílý nebo téměř bílý prášek.

Rozpouštědlo je čirý bezbarvý roztok.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Pediatričtí pacienti

Humatrope je indikován pro dlouhodobé léčení dětí s nedostatkem růstového hormonu následkem nedostatečné sekrece normálního endogenního růstového hormonu.

Humatrope je také indikován pro léčení malé postavy u dětí s cytogeneticky prokázaným Turnerovým syndromem.

Humatrope je indikován k léčbě růstové retardace u prepubertálních dětí s chronickou renální nedostatečností.

Humatrope je také indikován k léčbě pacientů, u kterých je porucha růstu spojena s deficitem SHOX genu potvrzeným analýzou DNA.

Humatrope je také indikován pro léčbu malého vzrůstu u dětí (současná výška SDS <-2.5 a výška adjustovaná na dospělost SDS <-1), které se narodily malé na svůj gestační věk (SGA), s novorozeneckou výškou a/nebo délkou SDS <-2, u kterých nedošlo k růstovému výšvihu (rychlost růstu SDS <0 v průběhu posledního roku) do věku 4 let a více.

Dospělí

Humatrope je určen dospělým s výrazným nedostatkem růstového hormonu, který byl potvrzen ve dvou různých dynamických testech (např. test s inzulínovou hypoglykémií, test s klonidinem, test s infuzí argininu).

Současně musí být splněna následující kritéria:

a/ Nemocní, kteří měli nedostatek růstového hormonu zjištěn už v dětství, jej musí mít znovu potvrzen stimulačními testy před zahájením léčby Humatropem.

b/ Nemocní, u nichž vznikl nedostatek růstového hormonu až v dospělosti jako následek onemocnění hypothalamu nebo podvěsku mozkového, musí mít současně prokázán nedostatek alespoň jednoho dalšího (s onemocněním souvisejícího) hormonu, s výjimkou prolaktinu. Léčebná substituce tohoto hormonu má být zahájena před začátkem podávání Humatropu.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Pediatričtí pacienti s deficitem růstového hormonu:

Doporučená dávka je 0,025-0,035/kg tělesné hmotnosti denně v podkožní injekci. Tato dávka odpovídá přibližně 0,7-1,0 mg/m² povrchu těla za den.

Pacienti s Turnerovým syndromem:

Doporučená dávka je 0,045-0,050 mg/kg tělesné hmotnosti denně v podkožní injekci podané nejlépe navečer. Tato dávka odpovídá přibližně 1,4 mg/m² tělesného povrchu za den.

Prepubertální pediatričtí pacienti s chronickou renální nedostatečností:

Doporučená dávka je 0,045-0,050 mg/kg tělesné hmotnosti denně v podkožní injekci.

Pediatričtí pacienti s deficitem SHOX genu:

Doporučená dávka je 0,045-0,050 mg/kg tělesné hmotnosti denně v podkožní injekci.

Pediatričtí pacienti, kteří se narodili malí na svůj gestační věk:

Doporučená dávka je 0,035 mg/kg tělesné hmotnosti denně (odpovídá přibližně 1,0 mg/m² povrchu těla za den) podaná subkutánní injekcí, dokud není dosaženo cílové výšky (viz bod 5.1).

Léčba by měla být přerušena po prvním roku léčby, pokud je rychlost růstu SDS nižší než +1,0 SDS. Léčba by měla být ukončena, pokud je rychlost růstu <2cm/rok a došlo k potvrzenému uzavření růstových štěrbin odpovídající kostnímu věku >14 let (dívky), nebo 16 let (chlapci).

Dospělí nemocní s deficitem růstového hormonu

Doporučená počáteční dávka je 0,15-0,30 mg/den. U starších a obézních pacientů může být zapotřebí nižší dávka.

Tato dávka může být postupně zvyšována podle individuálních potřeb pacienta na základě klinické odpovědi a stanovení hladiny IGF-1. Celková denní dávka obvykle nepřekročí 1 mg. Koncentrace IGF-I by měly být udržovány pod horním limitem normálního rozsahu odpovídajícímu věku.

Má být užita nejnižší účinná dávka a její potřeba se může s věkem snižovat.

V případě přetrvávajících edémů nebo vážné paresthesie by měly být dávky somatotropinu sníženy, aby se zabránilo vzniku syndromu karpálního tunelu (viz bod 4.8).

Způsob podání

K subkutánnímu podání.

Místa vpichu podkožních injekcí by měla být měněna, aby se předešlo tukové atrofii v místě vpichu. Návod k rekonstituci léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.

4.3    Kontraindikace

Somatropin se nesmí používat v případě prokázání nádorové aktivity. Intrakraniální nádory musí být inaktivní a před zahájením léčby růstovým hormonem musí být protinádorová léčba ukončena. Léčba by měla být ukončena v případě průkazného růstu nádoru

Humatrope by neměl být rozpouštěn dodávaným diluentem a podán pacientům, kteří jsou citliví na glycerol nebo metakresol.

Humatrope by neměl být užíván pro léčbu malého vzrůstu u dětí po uzavření růstových štěrbin.

Léčba přípravkem Humatrope by neměla být zahájena u pacientů, kteří jsou v akutním kritickém stavu po operaci na otevřeném srdci, po nitrobřišní operaci, po mnohočetných zraněních, nebo u pacientů s akutní dušností (viz bod 4.4).

4.4    Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Maximální doporučená denní dávka by neměla být překročena (viz bod 4.2).

U bývalých pediatrických nemocných, kteří byli léčeni růstovým hormonem během dětství před dosažením konečné tělesné výšky, musí být po uzavření růstových štěrbin znovu potvrzen deficit růstového hormonu. Teprve poté může být zahájena další substituční léčba v dávkách pro dospělé.

Léčbu Humatropem by měli vykonávat pouze lékaři, kteří mají zkušenosti v diagnóze a léčbě nemocných s deficiencí růstového hormonu.

Dosud nebylo prokázáno, že substituční léčba růstovým hormonem má vliv na poměr recidivy nebo opětovného růstu intrakraniálních nádorů, běžná klinická praxe však požaduje pravidelné kontroly hypofýzy u pacientů s předchozí poruchou funkce hypofýzy. U těchto pacientů se před zahájením substituce růstového hormonu doporučuje počáteční vyšetření.

U pacientů léčených somatropinem s nádorovým onemocněním prodělaným v dětství bylo hlášeno zvýšené riziko sekundárních neoplazmat (benigních nebo maligních). Nejčastějším typem těchto sekundárních nádorů byly především intrakraniální nádory.

V    případech vážné nebo opakující se bolesti hlavy, problémů zrakových, nevolnosti a zvracení je doporučována fundoskopie k vyšetření otoku papily. Pokud je otok papily potvrzen, měla by být zvážena diagnóza benigní intrakraniální hypertenze a případně vysazena léčba růstovým hormonem.

V    současnosti nejsou k dispozici dostatečné podklady pro návrh klinického rozhodování u pacientů po proběhlé nitrolební hypertenzi. Je-li znovu zahájeno léčení růstovým hormonem, je nezbytné pečlivě sledovat příznaky nitrolební hypertenze.

U pacientů s endokrinními onemocněními včetně deficitu růstového hormonu může častěji dojít k epifyzeolýze v oblasti velkých kloubů. Každé dítě, u kterého se projeví během léčby růstovým hormonem kulhání, by mělo být vyšetřeno.

Růstový hormon zvyšuje extrathyroidní konverzi T4 na T3 a může tak odhalit počínající hypotyreózu. U všech pacientů se proto doporučuje sledování funkcí štítné žlázy. U pacientů s hypopituitarismem by měla být po podání somatropinu substituční terapie pečlivě sledována.

Pokud je růstový hormon podán podkožně, měla by místa vpichu být měněna kvůli snížení rizika lipoatrofie.

U pediatrických nemocných by léčba měla pokračovat, dokud nedojde k zástavě růstu. Doporučené dávky by neměly být překračovány kvůli potenciálnímu riziku akromegalie, hyperglykémie a glykosurie.

Starší pacienti (věk > 65 let) jsou citlivější k účinku přípravku Humatrope a mohou být náchylnější k rozvoji závažných nežádoucích účinků. Zkušenosti u pacientů nad 80 let jsou omezené.

U 522 pacientů v kritickém stavu po operaci na otevřeném srdci, po nitrobřišní operaci, po mnohočetných zraněních, nebo s akutním respiračním selháním byl pozorován vliv růstového hormonu na průběh rekonvalescence ve dvou placebem kontrolovaných studiích. U pacientů léčených růstovým hormonem (dávky 5,3 - 8 mg/den) byla úmrtnost vyšší (41,9% vs. 19,3%) oproti placebu. U pacientů léčených dlouhodobě růstovým hormonem pro schválené indikace, u kterých nastane výše popsaný kritický stav, nebyla bezpečnost pokračování léčby růstovým hormonem stanovena. Proto by měl být u těchto pacientů v akutním kritickém stavu zvážen poměr výhod a rizik při pokračování léčby růstovým hormonem.

Před zahájením léčby růstovým hormonem při chronické renální insuficienci by měl být pacient sledován po dobu jednoho roku k potvrzení sekundární poruchy růstu. Během léčby růstovým hormonem by měla být současně prováděna konzervativní léčba renální nedostatečnosti. V případě transplantace ledvin by léčba růstovým hormonem měla být přerušena.

Odpověď na léčbu růstovým hormonem může být v závislosti na dávce a cestě podání ovlivněna podáváním estrogenů. Pro dosažení adekvátních hladin IGF-I v séru mohou být ve srovnání s muži k zapotřebí u žen vyšší dávky růstového hormonu, obzvláště u těch žen, které užívají perorální estrogenovou substituci. Jestliže je provedena změna cesty podání estrogenové substituce (orální na transdermální nebo naopak), měla by být dávka růstového hormonu znovu nastavena (viz bod 4.5). V průběhu léčby může být pozorováno zvýšení senzitivity k růstovému hormonu (vyjádřené jako změna v sérové hladině IGF-I po podání růstového hormonu), zvláště u mužů.

Prader-Willi Syndrom

Po zahájení léčby růstovým hormonem byly hlášeny případy spánkové apnoe a náhlé smrti u pediatrických pacientů postižených syndromem Prader-Willi a s přítomností alespoň jednoho z následujících rizikových faktorů: závažná obezita, předchozí obstrukce horních cest dýchacích nebo spánková apnoe a neidentifikovaná respirační infekce. U pacientů s deficitem růstového hormonu, kteří zároveň trpí syndromem Prader-Willi, by měl lékař při preskripci růstového hormonu zvážit poměr přínosu a rizika léčby. Humatrope není indikován u pacientů trpících syndromem Prader-Willi s nediagnostikovanýcm deficitem růstového hormonu.

Protože somatropin může snižovat citlivost na inzulin, pacienti by měli být monitorováni, aby byla odhalena případná intolerance glukózy. U pacientů s diabetem mellitus může být po zahájení léčby somatropinem zapotřebí úpravy dávky inzulinu. Nemocní s diabetem mellitus nebo intolerancí glukózy by měli být během léčby somatropinem pečlivě monitorováni.

Není dostatek zkušeností s dlouhotrvající léčbou dospělých.

Před zahájením léčby dětí s SGA by měly být před zahájením léčby vyloučeny další možné příčiny poruchy růstu.

Před zahájením léčby dětí s SGA a následně v ročních intervalech se doporučuje sledování plazmatické hladiny inzulínu a glukózy v krvi nalačno. U pacientů s vyšším rizikem vývoje diabetes mellitus (např. rodinná anamnéza, obezita, závažná inzulínová rezistence, acanthosis nigricans) by měl být proveden orální glukózový toleranční test. Jestliže dojde k rozvoji diabetu, růstový hormon by neměl být podáván, dokud nedojde ke stabilizaci antidiabetické terapie. Růstový hormon může být nadále podáván společně s pečlivým sledováním metabolických parametrů. Může být zapotřebí zvýšení dávky inzulinu.

Před zahájením léčby dětí s SGA a následně v půlročních intervalech se doporučuje sledování plazmatických koncentrací IGF-I. Pokud hladiny IGF-I opakovaně překračují +2 SD v porovnání k referenčním hodnotám odpovídajícím pohlaví, věku a vývoje puberty, měl by být při úpravě dávky brán do úvahy poměr IGF-I/IGFBP-3.

Vzhledem k omezeným zkušenostem se nedoporučuje zahájení léčby přípravkem Humatrope u dětí s SGA a dětí s deficitem SHOX genu ve věku blížícímu se pubertě.

Pokud je u dětí, které se narodily malé na svůj gestační věk (SGA), léčba růstovým hormonem ukončena před dosažením cílové výšky, může dojít k částečné ztrátě možné cílové výšky

Pankreatitida u dětí

Ve srovnání s dospělými léčenými somatropinem existuje u dětí léčených somatropinem zvýšené riziko vzniku pankreatitidy. Ačkoli je výskyt vzácný, pankreatitida by měla být u dětí užívajících somatropin vzata do úvahy při bolestech břicha.

Vývoj skoliózy u pediatrických pacientů

U dětí se může v obdobích rychlého růstu vyvíjet skolióza. Příznaky skoliózy je nutné během léčby sledovat.

4.5    Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

U pacientů s diabetem mellitus, kteří zároveň užívají somatropin, může být zapotřebí úprava dávky inzulinu a/nebo perorálních antidiabetik .

V případě potřeby substituční terapie glukokortikoidy je nutné pečlivě monitorovat dávku glukokortikoidu, aby se předešlo jak nedostatku hormonu nadledvin, tak jejich inhibičnímu účinku na růst. U pacientů léčených somatropinem se může projevit dosud nediagnostikovaná sekundární snížená funkce nadledvin vyžadující substituční terapii glukokortikoidy.

U žen užívajících perorálně estrogenovou substituci může být zapotřebí k dosažení požadovaného účinku zvýšení dávek růstového hormonu (viz 4.4).

Somatropin může zvyšovat enzymatickou aktivitu cytochromu P450 (CYP) a může tak vést ke snížení plazmatických koncentrací a snížení účinnosti přípravků metabolizovaných prostřednictvím CYP3A, jako jsou pohlavní hormony, kortikosteroidy, cyklosporin a antikonvulziva.

4.6    Fertilita, těhotenství a kojení

Účinky Humatrope na reprodukci zvířat nebyly zkoumány. Není známo, zda Humatrope, podaný těhotným ženám může poškodit plod nebo narušit rozmnožovací funkce. Humatrope by měl být podán těhotným ženám pouze v případě nezbytnosti.

Nejsou k dispozici žádné studie s podáváním Humatrope kojícím matkám. Není známo, zda tento lék je vylučován do lidského mléka. Protože je však mnoho léků do lidského mléka vylučováno, měl by být Humatrope podáván kojícím matkám s opatrností.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Humatrope nemá vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

4.8    Nežádoucí účinky

Následující tabulka podává seznam nežádoucích účinků a laboratorních nálezů pozorovaných ve spontánních hlášeních a v klinických hodnoceních. V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Ohodnocení četnosti výskytu: velmi časté (> 1/10), časté (> 1/100 až < 1/10), méně časté (> 1/1000 až < 1/100), vzácné (> 1/10000 až < 1/1000), velmi vzácné (< 1/10000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Velmi časté	Časté	Méně časté	Vzácné	Velmi vzácné	Není známo
Poruchy imunitního systému
	Hypersenzitivita na rozpouštědlo (metakresol, glycerol)
Endokrinní poruchy
	Hypothyroidismus		Pankreatitida
Poruchy reprodukčního systému a choroby prsu
		Gynekomastie (dospělí)		Gynekomastie (pediatričtí pacienti)
Poruchy metabolismu a výživy
	Mírná hyperglykémie (dospělí)	Mírná hyperglykémie (pediatričtí pacienti)	Diabetes mellitus 2. typu (pediatričtí pacienti)		Diabetes mellitus 2. typu (dospělí) Inzulínová rezistence
Poruchy nervového systému
Bolest hlavy (dospělí)	Insomnie (dospělí) Parestézie (dospělí) Syndrom karpálního tunelu		Benigní intrakraniální hypertenze Parestézie (pediatričtí pacienti)	Insomnie (pediatričtí pacienti)
Cévní poruchy
	Hypertenze (dospělí)			Hypertenze (pediatričtí pacienti)
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
	Dyspnoe (dospělí) Spánková apnoe (dospělí)

Velmi časté	Časté	Méně časté	Vzácné	Velmi vzácné	Není známo
Poruchy pohybového systému a pojivové tkáně
Bolest kloubů (dospělí)	Lokalizovaná bolest svalů (dospělí) Vývoj skoliózy (pediatričtí pacienti)		Lokalizovaná bolest svalů (pediatričtí pacienti)
Celkové a jinde nezařazené poruchy a lokální reakce po podání
Otoky (místní a celkové) (dospělí)	Bolest v místě aplikace injekce Otoky (místní a celkové) (pediatričtí pacienti)	Slabost
Abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde
			Glykosurie (dospělí)	Glykosurie (pediatričtí pacienti)

Pediatričtí pacienti

V klinických studiích s deficiencí růstového hormonu se asi u 2% nemocných vyvinou protilátky proti růstovému hormonu. Pokud se používá vyšších dávek (u Turnerova syndromu), vyvinou se protilátky až u 8% nemocných. Afinita těchto protilátek proti růstovému hormonu je však nízká a nedochází k ovlivnění rychlosti růstu. U každého pacienta, který neodpovídá na léčbu, by měly být zkoumány protilátky proti růstovému hormonu.

Na začátku léčby byly pozorovány mírné a přechodné otoky.

U malého počtu dětí, které byly léčeny růstovým hormonem z lidských hypofýz ( somatrem a Humatropem), došlo k vývinu leukémie. Vztah mezi leukémií a léčbou růstovým hormonem je nejistý.

Dospělí pacienti

U pacientů s deficitem růstového hormonu vzniklým v dospělosti byly na počátku léčby hlášeny přechodné otoky, bolesti svalů a kloubů.

Dospělí nemocní, u kterých došlo k vývinu deficitu již v dětství, mají méně nežádoucích účinků než nemocní, u kterých došlo k deficitu až v dospělosti.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím Státního ústavu pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10. Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Akutní předávkování by mohlo vést k hypoglykémii a následnému přechodu do hyperglykémie. Dlouhodobé předávkování by se mohlo projevit známkami a symptomy akromegalie v souladu se známým účinkem nadbytku lidského růstového hormonu.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1    Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: hypofyzámí a hypotalamické hormony a analogy, ATC kód: H01AC01

Humatrope je rekombinatní polypeptidický hormon. Má 191 aminokyselin a molekulární váhu 22 125 daltonů. Sekvence aminokyselin účinné látky je stejná jako u lidského růstového hormonu produkovaného podvěskem mozkovým. Humatrope je syntetizován v kmeni bakterií Escherichia coli, který byl modifikován vložením genu pro lidský růstový hormon.

Biologický účinek Humatrope je terapeuticky shodný s lidským růstovým hormonem vyráběným z podvěsků mozkových.

Humatrope stimuluje růstové ploténky dlouhých kostí. Zvyšuje buněčnou proteosyntézu a asimilaci dusíku.

Humatrope stimuluje metabolizmus tuků. Výsledkem může být snížení hladiny celkového plazmatického cholesterolu a zvýšení plazmatické hladiny mastných kyselin a HDL cholesterolu.

Léčba Humatropem působí u pacientů s deficitem růstového hormonu příznivě na stavbu těla, ubývá tělního tuku a přibývá svalové hmoty. Dlouhodobá terapie zvyšuje minerální hustotu kostí.

Humatrope může způsobit inzulínovou rezistenci. Velké dávky lidského růstového hormonu mohou způsobit poruchu glukózové tolerance.

Údaje z klinických studií prováděných na pacientech s Turnerovým syndromem ukazují, že ačkoliv některé pacientky na léčbu nereagují, bylo celkově pozorováno zvýšení předpovězené výšky s průměrem 3,3 ± 3,9 cm.

V klinickém hodnocení vykázali pacienti s SGA (průměrný věk 9,5 ± 0,9 let), kteří byli léčeni přípravkem Humatrope v dávce 0,067 mg/kg/den po dobu dvou let, v průběhu léčby průměrný výškový přírůstek SDS +1,2. Výsledky získané tímto klinickým hodnocením přípravku Humatrope jsou srovnatelné s výsledky popisovanými u ostatních přípravků s rekombinačním růstovým hormonem. Dlouhodobá data týkající se bezpečnosti jsou stále omezená.

5.2    Farmakokinetické vlastnosti

Dávka 100 pg/kg dospělým dobrovolníkům (mužům) způsobí maximální sérovou hladinu (C_max ) asi 55 ng/ml, poločas (t _1/2) téměř 4 hodiny a maximální absorpci (AUC [ 0^-”] asi 475 ng*hod/ml.

5.3    Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Humatrope je lidský růstový hormon vyráběný rekombinantní technologií. Při subchronických toxikologických studiích nebyly hlášeny žádné vážné poruchy. Nebyly prováděny dlouhodobé studie na zvířatech, pokud se týká karcinogenicity a ovlivnění fertility. Dosud není žádná zmínka, že by Humatrope působil mutagenně.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1 Seznam pomocných látek

Zásobní vložka s práškem: mannitol, glycin, heptahydrát hydrogenfosforečnanu sodného, kyselina fosforečná 10%, hydroxid sodný

Stříkačka s rozpouštědlem: glycerol, metakresol, kyselina chlorovodíková 10%, hydroxid sodný, voda na injekci

6.2    Inkompatibility

Studie kompatibility nej sou k dispozici, a proto tento léčivý přípravek nesmí být mísen s žádnými dalšími léčivými přípravky.

6.3    Doba použitelnosti

Před rekonstitucí: 3 roky

Po rekonstituci: přípravek může být uchováván až po dobu 28 dnů při teplotě 2°až 8° C. Vystavení pokojové teplotě by nemělo překročit 30 minut denně.

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v chladničce (2°-8° C). Chraňte před mrazem.

Vnitřní obal uchovávejte v krabičce tak, aby byl přípravek chráněn před světlem.

6.5    Druh obalu a velikost balení

Přípravek Humatrope je dostupný v následujících velikostech balení:

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Pokyny pro přípravu a zacházení:

Rekonstituce:

Každá zásobní vložka Humatrope má být rekonstituována pomocí přibalené stříkačky s rozpouštědlem. Při rekonstituci připojte zásobní vložku k předplněné stříkačce s rozpouštědlem a vpravte celý obsah předplněné stříkačky do zásobní vložky. Jehla rozpouštědla směřuje proud tekutiny proti skleněné stěně zásobní vložky. Poté zásobní vložku 10 x jemně otočte nahoru a dolů až do úplného rozpuštění obsahu. NETREPEJTE. Výsledný roztok by měl být čirý, bez viditelných částic. Pokud je roztok zakalený nebo obsahuje viditelné částice, NESMÍ BÝT aplikován.

Zásobní vložky jsou vyrobeny pouze pro použití v dávkovači/peru HumatroPen. Při založení zásobní vložky, připojení jehly a aplikaci přípravku Humatrope dodržujte pokyny výrobce pera.

Stříkačka s rozpouštědlem je pouze pro jednorázové použití. Po použití ji zlikvidujte. Pro každou aplikaci Humatrope je nutná sterilní jehla.

7.    DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

ELI LILLY ČR, s.r.o., Pobřežní 394/12, 186 00 Praha 8, Česká republika

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Humatrope 18 IU (6 mg):    56/158/89-A/C

Humatrope 36 IU (12 mg):    56/158/89-B/C

Humatrope 72 IU (24 mg):    56/158/89-C/C

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

15.5.1989/28.11.2007

10.    DATUM REVIZE TEXTU

1.10.2015

10