Gordius 400 Mg Tvrdá Tobolka
sp. zn. sukls232253/2012, sukls232263/2012, sukls232271/2012
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKŮ
Gordius 100 mg tvrdá tobolka Gordius 300 mg tvrdá tobolka Gordius 400 mg tvrdá tobolka
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tvrdá tobolka přípravku Gordius 100 mg tvrdá tobolka obsahuje gabapentinum 100 mg.
Jedna tvrdá tobolka přípravku Gordius 300 mg tvrdá tobolka obsahuje gabapentinum 300 mg.
Jedna tvrdá tobolka přípravku Gordius 400 mg tvrdá tobolka obsahuje gabapentinum 400 mg.
Pomocné látky se známým účinkem:
laktosy (jako laktosy (jako laktosy (jako
Jedna tvrdá tobolka přípravku Gordius 100 mg tvrdá tobolka obsahuje 22,14 mg monohydrát).
Jedna tvrdá tobolka přípravku Gordius 300 mg tvrdá tobolka obsahuje 66,42 mg monohydrát).
Jedna tvrdá tobolka přípravku Gordius 400 mg tvrdá tobolka obsahuje 88,56 mg monohydrát).
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tvrdá tobolka.
Gordius 100 mg tvrdá tobolka: tvrdá želatinová tobolka velikosti 3; vrchní část cihlově červená, spodní část bílá, obsahující asi 133 mg bílého až téměř bílého zrněného prášku
Gordius 300 mg tvrdá tobolka: tvrdá želatinová tobolka velikosti 1; vrchní část cihlově červená, spodní část žlutá, obsahující asi 399 mg bílého až téměř bílého zrněného prášku.
Gordius 400 mg tvrdá tobolka: tvrdá želatinová tobolka velikosti 0; vrchní část cihlově červená, spodní část oranžová, obsahující asi 532 mg bílého až téměř bílého zrněného prášku.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Epilepsie:
Gabapentin je indikován jako přídatná léčba při léčbě parciálních záchvatů se sekundární generalizací i bez ní u dospělých a dětí ve věku 6 let a starších (viz bod 5.1).
Gabapentin je určen k monoterapii při léčbě parciálních záchvatů se sekundární generalizací i bez ní u dospělých a mladistvých ve věku 12 let a starších.
Léčba _periferní neuropatické bolesti:
Gabapentin je indikován k léčbě periferní neuropatické bolesti, jako je bolestivá diabetická neuropatie a postherpetická neuralgie, u dospělých.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Pro všechny indikace je v Tabulce 1 uvedeno počáteční titrační schéma, které se doporučuje pro dospělé a mladistvé ve věku 12 let a starších.
Pokyny pro určení dávky dětem mladším 12 let jsou uvedené níže ve zvláštním odstavci této části.
|
Tabulka 1 | ||
|
TABULKA DÁVKOVÁNÍ - |
POČÁTEČNÍ TITRACE | |
|
1. den |
2. den |
3. den |
|
1x denně 300 mg |
2 x denně 300 mg |
3x denně 300 mg |
Vysazení gabapentinu
Podle současné klinické praxe, pokud je nutné gabapentin vysadit, se doporučuje postupné vysazování během alespoň jednoho týdne, nezávisle na indikaci.
Epilepsie:
Epilepsie většinou vyžaduje dlouhodobou léčbu. Optimální dávku určí lékař podle individuální snášenlivosti a účinnosti.
Dospělí a dospívající starší 12 let:
V klinických studiích se účinná dávka pohybovala v rozmezí od 900 do 3600 mg/den. Léčbu lze zahájit titrováním dávky, jak ukazuje Tabulka 1, nebo podáním dávky 300 mg třikrát denně 1. den. Dále, na podkladě individuální odpovědi pacienta a snášenlivosti, lze dávku zvyšovat po 300 mg/den každé 2-3 dny až k maximální dávce 3600 mg/denně. Pro některé pacienty může být vhodná pomalejší titrace. Minimální doba titrace k dosažení dávky 1800 mg/denně je týden, k dosažení 2400 mg/denně dva týdny a k dosažení 3600 mg/denně tři týdny.
V dlouhodobých otevřených klinických studiích byly dávky až do 4800 mg/den dobře snášeny. Celková denní dávka se má rozdělit do tří jednotlivých dávek, maximální interval mezi dávkami nesmí překročit 12 hodin, aby se zabránilo záchvatům.
Děti ve věku 6 let a starší:
Počáteční dávka se pohybuje mezi 10 až 15 mg/kg/den a účinné dávky se dosáhne vzestupnou titrací po dobu přibližně tří dnů. Účinná dávka gabapentinu u dětí ve věku 6 let a starších je 25 až 35 mg/kg/den.
V dlouhodobé klinické studii byly dávky do 50 mg/kg/den dobře snášeny. Celková denní dávka se má rozdělit do tří jednotlivých dávek, maximální interval mezi dávkami nesmí překročit 12 hodin.
K optimalizaci terapie gabapentinem není nutné monitorování koncentrací gabapentinu v plasmě. Dále lze gabapentin podávat v kombinaci sjinými antiepileptiky bez obav o případné změny plasmatických koncentrací gabapentinu nebo sérových koncentrací jiných podávaných antiepileptik.
Periferní neuropatická bolest
Dospělí
Terapii je možno zahájit titrováním dávky, jak uvedeno v Tabulce 1. Jinak je počáteční dávka 900 mg/den podávaná ve třech rovnoměrně rozdělených dávkách, zvyšovaná v případě potřeby, podle odpovědi, až na maximální dávku 3600 mg/den. Dále, na podkladě individuální odpovědi pacienta a snášenlivosti, lze dávku zvyšovat po 300 mg/den každé 2-3 dny k maximální dávce 3600 mg/denně. Pro některé pacienty může být vhodná pomalejší titrace. Minimální doba titrace k dosažení dávky 1800 mg/denně je týden, k dosažení 2400 mg/denně dva týdny a k dosažení 3600 mg/denně tři týdny.
Účinnost a bezpečnost při léčbě periferní neuropatické bolesti, jako je bolestivá diabetická neuropatie a postherpetická neuralgie, nebyla v léčebném období delším než 5 měsíců v klinických studiích zjišťována. Vyžaduje-li pacient léčbu periferní neuropatické bolesti déle než 5 měsíců, je na ošetřujícím lékaři, aby vyhodnotil klinický stav pacienta a rozhodl o nutnosti další léčby.
Doporučení pro všechny indikace
Zvyšování dávky u pacientů s celkově špatným zdravotním stavem, tj. s nízkou tělesnou hmotností, po transplantacích apod., má probíhat pomaleji, buď za použití nižších dávek nebo delších intervalů mezi zvyšováním dávek.
Užití u starších pacientů (ve věku nad 65 let)
Starší pacienti mohou vyžadovat úpravu dávky vzhledem ke snižující se funkci ledvin s věkem (viz Tabulka 2). U starších pacientů mohou být častější somnolence, periferní otoky a astenie.
Užití u pacientů s poruchou funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin a/nebo u dialyzovaných pacientů má být dávka upravena, jak je popsáno v Tabulce 2. Pro pacienty s ledvinnou nedostatečností je možné použít tobolky s obsahem gabapentinu 100 mg.
Tabulka 2: Dávkování gabapentinu u dospělých podle funkce ledvin
|
Clearance kreatininu (ml/min) |
Celková denní dávka gabapentinu* mg/den |
|
> 80 (normální clearance kreatininu) |
900-3600 |
|
50-79 |
600-1800 |
|
30-49 |
300-900 |
|
15-29 |
150**-600 |
|
< 15*** |
150**-300 |
* Celkovou denní dávku je nutno podávat ve třech rovnoměrně rozdělených dávkách. Snížené dávkování je určeno pro pacienty s poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 79 ml/min).
** Podávat jako 3x100 mg obden.
*** U pacientů s clearance kreatininu <15 ml/min se denní dávka snižuje v poměru ke clearance kreatininu (např. pacienti s clearance kreatininu 7,5 ml/min mají užívat polovinu denní dávky pacientů s clearance kreatininu 15 ml/min).
Užití u _pacientů na hemodialýze:
U anurických hemodialyzovaných pacientů, kteří zatím nedostávali gabapentin, se doporučuje úvodní dávka 300 až 400 mg, a dále 200 až 300 mg gabapentinu po každých 4 hodinách hemodialýzy. Ve dnech, kdy neprobíhá hemodialýza, nemá být gabapentin podáván.
Pro pacienty s poruchou funkce ledvin, kteří podstupují hemodialýzu, se udržovací dávka gabapentinu stanovuje podle doporučení uvedených v Tabulce 2. K udržovací dávce se navíc doporučuje přidat po každých 4 hodinách dialýzy dávku 200-300 mg gabapentinu.
Způsob podání Perorální podání.
Gabapentin se podává s jídlem nebo bez jídla, polyká se vcelku a zapíjí dostatečným množstvím tekutiny (např. sklenice vody).
4.3 Kontraindikace
Přecitlivělost na gabapentin nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Sebevražedné představy a chování
U pacientů léčených antiepileptickými přípravky v různých indikacích byly hlášeny sebevražedné představy a chování. Rovněž meta-analýza randomizovaných placebem kontrolovaných studií antiepileptických přípravků ukázala na mírně zvýšené riziko sebevražedných představ a chování. Mechanismus tohoto rizika není znám a dostupná data nevylučují možnost zvýšeného rizika u gabapentinu.
Proto je nutné pacienty monitorovat pro příznaky sebevražedných představ a chování a zvážit vhodnou léčbu. Pacienti (a jejich ošetřovatelé) musí být poučeni o nutnosti vyhledat lékařskou péči, objeví-li se známky sebevražedných představ a chování.
Akutní pankreatitida
Onemocní-li pacient léčený gabapentinem akutní pankreatitidou, je třeba zvážit ukončení léčby (viz bod 4.8).
Přestože nebyl u gabapentinu pozorován rebound fenomén, náhlé vysazení antikonvulziv u epileptických pacientů může přivodit status epilepticus (viz bod 4.2).
Tak jako u jiných antiepileptických přípravků se po použití gabapentinu může u některých pacientů objevit zvýšení frekvence záchvatů nebo nový typ záchvatů.
Tak jako u jiných antiepileptických přípravků bývá pokus o vysazení přídatné antiepileptické léčby u refrakterních pacientů, kteří dosud užívali více než jeden antiepileptický přípravek, a zavedení monoterapie gabapentinem, málo úspěšný.
Gabapentin není účinný při léčbě primárně generalizovaných záchvatů, jako jsou absence a může u některých pacientů tyto záchvaty zhoršit. Proto je třeba u pacientů se smíšenými záchvaty včetně absencí gabapentin používat s opatrností.
Závratě, somnolence, ztráta vědomí a mentální _poruchy
Léčba gabapentinem byla spojena se závratěmi a somnolencí, což by mohlo zvýšit výskyt náhodného zranění (pádu). Po uvedení na trh byly rovněž hlášeny případy zmatenosti, ztráty vědomí a mentální poruchy. Proto je třeba pacienty upozornit, aby postupovali opatrně, dokud se dobře neobeznámí s potenciálními účinky tohoto přípravku.
Souběžné užití s opioidy
U pacientů, kteří vyžadují souběžnou léčbu morfiem, může dojít ke zvýšení koncentrace gabapentinu. Tudíž je třeba u pacientů pečlivě sledovat příznaky deprese centrálního nervového systému (CNS), jako je somnolence, sedace a respirační deprese. Dávka gabapentinu nebo morfia má být přiměřeně snížena (viz bod 4.5).
Užití u starších pacientů (ve věku nad 65 let)
U pacientů ve věku 65 let a více nebyly prováděny systematické studie s gabapentinem. V jedné dvojitě zaslepené studii neuropatické bolesti se u pacientů ve věku 65 let a více objevily častěji než u mladších pacientů: neuropatická bolest, somnolence, periferní otoky a astenie. Klinické výzkumy u této věkové skupiny ovšem nenaznačují, že by byl profil nežádoucích účinků jiný než u mladších pacientů.
Pediatrická populace
Účinky dlouhodobé léčby (přesahující 36 týdnů) gabapentinem na učení, inteligenci a vývoj dětí a dospívajících nebyly adekvátně studovány. Přínosy dlouhodobé léčby je nutné zvážit vzhledem k případnému riziku léčby.
Zneužívání léku a závislost
Po uvedení na trh byly hlášeny případy zneužívání léku a závislosti. Pečlivě pacienty vyšetřete s ohledem na historii zneužívání léku a sledujte, zda se u nich neobjevují možné příznaky zneužívání gabapentinu, např. chování související s vyhledáváním léku, zvyšování dávky, rozvoj tolerance.
Polékový hypereozinofilní syndrom (Prus Rash with Eosinophilia and Systemic Symptoms (DRESS))
U pacientů užívajících antiepileptika včetně gabapentinu, byly hlášeny závažné, život ohrožující systémové reakce z přecitlivělosti, jako je Polékový hypereozinofilní syndrom (DRESS) (viz bod 4.8).
Je důležité mít na paměti, že průvodní jevy přecitlivělosti, jako je horečka nebo lymfadenopatie, mohou být přítomné i bez projevené vyrážky. Objeví-li se tyto příznaky, pacienta je nutné ihned vyšetřit. Pokud není možné stanovit jinou etiologii pro tyto příznaky, je gabapentin nutné vysadit.
Laboratorní testy
Falešně pozitivní výsledky mohou být získány při semikvantitativním stanovení celkové bílkoviny v moči testovacími proužky. Z těchto důvodů se doporučuje ověřit takovýto pozitivní výsledek proužkového testu metodami založenými na různých analytických principech, jako je Biuretova metoda, turbidimetrická nebo barvivo vážící metoda, nebo použít tyto alternativní metody hned na počátku.
Přípravek Gordius tvrdé tobolky obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, vrozeným deficitem laktasy nebo s malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento přípravek užívat.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Existují spontánní hlášení a v literatuře publikované kazuistiky respirační deprese a/nebo sedace spojené s použitím gabapentinu a opioidů. V některých z těchto hlášení věnovali autoři zvláštní pozornost kombinaci gabapentinu a opioidů, zejména u starších pacientů.
Ve studii se zdravými dobrovolníky (N=12) byly 2 hodiny před podáním 600 mg gabapentinu podávány tobolky morfinu s řízeným uvolňováním (60 mg) se průměrná AUC gabapentinu se zvýšila o 44 % v porovnání s gabapentinem podávaným bez morfinu. Proto je nutné u pacientů, kteří vyžadují souběžnou léčbu opioidy, sledovat příznaky deprese CNS, jako je somnolence, sedace a respirační deprese, a přiměřeně snížit dávku gabapentinu nebo opioidu.
Nebyly pozorovány interakce mezi gabapentinem a fenobarbitalem, fenytoinem, kyselinou valproovou a karbamazepinem.
Farmakokinetika gabapentinu v ustáleném stavu je obdobná u zdravých jedinců a u pacientů s epilepsií užívajících antiepileptické přípravky.
Současné podání gabapentinu a perorálních kontraceptiv obsahujících norethisteron a/nebo ethinylestradiol neovlivňuje farmakokinetiku v ustáleném stavu ani jedné z látek.
Současné podání gabapentinu a antacid obsahujících hliník a hořčík snižuje biologickou dostupnost gabapentinu až o 24 %. Gabapentin má být podán nejdříve 2 hodiny po podání antacida.
Probenecid nemění vylučování gabapentinu ledvinami.
Při současném podávání cimetidinu je mírně sníženo vylučování gabapentinu ledvinami, což pravděpodobně nemá klinický význam.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Riziko spojené s epilepsií a antiepileptiky obecně:
Riziko vrozených vad je 2-3x vyšší u dětí narozených matkám užívajícím antiepileptický přípravek. Nejčastěji hlášenými vadami jsou rozštěp rtu, kardiovaskulární malformace a defekty neurální trubice. Současná léčba více antiepileptickými přípravky může být spojena s vyšším rizikem kongenitálních malformací než monoterapie, proto je nutné monoterapii využívat tam, kde je to možné. Ženy, které chtějí otěhotnět nebo jsou ve fertilním věku, by měly být poučeny odborníkem a před otěhotněním by měla být přehodnocena potřeba jejich antiepileptické léčby. Není vhodné náhle vysadit antiepileptickou léčbu, protože to může vést k náhlému výskytu záchvatů, což může mít závažné důsledky pro matku i dítě. Opožděný vývoj u dětí matek s epilepsií byl pozorován pouze vzácně. Není možné rozlišit, zda je tento opožděný vývoj způsoben genetickými nebo sociálními faktory, onemocněním matky epilepsií nebo antiepileptickou léčbou.
Riziko užívání gabapentinu:
Dostatečné údaje o použití gabapentinu a těhotných žen nejsou k dispozici.
Studie se zvířaty prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Potenciální riziko pro člověka není známo. Gabapentin by měl být v těhotenství užíván pouze tehdy, pokud případný přínos pro pacientku převýší možné riziko pro plod.
Není možné jednoznačně určit, zda je gabapentin užívaný v těhotenství spojen se zvýšeným rizikem kongenitálních malformací, vzhledem k onemocnění samotnému a přítomnosti současně užívaných antiepileptik během každého hlášeného těhotenství.
Kojení
Gabapentin se vylučuje do mateřského mléka. Protože nelze vyloučit nežádoucí účinky u kojenců, je nutné podávat gabapentin kojícím matkám s opatrností. Gabapentin lze podávat kojícím matkám pouze tehdy, pokud přínos jednoznačně převýší rizika.
Fertilita
Ve studiích na zvířatech nebyl pozorován žádný účinek na fertilitu. (Viz bod 5.3).
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Gabapentin může mít mírný až střední vliv na schopnost řídit auto nebo obsluhovat stroje.
Gabapentin působí na CNS a může vyvolat ospalost, závratě nebo jiné podobné příznaky.
I kdyby byly tyto příznaky mírného nebo středního stupně, tyto nežádoucí účinky mohou být potenciálně nebezpečné pro pacienty, kteří řídí nebo obsluhují stroje. Toto se týká především začátku léčby a období, kdy jsou dávky zvyšovány.
4.8 Nežádoucí účinky
Nežádoucí účinky pozorované v klinických studiích s epilepsií (přídatná léčba i monoterapie) a neuropatickou bolestí jsou uvedeny společně, seřazené podle kategorie a četnosti (velmi časté (> 1/10), časté (>1/100, <1/10), méně časté (>1/1000, <1/100) a vzácné (>1/10 000; <1/1000). Byl-li nežádoucí účinek pozorován v klinických studiích s odlišnými četnostmi, je uveden s nejvyšší hlášenou četností.
Další nežádoucí účinky hlášené ze zkušeností po uvedení na trh j sou níže uvedeny kurzívou s četností “Není známo“(četnost z dostupných údajů nelze určit).
V rámci kategorie jsou nežádoucí účinky seřazeny podle snižující se závažnosti.
Infekce a infestace
Velmi časté: virové infekce
Časté: pneumonie, respirační infekce, infekce močových cest, infekce, otitis media
Poruchy krve a lymfatického systému Časté: leukopenie
Není známo: trombocytopenie
Poruchy imunitního systému
Méně časté: alergické reakce (např. kopřivka)
Není známo: syndrom z přecitlivělosti, systémová reakce s různými projevy, které mohou
zahrnovat horečku, vyrážku, hepatitidu, lymfadenopatii, eosinofilii, případně jiné projevy a příznaky
Poruchy metabolismu a výživy
Časté: anorexie, zvýšená chuť k j ídlu
Méně časté: hyperglykemie (nejčastěji pozorovaná u pacientů s diabetem)
|
Vzácné: |
hypoglykemie (nejčastěji pozorovaná u pacientů s diabetem) |
|
Není známo: |
hyponatremie |
|
Psychiatrické poruchy | |
|
Časté: |
hostilita, zmatenost a emoční labilita, deprese, úzkost, nervozita, abnormální myšlení |
|
Není známo: | |
|
Poruchy nervového systému | |
|
Velmi časté: |
somnolence, závratě, ataxie |
|
Časté: |
křeče, hyperkineze, dysartrie, amnézie, třes, nespavost, bolest hlavy, pocity jako jsou parestézie, hypestézie, poruchy koordinace, nystagmus, zvýšené, snížené nebo chybějící reflexy |
|
Méně časté: |
hypokineze, mentální porucha |
|
Vzácné: |
ztráta vědomí |
|
Není známo: |
jiné poruchy hybnosti (např. choreoatetóza, dyskinéze, dystonie) |
|
Poruchy oka | |
|
Časté: |
poruchy zraku jako jsou amblyopie, diplopie |
Poruchy ucha a labyrintu Časté: vertigo
Není známo: tinitus
Srdeční poruchy
Není známo: palpitace
Cévní _ poruchy
Časté: hypertenze, vazodilatace
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Časté: dyspnoe, bronchitida, faryngitida, kašel, rinitida
Gastrointestinální _ poruchy
Časté: zvracení, nauzea, poruchy zubů, gingivitida, průjem, bolest břicha, dyspepsie,
zácpa, sucho v ústech nebo v hrdle, flatulence Není známo: pankreatitida
Poruchy jater a žlučových cest
Není známo: hepatitida, žloutenka
Poruchy kůže a _podkožní tkáně
Časté: otok obličeje, purpura nejčastěji popisovaná jako podlitiny v důsledku fyzického
traumatu, vyrážka, pruritus, akné
Není známo: Stevens-Johnsonův syndrom, angioedém, erythema multiforme, alopecie,
polékový hypereosinofilní syndrom (viz bod 4.4)
Poruchy svalové a kosterní soustavy a _pojivové tkáně Časté: artralgie, myalgie, bolest zad, záškuby
Není známo: rhabdomyolýza, myoklonus
Poruchy ledvin a močových cest
Není známo: akutní selhání ledvin, inkontinence
Poruchy reprodukčního systému a _prsu Časté: impotence
Není známo: hypertrofie prsů, gynekomastie, sexuální dysfunkce (včetně změn libida, poruch
ejakulace a anorgasmie)
Celkové poruchy Velmi časté: Časté
Méně časté:
Není známo:
Vyšetření
Časté:
Méně časté: Není známo:
a reakce v místě aplikace únava, horečka
periferní edém, poruchy chůze, astenie, bolest, malátnost, příznaky podobné chřipce
generalizované otoky, pád
abstinenční příznaky (nejčastěji úzkost, insomnie, nauzea, bolest a pocení), bolest na hrudi. Byla hlášena náhlá nevysvětlitelná úmrtí, u kterých nebyla zjištěna příčinná souvislost s léčbou gabapentinem
snížení počtu bílých krvinek (WBC), přírůstek tělesné hmotnosti zvýšení funkčních jaterních testů SGOT (AST), SGPT (ALT) a bilirubinu
zvýšení hladiny krevní kreatinfosfokinázy
Zranění a otravy
Časté: náhodné zranění, fraktury, abraze
Během léčby gabapentinem byly hlášeny případy akutní pankreatidy. Spojitost s gabapentinem není jasná (viz bod 4.4).
U pacientů podstupujících hemodialýzu v důsledku terminálního stadia ledvinného selhání byla hlášena myopatie se zvýšenými hladinami kreatinkinázy.
Pouze ve studiích s dětskými pacienty byly hlášeny infekce dýchacích cest, otitis media, křeče a bronchitida. U dětí bylo také častěji hlášeno agresivní chování a hyperkinézie.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10
Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Akutní, život ohrožující toxicita nebyla při předávkování gabapentinem až do dávky 49 gramů pozorována. Mezi symptomy předávkování patří závratě, dvojité vidění, rozmazaná řeč, ospalost, letargie a mírný průjem. U všech pacientů došlo po provedení podpůrných opatření k plnému zotavení. Zpomalené vstřebávání gabapentinu při vyšších dávkách může omezit absorpci léku při předávkování a tím minimalizovat toxicitu po předávkování.
I když lze gabapentin odstranit hemodialýzou, obvykle to není zapotřebí. U pacientů s těžkou poruchou renální funkce však může být hemodialýza indikována.
Perorální letální dávka gabapentinu nebyla u myší a potkanů, jimž byly aplikovány dávky až 8000 mg/kg, zjištěna. Mezi známky akutní toxicity u zvířat patřily ataxie, namáhavé dýchání, ptóza, hypoaktivita nebo vzrušení.
Předávkování gabapentinu, zejména v kombinaci s jinými přípravky tlumícími CNS, může vést ke komatu.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: antiepileptika, jiná antiepileptika ATC kód: N03AX12
Mechanismus účinku
Gabapentin snadno prostupuje do mozku a zabraňuje záchvatům v řadě zvířecích modelů epilepsie. Gabapentin nemá afinitu k receptoru GABA A ani k receptoru GABA B ani nemění metabolismus GABA. Neváže se na jiné neurotransmiterové receptory v mozku a nepůsobí na sodíkové kanály. Gabapentin se s vysokou afinitou váže na podjednotku a2S (alfa-2-delta) napěťově řízených kalciových kanálů a má se za to, že se vazba na podjednotku a2S může podílet na protizáchvatových účincích gabapentinu u zvířat. Rozsáhlý panelový screening nenaznačuje žádný jiný cíl tohoto léku než podjednotku a2S.
Důkazy z několika předklinických modelů ukazují, že farmakologická aktivita gabapentinu může být zprostředkována vazbou na podjednotku a2S prostřednictvím snížení uvolňování excitačních neurotransmiterů v oblastech centrálního nervového systému. Taková aktivita může tvořit základ protizáchvatového působení gabapentinu. Význam tohoto působení gabapentinu pro antikonvulzivní účinky u člověka je ještě třeba určit. Přesný mechanismus účinku gabapentinu není znám.
Gabapentin rovněž vykazuje účinnost na několika předklinických zvířecích modelech bolesti. Má se za to, že specifická vazba gabapentinu na podjednotku a2S vede k několika různým akcím, které mohou být zodpovědné za analgetické působení na zvířecích modelech. K analgetickému působení gabapentinu může dojít v páteřní míše a rovněž ve vyšších mozkových centrech prostřednictvím interakcí se sestupnými inhibičními drahami bolesti. Význam těchto předklinických vlastností pro klinické působení u člověka není znám.
Klinická účinnost a bezpečnost
Klinická studie přídatné léčby parciálních záchvatů u pediatrických pacientů ve věku 3-12 let ukázala numerický, ovšem nikoli statisticky významný rozdíl ve prospěch gabapentinu v porovnání s placebem ve skupině pacientů s 50% účinkem. Doplňující post-hoc analýza odpovědí na léčbu podle věku neprokázala statisticky významný vliv věku, ani jako kontinuální ani jako binární veličina (věkové skupiny 3-5 a 6-12 let).
Data z této dodatečné post-hoc analýzy jsou shrnuta v následující tabulce:
|
Odpověď (> 50% zlepšení) na léčbu a věk MITT* populace | |||
|
Věková kategorie |
Placebo |
Gabapentin |
hodnota P |
|
< 6 let |
4/21 (19,0%) |
4/17 (23,5%) |
0,7362 |
|
6 až 12 let |
17/99 (17,2%) |
20/96 (20,8%) |
0,5144 |
* Upravená „intent to treat“ populace (MITT) je definována jako všichni pacienti randomizovaní do studie, kteří zároveň měli vyhodnotitelné deníky se záznamy záchvatů během 28 dnů v období před léčbou ve studii i během dvojitě zaslepené fáze léčby.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Po perorálním podání gabapentinu je maximálních koncentrací v plasmě dosaženo během 2 až 3 hodin. Biologická dostupnost gabapentinu (frakce absorbované dávky) má tendenci klesat s rostoucí dávkou. Absolutní biologická dostupnost 300 mg tobolky je přibližně 60 %. Potrava, včetně stravy s vysokým obsahem tuků, nemá na farmakokinetiku gabapentinu žádný klinicky významný vliv.
Farmakokinetika gabapentinu není ovlivněna opakovaným podáním. I když plasmatické koncentrace gabapentinu byly v klinických studiích obecně v rozmezí 2 mikrogramů/ml a 20 mikrogramů/ml, tyto koncentrace nejsou zárukou bezpečnosti ani účinnosti. Farmakokinetické parametry jsou uvedeny v tabulce 3.
Tabulka 3
Přehled průměrných (%CV) farmakokinetických parametrů gabapentinu v ustáleném stavu při podávání každých 8 hodin
|
Farmakokinetický parametr |
300 mg (N = 7) |
400 mg (N = 14) |
800 mg (N=14) | |||
|
Průměr |
%CV |
Průměr |
%CV |
Průměr |
%CV | |
|
Cmax (Mg/ml) |
4,02 |
(24) |
5,74 |
(38) |
8,71 |
(29) |
|
tmax (h) |
2,7 |
(18) |
2,1 |
(54) |
1,6 |
(76) |
|
T1/2 (h) |
5,2 |
(12) |
10,8 |
(89) |
10,6 |
(41) |
|
AUC (0-8) Mg»hod./ml) |
24,8 |
(24) |
34,5 |
(34) |
51,4 |
(27) |
|
Ae% (%) |
NA |
NA |
47,2 |
(25) |
34,4 |
(37) |
Cmax = maximální plasmatická koncentrace v ustáleném stavu tmax = doba nutná k dosažení Cmax T1/2 = poločas eliminace
AUC(0-8) = plocha pod křivkou plasmatické koncentrace v období 0-8 hod po užití dávky Ae% = procento dávky vyloučené do moči v období 0-8 hod po užití dávky NA = údaj není k dispozici
Distribuce
Gabapentin se neváže na plasmatické bílkoviny a jeho distribuční objem je 57,7 litrů. U pacientů s epilepsií dosahují koncentrace gabapentinu v mozkomíšním moku přibližně 20 % plasmatických koncentrací v ustáleném stavu. Gabapentin je přítomen v mateřském mléce kojících žen.
Biotransformace
Gabapentin není v lidském těle metabolizován. Gabapentin neindukuje hepatální oxidázy se smíšenou funkcí, což jsou enzymy zajišťující metabolismus léků.
Eliminace
Gabapentin se vylučuje výhradně ledvinami v nezměněné podobě. Eliminační poločas gabapentinu nezávisí na dávce a v průměru činí 5 až 7 hodin.
U starších pacientů a u pacientů s poruchou fUnkce ledvin je plasmatická clearance gabapentinu snížená. Konstanta vylučování gabapentinu, plasmatická clearance a renální clearance jsou přímo úměrné clearance kreatininu.
Gabapentin se z plasmy odstraňuje hemodialýzou. U pacientů s poruchou funkce ledvin nebo hemodialyzovaných pacientů se doporučuje úprava dávky (viz bod 4.2).
Farmakokinetika gabapentinu u dětí byla určována u 50 zdravých jedinců ve věku od 1 měsíce do 12 let. Obecně byly plasmatické koncentrace gabapentinu u dětí nad 5 let podobné jako plasmatické koncentrace gabapentinu u dospělých při dávkování v mg/kg.
Ve farmakokinetické studii s 24 zdravými pediatrickými pacienty ve věku 1 měsíc až 48 měsíců byla pozorována přibližně o 30 % nižší expozice (AUC), nižší Cmax a vyšší clearance v poměru k tělesné hmotnosti, ve srovnání s daty, dostupnými u dětí starších 5 let.
Linearita/nelinearita
Biologická dostupnost gabapentinu (frakce absorbované dávky) se snižuje se zvyšující se dávkou, což přenáší nelinearitu na farmakokinetické parametry, zahrnující parametry biologické dostupnosti (F), např. Ae%, CL/F, Vd/F. Eliminační farmakokinetiku (farmakokinetika parametrů, které nezahrnují F jako je CLr a t1/2) lze nejlépe popsat lineární farmakokinetikou. Plasmatické koncentrace gabapentinu v ustáleném stavu jsou předvídatelné z údajů při použití jednorázové dávky.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Kancerogeneze
Gabapentin byl podáván v potravě myším v dávkách 200, 600 a 2000 mg/kg/den a potkanům v dávkách 250, 1000 a 2000 mg/kg/den po dobu dvou let. Statisticky významné zvýšení incidence nádorů acinárních buněk pankreatu bylo zjištěno pouze u samců potkanů při nejvyšší dávce. Maximální plasmatické koncentrace byly u potkanů při dávce 2000 mg/kg/den desetkrát vyšší, než plasmatické koncentrace u lidí, kteří dostávali dávku 3600 mg/den. Nádory acinárních buněk pankreatu u samců potkanů jsou malignity nízkého stupně, neovlivnily přežívání, nemetastazovaly ani se nešířily do okolních tkání, a podobaly se nádorům, pozorovaným u současně hodnocených kontrolních zvířat. Význam těchto nádorů acinárních buněk pankreatu u samců potkanů z hlediska karcinogenního rizika u člověka není zřejmý.
Mutagenita
Gabapentin nevykazoval žádný genotoxický potenciál. In vitro nebyl ve standardních vyšetřeních s použitím bakteriálních nebo savčích buněk mutagenní. Gabapentin neindukoval v savčích buňkách in vitro ani in vivo strukturální chromozomální aberace a neindukoval tvorbu mikrojader v kostní dřeni křečků.
Poruchy fertility
Při dávkách až 2000 mg/kg (přibližně pětinásobek maximální denní dávky u člověka vypočítané podle mg/m2) nebyly pozorovány žádné nežádoucí účinky na fertilitu ani reprodukci u potkanů.
Tcratogcnczc
Při dávkách u myší 50krát vyšších, u potkanů 30krát vyšších a u králíků 25krát vyšších než je denní dávka 3600 mg u člověka nezvýšil gabapcntin incidenci malformací ve srovnání s kontrolními zvířaty (uvedené hodnoty jsou čtyř, pěti a osminásobkem denní dávky u člověka vypočítané podle mg/m2).
Gabapentin indukoval u hlodavců zpomalenou osifikaci lebky, obratlů, předních a zadních končetin, ukazující na retardaci růstu plodu. Tyto účinky se vyskytly v případech, kdy březí myší dostávaly perorálně dávky 1000 nebo 3000 mg/kg/den během organogeneze a kdy potkani dostávali dávky 500, 1000, nebo 2000 mg/kg před pářením a během něj a po celou dobu gestace. Tyto dávky jsou přibližně jedno- až pětinásobkem dávky 3600 mg u člověka vypočtené podle mg/m2.
U březích myší, které dostávaly dávky 500 mg/kg/den (přibližně polovina denní dávky u člověka vypočtená podlc mg/m2) nebyly pozorovány žádné účinky.
Ve studii fertility a celkové reprodukce byly u potkanů, jimž byly podávány dávky 2000 mg/kg/den, v teratologické studii dávky 1500 mg/kg/den a v perinatální a postnatální studii dávky 500, 1000 a 2000 mg/kg/den byla pozorována zvýšená incidence hydroureteru a/nebo hydronefrózy. Význam těchto nálezů není znám, ale souvisely se zpomaleným vývojem. Tyto dávky jsou také přibližně jedno- až pětinásobkem dávky 3600 mg pro člověka vypočtené podle mg/m2.
V teratologické studii u králíků se při dávkách 60, 300 a 1500 mg/kg/den během organogeneze projevila zvýšená incidence ztráty plodu po jeho implantaci. Tyto dávky jsou přibližně čtvrtinou až osminásobkem denní dávky 3600 mg pro člověka vypočtené podle mg/m2.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Obsah tvrdé tobolky: monohydrát laktosy předbobtnalý kukuřičný škrob mastek
magnesium-stearát
Vrchní část tvrdé tobolky: červený oxid železitý (E 172) žlutý oxid železitý (E 172) oxid titaničitý (E 171) želatina
Spodní část tvrdé tobolky 100 mg:
oxid titaničitý (E 171) želatina
300 a 400 mg:
červený oxid železitý (E 172) žlutý oxid železitý (E 172) oxid titaničitý (E 171)
želatina
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
4 roky
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25°C.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Bezbarvý průhledný PVC/PVDC/Al blistr, krabička Velikost balení: 50 a 100 tvrdých tobolek Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Gedeon Richter Plc.
Gyomroi út 19-21.
1103 Budapešť,
Maďarsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLA
Gordius 100 mg tvrdá tobolka: 21/529/08-C Gordius 300 mg tvrdá tobolka: 21/530/08-C Gordius 400 mg tvrdá tobolka: 21/531/08-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
17.9.2008 / 21.1.2016
10. DATUM REVIZE TEXTU
17.2.2016
14/14