Glibomet

sp.zn. sukls163127/2016

Souhrn údajů o přípravku

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Glibomet

400 mg/2,5 mg, potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ I KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje metformini hydrochloridum 400 mg a glibenclamidum 2,5 mg. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahované tablety

Bílá až téměř bílá, kulatá, bikonvexní potahovaná tableta s půlící rýhou na jedné straně. Na straně bez půlící rýhy je vyraženo “2.5”, na půlkruhových polovinách druhé strany jsou vyraženy “B” a “1”. Půlící rýha má pouze usnadnit dělení tablet pro snažší polykání, nikoli její rozdělení na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1. Terapeutické indikace

Léčba diabetu mellitu 2. typu u dospělých jako náhrada předchozí kombinované léčby metforminem a glibenklamidem u pacientů se stabilní a dobře kontrolovanou glykémií.

Glibomet je indikován u dospělých pacientů k léčbě diabetu mellitu nezávislého na inzulínu (diabetes mellitus 2. typu) bez ketoacidózy, když dietní režim a léčba deriváty sulfonylurey nevedly k jeho dostatečné kompenzaci.

Přípravek je určen pro perorální podání pouze dospělým pacientům.

4.2. Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dávkování je přísně individuální a musí být upraveno podle výsledků laboratorních testů.

Obvyklá počáteční dávka je 2 tablety denně a užívá se s jídlem. Podle potřeby je možno dávku postupně zvyšovat, dokud není dosaženo úpravy hladiny glukózy v krvi. Poté je možno dávku přípravku Glibomet postupně snižovat, až je dosažena nejnižší dávka, která je dostatečná pro udržení kompenzované hladiny glukózy v krvi.

Maximální doporučená dávka přípravku Glibomet je 6 tablet denně.

Způsob podání

Tablety se polykají celé s jídlem a zapíjejí se dostatečným množstvím tekutiny. Tablety se nesmí rozkousat. Po každém užití léku by měl následovat příjem potravy s dostatečným obsahem cukru, aby se zabránilo nástupu hypoglykémie.

Kombinace s léčbou inzulínem:

Nejsou dostupné žádné klinické údaje o současném užívání tohoto přípravku s inzulínovou léčbou.

Starší lidé

U starších lidí by dávkování přípravku Glibomet mělo být upraveno podle funkce ledvin (zahájení léčby 1 tabletou přípravku Glibomet); funkce ledvin musí být pravidelně kontrolovány (viz bod 4.4). Pacienti ve věku 65 let a starší: počáteční a udržovací dávky glibenklamidu musí být pečlivě upraveny tak, aby se snížilo riziko hypoglykemie. Léčba má být zahájena nejnižší dostupnou dávkou a, pokud je to zapotřebí, má být dávka postupně zvyšována (viz bod 4.4).

Pediatrická populace

Podávání přípravku Glibomet dětem se nedoporučuje.

4.3 Kontraindikace

Tento léčivý přípravek se nikdy nesmí užívat v dále uvedených případech:

- Hypersenzitivita na metformin hydrochlorid, glibenklamid nebo jiné deriváty sulfonylurey nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

- Diabetes mellitus 1. typu (inzulin-dependentní diabetes), ketoacidóza, diabetické prekóma

- Selhání nebo dysfunkce ledvin (clearance kreatininu <60 ml/min)

- Akutní stavy, které mohou ovlivňovat funkci ledvin, např. dehydratace, závažné akutní krvácení, těžké infekce včetně gangrény, šok, (viz bod 4.4)

- Akutní nebo chronická onemocnění, která mohou vyvolávat tkáňovou hypoxii, např. srdeční selhání nebo respirační selhání, akutní infarkt myokardu (do 3 týdnů od diagnózy), šok (viz bod 4.4)

- Insuficience jater, akutní intoxikace alkoholem, alkoholismus

- Porfyrie

- Kojení

- Těhotenství

- Ve spojení s mikonazolem (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití Laktátová acidóza

Laktátová acidóza je vzácná, ovšem závažná metabolická komplikace (není-li poskytnuta okamžitá léčba a dojde-li k rozvoji komatózního stavu, je tato komplikace spojena s vysokou mortalitou), k níž může dojít při akumulaci metforminu. Případy laktátové acidózy u pacientů užívajících metformin byly hlášeny zejména u diabetiků se selháním ledvin. Výskyt laktátové acidózy může a měl by být omezen zvážením dalších souvisejících rizikových faktorů, jako je nedostatečná úprava diabetu, ketóza, dlouhodobé hladovění, alkoholismus, insuficience jater a jakýkoliv stav, který je spojen s tkáňovou hypoxií.

Diagnóza:

Pro laktátovou acidózu je charakteristická acidotická dyspnoe, bolest břicha a hypotermie, poté následuje kóma. Riziko laktátové acidózy je třeba uvážit i v případě nespecifických známek, jako je silná únava a malátnost, zvracení, svalové křeče se zažívacími obtížemi, např. bolestí břicha a silnou ztrátou chuti k jídlu. Mezi diagnostické laboratorní známky patří snížené pH krve, plazmatická hladina laktátu vyšší než 5 mmol/l a zvýšené aniontové okno (anion gap) a poměr laktát/pyruvát. V případě podezření na metabolickou acidózu je nutno užívání tohoto léčivého přípravku ihned přerušit a pacienta je třeba okamžitě hospitalizovat (viz bod 4.9). Při snížené funkci ledvin závisí riziko laktátové acidózy na kumulaci metforminu v organismu. Proto je před zahájením léčby a pravidelně během léčby metforminem nutné vyšetřovat funkce ledvin. Pacienty je třeba o riziku laktátové acidózy dostatečně informovat.

Funkce ledvin

Vzhledem k tomu, že metformin se vylučuje ledvinami, doporučuje se kontrolovat hladinu kreatininu v séru, a to před zahájením léčby a dále pravidelně:

- Nejméně jednou ročně u pacientů s normální funkcí ledvin

- Nejméně dvakrát až čtyřikrát ročně u pacientů s hladinou kreatininu v séru, která se blíží horní hranici rozmezí normálních hodnot, a dále u starších lidí.

Snížená funkce ledvin je u starších lidí častá a asymptomatická. Zvláštní pozornost je třeba věnovat případům, kdy může dojít k poruše funkce ledvin, např. po zahájení léčby antihypertenzivy nebo diuretiky a po zahájení léčby nesteroidními protizánětlivými léky (NSA).

Podávání jodovaných kontrastních látek

Nitrožilní podání jodovaných kontrastních látek během radiologického vyšetření může způsobit selhání ledvin. To může vést k akumulaci metforminu a laktátové acidóze. V závislosti na funkci ledvin se Glibomet musí vysadit před vyšetřením nebo během něj a nesmí se znovu nasadit dříve než po uplynutí 48 hodin od vyšetření a pouze v případě, že následně byla vyšetřena funkce ledvin a byly při ní zjištěny normální hodnoty (viz bod 4.5).

Operace

Vzhledem k tomu, že Glibomet obsahuje metformin hydrochlorid, léčbu je nutno přerušit 48 hodin před plánovanou, rozsáhlejší operací v celkové, spinální nebo peridurální anestezii, a léčba se nesmí znovu zahájit dříve než po uplynutí 48 hodin po operaci a pouze v případě, že následně byla vyšetřena funkce ledvin a byly při ní zjištěny normální hodnoty.

Hypoglykémie

Jelikož Glibomet obsahuje derivát sulfonylurey, je jeho užívání spojené s rizikem rozvoje hypoglykémie. Po zahájení léčby může titrace dávky zabránit vzniku hypoglykémie. Léčba by měla být indikována pouze v případě, že pacient dodržuje pravidelný stravovací režim (včetně snídaně). Důležitý je pravidelný příjem cukrů, protože riziko hypoglykémie stoupá s opožděním příjmu stravy, s nedostatečným nebo nevyváženým příjmem cukrů. K hypoglykémii může s větší pravděpodobností dojít při redukční dietě, po intenzivním nebo déletrvajícím cvičení, při konzumaci alkoholu nebo během podávání kombinace hypoglykemických léčiv.

Starší pacienti: věk 65 let a více byl identifikován jako rizikový faktor pro hypoglykemii u pacientů, kteří jsou léčeni přípravky ze skupiny derivátů sulfonylurey. U starších pacientů může být obtížné rozpoznat hypoglykemii. Počáteční a udržovací dávky glibenklamidu musí být pečlivě upraveny tak, aby se snížilo riziko hypoglykemie (viz bod 4.2).

Diagnóza:

Mezi příznaky hypoglykémie patří: bolest hlavy, hlad, nauzea, zvracení, zvýšená únava, poruchy spánku, nervozita, agresivita, poruchy soustředění a reakcí, deprese, zmatenost, poruchy řeči, poruchy zraku, třes, paralýza a parestezie, vertigo, delirium, křeče, ospalost, bezvědomí, povrchové dýchání a bradykardie. Následkem antiregulačních mechanismů, které hypoglykemie vyvolává, se může objevit pocení, pocit strachu, tachykardie, hypertenze, palpitace, angina pectoris a arytmie. Poslední jmenované příznaky přitom mohou chybět, je-li nástup hypoglykémie pozvolný, při autonomní neuropatii, nebo jestliže pacient užívá beta-blokátory, klonidin, reserpin, guanetidin nebo jiná sympatomimetika.

Léčba hypoglykémie:

Mírné hypoglykemické příznaky bez poruch vědomí či neurologické symptomatologie je třeba řešit okamžitým podáním cukru. Dávku je třeba přizpůsobit, případně je potřeba změnit stravovací návyky.

Objevit se mohou také těžké hypoglykemické stavy s poruchou vědomí, kómatem nebo manifestními neurologickými příznaky, ty před okamžitou hospitalizací pacienta vyžadují bezodkladné ošetření nitrožilním podáním glukózy v okamžiku stanovení diagnózy nebo podezření na ni. V případě podezření na hypoglykémii je vždy nutné vyšetření specializovaným lékařem z lůžkového oddělení.

Z hlediska snížení rizika hypoglykemických atak j sou důležitými faktory pečlivá volba pacientů a dávkování, a také patřičné poučení pacienta. Jestliže u pacienta dochází k opakovaným epizodám hypoglykémie, které jsou těžké nebo spojené s nepředvídatelnou situací, je třeba zvážit jinou možnost léčby diabetu.

Faktory, které podporují hypoglykémii:

- Současné požívání alkoholu, a to zejména v kombinaci s hladověním

- Odmítnutí spolupráce nebo (zejména u starších lidí) neschopnost pacienta spolupracovat

- Malnutrice, nepravidelné stravování, vynechávání jídel, hladovění nebo změny stravy

- Nedostatečné vyvážení fyzické aktivity a příjmu cukrů

- Selhání ledvin

- Těžké selhání j ater

- Předávkování přípravkem Glibomet

- Některé endokrinní poruchy: nedostatečná funkce štítné žlázy, příštítných tělísek a dřeně nadledvin

- Současné podávání některých jiných léků (viz bod 4.5).

Selhání jater a ledvin:

U pacientů se selháním jater nebo s těžkým selháním ledvin může docházet ke změně farmakokinetiky a/nebo farmakodynamiky přípravku Glibomet. Dojde-li k hypoglykémii, její průběh může být u těchto pacientů zdlouhavý a je nutno zahájit adekvátní léčbu.

Informace pro pacienty:

Riziko hypoglykémie, její příznaky a její léčbu, a také vyvolávající faktory, je nutno pacientovi a jeho blízkým osobám vysvětlit. Stejně tak je nutno uvážit riziko laktátové acidózy a pacientovi jej vysvětlit pro případ výskytu nespecifických známek, jako jsou svalové křeče spojené s poruchou zažívání, bolestí břicha a těžkou astenií, dyspnoí přičítanou acidóze, hypothermií a kómatem.

Pacienta je nutno informovat obzvláště o významu nutnosti dodržování režimu stravování s následným programem pravidelného tělesného cvičení a pravidelné kontroly hladiny glykémie.

Potenciální metabolická dekompenzace

V případě úrazu, operace, infekčního nebo horečnatého onemocnění nebo jiné možné příčiny dekompenzace diabetu je třeba místo této léčby zvážit dočasnou terapii inzulínem, aby byla zachována odpovídající metabolická kontrola.

Mezi příznaky hyperglykémie patří zvýšené močení, intenzivní žízeň a suchá kůže.

Současné podávání glibenklamidu s jinými léky

Současné podávání glibenklamidu s alkoholem, fenylbutazonem nebo danazolem se nedoporučuje (viz bod 4.5).

Další upozornění

Dále je třeba, aby všichni pacienti dodržovali v průběhu dne jídelníček s pravidelným příjmem cukrů. Pacienti s nadváhou mají pokračovat v redukční dietě.

Pravidelné tělesné cvičení je stejně důležité jako užívání přípravku Glibomet.

Laboratorní kontrola diabetu (glykémie, HbA1c) se provádí pravidelně.

U pacientů s deficitem enzymu G6PD (glukózo-6-fosfátdehydrogenáza), kteří jsou léčeni deriváty sulfonylurey, se může rozvinout hemolytická anemie.

Vzhledem k tomu, že glibenklamid patří do chemické skupiny derivátů sulfonylurey, doporučuje se opatrnost a zvážení jiné vhodné léčby s vyloučením derivátů sulfonylurey, jestliže Glibomet užívají pacienti s deficitem G6PD.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Kontraindikované kombinace

Interakce s glibenklamidem

Mikonazol (systémové podání, perorální gel)

Zesílený hypoglykemický účinek s možným nástupem příznaků hypoglykémie nebo dokonce kómatu (viz bod 4.3).

Kombinace, které se nedoporučují

S deriváty sulfonylurey

Alkohol

Antabusový efekt (nesnášenlivost alkoholu), zejména u chlorpropamidu, glibenklamidu, glipizidu, tolbutamidu.

Zvýšené hypoglykemické působení (inhibice kompenzačních reakcí), které může podpořit rozvoj hypoglykemického kómatu.

Je třeba vyhnout se konzumaci alkoholu a užívání léčivých přípravků obsahujících alkohol.

Fenylbutazon (systémové podání)

Zvýšený hypoglykemický účinek derivátů sulfonylurey (vypuzení derivátů sulfonylurey z vazebných míst na bílkovinách a/nebo omezení jejich eliminace). Doporučuje se přednostně použít jiná protizánětlivá léčiva, která vyvolávají menší počet interakcí, nebo pacienta informovat jiným způsobem a podpořit vlastní sledování se pacientem: v případech nutnosti je třeba dávkování při léčbě protizánětlivými léky a po jejich vysazení upravit.

Léky proti infekcím

Současné užívání derivátů sulfonylurey včetně glibenklamidu s některými léky proti infekcím, jako jsou sulfonamidy (např. kotrimoxazol), levofloxacin nebo klarithromycin, může zvyšovat nebezpečí rozvoje těžké hypoglykemie.

Cyklofosfamid

Současné užívání derivátů sulfonylurey včetně glibenklamidu s cyklofosfamidem může zvyšovat nebezpečí těžké hypoglykemie.

Phenyramidol

Současné užívání derivátů sulfonylurey včetně glibenklamidu s phenyramidolem může zvyšovat nebezpečí těžké hypoglykemie.

Se všemi antidiabetiky

Danazol

Je-li tato kombinace nevyhnutelná, je třeba pacienta upozornit a posílit kontroly hladiny cukru v krvi. Je-li to možné, dávkování antidiabetik během léčby danazolem a po jeho vysazení by se mělo upravit.

Alkohol

Zvýšené riziko laktátové acidózy při akutní intoxikaci alkoholem, zejména v případě hladovění a malnutrice a hepatocelulárního selhání.

Je třeba vyhnout se konzumaci alkoholických nápojů a užívání léků obsahujících alkohol.

Kombinace, které vyžadují vyšší opatrnost Se všemi antidiabetiky

Chlorpromazin

Ve vysokých dávkách (100 mg chlorpromazinu denně) stoupá hladina cukru v krvi (snížené uvolňování inzulínu).

Upozornění pro použití: pacienta je třeba upozornit a hladinu cukru v krvi kontrolovat častěji. Je-li to možné, během léčby neuroleptiky a po jejím ukončení by se mělo upravit dávkování antidiabetik.

Perhexilin

Užívání perhexilinu bylo spojeno s hypoglykemií. Proto užívání perhexilinu s antidiabetiky vyžaduje opatrnost a pacient by měl být upozorněn na potřebu častějších kontrol hladiny glukózy.

Kortikosteroidy (glukokortikoidy) a tetrakosaktid (systémové a lokální použití)

Zvýšená hladina cukru v krvi, někdy spojená s ketózou (sníženou tolerancí cukrů při užívání kortikosteroidů, relativní deficit inzulínu).

Upozornění pro použití: pacienta je třeba informovat o nutnosti častější kontroly hladiny cukru v krvi. Je-li to možné, během léčby kortikosteroidy a po jejím ukončení by se mělo upravit dávkování antidiabetik.

Beta-2-agonisté

Zvýšená hladina cukru v krvi.

Upozornění pro použití: pacienta je třeba informovat; potřeba častější kontroly hladiny cukru v krvi, v případě nutnosti převedení na léčbu inzulínem.

Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (např. kaptopril, enalapril):

ACE inhibitory mohou snižovat hladinu cukru v krvi. Je důležité, aby dávkování přípravku Glibomet bylo během léčby ACE inhibitorem až do jejího ukončení upraveno.

S metforminem

Diuretika

Laktátová acidóza při léčbě metforminem, vyvolaná jakýmkoli funkčním poškozením ledvin, během užívání diuretik a zejména kličkových diuretik.

Kontrastní látky s obsahem jódu

Intravenózní podání kontrastních látek s obsahem jódu může vést k selhání ledvin s následnou kumulací metforminu a zvýšeným rizikem laktátové acidózy.

Na základě renálních funkcí musí být užívání přípravku Glibomet před vyšetřením nebo v době vyšetření přerušeno a smí být znovu obnoveno 48 hodin po vyšetření a to pouze poté, co funkce ledvin byla opět vyhodnocena jako normální (viz. bod 4.4).

Interakce s glibenklamidem

Beta-blokátory, klonidin, reserpin, guanetidin a sympatomimetika

Všechny beta-blokátory, klonidin, reserpin, guanetidin a sympatomimetika maskují některé příznaky hypoglykémie: palpitace a tachykardii. Většina neselektivních beta-blokátorů zvyšuje výskyt a závažnost hypoglykémie. Pacienta je třeba upozornit a častěji vyšetřovat hladinu cukru v krvi, a to zejména na začátku léčby.

Flukonazol

Prodloužení eliminačního poločasu derivátů sulfonylurey s možným rozvojem příznaků hypoglykémie. Pacienta je třeba upozornit a častěji provádět vyšetření hladiny cukru v krvi. Je-li to možné, dávkování antidiabetika by se mělo během podávání flukonazolu a po jeho ukončení upravit.

Bosentan:

Při současném podávání bosentanu s glibenklamidem existuje zvýšené riziko hepatotoxicity, proto se doporučuje vyhnout se jejich současnému užívání. Může docházet k omezení hypoglykemického účinku glibenklamidu, protože bosentan snižuje jeho plazmatickou koncentraci.

Jiné interakce: kombinace, kterou je nutno zvážit

Interakce s glibenklamidem

Desmopresin:

Snižuje antidiuretický účinek.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení Těhotenství:

Pro Glibomet nejsou k dispozici žádné předklinické ani klinické údaje týkající se expozice během těhotenství.

Rizika související s diabetem

Nedostatečná kompenzace gestačního diabetu nebo diabetu jiného typu způsobuje zvýšený výskyt vrozených vad a perinatální mortality. Diabetes by měl být v době početí co nejlépe kompenzován, aby se snížilo riziko vrozených vad.

Rizika související s metforminem (viz bod 5.3)

Studie na zvířatech neprokázaly žádné teratogenní účinky. Jestliže u zvířat nebyly prokázány žádné teratogenní účinky, nepředpokládají se ani žádné malformace plodu u lidí, protože teratogenní účinky známých látek byly doposud ve studiích na zvířatech vždy prokázány. Ani klinické studie neprokázaly malformace plodu související s užíváním metforminu.

Rizika související s glibenklamidem (viz bod 5.3)

Studie na zvířatech neprokázaly žádné teratogenní účinky. Jestliže u zvířat nebyly prokázány žádné teratogenní účinky, nepředpokládají se ani žádné malformace plodu u lidí, protože teratogenní účinky známých látek byly doposud ve studiích na zvířatech vždy prokázány. V současné době nejsou v klinické praxi k dispozici žádné relevantní údaje, podle nichž by bylo možné posoudit případné teratogenní nebo fetotoxické účinky související s užíváním glibenklamidu v těhotenství.

Léčba:

Adekvátní metabolická kompenzace umožňuje u těchto pacientek normální průběh těhotenství. Glibomet nesmí být použit k léčbě diabetu během těhotenství. V případě dietního selhání se musí podat inzulín, aby se dosáhlo adekvátní metabolické kompenzace, bez ohledu na to, zda se jedná o diabetes 1. typu, 2. typu nebo gestační diabetes. Při gestačním diabetu se doporučuje pacientku převést z perorálních antidiabetik na inzulín ihned, jakmile začne plánovat otěhotnění, nebo ihned po prokázání těhotenství, jestliže užívá tento léčivý přípravek. Doporučuje se sledovat hladinu cukru v krvi novorozence.

Kojení

Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici dostatečné údaje o průchodu metforminu a glibenklamidu do mateřského mléka, a při zvážení rizika rozvoje neonatální hypoglykémie, je podávání přípravku během kojení kontraindikováno.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Pacienty je třeba upozornit na příznaky hypoglykémie, a dále jim vysvětlit, aby těmto příznakům věnovali při řízení vozidel a obsluhování strojů zvýšenou pozornost.

4.8 Nežádoucí účinky

Nejčastějšími nežádoucími účinky objevujícími se na začátku léčby jsou gastrointestinální příznaky, jako je nauzea, zvracení, průjem a bolesti břicha a ztráta chuti k jídlu. Ve většině případů tyto účinky při dalším pokračování léčby ustupují. Zlepšení gastrointestinální tolerance lze docílit pomalým zvyšováním dávkování.

Následkem hypoglykémie na začátku léčby se mohou také objevit přechodné poruchy zraku.

Při léčbě metforminem, zejména u pacientů s predisponujícími stavy, jako jsou selhání ledvin a srdeční a oběhový šok, se může objevit život ohrožující nebo dokonce fatální laktátová acidóza, která se může rychle rozvinout do závažných stádií, není-li léčba ihned přerušena a nejsou-li podniknuta adekvátní opatření. Hlášeny byly totiž případy vysoké hladiny kyseliny mléčné v krvi, zvýšeného poměru laktát/pyruvát, sníženého pH krve a hyperazotémie s výjimečně nepříznivým výsledkem. Rozvoji laktátové acidózy může napomoci současné požití alkoholu (viz bod 4.4).

Při léčbě přípravkem Glibomet se mohou vyskytnout níže uvedené nežádoucí účinky. Výskyt nežádoucích účinků je definován takto: velmi časté >1/10; časté >1/100, <1/10; méně časté: >1/1000, <1/100; vzácné >1/10000, <1/1000, velmi vzácné <1/10000.

Poruchy krve a lymfatického systému

Vzácné (>1/10 000, <1/1000):

Leukopénie, trombocytopénie Velmi vzácné (< 1/10000):

Agranulocytóza, hemolytická anémie, aplazie kostní dřeně, pancytopénie, akutní hemolýza u pacientů s deficitem glukózo-6-fosfátdehydrogenázy.

Tyto poruchy se normalizují až po ukončení léčby.

Poruchy metabolismu a výživy

Méně časté: >1/1000, <1/100: krize porphyria hepatica a porphyria cutanea Vzácné (> 1/10000, < 1/1000):

Hypoglykémie

Velmi vzácné (< 1/10000):

Laktátová acidóza, snížená hladina vitamínu B12 v důsledku snížené absorpce vitaminu B12. Tuto etiologii je doporučeno zvážit, pokud má pacient megaloblastickou anémii.

Disulfiramu podobný efekt po požití alkoholu.

Poruchy oka

Časté (> 1/100, < 1/10):

Poruchy zraku (přechodné)

Poruchy nervového systému

Časté (> 1/100, < 1/10):

Dysgeuzie

Gastrointestinální poruchy

Velmi časté (>1/10):

Nauzea, zvracení, průjem, bolesti břicha a ztráta chuti. Tyto nežádoucí účinky se často objevují na začátku léčby a ve většině případů samovolně vymizí. K zabránění těmto příznakům je doporučeno, aby byl přípravek Glibomet užíván ve 2 nebo 3 denních dávkách. Pomalé zvyšování dávky může také zlepšit gastrointestinální toleranci.

Poruchy jater a žlučových cest

Velmi vzácné (< 1/10000):

Hepatitida vyžadující přerušení léčby, abnormální jaterní testy Poruchy kůže a podkožní tkáně

Může se vyvinout zkřížená reaktivita na sulfonamidy a jejich deriváty.

Vzácné (> 1/10000, < 1/1000):

Pruritus, kopřivka, makulopapulární vyrážka Velmi vzácné (< 1/10000):

Alergická granulomatózní angiitida, erythema multiforme, exfoliativní dermatitida, fotosenzitivita, urtikarie, která může progredovat v šok.

Vyšetření

Méně časté: průměrné až středně výrazné zvýšení hladiny močoviny a kreatininu v séru Velmi vzácné: hyponatremie

Starší lidé

Hypoglykemické projevy se mohou objevit zejména u oslabených starších lidí, při neobvyklé fyzické námaze, nepravidelném stravování nebo požívání alkoholických nápojů, při narušené funkci ledvin a/nebo jater (viz také bod 4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

4.9. Předávkování

Vezmeme-li v úvahu, že přípravek obsahuje metformin, velké předávkování nebo současná přítomnost rizikových faktorů může vést k laktátové acidóze (viz bod 4.4).

Jestliže dojde k rozvoji laktátové acidózy, pacient musí být okamžitě hospitalizován a musí mu být poskytnuta vhodná léčba. Nejúčinnější léčba spočívá v odstranění laktátu a metforminu hemodialýzou. Vezmeme-li v úvahu přítomnost derivátu sulfonylurey, předávkování přípravkem může způsobit také hypoglykémii (viz bod 4.4).

Plazmatická clearance glibenklamidu může být u pacientů s onemocněním jater prodloužená. Glibenklamid nelze odstranit dialýzou, protože se silně váže na plazmatické bílkoviny.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1. Farmakodynamické vlastnosti ATC kód: A10BD02

Farmakoterapeutická skupina: perorální antidiabetika

Glibomet je kombinací glibenklamidu (derivátu sulfonylurey druhé generace, který je již v nizkých dávkách schopen stimulovat sekreci endogenního inzulínu) a metforminu (derivátu biguanidu, který zvyšuje účinek inzulínu, ovlivňuje absorpci glukózy ze střeva, inhibuje glukoneogenezi a zlepšuje metabolismus lipidů, snižuje váhu obézních diabetiků, snižuje agregabilitu trombocytů, upravuje trombolýzu). U metforminu je nižší riziko vzniku laktátové acidózy než u ostatních biguanidů.

Tyto dvě látky se vzájemně doplňují ve svém účinku - stimulace sekrece endogenního inzulínu vyvolaná derivátem sulfonylurey (účinkem na pankreas) a přímý účinek biguanidu na svalovou tkáň, jehož výsledkem je konečné zvýšení utilizace glukózy (extrapankreatický účinek). Tento synergický účinek umožňuje podávání nižších dávek obou léčiv, než které jsou obvyklé v monoterapii. Snižuje se také intenzivní stimulace pankreatických beta buněk.

5.2. Farmakokinetické vlastnosti

Farmakokinetický profil obou léčivých látek je dobře znám, jak při podávání jednotlivě tak ve fixní kombinaci. Profil lékových interakcí obou složek je také dobře znám.

Metformin

Absorpce

Po perorálním podání se metformin vstřebává ze zažívacího traktu neúplně, ale rychle. U většiny subjektů byla první koncentrace stanovena při prvním odběru krve (30 min). Po prvním zjištění přítomnosti docházelo k nárůstu koncentrace až do maximální hodnoty, které bylo dosaženo v průměru za 2,88 hodin po podání (t_max).

Poté koncentrace klesaly, u všech subjektů byly ale stále zaznamenatelné do 12-24 hodin po podání. Absolutní biologická dostupnost z tablety obsahující 500 mg nebo 850 mg metformin hydrochloridu je u zdravých dobrovolníků přibližně 50-60%. Po perorálním podání činila nevstřebaná frakce objevená ve stolici 20-30%.

Předpokládá se, že farmakokinetika absorpce metforminu je nelineární.

Při doporučených dávkách a dávkovacím schématu metformin hydrochloridu je ustáleného stavu plazmatických koncentrací dosaženo do 24 až 48 hodin, přičemž tyto koncentrace jsou obvykle nižší než 1 pg/ml. V rámci kontrolovaných klinických studií nepřesahovala maximální plazmatická koncentrace metforminu (c_max) 4 pg/ml, a to ani při maximálních dávkách.

Distribuce

Distribuce metforminu je rychlá, zatímco míra vazby na plazmatické bílkoviny je nízká. Metformin prostupuje do erytrocytů. Maximální hladina v krvi je nižší než maximální hladina v plasmě a podle všeho je jí dosaženo zhruba ve stejnou dobu. Červené krvinky jsou s největší pravděpodobností sekundárním distribučním kompartmentem. Průměrný distribuční objem (Vd) se pohybuje v rozmezí 63-276 l.

Biotransformace

Metformin je zřejmě vylučován převážně v moči cestou renální exkrece, a to jako téměř nezměněná sloučenina. U lidí nebyly identifikovány žádné metabolity.

Eliminace

Renální clearance metforminu je >400 ml/min, což značí, že metformin je vylučován glomerulámí filtrací a tubulární sekrecí. Biologický poločas (ti/₂) metforminu je přibližně 3,7 hodin.

U pacientů s poškozením ledvin je eliminace prodloužená.

Glibenklamid

Absorpce

Po perorálním podání se 84% glibenklamidu rychle vstřebává ze zažívacího traktu, přičemž potrava zřejmě nemá na rychlost či míru vstřebávání vliv.

U většiny subjektů byla první koncentrace stanovena při prvním odběru krve (30 min). Po prvním zjištění přítomnosti docházelo k nárůstu koncentrace až do maximální hodnoty, které bylo dosaženo v průměru po 3,28 hodinách (t_max).

Distribuce

Distribuce glibenklamidu dosud nebyla plně popsána, nicméně nejvyšší koncentrace léčiva byly prokázány v játrech, v ledvinách a v tenkém a tlustém střevě. Glibenklamid se silně váže na plazmatické bílkoviny (více než 99 %), což může vysvětlovat některé lékové interakce.

Biotransformace

Větší část glibenklamidu se metabolizuje u lidí v játrech na neúčinné metabolity, a to hydroxylací jádra v pozici C4 na hydroxy-metabolity (cis-3-hydroxyglibenklamid 15% a trans-4-hydroxyglibenklamid 80 %), a další třetí, neidentifikovaný metabolit má radioaktivní podíl pouze 1,4%. Hepatocelulární selhání snižuje metabolismus glibenklamidu a znatelně zpomaluje jeho vylučování.

Eliminace

Parentní léčivo a jeho metabolity se vylučují v moči (38,5%) a žluči (59%) do 48 hodin po podání. Eliminační poločas (t_1/2) je 15 hodin.

Vylučování metabolitů ve žluči je zvýšené při nedostatečné funkci ledvin až do clearance kreatininu 30 ml/min, podle závažnosti poruchy funkce ledvin. Nedostatečnost ledvin tudíž nemá na vylučování glibenklamidu vliv za předpokladu, že clearance kreatininu zůstává vyšší než 30 ml/min.

5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Při sledování akutní toxicity u myší a potkanů nebyla prokázána žádná toxická interakce mezi oběma složkami přípravku. Perorální podávání kombinovaného přípravku potkanům a psům po dobu 26 týdnů nezpůsobilo žádné úmrtí ani další viditelné změny zdravotního stavu zvířat. Podávání přípravku neovlivnilo růst zvířat, krevní obraz, funkce jater ani další biochemická vyšetření krve a moči.

V toxikologických studiích se neprokázal žádný teratogenní účinek ani jiné toxické ovlivnění plodu.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1. Seznam pomocných látek

Jádro tablety:

Makrogol 6000 povidon

sodná sůl kroskarmelosy mikrokrystalická celulosa glycerol-dibehenát magnesium stearát koloidní bezvodý oxid křemičitý

Potah tablety (potahová soustava Opadry bílá 02F28306):

hypromelosa

oxid titaničitý (E171)

mastek

makrogol 6000

6.2. Inkompatibility Neuplatňuje se.

6.3. Doba použitelnosti

3 roky

6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5. Druh obalu a obsah balení

PVC/PE/PVDC-Al neprůhledný blistr, krabička 40 nebo 100 potahovaných tablet.

Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení.

6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Laboratori Guidotti S.p.A. (Menarini Group) 56122 Pisa, Itálie

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

18/264/00-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/DATUM PRODLOUŽENÍ

Datum první registrace: 26.4.2000

Datum posledního prodloužení registrace: 21.5.2014

10. DATUM REVIZE TEXTU

12.7.2016