Glaudix 2 Mg/Ml Oční Kapky, Roztok
Sp. zn. sukls61794/2016
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Glaudix 2 mg/ml oční kapky, roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jeden ml roztoku obsahuje brimonidini tartras 2,0 mg, což odpovídá brimonidinum 1,3 mg.
Pomocné látky se známým účinkem: benzalkonium-chlorid. Jeden ml roztoku obsahuje 0,05 mg benzalkonium-chloridu..
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Oční kapky, roztok Čirý žlutozelený roztok Osmolalita: 280~330 mosmol/kg pH: 5,7 - 6,5.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Snižování zvýšeného nitroočního tlaku (IOP) u pacientů s glaukomem s otevřeným úhlem nebo s oční hypertenzí
• v monoterapii u pacientů, u nichž je léčba topickými beta-blokátory kontraindikována;
• jako přídatná terapie k jiným léčivům na snižování nitroočního tlaku, jestliže není požadovaného nitroočního tlaku dosaženo pomocí jednoho přípravku (viz bod 5.1).
4.2 Dávkování a způsob podání
Doporučené dávkování u dospělých (včetně starších pacientiů)
Doporučená dávka je jedna kapka přípravku Glaudix aplikovaná do postiženého oka (postižených očí) dvakrát denně, v odstupu přibližně 12 hodin. U starších pacientů není nutná žádná úprava dávkování.
Stejně jako u ostatních očních kapek se ke snížení možné systémové absorpce doporučuje stlačení slzného váčku ve vnitřním očním koutku po dobu jedné minuty (bodová okluze). To je třeba provést bezprostředně po vkápnutí každé kapky.
Má-li být použito několik místně aplikovaných oftalmologických léčivých přípravků, je třeba jejich aplikaci provádět v odstupech 5-15 minut.
Pacienti s poruchou funkce ledvin a jater
U pacientů s poruchou funkce ledvin nebo jater nebylo použití brimonidinu studováno (viz bod 4.4).
Pediatrická populace
U dospívajících (ve věku od 12 do 17 let) nebyla provedena žádná klinická studie.
Přípravek Glaudix se nedoporučníe používat u dětí ve věku do 12 let a je kontraindikován u novorozenců a malých dětí (do 2 let věku) (viz body 4.3, 4.4 a 4.9). Je známo, že u novorozenců se mohou závažné nežádoucí účinky.
Bezpečnost a účinnost brimonidinu nebyla u dětí stanovena.
4.3 Kontraindikace
- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1;
- Novorozenci a malé děti (viz bod 4.8);
- Pacienti léčení inhibitory monoaminoxidázy (MAO) a pacienti užívající antidepresiva, která ovlivňují noradrenergní přenos (např. tricyklická antidepresiva a mianserin).
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Děti ve věku 2 let a starší, zvláště pak děti ve věku mezi 2 a 7 lety a/nebo děti o hmotnosti < 20 kg mají být léčeny s opatrností a pečlivě sledovány kvůli vysokému výskytu a závažnosti somnolence (viz bod 4.8).
Opatrnosti je třeba při léčení pacientů trpících závažným nebo nestabilizovaným a nekontrolovaným kardiovaskulárním onemocněním.
U některých pacientů v klinických studiích (12,7 %) se objevila oční alergická reakce při použití brimonidinu (podrobné informace viz bod 4.8). V případě výskytu alergických reakcí je třeba léčbu přípravkem Glaudix ukončit.
Opožděné oční hypersenzitivní reakce byly hlášeny při použití brimonidinu 0,2%, přičemž některé z nich byly spojeny se zvýšením nitroočního tlaku (IOP).
Brimonidin se má používat s opatrností u pacientů s depresí, mozkovou nebo srdeční nedostatečností, Raynaudovým syndromem, ortostatickou hypotenzí nebo tromboangiitis obliterans.
Brimonidin nebyl studován u pacientů s poruchou funkce jater či ledvin, proto má být u těchto pacientů používán s opatrností.
Konzervační látka přípravku Glaudix, benzalkonium-chlorid, může vyvolat podráždění očí. Je třeba zabránit kontaktu s měkkými kontaktními čočkami. Před aplikací přípravku je třeba kontaktní čočky vyjmout a před opětovným nasazením vyčkat nejméně 15 minut. Je známo, že mění zbarvení měkkých kontaktních čoček.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Přípravek Glaudix je kontraindikován u pacientů léčených inhibitory monoaminoxidázy (MAO) a u pacientů užívajících antidepresiva, která působí na noradrenergní přenos (např. tricyklická antidepresiva a mianserin), (viz bod 4.3).
Specifická sledování lékových interakcí s brimonidinem se sice neprováděla, je však třeba vzít v úvahu možnost aditivního nebo umocňujícího účinku s látkami tlumícími CNS (alkohol, barbituráty, opiáty, sedativa nebo anestetika).
Nejsou k dispozici žádné údaje týkající se hladiny cirkulujících katecholaminů po podání brimonidinu. Opatrnost se však doporučuje u pacientů užívajících léčiva, která mohou ovlivnit metabolismus a vychytávání cirkulujících aminů, např. chlorpromazin, metylfenidát, reserpin.
Po aplikaci očních kapek obsahujících brimonidin se u některých pacientů objevil klinicky nevýznamný pokles krevního tlaku. Opatrnost se doporučuje při souběžném podávání brimonidinu a takových léčiv, jako jsou antihypertenziva a/nebo srdeční glykosidy.
Opatrnost se doporučuje při zahájení (nebo změně dávky) souběžné léčby systémovým přípravkem (bez ohledu na jeho lékovou formu), který může způsobit interakci s alfa-adrenergními agonisty nebo zasahovat do jejich působení, tj. agonisté či antagonisté adrenergních receptorů (např. isoprenalin, prazosin).
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Bezpečnost používání tohoto přípravku v průběhu těhotenství u člověka dosud nebyla stanovena. Ve studiích na zvířatech nevykazoval brimonidin žádné teratogenní účinky. U králíků brimonidin při plazmatických hladinách vyšších než hladiny, kterých se dosahuje při léčbě u člověka, způsoboval zvýšený počet preimplantačních ztrát a postnatální snížení růstu. Přípravek Glaudix se má během těhotenství používat pouze v případech, kdy potenciální přínos léčby pro matku převáží nad možným rizikem pro plod.
Kojení
Není známo, zda brimonidin u člověka přechází do mateřského mléka. Vylučuje se však do mléka kojících samic potkanů. Přípravek Glaudix se proto nemá u kojících matek používat.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Tento přípravek může způsobit únavu a/nebo ospalost, jež mohou zhoršovat schopnost řídit a obsluhovat stroje. Dále může způsobovat rozmazané vidění a/nebo poruchy vidění, které mohou narušit schopnost řídit a obsluhovat stroje, zvláště v noci nebo při nedostatečném osvětlení. Pacient má vyčkat před řízením nebo obsluhou strojů, dokud tyto symptomy neodezní.
4.8 Nežádoucí účinky
Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky jsou sucho v ústech, oční hyperémie a pálení/bodání v očích, které se vyskytly u 22 až 25% pacientů. Nežádoucí účinky jsou obvykle přechodné a běžně nevyžadují žádné přerušení léčby.
V klinických studiích se symptomy očních alergických reakcí vyskytly u 12,7 % subjektů (a byly příčinou přerušení léčby u 11,5 % pacientů), u většiny pacientů se objevily mezi 3. - 9. měsícem léčby.
V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. Pro klasifikaci výskytu nežádoucích účinků byla použita následující terminologie: velmi časté (>1/10), časté (>1/100 až <1/10), méně časté (>1/1000 až <1/100), vzácné (>1/10 000 až <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Poruchy imunitního systému
Méně časté: Systémové alergické reakce
Psychiatrické poruchy Méně časté: Deprese
Velmi vzácné: Insomnie
Poruchy nervového systému Velmi časté: Bolest hlavy, ospalost Časté: Závratě, poruchy vnímání chuti
Velmi vzácné: Synkopa
Podráždění očí (hyperémie, pálení/bodání, svědění v očích, pocit cizího tělesa v oku, konjunktivální folikuly), rozmazané vidění, alergická blefaritida, alergická blefarokonjunktivitida, alergická konjunktivitida, oční alergické reakce a folikulární konjunktivitida
Poruchy oka Velmi časté:
Časté:
Lokální podráždění (překrvení a otok očních víček, blefaritida, otok spojivek a výtok, bolest očí, slzení), fotofobie, eroze a zabarvení rohovky, suchost očí, bledost spojivek, poruchy zraku, konjunktivitida Velmi vzácné: Iritida, mióza
Srdeční poruchy
Méně časté: Palpitace/arytmie (včetně bradykardie a tachykardie)
Cévní poruchy
Velmi vzácné: Hypertenze, hypotenze
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy Časté: Symptomy horních cest dýchacích
Méně časté: Suchost nosní sliznice
Vzácné: Dyspnoe
Gastrointestinální poruchy
Velmi časté: Sucho v ústech
Časté: Gastrointestinální symptomy
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Velmi časté: Únava
Časté: Astenie
Následující nežádoucí účinky byly hlášeny ze sledování po zavedení přípravku obsahujícího brimonidin v klinické praxi. Protože byly hlášeny dobrovolně od populace neznámého počtu, frekvence výskytu není známa.
Není známo:
Poruchy oka: Iridocyklitida (uveitis anterior), svědění očních víček
Poruchy kůže a podkožní tkáně: Kožní reakce včetně erytému, otoku obličeje, svědění, vyrážky a vazodilatace
Příznaky předávkování brimonidinem, jako je ztráta vědomí, letargie, spavost, hypotenze, hypotonie, bradykardie, hypotermie, cyanóza, bledost, útlum dýchání a apnoe byly hlášeny u novorozenců a malých dětí léčených brimonidinem v případech, kdy byl bromonidin použit jako součást léčby kongenitálního glaukomu (viz bod 4.3).
Ve tříměsíční studii třetí fáze u dětí ve věku 2-7 let s glaukomem, který se nedařilo odpovídajícím způsobem zvládnout beta-blokátory, kde byl brimonidin použit jako doplňková terapie, byla hlášena vysoká prevalence spavosti (55%). U 8% dětí byla spavost vážná a u 13% vedla k přerušení léčby. Výskyt spavosti klesal se zvyšujícím se věkem, přičemž nejmenší výskyt byl zjištěn u skupiny 7letých dětí (25%), mnohem více byl však tento výskyt ovlivněn tělesnou hmotností. Ve srovnání se skupinou s tělesnou hmotností nad 20 kg byl výskyt u dětí s tělesnou hmotností <20 kg častější (63%) (viz bod 4.4).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Předávkování při očním podání (dospělí):
V hlášených případech předávkování byly obecně reakce stejné, jako jsou nežádoucí účinky uvedené výše.
Systémové předávkování v důsledku náhodného požití (dospělí):
Informace ohledně náhodného požití brimonidinu u dospělých jsou velmi omezené. Jediným dosud hlášeným nežádoucím účinkem byla hypotenze, hlášená jako hypotenzní epizoda, následovaná rebound hypertenzí.
Léčba po perorálním předávkování zahrnuje podpůrnou a symptomatickou léčbu. Je třeba zajistit průchodnost dýchacích cest pacienta.
Při perorálním předávkování jinými alfa-2-agonisty byly hlášeny příznaky jako hypotenze, astenie, zvracení, letargie, sedace, bradykardie, arytmie, mióza, apnoe, hypotonie, hypotermie, útlum dýchání a křeče.
Pediatrická populace:
Byly též publikovány nebo hlášeny případy závažných nežádoucích účinků po náhodném požití brimonidinu dětmi. U pacientů se projevily příznaky útlumu CNS, typicky dočasné koma nebo snížená úroveň vědomí, letargie, spavost, hypotonie, bradykardie, hypotermie, bledost, útlum dýchání a apnoe a vyžadovaly přijetí na jednotku intenzivní péče, v případě potřeby i s intubaci. U všech subjektů bylo hlášeno plné zotavení, obvykle do 6-24 hodin.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Antiglaukomatika a miotika, sympatomimetika pro léčbu glaukomu; ATC kód: S01EA05
Brimonidin je agonista alfa-2-adrenergních receptorů, který je tisíckrát selektivnější vůči alfa-2-adrenoreceptorům než vůči alfa-1-adrenoreceptorům.
Tato selektivita vede k absenci mydriázy a vazokonstrikce v mikrocévkách souvisejících s lidskými retinálními xenografty.
Topické podání brimonidinu u lidí snižuje nitrooční tlak (IOP) s minimálním účinkem na kardiovaskulární nebo pulmonální parametry.
U pacientů trpících bronchiálním astmatem jsou k dispozici pouze omezené údaje svědčící o absenci nežádoucích účinků.
Lokálně aplikovaný brimonidin má rychlý nástup účinku a nejvyšší účinek na snížení nitroočního tlaku je patrný do dvou hodin po podání dávky. Ve dvou jednoletých studiích snižovaly oční kapky obsahující brimonidin nitrooční tlak (IOP) přibližně o 4 - 6 mm Hg.
Fluorofotometrické studie na zvířatech a u lidí svědčí o tom, že brimonidin má dvojí mechanismus účinku. Předpokládá se, že brimonidin může nitrooční tlak (IOP) snižovat redukcí tvorby komorové tekutiny a zvýšením uveosklerálního odtoku.
Klinické studie ukazují, že oční kapky obsahující brimonidin jsou účinné v kombinaci s topickými beta-blokátory. Krátkodobější studie také naznačují, že oční kapky obsahující brimonidin mají klinicky relevantní přídatný účinek v kombinaci s travoprostem (6 týdnů) a latanoprostem (3 měsíce).
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
a) Obecná charakteristika
Po očním podání 0,2% roztoku dvakrát denně po dobu 10 dní byly plazmatické koncentrace nízké (průměrná Cmax činila 0,06 ng/ml). Po opakovaném vkápnutí (dvakrát denně po dobu 10 dní) došlo k mírnému nahromadění v krvi. Plocha pod křivkou plazmatické koncentrace v čase byla po 12 hodinách v ustáleném stavu (AUC0-i2h) 0,31 ng-hod/ml ve srovnání s 0,23 ng-hod/ml po první dávce. Průměrný zdánlivý poločas v systémové cirkulaci u člověka byl po topickém podání přibližně 3 hodiny.
Vazba brimonidinu na plazmatické proteiny činí po topickém podání u člověka přibližně 29 %.
Brimonidin se in vitro a in vivo reverzibilně váže na melanin v očních tkáních. Po dvou týdnech oční aplikace byly koncentrace brimonidinu v duhovce, řasnatém tělísku a cévnatce 3krát až 17krát vyšší než po jednorázové dávce. Při absenci melaninu k akumulaci nedochází.
Význam vazby na melanin u člověka je nejasný. Avšak při biomikroskopickém vyšetření očí pacientů léčených očními kapkami obsahujícími brimonidin po dobu až 1 roku nebyly zjištěny významné nežádoucí účinky na oči, ani nebyla zjištěna významná oční toxicita během jednoleté studie bezpečnosti očního podání u opic, které dostávaly přibližně 4násobné dávky, než je doporučená dávka brimonidinu.
Po perorálním podání u člověka se brimonidin dobře vstřebává a rychle vylučuje. Velká část dávky (přibližně 75 %) se vyloučila do 5 dní močí ve formě metabolitů; v moči nebylo zjištěno žádné nezměněné léčivo. In vitro studie používající zvířecí a lidská játra svědčí o tom, že metabolismus je zprostředkován z velké části aldehydoxidázou a cytochromem P450. Zdá se tedy, že primární cestou systémové eliminace je jaterní metabolismus.
Kinetický profil:
Po jednorázovém místním podání dávky 0,08 %, 0,2 % a 0,5 % nebyla u plazmatických hodnot Cmax a AUC zjištěna žádná velká odchylka od dávkové proporcionality.
b) Charakteristika u jednotlivých pacientů Charakteristika u starších pacientů:
Ve srovnání s mladými dospělými jsou hodnoty Cmax, AUC a zdánlivého poločasu brimonidinu u starších pacientů (65 let a starších) po jednorázové dávce podobné, což svědčí o tom, že systémové vstřebávání a eliminace nejsou věkem ovlivněny.
Na základě údajů získaných z tříměsíční klinické studie, do které byli zahrnuti i starší pacienti, je systémová expozice brimonidinu velmi nízká.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Neklinické údaje vycházející z konvenčních studií farmakologické bezpečnosti, toxicity po opakovaném podávání, genotoxicity, karcinogenního potenciálu a reprodukční toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Benzalkonium chlorid Polyvinylalkohol Chlorid sodný Dihydrát natrium-citrátu Monohydrát kyseliny citronové,
Kyselina chlorovodíková (k úpravě pH) nebo Hydroxid sodný (k úpravě pH)
Čištěná voda
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
Neotevřené balení: 2 roky Po prvním otevření: 28 dní
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Bílá HDPE lahvička uzavřená průsvitným LDPE uzávěrem s kapátkem a bílým šroubovacím uzávěrem s pojistným kroužkem.
Jedna lahvička obsahuje 5 ml roztoku.
Velikost balení: 1 x 5 ml.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Medana Pharma SA 10 Wladyslawa Lokietka Str.
98-200 Sieradz Polsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
64/147/13-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 10.4.2013