Gasec-20
zastaralé informace, vyhledat novějšísp.zn. sukls261299/2011 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Gasec-20
enterosolventní tvrdé tobolky
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tobolka obsahuje omeprazolum 20 mg.
Pomocná látka se známým účinkem:
Jedna tobolka obsahuje sacharózu max. 128,1 mg.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1
3. LÉKOVÁ FORMA
Enterosolventní tvrdá tobolka
Popis přípravku: Tvrdá tobolka se spodní částí světle zelenou s potiskem ”mepha”a vrchní částí hnědočervenou s potiskem „Gasec 20“, uvnitř bílé až téměř bílé enterosolventní pelety.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1. Terapeutické indikace
Přípravek Gasec-20 je indikován k:
Dospělí
• Léčbě duodenálních vředů
• Prevenci relapsu duodenálních vředů
• Léčbě žaludečních vředů
• Prevenci relapsu žaludečních vředů
• Eradikaci Helicobacter pylori (H. pylori) u vředové choroby v kombinaci s vhodnými antibiotiky
• Léčbě žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID
• Prevenci žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID u rizikových pacientů
• Léčbě refluxní ezofagitidy
• Dlouhodobé léčbě pacientů se zhojenou refluxní ezofagitidou
• Léčbě symptomatické refluxní choroby jícnu
• Léčbě Zollinger-Ellisonova syndromu
Děti
Děti starší než 1 rok a s hmotností > 10 kg
• Léčba refluxní ezofagitidy
• Symptomatická léčba pálení žáhy a kyselé regurgitace u refluxní choroby jícnu Děti starší než 4 roky a dospívající
• Léčba duodenálních vředů způsobených H. pylori v kombinaci s antibiotiky
4.2. Dávkování a způsob podání
Dávkování u dospělých Léčba duodenálních vředů
Doporučená dávka u pacientů s aktivním duodenálním vředem je Gasec-20 jednou denně. U většiny pacientů dojde ke zhojení vředové léze do dvou týdnů. U pacientů, u kterých nenastalo úplné zhojení po počáteční léčbě, dojde ke zhojení během dalších dvou týdnů léčby. U pacientů se špatně reagujícím duodenálním vředem se doporučuje dávka omeprazolu 40 mg jednou denně a ke zhojení obvykle dojde v průběhu čtyř týdnů.
Prevence relapsu duodenálních vředů
K prevenci relapsu duodenálního vředu u pacientů H. pylori negativních nebo v případě, že eradikace H. pylori není možná, se doporučuje podávat Gasec-20 jednou denně. U některých pacientů může být dostatečná dávka 10 mg omeprazolu denně. Pokud léčba selže, dávka může být zvýšena na 40 mg omeprazolu.
Léčba žaludečních vředů
Doporučená dávka je Gasec-20 jednou denně. U většiny pacientů dojde ke zhojení v průběhu čtyř týdnů. U pacientů, u kterých nenastalo úplné zhojení po počáteční léčbě, obvykle dojde ke zhojení v průběhu dalších čtyř týdnů léčby. U pacientů se špatně reagujícím žaludečním vředem se doporučuje 40 mg omeprazolu jednou denně a ke zhojení obvykle dojde v průběhu osmi týdnů.
Prevence relapsu žaludečních vředů
Doporučená dávka k prevenci relapsu u pacientů se špatně reagujícím žaludečním vředem je Gasec-20 jednou denně. Pokud je třeba, dávka může být zvýšena na 40 mg omeprazolu jednou denně.
Eradikace H. pylori u vředové choroby
Výběr antibiotika k eradikaci H. pylori by měl respektovat individuální snášenlivost pacientem a národní, regionální či místní úroveň rezistence a doporučení pro léčbu.
• Gasec-20 + clarithromycin 500 mg + amoxicilin 1000 mg, vše dvakrát denně po dobu jednoho týdne
nebo
• Gasec-20 + clarithromycin 250 mg (alternativně 500 mg) + metronidazol 400 mg (nebo 500 mg nebo tinidazol 500 mg), vše dvakrát denně po dobu jednoho týdne
nebo
• 40 mg omeprazolu jednou denně a amoxicilin 500 mg a metronidazol 400 mg (nebo 500 mg nebo tinidazol 500 mg), vše třikrát denně po dobu jednoho týdne.
Léčba může být u všech režimů zopakována, pokud je pacient dále H. pylori pozitivní.
Léčba žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID Doporučená dávka k léčbě žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID je Gasec-20 jednou denně. U většiny pacientů dojde ke zhojení v průběhu čtyř týdnů. U pacientů, u kterých nedošlo k úplnému zhojení po počáteční léčbě, dojde obvykle ke zhojení v průběhu dalších čtyř týdnů léčby.
Prevence žaludečních a duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID u rizikových pacientů
K prevenci žaludečních nebo duodenálních vředů v souvislosti s podáváním NSAID u rizikových pacientů (věk > 60, předešlá anamnéza žaludečních a duodenálních vředů, předešlá anamnéza krvácení do horní části zažívacího traktu) je doporučená dávka Gasec-20 jednou denně.
Léčba refluxní ezofagitidy
Doporučená dávka je Gasec-20 jednou denně. U většiny pacientů dojde ke zhojení v průběhu čtyř týdnů. U pacientů, u kterých nedošlo k úplnému zhojení po počáteční léčbě, dojde obvykle ke zhojení v průběhu dalších čtyř týdnů léčby. U pacientů s těžkou refluxní ezofagitidou se doporučuje 40 mg omeprazolu jednou denně a ke zhojení dojde obvykle v průběhu osmi týdnů.
Dlouhodobá léčba pacientů se zhojenou refluxní ezofagitidou
Doporučená dávka k dlouhodobé léčbě pacientů se zhojenou refluxní ezofagitidou je 10 mg omeprazolu jednou denně. Pokud je třeba, lze dávku zvýšit na 20-40 mg omeprazolu jednou denně.
Léčba symptomatické refluxní choroby jícnu
Doporučená dávka je Gasec-20 jednou denně. Pacienti mohou dobře reagovat na 10 mg omeprazolu denně, a proto je třeba upravit dávku individuálně.
Pokud není dosaženo kontroly symptomů po čtyřech týdnech podávání Gasec-20 denně, doporučuje se provést další vyšetření.
Léčba Zollinger-Ellisonova syndromu
Dávkování je třeba individuálně přizpůsobit a pokračovat v léčbě, dokud je klinicky indikována. Doporučené počáteční dávkování je 60 mg omeprazolu denně. Všichni nemocní s těžkou formou nemoci, kteří nedostatečně reagovali na jiné léčebné postupy, byli účinně léčeni a ve více než 90 % případů udržováni v remisi dávkami 20-120 mg omeprazolu denně. Při denní dávce vyšší než 80 mg je vhodné dávku rozdělit na dvě denní dávky.
Pediatrická populace
Děti starší než 1 rok a s hmotností > 10 kg Léčba refluxní ezofagitidy
Symptomatická léčba pálení žáhy a kyselé regurgitace u refluxní choroby jícnu Doporučení k dávkování je následující:
|
Věk |
Hmotnost |
Dávkování omeprazolu |
|
> 1 rok |
10 - 20 kg |
10 mg jednou denně. Dávka může být zvýšena na 20 mg jednou denně, pokud je třeba. |
|
> 2 roky |
> 20 kg |
20 mg jednou denně. Dávka může být zvýšena na 40 mg jednou denně, pokud je třeba. |
Refluxníezofagitida: Doba léčby je 4-8 týdnů.
Symptomatická léčba pálení žáhy a kyselé regurgitace u refluxní choroby jícnu: Doba léčby je 2-4 týdny. Pokud není dosaženo kontroly symptomů po 2-4 týdnech léčby, pacienti by měli být dále vyšetřeni.
Děti starší 4 let a dospívající
Léčba duodenálních vředů způsobených H. pylori
Při výběru vhodné léčebné kombinace je třeba vzít v úvahu oficiální národní, regionální a místní doporučení k bakteriální rezistenci, trvání léčby (nejčastěji 7 dnů, ale někdy až 14 dnů) a správné použití antibakteriálních látek.
Léčba by měla být vedena lékařem specialistou.
Doporučení k dávkování jsou následující:
|
Hmotnost |
Dávkování |
|
15-30 kg |
Kombinace se dvěma antibiotiky: omeprazol 10 mg, amoxicilin 25 mg/kg tělesné hmotnosti a clarithromycin 7,5 mg/kg tělesné hmotnosti vše podáno současně, dvakrát denně, po dobu jednoho týdne. |
|
31-40 kg |
Kombinace se dvěma antibiotiky: omeprazol 20 mg, amoxicilin 750 mg a clarithromycin 7,5 mg/kg tělesné hmotnosti vše podáno současně, dvakrát denně, po dobu jednoho týdne. |
|
> 40 kg |
Kombinace se dvěma antibiotiky: omeprazol 20 mg, amoxicilin 1 g a clarithromycin 500 mg vše podáno současně, dvakrát denně, po dobu jednoho týdne. |
Zvláštní skupiny pacientů Poškození funkce ledvin
U pacientů s poškozenou funkcí ledvin není nutná úprava dávkování (viz bod 5.2).
Poškození funkce jater
U pacientů s poškozenou funkcí jater může být dostatečná denní dávka 10-20 mg (viz bod 5.2).
Staršípacienti(> 65 let)
U starších pacientů není nutná úprava dávkování (viz bod 5.2).
Způsob podání
Gasec-20 se doporučuje podávat ráno spolknout celé a zapít polovinou sklenice vody. Tobolky se nesmí kousat nebo drtit.
Pacienti, kteří mají obtíže s polykáním a děti, které umějí pít nebo polykat polotuhou stravu Pacienti mohou tobolku otevřít, rozmíchat obsah ve lžíci vody prosté oxidu uhličitého, nebo, pokud si to přejí v ovocném džusu nebo jablečném moštu. Pacienty je třeba poučit, že tuto disperzi je třeba ihned vypít (nebo během 30 minut) a vždy zamíchat těsně před pitím a sklenici ještě jednou vypláchnout vodou a obsah vypít. NESMÍ SE používat mléko nebo voda sycená oxidem uhličitým. Enterosolventní pelety se nesmí kousat.
4.3. Kontraindikace
Hypersenzitivita na omeprazol, substituované benzimidazoly nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Omeprazol stejně jako jiné inhibitory protonové pumpy (PPI) se nesmí užívat současně s nelfinavirem
4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití
V přítomnosti alarmujících symptomů, jako je např. významná ztráta tělesné hmotnosti z nejasných příčin, opakované zvracení, dysfagie, hemateméza nebo meléna, a při podezření na žaludeční vřed nebo přítomnosti žaludečního vředu je třeba vyloučit maligní etiologii, neboť léčba může zmírňovat příznaky onemocnění a pozdržet stanovení diagnózy.
Souběžné podávání atazanaviru a inhibitorů protonové pumpy se nedoporučuje (viz bod 4.5). Pokud je souběžné podávání atazanaviru a inhibitoru protonové pumpy nevyhnutelné (např. virová zátěž), doporučuje se provádět pečlivé klinické monitorování (např. množství virových částic) v kombinaci se zvýšením dávky atazanaviru na 400 mg a 100 mg ritonaviru; dávka 20 mg omeprazolu nesmí být překračována.
Omeprazol, stejně jako všechna léčiva inhibující kyselou žaludeční sekreci, může snižovat absorpci vitamínu B12 (cyanokobalamin) v důsledku hypo- nebo achlorhydrie. Tuto okolnost je třeba mít na paměti u pacientů se sníženými zásobami nebo rizikovými faktory pro sníženou absorpci vitamínu B12 při dlouhodobé léčbě.
Omeprazol inhibuje CYP2C19. Když se zahajuje nebo ukončuje léčba omeprazolem, je třeba brát v úvahu možnost interakcí s léčivy metabolizovanými CYP2C19. Byla pozorována interakce mezi klopidogrelem a omeprazolem (viz bod 4.5). Klinická relevance této interakce je nejistá. K prevenci tohoto rizika se nedoporučuje souběžné podávání omeprazolu a klopidogrelu.
Před zahájením léčby omeprazolem je třeba vyloučit nádorovou etiologii onemocnění, protože podávání omeprazolu může zmírňovat příznaky a oddálit stanovení správné diagnózy.
Hypomagnezémie:
U pacientů léčených dlouhodobě inhibitory protonové pumpy, jako je omeprazol, byly hlášeny případy závažné hypomagnezémie. Tito pacienti byli léčeni nejméně 3 měsíce, ve většině případů 1 rok.
Hypomagnezémie se může projevit závažnými příznaky, jako je únava, tetanie, delirium, křeče, závratě a ventrikulární arytmie. Počáteční příznaky však mohou být nenápadné a mohou být přehlédnuty. U většiny postižených pacientů došlo ke zlepšení stavu poté, co byla léčba 3 z 5 inhibitorem protonové pumpy ukončena a zahájena suplementace magnéziem.
U pacientů, u nichž je plánována dlouhodobá léčba nebo kteří mají užívat inhibitor protonové pumpy společně s digoxinem nebo jinými látkami, které mohou působit hypomagnezémii (např. diuretika), je vhodné vyšetřit hladinu magnézia před zahájením léčby a opakovaně v jejím průběhu.
Inhibitory protonové pumpy, obzvláště pokud jsou podávány ve vysokých dávkách a dlouho-době (déle než 1 rok), mohou mírně zvyšovat riziko zlomenin proximálního konce femuru, distálního konce předloktí a obratlů, zejména u starších osob a osob se známými rizikovými faktory. Podle výsledků observačních studií mohou inhibitory protonové pumpy zvyšovat celkové riziko fraktur o 10-40%. K tomuto zvýšení mohou částečně přispívat jiné rizikové faktory. Pacienti s rizikem osteoporózy mají být adekvátně léčeni a mají mít zajištěn dostatečný přísun vitaminu D a kalcia.
Ovlivnění laboratorních testů
Zvýšená hladina chromograninu A (CgA) může ovlivnit vyšetření neuroendokrinních nádorů. Aby se tomuto ovlivnění předešlo, měla by být léčba omeprazolem dočasně přerušena 5 dní před stanovením hladin CgA.
Některé děti s chronickými chorobami mohou vyžadovat dlouhodobou léčbu, ačkoliv se dlouhodobá léčba nedoporučuje.
Léčba inhibitory protonové pumpy může vést k mírnému zvýšení rizika gastrointestinálních infekcí např. rody Salmonella a Campylobacter (viz bod 5.1).
Podobně jako u každé dlouhodobé léčby, zvláště pokud doba léčby přesahuje 1 rok, by měli být pacienti pravidelně kontrolováni
Přípravek Gasec-20 obsahuje sacharosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktózy, malabsorpcí glukózy-galaktózy nebo insuficiencí sacharázy-isomaltázy by tento přípravek neměli užívat.
4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Vliv omeprazolu na farmakokinetiku jiných léčivých látek Léčivé látky s absorpcí závislou na pH
Snížená žaludeční acidita v průběhu léčby omeprazolem může zvyšovat nebo snižovat absorpci léčivých látek s absorpcí závislou na žaludečním pH.
Nelfinavir, atazanavir
Plazmatické koncentrace nelfinaviru a atazanaviru se snižují při souběžném podávání omeprazolu.
Souběžné podávání omeprazolu a nelfinaviru je kontraindikováno (viz bod 4.3).
Souběžné podávání omeprazolu (40 mg jednou denně) snížilo průměrnou expozici nelfinaviru o asi 40 % a průměrná expozice farmakologicky aktivnímu metabolitu M8 byla snížena o asi 75 - 90 %. Interakce může zahrnovat i inhibici CYP2C19.
Souběžné podávání omeprazolu a atazanaviru se nedoporučuje (viz bod 4.4).
Souběžné podávání omeprazolu (40 mg jednou denně) a atazanaviru 300 mg/ritonaviru 100 mg zdravým dobrovolníkům vedlo k 75% snížení expozice atazanaviru. Zvýšení dávky atazanaviru na 400 mg nevedlo ke kompenzaci vlivu omeprazolu na expozici atazanaviru. Současné podávání omeprazolu (20 mg jednou denně) a atazanaviru 400 mg/ritonaviru 100 mg zdravým dobrovolníkům vedlo ke snížení expozice atazanaviru o asi 30 % ve srovnání s podáním atazanaviru 300 mg/ritonaviru 100 mg jednou denně.
Digoxin
Souběžné podávání omeprazolu (20 mg denně) a digoxinu zdravým dobrovolníkům zvýšilo biologickou dostupnost digoxinu o 10 %. Vzácně byla hlášena toxicita digoxinu. Je třeba opatrnosti, pokud je omeprazol podáván ve vysokých dávkách starším pacientům. Je třeba provádět častější kontroly terapeutických hladin digoxinu.
Klopidogrel
Ve zkřížené klinické studii byl podáván klopidogrel (300 mg zahajovací dávka a dále 75 mg/den) samotný a s omeprazolem (80 mg ve stejnou dobu jako klopidogrel) po dobu 5 dní. Expozice aktivnímu metabolitu klopidogrelu byla snížena o 46 % (den 1) a 42 % (den 5), pokud byl klopidogrel podáván spolu s omeprazolem. Průměrná inhibice agregace krevních destiček (IPA) byla snížena o 47 % (24 hodin) a 30 % (den 5), pokud byl klopidogrel podáván spolu s omeprazolem. V jiné studii bylo prokázáno, že podávání klopidogrelu a omeprazolu v odlišnou dobu nevede k odstranění interakce, která je pravděpodobně vyvolána inhibičním vlivem omeprazolu na CYP2C19.
Z observačních a klinických studií byly hlášeny nekonzistentní údaje klinicky závažných kardiovaskulárních událostí ve vztahu k těmto farmakokinetickým/farmakodynamickým interakcím.
Jiné léčivé látky
Absorbce posakonazolu, erlotinibu, ketokonazolu a itrakonazolu je významně snížena, a tedy klinická účinnost může být ovlivněna. V případě posakonazolu a erlotinibu by mělo být souběžné podávání vyloučeno.
Léčivé látky metabolizované CYP2C19
Omeprazol je středně silným inhibitorem CYP2C19, hlavního enzymu v metabolismu omeprazolu. Metabolismus současně podávaných léčivých látek metabolizovaných CYP2C19 může být tedy snížen a systémová expozice těmto látkám zvýšena. Příklady takových látek jsou R-warfarin a jiní antagonisté vitaminu K, cilostazol, diazepam a fenytoin.
Cilostazol
Omeprazol v dávce 40 mg podávaný zdravým dobrovolníkům ve zkřížené studii zvyšoval hodnotu Cmax a AUC cilostazolu o 18 %, resp. 26 % a hodnoty jednoho z aktivních metabolitů o 29 %, resp. 69 %.
Fenytoin
Doporučuje se monitorovat plazmatické koncentrace fenytoinu v průběhu prvních dvou týdnů po zahájení léčby omeprazolem a pokud je upravována dávka fenytoinu. Monitorování a úprava dávky jsou nutné po ukončení léčby omeprazolem.
Neznámý mechanismus
Sachinavir
Souběžné podávání omeprazolu a sachinaviru/ritonaviru vedlo k zvýšení plazmatických koncentrací sachinaviru o asi 70 % spojené s dobrou tolerancí HIV-pozitivními pacienty.
Takrolimus
Souběžné podávání omeprazolu vedlo ke zvýšení sérových koncentrací takrolimu. Na místě jsou častější kontroly koncentrací takrolimu a renálních funkcí (clearance kreatininu), a pokud je to nutné, je třeba upravit dávkování takrolimu.
Methotrexát
V kombinaci s inhibitory protonové pumpy se může hladina methotrexátu u některých pacientů zvýšit. Při podávání vysokých dávek methotrexátu je třeba zvážit dočasné vysazení omeprazolu.
Vliv _ jiných léčivých látek na _ farmakokinetiku omeprazolu Inhibitory CYP2C19 a/nebo CYP3A4
Vzhledem k tomu, že omeprazol je metabolizován CYP2C19 a CYP3A4, léčivé látky známé jako inhibitory CYP2C19 nebo CYP3A4 (např. clarithromycin a vorikonazol) mohou zvyšovat sérové koncentrace omeprazolu snížením rychlosti metabolismu omeprazolu. Souběžná léčba vorikonazolem vedla k více než zdvojnásobení expozice omeprazolu. Vzhledem k tomu, že vysoké dávky omeprazolu byly dobře tolerovány, není obecně nutné upravovat dávku omeprazolu. O úpravě dávky je však třeba uvažovat u pacientů se závažným poškozením funkce jater a pokud je indikována dlouhodobá léčba.
Induktory CYP2C19 a/nebo CYP3A4
Léčivé látky známé jako induktory CYP2C19 nebo CYP3A4 nebo obou (např. rifampicin a Třezalka tečkovaná) mohou snižovat sérové koncentrace omeprazolu zvýšením rychlosti metabolismu omeprazolu.
4.6. Fertilita, těhotenství a kojení
Výsledky tří prospektivních epidemiologických studií (více než 1000 expozic) ukazují, že omeprazol nemá nežádoucí účinky na průběh těhotenství nebo na zdraví plodu a novorozence. Omeprazol lze užívat v průběhu těhotenství.
Omeprazol je vylučován do mateřského mléka, ale je nepravděpodobné, že by ovlivňoval kojence při užívání doporučených dávek.
4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Gasec-20 pravděpodobně neovlivňuje schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Mohou se objevit nežádoucí účinky jako závratě a poruchy zraku (viz bod 4.8). Pokud se objeví, pacienti by neměli řídit a obsluhovat stroje.
4.8. Nežádoucí účinky
Nejčastějšími nežádoucími účinky (1-10 % pacientů) jsou bolest hlavy, bolest břicha, zácpa, průjem, plynatost a nevolnost/zvracení.
Následující nežádoucí účinky byly zaznamenány v průběhu klinického hodnocení s omeprazolem a v poregistračním období. Žádný nežádoucí účinek není závislý na dávce.
V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle četností a třídy orgánových systémů (SOC). Frekvence jsou definovány podle následující konvence: velmi časté (> 10), časté (> 1/100 až < 1/10), méně časté (> 1/1000 až < 1/100), vzácné (> 1/10000 až < 1/1000), velmi vzácné (< 1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
|
SOC/frekvence |
Nežádoucí účinek |
|
Poruchy krve a lymfatického systému | |
|
Vzácné: |
Leukopenie, trombocytopenie |
|
Velmi vzácné: |
Agranulocytóza, pancytopenie |
|
Poruchy imunitního systému | |
|
Vzácné: |
Hypersenzitivní reakce, tj. horečka, angioedém a anafylaktická reakce/šok |
|
Poruchy metabolismu a výživy | |
|
Vzácné: |
Hyponatrémie |
|
Není známo: |
Hypomagnesemie (viz bod 4.4) |
|
Psychiatrické poruchy | |
|
Méně časté | |
|
Vzácné: | |
|
Velmi vzácné: |
Agrese, halucinace |
|
Poruchy nervového systému | |
|
Časté: | |
|
Méně časté: |
Závratě, parestézie, ospalost |
|
Vzácné: |
Poruchy chuti |
|
Poruchy oka | |
|
Vzácné: |
Neostré vidění |
|
Poruchy ucha a labyrintu | |
|
Méně časté: | |
|
Respirační, hrudní a niediastinální poruchy | |
|
Vzácné: |
Bronchospasmus |
|
Gastrointestinální poruchy | |
|
Časté: |
Bolest břicha, zácpa, průjem, plynatost, nausea/zvracení |
|
Vzácné: |
Sucho v ústech, stomatitida, gastrointestinální kandidóza, mikroskopická kolitida |
|
Poruchy jater a žlučových cest | |
|
Méně časté: |
Zvýšené jaterní enzymy |
|
Vzácné: |
Hepatitida se žloutenkou nebo bez ní |
|
Velmi vzácné: |
Selhání jater, encefalopatie u pacientů s preexistující poruchou jater |
|
Poruchy kůže a podkožní tkáně | |
|
Méně časté: |
Dermatitida, svědění, rash, kopřivka |
|
Vzácné: |
Alopecie, fotosenzitivita |
|
Velmi vzácné: |
Erythema multiforme, Stevens-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza (TEN) |
|
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně | |
|
Není známo |
Fraktury proximálního konce femuru, distálního konce předloktí a obratlů (viz bod 4.4) |
|
Vzácné: |
Bolest kloubů, bolest svalů |
|
Velmi vzácné: |
Svalová slabost |
|
Poruchy ledvin a močových cest | |
|
Vzácné: |
Intersticiální nefritida |
|
Poruchy reprodukčního systému a prsu | |
|
Velmi vzácné: |
Gynekomastie |
|
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | |
|
Méně časté: |
Nevolnost, periferní edémy |
|
Vzácné: |
Zvýšené pocení |
Pediatrická populace
Bezpečnost omeprazolu byla hodnocena u celkem 310 dětí ve věku 0 až 16 let s poruchou kyselé žaludeční sekrece. Existují pouze omezené bezpečnostní údaje při dlouhodobém užívání u 46 dětí, kterým byl v klinickém hodnocení dlouhodobě podáván omeprazol k léčbě těžké erozivní ezofagitidy po dobu až 749 dnů. Profil nežádoucích účinků byl obecně stejný jako u dospělých při krátkodobé i dlouhodobé léčbě. Neexistují dlouhodobé údaje o vlivu podávání omeprazolu na průběh puberty a růst.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10
Webové stránky: www .sukl .cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9. Předávkování
Existují pouze omezené informace o vlivu předávkování omeprazolem u lidí. V literatuře je popsána aplikace dávek až 560 mg a výjimečně byly hlášeny případy, kdy jednotlivá perorální dávka dosáhla až 2400 mg omeprazolu (tj. 120 krát vyšší než obvyklá doporučená jednotlivá dávka). Byla hlášena nauzea, zvracení, závratě, bolest břicha, průjem a bolest hlavy. Ojediněle byla popisována apatie, deprese a zmatenost.
Příznaky předávkování omeprazolem byly přechodné a nebyly hlášeny žádné závažné klinické následky předávkování. Rychlost eliminace farmaka u vyšších dávek (kinetika prvního řádu) zůstává nezměněna. Léčba, pokud je třeba, je symptomatická.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1. Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Léčiva k terapii peptického vředu a refluxní choroby jícnu (GERD), inhibitory protonové pumpy ATC kód: A02BC01
Mechanismus účinku
Omeprazol, racemická směs dvou enantiomerů snižuje vysoce selektivním mechanismem sekreci žaludeční kyseliny. Omeprazol je specifickým inhibitorem protonové pumpy v parietální buňce. Účinkuje rychle a reverzibilní kontroly žaludeční kyselé sekrece lze dosáhnout při podávání jednou denně.
Omeprazol je slabou bazí a je koncentrován a konvertován na aktivní formu ve vysoce kyselém prostředí intracelulárních kanálků parietální buňky. Zde inhibuje enzym H+,K+-ATPázu - protonovou pumpu. Tento účinek na konečný stupeň tvorby žaludeční kyseliny je závislý na dávce a umožňuje vysoce účinnou inhibici jak bazální, tak stimulované sekrece žaludeční kyseliny bez ohledu na vyvolávající podnět.
Farmakodynamické účinky
Všechny farmakodynamické účinky lze vysvětlit účinkem omeprazolu na žaludeční sekreci. Účinek na kyselou žaludeční sekreci
Perorální podání omeprazolu jednou denně umožňuje rychlou a účinnou inhibici denní i noční sekrece žaludeční kyseliny s maximálním účinkem po 4 dnech léčby. Podáním omeprazolu 20 mg je dosaženo průměrně alespoň 80 % snížení 24-hodinové žaludeční acidity u pacientů s duodenálním vředem a průměrného snížení maximální sekrece po stimulaci pentagastrinem asi o 70 %; měřeno 24 hodin po aplikaci.
Perorální podání omeprazolu 20 mg jednou denně pacientům s duodenálním vředem udržuje žaludeční pH > 3 v průměru po dobu 17 hodin v rámci 24hodinového intervalu.
U pacientů s refluxní chorobou jícnu omeprazol snižuje/normalizuje v závislosti na dávce expozici jícnu kyselému žaludečnímu obsahu jako následek snížené žaludeční sekrece a žaludeční acidity. Inhibice kyselé žaludeční sekrece je závislá na ploše pod křivkou plazmatických koncentrací omeprazolu v závislosti na čase (AUC) a nikoliv na aktuální plazmatické koncentraci léčiva.
V průběhu léčby omeprazolem nebyl pozorován vznik tachyfylaxe.
Účinek na H. pylori
Výskyt infekce H. pylori je vázán na vředovou chorobu gastroduodena, včetně duodenálních a žaludečních vředů. H. pylori je hlavní příčinou vývoje gastritidy. H. pylori je spolu se žaludeční kyselinou nejdůležitějším faktorem ve vývoji vředové choroby gastroduodena. H. pylori je hlavním faktorem v patogenezi atrofické gastritidy, která je asociována se zvýšeným rizikem vývoje karcinomu žaludku.
Eradikace H. pylori kombinací omeprazolu a antimikrobiálních látek je spojena s rychlým hojením a dlouhodobou remisí peptických vředů.
Zkoumány byly dvojkombinační režimy a bylo zjištěno, že jsou méně účinné než trojkombinační režimy. O těchto režimech je třeba uvažovat v případech, kdy známá přecitlivělost brání použití trojkombinačních režimů.
Další účinky mající vztah k inhibici kyselé žaludeční sekrece
V průběhu dlouhodobé léčby byl hlášen poněkud vyšší výskyt žaludečních žlázových cyst. Tyto změny jsou fyziologickým důsledkem účinné inhibice kyselé žaludeční sekrece, jsou benigní a zdají se být reverzibilní.
Snížená kyselost žaludečního obsahu, vyvolaná jakýmkoliv vlivem včetně inhibitorů protonové pumpy, má za následek zvýšení počtu bakterií normálně přítomných v gastrointestinálním traktu. Léčba přípravky snižujícími sekreci žaludeční kyseliny může mít za následek mírně zvýšené riziko gastrointestinálních infekcí např. rody Salmonella nebo Campylobacter.
V důsledku snížené kyselosti žaludečního obsahu se také zvyšuje hladina chromograninu A (CgA). Tento vliv modifikující hladinu CgA nelze prokázat 5 dní po ukončení léčby inhibitory protonové pumpy.
Použití u pediatrické populace
V nekontrolované klinické studii u dětí (1 až 16 roků) s těžkou refluxní ezofagitidou zlepšoval omeprazol v dávce 0,7 až 1,4 mg/kg ezofagitidu v 90 % případů a významně snižoval příznaky refluxu. V jednostranně zaslepené studii byly děti s diagnózou refluxní choroby jícnu ve věku 0-24 měsíců léčeny omeprazolem v dávce 0,5; 1,0 nebo 1,5 mg/kg. Po 8 týdnech léčby se frekvence zvracení/regurgitace snížila o 50 % bez ohledu na podávanou dávku.
Eradikace H. pylori u dětí
Randomizovaná, dvojitě slepá klinická studie (studie HÉLIOT) podporuje účinnost a akceptovatelnou bezpečnost omeprazolu v kombinaci se dvěma antibiotiky (amoxicilin a klarithromycin) k léčbě H. pylori u dětí od 4 roků s gastritidou: podíl H. pylori eradikovaných 74,2 % (23/31 pacientů) ve skupině omeprazol+amoxicilin+klarithromycin versus 9,4 % (3/32 pacientů) ve skupině amoxicilin+klarithromycin. Nebyl však zaznamenán prospěch z uvedené léčby, pokud jde o dyspeptické obtíže. Studie nedala žádnou informaci týkající se dětí mladších než 4 roky.
5.2. Farmakokinetické vlastnosti
Absorbce
Omeprazol a hořečnatá sůl omeprazolu jsou acidolabilní, a proto se perorálně podávají ve formě enterosolventních pelet v tobolkách nebo jako enterosolventní tablety. Absorpce omeprazolu je rychlá, maximálních plazmatických koncentrací je dosaženo 1-2 hodiny po podání dávky. Absorpce omeprazolu probíhá v tenkém střevě a je obvykle kompletní během 3 až 6 hodin. Současně podaná potrava nemá vliv na biologickou dostupnost omeprazolu. Systémová dostupnost (biologická dostupnost) po jednorázovém podání perorální dávky omeprazolu je asi 40 %. Po opakovaném podání jednou denně se biologická dostupnost zvyšuje až na asi 60 %.
Distribuce
Zdánlivý distribuční objem u zdravých jedinců je asi 0,3 l/kg tělesné hmotnosti. Omeprazol se z 97 % váže na plazmatické bílkoviny.
Metabolismus
Omeprazol je úplně metabolizován, především v játrech enzymovým systémem cytochromu P450 (CYP). Hlavní část metabolismu je vázána na specifickou izoformu CYP2C19 zodpovědnou za tvorbu hydroxyomeprazolu, hlavního metabolitu v plazmě. Zbývající část je vázána na jinou specifickou izoformu, CYP3A4, zodpovědnou za tvorbu omeprazol sulfonu. Následkem vysoké afinity omeprazolu k CYP2C19 existuje potenciál pro kompetitivní inhibici a metabolickou interakci typu léčivo-léčivo s jinými substráty pro CYP2C19. V důsledku nízké afinity k CYP3A4 nemá omeprazol potenciál inhibovat metabolismus jiných substrátů pro CYP3A4. Navíc, omeprazol nemá inhibiční vliv na hlavní isoenzymy CYP.
Asi 3 % kavkazské populace a 15-20 % asijské populace nemá funkční enzym CYP2C19 a označují se jako pomalí metabolizátoři. U těchto jedinců je metabolismus omeprazolu katalyzován pravděpodobně CYP3A4. Po opakovaném podání dávky 20 mg omeprazolu jednou denně byla průměrná hodnota AUC u pomalých metabolizátorů 5 až 10krát vyšší než ujedinců s funkčním enzymem CYP2C19 (rychlí metabolizátoři). Průměrné maximální plazmatické koncentrace byly také vyšší, 3 až 5krát. Tyto nálezy nemají vliv na dávkování omeprazolu
Vylučování
Plazmatický eliminační poločas omeprazolu je obvykle kratší než jedna hodina jak po jednorázovém podání, tak po opakovaném perorálním podání jednou denně. Omeprazol je z plazmy zcela eliminován před podáním další dávky a není zde tendence ke kumulaci při podání jednou denně. Téměř 80 % podané perorální dávky je vyloučeno močí ve formě metabolitů a zbytek stolicí, přičemž hlavní podíl je do stolice vylučován se žlučí.
Hodnota AUC omeprazolu se zvyšuje po opakovaném podání. Tento vzestup je závislý na dávce a výsledkem je nelineární závislost AUC na dávce po opakovaném podání. Tato časová a dávková závislost je důsledkem sníženého efektu prvního průchodu játry a systémové clearance pravděpodobně způsobené inhibicí CYP2C19 omeprazolem a/nebo metabolitem omeprazolu (tj. sulfonem). Nebylo prokázáno, že by kterýkoliv z metabolitů měl vliv na kyselou žaludeční sekreci.
Zvláštní skupiny pacientů
Poškozená funkce jater
U pacientů s chronickým onemocněním jater je hodnota clearance omeprazolu snížená a plazmatický poločas se může zvýšit až na přibližně tři hodiny. Biologická dostupnost pak může být vyšší než 90 %. Omeprazol podávaný v dávkovacím režimu 20 mg jednou denně po dobu čtyř týdnů byl dobře snášen a nebyla zjištěna žádná akumulace ani omeprazolu, ani jeho metabolitů.
Biologická dostupnost jednorázové dávky omeprazolu per os je přibližně 35 %. Při opakovaném podání se tato biologická dostupnost zvyšuje asi na 60 %. U pacientů s omezením jaterních funkcí může být zvýšena i přes 90% v důsledku snížení first-pass efektu.
Poškozená funkce ledvin
U pacientů se zhoršenou funkcí ledvin byla kinetika omeprazolu velmi podobná kinetice u zdravých subjektů. Ale vzhledem k tomu, že vylučování ledvinami je pro metabolizovaný omeprazol nejdůležitější cestou vylučování, snižuje se míra tohoto vylučování úměrně zhoršené funkci ledvin. Jestliže se omeprazol podává jednou denně, lze jeho akumulaci zabránit.
Starší pacienti
U starších pacientů (75-79 let) je biologická dostupnost omeprazolu mírně vyšší a míra vylučování je nepatrně nižší. Ale jednotlivé hodnoty jsou téměř stejné jako u mladých zdravých subjektů a nezdá se, že by tolerance u starších pacientů léčených normálními dávkami omeprazolu byla snížena.
Současné podání s jídlem snižuje míru absorpce.
Pediatričtí pacienti
Plazmatické koncentrace omeprazolu při podávání doporučených dávek dětem od 1 roku jsou obdobné jako u dospělých. U dětí mladších než 6 měsíců je clearance omeprazolu snížena v důsledku nižší metabolické kapacity pro omeprazol.
5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku
V dlouhodobých studiích u laboratorních potkanů, kterým byl celoživotně podáván omeprazol, byla pozorována hyperplazie ECL buněk a výskyt karcinoidů žaludku. Tyto změny jsou výsledkem navozené dlouhodobé hypergastrinémie v důsledku inhibice kyselé žaludeční sekrece. Podobné nálezy byly učiněny při podávání blokátorů H2-receptorů, inhibitorů protonové pumpy a po částečném vyříznutí žaludečního fundu. Tedy, tyto změny nejsou způsobeny žádným konkrétním léčivem.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1. Seznam pomocných látek
Zrněný cukr (obsahuje sacharózu a kukuřičný škrob)
Hypromelosa 2910/6
Dodekahydrát hydrogenfosforečnanu sodného Koloidní bezvodý oxid křemičitý Oxid titaničitý (E171)
Kopolymer MA/EA 1:1 (obsahuje natrium-lauryl-sulfát a polysorbát 80) Triethyl-citrát
Tělo tobolky:
Želatina
Oxid titaničitý (E 171)
Indigokarmín (E 132)
Žlutý oxid železitý (E 172)
Víčko tobolky:
Želatina
Oxid titaničitý (E 171)
Žlutý oxid železitý (E 172)
Červený oxid železitý (E 172)
Potisk tobolky:
Šelak
Černý oxid železitý (E172)
Propylenglykol (E1520)
Roztok amoniaku 28% (E527)
6.2. Inkompatibility
Při dodržení postupů podávání přípravku nejsou známy.
6.3. Doba použitelnosti
3 roky
Doba použitelnosti po prvním otevření lahvičky je 4 týdny.
6.4. Zvláštní upozornění pro uchovávání
Uchovávejte v dobře uzavřené lahvičce, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí. Uchovávejte při teplotě do 25 °C.
6.5. Druh obalu a obsah balení
Bílá HDPE lahvička s pojistným šroubovacím uzávěrem obsahujícím vysoušedlo, krabička.
Velikost balení: 7, 14, 28, 42 a 56 tobolek
Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení.
6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Žádné zvláštní požadavky na likvidaci
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o., Radlická 3185/1c, Praha, 150 00, Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
09/524/97-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE /PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
25. 6. 1997 / 18.3.2015
10. DATUM REVIZE TEXTU
18.3.2015
15