Fluoxetin-Ratiopharm 20 Mg
sp.zn. sukls126734/2011 a sp.zn. sukls140285/2014
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Fluoxetin-ratiopharm 20 mg Tvrdé tobolky
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tvrdá tobolka obsahuje fluoxetini hydrochloridum 22,40 mg, což odpovídá fluoxetinum 20 mg. Pomocné látky se známým účinkem: monohydrát laktosy Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tvrdá tobolka.
Popis přípravku: světle zelené tvrdé želatinové tobolky, obsahující bílý až téměř bílý prášek.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1. Terapeutické indikace
Dospělí:
Depresivní epizody.
Obsedantně-kompulzivní porucha.
Bulimia nervosa. Fluoxetin je indikován jako doplněk k psychoterapii při redukci záchvatovitého přejídání a vyprazdňovacích aktivit.
Děti a dospívající od 8 let a starší:
Středně těžké až těžké depresivní epizody, jestliže deprese nereaguje po 4-6 sezeních na psychologickou terapii. Antidepresivní léčba by měla být nabídnuta dětem nebo dospívajícím pouze v kombinaci se současnou psychologickou terapií.
4.2. Dávkování a způsob podání
Depresivní epizody
Dospělí a starší pacienti: Doporučená dávka je 20 mg denně. Dávkování by mělo být v případě potřeby přezkoumáno a přizpůsobeno 3 až 4 týdny po zahájení terapie a dále podle klinické potřeby. Ačkoliv při vyšších dávkách může být vyšší potenciál nežádoucích účinků, u některých pacientů s nedostatečnou odpovědí na dávku 20 mg může být dávka postupně zvýšena na maximum 60 mg (viz bod 5.1). Úprava dávkování by měla být činěna opatrně podle stavu každého konkrétního pacienta tak, aby pacient užíval nejnižší účinnou dávku.
Pacienti s depresí by měli být léčeni po dostatečně dlouhou dobu nejméně 6 měsíců, aby bylo jisté, že jsou bez příznaků.
Obsedantně-kompulzivní _ porucha
Dospělí a starší pacienti: Doporučená dávka je 20 mg denně. Ačkoliv při vyšších dávkách může být vyšší potenciál nežádoucích účinků, u některých pacientů s nedostatečnou odpovědí na dávku 20 mg po dvou týdnech může být dávka postupně zvýšena na maximum 60 mg.
Jestliže v průběhu 10 týdnů nedojde ke zlepšení, léčba fluoxetinem by měla být přehodnocena. Jestliže se dostaví dobrá terapeutická odpověď, léčba může pokračovat při individuálně upraveném dávkování. Ačkoliv neexistují systematické studie pro zjištění, jak dlouho pokračovat v léčbě fluoxetinem, obsedantně-kompulzivní porucha (OCD) je chronický stav a u pacientů odpovídajících na léčbu je na místě zvážit pokračování léčby i po 10 týdnech. Úprava dávkování by měla být činěna opatrně podle stavu každého konkrétního pacienta tak, aby pacient užíval nejnižší účinnou dávku. Potřeba léčby by měla být pravidelně přehodnocována. Někteří lékaři obhajují u pacientů dobře reagujících na farmakoterapii současně probíhající behaviorální psychoterapii.
Účinnost dlouhodobé léčby (více než 24 týdnů) nebyla u OCD prokázána.
Dospělí a starší pacienti: doporučená dávka je 60 mg denně.
Účinnost dlouhodobé léčby (více než 3 měsíce) nebyla u mentální bulimie prokázána.
Dospělí - všechny indikace
Doporučená denní dávka může být zvýšena nebo snížena. Dávky nad 80 mg/den nebyly systematicky hodnoceny.
Fluoxetin může být podáván v jedné dávce nebo rozděleně, při jídle nebo mezi jídly.
Po ukončení léčby zůstává léčivá látka v těle po dobu několika týdnů, což musí být vzato v úvahu při zahajování a ukončování léčby.
Děti od 8 let a dospívající (středně těžké až těžké depresivní epizody)
Léčba by měla být zahájena a monitorována pod dohledem specialisty. Zahajovací dávka je 10 mg/den, léčba musí být zahájena jiným přípravkem než Fluoxetin-ratiopharm. Úprava dávkování by měla být prováděna opatrně podle stavu každého konkrétního pacienta tak, aby pacient užíval nejnižší účinnou dávku.
Po jednom až dvou týdnech může být dávka zvýšena na 20 mg/den. Zkušenosti z klinických studií s dávkami vyššími než 20 mg jsou minimální. Existují pouze omezené údaje o léčbě delší než 9 týdnů.
Děti s nižší tělesnou hmotností
Vzhledem k vyšším plazmatickým hladinám u dětí s nižší tělesnou hmotností může být terapeutický efekt dosažen nižšími dávkami (viz bod 5.2).
U pediatrických pacientů odpovídajících na léčbu by po 6 měsících měla být zhodnocena potřeba další léčby. Jestliže není dosaženo klinického přínosu během 9 týdnů, léčba by měla být přehodnocena.
Starší pacienti
Při zvyšování dávky je nutná zvýšená opatrnost a obecně by denní dávka neměla překročit 40 mg fluoxetinu. Maximální doporučená dávka je 60 mg/den.
Pacienti s poruchou funkce jater
Nižší dávka nebo nižší frekvence dávkování (např. 20 mg každý druhý den) by měla být zvážena u pacientů s poruchou funkce jater a u pacientů užívajících látky potenciálně interagující s fluoxetinem (viz bod 4.5).
Ukončení podávání fluoxetinu a příznaky pozorované při ukončení léčby
Je potřeba vyvarovat se náhlého vysazení. Při ukončení léčby fluoxetinem by dávka měla být postupně snižována v intervalu alespoň jeden až dva týdny, aby se snížilo riziko vzniku příznaků z vysazení (viz bod 4.4 a 4.8). Jestliže se po snížení dávky nebo ukončení léčby vyskytnou netolerované příznaky,
může být zváženo znovupodávání dříve předepsané dávky. Následně může lékař pokračovat ve snižování dávky, ale pomaleji.
4.3. Kontraindikace
Hypersenzitivita na fluoxetin nebo kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku uvedenou v bodě 6.1.
Fluoxetin se nesmí užívat současně s ireverzibilními neselektivními inhibitory monoaminooxidázy (např. iproniazid), (viz body 4.4 a 4.5).
Fluoxetin je kontraindikován v kombinaci s metoprololem používaným u srdečního selhání (viz bod 4.5).
4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Pediatrická populace - děti a dospívající mladší 18 let
Sebevražedné chování (pokus o sebevraždu a sebevražedné myšlenky) a hostilita (převážně agresivita, protichůdné chování a hněv) byly v klinických studiích mnohem častěji pozorovány u dětí a dospívajících léčených antidepresivy v porovnání s těmi, kteří byli léčeni placebem. Fluoxetin má být podáván u dětí a dospívajících ve věku 8 až 18 let pouze k léčbě středně těžkých až těžkých depresivních epizod a nemá být podáván v jiných indikacích. Nicméně jestliže je rozhodnutí o léčbě založeno na klinické potřebě, pak má být pacient pečlivě sledován pro výskyt sebevražedných symptomů. Navíc nejsou k dispozici dostačující údaje o dlouhodobé bezpečnosti použití u dětí a dospívajících týkající se růstu, pohlavního dospívání a rozvoje kognitivních a behaviorálních funkcí (viz bod 5.3).
V 19týdenní klinické studii bylo u dětí a dospívajících užívajících fluoxetin pozorováno snížení přírůstku výšky a tělesné hmotnosti (viz bod 5.1). Nebylo zjištěno, zda existuje vliv na dosažení normální výšky v dospělosti. Nelze vyloučit možnost zpoždění puberty (viz body 5.3 a 4.8). Proto v průběhu léčby fluoxetinem má být monitorován růst a dospívání (výška, tělesná hmotnost a škálování dle Tannera). V případě zpomalení je nutné zvážit konzultaci s pediatrem.
V pediatrických studiích byla často hlášena mánie a hypománie (viz bod 4.8). Proto se doporučuje pravidelné monitorování výskytu mánie/hypománie. Fluoxetin má být vysazen, pokud se u pacienta objevily manické příznaky.
Je důležité, aby předepisující lékař konzultoval přínos a riziko léčby s dítětem/dospívajícím a/nebo jeho rodiči.
Vyrážka a alergické reakce
Byl hlášen exantém, anafylaktoidní reakce nebo progresivní systémové reakce, někdy závažné (postihující kůži, ledviny, játra nebo plíce). Při objevení se vyrážky nebo jiných příznaků alergie, byť nejasné etiologie, má být léčba fluoxetinem ukončena.
Epileptické záchvaty
Potenciálním rizikem při podávání antidepresiv jsou epileptické záchvaty. Z tohoto důvodu má být fluoxetin užíván u pacientů s epileptickými záchvaty v anamnéze se zvýšenou opatrností. Léčba má být ukončena u každého pacienta, u kterého se záchvaty objeví nebo se zvýší jejich frekvence. Je třeba se vyhnout podání fluoxetinu u pacientů s nestabilním záchvatovitým onemocněním/epilepsií a pacienti s kontrolovanou epilepsií mají být pečlivě monitorováni. (viz bod 4.5)
Mánie
Antidepresiva mají být podávána s opatrností pacientům s mánií/hypománií v anamnéze. Stejně jako všechna antidepresiva má být fluoxetin vysazen u každého pacienta s počínajícími příznaky mánie.
Hepatální a renální funkce
Fluoxetin je rozsáhle metabolizován játry a vylučován ledvinami. U pacientů se závažnou poruchou funkce jater se doporučují nižší dávky, např. podávání obden. Jestliže byl fluoxetin podáván v dávce 20 mg/den po dobu 2 měsíců pacientům se závažnou poruchou funkce ledvin (GFR<10 ml/min)
vyžadující dialýzu, plazmatické hladiny fluoxetinu a norfluoxetinu nevykazovaly rozdíly ve srovnání s pacienty s normální renální funkcí.
Tamoxifen
Fluoxetin, silný inhibitor enzymu CYP2D6, může vést ke snížení koncentrace endoxifenu, jednoho z nejdůležitějších aktivních metabolitů tamoxifenu. Proto by se během léčby tamoxifenem neměl fluoxetin, pokud je to možné, podávat (viz bod 4.5).
Kardiovaskulární účinky
V období po uvedení na trh byly hlášeny případy prodloužení QT intervalu a ventrikulární arytmie, včetně torsades de pointes (viz body 4.5, 4.8 a 4.9).
Fluoxetin má být používán s opatrností u pacientů, kteří mají vrozené prodloužení QT intervalu, prodloužení QT intervalu v rodinné anamnéze nebo v rámci jiných klinických stavů, které predisponují ke vzniku arytmií (např. hypokalémie, hypomagnezémie, bradykardie, akutní infarkt myokardu nebo nekompenzované srdeční selhání) nebo zvýšenému účinku fluoxetinu (např. porucha funkce jater).
Pokud jsou léčeni pacienti se stabilním srdečním onemocněním, je před zahájením léčby třeba zvážit kontrolu EKG.
Pokud se objeví příznaky srdeční arytmie v průběhu léčby fluoxetinem, má být léčba přerušena a má být provedeno EKG.
Úbytek tělesné hmotnosti
U pacientů užívajících fluoxetin může dojít k úbytku tělesné hmotnosti, ten je ale obvykle úměrný k původní hmotnosti.
Diabetes
U pacientů s diabetem může léčba SSRI ovlivnit kontrolu glykémie. V průběhu léčby fluoxetinem se objevila hypoglykémie a po ukončení léčby došlo k rozvoji hyperglykémie. Je třeba zvážit úpravu dávek inzulínu a/nebo perorálních antidiabetik.
Sebevražda / sebevražedné myšlenky nebo zhoršení klinického stavu
Deprese je spojena se zvýšeným rizikem sebevražedných myšlenek, sebepoškozování a sebevraždy (příhod souvisejících se sebevraždou). Riziko přetrvává až do doby, dokud nedojde k významné remisi. Jelikož se zlepšení nemusí objevit během několika prvních nebo i dalších týdnů léčby, měli by být pacienti pečlivě sledováni až do té doby, dokud k tomuto zlepšení nedojde. Všeobecnou klinickou zkušeností je, že se riziko sebevraždy může v časných stádiích uzdravování zvýšit.
Také další psychiatrická onemocnění, u nichž je fluoxetin předepisován, mohou být doprovázena zvýšeným rizikem příhod souvisejících se sebevraždou. Navíc mohou být tyto stavy komorbidní s depresivní epizodou. Při léčbě pacientů s dalšími psychiatrickými onemocněními se proto musí dodržovat stejná opatření jako při léčbě pacientů s depresivní epizodou.
Pacienti, kteří mají v anamnéze před zahájením léčby příhody související se sebevraždou, nebo ti, kteří vykazují významný stupeň sebevražedné představivosti před zahájením léčby, mají vyšší riziko sebevražedných myšlenek nebo pokusů o sebevraždu a musí být během léčby pečlivě sledováni. Metaanalýza placebem kontrolovaných klinických studií prováděných na dospělých trpících psychiatrickými poruchami prokázala ve srovnání s placebem vyšší riziko sebevražedného chování u mladých dospělých do 25 let léčených antidepresivy. Pacienti, a zvláště ti, kteří mají zvýšené riziko, by měli být během léčby pečlivě sledováni, a to především na začátku léčby a po změně dávkování. Pacienti (a jejich ošetřovatelé) by měli být upozorněni na to, že je nutné sledovat jakékoli zhoršení jejich stavu, vznik sebevražedného chování nebo myšlenek a neobvyklých změn chování a na to, že pokud se tyto příznaky objeví, musí okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.
Akatizie/psychomotorický neklid
Užívání fluoxetinu bylo spojeno s vývojem akatizie, charakterizované subjektivně nepříjemným nebo mučivým neklidem a potřebou se pohybovat, často spojenou s neschopností sedět nebo stát v klidu. Akatizie se častěji vyskytuje během prvních několika týdnů léčby. U pacientů, u kterých se vyskytnou tyto příznaky, může být zvýšení dávky škodlivé.
Příznaky z vysazení pozorované po ukončení léčby SSRI
Příznaky z vysazení při ukončení léčby jsou časté, zvláště je-li ukončení náhlé (viz bod 4.8).
V klinických studiích se nežádoucí účinky po ukončení léčby vyskytly u asi 60% pacientů ve skupině s fluoxetinem i placebem. Z těchto nežádoucích účinků bylo závažných 17 % ve skupině s fluoxetinem a 12 % ve skupině s placebem.
Riziko příznaků z vysazení může záviset na mnoha faktorech zahrnujících délku léčby, velikost dávky a rychlost snižování dávky. Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky jsou závratě, senzorické poruchy (včetně parestézie), poruchy spánku (včetně nespavosti a živých snů), astenie, agitovanost nebo anxieta, nauzea a/nebo zvracení, třes a bolest hlavy. Obvykle jsou tyto příznaky lehké nebo středně těžké, ale u některých pacientů mohou být i závažné. Vyskytují se většinou během několika prvních dnů po ukončení léčby. Příznaky obvykle vymizí během 2 týdnů, ale u některých pacientů mohou trvat déle (2-3 měsíce nebo více). Proto se doporučuje při ukončování léčby snižovat dávku postupně v intervalu alespoň jeden až dva týdny, podle stavu pacienta (viz Ukončení podávání fluoxetinu a příznaky pozorované při ukončení léčby, bod 4.2).
Hemoragie
Při podávání SSRI byly popsány kožní krvácivé projevy, jako jsou ekchymóza a purpura. Během léčby fluoxetinem nebyla ekchymóza hlášena příliš často. Další krvácivé projevy (např. gynekologické krvácení, gastrointestinální krvácení a další kožní nebo slizniční krvácení) byly hlášeny vzácně. Opatrnost se doporučuje u pacientů užívajících SSRI zejména současně s perorálními antikoagulancii, s léčivými látkami, o kterých je známo, že ovlivňují funkce krevních destiček (např. atypická antipsychotika, jako je klozapin, fenothiaziny, většina tricyklických antidepresiv, kyselina acetylosalicylová, nesteroidní antirevmatika), nebo s léčivými látkami, které mohou zvýšit riziko krvácení, a rovněž u pacientů s krvácivými poruchami v anamnéze (viz bod 4.5).
Mydriáza
V souvislosti s podáváním fluoxetinu byla hlášena mydriáza, proto je třeba opatrnosti při předepisování fluoxetinu pacientům se zvýšeným nitroočním tlakem nebo při riziku akutního glaukomu s úzkým úhlem
Elektrokonvulzivní terapie (ECT)
U pacientů užívajících fluoxetin se vzácně vyskytlo prodloužené trvání křečí po elektrokonvulzivní terapii, proto j e nutná zvýšená opatrnost.
Serotoninový syndrom nebo příhody připomínající neuroleptický maligní syndrom Ve vzácných případech byl u pacientů užívajících fluoxetin, zvláště pak v kombinaci s jinými serotoninergními látkami (mimo jiné L-tryptofan) a/nebo neuroleptiky (viz bod 4.5) popsán serotoninový syndrom nebo stav podobný neuroleptickému malignímu syndromu. Protože tyto syndromy mohou vést k potenciálně život ohrožujícím stavům, je nutné léčbu fluoxetinem přerušit, jakmile se příznaky (charakterizované souborem symptomů, jako je hypertermie, rigidita, myoklonie, vegetativní nestabilita s možnými prudkými změnami vitálních funkcí, změny mentálního stavu zahrnující zmatenost, iritabilitu a extrémní agitovanost pokračující až k deliriu a komatu) objeví a měla by být zahájena podpůrná symptomatická léčba.
Ireverzibilní neselektivní inhibitory monoaminooxidázy (např. iproniazid)
U pacientů užívajících SSRI v kombinaci s ireverzibilními neselektivními inhibitory monoaminooxidázy (IMAO) byly občas hlášeny závažné reakce, v některých případech fatální. Tyto reakce jsou prezentovány příznaky podobnými serotoninovému syndromu (který může být zaměněn s (nebo diagnostikován jako) neuroleptickým maligním syndromem). Pacientům s těmito reakcemi mohou prospět cyproheptadin nebo dantrolen. Symptomy lékové interakce s IMAO zahrnují: hypertermii, rigiditu, myoklonii, autonomní nestabilitu s možnými rychlými výkyvy vitálních funkcí, změny duševního stavu, které zahrnují zmatenost, podrážděnost a extrémní agitovanost progredující až do deliria a kómatu.
Z toho důvodu je fluoxetin kontraindikován v kombinaci s ireverzibilními neselektivními IMAO (viz bod 4.3) Protože jejich účinek přetrvává dva týdny, léčba fluoxetinem může být zahájena nejdříve 2
týdny po vysazení ireverzibilních neselektivních IMAO. Podobně nejméně 5 týdnů má uplynout po ukončení léčby fluoxetinem před zahájením léčby ireverzibilními neselektivními IMAO.
Přípravek obsahuje monohydrát laktózy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, vrozeným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy by tento přípravek neměli užívat.
4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Biologický poločas
Pokud se zvažují farmakodynamické a farmakokinetické lékové interakce (např. přechod z fluoxetinu na jiné antidepresivum), je potřeba brát v úvahu dlouhé eliminační poločasy fluoxetinu a norfluoxetinu (viz bod 5.2).
Kontraindikované kombinace
Ireverzibilní neselektivní inhibitory monoaminooxidázy (např. iproniazid):
U pacientů užívajících SSRI v kombinaci s ireverzibilními neselektivními inhibitory monoaminooxidázy (IMAO) byly občas hlášeny závažné nežádoucí účinky, v některých případech fatální. Tyto reakce jsou prezentovány příznaky podobnými serotoninovému syndromu (který může být zaměněn s (nebo diagnostikován jako) neuroleptickým maligním syndromem). Symptomy lékové interakce s IMAO zahrnují: hypertermii, rigiditu, myoklonii, autonomní nestabilitu s možnými rychlými výkyvy vitálních funkcí, změny duševního stavu, které zahrnují zmatenost, podrážděnost a extrémní agitovanost progredující až do deliria a kómatu.
Z toho důvodu je fluoxetin kontraindikován v kombinaci s ireverzibilními neselektivními IMAO (viz bod 4.3). Protože jejich účinek přetrvává dva týdny, léčba fluoxetinem může být zahájena nejdříve 2 týdny po vysazení ireverzibilních neselektivních IMAO. Podobně nejméně 5 týdnů má uplynout po ukončení léčby fluoxetinem před zahájením léčby ireverzibilními neselektivními IMAO.
Metoprolol používaný u srdečního selhání: riziko nežádoucích účinků metoprololu, včetně nadměrné bradykardie, může být zvýšeno v důsledku inhibice jeho metabolismu fluoxetinem (viz bod 4.3).
Nedoporučené kombinace
Tamoxifem
Byly publikovány zprávy o farmakokinetických interakcích mezi inhibitory CYP2D6 a tamoxifenem vykazující 65-75% snížení plazmatických hladin jedné z aktivnějších forem tamoxifenu, endoxifenu.
Z některých studií byla hlášena snížená účinnost tamoxifenu při současném užívání určitých SSRI antidepresiv. Současného podávání tamoxifenu se silnými inhibitory CYP2D6 (včetně fluoxetinu) je třeba se pokud možno vyvarovat (viz bod 4.4)
Alkohol
Při formálním testování fluoxetin nezvyšoval hladinu alkoholu v krvi, ani nezesiloval účinky alkoholu. Nicméně kombinace léčby SSRI a alkoholu se nedoporučuje.
IMAO-A, včetně linezolidu a methylthioninium-chloridu (methylenová modř)
Riziko serotoninového syndromu, zahrnujícího průj em, tachykardii, pocení, třes, zmatenost a koma. Pokud se nelze vyhnout současnému podávání těchto léčivých látek s fluoxetinem, má být provedeno pečlivé klinické monitorování a souběžné podávání má být zahájeno na nižších doporučených dávkách (viz bod 4.4).
Mechitazin: riziko nežádoucích účinků mechitazinu (např. prodloužení QT intervalu) může být zvýšeno v důsledku inhibice jeho metabolismu fluoxetinem.
Kombinace vyžadující zvýšenou opatrnost
Fenytoin
Při současném podávání s fenytoinem byly pozorovány změny plazmatických koncentrací a v některých případech došlo k projevům toxicity. U přidaného přípravku se doporučuje zvážit konzervativní titrační schéma a sledování klinického stavu.
Serotonergní přípravky (litium, tramadol, triptany, tryptofan, selegilin (IMAO-B), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum))
Byly hlášeny zprávy o mírném serotoninovém syndromu během užívání SSRI s přípravky, které také mají serotoninergní účinek. Proto by současné užívání fluoxetinu s těmito léky mělo být prováděno s opatrností, s přísnějším a častějším klinickým monitorováním (viz bod 4.4).
Prodloužení QT intervalu
Nebyly provedeny farmakokinetické a farmakodynamické studie mezi fluoxetinem a jinými léčivými přípravky, které prodlužují QT interval. Aditivní účinek fluoxetinu a těchto léčivých přípravků nelze vyloučit. Proto se současné podávání fluoxetinu s léčivými přípravky, které prodlužují QT interval, jako jsou antiarytmika třídy IA a III, antipsychotika (např. deriváty fenothiazinu, pimozid, haloperidol), tricyklická antidepresiva, některé antimikrobiální látky (např. sparfloxacin, moxifloxacin, nitrožilně podávaný erythromycin, pentamidin), antimalarika, zvláště halofantrin, některá antihistaminika (astemizol, mizolastin), doporučuje používat s opatrností (viz body 4.4, 4.8, 4.9).
Přípravky ovlivňující hemostázu (perorální antikoagulancia bez ohledu na jejich mechanismus účinku, antiagregancia včetně kyseliny acetylsalicylové a nesteroidních antirevmatik)
Riziko zvýšeného krvácení. Při užívání perorálních antikoagulancií je třeba sledovat klinický stav a častěj i monitorovat INR. V průběhu léčby fluoxetinem a po jeho vysazení může být potřeba upravit dávky (viz body 4.4 a 4.8).
Cyproheptadin
Byly hlášeny jednotlivé případy sníženého antidepresivního účinku fluoxetinu, když byl užíván v kombinaci s cyproheptadinem.
Léky vyvolávající hyponatrémii
Hyponatrémie je nežádoucí účinek fluoxetinu. Použití v kombinaci s jinými léky spojenými s hyponatrémií (např. diuretika, desmopresin, karbamazepin a oxkarbazepin) může vést ke zvýšenému riziku (viz bod 4.8).
Léky snižující epileptogenní práh
Záchvaty křečí jsou nežádoucí účinek fluoxetinu. Použití v kombinaci s jinými látkami, které mohou snížit záchvatový práh (například TCA, další SSRI, fenothiaziny, butyrofenony, meflochin, chlorochin, bupropion, tramadol), může vést ke zvýšenému riziku.
Další léky, které _jsou metabolizovány CYP2D6
Fluoxetin je silný inhibitor enzymu CYP2D6, proto souběžná léčba s léky, které jsou také metabolizovány tímto enzymatickým systémem, může vést k lékovým interakcím, a to zejména v případě léků s úzkým terapeutickým indexem (např. flekainid, propafenon a nebivolol) a léků, které jsou titrovány, ale také s atomoxetinem, karbamazepinem, tricyklickými antidepresivy a risperidonem. Dávkování by mělo být upraveno na spodní hranici dávkovacího rozmezí těchto léků. To platí i v případě, že byl fluoxetin užíván v předchozích 5 týdnech.
4.6. Fertilita, těhotenství a kojení
Některé epidemiologické studie naznačují zvýšené riziko kardiovaskulárních defektů související s užíváním fluoxetinu v prvním trimestru těhotenství. Mechanismus vzniku není znám. Celkově údaje naznačují, že riziko výskytu kardiovaskulárního defektu u dítěte, jehož matka užívala v těhotenství
fluoxetin, je 2/100 ve srovnání s předpokládanou hodnotou přibližně 1/100 pro tyto defekty v běžné populaci.
Epidemiologické údaje naznačují, že užívání SSRI během těhotenství, zvláště v jeho pozdním stádiu, může zvýšit riziko vzniku perzistující plicní hypertenze novorozenců (PPHN). Zjištěné riziko je přibližně 5 případů na 1000 těhotenství. V běžné populaci se objevují 1 až 2 případy PPHN na 1000 těhotenství.
Fluoxetin může být užíván v průběhu těhotenství, ale předepsání těhotné ženě má být provázeno zvýšenou opatrností, zejména v pozdní fázi těhotenství nebo těsně před porodem vzhledem k následujícím příznakům hlášeným u novorozenců: podrážděnost, tremor, hypotonie, přetrvávající pláč, obtížné sání nebo usínání. Tyto příznaky mohou ukazovat na serotoninergní účinek nebo příznaky z vysazení. Doba, ve které k těmto příznakům dochází a po kterou trvají, může souviset s dlouhým poločasem fluoxetinu (4-6 dnů) a jeho aktivního metabolitu norfluoxetinu (4-16 dnů).
Kojení
Je známo, že fluoxetin a jeho metabolit norfluoxetin jsou vylučovány do lidského mateřského mléka.
U kojených dětí byly hlášeny nežádoucí účinky. Jestliže je léčba fluoxetinem považována za nezbytnou, má být zváženo přerušení kojení. Nicméně pokud kojení pokračuje, mají být předepsány nejnižší účinné dávky fluoxetinu.
Fertilita
Studie na zvířatech prokázaly, že fluoxetin může ovlivnit kvalitu spermií (viz bod 5.3). Spontánní hlášení u některých SSRI prokázala, že vliv na kvalitu spermií je reverzibilní. Vliv na lidskou fertilitu zatím nebyl pozorován.
4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Fluoxetin nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. I když fluoxetin u zdravých dobrovolníků neovlivňoval psychomotorický výkon, každá psychoaktivní látka může omezovat úsudek a zručnost. Pacient by se měl vyhnout řízení vozidel a obsluze nebezpečných strojů, dokud si nebude jistý, že jeho schopnosti nejsou ovlivněny.
4.8. Nežádoucí účinky
Souhrn bezpečnostního profilu
Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky u pacientů léčených fluoxetinem byly bolesti hlavy, nauzea, nespavost, únava a průjem. Intenzita a četnost nežádoucích účinků se mohou snižovat s pokračující léčbou a obvykle nevedou k předčasnému ukončení terapie.
Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Níže uvedená tabulka uvádí nežádoucí účinky pozorované při léčbě fluoxetinem u dospělých a pediatrických pacientů. Některé z těchto nežádoucích účinků jsou společné s jinými SSRI.
Následující frekvence byly vypočteny z klinických studií u dospělých (n = 9297) a ze spontánních hlášení.
Odhad frekvence: velmi časté (> 1/10), časté (> 1/100 až <1/10), méně časté (> 1/1 000 až <1/100), vzácné (> 1/10 000 až <1/1 000).
Velmi časté |
Časté |
Méně časté |
Vzácné | ||
Poruchy krve a lymfatického systému | |||||
Trombocytopénie, neutropenie, leukopenie | |||||
Poruchy imunitního systému | |||||
Anafylaktická reakce, sérová nemoc | |||||
Endokrinní poruchy |
Nepřiměřená sekrece antidiuretického hormonu | |||||
Poruchy metabolismu a výživy | |||||
Snížená chuť k jídlu1 |
Hyponatrémie | ||||
Psychiatrické poruchy | |||||
Insomnie2 |
Úzkost, neklid, napětí, pokles libida3, poruchy spánku, abnormální sny4 |
Depersonalizace, zvýšená nálada, euforie, abnormální myšlení, abnormální orgasmus5, bruxismus, sebevražedné myšlenky a chování 6 |
Hypománie, mánie, agitovanost, panické ataky, dysfémie, | ||
Poruchy nervového systému | |||||
Bolest hlavy |
Porucha pozornosti, závrať, dysgeuzie, letargie, somnolence6, tremor |
Psychomotorická hyperaktivita, dyskineze, ataxie, poruchy rovnováhy, myoklonus, poruchy paměti |
Křeče, akatizie, bukoglosální syndrom, serotoninový syndrom | ||
Poruchy oka | |||||
Rozmazané vidění |
Mydriáza | ||||
Poruchy ucha a labyrintu | |||||
Tinitus | |||||
Srdeční poruchy | |||||
Palpitace |
Ventrikulární arytmie včetně torsades de pointes, prodloužení QT intervalu na EKG | ||||
Cévní poruchy | |||||
Zčervenání8 |
Vaskulitida, vasodilatace | ||||
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy | |||||
Zívání |
Dušnost, epistaxe |
Faryngitida, plicní příhody (zánětlivé procesy různého druhu a/nebo fibróza)9 | |||
Gastrointestinální poruchy | |||||
Dysfagie, gastrointestinální hemoragie |
Bolest jícnu | ||||
Poruchy jater a žlučových cest | |||||
Idiosynkratická hepatitida. | |||||
Poruchy kůže a podkožní tkáně | |||||
Vyrážka11, kopřivka, svědění, zvýšené pocení |
Alopecie, zvýšená tendence ke vzniku podlitin, studený pot |
Angioedém, ekchymóza, fotosensitivní reakce, purpura. multiformní |
erytém, Stevens- Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza (Lyellův syndrom) | |||||
Poruchy svalové, kosterní soustavy a pojivové tkáně | |||||
Artralgie |
Svalové záškuby |
Myalgie | |||
Poruchy ledvin a močových cest | |||||
Častější močení |
Retence moči, poruchy močení | ||||
Poruchy re |
produkčního systému a prsu | ||||
Gynekologické krvácení13, erektilní dysfunkce, poruchy ejakulace14 |
Sexuální dysfunkce |
Galaktorea, hyperprolaktinémi e, priapismus | |||
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | |||||
Únava15 |
Pocit nervozity, zimnice |
Malátnost, abnormální pocity, pocit chladu, pocit horka |
Slizniční krvácení | ||
Vyšetření | |||||
Pokles tělesné hmotnosti |
Zvýšení transamináz, zvýšení gama-glutamyltransferá zy |
1 Včetně anorexie
2
Zahrnuje časné ranní probuzení, počáteční insomnii, střední insomnii
o
Včetně ztráty libida
4 Včetně nočních můr
5 Včetně anorgasmie
6 Včetně dokonané sebevraždy, sebevražedné deprese, úmyslného sebepoškozování, myšlenek na sebepoškozování, sebevražedného chování, sebevražedných myšlenek, pokusu o sebevraždu, chorobných myšlenek, sebepoškozujícího chování. Tyto příznaky mohou být způsobeny základním onemocněním
7 Včetně hypersomnie, sedace
8 Včetně návalů horka
9 Včetně atelektázy, intersticiálního plicního onemocnění, pneumonitida 10Zahrnuje nejčastěji krvácení z dásní, hematemezu, hematochezii, rektální krvácení, hemoragický průjem, melenu a krvácení ze žaludečního vředu
11Zahrnuje erytém, exfoliativní vyrážku, potničky, vyrážku, zrudnutí, folikulární vyrážku, generalizovanou vyrážku, makulární vyrážku, makulopapulózní vyrážku, morbiliformní vyrážku, papulózní vyrážku, svědivou vyrážku, vezikulózní vyrážku, umbilikální
erytematózní vyrážku.
12
Včetně polakisurie
13
Včetně cervikálního krvácení, děložní dysfunkce, děložního krvácení, krvácení z genitálií, menometroragie, menoragie, metroragie, polymenorey, postmenopauzálního krvácení, vaginálního krvácení.
14 Zahrnuje poruchu ejakulace, dysfunkce ejakulace, předčasnou ejakulaci, opožděnou ejakulaci, retrográdní ejakulaci
15Včetně astenie.
Popis vybraných nežádoucích účinků
Sebevražda / sebevražedné myšlenky nebo klinické zhoršení.
Byly hlášeny případy sebevražedných myšlenek a sebevražedného chování během léčby fluoxetinem nebo brzy po ukončení léčby (viz bod 4.4).
Příznaky z vysazení pozorované po ukončení léčby fluoxetinem
Po ukončení léčby fluoxetinem byly hlášeny příznaky z vysazení. Nejčastěji hlášenými příznaky jsou: závratě, smyslové poruchy (včetně parestézie), poruchy spánku (včetně nespavosti a emotivních snů), astenie, agitace nebo úzkost, nauzea a/nebo zvracení, třes a bolesti hlavy. Obecně jsou tyto příznaky mírné nebo středně závažné a postupně odeznívají, i když u některých pacientů mohou být závažné nebo déletrvající (viz bod 4.4). Proto se doporučuje při ukončení léčby fluoxetinem postupné snižování dávky (viz body 4.2 a 4.4).
Zlomeniny kostí
Epidemiologické studie - především ty, které byly provedeny u pacientů ve věku 50 let a výše -ukázaly zvýšené riziko fraktur kostí u těch pacientů, kteří užívají selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) nebo tricyklická (TCA) antidepresiva. Mechanismus vzniku tohoto rizika není nám.
Pediatrická populace (viz body 4.4 a 5.1).
Nežádoucí účinky, které byly pozorovány specificky nebo s jinou frekvencí v této populaci, jsou popsány níže. Frekvence pro tyto příhody je založena na pediatrické klinické studii (n=610).
Sebevražedné chování (pokus o sebevraždu a sebevražedné myšlenky) a hostilita (byly hlášeny tyto projevy: zlost, podrážděnost, agresivita, agitovanost, syndrom aktivace), manické reakce, včetně mánie a hypománie (bez předchozích epizod hlášených u těchto pacientů) a krvácení z nosu, byly často hlášeny a v klinických studiích mnohem častěji pozorovány u dětí a dospívajících léčených antidepresivy v porovnání s těmi, kteří byli léčeni placebem.
Bezpečnost fluoxetinu nebyla stanovena pro chronickou léčbu delší než 19 týdnů.
V klinickém použití byly hlášeny izolované případy retardace růstu (viz bod 5.1).
Z pediatrické klinické praxe byly hlášeny izolované případy nežádoucích účinků indikujících opožděné pohlavní dospívání nebo sexuální dysfunkci (viz bod 5.3).
V pediatrických klinických studiích byla léčba fluoxetinem spojena také s poklesem hladin alkalické fosfatázy.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9. Předávkování
Příznaky
Případy předávkování samotným fluoxetinem mají obvykle mírný průběh. Příznaky předávkování jsou nauzea, zvracení, křeče, kardiovaskulární dysfunkce od asymptomatické arytmie (včetně nodálního rytmu a komorové arytmie) nebo změny na EKG svědčící o prodloužení QTc (včetně velmi vzácných případů torsades de pointes) až po srdeční zástavu, plicní dysfunkce a změny stavu CNS od excitace po koma. Fatální případy přičítané fluoxetinu samotnému jsou extrémně vzácné.
Léčba
Doporučuje se monitorování srdečních a vitálních funkcí společně s celkovými symptomatickými a podpůrnými opatřeními. Není známo specifické antidotum.
Forsírovaná diuréza, dialýza, hemoperfuze a výměnná transfuze nejsou pravděpodobně přínosné. Aktivní uhlí, které lze použít společně se sorbitolem, může být stejně účinné nebo účinnější než zvracení nebo výplach žaludku. Při léčbě předávkování zvažte, zda nebylo způsobeno více druhy léků. Pacienti, kteří užili nadměrné množství tricyklických antidepresiv a užívají nebo nedávno užívali fluoxetin, mohou vyžadovat sledování po delší dobu.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1. Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Antidepresiva, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI).
ATC kód: N06AB03.
Fluoxetin je selektivní inhibitor zpětného vychytávání serotoninu, což je pravděpodobně jeho hlavní mechanizmus účinku. Antidepresivní účinek fluoxetinu je pravděpodobně spojen s jeho inhibicí zpětného vychytávání serotoninu neurony CNS. Fluoxetin nemá prakticky žádnou afinitu k jiným receptorům jako a1-, a2- a B-adrenergním, serotonergním, dopaminergním, histaminergním, muskarinovým a GABA receptorům.
Depresivní epizody
U pacientů s depresivními epizodami byly provedeny klinické studie kontrolované placebem i aktivními komparátory. Bylo prokázáno, že fluoxetin je významně účinnější než placebo (měřeno podle Hamilton Depression Rating Scale, HAM-D). V těchto studiích vykazoval fluoxetin významně vyšší míru odpovědi na léčbu (definováno 50% poklesem HAM-D) a remise ve srovnání s placebem.
Odpověď na dávku: Studie s fixními dávkami u pacientů s depresivními epizodami poskytují plochou křivku odpovědi na dávku, což nenaznačuje výhody ve smyslu vyšší účinnosti pro použití vyšších dávek než doporučených. Nicméně je klinickou zkušeností, že zvyšování dávky může být u některých pacientů prospěšné.
Obsedantně kompulzivní porucha
V krátkodobých studiích (kratších než 24 týdnů) bylo prokázáno, že fluoxetin je významně účinnější než placebo. Terapeutický efekt se objevil při dávkování 20 mg fluoxetinu denně, ale při vyšších dávkách (40 nebo 60 mg denně) byla pozorována vyšší četnost odezvy na léčbu. V dlouhodobých studiích (prodloužená část tří krátkodobých studií a studie prevence relapsu) nebyla účinnost prokázána.
V krátkodobých studiích (kratších než 16 týdnů) u ambulantních pacientů splňujících DSM-III-R kriteria pro bulimii byla při redukci nadměrného přejídání a vyprazdňování se denní dávka fluoxetinu 60 mg významně účinnější než placebo.
U pacientek splňujících kritéria DSM-IV pro premenstruální dysforickou poruchu (PMDD) byly provedeny dvě placebem kontrolované klinické studie. Pacientky byly zařazeny v případě příznaků dostatečné závažnosti narušení sociálních a pracovních funkcí a vztahů s ostatními. Pacientky užívající perorální kontraceptiva byly vyloučeny. V první studii s 20 mg denně podávanými kontinuálně po dobu 6 cyklů bylo pozorováno zlepšení v primárním parametru účinnosti (iritabilita, anxieta a dysforie). Ve druhé studii s přerušením léčby v luteální fázi (20 mg denně po dobu 14 dnů) po dobu 3 cyklů bylo pozorováno zlepšení v primárním parametru účinnosti (denní záznam závažnosti na stupnici problémů). Nicméně z těchto studií nemohou být odvozeny definitivní závěry týkající se účinnosti a trvání léčby.
Depresivní epizody (děti a dospívající): byly provedeny klinické studie u dětí a dospívajících ve věku 8 let a více oproti placebu. Fluoxetin se v dávce 20 mg ukázal signifikantně účinnější než placebo ve dvou krátkodobých pivotních studiích podle snížení celkového skóre na Dětské stupnici pro posuzování deprese - revidované (CDRS-R) a skóre na stupnici Globální klinický dojem zlepšení (CGI-I). V obou studiích pacienti splnili kritéria pro středně těžkou až těžkou depresivní epizodu (DSM-III nebo DSM-IV) ve třech rozdílných hodnoceních praktikujícími dětskými psychiatry. Účinnost fluoxetinu ve studii může záviset na zařazení selektivní populace pacientů (pacienti, kteří se spontánně neuzdraví v průběhu 3-5 týdnů a u nichž deprese přetrvává navzdory značné péči). Existují pouze omezená data týkající se bezpečnosti a účinku při užívání delším než 9 týdnů. Obecně byla účinnost fluoxetinu mírná. Poměr odpovědi na léčbu (primární cílový parametr definovaný jako 30% snížení CDRS-R skóre) prokázal statisticky signifikantní rozdíl v jedné ze dvou pivotních studií (58% pro fluoxetin oproti 32% pro placebo, p=0,013 a 65% pro fluoxetin oproti 54% u placeba, p=0,093).
V těchto dvou hodnoceních byly průměrné hodnoty absolutních změn CDRS-R skóre oproti výchozím hodnotám 20 pro fluoxetin oproti 11 pro placebo, p=0,002 a 22 pro fluoxetin oproti 15 pro placebo,
p<0,001.
5.2. Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Fluoxetin je po perorálním podání dobře absorbován z gastrointestinálního traktu. Biologická dostupnost není ovlivněna jídlem.
Distribuce
Fluoxetin se výrazně váže na plazmatické proteiny (kolem 95 %) a je rozsáhle distribuován po celém těle (distribuční objem 20-40 l/kg). Rovnovážné plazmatické koncentrace jsou dosaženy po několikatýdenním podávání. Rovnovážné plazmatické koncentrace po dlouhodobém podávání jsou podobné koncentracím pozorovaným po 4 až 5 týdnech.
Biotransformace
Fluoxetin má nelineární farmakokinetický profil s jaterním first-pass efektem. Po užití je obvykle dosaženo nejvyšších plazmatických koncentrací fluoxetinu za 6-8 hodin. Fluoxetin je významně metabolizován polymorfním enzymem CYP2D6. Fluoxetin je primárně metabolizován demetylací v játrech na aktivní metabolit norfluoxetin (demethylfluoxetin).
Eliminace
Eliminační poločas fluoxetinu je 4-6 dní a norfluoxetinu 4-16 dní. Tyto dlouhé eliminační poločasy jsou odpovědné za přetrvávání léčiva v těle po dobu 5-6 týdnů po jeho vysazení. Exkrece probíhá hlavně (kolem 60 %) ledvinami. Fluoxetin je vylučován do mateřského mléka.
Rizikové skupiny
• Starší pacienti: ve srovnání s mladšími subjekty nejsou u zdravých starších pacientů kinetické parametry ovlivněny
• Děti a dospívající: Průměrná plazmatická koncentrace u dětí je přibližně dvojnásobně vyšší než u dospívajících a průměrná koncentrace norfluoxetinu je přibližně 1,5krát vyšší. Rovnovážné plazmatické koncentrace závisí na tělesné hmotnosti a jsou vyšší u dětí s nižší hmotností (viz bod 4.2). Stejně jako u dospělých fluoxetin a norfluoxetin se extenzivně kumulují po perorálním podání a rovnovážné koncentrace jsou dosaženy po 3 až 4 týdnech každodenního podávání.
• Jaterní insuficience: V případě jaterní insuficience (alkoholická cirhóza) jsou biologické poločasy fluoxetinu a norfluoxetinu zvýšeny na 7, resp. 12 dnů. Mělo by být zváženo nižší dávkování nebo nižší frekvence dávkování.
• Renální insuficience: Po podání jedné dávky fluoxetinu pacientům s mírnou, střední nebo úplnou (anurie) renální insuficiencí nebyly ve srovnání se zdravými dobrovolníky kinetické parametry ovlivněny. Po opakovaném podání ovšem může být pozorováno zvýšení rovnovážných plazmatických koncentrací.
5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Nejsou žádné důkazy o kancerogenitě nebo mutagenitě ze studií prováděných in vitro a na zvířatech.
V juvenilní toxikologické studii u CD potkanů vedlo podávání hydrochloridu fluoxetinu v dávce 30mg/kg/den v postnatálních dnech 21 až 90 k ireverzibilní testikulární degeneraci a nekróze, epididymální epiteliální vakuolizaci, k nezralosti a inaktivitě samičího reprodukčního ústrojí a snížené fertilitě. Ke zpoždění sexuálního zrání došlo u samců (10 až 30 mg/kg/den) i samic (30 mg/kg/den). Význam těchto nálezů pro člověka není znám. Ve srovnání s kontrolní skupinou došlo u potkanů, kterým byla podávána dávka 30 mg/kg/den, ke zmenšení délky femuru, degeneraci kosterního svalstva, nekróze a regeneraci. Při dávce 10 mg/kg/den byly plazmatické hladiny dosažené u zvířat přibližně 0,8 až 8,8násobné (fluoxetin) a 3,6 až 23,2násobné (norfluoxetin) oproti hladinám obvykle pozorovaným u dětských pacientů. Při 3 mg/kg/den byly plazmatické hladiny dosažené u zvířat přibližně 0,04 až 0,5násobné (fluoxetin) a 0,3 až 2,1násobné (norfluoxetin) oproti hladinám obvykle pozorovaným u dětských pacientů.
Studie provedené na juvenilních myších indikují, že inhibice serotoninového transportéru zabraňuje přírůstkům při tvorbě kostí. Zdá se, že tyto nálezy jsou podporovány klinickými nálezy. Reverzibilita tohoto procesu nebyla stanovena.
Další studie na juvenilních myších (postnatální den 4 až 21) prokázala, že inhibice serotoninového transportéru má dlouhotrvající účinky na chování myší. Nejsou informace o reverzibilitě tohoto účinku. Klinická závažnost těchto nálezů nebyla stanovena.
Studie na dospělých zvířatech
V 2generační reprodukční studii u potkanů neměl fluoxetin nežádoucí účinky na páření nebo fertilitu potkanů, nebyl teratogenní a neovlivňoval růst, vývoj ani reprodukční parametry potomků.
Koncentrace fluoxetinu v potravě byla ekvivalentní 1,5; 3,9 a 9,7 mg/kg tělesné hmotnosti u lidí. U myších samců, kteří byli po dobu 3 měsíců denně léčeni fluoxetinem v potravě v dávce ekvivalentní 31 mg/kg tělesné hmotnosti u lidí, byl pozorován pokles hmotnosti varlat a hypospermatogeneze. Avšak výše této dávky, při které byly pozorovány významné známky toxicity, převyšovala maximální tolerovanou dávku (MTD).
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1. Seznam pomocných látek
Monohydrát laktosy, mikrokrystalická celulosa, magnesium-stearát, koloidní bezvodý oxid křemičitý, želatina, oxid titaničitý (E171), žlutý oxid železitý (E172), chinolinová žluť (E104), indigokarmín (E132).
6.2. Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3. Doba použitelnosti
4 roky.
6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25° C v původním vnitřním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.
6.5. Druh obalu a velikost balení
PVC/Al perforovaný jednodávkový blistr, krabička.
Velikost balení: 10, 30, 100 tobolek.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a zacházení s ním
Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI ratiopharm GmbH, ,Graf-Arco-Strasse 3, 890 79, Ulm Německo.
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
30/074/02-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 3. 4. 2002
Datum posledního prodloužení registrace: 12.11.2014
10. DATUM REVIZE TEXTU
12.11.2014
15/15