Eprivalan 5.0 Mg/Ml
PŘÍLOHA I
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV VETERINÁRNÍHO LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
Eprivalan 5 mg/ml roztok pro nalévání na hřbet - pour-on pro masný a mléčný skot
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Každý ml obsahuje:
Léčivá látka:
Eprinomectinum 5,0 mg
Excipiens:
Butylhydroxytoluen (E 321) 0,1 mg
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Roztok pro nalévání na hřbet – pour-on
Čirý nažloutlý roztok.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Cílové druhy zvířat
Skot (masný a mléčný skot)
4.2 Indikace s upřesněním pro cílový druh zvířat
Léčba a prevence onemocnění vyvolaných následujícími parazity:
PARAZIT |
DOSPĚLCI |
L4 |
Inhibované L4 |
Gastrointestinální oblí červi: |
|
|
|
Ostertagia spp. |
|
|
|
O. lyrata |
|
|
|
O. ostertagi |
|
|
|
Cooperia spp. |
|
|
|
C. oncophora |
|
|
|
C. pectinata |
|
|
|
C. punctata |
|
|
|
C. surnabada |
|
|
|
Haemonchus placei |
|
|
|
Trichostrongylus spp. |
|
|
|
T. axei |
|
|
|
T. colubriformis |
|
|
|
Bunostomum phlebotomum |
|
|
|
Nematodirus helvetianus |
|
|
|
Oesophagostomum spp. |
|
|
|
O. radiatum |
|
|
|
Trichuris spp. |
|
|
|
Plicní červi: |
|
|
|
Dictyocaulus viviparus |
|
|
|
Střečci (parazitická stádia)
Hypoderma bovis
H. lineatum
Zákožky svrabové
Chorioptes bovis
Sarcoptes scabiei var. bovis
Vši
Linognathus vituli
Haematopinus eurysternus
Damalinia bovis
Solenopotes capillatus
I když počty roztočů a vší po ošetření rychle klesají, může v některých případech v důsledku způsobu přijímání potravy parazitů trvat jejich úplné odstranění několik týdnů.
TRVÁNÍ ÚČINKU
Pokud je přípravek podáván podle doporučení zabraňuje reinfekci:
Parazit* |
Trvání účinku |
Dictyocaulus viviparus |
až 28 dní |
Ostertagia spp. |
až 28 dní |
Oesophagostomum radiatum |
až 28 dní |
Cooperia spp. |
až 21 dní |
Trichostrongylus spp. |
až 21 dní |
Haemonchus placei |
až 14 dní |
Nematodirus helvetianus |
až 14 dní |
* V každém z příslušných rodů jsou zahrnuty následující druhy parazitů : Ostertagia ostertagi, O.lyrata, Cooperia oncophora, C. punctata, C. surnabada, Trichostrongylus axei, T. colubriformis.
K dosažení optimálních výsledků by měl být veterinární léčivý přípravek používán jako součást programu pro
kontrolu vnitřních a vnějších parazitů skotu se zohledněním údajů o epidemiologii těchto parazitů.
4.3 Kontraindikace
Tento přípravek je určen pouze k místnímu podání u masného a mléčného skotu, včetně mléčného skotu v laktaci. Nepoužívat u jiných druhů zvířat. Nepodávat perorálně nebo injekčně.
Nepoužívat u zvířat se známou přecitlivělostí na eprinomektin, nebo na některou z pomocných látek.
4.4 Zvláštní upozornění pro každý cílový druh
Z důvodu zvýšení rizika možného vývoje rezistence, které by mohlo vést k neúčinné terapii, je třeba přistupovat k podání přípravku obezřetně a vyhnout se následujícím praktikám:
-
příliš častému a opakujícímu se používání anthelmintik ze stejné skupiny po příliš dlouhou dobu
-
poddávkování z důvodu špatného stanovení živé hmotnosti, chybného podání přípravku nebo nedostatečné kalibrace dávkovacího zařízení (pokud je použito).
Za použití vhodných testů (např. testu redukce počtu vajíček-FECRT) mají být vyšetřeny klinické případy, kde je podezření na rezistenci k anthelmintikům. Tam, kde výsledky testu potvrzují rezistenci k určitému anthelmintiku, by mělo být použito anthelmintikum náležející do jiné skupiny a mající jiný způsob účinku.
V rámci EU nebyly zaznamenány údaje o rezistenci na eprinomektin (makrocyklický lakton). Nicméně v rámci EU byla zaznamenána rezistence na jiné makrocyklické laktony u parazitárních druhů u skotu. Proto musí být použití tohoto přípravku založené na znalosti místní (region, farma) epidemiologické situace týkající se citlivosti nematod a na doporučeních, jak omezit další selekci na rezistence k anthelmintikům.
Pro účinné použití by neměl být přípravek aplikován na oblasti hřbetu potřísněné blátem nebo trusem.
Přípravek by měl být aplikován pouze na zdravou pokožku.
Aby nedošlo k sekundárním reakcím v důsledku odumření larev druhu Hypoderma v jícnu nebo
páteřním kanálu, je doporučeno podávat přípravek na konci období výskytu střečků a před tím, než
larvy dosáhnou své cílové místo.
4.5 Zvláštní opatření pro použití
Zvláštní opatření pro použití u zvířat
Pouze k zevnímu použití.
Nepoužívejte u jiných druhů zvířat; avermektiny mohou způsobit smrt u psů, zvláště u kolií, bobtailů a
příbuzných plemen a jejich kříženců a také u mořských a sladkovodních želv.
Zvláštní opatření určené osobám, které podávají veterinární léčivý přípravek zvířatům
• Přípravek může vyvolat podráždění pokožky a očí a může způsobit alergii.
• Zabraňte kontaktu s pokožkou a očima v průběhu ošetření a při manipulaci s nedávno ošetřenými zvířaty.
• Lidé se známou přecitlivělostí na léčivou látku nebo některou z pomocných látek by se měli vyhnout kontaktu s přípravkem.
• Při nakládání s přípravkem by se měly používat gumové rukavice, boty a nepromokavý plášť.
• V případě náhodného kontaktu s očima je vypláchněte vodou, a pokud podráždění přetrvává, vyhledejte lékařskou pomoc.
• V případě náhodného kontaktu s kůží ihned omyjte zasaženou část mýdlem a vodou.
• V případě kontaminace oděvu se co nejdříve vysvlékněte a před opětovným použitím ho vyperte.
• Tento přípravek může být po náhodném požití toxický. Zabraňte náhodnému požití přípravku kontaktem rukou s ústy.
• Nekuřte, nejezte a nepijte během manipulace s přípravkem.
• V případě požití vypláchněte ústa vodou a vyhledejte lékařskou pomoc.
• Po použití si umyjte ruce.
Další opatření
Eprinomektin je vysoce toxický pro faunu hnoje a vodní organismy a může se akumulovat v sedimentech.
Riziko pro vodní ekosystémy a faunu hnoje může být sníženo omezením příliš častého a opakovaného používání eprinomektinu (a přípravků stejné skupiny anthelmintik) u skotu.
Riziko pro vodní ekosystémy bude dále sníženo zamezením přístupu léčeného skotu k vodním zdrojům po dobu dvou až čtyř týdnů po ošetření.
4.6 Nežádoucí účinky (frekvence a závažnost)
Ve velmi vzácných případech byly po použití tohoto veterinárního léčivého přípravku pozorovány pruritus a alopecie.
Četnost nežádoucích účinků je klasifikována podle následujících pravidel:
- velmi časté (nežádoucí účinky se projevily u více než 1 z 10 zvířat v průběhu jednoho ošetření)
- časté (u více než 1, ale méně než 10 ze 100 zvířat)
- méně časté (u více než 1, ale méně než 10 z 1000 zvířat)
- vzácné (u více než 1, ale méně než 10 z 10000 zvířat)
- velmi vzácné (u méně než 1 z 10000 zvířat, včetně ojedinělých hlášení).
4.7 Použití v průběhu březosti, laktace nebo snášky
Březost:
Lze použít během březosti.
Studie prokázaly široké bezpečnostní rozpětí. Studie provedené s trojnásobkem doporučené dávky
0,5 mg eprinomektinu/kg ž. hm. neměly žádný negativní dopad na chovatelskou výkonnost krav ani
býků.
Laktace:
Lze použít u mléčného skotu během všech stádií laktace.
4.8 Interakce s dalšími léčivými přípravky a další formy interakce
Nejsou známy.
4.9 Podávané množství a způsob podání
K zajištění správného dávkování je třeba co nejpřesněji určit živou hmotnost a je třeba zkontrolovat
přesnost dávkovacího zařízení.
Pokud mají být zvířata ošetřena hromadně, měla by být rozdělena do skupin podle živé hmotnosti a
odpovídající dávky tak, aby se předešlo poddávkování nebo předávkování.
Podávejte výhradně na povrch kůže v dávce 0,5 mg eprinomektinu na 1 kg ž. hm., což odpovídá
doporučené dávce 1 ml přípravku na 10 kg ž. hm. Přípravek se podává místně naléváním podél linie
hřbetu v úzkém pruhu od kohoutku po kořen ocasu.
Systém: stlač – odměř – nalij (lahev 250 ml a 1 litr)
Připevněte odměrku k lahvičce. Nastavte požadovanou dávku otočením horní části odměrky tak, aby
byla aktuální živá hmotnost se značkou na rýhovaném uzávěru v zákrytu. V případě, že je živá
hmotnost mezi dvěma značkami, použijte vyšší nastavení.
Lahvičku držte svisle a stlačením dopravte požadovanou dávku kapaliny s mírným přebytkem do
odměrky, jak je indikována kalibračními ryskami. Uvolněním stlačení se dávka automaticky nastaví
na správnou úroveň. Při podání dávky lahvičku nakloňte. Pro lahev 1 litr: je-li vyžadována dávka na
100 kg (10 ml) nebo 150 kg (15 ml), otočte značku do pozice “STOP” před podáním dávky. Pozice
STOP uzavře systém mezi dávkováním.
Kanystr s upínacími popruhy (2,5 litru a 5 litrů)
Aplikátor a spojovací hadičky připojte na kanystr následujícím způsobem:
Volný konec spojovacích hadiček připevněte k aplikátoru.
Hadičky připevněte k uzávěru se zarážkou, který je součástí každého balení.
Přepravní uzávěr vyměňte za uzávěr s upevněnou hadičkou. Uzávěr utáhněte.
Opatrně nasajte roztok do aplikátoru a kontrolujte, zda nedochází k úniku přípravku.
Řiďte se pokyny výrobce o nastavení dávky, správném použití a údržbě aplikační soupravy.
Zmoknutí zvířat v deštivém počasí před a po podání neovlivní účinnost přípravku.
4.10 Předávkování (symptomy, první pomoc, antidota), pokud je to nutné
U 8 týdnů starých telat, která obdržela až 5-ti násobek léčebné dávky (2,5 mg eprinomektinu/kg ž.hm.) třikrát po sobě při 7 denním intervalu, nebyly zjištěny žádné známky toxicity.
U jednoho telete, které obdrželo 10x vyšší dávku (5mg/kg ž. hm.) v rámci studie snášenlivosti, byla pozorována přechodná mydriáza. Žádné další reakce nebyly zjištěny.
Není známo žádné antidotum.
4.11 Ochranné lhůty
Maso: 15 dní
Mléko: Bez ochranných lhůt.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
Farmakoterapeutická skupina: Endektoparazitika (endektocidy), Avermektiny
ATCvet kód: QP54AA04
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Epronomektin patří do skupiny endektocidů na bázi makrocyklických laktonů, které mají jedinečný způsob účinku. Sloučeniny této skupiny se selektivně a s vysokou afinitou váží na glutamát přítomný v chloridových kanálech nervových a svalových buněk bezobratlých. To vede ke zvýšení prostupnosti buněčné membrány pro chloridové ionty s hyperpolarizací nervové nebo svalové buňky a tím k paralýze a úhynu parazita. Sloučeniny této skupiny mohou rovněž vzájemně reagovat s jinými ligandy přítomnými v chloridových kanálech jako v případě neurotransmiteru gama-aminobutyrové kyseliny (GABA).
Bezpečnostní práh látek z této skupiny je dán tím, že savci nemají glutamátem regulované chloridové kanály; makrocyklické laktony mají nízkou afinitu k dalším ligandům v chloridových kanálech savců, a proto neprostupují hematoencefalickou bariérou.
5.2 Farmakokinetické údaje
Metabolismus
Biologická dostupnost místně podaného eprinomektinu u skotu je asi 30% a k nejvyšší absorpci dochází za cca 10 dnů po ošetření. Eprinomektin není po místním podání u skotu intenzivně metabolizován. Ve všech biologických formách je B1a složka eprinomektinu nejrozšířenějším reziduem.
Eprinomektin se skládá z B1a ( 90%) a B1b(≤ 10%) složek, které se liší o methylenovou jednotku. Metabolity představují přibližně 10% všech reziduí v plazmě, mléku, poživatelných tkáních a trusu.
Metabolický profil je ve výše uvedených biologických formách téměř identický, kvalitativně i kvantitativně, a po podání eprinomektinu se významně nemění. Procentický podíl B1aa B1bsložky k celkovému metabolickému profilu zůstává konstantní. Poměr těchto dvou složek v biologických formách je identický jako v léku, což ukazuje, že tyto dvě složky eprinomektinu jsou metabolizovány v téměř stejném poměru. Protože je metabolismus a tkáňová distribuce u obou složek velmi podobná, měla by být podobná i farmakokinetika obou složek.
Protože bylo zjištěno, že dvě složky blízce příbuzného avermektinu a ivermektinu jsou stejně účinné, lze dospět k závěru, že totéž platí i pro dvě složky eprinomektinu.
Podíl eprinomektinu B1ak úrovni celkových radioreziduí zůstává relativně konstantní mezi 7 a 28 dny po ošetření – například mezi 84% a 90% v játrech, hlavní cílové tkáni.
Maximální plazmatické koncentrace
Farmakokinetické studie byly provedeny u nebřezích a nelaktujících dojnic, kterým byla podána dávka eprinomektinu i.v. (25, 50 a 100 mcg/kg) a místně (500 mcg/kg) s překřížením způsobu podání. Plazmatická clearance byla nezávislá na i.v. dávce, což ukazuje, že se koncentrace v plazmě úměrně zvyšovala v závislosti na dávce. Po místním podání byly pozorovány maximální plazmatické koncentrace 22,5 ng/ml (rozmezí 17,2 – 31,9 ng/ml) 2-5 dní po podání. Biologická dostupnost eprinomektinu po místním podání byla 0,29 (rozmezí 0,21 – 0,36).
K apsorbci většiny léku došlo během 7 – 10 dní po podání.
Průměrná doba dostupnosti (průměrný čas, který zvíře potřebuje k odstranění léku z organizmu od doby apsorpce) místně podaného eprinomektinu byla vypočítána na 165 hodin.
Rezidua ve tkáních
Hladina celkových reziduí ve tkáních masného skotu a laktujících dojnic byla v následujícím pořadí - játra > ledviny > tuk > svaly.
Distribuce celkových reziduí v poživatelných tkáních se liší od distribuce pozorované u jiných makrocyklických laktonů, jako jsou abamektin a ivermektin. U těchto sloučenin byly koncentrace reziduí v tuku mnohem bližší těm v játrech a tuk obsahoval významně vyšší koncentrace celkových reziduí než ledviny, zatímco koncentrace reziduí eprinomektinu v tuku byly mnohem nižší než v játrech a ledvinách.
Poločas deplece celkových reziduí byl okolo 8 dní pro všechny 4 tkáně u skotu. K depleci koncentrace Eprinomectinu B1a došlo podobnou rychlostí jako u celkových reziduí.
Rezidua v mléce
Dvacet dojnic bylo ošetřeno neoznačeným eprinomectinem v doporučené dávce 0,5 ml/kg ž. hm.. Maximální koncentrace eprinomektinu B1av mléku se pohybovala v rozmezí 2,3 ng/ml (kvantifikační limit) až 11,36 ng/ml, s vrcholem 2-3 dny po ošetření u většiny zvířat.
Vylučování
Trus je hlavní cestou eliminace léku u masného skotu a dojnic. Byly odebrány vzorky trusu a moči od 2 kusů masného skotu a množství léku vyloučeného 28 dní po podání bylo stanoveno jako 15-17% v trusu a 0,35% v moči. Dalších 53-56% dávky bylo získáno z kůže v místě podání při odběru od 3 kusů poražených 28 dní po podání.
Environmentální vlastnosti
Viz bod 4.5 (další opatření).
Stejně jako ostatní makrocyklické laktony má i eprinomektin potenciál nepříznivě ovlivnit jiné, než cílové organismy. Po ošetření se mohou po dobu několika týdnů vylučovat potenciálně toxické hladiny eprinomektinu. Výkaly obsahující eprinomektin vyloučené ošetřenými zvířaty na pastu mohou snížit množství organismů živících se trusem, což může mít dopad na zrání chlévské mrvy a rozklad hnoje. Eprinomektin je vysoce toxický pro vodní organismy a může se akumulovat v sedimentech.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Butylhydroxytoluen (E 321)
Propylenglykol-dioktanodidekanoát
6.2 Inkompatibility
Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto tento veterinární léčivý přípravek nesmí být mísen s žádnými dalšími veterinárními léčivými přípravky.
6.3 Doba použitelnosti
Doba použitelnosti veterinárního léčivého přípravku v neporušeném obalu: 3 roky.
Doba použitelnosti po prvním otevření vnitřního obalu: viz datum exspirace
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte lahev v krabičce, aby byla chráněna před světlem.
6.5 Druh a složení vnitřního obalu
Veterinární léčivý přípravek je dostupný ve čtyřech velikostech balení: HDPE lahev (250 ml a 1 litr)
nebo kanystr s upínacími popruhy (2,5 litru a 5 litrů) s uzavíratelným pojistným HDPE šroubovacím
víčkem, obsahujícím šroubení na dávkovacím zařízení umožňujícím podávat odměřené množství
přípravku.
Lahev o objemu 250 ml používá 25ml dávkovač (šroubovací komora pro stlačení, odměření a nalití).
Lahev o objemu 1 litr používá 50ml dávkovač (šroubovací komora pro stlačení, odměření a nalití).
Kanystry s upínacími popruhy o objemu 2,5 litru a 5 litrů jsou upraveny k použití s příslušným dávkovacím aplikátorem.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro zneškodňování nepoužitého veterinárního léčivého přípravku nebo odpadu, který pochází z tohoto přípravku
Nebezpečný pro ryby a vodní organismy.
Nekontaminujte povrchové vody nebo stoky přípravkem nebo prázdnými obaly.
Všechen nepoužitý veterinární léčivý přípravek nebo odpad, který pochází z tohoto přípravku, musí být likvidován podle místních právních předpisů.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
MERIAL
29, Avenue Tony Garnier
69007 Lyon
Francie
8. Registrační číslo(a)
96/092/16-C
9. Datum registrace/ prodloužení registrace
30. 9. 2016
10. DATUM REVIZE TEXTU
Září 2016
DALŠÍ INFORMACE
Veterinární léčivý přípravek je vydáván pouze na předpis.
1