Sp.zn.sukls98873/2015

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.    NÁZEV PŘÍPRAVKU

Emoxen 220 mg potahované tablety

2.    KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje naproxenum natricum 220 mg (odpovídá naproxenum 200 mg). Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta

Modré, oválné a bikonvexní tablety, dlouhé 13 mm a široké 7,1 mm.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Emoxen je určen ke krátkodobé léčbě mírné až středně silné bolesti různého původu, jako jsou:

-    bolest hlavy

-    bolest zubů

-    myalgie

-    artralgie

-    bolest zad

-    menstruační bolest.

Emoxen je také určen ke zmírnění horečky a symptomatické léčbě bolesti spojené s infekcí horních cest dýchacích nebo chřipkou.

Emoxen je indikován pro dospělé a dospívající od 16 let.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Výskyt nežádoucích účinků lze minimalizovat podáváním nejnižší účinné dávky, po co nej kratší dobu nutnou k potlačení příznaků onemocnění (viz bod 4.4).

Dospělí a dospívající od 16 let

Jedna potahovaná tableta každých 8 až 12 hodin. Pro zesílení analgetického účinku může být u některých pacientů počáteční dávka 2 tablety, následována jednou tabletou po 12 hodinách.

Celková denní dávka nesmí přesáhnout 3 tablety.

Emoxen se nemá užívat déle než 7 dní v případě bolesti a déle než 3 dny v případě horečky.

Starší pacienti

U starších pacientů existuje zvýšené riziko výskytu závažných následků nežádoucích účinků. Pokud je nutné podávat nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID), je třeba použít nejnižší účinnou dávku po co nejkratší možnou dobu (viz bod 4.4).

Opatrnosti je zapotřebí pokud jsou vysoké dávky naproxenu podávány starším pacientům, protože u těchto pacientů existují údaje o zvýšeném množství naproxenu nevázaného na proteiny.

Studie ukazují, že ačkoli se nemění celková plazmatická koncentrace naproxenu, přesto je u starších osob zvýšená jeho volná frakce v plazmě. Důsledek tohoto zjištění pro dávkování naproxenu není znám. Stejně jako u ostatních léčivých přípravků používaných u starších osob je vhodné používat nejnižší účinnou dávku po co nejkratší nutnou dobu, protože starší osoby jsou více náchylné ke vzniku nežádoucích účinků. Dávkování má být snížené u starších pacientů s poruchou funkce ledvin (viz bod 4.4).

Pediatrická populace

Emoxen není určen dětem a dospívajícím do 16 let.

Bezpečnost pro tuto věkovou skupinu nebyla stanovena.

Pacienti s poruchou funkce ledvin, jater a srdeční nedostatečností

Je nutné zvážit nižší dávky u pacientů s poruchou funkce ledvin, jater nebo se srdeční nedostatečností. Pacienti s poruchou funkce jater mají užívat naproxen pouze pod dohledem lékaře. V případě poruchy jater dochází ke zvýšení plazmatické koncentrace nevázaného naproxenu. Význam tohoto zjištění není znám, nicméně je doporučena opatrnost, pokud je nutné podávat vysoké dávky. Chronické alkoholické onemocnění jater a pravděpodobně i jiné formy cirhózy vedou ke snížení celkové plazmatické koncentrace naproxenu, ale plazmatická koncentrace nevázaného naproxenu se zvýší. Důsledek tohoto zjištění pro dávkování naproxenu není znám, nicméně je rozumné použít nejnižší účinnou dávku.

Způsob podání Perorální podání.

Užívá se nejlépe s jídlem nebo po jídle, se sklenicí vody.

4.3 Kontraindikace

•    Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1

•    Anamnéza astmatu, kopřivky nebo alergické reakce po užití kyseliny acetylsalicylové nebo jiných nesteroidních antirevmatik, jelikož je zde možnost zkřížené senzitivity. Tyto reakce mohou být fatální. Byly zaznamenány závažné reakce na naproxen, podobné anafylaktickým reakcím.

•    Anamnéza gastrointestinálního krvácení nebo perforace ve vztahu k předchozí léčbě nesteroidními antirevmatiky.

•    Aktivní nebo anamnesticky rekurentní peptický vřed a/nebo hemoragie (dvě nebo více epizod prokázané ulcerace nebo krvácení).

•    Závažné srdeční selhání (viz bod 4.4).

Závažné ledvinové selhání (clearance kreatininu méně než 30ml/min) nebo jatemí selhání (viz bod 4.4).

• Třetí trimestr gravidity (viz bod 4.6).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Naproxen není vhodný k léčbě bolesti v gastrointestinálním traktu.

Obecná upozornění

Přípravek Emoxen nemá být podáván společně s jinými nesteroidními antirevmatiky, včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy.

Nežádoucí účinky lze minimalizovat podáváním nejnižší účinné dávky, po co nejkratší dobu nutnou k léčbě příznaků onemocnění (viz bod 4.2 a gastrointestinální a kardiovaskulární rizika níže).

Protizánětlivé a antipyretické účinky naproxenu mohou potlačovat zánět i horečku, čímž se snižuje jejich využití jako diagnostických příznaků.

Starší pacienti

U starších pacientů je zaznamenán zvýšený výskyt nežádoucích účinků nesteroidních antirevmatik, zvláště gastrointestinálního krvácení nebo perforace, které mohou být fatální (viz bod 4.2 a gastrointestinální rizika níže).

Gastrointestinální účinky

Gastrointestinální krvácení, ulcerace a perforace, které mohou být fatální, byly hlášeny u všech nesteroidních antirevmatik, kdykoli během léčby, s varujícími příznaky ale i bez nich, i bez předchozí anamnézy závažných gastrointestinálních příhod.

I když je naproxen většinou dobře snášen, byly zaznamenány případy gastrointestinálního krvácení. Z tohoto důvodu by pacienti s gastrointestinálním onemocněním v anamnéze neměli naproxen užívat bez pečlivého sledování jejich stavu lékařem.

Riziko gastrointestinálního krvácení, ulcerací a perforací stoupá se zvyšující se dávkou nesteroidních antirevmatik, u pacientů s anamnézou peptického vředu, zejména pokud byl komplikován krvácením nebo perforací (viz bod 4.3) a u starších pacientů. Tito pacienti by měli zahajovat léčbu nejnižší možnou dávkou. U těchto pacientů stejně jako u pacientů, kteří jsou dlouhodobě léčení kyselinou acetylsalicylovou nebo jinými léky zvyšujícími gastrointestinální riziko (viz bod 4.5), je vhodné zvážit současné podávání protektivních látek (např. misoprostolu nebo inhibitorů protonové pumpy)

Pacienti s anamnézou gastrointestinální toxicity, obzvláště ve starším věku, musí být poučeni, aby hlásili všechny neobvyklé gastrointestinální příznaky (zejména gastrointestinální krvácení), především na počátku léčby.

Obzvláštní opatrnost je doporučována u pacientů užívajících konkomitantní léčbu, která by mohla zvyšovat riziko ulcerací nebo krvácení (např. perorálně podávané kortikosteroidy, antikoagulancia jako warfarin, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (např. paroxetin, citalopram) nebo antiagregancia jako kyselina acetylsalicylová a klopidogrel (viz bod 4.5).

Pokud se během léčby naproxenem objeví gastrointestinální vředy nebo krvácení, musí být léčba ukončena.

Závažné gastrointestinální nežádoucí účinky se mohou objevit kdykoliv během léčby nesteroidními antirevmatiky. Riziko gastrointestinálního krvácení a ulcerací narůstá s délkou léčby a velikostí dávky naproxenu. Dosavadní studie neprokázaly žádnou podskupinu pacientů, která není ohrožena rizikem vzniku peptického vředu a krvácení. Nicméně starší pacienti a oslabení jedinci vykazují nižší odolnost proti gastrointestinálním vředům a krvácení než jiní pacienti. Většina závažných gastrointestinálních příhod souvisejících s podáním nesteroidních antirevmatik se vyskytla v této populaci pacientů.

Nesteroidní antirevmatika musí být podávána s opatrností pacientům s gastrointestinálními chorobami v anamnéze (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba), protože jejich stav se může touto léčbou zhoršit (viz bod 4.8).

Kardiovaskulární a cerebrovaskulární účinky

Pacienty s anamnézou hypertenze a/nebo mírného a středně závažného srdečního selhání je třeba poučit a monitorovat, neboť byly hlášeny případy retence tekutin, hypertenze a edémů v souvislosti s léčbou nesteroidními antirevmatiky.

Mírný periferní edém byl pozorován u několika pacientů užívajících naproxen. I když v metabolických studiích nebyla hlášena retence sodíku, je možné, že pacienti s diskutabilní nebo sníženou srdeční funkcí mohou být více ohroženi při užívání naproxenu.

Klinické studie a epidemiologická data poukazují na to, že podávání koxibů a některých nesteroidních antirevmatik (zvláště ve vysokých dávkách a při dlouhodobé léčbě) může souviset s mírně zvýšeným rizikem arteriálních trombotických příhod (např. infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda). Ačkoliv údaje předpokládají, že podávání naproxenu (1000 mg denně) může být spojeno s nižším rizikem, jisté riziko nelze vyloučit. Neexistují dostatečné údaje, které by upřesnily možné riziko trombotických příhod při podávání nízkých dávek naproxenu (220 mg to 660 mg denně).

Pacienti se srdeční nedostatečnosti by měli užívat naproxen pouze s velkou opatrností a pod dozorem svého lékaře.

Pacienti s nekontrolovanou hypertenzí, městnavým srdečním selháním, prokázanou ischemickou chorobou srdeční, onemocněním periferních tepen a/nebo cerebrovaskulárním onemocněním mohou být léčeni naproxenem pouze po pečlivém zvážení.

Renální účinky

Byly hlášeny případy poruchy funkce ledvin, selhání ledvin, akutní intersticiální nefritidy, hematurie, proteinurie, renální papilární nekrózy a občasného výskytu nefrotického syndromu spojené s užíváním naproxenu.

Selhání ledvin spojené se sníženou tvorbou prostaglandinů

Podávání nesteroidních antirevmatik může vyvolat snížení tvorby prostaglandinů závislé na podávané dávce a urychlit selhání ledvin. Pacienti, u kterých je nejvyšší riziko, jsou pacienti s poruchou funkce ledvin, srdeční poruchou, poruchou funkce jater, zvláště v případě dlouhodobé léčby, pacienti, kteří užívají diuretika, a starší pacienti. Je nutné zajistit dostatečnou diurézu. V případě snížené renální perfuze je doporučeno monitorovat renální funkce před a během léčby naproxenem (viz také bod 4.3).

Podávání pacientům s poruchou funkce ledvin

Protože naproxen je ve velké míře (95 %) vylučován ledvinami cestou glomerulární filtrace, je třeba velké opatrnosti při jeho použití u pacientů s poruchou funkce ledvin, doporučuje se u nich monitorovat sérový kreatinin a/nebo clearance kreatininu a tito pacienti musí být dostatečně hydratováni. Naproxen je u pacientů se základní clearance kreatininu nižší než 30 ml/min kontraindikován.

Hemodialýza nevede ke snížení plazmatické koncentrace naproxenu v důsledku vysoké vazby naproxenu na proteiny.

Použití nesteroidních antirevmatik může vést ke zhoršení funkce ledvin.

Někteří pacienti, zvláště pacienti se sníženým průtokem krve ledvinami např. v důsledku deplece extracelulární tekutiny, cirhózy jater, omezeného příjmu sodíku, městnavého srdečního selhání a již existujícího onemocnění ledvin, by měli být vyšetřeni z pohledu funkce ledvin před léčbou a v průběhu léčby naproxenem. Někteří starší pacienti, u kterých lze předpokládat poruchu funkce ledvin, stejně tak jako pacienti léčení diuretiky patří také do této kategorie. Je třeba uvažovat o snížení denní dávky, aby se předešlo možnosti nadměrného hromadění metabolitů naproxenu u těchto pacientů.

Nedostatečnost jater

Jako u jiných nesteroidních protizánětlivých léků může dojít ke zvýšení jednoho nebo více jaterních testů. Jaterní abnormality mohou být následkem hypersensitivity spíše než přímé toxicity. U tohoto přípravku i jiných nesteroidních antirevmatik byly hlášeny závažné jaterní reakce, včetně žloutenky a hepatitidy (některé případy hepatitidy byly fatální). Byla hlášena zkřížená reaktivita.

Hematologické účinky

Naproxen snižuje agregaci krevních destiček a prodlužuje dobu krvácení. Tento účinek je třeba mít na zřeteli při stanovování doby krvácení.

Pacienti s poruchami hemokoagulace nebo ti, kteří jsou léčeni léčivými přípravky, které ovlivňují hemostázu, by měli být při podávání přípravků s obsahem naproxenu pečlivě sledováni.

Pacienti s vysokým rizikem krvácení a pacienti na plné antikoagulační léčbě (např. deriváty dikumarolu nebo heparinu) mají zvýšené riziko krvácení, pokud současně užívají přípravky s obsahem naproxenu.

Je nutné zvážit poměr výhod a rizik.

Respirační potíže

Opatrnosti je zapotřebí u pacientů, kteří trpí nebo mají v anamnéze bronchiální astma, jelikož bylo zaznamenáno, že podání nesteroidních antirevmatik může u nich vést k bronchospasmu.

Anafylaktická (anafVlaktoidní) reakce

U citlivých pacientů se mohou objevit reakce z přecitlivělosti. Anafylaktická (anafylaktoidní) reakce se může objevit jak u pacientů s předchozí anamnézou hypersenzitivity po podání kyseliny acetylsalicylové, jiných nesteroidních antirevmatik nebo přípravků s obsahem naproxenu, tak bez této anamnézy. Tyto reakce se mohou objevit i u jedinců s angioedémem, bronchospastickou reaktivitou (např. astma), rinitidou a nosními polypy v anamnéze.

Anafylaktoidní reakce, jako je anafylaxe, mohou být fatální.

Steroidy

Pacienti užívající steroidy nemají užívat naproxen bez dohledu jejich lékaře. Pokud se během léčby snižuje dávka steroidů nebo přerušuje terapie, dávka steroidu se musí snižovat postupně a pacient musí být pečlivě sledován pro jakékoli známky nežádoucích účinků, včetně insuficience nadledvin a exacerbace symptomů artritidy.

Oční účinky

Studie neprokázaly žádné změny v oku, které by se daly přisoudit podávání naproxenu. Vzácně byly u uživatelů nesteroidních antirevmatik včetně naproxenu hlášeny nežádoucí účinky týkající se oka včetně papilitidy, retrobulbámí optické neuritidy a papiloedému, ačkoli příčinnou souvislost nelze prokázat. Proto se doporučuje provádět oftalmologické vyšetření u pacientů, u kterých došlo k poruše zraku během léčby naproxenem.

Dermatologické účinky

Velmi vzácně byly v souvislosti s podáváním nesteroidních antirevmatik hlášeny závažné kožní nežádoucí reakce, některé i fatální, zahrnující exfoliativní dermatitidu, Stevens-Johnsonův syndrom, toxickou epidermální nekrolýzu (viz bod 4.8). Nejvyšší riziko výskytu těchto nežádoucích účinků se zdá být u pacientů na počátku léčby; ve většině případů se nástup těchto nežádoucích účinků objevuje v průběhu prvního měsíce léčby. Při prvních projevech kožní vyrážky, slizničních lézí nebo jiných známkách hypersenzitivity, je třeba léčbu naproxenem ukončit.

Systémový lupus erytematodes (SLE) a smíšené choroby pojivové tkáně

U pacientů se systémovým lupus erytematodes (SLE) a smíšenými chorobami pojivové tkáně existuje zvýšené riziko vzniku aseptické meningitidy (viz bod 4.8).

Upozornění týkající se fertility

Podávání naproxenu může oslabit ženskou fertilitu a nedoporučuje se u žen usilujících o početí.

U žen, které mají problém otěhotnět, nebo které podstupují vyšetření plodnosti, je třeba uvažovat o vysazení naproxenu.

Kombinace s jinými nesteroidními antirevmatiky

Nedoporučuje se kombinovat léčivé přípravky s obsahem naproxenu s dalšími nesteroidními antirevmatiky, včetně ibuprofenu, selektivních inhibitorů cyklooxygenázy-2 nebo kyseliny acetylsalicylové, protože tím dochází ke kumulaci rizika vzniku nežádoucích účinků souvisejících s podáním nesteroidních antirevmatik (viz bod 4.5).

Interference v testech

Terapie naproxenem by měla být ukončena 48 hodin před provedením testů adrenálních funkcí. Naproxen může také interferovat s testy na kyselinu 5-hydroxyindoloctovou v moči (viz bod 4.5).

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Naproxen nemá být podáván s jinými léky bez doporučení lékaře nebo farmaceuta.

Opatrnosti je zapotřebí u pacientů užívajících některé z následujících léků, u kterých byly zaznamenány interakce.

Interakce léčivo-léčivo

Jiná analgetika: včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy-2 (např. celekoxib)

Souběžnému podávání dvou a více nesteroidních antirevmatik (včetně kyseliny acetylsalicylové) je třeba se vyhnout, neboť může dojít ke zvýšení rizika rozvoje nežádoucích účinků (viz bod 4.4).

Antihypertenziva: snížený antihypertenzní účinek

Naproxen a jiná nesteroidní antirevmatika mohou zvyšovat riziko renální nedostatečnosti související s užíváním inhibitorů ACE.

Diuretika

Naproxen může snížit účinek diuretik. U některých léčiv této skupiny byla zaznamenána inhibice natriuretického účinku furosemidu. Diuretika mohou zvýšit nefrotoxicitu nesteroidních antirevmatik.

Srdeční glykosidy

Nesteroidní antirevmatika mohou zhoršovat srdeční nedostatečnost, snížit glomerulámí filtraci a zvýšit hladiny plasmatické glukózy.

Lithium

Bylo zaznamenáno snížení clearance lithia, které vedlo ke zvýšení jeho plazmatické koncentrace.

Methotrexát

Může dojít ke zvýšení toxicity methotextrátu, díky snížení jeho eliminace.

Cyklosporin

Zvýšené riziko nefrotoxicity.

Mifepriston

Nesteroidní antirevmatika se nesmí užívat 8-12 dní po podání mifepristonu, jelikož mohou oslabovat jeho účinek.

Kortikosteroidy

Zvýšené riziko gastrointestinální ulcerace a krvácení (viz bod 4.4).

Antikoagulancia a deriváty sulfonylmočoviny

Nesteroidní antirevmatika mohou zvyšovat účinek antikoagulancií, jako warfarin, acenokumarol a heparin (viz bod 4.4).

V provedených klinických studiích nebyly zaznamenány signifikantní interakce naproxenu s antikoagulancii a deriváty sulfonylmočoviny, přesto je však při jejich současném podávání nutná opatrnost, neboť byly zaznamenány interakce s jinými nesteroidními přípravky této skupiny.

Antiagregancia a selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI)

Zvýšené riziko gastrointestinálního krvácení (viz bod 4.4)

Chinolony

Údaje získané na zvířecích modelech indikují, že nesteroidní antirevmatika mohou zvyšovat riziko křečí spojené s chinolonovými antibiotiky. Pacienti užívající chinolonová antibiotika (např. ciprofloxacin) mohou mít zvýšené riziko vzniku křečí.

Probenecid

Současná léčba probenicidem inhibuje renální tubulární sekreci naproxenu, čímž zvyšuje hladiny naproxenu v plazmě a prodlužuje jeho plazmatický poločas.

Tacrolimus

Při souběžném podávání nesteroidních antirevmatik a takrolimu je možné zvýšené riziko nefrotoxicity.

Zidovudin

Při současném podávání nesteroidních antirevmatik se zidovudinem je zvýšené riziko hematologické toxicity. Existují důkazy o zvýšeném riziku hemartrózy a hematomu u HIV pozitivních hemofiliků, kteří byli léčeni současně zidovudinem a ibuprofenem.

Bisfosfonáty

Současné podávání bisfosfonátů a nesteroidních antirevmatik může zvyšovat riziko poškození žaludeční sliznice.

Antacida a cholestyramin

Současné podávání antacid a cholestyraminu může opožďovat absorpci naproxenu, ale neovlivňuje její rozsah. Naproxen je nutné užít alespoň hodinu před nebo 4-6 hodin po užití cholestyraminu.

Naproxen se ve vysoké míře váže na plazmatické proteiny a jeho současné užívání s hydantoiny, antikoagulancii, dalšími nesteroidními antirevmatiky, kyselinou acetylsalicylovou nebo sulfonamidy s vysokou vazbou na protein, může vest k předávkování těmito léky.

Pacienti, kteří souběžně užívají naproxen a hydantoiny, sulfonamidy nebo deriváty sulfonylurey, mají být pečlivě sledováni a dávka má být podle potřeby upravena.

Interakce s jídlem

Jídlo může opozdit absorpci naproxenu, ale neovlivňuje její rozsah.

Interakce s laboratorními testy

Doporučuje se dočasně vysadit léčbu naproxenem 48 hodin před prováděním funkčních testů nadledvin, neboť naproxen interferuje s některými analytickými testy na 17-ketosteroidy. Obdobně může naproxen interferovat s některými testy na detekci kyseliny 5-hydroxyindoloctové v moči.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Inhibice syntézy prostaglandinů může mít nežádoucí vliv na těhotenství a/nebo fetální/embryonální vývoj. Údaje z epidemiologických studií svědčí o zvýšeném riziku potratů a kardiálních malformací po užívání inhibitorů syntézy prostaglandinů v počátku těhotenství. Absolutní riziko kardiovaskulárních malformací se zvýšilo z méně než 1% na přibližně 1,5%. Předpokládá se, že se riziko zvyšuje s dávkou a trváním terapie. U zvířat bylo prokázáno, že podání inhibitorů syntézy prostaglandinů vede k zvýšení preimplantačních a postimplantačních ztrát a k fetální/embryonální letalitě. Navíc byla po podání inhibitorů syntézy prostaglandinů zvířatům v průběhu organogenetické periody hlášena zvýšená incidence různých malformací, včetně kardiovaskulárních. V průběhu prvního a druhého trimestru těhotenství nesmí být naproxen podán, pokud to není zcela nezbytné. Pokud je naproxen podáván ženám, které chtějí otěhotnět nebo v prvním a druhém trimestru těhotenství, musí být dávka co nejnižší a doba léčení co nejkratší.

Během třetího trimestru těhotenství všechny inhibitory syntézy prostaglandinů mohou vystavovat plod:

-    kardiopulmonální toxicitě (předčasný uzávěr duktus arteriosus a pulmonální hypertenze);

-    renální dysfunkci, která může progredovat v renální selhání s oligohydramnion; matku a novorozence na konci těhotenství:

-    potencionálnímu prodloužení krvácení, antiagregačnímu účinku, který se může projevit i při velmi nízkých dávkách;

-    inhibici děložních kontrakcí vedoucí k opoždění nebo prodloužení porodu.

Proto je naproxen kontraindikován ve třetím trimestru těhotenství.

Kojení

V omezeném počtu dostupných studií bylo zaznamenáno, že nesteroidní antirevmatika přecházejí v nízkých koncentracích do mateřského mléka. Užívání naproxenu se během kojení nedoporučuje.

Fertilita

Užívání naproxenu, stejně jako léků, které inhibují syntézu prostaglandinů s cyklooxygenázou, může oslabit ženskou fertilitu, a proto není vhodné pro ženy snažící se otěhotnět. Poškození je reverzibilní. U žen, které mají problém otěhotnět nebo podstupují vyšetření plodnosti, je nutné zvážit vysazení naproxenu.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Závratě, ospalost, vertigo, nespavost, vyčerpání, deprese nebo poruchy zraku jsou možné nežádoucí účinky nesteroidních antirevmatik. Pokud pacient má tyto nebo podobné nežádoucí účinky, nesmí řídit a obsluhovat stroje.

4.8    Nežádoucí účinky

Gastrointestinální: Nejčastěji pozorované nežádoucí účinky jsou gastrointestinální. Mohou se objevit peptické vředy, perforace nebo gastrointestinální krvácení, někdy fatální, zejména u starších osob (viz. bod 4.4). Po léčbě byly pozorovány také nauzea, zvracení, průjem, flatulence, zácpa, dyspepsie, abdominální bolesti, meléna, hemateméza, ulcerózní stomatitida, exacerbace kolitidy a Crohnovy choroby (viz. bod 4.4). Méně často byla pozorována gastritida.

Edém, hypertenze a srdeční nedostatečnost byly hlášeny v souvislosti s léčbou nesteroidními antirevmatiky.

Třída orgánových systémů	Velmi časté (> 1/10)	Časté (>1/100 <1/10)	Méně časté (>1/1000 <1/100)	Vzácné (>1/10.000 <1/1000)	Velmi vzácné (<1/10.000)	Není známo (z dostupných údajů nelze určit)
Poruchy krve a lymfatického systému				Hemo- lytická anemie	granulo- cytopenie, trombo- cytopenie, agranulo- cytóza	aplastická anemie, neutropenie
Poruchy imunitního systému				alergické a hyper- sensitivní reakce, anafylaxe
Poruchy metabolismu a výživy				hyper- kalemie
Psychiatrické poruchy			deprese, kognitivní dysfunkce, nespavost, neschopnost koncentrace, abnormální sny		poruchy spánku, oslabení koncentrace
Poruchy		zmatenost,			křeče,	vertigo,

nervového systému		závratě, ospalost, bolest hlavy			aseptická meningitida*	parestézie, malátnost
Poruchy oka		poruchy vidění				optická neuritida, edém papily
Poruchy ucha a labyrintu		tinnitus		poruchy sluchu
Srdeční poruchy			palpitace		hypertonie, kongestivní srdeční selhání
Cévní poruchy				vaskulitida	arteriální trombotické příhody např. infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda (viz bod 4.4)
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy				zhoršení astmatu, eozinofilní pneumonie		broncho-spasmus, dušnost, rýma, plicní edém
Gastro- intestinální poruchy					pankreatitida	žízeň
Poruchy jater a žlučových cest				hepatitida (někdy fatální), žloutenka		abnormální funkce jater
Poruchy kůže a podkožní tkáně		vyrážka, svědění, purpura	kopřivka, foto- senzitivita	alopecie, pseudo- porfyrie	erythema multiforme, Stevens- Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekróza, bulózní epidermolýza	angioedém, epidermální nekróza, exfoliativní a bulózní dermatózy, lichen planus
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně				myalgie, svalová slabost

Poruchy ledvin a močových cest					glomerulární nefritida, hematurie, intersticiální nefritida, nefrotický syndrom, renální papilární nekróza	selhání ledvin, nefropatie, zvýšení kreatininu v séru
Poruchy reprodukčního systému a prsu						neplodnost u žen (viz bod 4.4)
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace		únava				mírný periferní otok, horečka

*zvláště u pacientů se stávajícími autoimunitními poruchami, jako je například systémový lupus erytematodes (SLE), smíšené choroby pojivové tkáně, se symptomy jako bolest hlavy se ztuhlostí šíje, nauzea, zvracení, horečka a dezorientace.

Klinické studie a epidemiologická data naznačují, že užívání některých nesteroidních antirevmatik (zvláště ve vysokých dávkách a při dlouhodobé léčbě) může být spojeno se zvýšeným rizikem arteriální trombózy (například infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda (viz bod 4.4)).

Hlášení nežádoucích účinků

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10

webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

4.9 Předávkování Příznaky

Bolest hlavy, nauzea, zvracení, bolest epigastria, gastrointestinální krvácení, vzácně průjem, dezorientace, excitace, kóma, ospalost, závratě, tinnitus, mdloby, příležitostně křeče. V případě významné otravy je možné selhání ledvin a jater.

Po požití nesteroidních antirevmatik se může vzácně vyskytnout respirační deprese a kóma.

Léčba

Pacienti mají být léčeni podle potřeby symptomaticky.

Do jedné hodiny po pozření potenciálně toxické dávky se má zvážit podání aktivního uhlí. Případně se má u dospělých do jedné hodiny po pozření potenciálně život ohrožující dávky zvážit provedení výplachu žaludku. Musí být zajištěna dobrá diuréza. Také musí být pečlivě sledovány ledvinové a jaterní funkce. Pacienti musí být sledováni přinejmenším po dobu 4 hodin po pozření potenciálně toxického množství. Časté nebo déletrvající křeče mají být léčeny intravenózně podaným diazepamem.

Další přijatá opatření se mají řídit klinickým stavem pacienta. Hemodialýza nevede ke snížení plazmatické koncentrace naproxenu vzhledem k jeho vysoké vazbě na proteiny. Nicméně může být vhodná u pacientů se selháním ledvin, kteří požili naproxen.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1    Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: nesteroidní protizánětlivá a protirevmatická léčiva, deriváty kyseliny propionové; ATC kód: M01AE02

Naproxen je nesteroidní protizánětlivý léčivý přípravek (NSAID) s analgetickými

a antipyretickými účinky. Mechanismus účinku aniontů naproxenu, jako u jiných NSAID, není kompletně znám, ale může souviset s inhibicí prostaglandin syntetázy.

Řadí se mezi nenarkotická analgetika. Naproxen také inhibuje funkce krevních destiček. Předpokládá se, že všechny tyto vlastnosti jsou výsledkem snížené syntézy prostaglandinu, dosažené inhibicí enzymatické dráhy cyklooxygenázy.

5.2    Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Naproxen je rychle a kompletně absorbován z gastrointestinálního traktu po perorálním podání.

Dostatečná koncentrace naproxenu v plazmě a analgetický účinek je pozorován po 20 minutách po podání a maximální koncentrace v plazmě (Cmax) je dosaženo po 1 hodině (Tmax). Stupeň absorpce není významně ovlivněn jídlem ani většinou antacid.

Distribuce

Naproxen je přítomen v krvi hlavně v nezměněné formě, ve velké míře navázán na plasmatické proteiny. Více než 99% je navázáno na plasmatické proteiny. Naproxen má distribuční objem 0.16 l/kg, což umožňuje dosažení ustáleného stavu během 3 dnů od začátku terapie při režimu podávání 2 dávek denně. Plasmatická koncentrace naproxenu se zvyšuje úměrně dávce až k dávce 500 mg denně; při vyšších dávkách se zvyšuje clearance v důsledku nasycení plasmatických proteinů.

Biotransformace

Naproxen se rozsáhle metabolizuje v játrech na 6-O-desmethyl naproxen a ani naproxen ani jeho metabolity neindukují metabolizující enzymy. Naproxen i 6-O-desmethyl naproxen jsou dále metabolizovány na jednotlivé acylglukuronidové konjugované metabolity.

Eliminace

Clearance naproxenu je 0,13 ml/min/kg. Přibližně 95 % dávky se vyloučí s močí ve formě naproxenu, 6-O-desmethylnaproxenu a jejich konjugátů. Plasmatický poločas naproxenu je 12-17 hodin. Odpovídající poločas metabolitů a konjugátů naproxenu je kratší než 12 hodin a rychlost jejich vylučování se těsně shoduje s rychlostí vymizení naproxenu z plazmy. Méně než 3% dávky bylo nalezeno ve stolici. Naproxen prochází placentou a je vylučován do mateřského mléka.

Zvláštní skupiny pacientů

Jaterní nedostatečnost: V případě závažné jaterní nedostatečnosti dochází ke snížení cirkulujícího albuminu, což zvyšuje frakce volného a nevázaného naproxenu.

Renální nedostatečnost: V případě závažné renální nedostatečnosti je vazba na proteiny nižší což vede ke zvýšení frakcí volného a nevázaného naproxenu. U pacientů se závažně sníženou glomerulární filtrací může být snížená rychlost vylučování. Naproxen, na rozdíl od svého neaktivního metabolitu 6-O-desmethyl naproxenu nelze z těla odstranit při hemodialýze.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Toxikologické studie prováděné na různých druzích zvířat s různými cestami podání prokázaly, že akutní toxicita naproxenu je nízká. Studie chronické toxicity naproxenu ukázaly profil toxicity typický pro nesteroidní antirevmatika, např. gastrointestinální toxicitu a při vysokých dávkách poškození ledvin. Nebyly prokázány teratogenní účinky naproxenu a ve dvouleté studii na potkanech nebyl indikován karcinogenní potenciál. Testy mutagenity naproxenu přinesly negativní výsledky.

Kvůli inhibici syntézy prostaglandinů, může naproxen podávaný v posledním období těhotenství způsobit opoždění porodu a mít fetotoxické účinky.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek

Jádro tablety: mikrokrystalická celulóza, povidon K30, mastek,

magnesium-stearát, čištěná voda.

Potahová vrstva tablety:

Opadry Blue YS-1R-4216: hypromelosa 2910, oxid titaničitý (E171), hlinitý lak indigokarminu (E132), makrogol 6000.

6.2    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

4 roky

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 ^oC.

Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkostí.

6.5    Druh obalu a obsah balení

Blistr PVC/PVDC//Al v krabičce, obsahuje 10 potahovaných tablet

Velikost balení: 10, 20, 30 potahovaných tablet Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7.    DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

PharmaSwiss Česká republika s.r.o.

Jankovcova 1569/2c 170 00 Praha 7 Česká republika

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

29/387/16-C

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 31.8.2016

10.    DATUM REVIZE TEXTU

31.8.2016

14