Příbalový Leták

Eligard 22,5 Mg

Sp.zn. sukls211633/2014

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.    NÁZEV PŘÍPRAVKU

ELIGARD 22,5 mg

Prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok

2.    KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna předplněná injekční stříkačka s práškem pro injekční roztok obsahuje leuprorelini acetas

22,5 mg, což odpovídá leuprorelinum 20,87 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok.

Prášek (stříkačka B):

Předplněná stříkačka obsahující bílý až téměř bílý prášek. Rozpouštědlo (stříkačka A):

Předplněná stříkačka obsahující čirý, bezbarvý až bledě žlutý roztok

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

ELIGARD 22,5 mg je indikován k léčbě pokročilého hormonálně dependentního karcinomu prostaty a k léčbě vysoce rizikového, lokalizovaného a lokálně pokročilého hormonálně dependentního karcinomu prostaty v kombinaci s radioterapií.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování Dospělí muži

ELIGARD 22,5 mg má být podáván pod dohledem lékaře s odbornými znalostmi potřebnými pro sledování odpovědi na léčbu.

ELIGARD 22,5 mg je podáván jako jednorázová podkožní injekce jednou za 3 měsíce. Injektovaný roztok vytvoří depo léčiva, které průběžně uvolňuje leuprorelin-acetát po dobu 3 měsíců.

Léčba pokročilého karcinomu prostaty přípravkem ELIGARD 22,5 mg je v zásadě dlouhodobá. Terapie se nemá přerušovat, dojde-li k remisi nebo zlepšení.

ELIGARD 22,5 mg má být používán jako neoadjuvantní nebo adjuvantní terapie v kombinaci s radioterapií u vysoce rizikového lokalizovaného a lokálně pokročilého karcinomu prostaty.

Odezva na ELIGARD 22,5 mg se musí sledovat pomocí klinických parametrů a měřením hladin prostatického specifického antigenu (PSA) v séru. Klinické studie ukázaly, že se hladina testosteronu u většiny nekastrovaných pacientů během prvních 3 dnů zvýšila a poté se během 3 -4 týdnů snížila pod kastrační úroveň. Po dosažení této hladiny se kastrační úroveň udržovala po celou dobu trvání terapie (< 1,0 % výkyvů v hladině testosteronu). Pokud není odezva pacienta zcela optimální, je vhodné ověřit, zda hladiny testosteronu v séru dosáhly kastrační úrovně a setrvávají na ní. Vzhledem k tomu, že v důsledku nesprávné přípravy, rekonstituce nebo podávání přípravku může dojít k nedostatečnému klinickému účinku, musí být v případě nesprávného zacházení nebo podezření na ně vyhodnoceny hladiny testosteronu (viz bod 4.4).

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost u dětí ve věku 0 až 18 let nebyla stanovena (viz též bod 4.3).

Zvláštní skupiny pacientů

Nebyly provedeny žádné klinické studie s pacienty s poruchou funkce jater nebo ledvin.

Způsob podání

Přípravek Eligard 22,5 mg musí být připravován, rekonstituován a podáván pouze zdravotnickým pracovníkem, který je seznámen s těmito postupy. Viz bod 6.6:_Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním. Pokud není přípravek připraven správně, nesmí být podáván.

Obsah dvou předplněných sterilních injekčních stříkaček se musí smísit bezprostředně před subkutánní aplikací přípravku ELIGARD 22,5 mg.

Na základě údajů ze zkoušek na zvířatech je naprosto nezbytné se vyvarovat intraarteriální nebo intravenózní aplikace.

Stejně jako u jiných léčivých přípravků podávaných subkutánně má být místo vpichu pravidelně obměňováno.

4.3 Kontraindikace

ELIGARD 22,5 mg je kontraindikován u žen a dětí.

Přecitlivělost na leuprorelin-acetát, jiné agonisty GnRH nebo kteroukoli z pomocných látek přípravku uvedených v bodě 6.1.

U pacientů po orchiektomii (v případě chirurgické kastrace nemá ELIGARD 22,5 mg, stejně jako ostatní agonisté GnRH, za následek další snížení testosteronu v séru).

Podávání přípravku v monoterapii u pacientů s karcinomem prostaty a současně s kompresí míchy nebo prokázanými míšními metastázami (též viz bod 4.4).

4.4 Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití

V důsledku nesprávné rekonstituce přípravku může dojít k nedostatečnému klinickému účinku. Popis postupu přípravy a podávání přípravku a vyhodnocení hladin testosteronu v případě nesprávného zacházení nebo podezření na ně viz bod 4.2 a bod 6.6.

Androgen-deprivační léčba může prodlužovat QT interval.

Před zahájením léčby přípravkem ELIGARD 22,5 mg by měl lékař zvážit poměr přínosů a rizik, včetně rizika torsade de pointes, u pacientů s rizikovými faktory pro prodloužení QT intervalu v anamnéze a u pacientů souběžně užívajících léčivé přípravky, které mohou prodlužovat QT interval (viz bod 4.5).

Leuprorelin-acetát, stejně jako jiní agonisté GnRH, způsobuje během prvních týdnů léčby přechodné zvýšení koncentrací testosteronu, dihydrotestosteronu a kyselé fosfatázy v séru. Pacienti mohou pozorovat zhoršení subjektivních příznaků nebo výskyt nových příznaků, včetně bolestí v kostech, neuropatie, hematurie nebo obstrukce močových cest nebo močového měchýře (viz bod 4.8). Tyto příznaky obvykle v průběhu terapie ustupují.

Je třeba zvážit doplňkové podání vhodného antiandrogenu, a to 3 dny před zahájením léčby leuprorelinem a dále v průběhu prvních 2 až 3 týdnů léčby. Bylo prokázáno, že toto opatření chrání před následky počátečního zvýšení sérové hladiny testosteronu.

Podávání přípravku ELIGARD 22,5 mg po chirurgické kastraci již nevede k dalšímu snížení hladin testosteronu v séru u mužů.

Případy obstrukce močových cest a komprese míchy, které se mohou podílet na paralýze s fatálními komplikacemi nebo bez nich, byly pozorovány při podávání agonistů GnRH. Pokud dojde ke vzniku komprese míchy nebo poruchy funkce ledvin, je nutno zahájit standardní léčbu těchto komplikací.

Pacienti s vertebrálními nebo mozkovými metastázami a pacienti s obstrukcí močových cest musí být během prvních týdnů léčby pozorně sledováni.

Existuje určité procento pacientů s tumorem, kteří nejsou vnímaví k hormonální léčbě. Pro takové případy svědčí nepřítomnost klinického zlepšení i přes adekvátní supresi testosteronu. Pro tyto pacienty nemá další terapie přípravkem ELIGARD 22,5 mg žádný přínos.

U mužů po kastraci nebo u mužů, kteří byli léčeni agonisty GnRH (viz bod 4.8), bylo v literatuře popsáno řídnutí kostí.

Terapie antiandrogeny významně zvyšuje riziko fraktur z důvodu osteoporózy. K tomuto problému existuje zatím málo informací. Fraktury z důvodu osteoporózy byly pozorovány u 5 pacientů po 22 měsících terapie založené na farmakologické deprivaci androgenu a u 4 % pacientů po 5 až 10 letech této léčby. Riziko fraktur z důvodu osteoporózy je obecně vyšší než riziko patologických fraktur.

Na rozvoji osteoporózy se kromě dlouhodobého deficitu testosteronu mohou podílet také vyšší věk, kouření a požívání alkoholických nápojů, obezita a nedostatek pohybu.

Během postmarketingového sledování byly po podání GnRH agonistů zaznamenány vzácné případy hypofyzární apoplexie (klinický syndrom související s infarktem hypofýzy). Většina příznaků se objevila během 2 týdnů po podání první dávky, některé během první hodiny. V těchto případech se hypofyzární apoplexie projevovala náhlou bolestí hlavy, zvracením, změnami vidění, oftalmoplegií, změnami psychického stavu a někdy kardiovaskulárním kolapsem. Stav vyžaduje okamžitý lékařský zásah.

Hyperglykemie a diabetes: Hyperglykemie a zvýšené riziko vzniku diabetu byly hlášeny u mužů, kterým jsou podávány agonisté GnRH. Hyperglykemie může znamenat rozvoj diabetu mellitu nebo zhoršení kontroly glykemie u pacientů s diabetem. U pacientů, kterým jsou pravidelně podávány agonisté GnRH, mají být pravidelně měřeny hladiny glukózy a/nebo glykosylovaného hemoglobinu (HbA1c) v krvi a má se postupovat podle současné praxe při léčbě hyperglykemie nebo diabetu.

Kardiovaskulární onemocnění: Zvýšené riziko vzniku infarktu myokardu, náhlé srdeční smrti a cévní mozkové příhody byly hlášeny v souvislosti s používáním agonistů GnRH u mužů. Na základě hlášených poměrů pravděpodobnosti se riziko zdá nízké, a má být pečlivě vyhodnoceno společně s kardiovaskulárními rizikovými faktory při určování léčby pro pacienty s karcinomem prostaty.

Pacienti, kterým jsou podávány agonisté GnRH mají být monitorováni s ohledem na příznaky a známky rozvoje kardiovaskulárního onemocnění a léčeni podle současné klinické praxe.

4.5    Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Pro přípravek ELIGARD 22,5 mg nebyly provedeny žádné farmakokinetické studie lékových interakcí. Nejsou rovněž k dispozici žádné zprávy o jakýchkoli interakcích leuprorelin-acetátu s jinými léčivými přípravky.

Kvůli souvislosti androgen-deprivační léčby a prodloužení QT intervalu by měla být pečlivě zvážena souběžná léčba přípravkem ELIGARD 22,5 mg s léčivými přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QT interval, a léčba přípravky, které mohou vyvolat torsade de pointes, jako antiarytmika třídy I A (např. chinidin, disopyramid), třídy III (např. amiodaron, sotalol, dofetilid, ibutilid), methadon, moxifloxacin, antipsychotika a další (viz bod 4.4.).

4.6    Fertilita, těhotenství a kojení

Neuplatňuje se vzhledem k tomu, že ELIGARD 22,5 mg je u žen kontraindikován.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Nebyly provedeny žádné studie účinků přípravku ELIGARD® 22,5 mg na schopnost řídit a obsluhovat stroje.

Schopnost řídit a obsluhovat stroje může být ovlivněna v důsledku únavy, závratí a poruch vidění jako možných nežádoucích účinků léčby nebo projevů základního onemocnění.

4.8 Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky pozorované u přípravku ELIGARD se týkají zejména specifické farmakologické aktivity leuprorelin-acetátu, jmenovitě zvyšování a snižování hladin určitých hormonů. Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou návaly horka, nauzea, malátnost a únava a přechodné místní podráždění v místě vpichu. Mírné návaly horka se vyskytují u 58 % pacientů.

Tabulkový přehled nežádoucích účinků

Následující nežádoucí účinky byly hlášeny během klinických studií s přípravkem ELIGARD u pacientů s pokročilým karcinomem prostaty. Tyto nežádoucí účinky jsou klasifikovány podle četnosti výskytu jako velmi časté (>1/10), časté (>1/100, <1/10), méně časté (> 1/1 000, <1/100), vzácné (>1/10 000, <1/1 000) a velmi vzácné (<1/10 000), není známo (nelze ji z dostupných údajů určit).

Tabulka 1: Nežádoucí účinky v klinických studiích s přípravkem ELIGARD

Infekce a infestace

časté

méně časté

nazofaryngitida

infekce močových cest, lokální kožní infekce

Poruchy metabolismu a výživy

méně časté

zhoršení diabetes mellitus

Psychiatrické poruchy

méně časté

neobvyklé sny, deprese, snížení libida

Poruchy nervového systému

méně časté

vzácné

závratě, bolest hlavy, hypestézie, nespavost, poruchy chuti a čichu abnormální bezděčné pohyby

Srdeční poruchy

není známo

prodloužení QT intervalu (viz bod 4.4 a 4.5)

Cévní poruchy

velmi časté méně časté vzácné

návaly horka hypertenze, hypotenze synkopa, kolaps

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

méně časté

výtok z nosu, dušnost

Gastrointestinální poruchy

časté

méně časté vzácné

nauzea, průjem

zácpa, sucho v ústech, dyspepsie, zvracení nadýmání, říhání

Poruchy kůže a podkožní tkáně

velmi časté časté

méně časté vzácné

ekchymózy, erytém svědění, noční pocení, lepkavost kůže, nadměrné pocení alopecie, kožní výsevy

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

časté

méně časté

bolest kloubů, bolest končetin, bolest svalů bolest zad, svalové křeče

Poruchy ledvin a močových cest

časté

snížená frekvence močení, obtíže při močení, dysurie, nykturie, oligurie

méně časté

spasmus měchýře, hematurie, časté nucení na močení, retence moči

Poruchy reprodukčního systému a prsu

časté

zvýšená citlivost prsů, atrofie varlat, bolest varlat, neplodnost, hypertrofie prsů

méně časté vzácné

gynekomastie, impotence, poruchy varlat bolest prsů

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

velmi časté

únava, pálení v místě vpichu, mravenčení v místě vpichu

časté

malátnost, bolest místa vpichu, zhmožděniny místa vpichu, štípání v místě vpichu, zimnice, slabost

méně časté

svědění místa vpichu, netečnost, bolest, pyrexie

vzácné

ulcerace místa vpichu

velmi vzácné

nekróza místa vpichu

Poruchy krve a lymfatického systému

časté

hematologické změny

Vyšetření

časté

zvýšená hladina kreatininfosfokinázy v krvi,

prodloužený čas koagulace

zvýšení hladiny alaninaminotransferázy,

zvýšená hladina triglyceridň v krvi

méně časté

prodloužený protrombinový čas, zvýšení tělesné hmotnosti

K dalším nežádoucím účinkům všeobecně hlášeným při terapii leuprorelin-acetátem patří periferní otok, plicní embolie, palpitace, myalgie, svalová slabost, změny kožního čití, zimnice, periferní vertigo, vyrážka, amnézie a poruchy vidění. Po podání krátkodobě i dlouhodobě působících agonistů GnRH byl vzácně zaznamenán infarkt v místě hypofyzární apoplexie. Vzácně byly hlášeny případy trombocytopenie a leukopenie. Byly popsány změny glukózové tolerance.

Lokální nežádoucí příhody po injekci přípravku ELIGARD jsou podobné lokálním nežádoucím příhodám vyskytujícím se u podobných subkutánně podávaných přípravků.

Obecně lze říci, že tyto lokální nežádoucí účinky vzniklé po podkožní injekci jsou mírné a mají krátké trvání.

Změny v hustotě kostí

O snížené hustotě kostí bylo v lékařské literatuře referováno v případě mužů, kteří podstoupili kastraci nebo byli léčeni analogy GnRH. Lze předpokládat, že dlouhodobá léčba leuprorelinem může vykazovat nárůst příznaků osteoporózy. Podrobnosti ke zvýšenému riziku zlomenin z osteoporózy (viz bod 4.4).

Zhoršení příznaků a projevů onemocnění

Léčba leuprorelin-acetátem může způsobit zhoršení příznaků a projevů onemocnění během prvních několika týdnů. Pokud dojde ke zhoršení podmínek jako např. vertebrálních metastáz a/nebo obstrukce močových cest nebo hematurie, mohou nastat neurologické obtíže, jako je slabost a/nebo parestézie dolních končetin nebo zhoršení příznaků týkajících se močových cest.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

ELIGARD 22,5 mg nemá potenciál k abúzu a náhodné předávkování je nepravděpodobné. V klinické praxi nebyly zaznamenány žádné případy abúzu nebo předávkování leuprorelin-acetátem. Pokud k nadměrné expozici přípravku dojde, doporučuje se sledování pacienta a podpůrná symptomatická léčba.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Analogy gonadotropin-releasing hormonu

ATC kód: L02A E02

Leuprorelin-acetát je syntetický nonapeptidový agonista přirozeně se vyskytujícího gonadoliberinu (GnRH), který, pokud se podává trvale, inhibuje hypofyzární sekreci gonadotropinu a potlačuje tvorbu steroidů ve varlatech u mužů. Tento účinek je po přerušení terapie reverzibilní. Agonista je nicméně účinnější než přirozený hormon a doba do návratu hladiny testosteronu na původní hodnotu se může u jednotlivých pacientů lišit.

Podávání leuprorelin-acetátu má za následek počáteční zvýšení hladin cirkulujícího luteinizačního hormonu (LH) a folikulostimulačního hormonu (FSH), což vede k přechodnému zvýšení hladin gonadálních steroidů, testosteronu a dihydrotestosteronu u mužů. Trvalé podávání leuprorelin-acetátu vede ke snížení hladin LH a FSH. U mužů se hladina testosteronu snižuje pod úroveň kastračního prahu (< 50 ng/dl). K těmto poklesům dochází během tří až pěti týdnů po zahájení léčby. Průměrné hladiny testosteronu po šesti měsících jsou 10,1 (±0,7) ng/dl, což je srovnatelné s hladinami po oboustranné kastraci. Všichni pacienti, kteří v pivotní klinické studii dostávali plnou dávku 22,5 mg leuprorelinu dosáhli kastračních hladin do 5 týdnů; 99 % do 28. dne. U velké většiny pacientů byly pozorovány hodnoty testosteronu pod 20 ng/dl, ačkoliv plný pozitivní dopad těchto nízkých hladin se ještě neprojevil. Hladiny PSA po šesti měsících poklesly o 98%.

Dlouhodobé studie ukázaly, že pokračování terapie udržuje hladinu testosteronu pod kastračním prahem po dobu až sedmi let a pravděpodobně již navždy.

V průběhu klinického zkoušení nebyla přímo měřena velikost tumoru, při léčbě přípravkem ELIGARD 22,5 mg. však byla pozorována příznivá odezva ve smyslu snížení průměrné hladiny PSA o 98 %.

Ve fázi III randomizované klinické studie, které se zúčastnilo 970 pacientů s lokálně pokročilým karcinomem prostaty (hlavně pacienti T2c-T4 a někteří T1c až T2b s onemocněním regionálních lymfatických uzlin), ze kterých bylo 483 zařazeno do skupiny s krátkodobou androgenní supresí (6 měsíců) v kombinaci s radioterapií a 487 do skupiny s dlouhodobou terapií (3 roky), byla při non-inferiorní analýze porovnávána krátkodobá a dlouhodobá konkomitantní a adjuvantní hormonální léčba GnRH agonisty (triptorelinem nebo goserelinem). Celková 5letá mortalita byla 19% ve skupině s krátkodobou léčbou a 15,2 % s dlouhodobou léčbou. Zaznamenaný poměr rizik 1,42 s horním jednostranným 95,71 % CI 1,79 nebo dvoustranným 95,71% CI 1,09; 1,85 (p = 0,65 pro průkaz non-inferiority) demonstruje, že kombinace radioterapie s 6měsíční androgen deprivační terapií vede k horšímu přežití ve srovnání s radioterapií spolu s 3letou androgen deprivační terapií. Celkové 5leté přežití ve skupině s dlouhodobou a krátkodobou léčbou dosahuje 84,8 % a 81,0 %. Celková kvalita života při použití QLQ-C30 se statisticky významně neliší mezi těmito dvěma skupinami (P=0,37). Ve výsledcích převládají data populace pacientů s lokálně pokročilým nádorem.

Důkazy pro indikaci vysoce rizikového lokalizovaného karcinomu prostaty vycházejí z publikovaných studií radioterapie v kombinaci s analogy GnRH, včetně leuprorelin-acetátu. Byla analyzována data z pěti publikovaných klinických studií (EORTC 22863, RTOG 85-31, RTOG 92-02, RTOG 8610, a D’Amico et al., JAMA, 2004), která všechna demonstrují přínos kombinace analogů GnRH s radioterapií. Jednoznačné rozlišení cílové populace pro indikaci lokálně pokročilého karcinomu prostaty a vysoce rizikového lokalizovaného karcinomu prostaty nebylo v publikovaných studiích možné.

Klinická data ukazují, že radioterapie s následnou 3letou androgen deprivační léčbou je vhodnější než radioterapie s následnou 6měsíční androgen deprivační terapií.

Doporučená délka androgen deprivační terapie v léčebných doporučeních pro pacienty klinického stadia T3 - T4, kteří podstupují radioterapii, je 2 - 3 roky.

5.2    Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce: U pacientů s pokročilým karcinomem prostaty po počáteční injekci prudce vzrostou průměrné koncentrace leuprorelinu v séru na 127 ng/ml 4,6 hod (Cmax) po injekci. Po počátečním zvýšení koncentrace v séru po každé injekci (fáze plató 3 - 84 dnů po každé dávce) zůstávají koncentrace v séru relativně konstantní (0,2 - 2 ng/ml). Neexistují žádné známky akumulace po opakovaném podávání.

Distribuce: Střední ustálený distribuční objem leuprorelinu po podání intravenózního bolusu zdravým mužským dobrovolníkům byl 27 litrů. Míra vazby na lidské plazmatické proteiny in vitro se pohybovala od 43 % do 49 %.

Eliminace: U zdravých mužských dobrovolníků vykázal 1 mg leuprorelin-acetátu podaný jako intravenózní bolus střední systémovou clearance 8,34 l/h, s poločasem eliminace zhruba 3 hodiny (na základě dvojkompartmentového modelu).

S přípravkem ELIGARD nebyly provedeny žádné studie exkrece.

S přípravkem ELIGARD nebyly provedeny žádné studie metabolizace.

5.3    Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Účinky na reprodukční systém, které byly odhaleny v preklinických studiích s leuprorelin-acetátem prováděných na obou pohlavích, odpovídaly známým farmakologickým vlastnostem této látky. Tyto účinky se ukázaly být reverzibilní po vysazení léčby a příslušném období regenerace. Leuprorelin-acetát nevykazoval teratogenitu. U králíků byla pozorována embryotoxicita/letalita v souladu s farmakologickými účinky leuprorelin-acetátu na reprodukční systém.

Studie karcinogenity v délce 24 měsíců byly provedeny na potkanech a myších. Po podkožním podání bylo u potkanů pozorováno na dávkách závislé zvýšení frekvence apoplexií hypofýzy, a to při dávkách 0,6 až 4 mg/kg/den. Žádný takový účinek nebyl pozorován u myší.

V sérii in vitro a in vivo zkoušek nevykazoval leuprorelin-acetát ani odpovídající přípravek ELIGARD 22,5 mg (s uvolňováním po dobu 1 měsíce) mutagenní potenciál.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Rozpouštědlo (injekční stříkačka A): polyglaktin (1:3),methylpyrrolidon Prášek (injekční stříkačka B): žádné

6.2    Inkompatibility

Leuprorelin obsažený v injekční stříkačce B může být smí sen pouze s rozpouštědlem v injekční stříkačce A a nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky.

6.3    Doba použitelnosti

2 roky

Jakmile byl přípravek vyjmut mimo chladničku, smí být uchováván v původním obalu při pokojové teplotě (do 25 °C) maximálně po dobu čtyř týdnů.

Po prvním otevření vaničky musí být prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok okamžitě smíseny a podány pacientovi.

Po rekonstituci ihned aplikujte, protože s přibývajícím časem se zvyšuje viskozita roztoku.

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v chladničce (2 °C - 8 °C) v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

Přípravek musí mít před podáním pokojovou teplotu. Vyjměte přípravek z chladničky přibližně 30 minut před podáním. Jakmile je přípravek mimo chladničku, smí být uchováván v původním obalu při pokojové teplotě (do 25 °C) maximálně po dobu čtyř týdnů.

6.5    Druh obalu a velikost balení

Dvě předplněné injekční stříkačky vyrobené z cykloolefínového kopolymeru nebo polypropylenu, jedna obsahující prášek (stříkačka B) a jedna obsahující rozpouštědlo (stříkačka A). Obě stříkačky spolu tvoří systém pro smísení.

Injekční stříkačka A má zakončení pístu z termoplastické pryže a je uzavřena polyethylenovým nebo polypropylenovým Luer-Lok krytem. Zátka a oba písty injekční stříkačky B jsou vyrobeny z chlorbutylové pryže.

Přípravek je dostupný v následujících velikostech balení:

• Souprava obsahující dvě zatavené vaničky v papírové krabičce. Jedna vanička obsahuje předplněnou polypropylenovou injekční stříkačku A, tyčinku s dlouhým pístem a sáček s vysoušedlem. Druhá vanička obsahuje předplněnou injekční stříkačku B vyrobenou z cykloolefínového kopolymeru, sterilní jehlu velikosti 20 G a sáček se silikonovým vysoušedlem.

• Sada obsahující soupravy sestávající z 2 x 2 předplněných injekčních stříkaček vyrobených z polypropylenu nebo cykloolefínového kopolymeru (1 x stříkačka A; 1 x stříkačka B).

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Nechte přípravek ohřát na pokojovou teplotu, vyjměte přípravek z chladničky přibližně 30 minut před podáním.

Nejdříve připravte na aplikaci pacienta, potom si připravte podle následujících pokynů přípravek. Pokud není přípravek připraven správně podle pokynů pro přípravu, nesmí být podáván, protože v důsledku nesprávné rekonstituce přípravku může dojít k nedostatečnému klinickému účinku.

Krok 1: Otevřete obě vaničky (krycí fólii začněte strhávat z rohu, kde lze rozeznat malou bublinku) a vyprázdněte jejich obsah na čistou plochu (dvě vaničky obsahující stříkačku A (obrázek 1.1) a stříkačku B (obrázek 1.2)). Sáčky s vysoušedlem zlikvidujte.

Obsah vaničky se stříkačkou A


Píst ke stříkačce B


Obsah vaničky se stříkačkou B


Pryžová zátka Uzávěr


Pryžová zátka a na ni upevněný krátký píst stříkačky B


Jehla


Krok 2: Ze stříkačky B vytáhněte (ale nešroubujte) modře zbarvený krátký píst s připevněnou šedou zátkou a zlikvidujte jej (obrázek 2). Nepokoušejte se smísit přípravek, dokud je stříkačka opatřena oběma zátkami.


Krok 3: Jemně našroubujte bílý píst stříkačky B na šedou zátku, která zůstala ve stříkačce B (obrázek 3).


Krok 5: Uchopte stříkačku A do svislé polohy, abyste zabránili vytékání obsahu, a odšroubujte z ní průhlednou krytku (obrázek 5).

Krok 6: Spojte obě stříkačky tak, že jimi zatlačíte proti sobě a současně stříkačkou B pootočíte natolik, aby byly obě stříkačky bezpečně spojeny (obrázky 6a a 6b). Neutahujte více, než je nutné.

Krok 7: Spojené stříkačky obraťte opět do svislé polohy tak, aby byla stříkačka B dole. Současně vstříkněte kapalinu obsaženou ve stříkačce A do stříkačky B obsahující prášek (leuprorelin acetát) (obrázek 7).

Krok 8: Jemným přetlačováním obsahu tam a zpět mezi stříkačkami ve vodorovné poloze přípravek důkladně promíchejte (celkem 60krát, což potrvá přibližně 60 sekund). Získáte homogenní, viskózní roztok (obrázek 8). Spojené stříkačky neohýbejte (mohlo by dojít k částečnému uvolnění závitu mezi stříkačkami a následnému úniku kapaliny).

Po důkladném promíchání se bude barva vzniklého viskózního roztoku pohybovat na škále od bezbarvé přes bílou až po světle žlutou (může se vyskytnout bílé až světle žluté stínování).

Důležité: po promíchání přejděte okamžitě k dalšímu kroku, jelikož viskozita roztoku se s časem zvyšuje. Smíchaný přípravek chraňte před chladem.

Upozornění: promíchání přípravku musí být provedeno dle popisu, třepáním požadovaného stupně promíchání NEDOSÁHNETE .

Krok 9: Uchopte stříkačky do svislé polohy, se stříkačkou B dole. Stříkačky mají být stále bezpečně spojené. Stlačením pístu stříkačky A a lehkým povytažením pístu stříkačky B natáhněte celý objem smíchaného přípravku do stříkačky B (krátká široká stříkačka) (obrázek 9).

Krok 10: Nepřestávejte vyvíjet tlak na píst stříkačky A a současně tuto stříkačku odšroubujte (obrázek 10). Zajistěte, aby nedošlo k úniku přípravku ze stříkačky. Nebylo by pak možné řádně upevnit injekční jehlu.

Upozornění: není na závadu, pokud ve směsi zůstane jedna velká nebo několik malých vzduchových bublin. Nesnažte se v tomto stádiu vzduchové bubliny ze stříkačky B odstranit, mohlo by to vést ke ztrátám přípravku!

Krok 11: Držte stříkačku B ve svislé poloze. Stržením zadního papírového štítku otevřete kontejner s bezpečnostní jehlou a jehlu vyjměte. Připevněte bezpečnostní jehlu ke stříkačce B. Stříkačku přitom držte stále stejným způsobem a jehlu na ni našroubujte otáčením po směru hodinových ručiček až do polohy, kdy jehla na stříkačku plně dosedne (obrázek 11). Neutahujte více, než je nutné.

Krok 12: Před vlastní aplikací sejměte z jehly ochrannou krytku (obrázek 12). Důležité: Před aplikací nemanipulujte s bezpečnostním mechanismem jehly.

Krok 13: Před aplikací odstraňte ze stříkačky B větší vzduchové bubliny. Aplikujte přípravek subkutánně. Dbejte na to, aby byl aplikován celý objem přípravku ze stříkačky B.

Krok 14: Po aplikaci injekce uzamkněte bezpečnostní krytku jehly. Můžete použít kteroukoliv z aktivačních metod uvedených níže.

1. Uzavření na rovném povrchu

Zatlačte bezpečnostní krytku orientovanou tak, aby strana s páčkou směřovala dolů, proti rovnému povrchu (obrázky 14.1a a b). Krytka zakryje jehlu a uzamkne se.

Při přechodu do uzamčené polohy musíte slyšet a cítit cvaknutí. V uzamčené poloze je celý hrot jehly zakrytý (obrázek 14.1b).

2. Uzavření palcem

Přiložte palec na páčku a posuňte bezpečnostní krytku směrem k hrotu jehly (obrázky 14.2a a b). Krytka zakryje jehlu a uzamkne se.

Při přechodu do uzamčené polohy musíte slyšet a cítit cvaknutí. V uzamčené poloze je celý hrot jehly zakrytý (obrázek 14.2b).

Krok 15: Jakmile je bezpečnostní krytka uzavřená, okamžitě jehlu i stříkačku vyhoďte do nádoby schválené pro likvidaci ostrých předmětů.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Astellas Pharma s.r.o.

Sokolovská 100/94 186 00 Praha 8 Česká republika

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

44/078/05-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 23.3. 2005 Datum posledního prodloužení: 13.4.2011

10. DATUM REVIZE TEXTU

15.4.2015

17/17