Duphaston
sp.zn.sukls187181/2015 a sp.zn.sukls51562/2016
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Duphaston
10 mg, potahované tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna potahovaná tableta obsahuje dydrogesteronum 10 mg Přípravek obsahuje 111,1 mg monohydrátu laktosy.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Kulaté, bikonvexní, bílé potahované tablety s půlicí rýhou, označené na jedné straně „155“ z obou stran půlicí rýhy (velikost 7 mm).
Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace Nedostatek progesteronu
• Léčba dysmenorhey
• Léčba endometriózy
• Léčba sekundární amenorhey
• Léčba nepravidelného menstruačního cyklu
• Léčba dysfunkčního děložního krvácení
• Léčba premenstruačního syndromu
• Léčba hrozícího potratu
• Léčba habituálního potratu
• Léčba infertility z luteální insuficience.
Hormonální substituční terapie
Duphaston vyvažuje vliv samotného estrogenu na endometrium při hormonální substituční terapii u žen s poruchami způsobenými přirozenou nebo chirurgicky navozenou menopauzou, které mají intaktní dělohu.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování, léčebné schéma a délku léčby lze upravit podle závažnosti dysfunkce a klinické odpovědi.
Dvsmenorhea: 10 mg dydrogesteronu 2krát denně od 5. do 25. dne menstruačního cyklu.
Endometrióza: 10 mg dydrogesteronu 2-3krát denně od 5. do 25. dne cyklu nebo kontinuálně.
Dysfunkční děložní krvácení (k zástavě krvácení): 10 mg dydrogesteronu 2krát denně po dobu 5 až 7 dní.
Při pokračování léčby se podává 10 mg dydrogesteronu 2krát denně od 11. do 25. dne cyklu. Počáteční den a počet dní léčby bude záviset na individuální délce cyklu.
Krvácení z vysazení se objevuje, jestliže endometrium bylo příslušně připraveno buď endogenním nebo exogenním estrogenem.
Sekundární amenorhea: 10 nebo 20 mg dydrogesteronu denně. Podává se denně po dobu 14 dní během druhé poloviny předpokládaného menstruačního cyklu k docílení optimální transformace endometria, příslušně připraveného endogenním nebo exogenním estrogenem do sekreční fáze.
Premenstruační syndrom: 10 mg dydrogesteronu 2krát denně od 11. do 25. dne cyklu. Počáteční den a počet dní léčby bude záviset na individuální délce cyklu.
Nepravidelné cykly: 10 mg 2krát denně od 11. do 25. dne cyklu. Počáteční den a počet dní léčby bude záviset na individuální délce cyklu.
Hrozící potrat: 40 mg dydrogesteronu najednou, pak každých 8 hodin 10 mg až do vymizení příznaků.
Habituální potrat: 10 mg dydrogesteronu dvakrát denně až do dvanáctého týdne těhotenství.
Infertilita z luteální insufícience: 10 nebo 20 mg dydrogesteronu denně počínaje druhou polovinou menstruačního cyklu až do prvního dne dalšího cyklu. Léčba má trvat po dobu nejméně tří následujících cyklů.
Hormonální substituční terapie:
• Kontinuální sekvenční léčba: v kombinaci s kontinuálním podáváním estrogenů se užívá jedna tableta s 10 mg dydrogesteronu denně během posledních 14 dní každého 28 denního cyklu, sekvenčním způsobem.
• Cyklická léčba: v kombinaci s cyklickým podáváním estrogenů s obdobím bez léčby, obvykle 21 dní léčby a 7 dní bez ní, se užívá jedna tableta s 10 mg dydrogesteronu denně během posledních 12-14 dní estrogenové léčby.
• V závislosti na klinické odpovědi lze dávkování upravit na 20 mg dydrogesteronu denně.
Neexistuje žádné odpovídající použití dydrogesteronu před menarche. Bezpečnost ani účinnost dydrogesteronu u mladistvých ve věku 12-18 let nebyla stanovena. Data, která jsou v současné době k dispozici, jsou uvedena v bodě 4.8 a 5.1, ale neexistují žádná doporučení pro dávkování.
Způsob podání Perorální podání.
Při podávání vyšších dávek se užívání tablet rozděluje rovnoměrně během dne.
4.3 Kontraindikace
- Přecitlivělost na léčivou látku nebo kteroukoli pomocnou látku přípravku uvedenou v bodě 6.1.
- Známá nebo suspektní neoplasmata závislá na gestagenu (např. meningiom).
- Nevyjasněné vaginální krvácení.
- Kontraindikace pro užití estrogenů při použití v kombinaci s dydrogesteronem.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Dříve než je léčba dydrogesteronem použita při abnormálním krvácení, má být vyjasněna etiologie tohoto krvácení. Během prvních měsíců léčby se může objevit krvácení z průniku nebo špinění. Jestliže se krvácení z průniku nebo špinění objeví po určité době léčby nebo pokračuje po ukončení léčby, má být vyšetřen důvod tohoto krvácení nebo špinění. Vyšetření může zahrnovat i biopsii endometria k vyloučení malignity endometria.
Stavy, které vyžadují dohled
Jsou-li přítomny, případně se dříve vyskytly nebo se v průběhu těhotenství nebo při předchozí hormonální léčbě zhoršily některé z následujících stavů, má být pacientka pečlivě sledována. Je třeba uvážit, že tyto stavy se mohou během léčby dydrogesteronem znovu vyskytnout nebo se zhoršit. V takových případech má být zváženo ukončení léčby. Jedná se zvláště o tyto stavy:
• porfyrie
• deprese
• abnormální hodnoty jaterních testů, způsobené akutním nebo chronickým onemocněním jater.
Ostatní stavy
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, vrozeným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy by tento přípravek neměli užívat.
Následující upozornění a opatření platí pro použití dydrogesteronu v kombinaci s estrogeny při hormonální substituční terapii (HRT):
Viz také upozornění a opatření v informaci o přípravcích obsahujících estrogeny.
Léčba postmenopauzálních symptomů hormonální substitucí by měla být zahájena pouze tehdy, pokud symptomy nepříznivě ovlivňují kvalitu života. Ve všech případech je třeba podrobně zvážit rizika a přínosy léčby, a to alespoň jednou ročně a pokračovat v HRT pouze tehdy, pokud přínosy převažují nad riziky.
Údaje týkající se rizik souvisejících s HRT v léčbě předčasné menopauzy jsou omezené. Vzhledem k nízké úrovni absolutního rizika u mladších žen však může být poměr přínosů a rizik u těchto žen příznivější než u starších žen.
Lékařská vyšetření/kontroly
Před zahájením nebo obnovením HRT je nutno zjistit kompletní osobní a rodinnou zdravotní anamnézu. Lékařské vyšetření (včetně vyšetření pánve a prsou) by se mělo řídit informacemi vycházejícími z anamnézy, kontraindikacemi a upozorněními pro použití HRT. V průběhu léčby se doporučuje provádět pravidelná kontrolní vyšetření, jejichž frekvence a charakter jsou individuální s ohledem na stav každé pacientky. Ženy je třeba upozornit na to, jaké změny v prsou by měly hlásit svému lékaři nebo zdravotní sestře (viz níže „Karcinom prsu“). Vyšetření, včetně vhodných zobrazovacích metod, např. mamografie, je třeba provádět v souladu s aktuálně přijímanou screeningovou praxí, upravenou s ohledem na klinické potřeby individuálních pacientek.
Hyperplazie a karcinom endometria
U žen s intaktní dělohou je zvýšeno riziko hyperplazie a karcinomu endometria, pokud se estrogeny podávají samostatně po delší dobu.
Přidáním progestagenu, jako je dydrogesteron, cyklicky po dobu nejméně 12 dní za měsíc/28denní cyklus nebo kontinuální kombinovaná estrogen-gestagenová léčba u žen s dělohou, může zabránit zvýšenému riziku spojenému s HRT samotným estrogenem.
Karcinom prsu
Celkové údaje ukazují na zvýšené riziko karcinomu prsu u žen užívajících kombinaci estrogen-progestagen a možná i HRT obsahující pouze samotný estrogen, a to v závislosti na délce užívání HRT.
Kombinovaná léčba estrogenem a progestagenem: randomizované, placebem kontrolované hodnocení (studie Women's Health Initiative, WHI) a epidemiologické studie shodně uvádějí zvýšené riziko karcinomu prsu u žen užívajících kombinovanou estrogen-progestagenní HRT. Zvýšení rizika vzniku karcinomu prsu se projeví po přibližně 3 letech léčby. Zvýšení rizika se projeví po několika málo letech užívání, ale vrátí se zpět na vstupní úroveň do několika mála (maximálně pěti) let po ukončení léčby. HRT, především kombinovaná léčba estrogenem s progestagenem, zvyšuje denzitu mamografických nálezů, což může negativně ovlivnit radiologickou detekci karcinomu prsu.
Karcinom ovarií
Karcinom ovarií je mnohem vzácnější než karcinom prsu.
Epidemiologické důkazy z rozsáhlé metaanalýzy naznačují mírně zvýšené riziko karcinomu ovarií u žen, které užívají HRT obsahující samotný estrogen či kombinaci estrogen-progestagen. Toto riziko se projeví během 5 let užívání a po vysazení léčby se postupně snižuje.
Některé jiné studie, včetně hodnocení WHI, naznačují, že užívání kombinované HRT může být spojeno s podobným nebo o něco nižším rizikem (viz bod 4.8).
Žilní Ťromboembolismus
HRT je spojována s 1,3-3násobným rizikem vzniku žilního tromboembolismu (VTE), tj. trombózy hlubokých žil nebo plicní embolie. Výskyt takové příhody je mnohem pravděpodobnější v prvním roce užívání HRT než později.
U pacientek se známými trombofilními stavy je zvýšené riziko vzniku VTE. Hormonální substituční terapie může toto riziko dále zvyšovat. U těchto pacientek je proto HRT kontraindikována.
Obecně uznávané rizikové faktory vzniku VTE zahrnují užívání estrogenů, vyšší věk, velké operace, delší nehybnost, obezitu (BMI > 30 kg/m2), těhotenství/poporodní období, systémový lupus erythematosus (SLE) a onkologická onemocnění. V otázce, jakou roli mohou mít ve VTE křečové žíly, neexistuje shoda.
Jako u všech pacientů po operaci je třeba zvážit preventivní opatření, aby se zabránilo vzniku pooperační VTE. Pokud má po plánované operaci vzniknout delší nehybnost, doporučuje se dočasně HRT vysadit 4 až 6 týdnů před touto operací. Léčba by se neměla obnovit dříve, než bude žena opět plně pohyblivá.
U žen, které nemají VTE v osobní anamnéze, ale mají příbuzného první linie, který trpěl trombózou v mladém věku, lze nabídnout screening po pečlivém vysvětlení jeho omezení (screening zachytí pouze část trombofilních poruch). Pokud je zjištěn trombofilní defekt, který je spojován s trombózou členů rodiny nebo pokud se jedná o „závažný“ defekt (např. deficience antitrombinu, proteinu S nebo proteinu C nebo kombinace defektů), je HRT kontraindikována.
U žen, které jsou již chronicky léčeny antikoagulačními přípravky, je nutno pečlivě zvážit poměr přínosů a rizik léčby HRT.
Pokud po zahájení léčby dojde ke vzniku VTE, je třeba přípravek vysadit. Pacientky je třeba upozornit, aby se na svého lékaře obrátily ihned, jakmile si budou vědomy nástupu některého potencionálního symptomu tromboembolismu (např. bolestivé otoky dolních končetin, náhlá bolest na hrudi, dyspnoe).
Choroba věnčitých tepen (CAD)
Randomizovaná, kontrolovaná hodnocení neposkytla žádný důkaz ochrany proti infarktu myokardu u žen se stávající CAD nebo bez ní, které užívaly kombinovanou léčbu estrogenem a progestagenem nebo HRT obsahující samotní estrogen.
Kombinovaná léčba estrogenem a progestogenem: relativní riziko vzniku CAD je po dobu užívání kombinované estrogen-progestagenní HRT mírně zvýšené. Vzhledem k tomu, že základní absolutní riziko CAD do značné míry závisí na věku, je počet mimořádných případů CAD vyvolaných užíváním kombinace estrogen-progestagen u zdravých žen před menopauzou velmi nízký, ale s pokročilým věkem se zvyšuje.
Ischemická mozková příhoda
Léčba kombinací estrogen-progestagen a samotným estrogenem je spojována až s 1,5násobným zvýšením rizika vzniku ischemické mozkové příhody. Relativní riziko se nemění s věkem ani s dobou, uplynuvší od menopauzy. Ale vzhledem k tomu, že základní riziko mozkové příhody je značně závislé na věku, celkové riziko vzniku mozkové příhody u žen užívajících HRT se bude s věkem zvyšovat.
Pomocné látky:
Tento léčivý přípravek obsahuje monohydrát laktosy.
Pacienti se vzácnou dědičnou nesnášenlivostí galaktosy, nedostatkem laktázy (Lapp lactase deficiency) nebo glukoso-galaktosovou malabsorpcí by neměli tento lék užívat.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Údaje in vitro ukazují, že hlavní cesta metabolické přeměny, při níž se tvoří hlavní farmakologicky aktivní metabolit 20a-dihydrodydrogesteron (DHD), je katalyzována aldo-keto reduktázou 1C (AKR 1C) v lidském cytosolu. Kromě cytosolového metabolismu probíhají metabolické přeměny pomocí izoenzymů cytochromu P 450 (CYP), a to téměř výhradně prostřednictvím CYP3A4. Výsledkem je několik vedlejších metabolitů. Hlavní aktivní metabolit DHD je substrátem metabolické transformace pomocí CYP3A4.
Proto může být metabolismus dydrogesteronu a DHD zvýšen při současném užívání s látkami, o nichž je známo, že indukují aktivitu enzymů CYP, jako jsou antikonvulziva (např. fenobarbital, fenytoin, karbamazepin), přípravky proti infekcím (např. rifampicin, rifabutin, nevirapin, efavirenz) a rostlinné přípravky obsahující třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum), šalvěj nebo ginkgo biloba.
Ačkoliv je známo, že ritonavir a nelfinavir působí jako silné inhibitory enzymů cytochromu, vykazují naopak enzym indukující vlastnosti, pokud jsou používány souběžně se steroidními hormony.
Klinicky může zvýšený metabolismus dydrogesteronu vést ke sníženému účinku.
In vitro studie ukazují, že dydrogesteron ani DHD v klinicky relevantních koncentracích neinhibují ani neindukují enzymy CYP, metabolizující léky.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Odhaduje se, že více než 10 milionů žen bylo v těhotenství vystaveno dydrogesteronu. Dosud neexistují žádné známky škodlivého účinku užívání dydrogesteronu v těhotenství.
V literatuře se uvádí, že některé progestageny jsou spojovány se zvýšeným rizikem hypospadií. Avšak vzhledem k nejasným okolnostem během těhotenství nelze učinit definitivní závěr o vlivu progetagenů na hypospadie. Klinické studie, v nichž byl léčen dydrogesteronem omezený počet žen v časném stadiu těhotenství, neukázaly žádné zvýšené riziko. Žádná jiná epidemiologická data nejsou dosud k dispozici.
Vliv pozorovaný v neklinických embryo-fetálních a postnatálních vývojových studiích byl v souladu s farmakologickým profilem. Nežádoucí účinky se objevily jen při expozicích, které značně přesahovaly maximální expozice u člověka. Význam pro klinické použití je malý (viz bod 5.3).
Dydrogesteron lze během těhotenství užívat, pokud je to jasně indikováno.
Kojení
Neexistují data o vylučování dydrogesteronu do mateřského mléka. Zkušenosti s jinými progestageny ukazují, že progestageny a jejich metabolity přecházejí do mateřského mléka v malých množstvích. Není známo, zda existuje nějaké riziko pro dítě. Proto nemá být dydrogesteron v období laktace užíván.
Fertilita
Neexistuje důkaz o tom, že dydrogesteron v terapeutických dávkách snižuje fertilitu.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Dydrogesteron má na řízení vozidel a obsluhu strojů menší vliv.
Dydrogesteron může zřídka způsobit mírnou somnolenci nebo závrať, zvláště během několika prvních hodin po užití. Proto má být řízení vozidel a obsluze strojů věnována zvýšená pozornost.
4.8 Nežádoucí účinky
Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky u pacientek léčených dydrogesteronem v klinických studiích v indikacích bez estrogenové léčby j sou migrény/bolest hlavy, nausea, menstruační poruchy a bolest/napětí prsů.
Následující nežádoucí účinky v níže uvedených frekvencích byly pozorované v klinických studiích užívajících dydrogesteron (n=3483) v indikacích bez estrogenové léčby a ze spontánního hlášení:
|
Třídy systémových orgánů |
Časté |
Méně časté |
Vzácné |
|
MeDRA |
>1/100, <1/10 |
>1/1 000, <1/100 |
>1/10 000, <1/1 000 |
|
Novotvary benigní, maligní a blíže neurčené (zahrnující cysty a polypy) |
Vzrůst velikosti neoplasmat závislých na gestagenu (např. meningiomu)* | ||
|
Poruchy krve a lymfatického systému |
Hemolytická anemie* | ||
|
Psychiatrické poruchy |
Depresivní nálada | ||
|
Poruchy imunitního systému |
Hypersenzitivita | ||
|
Poruchy nervového systému |
Migrény/bolest hlavy |
Závratě |
Somnolence |
|
Gastrointestinální poruchy | |||
|
Poruchy jater a žlučových cest |
Odchylky v jaterních funkcích (se žloutenkou, astenií nebo pocitem nemoci a bolestí břicha) | ||
|
Poruchy kůže a podkožní tkáně |
Alergická dermatitida (např. vyrážka, svědění, kopřivka) |
Angioedém* | |
|
Poruchy reprodukčního systému a prsu |
Menstruační poruchy (včetně metrorhagie, |
Otok prsů |
|
menorhagie, oligo/amenorhey, dysmenorhea a nepravidelná menstruace) Bolest/ napětí prsů | |||
|
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace |
Edém | ||
|
Vyšetření |
Zvýšení tělesné hmotnosti |
* Nežádoucí účinky ze spontánního hlášení, které nebyly pozorovány v klinických studiích, jsou označeny frekvencí „vzácné“ na základě skutečnosti, že horní limit 95% intervalu spolehlivosti odhadu frekvence není vyšší než 3/x, kde x=3483 (celkový počet subjektů sledovaných v klinických studiích).
Nežádoucí účinky u dospělé populace
Na základě spontánních hlášení a omezených údajů z klinických studií se předpokládá, že profil nežádoucích účinků u dospívajících je podobný tomu, který je pozorován u dospělých.
Nežádoucí účinky, které jsou spojovány s léčbou kombinací estrogenu s progestagenem (viz také bod 4.4 a informaci o přípravku obsahujícím estrogen):
• Karcinom prsu, hyperplasie endometria, karcinom endometria, karcinom ovarií
• Žilní tromboembolie
• Infarkt myokardu, choroba věnčitých tepen, ischemická mozková příhoda Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Údaje o předávkování u lidí jsou omezené. Dydrogesteron byl po perorálním podání dobře snášen (maximální denní dávka u lidí byla dosud 360 mg). Léčba by byla symptomatická, nejsou známa žádná specifická antidota. Tato informace platí i pro předávkování u dětí.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Pohlavní hormony a modulátory genitálního systému, deriváty pregnadienu ATC kód: G03DB01
Dydrogesteron je perorálně účinný progestin, který mění endometrium aktivované estrogeny do sekreční fáze. Tím zajišťuje ochranu endometria před zvýšeným rizikem hyperlazie nebo karcinogeneze, které může být vyvoláno estrogeny. Dydrogesteron je indikován ve všech případech endogenního nedostatku progesteronu. Dydrogesteron nemá estrogenní, androgenní, termogenní, anabolické ani kortikoidní účinky.
Populace dospívajících
Omezená data z klinických studií ukazují, že dydrogesteron je účinný při zmírňování příznaků dysmenorhey, premenstruačního syndromu, dysfunkčního děložního krvácení a nepravidelných cyklů v populaci pacientek mladších 18 let, podobně jako u dospělé populace.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce:
Po perorálním podání je dydrogesteron rychle absorbován. Tmax se pohybuje mezi 0,5 až 2,5 hodinami. Absolutní biologická dostupnost dydrogesteronu (perorální dávka 20 mg oproti 7,8 mg intravenózní infuzí) je 28%.
Následující tabulka uvádí farmakokinetické parametry dydrogesteronu (D) a 20a- dihydrodydrogesteronu (DHD) po podání jednotlivé dávky 10 mg dydrogesteronu:
|
D |
DHD | |
|
Cmax (ng/ml) |
2,1 |
53,0 |
|
AUCinf (ng.h/ml) |
7,7 |
322,0 |
Distribuce:
Po intravenózním podání dydrogesteronu je rovnovážný distribuční objem přibližně 1400 l. Dydrogesteron a DHD se z více než 90% váží na plasmatické proteiny.
Biotransformace:
Po perorálním podání je dydrogesteron rychle metabolizován na DHD. Vrcholové hladiny hlavního aktivního metabolitu DHD jsou dosaženy asi 1,5 hodiny po podání dávky. Plasmatické hladiny DHD jsou podstatně vyšší než u mateřské látky. Poměr AUC u dydrogesteronu a DHD je 40, poměr Cmax u těchto látek je 25. Průměrný terminální poločas dydrogesteronu je 5-7 hodin a u DHD je 14-17 hodin. Společným charakteristickým rysem všech metabolitů je zachování 4,6-dien-3-on konfigurace mateřské sloučeniny a absence 17a-hydroxylace. To vysvětluje absenci estrogenních a androgenních účinků dydrogesteronu.
Eliminace:
Průměrně 63% perorálně podané dávky značeného dydrogesteronu se vyloučí močí. Celková plasmatická clearance je 6,4 l/min.
Úplná eliminace nastane během 72 hodin. DHD je v moči přítomný hlavně jako glukuronid. Linearita/nelinearita:
Farmakokinetika po jednorázovém a opakovaném podávání je lineární při rozmezí perorálních dávek 2,5 až 10 mg. Srovnání kinetiky po jednorázovém a opakovaném podávání ukazuje, že farmakokinetika dydrogesteronu a DHD se po opakovaném podávání nemění. Rovnovážný stav byl dosažen po 3 dnech léčby.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Údaje získané z neklinických konvenčních studií toxicity po jednorázovém a opakovaném podání, studiích genotoxicity a karcinogenního potenciálu neukázaly žádné zvláštní riziko pro člověka.
Studie reprodukční toxicity u potkanů ukázaly zvýšenou incidenci prominujících bradavek (ve věku 11 až 19 dní) a hypospadií u samčích potomků při vysokých dávkách, které nelze srovnávat s expozicí u člověka. Skutečné riziko hypospadie u člověka nelze na základě studií u zvířat určit, a to vzhledem k velkým druhovým rozdílům v metabolismu mezi potkanem a člověkem (viz také bod 4.6).
Omezená bezpečnostní data ze zvířecích studií naznačují, že dydrogesteron má prodlužující účinek na porod, který je v souladu s jeho gestagenním účinkem.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Jádro:
Monohydrát laktosy
Hypromelosa
Kukuřičný škrob
Koloidní bezvodý oxid křemičitý
Magnesium-stearát
Potahová soustava:
Hypromelosa Makrogol 400 Oxid titaničitý (E171).
6.2 Inkompatibility Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti 5 let
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Blistry jsou z PVC s hliníkovou vrstvou (PVC/Al).
Obsah balení: 20 potahovaných tablet.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
BGP Products B.V.
Wegalaan 9
2132 JD Hoofddorp
Nizozemsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
56/153/00-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 15. 3. 2000
Datum posledního prodloužení registrace: 5. 5. 2010
10. DATUM REVIZE TEXTU
18.3.2016
10/10