Souhrn údajů o přípravku

1. Název přípravku

Dopamin Admeda 50

Dopamin Admeda 200

Koncentrát pro přípravu infuzního roztoku

2. kvalitativní A kvantitativní Složení

Dopamin Admeda 50: Dopamini hydrochloridum 50mg v 1 ampuli

Dopamin Admeda 200: Dopamini hydrochloridum 200mg v 1 ampuli

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. Léková forma

Koncentrát pro přípravu infuzního roztoku

Popis přípravku : čirý, bezbarvý až nažloutlý roztok

4. Klinické údaje

4.1 Terapeutické indikace

Šok nebo hrozící šok, spojený např. se srdečním selháním, způsobeným i infarktem myokardu (kardiogenní šok) pooperační šok; těžká endotoxická septikémie (septický šok); anafylaktické reakce (anafylaktický šok); významný pokles krevního tlaku (těžká hypotenze).

Přípravek je určen k léčbě dospělých i dětí.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávka musí být individuálně přizpůsobena. Rychlost infuze závisí na závažnosti šoku, odpovědi pacienta na léčbu a případném výskytu nežádoucích reakcí. U každého pacienta musí být požadovaného hemodynamického účinku dosaženo individuální titrací dávky. Nesmí se zanedbat ani ostatní potřebná opatření, jako je přiměřená substituce objemu a přesné monitorování elektrolytové rovnováhy.

Ze zkušenosti je známo, že u pacientů, kteří odpovídají na mírnou podporu oběhových funkcí dostatečně, může být léčba zahájena dávkami 2-5 ug/kg tělesné hmotnosti za minutu. U pacientů v závažnějším stavu lze začít dávkou 5 ug/kg tělesné hmotnosti za minutu a v případě potřeby může být dávka postupně zvyšována (např. každých 15 až 30 minut) o 5-10 ug/kg tělesné hmotnosti za minutu až do 20-50 ug/kg tělesné hmotnosti za minutu. Většina pacientů odpovídá na dávky nižší než 20 ug/kg tělesné hmotnosti za minutu. Dávky větší než 20 ug/kg tělesné hmotnosti za minutu mohou být doprovázeny snížením průtoku krve ledvinami. V případě pokročilého oběhového selhání se podává infuze přípravku Dopamin v dávkách větších než 50 ug/kg tělesné hmotnosti za minutu. Pokud je třeba podávat dávky vyšší než 50 ug/kg tělesné hmotnosti za minutu, je nutné přesně sledovat diurézu. Dojde-li k poklesu diurézy, snížíme rychlost infuze s dopaminem.

Pro podávání nízkých dávek dopaminu je určen Dopamin Admeda 50. Dopamin Admeda 200 je vhodný pro všechna rozmezí dávkování.

Pokud není vhodné podání většího objemu tekutiny, je lépe podávat Dopamin s vyšší koncentrací než zvyšovat rychlost infuze s nižší koncentací látky.

U dětí nejsou dosud dostatečné zkušenosti, aby mohlo být navrženo příslušné dávkování.

Tabulky uvádějící rychlost infuze pro různá dávkování při různých úvodních koncentracích:

Dávkování pro infuzní pumpy

Je-li jedna ampule přípravku Dopamin Admeda 50 zředěna v 50 ml roztoku pro infuzi, pak 1 ml tohoto roztoku obsahuje 1000 ug dopaminu hydrochloridu.

Dávka	50 kg t.hm	70 kg t.hm.	90 kg t.hm.
2 µg/kg t.hm./min	6 ml/h	8,4 ml/h	10,8 ml/h
5 µg/kg t.hm./min	15 ml/h	21 ml/h	27 ml/h
10 µg/kg t.hm./min	30 ml/h	42 ml/h	54 ml/h
20 µg/kg t.hm./min	60 ml/h	84 ml/h	108 ml/h

Je-li jedna ampule přípravku Dopamin Admeda 200 zředěna v 50 ml roztoku pro infuzi, pak 1 ml tohoto roztoku obsahuje 4000 ug dopaminu hydrochloridu.

Dávka	50 kg t.hm	70 kg t.hm.	90 kg t.hm.
2 µg/kg t.hm./min.	1,5 ml/h	2,1 ml/h	2,7 ml/h
5 µg/kg t.hm./min	3,75 ml/h	5,25 ml/h	6,75 ml/h
10 µg/kg t.hm./min	7,5 ml/h	10,5 ml/h	13,5 ml/h
20 µg/kg t.hm./min	15 ml/h	21 ml/h	27 ml/h
50 µg/kg t.hm./min	37,5 ml/h	52,5 ml/h	67,5 ml/h

Dávkování při kontinuální infuzi

Je-li jedna ampule přípravku Dopamin Admeda 50 zředěna v 500 ml roztoku pro infuzi, pak 1 ml tohoto roztoku obsahuje 100 ug dopaminu hydrochloridu.

Dávka	50 kg t.hm.	70 kg t.hm.	90 kg t.hm.
2 µg/kg t.hm./min	60 ml/h (20 kapek/min)	84 ml/h (28 kapek/min)	108 ml/h (36 kapek/min)
5 µg/kg t.hm./min	150 ml/h (50 kapek/min)	210 ml/h (70 kapek/min)	270 ml/h (90 kapek/min)
10 µg/kg t.hm./min	300 ml/h	420 ml/h	540 ml/h
20 µg/kg t.hm./min	600 ml/h	840 ml/h	1080 ml/h

Je-li jedna ampule přípravku Dopamin Admeda 200 zředěna v 500 ml roztoku pro infuzi, pak 1 ml tohoto roztoku obsahuje 400 ug dopaminu hydrochloridu.

Dávka	50 kg t.hm.	70 kg t.hm.	90 kg t.hm.
2 µg/kg t.hm./min	15 ml/h (5 kapek/min)	21 ml/h (7 kapek/min)	27 ml/h (9 kapek/min)
5 µg/kg t.hm./min	37,5 ml/h (12,5 kapky/min)	52,5 ml/h (17,5 kapky/min)	67,5 ml/h (22,5 kapky/min)
10 µg/kg t.hm./min	75 ml/h (25 kapek/min)	105 ml/h (35 kapek/min)	135 ml/h (45 kapek/min)
20 µg/kg t.hm./min	150 ml/h (50 kapek/min)	210 ml/h (70 kapek/min)	270 ml/h (90 kapek/min)
50 µg/kg t.hm./min	375 ml/h	525 ml/h	675 ml/h

U somnolentních pacientů nebo pacientů v komatu musí být zajištěno volné dýchání vzhledem k možnému riziku aspirace. Substituce krevního objemu má předcházet podání dopaminu.

Jakékoliv zvýšení dávky je kontraindikováno, jakmile se objeví výrazné zrychlení tepu nebo arytmie. Délka léčby závisí na průběhu onemocnění a je určována lékařem. Léčba má být ukončována postupně, nemá být náhle přerušena.

4.3 Kontraindikace

Známá přecitlivělost na dopamin nebo jakoukoli pomocnou látku, hyperthyreoidismus (thyreotoxikóza), feochromocytom, glaukom s uzavřeným úhlem, hypertrofie prostaty s močovým reziduem, tachyarytmie, komorová fibrilace, hypovolemie (před započetím léčby přípravkem Dopamin Admeda musí být snížený krevní objem kompenzován).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Zvlášť pozorně je třeba sledovat pacienty s organickými abnormalitami srdce a cév, např. pacienty s onemocněním koronárních cév a anginou pectoris, arteriálním uzávěrem (např. arterioskleróza, tromboembolická nemoc, Raynaudova choroba, poranění chladem jako omrzliny, diabetická mikroangiopatie, Buergerova choroba) a se srdečními arytmiemi.

Dopamin urychluje AV-vedení. Pacientům, kteří trpí fibrilací síní s rychlou odpovědí komor, mají být proto před zavedením dopaminové infuze podány digitalisové přípravky.

Během léčby přípravkem Dopamin Admeda má být stále vyhodnocován pacientův zdravotní stav. Zvláště má být sledována: tepová frekvence a srdeční rytmus, krevní tlak, výdej moči, prokrvení kůže a končetin a rychlost infuze. Následně má být sledován srdeční výdej, centrální venózní tlak a tlak v zaklínění plicnice (PCWP). Po stabilizaci srdečních funkcí a krevního tlaku lze přistoupit ke snižování dávky tak, aby byl dosažen optimální výdej moči.

Během probíhající parenterální léčby a vždy, když je to indikováno pacientovým stavem, je vhodné provádět v pravidelných intervalech vyšetření hemodynamického stavu a laboratorní vyšetření ke sledování elektrolytů, acido-bazické rovnováhy a funkcí jater a ledvin.

V případě nepředvídaného zvýšení diastolického krevního tlaku, poklesu výdeje moči nebo výskytu arytmie má být dávka dopaminu snížena.

Kdykoli je to možné, má být dopamin podáván do velkých žil, aby se snížilo riziko úniku mimo žílu. Náhodná paravenózní aplikace může být příčinou nekrózy měkkých tkání. V případě úniku mimo žílu může infiltrace postižených tkání fentolaminem zabránit nekróze (5-10 mg fentolaminu rozpuštěných v 10 ml fyziologického roztoku).

Všeobecně platí, že vzhledem k farmakologickým vlastnostem léku je třeba se vyhnout intraarteriální infuzi a rychlému podání (bolus dopaminu).

Při celkové anestezii halogenovanými uhlovodíky aplikovanými inhalační technikou by měl být přípravek Dopamin Admeda podáván jen s nejvyšší opatrností.

Dopamin snižuje uvolňování prolaktinu.

Může se vyskytnout i těžká vazokonstrikce, vedoucí ke kožní nekróze a gangréně, zvláště u pacientů s anamnézou okluzivního periferního vaskulárního onemocnění nebo diseminované intravaskulární koagulace. Tito pacienti musí být pečlivě sledováni. Pokud se objeví periferní ischemie, léčba dopaminem musí být ihned přerušena.

Při zhoršené ledvinové nebo jaterní funkci se doporučuje pečlivá monitorace.

Během léčby přípravkem Dopamin Admeda může být zvýšena hladina glukózy v krvi.

Sledování vylučování katecholaminů močí může ukázat falešně pozitivní údaje.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Při současném podávání dopaminu a guanethidinu je zvýšen sympatomimetický účinek dopaminu.

Podávání inhibitorů MAO se sympatomimetiky může vést k život ohrožujícím nežádoucím účinkům (např. hypertenzní krize, oběhové selhání, intrakraniální krvácení a srdeční arytmie). Inhibitory MAO zesilují a prodlužují účinek přípravku Dopamin Admeda. Pacienti léčení inhibitory MAO nebo pacienti užívající tyto léky v posledních dvou týdnech potřebují výrazně nižší dávku dopaminu (počáteční dávka nemá být vyšší než 1/10 obvyklé dávky).

Současné podávání dopaminu a diuretik může vést k zesílení diuretického účinku.

Další známé interakce: cyklopropan nebo halogenovaná anestetika s dopaminem mohou vyvolat arytmie, tricyklická antidepresiva s dopaminem mohou způsobit arytmie, fenytoin s dopaminem může vést k poklesu krevního tlaku, bradykardii a srdeční zástavě. Účinky dopaminu na srdce jsou antagonizovány betablokátory jako je propranolol a metoprolol. Při současném podání dopaminu s dobutaminem se může objevit výraznější vzestup krevního tlaku, ale plnící komorový tlak klesá nebo se nemění. Kombinace dopaminu s námelovými alkaloidy může být příčinou maximální vazokonstrikce na periferii s rizikem gangrény.

4.6 Těhotenství a kojení

Adekvátní údaje o podávání dopaminu těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu. Potenciální riziko pro člověka není známé. Přípravek Dopamin Admeda by neměl být během těhotenství podáván, pokud to není nezbytně nutné.

Adekvátní údaje o možném prostupu do mléka u kojících žen nejsou k dispozici. Dopamin má krátký poločas eliminace, a proto se zdá intravenózní podání u kojících žen možné.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Dopamin neovlivňuje schopnost řízení motorových vozidel a obsluhu strojů. Podávání dopaminu při kritických stavech v nemocniční péči vylučuje řízení vozidel a obsluhu strojů.

4.8 Nežádoucí účinky

Nejčastěji byly pozorované srdeční arytmie (většinou extrasystoly, zřídka supraventrikulární tachykardie, ventrikulární tachykardie nebo dokonce ventrikulární fibrilace, sinusová tachykardie), palpitace, dušnost, angina pectoris, nauzea, zvracení, bolesti hlavy, úzkost, neklid, třes prstů, pokles nebo výrazný vzestup krevního tlaku a vazokonstrikce.

Zřídka se může objevit ischemie myokardu.

Se zvyšováním dávky stoupá riziko arytmií (sinusová tachykardie, síňové a komorové ektopie) a nežádoucí vzestup levostranného enddiastolického komorového tlaku.

Občas byly pozorovány poruchy vedení, bradykardie, rozšíření QRS komplexu, hypertenze, azotémie a piloerekce.

Nízké dávky dopaminu mohou ojediněle vyvolat hypotenzi, kterou lze odstranit zvýšením rychlosti infuze. Během dopaminové infuze byla pozorována polyurie. Výdej moči musí být proto sledován.

Velmi vzácně může dopaminová infuze vyvolat kožní nekrózu a gangrénu. Toto riziko zvláště platí pro pacienty s poruchami akrální cirkulace a při podávání vyšších dávek (10 ug/kg t.hm./min. nebo vyšších). Paravenózní infuze může způsobit lokální nekrózu (viz také 4.4. Zvláštní upozornění). Proto má být infuze, pokud je to možné, podávána žilním katétrem.

Při vyšších dávkách (20 ug/kg t.hm./min. nebo vyšších) se může dopaminergní vazodilatace ve viscerálním nervovém systému a cévním řečišti změnit ve vazokonstrikci, a tím může nastat snížení průtoku krve ledvinami. Příčinou je stimulace alfareceptorů.

U pacientů s anamnézou arteriálního uzávěru (např. arterioskleróza, trombembolická nemoc, Raynaudova choroba, poranění chladem jako omrzliny, diabetická mikroangiopatie, Buergerova choroba) by měly být pečlivě sledovány jakékoli změny barvy nebo teploty kůže končetin. Jakákoli změna barvy nebo teploty kůže může být způsobena dalším zhoršením kožní cirkulace.

Pokud je u pacientů s dopaminovou léčbou pozorován disproporční vzestup diastolického tlaku (např. výrazný pokles amplitudy krevního tlaku) a tento účinek není žádoucí, má být rychlost infuze snížena a pečlivě sledovány další příznaky disproporční vazokonstrikce u pacienta.

U pacientů po chirurgickém zákroku na viscerálním nervovém systému nebo u pacientů s tendencí ke krvácení do gastrointestinálního traktu hrozí riziko krvácení způsobené změnami toku krve.

U pacientů s umělou ventilací byl pozorován vzestup hypoxémie, připisovaný zvýšené cirkulaci i v málo ventilovaných alveolárních oblastech (tvorba plicních „shuntů“).

4.9 Předávkování

Příznaky intoxikace:

Příznaky jsou podmíněny sympatomimetickými účinky dopaminu. Vedle agonistického účinku na betareceptory se s rostoucí dávkou projevuje vzrůstající stimulace alfareceptorů, jejíž vazonstrikční účinky mohou nakonec převážit. Možné účinky předávkování jsou: výrazný vzestup krevního tlaku, tachykardie, tachykardiální poruchy rytmu, vzestup end-diastolického tlaku v levé komoře spolu s následným plicním překrvením až edémem, záchvaty anginy pectoris (zvláště u pacientů se známým onemocněním koronárních cév), nespecifická bolest na hrudi, palpitace, nauzea, zvracení, pocit chladu na končetinách a cyanóza.

Léčba intoxikace:

Příznaky předávkování mohou být ovlivněny snížením dávky nebo krátkodobým přerušením infuze, protože délka účinku dopaminu je krátká. Pokud tato opatření nejsou dostatečná, lze v těžkých případech zvážit podání krátkodobě působících alfablokátorů (fentolamin), betablokátorů nebo nitroglycerinu.

5. Farmakologické vlastnosti

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina:

sympatomimetikum (C01CA04)

Dopamin je biogenní amin, který patří do skupiny katecholaminů. Vzniká dekarboxylací 3,4-dihydroxyphenylalaninu (Dopa), který je tvořen hydroxylací tyrosinu. Dopamin je základní látka pro vznik hormonů noradrenalinu a adrenalinu. Působí jako neurotransmitér v CNS.

V dávkách 1-2 ug/kg t.hm./min. rozšiřuje dopamin mesenterické a ledvinové cévní řečiště. Tento účinek je dán stimulací dopaminergních receptorů. Následkem toho vzrůstá průtok krve ledvinami a diuréza látek obvykle eliminovaných ledvinami. Výrazné kardiální účinky (např. vzestup srdečního rytmu) se při tomto dávkování obvykle neprojevují.

V dávkách 2-10 ug/kg t.hm./min. se objevuje navíc stimulace betareceptorů se zvýšením srdečního výdeje. Celková periferní resistence se nemění nebo klesá.

V dávkách větších než 10 ug/kg t.hm./min. se přidávají účinky plynoucí ze stimulace alfareceptorů. Periferní vazokonstrikce spolu se současným vzestupem srdečního výdeje způsobuje růst krevního tlaku.

Při dávkách vyšších než 20 ug/kg t.hm./min. se může projevit pokles průtoku krve ledvinami, protože vazokonstrikce způsobená stimulací alfareceptorů může převládnout nad stimulací dopaminergních receptorů.

Na rozdíl od jiných katecholaminů dopamin již v nízkých dávkách vyvolává vzrůst krevní cirkulace v renálních a splanchnických cévách bez podstatných účinků na srdeční rytmus a krevní tlak. Cirkulace krve ve svalech a kůži je snížena.

Vzrůst výdeje moči způsobený dopaminem není obvykle spojen se sníženou osmolaritou moči.

Pacienti, u nichž fyziologické hodnoty nejsou ještě podstatně patologicky změněny (např. tvorba moči, srdeční funkce a krevní tlak), odpovídají lépe na léčbu přípravkem Dopamin Admeda.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Biologický poločas dopaminu je 1-5 minut. Distribuční objem je přibližně 0,9 l/kg. Dopamin je ze 75% metabolizován na inaktivní metabolity (homovanilová kyselina). Zbývajících 25% je přeměněno na noradrenalin a dále metabolizováno. Metabolizace probíhá v játrech, ledvinách a plasmě. 85 % látky je vyloučeno močí v podobě kyseliny homovanilové a jejích metabolitů a také jako metabolity noradrenalinu během 24 hodin. Eliminační poločas je přibližně 5-10 minut.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku

Ve studiích akutní a subakutní toxicity byla prokázána výrazně nižší toxicita u dopaminu než u ostatních katecholaminů.

d) reprodukční toxicita: studie na zvířatech ukázaly jak sníženou, tak zvýšenou cirkulaci v děloze po podání dopaminu.

6. Farmaceutické údaje

6.1 Seznam pomocných látek

monohydrát cysteinium-chloridu, chlorid sodný, monohydrát kyseliny citronové, hydroxid sodný, voda na injekci

6.2 Inkompatibility

Dopamin je citlivý na alkálie, a proto nesmí být podáván s infuzními roztoky o pH vyšším než 7 jako je hydrouhličitan sodný.

Alteplasa a amfotericin B jsou v přítomnosti dopaminu nestabilní.

Fyzikální inkompatibility s dopaminem má: aciklovir, alteplasa, amikacin, amfotericin B, ampicilin, cephalotin, dakarbazin (pro obsah cysteinu), theofylin etylendiamin (Euphyllin), roztok teophylin-kalcium (Euphyllin calcium roztok), furosemid, gentamicin, heparin, soli železa, nitroprussid, benzylpenicilin (penicilin G), tobramycin.

6.3 Doba použitelnosti

Dopamin Admeda 50 a Dopamin Admeda 200: 3 roky.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávat při teplotě do 25^ºC.

Dopamin neobsahuje konzervační látky, proto je ampule určena pouze pro jednorázové použití.

Dopamin Admeda musí být připravován k použití vždy za optimálních hygienických (aseptických) podmínek. Chemická a fyzikální stabilita po naředění * 5 % glukózou byla prokázána po dobu 14 dní při teplotě 2-8 °C nebo po dobu 24 hodin při teplotě do 25 °C, po naředění 0,9% roztokem NaCl po dobu 24 hodin při teplotě do 25 °C a po naředění roztokem Ringer-laktát po dobu 6 hodin při teplotě do 25 °C.

Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po naředění před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně by tato doba neměla být delší než 24 hodin při 2 až 8°C, pokud ředění neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.

* Poměr mísení: 1 ampule ve 250 nebo 500 ml infuzního roztoku.

6.5 Druh obalu a velikost balení

Dopamin Admeda 50: ampule z bezbarvého skla, krabička

Dopamin Admeda 200: ampule z bezbarvého skla, krabička

Velikost balení: Dopamin Admeda 50: 5 x 5 ml

Dopamin Admeda 200: 5 x 10 ml

6.6 Návod k použití přípravku, zacházení s ním

Způsob podání: pouze intravenózní podání

Dopamin Admeda 50 a Dopamin Admeda 200 se mohou podávat až po naředění vhodnými infuzními roztoky.

Doporučené infuzní roztoky: 0,9% roztok chloridu sodného, 5,0% roztok glukózy, roztok Ringer-laktát.

Roztoky pro infuzi se mají připravit bezprostředně před podáním. Použít se mohou jen čiré roztoky, které se po přidání přípravku Dopamin Admeda nezbarvily. Roztoky připravené k infuzi s přípravkem Dopamin Admeda jsou stabilní po dobu 24 hodin s výjimkou směsi s Ringer-laktátem, která je stabilní max. 6 hodin (viz. oddíl 6.4 Uchovávání).

Ihned po otevření ampule je možné ucítit na chvilku zápach síry. Kvalita přípravku tím není ovlivněna.

Lehce žluté zabarvení neovlivňuje kvalitu přípravku. Pokud je obsah ampule zabarven růžově, hnědě nebo je vyvločkován, musí být zničen.

7. Držitel rozhodnutí o registraci

Admeda Arzneimittel GmbH

Trift 4

23863 Nienwohld , Německo

www.admeda.de

8. Registrační číslo

Dopamin Admeda 50 : 78/209/74-A/C

Dopamin Admeda 200: 78/209/74-B/C

9. Datum registrace/ DATUM pRODLOUŽENÍ REGISTRACE

18.1.1977 / 3.6. 2009

10. Datum revize textu

3.6. 2009