Dolocodon 10 Mg
Sp. zn. sukls145800/2014, sukls145852/2014, sukls145855/2014, sukls145856/2014
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Dolocodon 5 mg
tablety s prodlouženým uvolňováním Dolocodon 10 mg
tablety s prodlouženým uvolňováním Dolocodon 20 mg
tablety s prodlouženým uvolňováním Dolocodon 40 mg
tablety s prodlouženým uvolňováním
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Dolocodon 5 mg: Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje oxycodoni hydrochloridum 5 mg, což odpovídá oxycodonum 4,5 mg.
Dolocodon 10 mg: Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje oxycodoni hydrochloridum 10 mg, což odpovídá oxycodonum 9,0 mg.
Dolocodon 20 mg: Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje oxycodoni hydrochloridum 20 mg, což odpovídá oxycodonum 17,9 mg.
Dolocodon 40 mg: Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje oxycodoni hydrochloridum 40 mg, což odpovídá oxycodonum 36 mg.
Pomocné látky se známým účinkem:
Dolocodon 5 mg: Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje maximálně 15 mg sacharosy. Dolocodon 10 mg: Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje maximálně 30 mg sacharosy. Dolocodon 20 mg: Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje maximálně 12 mg sacharosy. Dolocodon 40 mg: Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje maximálně 24 mg sacharosy.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tableta s prodlouženým uvolňováním.
Dolocodon 5 mg: Bílé až téměř bílé kulaté bikonvexní potahované tablety.
Dolocodon 10 mg: Růžové podlouhlé bikonvexní potahované tablety s půlicí rýhou na obou stranách.
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.
Dolocodon 20 mg: Bílé až téměř bílé podlouhlé bikonvexní potahované tablety s půlicí rýhou na obou stranách.
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.
Dolocodon 40 mg: Růžové podlouhlé bikonvexní potahované tablety s půlicí rýhou na obou stranách.
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.
KLINICKÉ ÚDAJE
4.
4.1 Terapeutické indikace
Silné bolesti, které lze odpovídajícím způsobem zvládat pouze pomocí opioidních analgetik.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování závisí na intenzitě bolesti a pacientově individuální vnímavosti k léčbě. Platí následující obecná dávkovací doporučení:
Dávkování
Dospělí a dospívající (od 12 let věku)
Titrace a úprava dávky
Obecně platí, že počáteční dávka u pacientů, kteří doposud nebyli vystaveni působení opioidů, je 10 mg oxykodon-hydrochloridu podávaných ve 12hodinových intervalech. Pro některé pacienty může být přínosná zahajovací dávka 5 mg, aby se minimalizoval výskyt nežádoucích účinků.
U pacientů, kteří již jsou opioidy léčeni, může být léčba zahájena vyššími dávkami, přičemž se vezme v potaz jejich zkušenost s předchozí léčbou opioidy.
Podle kontrolovaných klinických studií odpovídá 10 až 13 mg oxykodon-hydrochloridu přibližně 20 mg morfin-sulfátu, v obou případech ve formě s prodlouženým uvolňováním.
V důsledku individuálních rozdílů v citlivosti vůči různým opioidům se doporučuje, aby pacienti po konverzi z jiných opioidů začínali léčbu přípravkem Dolocodon s dávkou, která odpovídá 50-75 % vypočtené dávky.
Někteří pacienti užívající přípravek Dolocodon podle pevného schématu potřebují analgetika s rychlým uvolňováním jako záchrannou medikaci ke zvládání průlomové bolesti.
Přípravek Dolocodon není určen k léčbě akutní bolesti a/nebo průlomové bolesti. Jedna dávka záchranné medikace má dosahovat 1/6 ekvianalgetické denní dávky přípravku Dolocodon. Použití záchranné medikace více než dvakrát denně ukazuje na to, že je potřeba dávku přípravku Dolocodon zvýšit. Dokud se nedosáhne ustáleného podávání dvakrát denně, nesmí se dávka upravovat více než jednou za 1 až 2 dny.
Po zvýšení dávky z 10 mg na 20 mg užívaných každých 12 hodin je nutno úpravu dávky provádět postupně po přibližně jedné třetině denní dávky. Cílem je individuální dávkování pro daného pacienta, které při podávání dvakrát denně umožňuje odpovídající analgezii s tolerovatelnými nežádoucími účinky a s co nejnižší záchrannou medikací po celou dobu léčby.
Rovnoměrné podávání (stejná dávka ráno a večer) podle pevného schématu (každých 12 hodin) je vhodné pro většinu pacientů. Pro některé pacienty může být výhodné nerovnoměrné rozdělení dávek. Obecně platí, že je nutné volit nejnižší účinnou analgetickou dávku. Pro léčbu nemaligní bolesti obecně postačuje denní dávka 40 mg; nicméně mohou být nezbytné i dávky vyšší. Pacienti s onkologickou bolestí mohou vyžadovat dávky 80 až 120 mg, které lze v individuálních případech zvýšit až na 400 mg. Pokud jsou potřeba ještě vyšší dávky, dávka musí být stanovena individuálně tak, aby byla vyvážena účinnost, tolerance a riziko nežádoucích účinků.
Použití u bolesti způsobené nemaligním onemocněním
Opioidy nejsou léčbou první volby pro chronickou nemaligní bolest, ani nejsou doporučovány k monoterapeutickému užití. Mezi typy chronické bolesti, které by mohly být zmírněny silnými opioidy, patří bolest při chronické osteoartróze a poškození meziobratlové ploténky. Tato potřeba pokračující léčby u nemaligní bolesti má být hodnocena v pravidelných intervalech.
Způsob podání Perorální podání.
Přípravek Dolocodon je nutné užívat dvakrát denně podle pevného schématu v určených dávkách.
Tablety s prodlouženým uvolňováním mohou být užívány s jídlem nebo bez ohledu na jídlo a s dostatečným množstvím tekutin. Přípravek Dolocodon je nutno celý spolknout, bez žvýkání.
Pro dávky, které nelze podávat tímto léčivým přípravkem, jsou k dispozici jiné síly a jiné léčivé přípravky. Během užívání přípravku Dolocodon nemají být užívány alkoholické nápoje.
Délka podávání
Přípravek Dolocodon se nesmí užívat déle než je nezbytné. Pokud je vzhledem k typu a závažnosti onemocnění nezbytná dlouhodobá léčba, je nutné pečlivé a pravidelné sledování, aby bylo možno určit, zda a do jaké míry je nutné v léčbě pokračovat. Pokud není léčba opioidy již indikována, lze doporučit postupné snižování denní dávky, aby se zabránilo vzniku abstinenčních příznaků.
Děti do 12 let věku
Podávání přípravku Dolocodon se nedoporučuje u dětí do 12 let věku.
Starší pacienti
Kontrolované farmakokinetické studie u starších pacientů (od 65 let věku) prokázaly, že v porovnání s mladšími dospělými je clearence oxykodonu jenom lehce snížena. Žádné neočekávané nežádoucí účinky nebyly v závislosti na věku pozorovány, proto je vhodné zachovat dávkování a dávkovací intervaly jako u ostatních dospělých.
Dospělí s mírnou až středně těžkou poruchou funkce ledvin a s mírnou poruchou funkce jater Koncentrace v plazmě u této skupiny pacientů může být zvýšena. Proto počáteční dávkování vyžaduje opatrný přístup. Pacienti mají začít s dávkou 5 mg oxykodonu ve 12hodinových intervalech, nebo 2,5 mg oxykodonu v 6hodinových intervalech, která má být postupně zvyšována do ústupu bolesti, jak bylo popsáno výše.
Zvláštní skupiny pacientů
Rizikovým pacientům, například pacientům s poruchou funkce ledvin nebo jater, pacientům s nízkou tělesnou hmotností nebo pacientům s pomalým metabolismem léčivých přípravků, kterým dosud nebyly opioidy podávány, je zpočátku třeba podávat polovinu doporučené dávky. Nejnižší doporučená dávka, tj. 10 mg, nemusí být proto jako zahajovací dávka vhodná. Titraci dávky je nutno provést v souladu s individuálním klinickým stavem.
4.3 Kontraindikace
• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
• Těžký útlum dechu s hypoxií a/nebo hyperkapnií.
• Těžká chronická obstrukční plicní nemoc.
• Cor pulmonale.
• Těžké bronchiální astma.
• Paralytický ileus, chronická zácpa.
• Těhotenství (viz bod 4.6).
• Kojení (viz bod 4.6).
• Náhlá příhoda břišní, zpomalené vyprazdňování žaludku.
• Současné podávání inhibitorů monoaminooxidázy nebo 2 týdny po jejich vysazení.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Přípravek Dolocodon nebyl hodnocen u dětí a dospívajících do 12 let věku. Bezpečnost a účinnost tablet nebyla prokázána a použití u dětí do 12 let věku se tudíž nedoporučuje.
Opatrnosti je třeba u starších nebo oslabených pacientů, u pacientů se závažným poškozením plic, se závažnou poruchou funkce jater nebo ledvin, myxedémem, hypotyreózou, Addisonovou chorobou (nedostatečnost kůry nadledvin), intoxikační psychózou (např. alkoholovou), hypertrofií prostaty, alkoholismem, známou závislostí na opioidech, deliriem tremens, pankreatitidou, chorobami žlučových cest, žlučníkovou nebo ledvinovou kolikou, se zánětlivým onemocněním střev, stavy se zvýšeným nitrolebním tlakem, poruchami regulace oběhu (hypotenze, hypovolemie), epilepsií nebo sklonem k záchvatům a u pacientů užívajících inhibitory MAO.
Současné užívání alkoholu a přípravku Dolocodonu může zvýšit nežádoucí účinky přípravku, je třeba se vyvarovat jejich souběžnému užití.
U pacientů, kteří předtím neužívali opioidy, nesmí být použita dávka 80 mg oxykodonu a více. Tato dávka může u těchto pacientů způsobit fatální dechový útlum.
U vhodných pacientů trpících chronickou nemaligní bolestí mají být opioidy užívány v rámci komplexního léčebného programu zahrnujícího další léčivé přípravky a terapeutické metody. Při hodnocení pacienta s chronickou nemaligní bolestí je zásadní anamnéza závislosti a předchozího zneužívání látky.
Pokud hrozí paralytický ileus nebo se objeví během užívání, podávání oxykodonu musí být okamžitě přerušeno.
Pacienti s těžkou poruchou funkce jater musí být pečlivě sledováni.
V případě zneužívání přípravku parenterální žilní injekcí mohou vést pomocné látky v tabletě k nekróze místní tkáně, granulomům plic nebo k jiným závažným, potenciálně smrtelným příhodám. K tomu, aby nebylo narušeno postupné uvolňování léčiva z tablety, se tablety s prodlouženým uvolňování nesmí žvýkat ani drtit. Podávání rozžvýkaných nebo rozdrcených tablet vede k rychlému uvolnění a vstřebání potenciálně smrtelné dávky oxykodonu (viz bod 4.9).
Útlum dechu
Útlum dechu je nejvýznamnějším rizikem léčby opioidy a nejpravděpodobněji se vyskytne u starších nebo oslabených pacientů. Tlumivý účinek oxykodonu na dech může vést ke zvýšení koncentrace oxidu uhličitého v krvi, a tedy v mozkomíšním moku. U predisponovaných pacientů mohou opioidy navodit silný pokles krevního tlaku.
Zranění v oblasti hlavy, zvýšený nitrolební tlak
Útlum dechu způsobený opioidy, spoj ený s retencí CO2 a sekundárně zvýšeným tlakem mozkomíšního moku, může být značně zesílen při zranění v oblasti hlavy, výskytu intrakraniálních lézí nebo již přítomného zvýšení nitrolebního tlaku. Neurologické známky dalšího vzrůstu tlaku se nemusí u pacientů se zraněním v oblasti hlavy projevit.
Tolerance
Dlouhodobé používání přípravku Dolocodon může vést ke vzniku tolerance, což má za následek používání vyšších dávek k dosažení požadovaného analgetického účinku. Existuje zkřížená tolerance s jinými opioidy. Chronické užívání přípravku Dolocodon může způsobit tělesnou závislost. Při náhlém vysazení léčby se mohou objevit abstinenční příznaky. Pokud již léčba oxykodonem není potřebná, lze doporučit postupné snižování denní dávky, aby se zabránilo vzniku abstinenčních příznaků. Abstinenční příznaky mohou zahrnovat zívání, mydriázu, tvorbu slz, rinoreu, tremor, hyperhidrózu, úzkost, agitovanost, křeče a insomnii. Velmi vzácně, zejména při vysokých dávkách, se může vyskytnout hyperalgezie nereagující na další zvýšení dávky oxykodonu. Může vzniknout potřeba snížit dávky oxykodonu nebo změnit léčbu na jiný opioid.
Závislost
Oxykodon má podobný profil závislosti jako jiní silní agonisté opioidů. Oxykodon mohou vyhledávat a zneužívat lidé s latentními nebo manifestními poruchami závislosti. U opioidních analgetik, včetně oxykodonu, je potenciál pro vznik psychické závislosti. Pacientům se zneužíváním alkoholu a léků v anamnéze musí být tento léčivý přípravek předepisován se zvláštní obezřetností.
Chirurgické zákroky
Podávání tablet s prodlouženým uvolňováním přípravku Dolocodon se nedoporučuje před operací nebo během prvních 12-24 hodin po operaci.
Zvláštní opatrnosti je zapotřebí při podávání oxykodonu pacientům podstupujícím chirurgický zákrok na střevech, protože stejně jako ostatní opiody ovlivňuje střevní motilitu. Opioidy se smějí podávat po operaci pouze poté, co došlo k obnovení funkce střev.
Stejně jako u ostatních opioidů pacienti podstupující další bolest tišící zákrok (např. operace, blokáda plexu) nemají před operačním zákrokem užívat oxykodon. Pokud je indikována další léčba oxykodonem, dávka musí být přizpůsobena novým pooperačním požadavkům.
Dopingový test
Sportovci si musí být vědomi, že tento léčivý přípravek může způsobit pozitivní reakci na dopingový test.
Pomocné látky
Tento léčivý přípravek obsahuje sacharosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktosy, malabsorpcí glukosy a galaktosy nebo sacharaso-izomaltasovou deficiencí, tento přípravek nemají užívat.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
• Látky tlumící centrální nervovou soustavu (např. sedativa, hypnotika, fenothiaziny, neuroleptika, anestetika, antidepresiva, myorelaxancia, antihistaminika, antiemetika) a ostatní opioidy nebo alkohol mohou zesilovat nežádoucí účinky oxykodonu, zejména respirační depresi.
• Alkohol může zesilovat farmakodynamické účinky přípravku Dolocodon; je třeba se vyvarovat jejich souběžnému užívání.
• Anticholinergika (např. neuroleptika, antihistaminika, antiemetika, antiparkinsonika) mohou zesilovat anticholinergní nežádoucí účinky oxykodonu (jako je zácpa, sucho v ústech nebo poruchy močení).
• Cimetidin může inhibovat metabolismus oxykodonu.
• Klinicky relevantní změny mezinárodního normalizovaného poměru (INR) v obou směrech byly pozorovány u jedinců při společném užívání přípravku Dolocodon a kumarinových antikoagulantů. Nejsou k dispozici žádné studie hodnotící účinek oxykodonu na metabolismus jiných léčiv katalyzovaný CYP.
• Je známo, že inhibitory MAO interagují s narkotickými analgetiky, přičemž navozují excitaci nebo útlum CNS s hypertenzní nebo hypotenzní krizí (viz bod 4.4). Oxykodon proto má být používán s opatrností u pacientů užívajících inhibitory MAO nebo u těch, kteří užívali inhibitory MAO v průběhu posledních dvou týdnů (viz bod 4.4).
• Oxykodon je primárně metabolizován přes CYP3A4 a částečně přes CYP2D6. Aktivita těchto metabolických drah může být inhibována nebo indukována souběžným podáním různých léčiv nebo potravinových doplňků.
Inhibitory CYP3A4 jako makrolidová antibiotika (např. klarithromycin, erythromycin a telithromycin), azolová antimykotika (např. ketokonazol, vorikonazol, itrakonazol a posakonazol), inhibitory proteáz (např. boceprevir, ritonavir, indinavir, nelfinavir a sachinavir), cimetidin a grapefruitová šťáva mohou způsobit snížení clearance oxykodonu, což může vést ke zvýšení koncentrací oxykodonu v plazmě. Dávku oxykodonu proto může být třeba vhodně upravit.
Některé konkrétní příklady jsou uvedeny níže:
• Itrakonazol, silný inhibitor CYP3A4, podávaný v dávce 200 mg perorálně po dobu pěti dnů zvýšil AUC perorálního oxykodonu. V průměru byla AUC přibližně 2,4krát vyšší (v rozmezí 1,5-3,4).
• Vorikonazol, inhibitor CYP3A4, podávaný v dávce 200 mg dvakrát denně po dobu čtyř dnů (400 mg podáno v prvních dvou dávkách) zvýšil AUC perorálního oxykodonu. V průměru byla AUC přibližně 3,6krát vyšší (v rozmezí 2,7-5,6).
• Telithromycin, inhibitor CYP3A4, podávaný v dávce 800 mg perorálně po dobu čtyř dnů zvýšil AUC perorálního oxykodonu. V průměru byla AUC přibližně 1,8krát vyšší (v rozmezí 1,3-2,3).
• Grapefruitový džus, inhibitor CYP3A4, podávaný v dávce 200 ml třikrát denně po dobu pěti dnů zvýšil AUC perorálního oxykodonu. V průměru byla AUC přibližně 1,7krát vyšší (v rozmezí 1,1-
2,1).
Induktory CYP3A4, jako je rifampicin, karbamazepin, fenytoin a třezalka tečkovaná mohou indukovat metabolismus oxykodonu a způsobit zvýšenou clearance oxykodonu vedoucí ke snížení plazmatických koncentrací oxykodonu. Může být třeba dávku oxykodonu vhodně upravit.
Některé konkrétní příklady jsou uvedeny níže:
• Třezalka tečkovaná, induktor CYP3A4, podávaná v dávce 300 mg třikrát denně po dobu patnácti dní snížila AUC perorálního oxykodonu. V průměru byla AUC přibližně o 50 % nižší (v rozmezí 37-57%).
• Rifampicin, induktor CYP3A4, podávaný v dávce 600 mg jednou denně po dobu sedmi dnů snížil AUC perorálního oxykodonu. V průměru byla AUC přibližně o 86 % nižší.
Léky, které inhibují aktivitu CYP2D6, např. paroxetin a chinidin, mohou způsobit sníženou clearance oxykodonu, která by mohla vést ke zvýšení plazmatických koncentrací oxykodonu.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Použití tohoto léčivého přípravku je třeba se vyhnout v maximální možné míře u těhotných nebo kojících žen.
Přípravek Dolocodon se v těhotenství nesmí užívat (viz bod 4.3).
O používání oxykodonu u těhotných žen nejsou k dispozici odpovídající údaje. Kojence narozené matkám, kterým byly podány opioidy v posledních 3 až 4 týdnech před porodem, je třeba monitorovat vzhledem k riziku respirační deprese. Oxykodon prostupuje placentou. Dlouhodobé používání oxykodonu během těhotenství může u novorozence vést k abstinenčním příznakům. Používání oxykodonu během porodu může způsobit útlum dechu plodu.
Kojení
Přípravek Dolocodon se během kojení nesmí užívat (viz bod 4.3).
Oxykodon přechází do mateřského mléka. Poměr koncentrace v mléku/plazmě byl 3,4:1.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Oxykodon může snížit bdělost a schopnost reagovat do takové míry, že schopnost řídit a obsluhovat stroje je ovlivněna nebo zcela zaniká. Při ustálené léčbě není obecný zákaz řízení vozidel nezbytný. Ošetřující lékař musí vyhodnotit situaci individuálně.
4.8 Nežádoucí účinky
Nežádoucí účinky jsou typické pro agonisty opioidních receptorů. Může se objevit tolerance a závislost (viz „Tolerance a závislost“ níže). Obstipaci je možno předcházet vhodnými laxativy. Při výskytu obtěžující nauzey a zvracení může být oxykodon kombinován s antiemetiky.
Oxykodon může způsobit útlum dechu, miózu, bronchiální spasmy a spasmy hladkých svalů a může potlačit kašlací reflex.
Nežádoucí účinky, které jsou považovány za přinejmenším související s léčbou, jsou uvedeny dále podle tříd orgánových systémů a absolutní četnosti.
Nežádoucí účinky jsou popsány v každé skupině četnosti podle klesající závažnosti.
V následující tabulce jsou shrnuty nežádoucí účinky oxykodonu rozdělené do skupin podle terminologie MedDRA s uvedením frekvence výskytu: velmi časté (>1/10); časté (>1/100 až <1/10); méně časté (>1/1 000 až <1/100); vzácné (>1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit):
|
Třídy orgánových systémů podle MedDRA |
Frekvence |
Nežádoucí účinek |
|
Infekce a infestace |
Vzácné |
herpes simplex |
|
Poruchy krve a lymfatického systému |
Vzácné |
lymfadenopatie |
|
Poruchy imunitního systému |
méně časté |
hypersenzitivita |
|
není známo |
anafylaktické reakce | |
|
Endokrinní poruchy |
méně časté |
syndrom nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu |
|
Poruchy metabolismu a výživy |
časté |
snížená chuť k jídlu, ztráta chuti k jídlu |
|
méně časté |
dehydratace | |
|
vzácné |
zvýšená chuť k jídlu | |
|
Psychiatrické poruchy |
časté |
různé psychologické nežádoucí účinky, včetně změn nálady (např. úzkost, deprese), změn aktivity (převážně suprese někdy doprovázená letargií, příležitostně nárůstem nervozity a insomnie) a změn kognitivních schopností (abnormální myšlenky, stav zmatenosti) |
|
méně časté |
změny vnímání, jako je depersonalizace, halucinace, snížené libido, agitovanost, afektivní labilita, euforická nálada, léková závislost (viz bod 4.4) | |
|
není známo |
agrese | |
|
Poruchy nervového systému |
velmi časté |
somnolence, závratě, bolest hlavy |
|
časté |
tremor | |
|
méně časté |
amnézie, křeče, hypertonie, hypotonie, hypestezie, abnormální koordinace, mimovolní svalové kontrakce, poruchy řeči, synkopa, parestezie, disgeuzie, migréna | |
|
není známo |
hyperalgesie | |
|
Poruchy oka |
méně časté |
poruchy zraku, mióza, poruchy slzení |
|
Poruchy ucha a labyrintu |
méně časté |
hyperakuze, vertigo |
|
Srdeční poruchy |
méně časté |
palpitace (v souvislosti s abstinenčním syndromem), supraventrikulární tachykardie |
|
Cévní poruchy |
méně časté |
vazodilatace |
|
vzácné | ||
|
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy |
časté |
dyspnoe, bronchospasmus |
|
méně časté |
respirační deprese, zvýšený výskyt kašle, faryngitida, rinitida, změny hlasu | |
|
Gastrointestinální poruchy |
velmi časté | |
|
časté |
sucho v ústech, bolest břicha, průjem, dyspepsie | |
|
méně časté |
dysfagie, vředy v ústech, gingivitida, stomatitida, flatulence, eruktace, ileus | |
|
vzácné |
krvácení z dásní, meléna, zbarvení a poškození zubů | |
|
není známo |
zubní kaz | |
|
Poruchy jater a žlučových cest |
méně časté |
zvýšení hladin jaterních enzymů |
|
není známo |
cholestáza, žlučníková kolika | |
|
Poruchy kůže a podkožní tkáně |
velmi časté |
pruritus |
|
časté |
kožní erupce včetně vyrážky, ve vzácných případech zvýšená fotosenzitivita, v ojedinělých případech exfoliativní dermatitida, hyperhidróza | |
|
méně časté |
suchá kůže | |
|
vzácné |
urtikarie | |
|
Poruchy ledvin a močových cest |
časté |
nutkání k močení |
|
méně časté |
retence moči | |
|
vzácné |
hematurie | |
|
Poruchy reprodukčního systému a prsu |
méně časté |
erektilní dysfunkce |
|
není známo |
amenorea | |
|
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace |
časté |
astenické stavy |
|
méně časté |
třesavka; bolest (např. bolest na hrudi), edém, periferní edém, fyzická závislost, abstinenční příznaky, malátnost, léková tolerance, žízeň | |
|
vzácné |
změny tělesné hmotnosti (zvýšení nebo snížení), celulitida | |
|
Poranění, otravy a procedurální komplikace |
méně časté |
poranění v důsledku úrazu |
Může se rozvinout tolerance a závislost.
Tolerance a závislost:
Při dlouhodobém užívání se může vyvinout u pacientů tolerance na lék s požadováním postupného zvyšování dávky potlačující bolest. Dlouhodobé užívání tablet přípravku Dolocodon může vést k fyzické závislosti a při náhlém vysazení léčby se může objevit abstinenční syndrom. Pokud pacient nevyžaduje další léčbu oxykodonem, je vhodné snižovat dávku postupně, aby se předešlo abstinenčnímu syndromu. Opioidní abstinence nebo abstinenční syndrom je charakterizován těmito příznaky (nebo některým z nich): neklid, slzení, rýma, zívání, pocení, třesavka, bolesti svalů a mydriáza. Mohou se rozvinout další příznaky zahrnující: podrážděnost, úzkost, bolest zad, bolest kloubů, slabost, křeče v břiše, insomnie, nauzea, anorexie, zvracení, průjem nebo zvýšení krevního tlaku, zrychlené dýchání, zvýšená tepová frekvence.
Rozvoj psychické závislosti na opioidních analgetikách u správně léčených pacientů s bolestí byl hlášen vzácně. Nicméně nejsou dostupná data prokazující incidenci psychické závislosti u pacientů s chronickou bolestí.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10
Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování Příznaky předávkování:
Mióza, útlum dechu, somnolence, snížení tonu kosterního svalstva a pokles krevního tlaku. V závažných případech se může vyskytnout oběhové selhání, stupor, kóma, bradykardie a nekardiogenní plicní edém; zneužití vysokých dávek silných opioidů, jako je oxykodon, může být smrtelné.
Léčba předávkování:
Hlavní pozornost je třeba věnovat zajištění průchodnosti dýchacích cest a zavedení asistované nebo řízené ventilace.
V případě předávkování může být indikováno intravenózní podání opioidního antagonisty (např. 0,4 až 2 mg naloxonu intravenózně). Podání jednotlivých dávek musí být opakováno v závislosti na klinické situaci v intervalech 2 až 3 minut. Možná je intravenózní infúze 2 mg naloxonu v 500 ml izotonického fyziologického roztoku nebo 5% roztoku dextrózy (což odpovídá 0,004 mg naloxonu/ml pro dospělé a 0,01 mg/kg tělesné hmotnosti u dětí). Rychlost infuze musí být upravena podle předchozí bolusové injekce a odpovědi pacienta. Infuze nenahrazuje intenzivní dohled nad klinickým stavem pacienta. Intramuskulární podání naloxonu je alternativou v případě, že intravenózní přístup není možný. Účinek naloxonu trvá relativně krátce, pacient proto musí být pečlivě monitorován, dokud není obnoveno spontánní dýchání.
Naloxon nesmí být podán při absenci klinicky signifikantního útlumu dýchání nebo při oběhovém selhání po předávkování oxykodonem. Naloxon má být s opatrností podán osobě s fyzickou závislostí na oxykodonu nebo u níž je podezření na tuto závislost. V takových případech přerušení nebo kompletní zvrat efektu opioidů může přivodit bolest a akutní abstinenční syndrom.
Je možno zvážit výplach žaludku. Zvažte podání aktivního uhlí (50 g u dospělých, 10 až 15 g u dětí), jestliže došlo k požití velkého množství do jedné hodiny za předpokladu, že lze ochránit dýchací cesty. Lze rozumně předpokládat, že pozdní podání aktivního uhlí může být u přípravků s prodlouženým uvolňováním přínosné; nejsou pro to však žádné důkazy.
K urychlení průchodu střevem může být vhodné laxativum (např. roztok založený na PEG).
V případě potřeby je nutno při léčbě doprovodného oběhového šoku aplikovat podpůrná opatření (umělá respirace, podávání kyslíku, podávání vazopresorických látek a infuzní terapie). Při srdeční zástavě nebo srdečních arytmiích může být indikována masáž srdce nebo defibrilace. V případě potřeby může být rovněž indikována asistovaná ventilace, stejně jako udržování rovnováhy vody a elektrolytů.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Přírodní opiové alkaloidy ATC kód: N02A A05
Oxykodon vykazuje afinitu k opioidním receptorům k, p, a S v mozku a míše. Na těchto receptorech působí jako opioidní agonista bez antagonistického účinku. Terapeutický účinek je hlavně analgetický a sedativní.
V porovnání s rychle uvolňovaným oxykodonem, podávaným samostatně nebo v kombinaci s jinými látkami, poskytují tablety s prodlouženým uvolňováním úlevu od bolesti po výrazně delší dobu bez zvýšeného výskytu nežádoucích účinků.
Účinnost oxykodonu byla prokázána u nádorové bolesti, pooperační bolesti a závažných nemaligních bolestí, např. u diabetické neuropatie, postherpetické neuralgie, při silné bolesti zad a osteoartróze. U poslední uvedené indikace léčba trvala až 18 měsíců a prokázala účinnost u mnoha pacientů, u kterých léčba NSAID nezajistila adekvátní úlevu. Tři placebem kontrolované studie potvrdily účinnost oxykodonu u neuropatické bolesti. Zajištění analgetického efektu při neměnném dávkování bylo prokázáno u pacientů s nemaligní chronickou bolestí až po dobu 3 let.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce:
Relativní biologická dostupnost přípravku Dolocodon je srovnatelná s relativní biologickou dostupností oxykodonu s rychlým uvolňováním, přičemž maximálních plazmatických koncentrací se dosáhne přibližně za 4-5 hodin po požití tablet s prodlouženým uvolňováním v porovnání s 1 až 1,5 hodinou u tablet s rychlým uvolňováním. Maximální plazmatické koncentrace a kolísání koncentrací oxykodonu je u forem s prodlouženým a s rychlým uvolňováním srovnatelné, pokud se podávají ve stejné denní dávce v intervalech 12, respektive 6 hodin.
Jídlo bohaté na tuky požité před užitím tablet neovlivňuje maximální koncentraci ani rozsah absorpce oxykodonu.
Tablety se nesmějí drtit ani žvýkat, protože to vede k rychlému uvolnění oxykodonu v důsledku narušení vlastností zajišťujících prodloužené uvolňování.
Distribuce:
Absolutní biologická dostupnost oxykodonu je přibližně dvoutřetinová v porovnání s parenterálním podáním. V rovnovážném stavu dosahuje distribuční objem oxykodonu 2,6 l/kg; vazba na plazmatické proteiny 38 až 45 %; eliminační poločas 4 až 6 hodin a plazmatická clearance až 0,8 l/min. Eliminační poločas oxykodonu u tablet s prodlouženým uvolňováním je 4 až 5 hodin, přičemž rovnovážných hodnot se dosáhne průměrně za 1 den.
Biotransformace:
Oxykodon je metabolizován ve střevech a v játrech prostřednictvím systému cytochromu P450 na noroxykodon a oxymorfon a na několik glukuronidových konjugátů. In vitro studie naznačují, že cimetidin v terapeutických dávkách pravděpodobně nemá významný vliv na tvorbu noroxykodonu. Chinidin u lidí snižuje tvorbu oxymorfonu, přičemž farmakodynamické vlastnosti oxykodonu zůstávají do značné míry neovlivněny. Příspěvek metabolitů k celkovému farmakodynamickému účinku není relevantní.
Eliminace:
Oxykodon a jeho metabolity se vylučují močí a stolicí. Oxykodon prostupuje placentou a nachází se i v mateřském mléku.
Starší pacienti
U starších pacientů je AUC o 15 % vyšší v porovnání s mladými pacienty.
Pohlaví
Koncentrace oxykodonu v plazmě je u žen v průměru až o 25 % vyšší než u mužů, při srovnatelné tělesné hmotnosti. Důvod tohoto rozdílu není znám.
Pacienti s poruchou funkce ledvin
Předběžná data ze studie u pacientů s mírnou až středně závažnou renální dysfunkcí prokázala maximální plazmatickou koncentraci oxykodonu o 50 % vyšší, u noroxykodonu o 20 % vyšší a hodnoty AUC pro oxykodon, noroxykodon a oxymorfon přibližně o 60 %, 60 % a 40 % vyšší než u běžných pacientů. T‘A pro eliminaci oxykodonu je vyšší pouze o 1 hodinu.
Pacienti s mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater
Pacienti s mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater vykazují maximální plazmatickou koncentraci oxykodonu a noroxykodonu přibližně o 50% a 20% vyšší než běžná populace. Hodnoty AUC byly přibližně o 95 % a 75 % vyšší. Maximální plazmatická koncentrace a AUC u oxymorfonu byly o 15 až 50 % nižší. T/ pro eliminaci oxykodonu se zvýšil o 2,3 hodiny.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Není k dispozici dostatek údajů o reprodukční toxicitě oxykodonu a nejsou k dispozici žádné údaje o účincích na plodnost a o postnatálních účincích po intrauterinní expozici. Oxykodon nezpůsobil malformace u potkanů a králíků v dávkách, které byly 1,5 až 2,5krát vyšší než dávka pro člověka 160 mg/den, vyjádřeno v mg/kg.
Dlouhodobé studie karcinogenity nebyly provedeny.
Oxykodon nepůsobil mutagenně u následujících testů: Ames Salmonella a E. coli test s a bez metabolických aktivací v dávkách do 5 000 pg, test chromozomální aberace lidských lymfocytů (bez i s metabolickou aktivací po 48 hodinové expozici) v dávkách do 1 500 pg /ml, a v mikronukleárním testu na kostní dřeni myší in vivo (plazmatické hladiny do 48 pg/ml). Mutagenita byla prokázána na testech aberace lidských chromozomů při současné metabolické aktivaci (při hladině vyšší nebo rovné 1 250 pg/ml) při 24hodinové expozici, ale ne při 48hodinové expozici a u testu na myším lymfomu v dávkách 50 pg/ml nebo vyšších s metabolickou aktivací a v dávkách 400 pg/ml nebo vyšších bez metabolické aktivace.
Výsledky těchto testů naznačují, že riziko genotoxicity u lidí může být považováno za nízké.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Pelety:
Zrněný cukr (sacharosa, kukuřičný škrob)
Hypromelosa 2910/6 Mastek
Potahová vrstva pelety:
Ethylcelulosa
Hyprolosa
Propylenglykol
Konečná směs:
Sodná sůl karmelosy Mikrokrystalická celulosa Magnesium-stearát Koloidní bezvodý oxid křemičitý
Potahová vrstva tablety:
Dolocodon 5 mg
Potahová soustava opadry II Bílá: Polyvinylalkohol, Mastek, Oxid titaničitý (E171), Makrogol 3350 Dolocodon 10 mg
Potahová soustava opadry II Bílá: Polyvinylalkohol, Mastek, Oxid titaničitý (E171), Makrogol 3350 Potahová soustava opadry II Červená: Polyvinylalkohol, Mastek, Makrogol 3350, Červený oxid železitý (E172)
Dolocodon 20 mg
Potahová soustava opadry II Bílá: Polyvinylalkohol, Mastek, Oxid titaničitý (E171), Makrogol 3350 Dolocodon 40 mg
Potahová soustava opadry II Bílá: Polyvinylalkohol, Mastek, Oxid titaničitý (E171), Makrogol 3350 Potahová soustava opadry II Červená: Polyvinylalkohol, Mastek, Makrogol 3350, Červený oxid železitý (E172)
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se
6.3 Doba použitelnosti
2 roky
HDPE lahvičky: přípravek může být užíván 4 týdny po prvním otevření, pokud je uchováván v dobře uzavřeném vnitřním obalu.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Blistr: Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.
HDPE lahvička: Uchovávejte v dobře uzavřené lahvičce, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.
6.5 Druh obalu a obsah balení
PVC/PE/PVDC-Al blistr zabezpečený proti dětem, skládající se z bílé neprůhledné laminované fólie PVC/PE/PVDC a hliníkové fólie.
HDPE lahvičky s dětským bezpečnostním PE šroubovacím uzávěrem.
Velikosti balení:
10, 20, 28, 30, 56, 60, 90, 98, 112 a 120 tablet s prodlouženým uvolňováním.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Zentiva, k. s., U Kabelovny 130, 102 37, Praha 10, Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
Dolocodon 5 mg: 65/673/10-C Dolocodon 10 mg: 65/674/10-C Dolocodon 20 mg: 65/675/10-C Dolocodon 40 mg: 65/676/10-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 25.8.2010
Datum posledního prodloužení registrace: 22.6.2016
10. DATUM REVIZE TEXTU
24.8.2016
12/12