Dexamed

sp.zn.: sukls26986/2012 a sp.zn.: sukls42737/2014

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

DEXAMED Injekční roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna ampulka se 2 ml injekčního roztoku obsahuje dexamethasoni dihydrogenophosphas 8 mg (ve formě dexamethasoni natrii phosphas), což odpovídá 6,65 mg dexamethasonum.

Pomocné látky se známým účinkem: methylparaben (1,8 mg/ml), propylparaben (0,2 mg/ml), benzylalkohol (20,9 mg/ml)

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Injekční roztok

Čirý bezbarvý až slabě nažloutlý roztok

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

DEXAMED je určen pro všechny formy celkové i místní injekční terapie glukokortikoidy i pro akutní případy, kdy i.v. podání glukokortikoidů může být život zachraňujícím výkonem.

Alergická onemocnění

Bronchiální astma, včetně status astmaticus, polékové alergické reakce, potransfúzní reakce, sérová nemoc, edém laryngu, anafylaktická reakce, kontaktní a jiné dermatitidy, alergické rinitidy

GIT

Crohnova choroba, ulcerózní kolitis Infekce (s odpovídající chemoterapií)

Miliární tbc, endotoxický šok, postižení seróz u tbc, tbc meningitidy Šokové stavy

DEXAMED je používán pro adjuvantní léčení šokových stavů, jako je závažný hemoragický šok, traumatický a septický šok. Jedná se o doplňkovou léčbu a musí být proto provázena komplexní terapií šoku jako doplněním objemu cirkulující krve, úpravou elektrolytové rovnováhy, podáváním kyslíku, chirurgickou intervencí, případným podáváním antibiotik nebo infuzní terapií katecholaminy.

Mozkový edém

Jak poúrazový, tak i spojený s expanzním procesem. Také k pooperační prevenci i u pacientů se sekundárně zvýšeným intrakraniálním tlakem, případně jako paliativní léčba inoperabilních mozkových tumorů.

Ostatní indikace

Aspirační pneumonie spolu s antibiotiky, revmatoidní artritida, kolagenózy, nefrotický syndrom, lymfatická leukémie a další indikace pro glukokortikoidní léčbu perorální, kde však perorální podávání není možné.

Lokální aplikace je vhodná jako krátkodobá i doplňující terapie pro intraartikulární podání a pro podání do měkkých tkání.

Adjuvantní krátkodobá terapie při akutním onemocnění nebo akutní exacerbaci: revmatoidní artritida, osteoartróza se zánětlivou složkou, syndrom karpálního tunelu, synovitida, iritované artrózy, bursitidy, urátové artritidy, epikondylitidy, fibrositidy, tendovaginitidy.

Přímo do léze může být podán při onemocnění kůže, jako jsou cystické akne vulgaris, lokalizovaný lichen simplex a keloidy.

Přípravek lze použít k provedení intravenózního dexamethasonového testu.

Přípravek může být podáván dospělým, mladistvým i dětem.

4.2 Dávkování a způsob podání Dávkování

Pozor: dávky jsou vyjádřeny v mg dexamethason-dihydrogenfosfátu. 4 mg dexamethason-dihydrogenfosfátu odpovídají přibližně 3,33 mg dexamethasonu.

Dávkování glukokortikoidů obvykle závisí na odpovědi pacienta a závažnosti jeho stavu. Za určitých okolností, jakými jsou změny klinické prognózy nebo ve stresu, může být nutné zvýšené dávkování.

Obvyklé dávkování u dospělých: Dávkování musí být individuálně upraveno. Pro minimalizaci nežádoucích účinků je třeba použít nejnižší možnou dávku. Obvyklá parenterální dávka představuje 1/3-1/2 perorální dávky a podává se každých 12 hodin. Obvyklá úvodní dávka při parenterálním podání je 0,5 mg-20 mg (0,125 ml-5 ml) na den. Úvodní dávkování by mělo být udrženo, popřípadě zvýšeno tak, aby byla dosažena uspokojivá odpověď. Pokud získáme požadovanou odpověď, dávka by měla být pomalu, postupně a v pravidelných intervalech snižována, až k dosažení nejnižší ještě účinné dávky. Chronické dávkování by nemělo překročit ekvivalent 0,5 mg dexamethasonu za den (= 0,6 mg dexamethason-dihydrogenfosfátu, 0,15 ml injekčního roztoku). Pokud po delším než několikadenním podávání má být léčba přerušena, je třeba snižovat dávku postupně.

Edém mozku spojený s primárním mozkovým nádorem nebo metastázou, předoperační příprava pacientů se zvýšeným intrakraniálním tlakem v souvislosti s mozkovým tumorem: Podává se 10 mg i.v., a dále 4 mg každých 6 hodin až do vymizení příznaků. Odpověď se obvykle dostaví do 12-24 hodin, pak může být dávkování během 2-4 dnů sníženo, až nakonec po 5-7 dnech přerušeno.

Vysoké dávky jsou doporučovány pro zahájení krátkodobé úvodní terapie život ohrožujícího mozkového edému. Dávky jsou postupně sníženy, eventuálně redukovány na nulu během 7-10 dnů (viz tabulka). Pokud je nutná udržovací léčba, mohou být injekce nahrazeny tabletami.

Podpůrná vysokodávková terapie u život ohrožujícího otoku mozku (nikoli vasogenního) Dospělí

Úvodní dávka	50 mg i.v.
Den 1	8 mg i.v. každé 2 hodiny
Den 2	8 mg i.v. každé 2 hodiny
Den 3	8 mg i.v. každé 2 hodiny
Den 4	4 mg i.v. každé 2 hodiny
Den 5-8	4 mg i.v. každé 4 hodiny
Dále	denní snížení o 4 mg

Děti (hmotnost 35 kg a více)

Úvodní dávka	25 mg i.v.
Den 1	4 mg i.v. každé 2 hodiny
Den 2	4 mg i.v. každé 2 hodiny
Den 3	4 mg i.v. každé 2 hodiny
Den 4	4 mg i.v. každé 4 hodiny
Den 5-8	4 mg i.v. každých 6 hodin
Poté	denní snížení o 2 mg

Děti (hmotnost méně než 35 kg)

Úvodní dávka	20 mg i.v.
Den 1	4 mg i.v. každé 3 hodiny
Den 2	4 mg i.v. každé 4 hodiny
Den 3	4 mg i.v. každé 4 hodiny
Den 4	4 mg i.v. každých 6 hodin
Den 5-8	2 mg i.v. každých 6 hodin
Poté	denní snížení o 1 mg

Intrasynoviální injekce, injekce do rány a do měkkých tkání

Užívá se pouze pokud je postižen 1 nebo 2 klouby. Doporučené dávky jsou v následující tabulce:

Místo injekce	Dexamethason-dihydrogenfosfát
Velké klouby	2-4 mg (0,5-1 ml)
Malé klouby	0,8-1 mg (0,2-0,25 ml)
Burzy	2-3 mg (0,5-0,75 ml)
Šlachové pochvy	0,4-1 mg (0,1-0,25 ml)

Místo injekce	Dexamethason-dihydrogenfosfát
Infiltrace měkkých tkání	2-6 mg (0,5-1,5 ml)
Ganglia	1-2 mg (0,25-0,5 ml)
V závislosti na odpovědi pacienta by měla být inje	cce podávána každých 3-5 dní až každé 2-3 týdny.

Děti

Aby se minimalizovalo potlačení osy hypotalamus - hypofýza - nadledvina, má být užití omezeno na jednu dávku obden. Je-li to možné, toto schéma by mělo být používáno i u dospělých.

Starší pacienti

Léčba, zvláště pokud je dlouhodobá, musí být plánována tak, abychom se vyhnuli závažnějším následkům charakteristickým pro vyšší věk. Jde zvláště o osteoporózu, diabetes mellitus, hypokalémii, hypertenzi, náchylnost k infekcím a atrofii kůže. Tyto pacienty je třeba pečlivě sledovat.

Způsob podání

Přípravek je určen k intravenóznímu, intramuskulárnímu, intraartikulárnímu a intrabursálnímu podání. Při podávání formou infuze lze přípravek naředit pouze roztokem chloridu sodného nebo glukózy (viz bod 6.6).

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Systémové infekce, ledaže by byla použita zároveň odpovídající antibiotická (protiinfekční) terapie.

Lokální podání je kontraindikováno u bakteriémie, systémových plísňových infekcí, nestabilních kloubů, infekce v místě injekce (např. septická artritida způsobená gonoreou nebo tbc).

Nesmí se podávat nedonošeným dětem a novorozencům.

Pokud použití glukokortikoidů může být život zachraňující, na kontraindikace se obvykle nebere zřetel.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Pokud se použije co nejnižší účinná dávka během co možná nejkratšího období, podávaná v jedné ranní dávce (nebo pouze každý druhý den), je výskyt nežádoucích účinků minimální.

Pacienta je třeba pravidelně sledovat a upravovat jeho dávku vzhledem k základnímu onemocnění.

Při dlouhodobém podávání se vyvine atrofie kůry nadledvin. Ta může přetrvávat i roky po přerušení léčby. Vysazení kortikosteroidů u dlouhodobé terapie musí probíhat postupně, abychom předešli akutnímu selhání nadledvin. V závislosti na dávce a trvání léčby by mělo být dávkování během týdnů nebo měsíců snižováno. Jakékoliv interkurentní onemocnění, chirurgický zákrok nebo trauma vyžaduje dočasné zvýšení dávky. Pokud dlouhodobá terapie končí, může být nutné dočasné znovuzavedení kortikoidů.

Je vhodné, aby pacienti u sebe měli kartu informující o léčbě kortikoidy (STC, steroid treatment card). V ní mají být uvedeny jasné a podrobné informace o předepsaném léku, dávkování, trvání léčby, o lékaři, který lék předepsal a o nutných opatřeních pro snížení rizika.

Zánětlivá odpověď a imunitní reakce jsou potlačené, je zvýšena vnímavost a závažnost infekcí. Klinické projevy infekce (jako např. tbc, septikémie) mohou být latentní a mohou dosáhnout pokročilého stavu dříve, než jsou diagnostikovány. Pokud je to nutné, měla by glukokortikoidovou terapii doprovázet vhodná antibiotická terapie.

Zvláštní pozornost se má věnovat planým neštovicím. Toto obvykle vzácné onemocnění může být pro imunosuprimované pacienty fatální. Pacienty nebo rodiče dětí, kteří nemají v anamnéze plané neštovice, je třeba upozornit, aby se vyhnuli kontaktu s osobami s planými neštovicemi nebo s herpetickou infekcí. Pokud k tomuto kontaktu dojde, musí být pacientovi věnována zvýšená pozornost. Neimunní pacienty, kteří jsou nebo byli v předchozích 3 měsících léčeni kortikoidy, je nutno pasivně imunizovat varicelovým imunoglobulinem, který musí být podán do 10 dnů od expozice. V případě potvrzené diagnózy planých neštovic je třeba speciální péče a urgentní léčba. Léčba kortikosteroidy by neměla být přerušena a může být nutné dávky zvýšit.

Osoby s narušenou imunitou nesmí dostávat živé vakcíny. Jejich odpověď na ostatní vakcíny může být snížena.

Zvláštní péče a časté sledování pacientů je nutné u následujících stavů:

• osteoporóza (u žen po menopauze je vždy částečné riziko)

• současné nebo v anamnéze přítomné závažné afektivní poruchy, zvl. steroidní psychózy

• glaukom nebo jeho výskyt v rodině

• renální insuficience

• peptický vřed

• parazitární infekce, zvláště amébové

• hypertenze nebo městnavé srdeční selhání

• diabetes mellitus nebo jeho výskyt v rodině

• jaterní selhání

• epilepsie

• migréna

• nedokončený růst (delší podávání může urychlit uzavírání epifyzárních chrupavek)

• při lokálním podání: osteonekrotické změny, disekující artritida, atrofická tkáň

U dětí mohou kortikosteroidy způsobit v závislosti na dávce růstovou retardaci, která může být ireverzibilní. Růst dětí u dlouhodobé terapie by měl být pečlivě monitorován.

U starších pacientů mohou být běžné nežádoucí účinky systémové kortikosteroidní terapie spojeny se závažnějšími následky, zvláště v souvislosti s osteoporózou, hypokalémií, hypertenzí, diabetem, kožní atrofií a náchylností k infekcím. Tyto pacienty je nutno pečlivě sledovat.

Při injekční léčbě zánětů šlach a šlachových pochev je třeba věnovat zvýšenou pozornost správnému vpichu do prostoru mezi šlachu a pochvu, protože byly zaznamenány ruptury šlachy.

I po podání glukokortikoidů se může objevit alergická reakce (zvláště u pacientů, u nichž se v minulosti vyskytla alergie nebo závažná anafylaktická reakce). Ta zahrnuje otok glottis, bronchospasmus a urtiku. Pokud se objeví anafylaktická reakce, je třeba okamžitě podat pomalou i.v. injekci 0,1-0,5 ml roztoku adrenalinu v poměru 1:1000 (0,1-0,5 mg adrenalinu v závislosti na tělesné hmotnosti), i.v. aminofylin v případě bronchospasmu a zajistit umělé dýchání.

Pomocné látky

Methylparaben a propylparaben mohou způsobit alergické reakce (pravděpodobně zpožděné) a výjimečně bronchospasmus (zúžení průdušek).

Benzylalkohol může způsobit toxické a anafylaktické reakce u kojenců a dětí do 3 let.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Metabolismus kortikosteroidů zvyšuje aminoglutethimid, karbamazepin, efedrin, fenobarbital, fenylbutazon, fenytoin, primidon, rifabutin a rifampicin, čímž může být jejich terapeutický účinek snížen. Kortikosteroidy antagonizují žádoucí účinky antihypertenziv, diuretik a hypoglykemizujících látek (včetně inzulínu).

Hypokalemický účinek acetazolamidu, karbenoxolonu, diuretik Henleovy kličky a thiazidových diuretik je kortikosteroidy zvýšen.

Současná terapie kortikosteroidy může zvýšit účinnost kumarinových antikoagulancií. Abychom se vyhnuli krvácení, je nutné monitorovat INR a protrombinový čas.

Kortikosteroidy zvyšují ledvinnou clearance salicylátů. Proto při přerušení terapie kortikoidy může dojít k intoxikaci salicyláty.

Pacienty léčené nesteroidními protizánětlivými léky je třeba důkladně sledovat, protože může stoupat incidence a/nebo závažnost gastrointestinálních ulcerací.

Podávání živých virových vakcín včetně neštovic je kontraindikováno u jedinců užívajících imunosupresivní dávky kortikosteroidů. Pokud jsou pacientům užívajícím imunosupresivní dávky kortikosteroidů podávány inaktivované virové nebo bakteriální vakcíny, nemusí být dosaženo odpovědi protilátek v séru (viz též bod 4.4).

4.6 Fertilita, těhotenství a laktace

Těhotenství

V testech na zvířatech bylo zaznamenáno narušení normálního průběhu březosti, intrauterinní růstová retardace a malé zvýšení rizika rozštěpu patra.

Pokud je nutné přípravek u těhotných žen s normálním průběhem gravidity podat, je třeba ženy pravidelně sledovat. Zvlášť bedlivé sledování je nutné u žen s preeklampsií a retencí tekutin.

U novorozenců se může objevit hypokortikalismus.

Kojení

Malé množství kortikosteroidů je vylučováno do mateřského mléka. Děti kojících matek užívajících kortikoidy musí být pozorně sledovány, aby se zabránilo syndromu adrenální suprese. Matky užívající vyšší dávky glukokortikoidů nesmí kojit.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Není známa.

4.8 Nežádoucí účinky

Frekvence výskytu očekávaných nežádoucích účinků zahrnujících potlačení osy hypotalamus - hypofýza -nadledvina odpovídá dávce, síle přípravku, dávkování a délce léčby (viz též bod 4.4).

Endokrinní poruchy

Potlačení osy hypothalamus - hypofýza - nadledvina, potlačení růstu v dětství a dospívání, nepravidelná menstruace a amenorea, Cushingoidní obličej, hirsutismus, předčasné uzavření epifyzárních štěrbin, přírůstek tělesné hmotnosti, zhoršení glukózové tolerance, zvýšení nároku na antidiabetickou léčbu, zvýšení chuti k jídlu, negativní vápníková a dusíková bilance

Poruchy imunitního systému

Zvýšení incidence závažných infekcí s potlačením jejich klinických příznaků, objevení se latentní tbc a oportunních infekcí, snížená odpověď na očkování a kožní testy (viz též bod 4.4)

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Osteoporóza, zlomeniny dlouhých kostí a obratlů, avaskulární osteonekróza, ruptura šlachy a proximální myopatie

Poruchy metabolismu a výživy

Zadržování sodíku, vody, vzestup krevního tlaku, hypokalemická alkalóza a ztráty draslíku Psychiatrické poruchy

Zhoršení schizofrenie, deprese, nespavost, psychická závislost, po přerušení léčby u dětí vzestup intrakraniálního tlaku s otokem papily (pseudotumor cerebri), zhoršení epilepsie, psychické poruchy pohybující se v rozmezí euforie až psychotické manifestace

Poruchy oka

Zvýšení nitroočního tlaku, edém papily, ztenčení rohovky nebo skléry, zadní subkapsulární katarakta, zhoršení očních virových a plísňových infekcí

Gastrointestinální poruchy

Dyspepsie, peptický vřed (s perforací a krvácením), akutní pankreatitida, kandidóza, břišní distenze, vomitus

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Akné, modřiny, zhoršení hojení, atrofie kůže, strie, teleangiektázie

Poruchy krve a lymfatického systému Leukocytóza, tromboembolie

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Hypersenzitivita včetně anafylaxe. Lokální nežádoucí reakce zahrnují zrudnutí místa vpichu, bezbolestné odbourávání kostí kloubu (podobné Charcotově artropatii), zvláště při opakovaném nitrokloubním podání. Lokální injekce může vyvolat i systémové reakce.

Příznaky a symptomy při přerušení se mohou objevit po dlouhodobé léčbě, při nezvýšení chronické dávky a interkurentních onemocněních. Příliš rychlá redukce dávky kortikosteroidu může způsobit akutní adrenální insuficienci, pokles krevního tlaku a smrt. Také se mohou objevit bolesti kloubů, konjunktivitida, horečka, myalgie, bolestivé a svědivé kožní uzlíky, rinitida a pokles tělesné hmotnosti.

4.9 Předávkování

Vzhledem k širokým možnostem terapeutických dávek v závislosti na indikaci a odpovědi pacienta je definice předávkování obtížná. U předávkování se očekává, že nežádoucí účinky budou závažné a silnější. Léčba je symptomatická a podpůrná.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: hormon, glukokortikoid, ATC skupina: H02AB02

Dexamethason je syntetický glukokortikoid s protizánětlivým účinkem (přibližně 7krát účinnější než prednisolon). Stejně jako ostatní glukokortikoidy má též antialergické, antipyretické a imunosupresivní účinky.

Účinkuje na HPA specifických receptorech plazmatických membrán. Difunduje buněčnou membránou do ostatních tkání a pokračuje v komplementaci se specifickými cytoplazmatickými receptory, vstupuje do buněčného jádra a stimuluje syntézu proteinů. Nezpůsobuje téměř žádné zadržování vody ani solí, takže se může použít u pacientů se srdečním selháním nebo hypertenzí. Protože má dlouhý biologický poločas (36-54 hodin), je vhodný pro použití u stavů, kde je nutné dlouhodobé podávání.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Kortikoidy jsou velmi dobře vstřebávány z gastrointestinálního traktu. Po podání je dexamethason-dihydrogenfosfát sodný rychle hydrolyzován na dexamethason. Zaznamenaný plazmatický poločas u dospělých je 190 minut. Po intravenózním podání dochází k rychlému nástupu účinku, který trvá ve srovnání s intramuskulárním podáním kratší dobu. Po intramuskulárním podání nastupuje účinek o něco pomaleji, ale trvá déle. Z toho důvodu je intravenózní podání volbou při zahajovacím dávkování u život ohrožujících stavů. Udržovací léčbu je vhodnější podávat intramuskulární cestou.

Kortikosteroidy jsou rychle distribuovány do všech tkání těla, prostupují placentou a vylučují se v malém množství do mateřského mléka. V krevním oběhu se z velké části vážou na proteiny krevní plazmy, většinou na globulin (vysoká afinita, nízká kapacita) a menší měrou na albumin (nízká afinita, vysoká kapacita). Vazba na proteiny krevní plazmy závisí na dávce, při velmi vysokých dávkách je většina látky nenavázána. U hypoalbuminémie se podíl volného dexamethasonu zvyšuje.

Metabolismus probíhá hlavně v játrech, ale též v ledvinách, exkrece je hlavně močí ve formě nekonjugovaných steroidů. Poškozené funkce ledvin významně neovlivňují eliminaci dexamethasonu, zatímco poškozené jaterní funkce prodlužují eliminační poločas při závažném poškození.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neuvádí se.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1 Seznam pomocných látek

Dodekahydrát hydrogenfosforečnanu sodného, methylparaben, propylparaben, benzylalkohol, chlorid sodný, dihydrát dinatrium-edetátu, dihydrát citronanu sodného, hydroxid sodný (k úpravě pH), voda na injekci.

6.2 Inkompatibility

Nej sou známy.

6.3 Doba použitelnosti

3 roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30°C. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem. Chraňte před chladem a mrazem.

6.5 Druh obalu a velikost balení

Ampulka z hnědého skla, PVC zásobník uzavřený PE fólií, krabička

Velikost balení 10 x 2 ml, 100 x 2 ml.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Pro ředění použít pouze chlorid sodný nebo glukózu.

Připravený infuzní roztok musí být spotřebován do 24 hodin.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

MEDOCHEMIE Ltd., 1-10 Constantinoupoleos Street, 3011 Limassol, Kypr

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

56/624/97-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

30.7.1997 / 30.4.2014

10. DATUM REVIZE TEXTU

30.4.2014

9/9