Capsion
sp.zn. sukls170276/2015
SOUHRN ÚDAJU O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
CAPSION
50-3 700 MBq, tvrdá tobolka
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
131
Jedna tobolka obsahuje jako léčivou látku jodid-( I) sodný s aktivitou od 50 do 3 700 MBq k datu kalibrace.
Jod-(131I) se vyrábí štěpením uranu-(235U) a bombardováním stabilního telluru neutrony v jaderném reaktoru. Jod-(131I) má poločas přeměny 8,04 dnů. Přeměňuje se emisí záření gama s energií 365 keV (81,2 %), 637 keV (7,3 %) a 284 keV (6,1 %) a zářením beta s maximální energií 606 keV na stabilní xenon-( 31Xe).
Pomocná látka se známým účinkem:
Jedna tobolka obsahuje 110 mg sodíku.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tvrdá tobolka.
Tvrdá želatinová tobolka s oranžovým tělem a zeleným víčkem.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1. Terapeutické indikace
Tento přípravek není určen k diagnostickým účelům.
Terapie štítné žlázy radioaktivním jodem je indikována při:
• léčbě Graves-Basedowovy choroby, toxické multinodulární strumě nebo samostatných uzlících;
• léčbě papilárního a folikulárního karcinomu štítné žlázy, včetně metastáz.
Terapie jodidem-( I) sodným se často kombinuje s chirurgickým zákrokem a s antithyroidálni léčbou.
4.2. Dávkování a způsob podání Dávkování
Podávaná aktivita je věcí klinické úvahy. Terapeutický účinek se očekává teprve po několika týdnech.
• Léčba hypertyreózy
Před radioterapií hypertyreózy jódem je třeba normalizovat štítnou žlázu, jak je to jen možné. Požadovaná dávka závisí na diagnóze, velikosti žlázy, vychytávání štítnou žlázou a jodové clearanci.
V současné době se předepisují dávky 200-800 MBq (bez ohledu na použitou metodu), může však být zapotřebí terapii opakovat. U přetrvávající hypertyreózy je indikováno opakování terapie po šesti měsících.
K výpočtu dávky lze použít tyto cílové orgánové dávky:
autonomní uzlík 300-400 Gy absorbovaných cílovým orgánem
toxická polynodózní struma 150-200 Gy absorbovaných cílovým orgánem
Graves-Basedowova choroba 200 Gy absorbovaných cílovým orgánem
U Graves-Basedowovy choroby s multifokální nebo rozšířenou autonomií jsou výše uvedené cílové orgánové dávky vztaženy k celkovému objemu štítné žlázy, při unifokální autonomii je určující pouze objem adenomu.
Podávanou aktivitu lze vypočítat podle následujícího vzorce:
cílová dávka (Gy) x cílový objem (ml)
|
A (MBq) = |
x K |
|
max. záchyt-(l3lI) (%) x efektivní T % (dny) | |
|
Legenda: | |
|
cílová dávka = |
cílová dávka absorbovaná celou štítnou žlázou nebo adenomem |
|
cílový objem = |
objem celé štítné žlázy (Graves-Basedowova choroba, multifokální nebo rozšířená autonomie) |
|
max. záchyt-(131I) = |
max. záchyt (131I) ve štítné žláze nebo uzlících v % podané aktivity zjištěné po podání testovací dávky |
|
efektivní T % = |
efektivní poločas (131I) ve štítné žláze |
|
K = |
24,67 |
Ke stanovení odpovídající cílové orgánové dávky (Gy) lze použít i jiné dozimetrické postupy, např. testy záchytu technecistanu-(99mTc) sodného ve štítné žláze.
Lze také použít fixní dávkovací protokoly.
• Odstranění štítné žlázy a léčba metastáz
Aktivity podávané k ablaci zbývající tkáně štítné žlázy po celkové nebo neúplné tyreoidektomii jsou v rozsahu 1 850 - 3 700 MBq. Závisí to na velikosti zbytků a vychytávání radioaktivního jodu. Při následující léčbě metastáz se podává aktivita v rozsahu 3 700 - 11 000 MBq.
Porucha funkce ledvin
Podávanou dávku je třeba pečlivě zvážit, aby nedošlo ke zvýšení radiační expozice.
Doporučujeme zvážit úpravu dávkování.
Pediatrická populace
Použití u dětí a dospívajících je třeba pečlivě zvažovat podle klinických potřeb a přínosu versus rizika u těchto pacientů.
Dávku podávanou dětem a dospívajícím je nutné stanovit individuálními dozimetrickými testy na základě velikosti štítné žlázy a vychytávání radioaktivního jódu (viz body 4.4 a 11).
Způsob podání Perorální podání.
Pokyny k přípravě pacienta viz bod 4.4.
Tobolka se užívá perorálně a nalačno. Je nutno ji spolknout vcelku a zapít větším množstvím tekutiny.
Doporučujeme, aby pacient rychle po užití vypil horký nápoj k usnadnění průchodu tobolky přes jícen a k jejímu snadnému rozpuštění v žaludku.
Před podáním dětem, zejména malým, se ujistěte, že dokáží celé tobolky spolknout.
4.3. Kontraindikace
• Těhotenství (viz bod 4.6).
• Kojení (viz bod 4.6).
• Nemocní s dysfagií, strikturou nebo stenózou jícnu, divertiklem jícnu, aktivní gastritidou, erozí žaludku a peptickým vředem.
• Nemocní s podezřením na sníženou motilitu žaludku (viz bod 4.4).
• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoliv pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Riziko reakcí z přecitlivělosti nebo anafylaktických reakcí:
Při reakci z přecitlivělosti je nutno podávání přípravku okamžitě přerušit a v případě nutnosti zahájit intravenózní léčbu. Je nutné předem připravit potřebné léčivé přípravky a nástroje (např. endotracheální rourku a ventilátor) pro nouzový případ akutního ošetření.
Dostatečný přínos pro pacienta
U každého pacienta musí být radiační expozice odůvodněna pravděpodobným přínosem.
Podaná dávka musí v každém případě být ta nejnižší, která ještě zajistí potřebné terapeutické účinky.
Porucha funkce ledvin
U těchto pacientů je třeba pečlivě zvážit poměr přínosu a rizika, protože může dojít ke zvýšené radiační expozici. Terapeutické podávání tobolek s 1311 u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (pokud je zapotřebí úprava dávky) vyžaduje zvláštní pozornost.
Pediatrická populace
Informace o použití v pediatrické populaci, viz bod 4.2.
Indikace léčby je nutné pečlivě zvažovat, vzhledem k tomu, že efektivní dávka na jeden MBq je vyšší než u dospělých (viz bod 11).
Při léčbě dětí a dospívajících lze v odůvodněných případech radiojódem léčit benigní onemocnění štítné žlázy, zejména recidivy po použití tyreostatik nebo při závažných nežádoucích účincích těchto léků.
Příprava pacienta
Před podáním radiojódu u karcinomu štítné žlázy je třeba zastavit substituční léčbu hypotyreózy, aby byla absorpce radiofarmaka dostatečná. Doporučené období je čtrnáct dnů (trijodtyronin), resp. čtyři až pět týdnů (tyroxin) předem. Léčbu obnovte dva dny po ošetření.
Analogicky je třeba 1 týden před léčbou hypertyreózy zastavit podávání karbimazolu a propylthiouracilu a tuto případně obnovit o několik dní později.
Strava s nízkým obsahem jódu podávaná před terapií zvýší vychytávání přípravku ve funkční tkáni štítné žlázy.
U mužů s rozsáhlým postižením je vhodné zvážit zamrazení semene (viz bod 4.6).
Kojící ženy musí kojení přerušit 6-8 týdnů před podáním radiojódu (viz bod 4.6).
U pacientů s podezřením na onemocnění gastrointestinálního traktu je nutno při podávání tobolky s 131I postupovat velmi opatrně. Tobolky je nutno polykat celé a zapít dostatečným množstvím tekutiny, aby prošly dobře do žaludku a horní části tenkého střeva. Doporučujeme současné podání antagonisty H2 antagonistů nebo inhibitorů protonové pumpy jako prevenci možné gastrointestinální reakce.
U pacientů s Gravesovou oftalmopatií je radioterapii jódem nutno doplnit kortikoidovou léčbou.
Pacientům doporučte zesílený pitný režim a co nejčastější močení k minimalizaci ozáření močového měchýře, zejména při podání vysokých dávek (např. radionuklidové terapie). Při potížích s močením je před podáním vysoké dávky třeba zavést cévku.
Po terapii:
Pacientům doporučte konzumaci sladkostí a nápojů s kyselinou citronovou ke stimulaci slinění. Tím se zmírní ozáření slinných žláz a předejde se sialadenitidě, která může být při podání vysoké dávky radiojódu komplikací.
Ke zmírnění expozice tlustého střeva může být u pacientů s méně než jednou stolicí denně vhodné podat projímadla (nikoli však přípravky na změkčení stolice, které nestimulují střeva).
Pacienta ve vhodných intervalech monitorujte.
Zamezte kontaktu s kojenci a těhotnými ženami, aby nedošlo k jejich expozici. Délku tohoto omezení upravte podle podané dávky a typu patologie.
Zvláštní upozornění:
Je pravděpodobné, že většina nemocných obdrží po podání tohoto přípravku vysokou radiační dávku (viz body 4.8 a 11).
Podání vysoké dávky radioaktivního jodu může způsobit znatelné nebezpečí pro okolí. V závislosti na množství podané aktivity se to může týkat bezprostředně rodiny nemocného, který je léčen, nebo i široké veřejnosti. Mají se dodržovat vhodná bezpečnostní opatření podle místních předpisů, týkající se aktivity, kterou pacient vylučuje, aby se zabránilo jakékoliv kontaminaci.
I přes široké používání radioaktivního jodu existuje u nemocných při léčbě benigních onemocnění štítné žlázy málo důkazů, týkajících se zvýšeného výskytu rakoviny, leukémie nebo mutací. Při léčení dětí a mladých lidí se musí brát v úvahu větší senzitivita tkáně dítěte a větší předpokládaná délka života těchto nemocných. Rovněž se musí zvážit riziko oproti jiným možným způsobům léčby. V jedné studii byl hlášen vyšší výskyt karcinomu močového měchýře u nemocných, kterým bylo léčeno maligní onemocnění štítné žlázy dávkou jodu-(131I) větší než 3 700 MBq. V jiné studii byl hlášen mírný vzestup leukémie u nemocných, kteří obdrželi velmi vysoké dávky. Souhrnná celková aktivita větší než 26 000 MBq není proto vhodná.
U nemocných s přecitlivělostí na želatinu, nebo její metabolity, se má dát při terapii radioaktivním jodem přednost roztoku jodidu-(131I) sodného.
Varování k pomocné látce:
Tento přípravek obsahuje 110 mg sodíku v jedné tobolce, což je nutné vzít v úvahu u pacientů na dietě s nízkým obsahem sodíku.
Opatření s ohledem na nebezpečí pro životní prostředí, viz bod 6.6.
4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Jsou známé mnohé interakce farmakologicky účinných látek s radioaktivním jodem. Mechanismy interakcí, které mohou ovlivňovat vazbu jodu na proteiny, jeho farmakokinetiku a jeho působení, jsou různé. Proto je nutné znát předešlou farmakoterapii a zjistit, zda je třeba před podáním jodidu-(131I) sodného některé léky vysadit.
Přerušte léčbu např. s těmito látkami:
|
Léčivé látky |
Doba vysazení před podáním jódu-(131I) |
|
Tyreostatika (např. karbimazol nebo jiné imidazolové deriváty jako propylthiouracil) a perchloráty |
1 týden před zahájením terapie, pokračovat lze několik dní po ní |
|
Salicyláty, steroidy, nitroprusid sodný, sulfobromoftalein sodný, antikoagulancia, antihistaminika, antiparazitika, peniciliny, sulfonamidy, tolbutamid, thiopental |
1 týden |
|
Fenylbutazon |
1-2 týdny |
|
Obsahující jodová expektorancia a vitamíny |
cca 2 týdny |
|
Hormony štítné žlázy |
trijodtyronin 2 týdny tyroxin 4-5 týdnů |
|
Amiodaron*, benzodiazepiny, lithium |
cca 4 týdny |
|
Obsahující jodové přípravky pro lokální použití |
1-9 měsíců |
|
Obsahující jodové kontrastní látky |
až 1 rok |
*Vzhledem k dlouhému poločasu amiodaronu může být záchyt jódu ve tkáni štítné žlázy snížen až několik měsíců.
4.6. Fertilita, těhotenství a kojení
Ženy ve fertilním věku
Pokud je plánováno podání radiofarmak ženě v plodném věku, je důležité stanovit, zda je nebo není těhotná. Každá žena, které vynechala perioda, má být považována za těhotnou, dokud se neprokáže opak. Pokud má žena podezření na těhotenství (došlo k vynechání menstruace, menstruace je velmi nepravidelná atd.) je třeba zvážit alternativní metody bez ionizujícího záření. Pacientkám, kterým byl jodid-(1311) sodný podán, je třeba doporučit, aby po dobu 6-12 měsíců od podání neotěhotněly.
Antikoncepce u mužů a žen
Ženám se doporučuje používat účinnou antikoncepci po dobu 6-12 měsíců.
Muži by preventivně neměli zplodit dítě po dobu 6 měsíců po léčbě radiojódem, než budou ozářené spermie nahrazeny.
-—131-
Jodid-( I) sodný je kontraindikován během těhotenství či pokud je nelze vyloučit. To proto, že dávka absorbovaná dělohou u této látky činí pravděpodobně 11-511 mGy a štítná žláza plodu během druhého a třetího trimestru jód intenzivně vstřebává (viz bod 4.3).
V případě jednoznačného karcinomu štítné žlázy zjištěného v těhotenství je proto terapii radiojódem nutno odložit až na dobu po ukončení těhotenství.
Kojení
Před podáním radiofarmak kojící matce zvažte odložení léčby do doby, než matka přestane kojit a pečlivě volte nejvhodnější radiofarmakum s ohledem na vylučování do mateřského mléka. Je-li podání přípravku nezbytné, je nutné na neurčito přerušit kojení a vznikající mléko odsávat a likvidovat.- musí být přerušeno na 6-8 týdnů před podáním radiojódu, aby se hladina jodidu sodného, která při kojení stoupá, vrátila k normálu. Kojení nelze obnovit ani po ukončení radioterapie. Lze však bezpečně kojit příští dítě.
Zamezte úzkému kontaktu s kojenci. Délku tohoto omezení upravte podle podané dávky a typu patologie.
Fertilita
U žen i mužů léčených vysokou terapeutickou dávku jódového izotopu hrozí přechodné narušení funkce gonád (viz bod 4.4.).
4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Studie hodnotící účinky na schopnost řídit a používat stroje nebyly provedeny.
4.8. Nežádoucí účinky
Četnost hlášených nežádoucích účinků je odvozena z údajů nalezených v lékařské literatuře. Bezpečnostní profil jodidu-(1311) sodného značně závisí na použité dávce, a ta zase na typu léčby (tj. léčba benigního nebo maligního onemocnění). Navíc bezpečnostní profil závisí na podané kumulativní dávce a intervalu mezi podáním.
V následující tabulce jsou uvedeny nežádoucí účinky rozdělené do tříd orgánových systémů a dle frekvence výskytu.
Četnosti jsou definovány takto:
Velmi časté (>1/10)
Časté (>1/100 až <1/10)
Méně časté (>1/1000 až <1/100)
Vzácné (>1/10 000 až <1/1000)
Velmi vzácné (<1/10 000)
Není známo (z dostupných údajů nelze určit)
|
Třída orgánových Systémů dle MedDRA |
Nežádoucí účinek - preferovaný termín |
Četnost |
|
Novotvary benigní, maligní a blíže neurčené (zahrnující cysty a polypy) |
Maligní nádorové onemocnění žaludku |
Není známo |
|
Maligní nádorové onemocnění močového měchýře | ||
|
Leukemie | ||
|
Maligní nádorové onemocnění prsu | ||
|
Indukce nádorového onemocnění | ||
|
Poruchy krve a lymfatického systému |
Leukocytóza |
Časté |
|
Selhání kostní dřeně |
Není známo | |
|
Trombocytopenie | ||
|
Erytrocytopenie | ||
|
Poruchy imunitního systému |
Přecitlivělost |
Není známo |
|
Endokrinní poruchy |
Hypotyreóza |
Velmi časté |
|
Zánět štítné žlázy | ||
|
Graves-Basedowova choroba |
Časté | |
|
Endokrinní oftalmopatie | ||
|
Hypoparatyreóza |
Méně časté | |
|
Hypertyreóza |
Není známo | |
|
Tyreotoxická krize | ||
|
Poruchy nervového systému |
Edém mozku |
Není známo |
|
Poruchy oka |
Suché oko |
Velmi časté |
|
Získaná dakryostenóza | ||
|
Onemocnění slzného aparátu | ||
|
Poruchy oka |
Méně časté | |
|
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy |
Plicní fibróza |
Není známo |
|
Respirační tíseň | ||
|
Tracheální stenóza | ||
|
Tracheitida | ||
|
Gastrointestinální poruchy |
Zvětšení slinné žlázy |
Velmi časté |
|
Bolest slinné žlázy | ||
|
Sialoadenitida | ||
|
Gastrointestinální porucha | ||
|
Ageuzie, dysgeuzie | ||
|
Suchá ústa | ||
|
Ztráta zubu |
Není známo | |
|
Poruchy reprodukčního systému a prsu |
Mužská neplodnost, ženská neplodnost, azoospermie, porucha menstruace, ovariální selhání |
Není známo |
|
Vrozené, familiární a genetické vady |
Dědičná porucha |
Není známo |
|
Vrozená hypotyreóza | ||
|
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace |
Lokální edém |
Není známo |
|
Pocit nepohody | ||
|
Bolest | ||
|
Únava |
Časné následky
Po podáni jodidu-( I) sodného byl hlášen vyskyt některých nežádoucích ucinku, napr. nevolnosti, zvracení a nespecifikované alergie. Nevolnost a zvracení jsou častější po perorálním podání, zejména po terapeutických dávkách, a v případě zvracení je nutno počítat s rizikem kontaminace.
Po podání jodidu-( I) sodného byly hlášeny některé případy alergických reakcí (do Evropského systému hlášení nežádoucích účinků a vad léčivých přípravků). Tyto reakce s největší pravděpodobností souvisí s přecitlivělostí na želatinu v tobolkách nebo její metabolity.
Terapeutická dávka jodidu-( I) sodného může dočasně zhoršit stávající hypertyreozu. I může při léčbě toxické polynodózní strumy vyvolat Graves-Basedowovu chorobu nebo oftalmopatii s původem ve štítné žláze (výskyt 1-5 %). Tento vedlejší účinek byl hlášen v ojedinělém případě diferencovaného karcinomu štítné žlázy.
Vysoká hladina radioaktivity může vést ke gastrointestinálním poruchám, obvykle během prvních hodin nebo dní po podání. Jejich výskyt může činit až 67 %, symptomatickou léčbou však lze vzniku snadno předejít nebo potíže eliminovat.
1-3 dny po podání vysoké dávky radiojódu může u pacienta dojít k přechodné zánětlivé tyreoiditidě (a tracheitidě), s rizikem silného zúžení trachey, zejména u existujících stenóz.
Může se vyskytnout i zánět slinné žlázy s otokem a bolestí v oblasti slinných žláz, částečná ztráta chuti a sucho v ústech. Výskyt se různí od 10 % (s prevencí) do 60 % (bez preventivních opatření). Zánět slinné žlázy se obvykle samovolně upraví, nebo se nasadí terapie zánětu, ale občas se v závislosti na podané dávce popisují případy ztráty chuti a trvání sucha v ústech, následované ztrátou zubů. Radiační expozice slinných žláz se může snížit stimulací exkrece slin pomocí kyselých látek.
Destrukce folikulů štítné žlázy ozářením pomocí jodidu-( I) sodného může vést ke zhoršení stávající hypertyreózy nebo dokonce k tyreotoxické krizi.
Po léčbě radioizotopem jódu může dojít k poruchám funkce slzných žláz, například k suchu v očích a obstrukci nazolakrimálních cest. Přestože tyto příznaky jsou ve většině případů přechodné, u některých pacientů mohou přetrvávat po delší období či se projevit později.
Vysoká dávka radiojódu navázaná v konkrétní tkáni může způsobit lokální bolesti, nepříjemné pocity a otoky v dané tkáni.
Po terapii karcinomu štítné žlázy radiojódem může - úměrně k dávce - dojít ke zhoršení plodnosti mužů a žen.
U pacientů s difuzními plicními metastázami z diferencovaného karcinomu štítné žlázy byl pozorován vznik pneumonie a plicní fibrózy vyvolané zářením, což bylo dáno destrukcí metastatické tkáně. K tomu dochází hlavně po vysoké dávce radiojódu.
Při léčbě metastazujícího karcinomu štítné žlázy se zasažením CNS je třeba počítat i s možností vzniku nebo zesílení lokálního edému mozku.
Pozdní následky
Jako pozdní následek léčby hypertyreózy radioaktivním jodem může být v závislosti na dávce hypotyreóza. Ta se může projevit týdny nebo roky po léčbě a vyžaduje měření funkce štítné žlázy ve vhodných intervalech a patřičnou substituční terapii hormony štítné žlázy. Výskyt hypotyreózy, který není obvykle pozorován dříve než za 6 -12 týdnů po podání radioaktivního jodu, se uvádí v širokém rozmezí 2 - 70 %.
Občas byly po podání radiojódu zaznamenány případy přechodné hypoparatyreózy; ty je nutno odpovídajícím způsobem sledovat a zajistit substituční terapii.
Jednorázové podání více než 5000 MBq (nebo více dávek v intervalu kratším než 6 měsíců) s sebou nese vyšší riziko reverzibilního - nebo ve velmi vzácných případech ireverzibilního - útlumu kostní dřeně, doprovázeného v ojedinělých případech trombocytopenií nebo erytrocytopenií, někdy s fatálním vyústěním. Často je pozorována přechodná leukocytóza.
Epidemiologické studie uvádějí vyšší výskyt karcinomu žaludku u pacientů léčených I. Zvýšený výskyt leukémie byl zjištěn po vyšších dávkách, obvykle při léčbě malignit štítné žlázy. Může také dojít ke zvýšení rizika zhoubného nádorového onemocnění močového měchýře a prsu.
Vystavení účinkům ionizujícího záření může vyvolat nádorové onemocnění a způsobit dědičné defekty. Dávka záření přijatá při terapeutické expozici může vést k vyššímu výskytu malignit a mutací. Ve všech případech je nutno zajistit, aby byla rizika ozáření nižší než rizika samotného onemocnění.
Pediatrická populace
Nežádoucí účinky jsou u dětí podle všeho stejné jako u dospělých. Vzhledem k větší citlivosti dětské tkáně na radiaci (viz bod 11) a větší předpokládané délce života se však může lišit četnost a závažnost nežádoucích účinků.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9. Předávkování
V případě předávkování může dojít k expozici vysoké dávce radiace. Pokud je to možné je třeba snížit dávku absorbovanou pacientem, a to zvýšením eliminace radionuklidu z organismu, tj. častým močením a nucenou diurézou. Kromě toho doporučujeme zablokovat funkci štítné žlázy (např. jodidem draselným nebo perchlorátem) ihned po zjištění, aby se minimalizovala expozice štítné žlázy. Ke snížení vstřebávání jodu-(1311) lze také podávat emetika.
5. FARMAKOLOGICKE VLASTNOSTI
5.1. Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: radiofarmakum pro terapeutické užití. ATC kód: V10XA01
Mechanismus účinku
Farmakologicky účinnou látkou je izotop jodu-( I) ve formě jodidu sodného, který je vychytáván štítnou žlázou. Vzhledem k dlouhému pobytu jódu v této tkáni zde dochází převážně i k radioaktivnímu rozpadu izotopu, a tím k selektivnímu ozáření tohoto orgánu.
Působící p záření v závislosti na dávce narušuje funkci a dělení buněk, což vede k jejich rozpadu. Farmakodynamické účinky
V množství používaném při terapeutických indikacích nejsou známy farmakodynamické účinky jodu. Více než 90 % radiačních účinků pochází ze záření beta, které má střední dosah 0,5 mm.
5.2. Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
- 131
Jodid-( I) sodný se po perorálnim podáni rychle absorbuje z horní části gastrointestinálniho traktu (90 % během 60 minut).
Absorpce je ovlivněna vyprazdňováním žaludku. Vyprazdňování je intenzivnější při hypertyreóze a klesá při hypotyreóze.
Distribuce a akumulace v orgánech
Jeho farmakokinetika je shodná s farmakokinetikou neradioaktivního jodu. Po vstupu do krevního řečiště se dostává do mimotyreoidálního kompartmentu. Odtud je přednostně vychytáván štítnou žlázou, nebo je vylučován ledvinami. Malá množství jodidu-(131I) sodného jsou vychytávána slinnými žlázami, žaludeční sliznicí a mohou se lokalizovat v mateřském mléce v prsu, v placentě a v cévnaté pleteni mozkových komor.
Eliminace
Eliminace probíhá především močí. Močí se vyloučí asi 37 - 75 %, stolicí asi 10 % a nepatrné množství se vyloučí také potem.
Poločas eliminace
Efektivní poločas radiojódu v plazmě je řádově 12 hodin, radiojódu vázaného ve štítné žláze pak zhruba 6 dní. Po podání jodidu-(131I) sodného má tedy přibližně 40 % podané aktivity efektivní poločas 0,4 dne, zbývajících 60 % má pak poločas 8 dní.
5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Vzhledem k malým množstvím podané látky ve srovnání s příjmem jodu v potravě (40 - 500 pg/den) nebyla akutní toxicita pozorována a ani se neočekává.
Nejsou k dispozici údaje o toxicitě po opakovaných podáních jodidu-(1311) sodného, ani jeho účinky na reprodukci zvířat, nebo údaje o jeho možné mutagenitě, či kancerogenitě.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1. Seznam pomocných látek
Bezvodý difosforečnan sodný, thiosíran sodný, dihydrát hydrogenfosforečnanu sodného, monohydrát dihydrogen-fosforečnanu sodného, kyselina askorbová a voda na injekci.
Želatinová tobolka: Víčko (zelené): želatina, oxid titaničitý, žlutý oxid železitý, indigokarmín
Tělo (oranžové): želatina, oxid titaničitý, červený oxid železitý, žlutý oxid železitý.
6.2. Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3. Doba použitelnosti
21 dnů od data výroby.
Datum použitelnosti je uvedeno na každé lahvičce a na vnějším obalu.
6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25°C. Uchovávejte v původním obalu. Uchovávejte v souladu s národními předpisy pro manipulaci s radioaktivními látkami.
6.5. Druh obalu a obsah balení
15ml bezbarvá skleněná (typ Ph.Eur.) lahvička penicilinového typu s polypropylenovým uzávěrem (středový prvek a perforátor), zaplombovaná hliníkovým odtrhovacím uzávěrem. Olověný obal, plechovka.
Velikost balení: 50; 74; 111; 148; 185; 222; 259; 296; 333; 370; 407; 444; 481; 518; 555; 592; 629; 666; 703; 740; 777; 814; 851; 888; 925; 1110; 1295; 1480; 1665; 1850; 2035; 2220; 2405; 2590; 2775; 2960; 3145; 3330; 3515; 3700 MBq/tobolka.
6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Všeobecné varování
Radiofarmaka mohou přijímat, používat a podávat pouze patřičně kvalifikované osoby na určených klinických pracovištích. Jejich příjem, uchovávání, použití, přeprava a likvidace podléhají předpisům a povolením příslušného kompetentního orgánu.
Radiofarmaka je nutno připravovat způsobem, který splňuje požadavky na radiační bezpečnost a farmaceutickou kvalitu. Je třeba přijmout odpovídající aseptická opatření.
Podání musí být provedeno tak, aby bylo riziko kontaminace přípravku a ozáření obsluhy minimální. Je nutno zajistit adekvátní stínění. Tobolka je připravena k použití.
Tobolka s jodidem-(131I) sodným je zabalena takovým způsobem, aby ji pacienti mohli polknout bez cizí pomoci.
Balení se doporučuje otevírat v laminárním boxu s odtahem.
Aktivita tobolky musí být zkontrolována před podáním pacientovi. Způsob podávání viz bod 4.2.
Podávání radiofarmak vytváří riziko vnějšího ozáření jiných osob nebo kontaminace z moči, zvratků atd. Proto se musí v souladu s národními předpisy dodržovat opatření radiační ochrany.
Podání tohoto přípravku u většiny pacientů pravděpodobně způsobí ozáření poměrně vysokou dávkou. Podávání jodidu-(131I) sodného může mít za následek významné riziko pro životní prostředí.
V závislosti na množství podané aktivity se to může týkat bezprostředně rodiny nemocného, který je léčen, nebo i široké veřejnosti. Mají se dodržovat vhodná bezpečnostní opatření podle národních předpisů, týkající se aktivity, kterou pacient vylučuje, aby se zabránilo jakékoliv kontaminaci.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTI O REGISTRACI
CIS bio international B.P. 32
F - 91192 GIF-SUR-YVETTE Cedex, Francie
8. registrační číslo
88/883/99-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
22.12.1999 / 02. 09. 2009
10. DATUM REVIZE TEXTU 1.8.2016
11. DOZIMETRIE
Tabelované údaje radiační dozimetrie podle publikace ICRP č. 53 (1987) jsou uvedeny dále.
Model ICRP se týká intravenózního podání. Protože absorpce radioaktivního jodu je rychlá a úplná, je tento model použitelný v případě perorálního podání, ale dále je zde radiační dávka na žaludeční stěnu vedle radiační dávky v důsledku sekrece žaludkem a slinnými žlázami. Za předpokladu, že střední doba setrvání v žaludku je 30 minut, absorbovaná dávka na žaludeční stěnu se pro jod-(131I) zvyšuje okolo 30 %.
Radiační dávka do sledovaných orgánů, které nemusí být cílovými orgány terapie, může být značně ovlivněna patofyziologickými změnami vyvolanými onemocněním.
Jako součást hodnocení vztahu riziko-užitek se doporučuje za vhodné před podáním počítat EDE (efektivní dávkový ekvivalent) a pravděpodobné radiační dávky na jednotlivé cílové orgány. Aktivita se pak může upravit podle hmotnosti štítné žlázy, biologického poločasu a „recyklačního" faktoru, který bere v úvahu fyziologický stav nemocného (včetně deplece jodu) a základ patologie.
Radiační expozice (blokovaná štítná žláza, vychytávání 0%)
|
Orgán |
Absorbovaná dávka na jednotku podané aktivity < |
mGy/MBq) | |||
|
dospělý |
15 let |
10 let |
5 let |
1 rok | |
|
nadledvinky |
0,037 |
0,042 |
0,067 |
0,11 |
0,20 |
|
močový měchýř - stěna |
0,61 |
0,75 |
1,1 |
1,8 |
3,4 |
|
povrch kostí |
0,032 |
0,038 |
0,061 |
0,097 |
0,19 |
|
prsa |
0,033 |
0,033 |
0,052 |
0,085 |
0,17 |
|
gastrointestinální trakt | |||||
|
žaludek - stěna |
0,034 |
0,040 |
0,064 |
0,10 |
0,19 |
|
tenké střevo |
0,038 |
0,047 |
0,075 |
0,12 |
0,22 |
|
tlusté střevo - stěna, horní část |
0,037 |
0,045 |
0,070 |
0,12 |
0,21 |
|
tlusté střevo - stěna, dolní část |
0,043 |
0,052 |
0,082 |
0,13 |
0,23 |
|
ledviny |
0,065 |
0,080 |
0,12 |
0,17 |
0,31 |
|
játra |
0,033 |
0,040 |
0,065 |
0,10 |
0,20 |
|
plíce |
0,031 |
0,038 |
0,060 |
0,096 |
0,19 |
|
vaječníky |
0,042 |
0,054 |
0,084 |
0,13 |
0,24 |
|
pankreas |
0,035 |
0,043 |
0,069 |
0,11 |
0,21 |
|
červená dřeň |
0,035 |
0,042 |
0,065 |
0,10 |
0,19 |
|
slezina |
0,034 |
0,040 |
0,065 |
0,10 |
0,20 |
|
varlata |
0,037 |
0,045 |
0,075 |
0,12 |
0,23 |
|
štítná žláza |
0,029 |
0,038 |
0,063 |
0,10 |
0,20 |
|
děloha |
0,054 |
0,067 |
0,11 |
0,17 |
0,30 |
|
ostatní tkáň |
0,032 |
0,039 |
0,062 |
0,10 |
0,19 |
|
Efektivní dávkový ekvivalent (mSv/MBq) |
0,072 |
0,088 |
0,14 |
0,21 |
0,40 |
Podle IRCP 80 je efektivní dávka pro dospělé 0,061 mSv/MBq. Stěna močového měchýře přispívá k efektivní dávce 47,6 %.
Po požití 11 100 MBq bude efektivní dávka asi 680 mSv. Absorbované dávky činí 322 mGy u štítné žlázy a 6 7706770 mGy u stěny močového měchýře.
Neúplné blokování
Efektivní dávkový ekvivalent (mSv/MBq) při nízké akumulaci s malým vychytáváním ve štítné žláze
|
vychytání 0,5% |
0,3 |
0,45 |
0,69 |
1,5 |
2,8 |
|
vychytání 1,0% |
0,52 |
0,81 |
1,2 |
2,7 |
5,3 |
|
vychytání 2,0% |
0,97 |
1,5 |
2,4 |
5,3 |
10,0 |
|
Orgán |
Absorbovaná dávka na jednotku podané aktivity (mGy/MBq) | ||||
|
dospělý |
15 let |
10 let |
5 let |
1 rok | |
|
nadledvinky |
0,036 |
0,043 |
0,071 |
0,11 |
0,22 |
|
močový měchýř - stěna |
0,52 |
0,64 |
0,98 |
1.5 |
2.9 |
|
povrch kostí |
0,047 |
0,067 |
0,094 |
0,14 |
0,24 |
|
prsa |
0,043 |
0,043 |
0,081 |
0,13 |
0,25 |
|
gastrointestinální trakt | |||||
|
žaludek - stěna |
0,46 |
0,58 |
0,84 |
1.5 |
2,9 |
|
tenké střevo |
0,28 |
0,35 |
0,62 |
1.0 |
2,0 |
|
tlusté střevo - stěna, horní část |
0,059 |
0,065 |
0,10 |
0,16 |
0,28 |
|
tlusté střevo - stěna, dolní část |
0,042 |
0,053 |
0,082 |
0,13 |
0,23 |
|
ledviny |
0,060 |
0,075 |
0,11 |
0,17 |
0,29 |
|
játra |
0,032 |
0,041 |
0,068 |
0,11 |
0,22 |
|
plíce |
0,053 |
0,071 |
0,12 |
0,19 |
0,33 |
|
vaječníky |
0,043 |
0,059 |
0,092 |
0,14 |
0,26 |
|
pankreas |
0,052 |
0,062 |
0,10 |
0,15 |
0,27 |
|
červená dřeň |
0,054 |
0,074 |
0,099 |
0,14 |
0,24 |
|
slezina |
0,042 |
0,051 |
0,081 |
0,12 |
0,23 |
|
varlata |
0,028 |
0,035 |
0,058 |
0,094 |
0,18 |
|
štítná žláza |
210 |
340 |
510 |
1 100 |
2 000 |
|
děloha |
0,054 |
0,068 |
0,11 |
0,17 |
0,31 |
|
ostatní tkáň |
0,065 |
0,089 |
0,14 |
0,22 |
0,40 |
|
Efektivní dávkový ekvivalent (mSv/MBq) |
6,6 |
10 |
15 |
34 |
62 |
Radiační expozice (vychytávání štítnou žlázou 35 %)
|
Orgán |
Absorbovaná dávka na jednotku podané aktivity (mGy/MBq) | ||||
|
dospělý |
15 let |
10 let |
5 let |
1 rok | |
|
nadledvinky |
0,042 |
0,050 |
0,087 |
0,14 |
0,28 |
|
močový měchýř - stěna |
0,40 |
0,50 |
0,76 |
1,2 |
2,3 |
|
povrch kostí |
0,076 |
0,12 |
0,16 |
0,23 |
0,35 |
|
prsa gastrointestinální trakt |
0,067 |
0,066 |
0,13 |
0,22 |
0,40 |
|
žaludek - stěna |
0,46 |
0,59 |
0,85 |
1,5 |
3,0 |
|
tenké střevo |
0,28 |
0,35 |
0,62 |
1,0 |
2,0 |
|
tlusté střevo - stěna, horní část |
0,058 |
0,065 |
0,10 |
0,17 |
0,30 |
|
tlusté střevo - stěna, dolní část |
0,040 |
0,051 |
0,080 |
0,13 |
0,24 |
|
ledviny |
0,056 |
0,072 |
0,11 |
0,17 |
0,29 |
|
játra |
0,037 |
0,049 |
0,082 |
0,14 |
0,27 |
|
plíce |
0,090 |
0,12 |
0,21 |
0,33 |
0,56 |
|
vaječníky |
0,042 |
0,057 |
0,090 |
0,14 |
0,27 |
|
pankreas |
0,054 |
0,069 |
0,11 |
0,18 |
0,32 |
|
červená dřeň |
0,086 |
0,12 |
0,16 |
0,22 |
0,35 |
|
slezina |
0,046 |
0,059 |
0,096 |
0,15 |
0,28 |
|
varlata |
0,026 |
0,032 |
0,054 |
0,089 |
0,18 |
|
štítná žláza |
500 |
790 |
1 200 |
2 600 |
4 700 |
|
děloha |
0,050 |
0,063 |
0,10 |
0,16 |
0,30 |
|
ostatní tkáň |
0,11 |
0,16 |
0,26 |
0,41 |
0,71 |
|
Efektivní dávkový ekvivalent (mSv/MBq) |
15 |
24 |
36 |
78 |
140 |
Podle IRCP 80 je efektivní dávka pro dospělé 24 mSv/MBq.
Po požití 11 100 MBq bude efektivní dávka asi 270 Sv. Absorbované dávky činí 5 550 Gy u štítné žlázy a 4,5 Gy u stěny močového měchýře.
|
Orgán |
Absorbovaná dávka na jednotku podané aktivity (mGy/MBq) | ||||
|
dospělý |
15 let |
10 let |
5 let |
1 rok | |
|
nadledvinky |
0,049 |
0,058 |
0,11 |
0,17 |
0,34 |
|
močový měchýř - stěna |
0,29 |
0,36 |
0,54 |
0,85 |
1.6 |
|
povrch kostí |
0,11 |
0,17 |
0,22 |
0,32 |
0,48 |
|
prsa |
0,091 |
0,089 |
0,19 |
0,31 |
0,56 |
|
gastrointestinální trakt | |||||
|
žaludek - stěna |
0,46 |
0,59 |
0,86 |
1,5 |
3.0 |
|
tenké střevo |
0,28 |
0,35 |
0,62 |
1,0 |
2,0 |
|
tlusté střevo - stěna, horní část |
0,058 |
0,067 |
0,11 |
0,18 |
0,32 |
|
tlusté střevo - stěna, dolní část |
0,039 |
0,049 |
0,078 |
0,13 |
0,24 |
|
ledviny |
0,051 |
0,068 |
0,10 |
0,17 |
0,29 |
|
játra |
0,043 |
0,058 |
0,097 |
0,17 |
0,33 |
|
plíce |
0,13 |
0,18 |
0,30 |
0,48 |
0,80 |
|
vaječníky |
0,041 |
0,056 |
0,090 |
0,15 |
0,27 |
|
pankreas |
0,058 |
0,076 |
0,13 |
0,21 |
0,38 |
|
červená dřeň |
0,12 |
0,18 |
0,22 |
0,29 |
0,46 |
|
slezina |
0,051 |
0,068 |
0,11 |
0,17 |
0,33 |
|
varlata |
0,026 |
0,031 |
0,052 |
0,087 |
0,17 |
|
štítná žláza |
790 |
1 200 |
1 900 |
4 100 |
7 400 |
|
děloha |
0,046 |
0,060 |
0,099 |
0,16 |
0,30 |
|
ostatní tkáň |
0,16 |
0,24 |
0,37 |
0,59 |
1,0 |
|
Efektivní dávkový ekvivalent (mSv/MBq) |
24 |
37 |
56 |
120 |
220 |
12. NÁVOD PRO PRIPRAVU RADIOFARMAK
Neuplatňuje se.
13/13