Příbalový Leták

Biston

sp.zn. sukls153006/2016

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

BISTON

200 mg, tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje carbamazepinum 200 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

tableta

Bílé, kulaté tablety s půlicí rýhou na jedné straně. Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

•    Léčba epileptických záchvatů, především parciálních (fekálních) a parciálních s komplexní symptomatologií (psychomotorických, temporálních).

•    Léčba neepileptických záchvatových stavů při sclerosis multiplex (tonických záchvatů, záchvatových poruch řeči a chůze, dysestézií).

•    Léčba esenciálních neuralgií (n. trigeminus, n. glosopharyngeus) a některých typů sekundárních neuralgií, např. postherpetických. Léčba bolestivých stavů při poškození periferních nervů následkem diabetu (diabetická neuropatie) a jiných metabolických neuropatií.

•    Centrální diabetes insipidus.

•    Profylaxe periodicky probíhající bipolární afektivní poruchy, hlavně v případech intolerance lithiových solí;

•    Prevence i léčba záchvatů při abstinenčních příznacích u alkoholismu.

4.2    Dávkování a způsob podání

Dávkování je individuální, optimální je dosažení příznivého efektu léčby při co nejnižší možné dávce přípravku.

Epilepsie

Dospělí a dospívající:

Úvodní dávkou je 100-200 mg denně a postupně se dávka pomalu zvyšuje až do dosažení účinku, většinou při dávce 600-1600 mg denně.

U pacientů ve věku 12-15 let nesmí denní dávka karbamazepinu překročit 1 000 mg.

U pacientů ve věku 16-18 let nesmí denní dávka karbamazepinu překročit 1 200 mg.

U dospělých je maximální denní dávka 1600 mg karbamazepinu.

Celková denní dávka se podává ve 2-4 dílčích dávkách.

Děti:

Dětem do 3 let se karbamazepin nedoporučuje podávat vzhledem k nedostatku klinických zkušeností. U dětí od 3 do 6 let se léčba zahajuje dávkou 10-20 mg/kg/den, rozdělenou do 2 až 3 dílčích dávek. Dávka se postupně zvyšuje o maximálně 100 mg denně v týdenních intervalech, v závislosti na terapeutickém efektu a toleranci přípravku. Obvykle se podává 200-400 mg denně. Celková denní dávka nesmí překročit 400 mg, resp. 35 mg/kg/den.

U dětí ve věku 6 až 12 let se léčba zahajuje dávkou 100 mg 2krát denně první den; dávka se postupně zvyšuje o 100 mg/den v týdenních intervalech až do dosažení optimální dávky. Obvykle se podává 400-800 mg/den. Maximální denní dávka je 1 000 mg karbamazepinu.

Celková denní dávka se podává ve 3 až 4 dílčích dávkách.

Dávkování v ostatních indikacích pro dospělé a dospívající

Akutní projevy neuralgie trigeminu a jiné neuralgiformní bolesti:

Úvodní dávkou je 100-200 mg denně, která se postupně zvyšuje, účinku je dosaženo většinou při dávkách 200-800 mg denně, někdy je však nutné zvýšení až na 1 200 mg denně. Po dosažení léčebného účinku se dávka sníží na nejnižší možnou, která má dostatečný účinek na ovlivnění bolesti. U neuralgie trigeminu lze zkusit po určité době dávku dále snížit až vysadit vzhledem k remitentnímu průběhu neuralgických bolestí (profylaktické podávání se v tomto případě nedoporučuje).

Antidiuretické dávkování (diabetes insipidus):

Podává se 300-600 mg denně v monoterapii nebo 200-400 mg denně v kombinaci s jinými antidiuretickými přípravky.

Bipolární afektivní porucha:

Iniciálně se podává 200-400 mg denně v několika dílčích dávkách, dávka se postupně zvyšuje v týdenních intervalech podle klinické odezvy a tolerance; maximální denní dávka je 1 600 mg.

U pacientů s renální insufíciencí musí být dávky upraveny: při glomerulární filtraci nižší než 10 ml/min a u dialyzovaných pacientů se podává 75 % obvyklé denní dávky.

Celková denní dávka má být rozdělena do 2-4 dílčích dávek. Léčba je vždy dlouhodobá.

Přípravek se užívá během jídla, zapíjí se dostatečným množstvím tekutiny (nejlépe čisté vody). Užívání se nesmí náhle přerušit.

Před zahájením léčby by měli být pacienti čínského (národnosti Han) a thajského původu, pokud je to možné, geneticky vyšetřeni na přítomnost HLA-B*1502, neboť přítomnost této alely silně předurčuje riziko závažného s karbamazepinem spojeného Stevens-Johnsonova syndromu (informace o genetických testech a kožních reakcích viz bod 4.4).

Způsob podání Perorální podání.

4.3 Kontraindikace

Přípravek Biston se nesmí podávat:

•    při hypersenzitivitě na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1,

•    pacientům s poruchami funkce jater, kostní dřeně, těžkými poruchami funkce ledvin a poruchami převodního systému srdce.

•    pacientům s anamnézou jaterní porfyrie (např. při akutní intermitentní porfyrii, profyria variegata, porfyria cutanea tarda),

•    současně s inhibitory MAO a 14 dní po jejich vysazení (viz bod 4.5).

Přípravek Biston se nesmí užívat k léčbě absencí (atypických nebo generalizovaných), atonických a myoklonických epileptických záchvatů.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Pouze po zvážení poměru rizika a prospěchu a při pravidelném sledování může být přípravek podáván u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním, při poruchách funkce jater, ledvin a při glaukomu. U dětí do 6 let léčba karbamazepinem vyžaduje zvýšenou opatrnost. Karbamazepin se nemá podávat pacientům s přecitlivělostí na tricyklická antidepresiva a pacientům, kteří současně užívají lithium.

K bezpečnému užívání přípravku je nutné vyšetření krevního obrazu (KO) a jaterních funkcí před zahájením léčby a v průběhu léčby: KO - první měsíc 1 x týdně, později 1 x měsíčně, jaterní testy -při normálním nálezu každé 3-4 měsíce, při patologickém nálezu v kratších intervalech.

Při zjištění příznaků narušené krvetvorby, při progresi klinických symptomů provázejících leukémii, při kožních alergických reakcích a při zřetelném zhoršení jaterních funkcí je nutné karbamazepin vysadit. Náhlé vysazení nebo převedení na jiné antiepileptikum se provádí pod clonou barbiturátů nebo diazepamu.

Ke zvýšení bezpečnosti a nastavení nejnižší účinné dávky jsou vhodné kontroly plazmatické hladiny karbamazepinu (lékové monitorování). Terapeutické rozmezí karbamazepinu je 4-12 mg/l, tj. 17-50 mikromol/l, u neuralgií je účinek dosahován při koncentraci 5-18 mg/l, tj. 21-76 mikromol/l. Pro vznik nežádoucích účinků se předpokládá jako hraniční hodnota plazmatické koncentrace cca 8-9 mg/l, tj. 35-39 mikromol/l.

Při užívání karbamazepinu mohou být v laboratorních testech změněny parametry funkcí štítné žlázy. Během užívání přípravku platí zákaz konzumace alkoholických nápojů.

V    průběhu užívání přípravku je zvýšené riziko vzniku fotosenzitivní reakce na kůži, doporučuje se proto vyhnout působení přímého slunečního záření, nosit ochranný oděv a používat lokální přípravky s ochranným faktorem proti UVA a UVB záření. V průběhu léčby nepoužívat “horské slunce” ani solárium.

Sebevražedné myšlení či chování

Během léčby antiepileptiky v různých indikacích byly u některých pacientů hlášeny případy sebevražedných představ a chování. Metaanalýza randomizovaných placebem kontrolovaných klinických studií antiepileptik rovněž prokázala mírně zvýšené riziko sebevražedných představ a chování. Mechanismus vzniku není znám a dostupná data nevylučují možnost zvýšeného rizika u karbamazepinu. Proto by u pacientů měly být sledovány příznaky sebevražedných představ či chování a zvážena vhodná léčba. Pacienti (a osoby poskytující pacientům péči) by měli být upozorněni na to, že v případě výskytu symptomů sebevražedného myšlení či chování, by měli vyhledat lékařskou pomoc.

Kožní nežádoucí účinky

V    průběhu léčby karbamazepinem byly hlášeny závažné a někdy fatální kožní nežádoucí účinky, včetně toxické epidermální nekrolýzy (TEN) a Stevens-Johnsonova syndromu (SJS). Frekvence výskytu těchto nežádoucích účinků se v zemích s převahou kavkazského etnika odhaduje na 1 -6 z 10 000 nových uživatelů, zatímco v některých asijských zemích se odhaduje asi 10krát vyšší riziko.

Je stále více důkazů o roli různých HLA alel v predispozici pacientů k imunitně zprostředkovaným nežádoucím účinkům (viz bod 4.2).

Hematologické reakce

Užívání karbamazepinu by mělo být taktéž přerušeno, pokud se objeví známky útlumu kostní dřeně.

Alela HLA-B*1502- čínská (národnost Han), thajská a ostatní asijské populace

Bylo prokázáno, že přítomnost HLA-B*1502 u jedinců čínského (národnost Han) či thajského původu léčených karbamazepinem je silně spojená s rizikem výskytu závažných kožních nežádoucích účinků známých pod pojmem Stevens-Johnsonův syndrom (SJS). Prevalence alely HLA-B*1502 je v čínské (národnost Han) či thaj ské populaci okolo 10 %. Pokud je to možné, měli by být tito j edinci vyšetřeni na přítomnost výše uvedené alely před zahájením léčby karbamazepinem (viz bod 4.2). Jestliže je test pozitivní, neměla by být léčba karbamazepinem započata, pokud je jiná terapeutická možnost. Pacienti, u kterých je test na přítomnost HLA-B*1502 negativní, mají malé riziko SJS, ačkoliv se ve velmi vzácných případech může objevit.

Existují údaje, které naznačují zvýšení rizika výskytu závažných nežádoucích účinků zahrnujících Stevens-Johnsonův syndrom (SJS) a toxickou epidermální nekrolýzu (TEN) spojených s užíváním karbamazepinu v jiných asijských populacích. Vzhledem k prevalenci této alely u jiných asijských populací (např. nad 15 % na Filipínách a v Malajsii) lze zvážit genetické testování na přítomnost alely HLA-B*1502 i u jiných rizikových populací.

Prevalence alely HLA-B*1502 je zanedbatelná např. v evropské, africké, hispánské populaci a také u Japonců a Korejců (<1 %).

AlelaHLA-A*3101 evropská a japonská populace

Existují údaje, které naznačují, že přítomnost alely HLA-A*3101 je spojena se zvýšeným rizikem karbamazepinem indukovaných kožních nežádoucích účinků, včetně Stevens-Johnsonova syndromu (SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN), léky vyvolané vyrážky s eozinofilií (DRESS) nebo méně závažné akutní generalizované exantematózní pustulózy (AGEP) a makulopapulózní vyrážky u Evropanů a Japonců (viz bod 4.8).

Frekvence výskytu alely HLA-A*3101 se mezi etnickými populacemi značně liší. V evropské populaci má alela HLA-A*3101 prevalenci 2-5 % a v japonské populaci kolem 10 %.

Přítomnost alely HLA-A*3101 může zvyšovat riziko karbamazepinem indukovaných kožních nežádoucích účinků (většinou méně závažných) z 5 % v běžné populaci na 26 % u pacientů evropského původu, zatímco její absence může riziko snížit z 5 % na 3,8 %.

K dispozici nejsou dostatečná data, která by podporovala doporučení screeningu alely HLA-A*3101 před zahájením léčby karbamazepinem.

Pokud je o pacientech evropského nebo japonského původu známo, že jsou pozitivní na přítomnost alely HLA-A*3101, může se použití karbamazepinu zvážit v případech, kdy benefit převažuje nad rizikem.

Riziko Stevens-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy

-    Byly hlášeny život ohrožující kožní reakce Stevens-Johnsonova syndromu (SJS) a toxické epidermální nekrolýzy (TEN) po použití karbamazepinu.

-    Pacienti mají být upozorněni na příznaky těchto závažných kožních reakcí a mají být důkladně sledováni s ohledem na možný výskyt kožních reakcí. Nejvyšší riziko rozvoje SJS nebo TEN je v prvním týdnu léčby.

-    Pokud se vyskytnou příznaky SJS nebo TEN (např. zhoršující se kožní vyrážka, často s puchýři nebo slizničními lézemi), léčba karbamazepinem má být přerušena.

-    Nejlepší výsledky při zvládání SJS a TEN je možné dosáhnout včasným stanovením diagnózy a okamžitým vysazením suspektních léčivých přípravků. Časné přerušení léčby je spojeno s lepší prognózou.

-    Pokud dojde u pacienta k rozvoji SJS nebo TEN po užití karbamazepinu, karbamazepin nesmí být u pacienta nikdy znovu nasazen.

Hypersenzitivita

Karbamazepin může vyvolat reakce z přecitlivělosti, zahrnující léky vyvolanou vyrážku s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS), reaktivaci HHV6 spojenou s DRESS a opožděnou multiorgánovou hypersenzitivní poruchou s horečkou, vyrážkou, vaskulitidou, lymfadenopatií, pseudolymfomem, artralgií, leukopenií, eozinofilií, hepatosplenomegalií, abnormálními testy jaterních funkcí a syndromu mizejících žlučovodů (destrukce a mizení intrahepatálních žlučových cest), které se mohou objevit v různých kombinacích. Ostatní orgány mohou být rovněž ovlivněny (např. plíce, ledviny, pankreas, myokard, tračník) viz bod 4.8.

Obecně platí, že pokud se objeví známky nebo příznaky reakce z přecitlivělosti, karbamazepin má být okamžitě vysazen.

Pacienti, kteří byli vystaveni reakci z přecitlivělosti na karbamazepin, mají být informováni, že u 25 až 30 % z nich se mohou objevit reakce z přecitlivělosti na oxkarbazepin.

Zkřížená hypersenzitivita se může objevit mezi karbamazepinem a fenytoinem.

Endokrinní účinky

U žen užívajících karbamazepin spolu s hormonální antikoncepci bylo hlášeno krvácení z průniku. Spolehlivost hormonálních kontraceptiv může být karbamazepinem nepříznivě ovlivněna a ženám ve fertilním věku má být doporučena alternativní forma antikoncepce.

Pacientky užívající karbamazepin a vyžadující hormonální antikoncepci mají užívat přípravek obsahující ne méně než 50 pg estrogenu, nebo má být zváženo použití alternativní nehormonální metody antikoncepce.

Hyponatremie

U karbamazepinu je znám výskyt hyponatremie. U pacientů s již existující poruchou funkce ledvin spojenou s nízkou hladinou sodíku nebo u pacientů léčených současně jinými sodík snižujícími léky (např. diuretika, léčivé přípravky spojené s nepřiměřenou sekrecí ADH), má být před zahájením léčby karbamazepinem změřena hladina sodíku v krvi. Následně by hladina sodíku v krvi měla být měřena přibližně dva týdny a poté v měsíčních intervalech po dobu prvních tří měsíců léčby, nebo podle klinické potřeby. Tyto rizikové faktory se mohou zvláště uplatnit u starších pacientů. Pokud je hyponatremie zpozorována, je restrikce vody důležitým měrným faktorem, pokud je klinicky indikována.

Anticholinersní efekt

Karbamazepin vykazuje mírnou anticholinergní aktivitu. Pacienti se zvýšeným nitroočním tlakem a retencí moči by proto měli být v průběhu léčby pečlivě sledováni (viz bod 4.8).

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Cytochrom P450 3A4 (CYP3A4) je hlavním enzymem katalyzujícím tvorbu aktivního metabolitu karbamazepin-10,11 epoxidu. Současné podání inhibitorů CYP3A4 může mít za následek zvýšení plazmatické koncentrace karbamazepinu a tím i výskyt nežádoucích účinků. Současné podání induktorů CYP3A4 může zvýšit rychlost metabolismu karbamazepinu, což má za následek snížení jeho hladiny v plazmě a tím i snížení terapeutického účinku.

Obdobně, vysazení CYP3A4 induktorů může snížit rychlost metabolismu karbamazepinu, což může vést ke zvýšení hladiny karbamazepinu v plazmě.

Karbamazepin je silný induktor CYP3A4 a dalších jaterních enzymových systémů fáze I a fáze II. Může proto snižovat plazmatické koncentrace současně podávaných přípravků, které se metabolizují prostřednictvím CYP3A4 indukcí jejich metabolismu.

Indukcí hepatálních enzymů může být oslaben účinek některých léků, které jsou metabolizovány játry, např. dalších antiepileptik, hormonálních kontraceptiv, perorálních antikoagulancií (deriváty kumarinu), chinidinu, některých antibiotik (doxycyklin), kortikoidů, theofylinu a tricyklických antidepresiv. Ženám ve fertilním věku má být během léčby karbamazepinem doporučena alternativní metoda antikoncepce (viz bod 4.4).

Porucha metabolizmu karbamazepinu a tím zvýšení jeho plazmatické koncentrace byla zjištěna při současné terapii antagonisty kalcia (verapamil, diltiazem), dextropropoxyfenem, viloxazinem, isoniazidem a makrolidovými antibiotiky.

Plazmatická koncentrace karbamazepinu se též může zvýšit při současném podávání jiných antiepileptik (fenytoin, primidon, kyselina valproová) nebo cimetidinu.

Současné užití karbamazepinu a lithia může vést k reverzibilním neurotoxickým reakcím. Karbamazepin se nesmí podávat současně s inhibitory MAO, ani 14 dnů po jejich ukončeném podávání. Karbamazepin snižuje toleranci alkoholu.

4.6    Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

U potomků matek epileptiček užívajících v těhotenství jakoukoli antiepileptickou léčbu bylo prokázáno zvýšení rizika vzniku vývojových vad, včetně malformací. Vývojové vady a malformace, včetně spina bifida a také jiné vrozené anomálie, např. kraniofaciální defekty, jako je rozštěp rtu/patra, kardiovaskulární malformace, hypospadie a anomálie zahrnující různé tělesné systémy byly hlášeny v souvislosti s užíváním karbamazepinu. Pacientky by měly být seznámeny s možností zvýšeného rizika vzniku malformace a měly by mít možnost využít antenatální screening.

Ženám ve fertilním věku podáváme přípravek Biston pokud možno v monoterapii.

U těhotných žen je nutno podání přípravku pečlivě zvážit. V prvním trimestru těhotenství se nedoporučuje přípravek podávat. Pokud je nutné pokračovat v léčbě přípravkem Biston i v graviditě, je nutné kontrolovat hladiny karbamazepinu, neboť vývojové vady jsou spojovány s jeho vyšší koncentrací.

Monitorování a prevence

Je známo, že v průběhu těhotenství dochází k nedostatku kyseliny listové. Uvádí se, že antiepileptika tento nedostatek zhoršují. Deficience kyseliny listové tak může přispívat ke zvýšenému výskytu vad u potomků matek léčených s epilepsií. Proto byla doporučena suplementace kyseliny listové před a v průběhu těhotenství.

U novorozence

Rovněž bylo doporučeno, aby byl matce v posledních týdnech těhotenství a novorozenci podáván vitamin K1 jako prevence poruch krvácivosti.

V několika případech se u novorozence objevily křeče a/nebo dechový útlum spojené s užíváním karbamazepinu a jiných antiepileptik matkou. Po užívání karbamazepinu matkou bylo také hlášeno několik případů zvracení, průjmu a/nebo sníženého příjmu mléka novorozencem. Tyto reakce mohou být způsobeny neonatálním syndromem z vysazení.

Kojení

Karbamazepin přechází do mateřského mléka; koncentrace karbamazepinu v mateřském mléce a v plazmě kojence může dosáhnout až 60 % koncentrace karbamazepinu v plazmě matky. Existuje proto možnost vzniku nežádoucích účinků u kojenců. Ženy užívající karbamazepin mohou kojit své děti za předpokladu, že u dítěte bude sledován výskyt možných nežádoucích účinků (např. nadměrná spavost, alergické kožní reakce). Byly hlášeny případy cholestatické hepatitidy u novorozenců vystavených karbamazepinu během prenatálního období anebo během kojení. Proto u kojených dětí matek léčených karbamazepinem mají být pečlivě sledovány hepatobiliární nežádoucí účinky.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Při užívání tohoto přípravku může být značně ovlivněna schopnost reagovat a to především na počátku léčby nebo při úpravě dávkování. Opatrnosti je proto třeba při řízení, obsluze strojů apod. Lékař proto musí individuálně posoudit, zda je pacient schopen tuto činnost vykonávat.

4.8    Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky se mohou vyskytovat především na začátku léčby nebo při vyšších dávkách. Nežádoucím účinkům při zahájení léčby je možno předejít nebo je zmírnit pomalým postupným zvyšováním dávky. Vzniklé nežádoucí účinky ustupují většinou do

týdne po snížení dávky.

V následující tabulce jsou shrnuty nežádoucí účinky karbamazepinu rozdělené do skupin podle terminologie MedDRA s uvedením frekvence výskytu: velmi časté (>1/10); časté (>1/100 až <1/10); méně časté (>1/1 000 až <1/100); vzácné (>1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit):

MedDRA třídy orgánových systémů

Frekvence

Nežádoucí účinek

Infekce a infestace

Není známo

Reaktivace lidského herpes viru 6

Poruchy krve a lymfatického systému*

Velmi časté

Leukopenie

Časté

Eozinofilie

Trombocytopenie

Vzácné

Leukocytóza

Lymfadenopatie

Velmi vzácné

Agranulocytóza Aplastická anemie Pancytopenie Anemie

Megaloblastová anemie Retikulocytóza Hemolytická anemie

Není známo

Útlum kostní dřeně

Poruchy nervového systému

Velmi časté

Ataxie

Závrať

Somnolence

Časté

Bolest hlavy

Méně časté

Mimovolní pohyby

(dyskineze)

Nystagmus

Vzácné

Okohybná porucha Porucha řeči (dysartrie) Choreoatetóza Periferní neuropatie

Velmi vzácné

Aseptická meningitida s myoklonem a periferní eozinofilií

Neuroleptický maligní

syndrom

Poruchy chuti

Není známo

Poruchy rovnováhy

Poruchy imunitního systému

Velmi časté

Alergické reakce

Vzácné

Opožděná hypersenzitivní reakce s horečkou, vyrážkou, vaskulitidou, lymfadenopatií, hepatosplenomegalií a artralgií ***

Velmi vzácné

Angioedém

Endokrinní poruchy

Časté

Edém

Retence tekutin Syndrom nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu (SIADH)

Poruchy metabolismu a výživy

Časté

Hyponatremie * *

Vzácné

Deficit folátu

Ztráta chuti k jídlu

Psychiatrické poruchy

Vzácné

Agitovanost

Halucinace

Deprese

Neklid

Agrese

Stav zmatenosti

Velmi vzácné

Poruchy libida

Není známo

Poruchy myšlení

Poruchy oka

Časté

Diploidie

Porucha akomodace

Velmi vzácné

Konjunktivitida Zkalení čočky

Poruchy ucha a labyrintu

Velmi vzácné

Porucha sluchu (např. hyperakuze, tinitus)

Srdeční poruchy

Vzácné

Změny krevního tlaku Poruchy srdečního rytmu

Velmi vzácné

Selhání srdce s kongescí Zhoršení projevů ischemické choroby srdeční

Cévní poruchy

Velmi vzácné

Oběhový kolaps Tromboflebitida Tromboembolismus

Gastrointestinální poruchy

Velmi časté

Nauzea

Zvracení

Časté

Sucho v ústech

Vzácné

Bolest břicha

Velmi vzácné

Glositida

Stomatitida

Pankreatitida

Není známo

Poruchy gastrointestinální

motility

Poruchy jater a žlučových cest

Vzácné

Hepatitida Syndrom mizejících žlučovodů Žloutenka

Velmi vzácné

Jaterní selhání

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Velmi časté

Alergické kožní reakce

Méně časté

Exfoliativní dermatitida Erytrodermie

Velmi vzácné

Stevens-Johnsonův

syndrom

Toxická epidermální nekrolýza (TEN) Fotosenzitivní reakce Erythema multiforme a nodosum

Porucha pigmentace Purpura

Vypadávání vlasů

Není známo

Akutní generalizovaná exantematózní pustulóza (AGEP)

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Vzácné

Svalová slabost Syndrom podobný lupusu

Velmi vzácné

Křeče

Porucha metabolismu kostí ojediněle vedoucí až k osteomalácii/osteoporóze

Není známo

Zlomeniny

Poruchy ledvin a močových cest

Velmi vzácné

Tubulointersticiální nefritida Renální selhání Renální poškození (oligurie, proteinurie, albuminurie, hematurie a azotemie)

Retence moči Časté močení

Poruchy reprodukčního systému a prsu

Velmi vzácné

Sexuální dysfunkce Impotence

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Velmi časté

Únava

Malátnost

Vyšetření

Velmi časté

Zvýšení jaterních enzymů

Velmi vzácné

Nitrooční tlak zvýšený Abnormální testy štítné žlázy (obvykle bez klinických manifestací) Zvýšení hladiny cholesterolu a triglyceridů Prolaktin v krvi zvýšený

Není známo

Snížení kalcia v séru

* Při poruchách krvetvorby spojených s alergickými kožními projevy a zvýšenou teplotou musí být léčba karbamazepinem ukončena.

** Karbamazepin může svým mírným antidiuretickým efektem vyvolat hyponatrémii, někdy spojenou se zvracením a bolestí hlavy.

** * Opožděná multiorgánová hypersenzitivita na podávaný lék s pyrexií, kožními vyrážkami, vaskulitidou, lymfadenopatií, poruchami podobnými lymfomu, artralgií, leukopenií, eozinofílií, hepatosplenomegalií a abnormálními hodnotami testů funkce jater v různých kombinacích.

Mohou být postižené i jiné orgány (plíce, ledviny, pankreas, myokard). Pokud nastanou reakce hypersenzitivity, má se léčba přerušit.

Přibývá důkazů o souvislosti mezi genetickými markery a výskytem kožních nežádoucích účinků, jako je Stevens-Johnsonův syndrom (SJS), toxická epidermální nekrolýza (TEN), léky vyvolaná vyrážka s eozinofilií (DRESS), akutní generalizovaná exantematozní pustulóza (AGEP) a makulopapulózní vyrážka. U japonských a evropských pacientů bylo hlášení těchto reakcí spojeno s užíváním karbamazepinu a přítomnosti alely HLA-A*3101. U pacientů čínského (národnost Han) a thajského původu a u některých dalších asijských populací byla prokázána silná souvislost mezi přítomností alely HLA-B*1502 a Stevens-Johnsonovým syndromem a toxickou epidermální nekrolýzou (pro více informací viz body 4.2 a 4.4).

U pacientů dlouhodobě léčených karbamazepinem byly hlášeny případy snížené kostní denzity, osteopenie, osteoporózy a zlomenin. Mechanismus, kterým karbamazepin ovlivňuje kostní metabolismus, nebyl rozpoznán.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Srobárova 48 100 41 Praha 10

webové stránky: http: //www.sukl. cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Při předávkování se mohou objevit některé z následujících příznaků: závratě, ataxie, nauzea, zvracení, neklid, agitovanost, zmatenost, dyskineze, tremor, mydriáza, nystagmus, konvulze, cyanóza, epistotonus, změny krevního tlaku, poruchy vědomí až kóma.

Terapie předávkování je symptomatická. Monitorování dýchání, krevního tlaku, akce srdeční, teploty, jaterních a ledvinových funkcí a pupilárních reflexů je nutné provádět několik dnů. Vhodný je výplach žaludku s aplikací aktivního uhlí. Forsírovaná diuréza může urychlit odstranění karbamazepinu, dialýza je vhodná pouze u těžkého předávkování s renálním selháním. U malých dětí může pomoci výměnná transfuze.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1    Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antiepileptikum ATC kód: N03AF01

Mechanismus účinku

Tricyklické antiepileptikum snižující aktivitu modulačních systémů thalamo-kortikálního a diencefalo-temporálního. Ovlivňuje amygdalo-hippokampový systém, což vysvětluje jeho příznivý antiepileptický i psychotropní účinek, týkající se především emocionální lability a deprese. Má též myorelaxační a analgetický účinek.

5.2    Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Karbamazepin se po perorálním podání resorbuje prakticky kompletně, ale relativně pomalu. Poločas resorpce má značnou interindividuální variabilitu a pohybuje se mezi 2-7 hodinami. Maximální plazmatické koncentrace se dosahují za 4 až 35 hodin, steady-state při dlouhodobém podávání za 2-8 dní. Korelace mezi dávkou karbamazepinu a jeho plazmatickou hladinou je slabá. Doporučená terapeutická plazmatická hladina se pohybuje u dospělých v rozsahu 20-50 mol/l.

Distribuce

V plazmě se karbamazepin váže u dospělých na proteiny v 70-80 %, u dětí v 55-59 %; jeho farmakologicky aktivní metabolit karbamazepin-10, 11-epoxid se váže ze 48-53 %.

Biotransformace

Dosud je známo 7 metabolitů karbamazepinu, z toho karbamazepin-10,11-epoxid má také antikonvulzivní účinek. Karbamazepin se metabolizuje v játrech, kde nejvýznamnější cestou biotransformace je epoxidace, během které vzniká 10, 11-transdiolový derivát a jeho glukuronid jako hlavní metabolity.

Cytochrom P4503A4 je hlavní izoenzym odpovědný za tvorbu karbamazepin-10,11 epoxidu z karbamazepinu. Enzymem zodpovědným za tvorbu 10, 11-transdiolového derivátu z karbamazepin-10,11-epoxidu je lidská mikrosomální epoxidová hydrolasa. 9-hydroxy-metyl-10-karbamoyl akridin je minoritní metabolit spojený s touto cestou. Po jednorázové perorální dávce karbamazepinu se 30 % objeví v moči jako výsledné produkty epoxidového metabolismu.

Další významné transformační procesy karbamazepinu vedou k různým monohydroxy sloučeninám a k N-glukuronidu karbamazepinu, který vzniká pomocí UGT2B7.

Eliminace

Poločas vylučování je po jednorázovém podání kolem 40 hodin, při dlouhodobějším podávání se v důsledku indukce enzymatických systémů zkracuje asi o 50 %. Močí se vylučuje 70 % metabolitů karbamazepinu, zbytek střevním traktem.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku

Perorální LD 50 u myší je 1 100 - 3 750 mg/kg tělesné hmotnosti, u potkanů 3 850 - 4 025 mg/kg, u králíků 1 500 - 2 680 mg/kg a u morčat 920 mg/kg tělesné hmotnosti.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek

koloidní bezvodý oxid křemičitý

kukuřičný škrob

želatina

kyselina stearová glycerol 85% magnesium-stearát

6.2    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

4 roky

Doba použitelnosti po prvním otevření je 3 měsíce, pokud je přípravek uchováván při teplotě do 25 °C.

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Uchovávejte v původní dobře uzavřené lahvičce, aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkostí.

6.5    Druh obalu a obsah balení

Lahvička z hnědého skla uzavřená plastovým šroubovacím uzávěrem garantujícím neporušenost obalu, krabička Velikost balení: 50 tablet

6.6    Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Zentiva, a. s., Einsteinova 24, Bratislava, Slovenská republika

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 21/028/75-S/C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 27.10.1975

Datum posledního prodloužení registrace: 16.3.2016

10. DATUM REVIZE TEXTU

30.6.2016