Bicalutamid Actavis 50 Mg

Sp.zn. sukls220801/2015

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Bicalutamid Actavis 50 mg Potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje bicalutamidum 50 mg.

Pomocné látky se známým účinkem: 60,44 mg monohydrátu laktosy v jedné potahované tabletě.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.

Bílé, kulaté, bikonvexní, potahované tablety, na jedné straně vyraženo BCM 50.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Léčba pokročilého karcinomu prostaty v kombinaci s léčbou analogem LHRH (luteinising hormone -releasing hormone) nebo chirurgickou kastrací.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí muži, včetně starších pacientů: dávka je jedna 50 mg tableta perorálně jednou denně.

Léčba bikalutamidem má být zahájena alespoň 3 dny před zahájením léčby analogem LHRH nebo ve stejnou dobu, kdy byla provedena chirurgická kastrace.

Zvláštní populace

Porucha funkce ledvin

U pacientů s poruchou funkce ledvin není třeba upravovat dávkování.

Porucha funkce jater

U pacientů s mírnou poruchou funkce jater není třeba upravovat dávkování.

U pacientů se středně závažnou až závažnou poruchou funkce jater může dojít k akumulaci léčiva (viz oddíl 4.4).

Pediatrická populace

Bikalutamid je kontraindikován u dětí a dospívajících.

1/7

Způsob podání

Tablety je polykají celé a zapíjejí se tekutinou.

4.3 Kontraindikace

Bikalutamid je kontraindikován u žen a dětí (viz bod 4.6).

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na jakoukoliv pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Současné podávání terfenadinu, astemizolu nebo cisapridu s přípravkem Bikalutamid Actavis je kontraindikováno (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Zahájení léčby by mělo probíhat pod dohledem specializovaného lékaře.

Bikalutamid se ve velké míře metabolizuje v játrech. Z dostupných údajů je zřejmé, že eliminace bikalutamidu může být pomalejší u pacientů se závažnou poruchou funkce jater, což může vést ke zvýšené akumulaci léčiva. Proto je u pacientů se středně závažnou až velmi závažnou poruchou funkce jater při užití bikalutamidu třeba zvýšená opatrnost.

Z důvodu možných jaterních změn se doporučuje pravidelné testování funkce jater. Očekává se, že většina změn se objeví v průběhu prvních 6 měsíců léčby bikalutamidem.

Závažná porucha funkce jater a selhání jater byla při užívání bikalutamidu pozorována zřídka a byly hlášeny fatální případy (viz bod 4.8). Léčba bikalutamidem by měla být ukončena, pokud jsou změny jaterních funkcí závažné.

Snížení glukózové tolerance bylo pozorováno u mužů, kteří dostávali LHRH agonisty. To se může projevit jako diabetes nebo ztráta kontroly glykémie u pacientů s již existujícím diabetem. Z tohoto důvodu se u pacientů užívajících bikalutamid v kombinaci s agonisty LHRH doporučuje sledování krevní glukózy.

Bylo zjištěno, že bikalutamid inhibuje cytochrom P450 (CYP3A4) a při současném podávání látek metabolizovaných převážně izoenzymem CYP 3A4 je nutná opatrnost (viz body 4.3 a 4.5).

Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, deficiencí laktázy nebo glukózo-galaktózovou malabsorpcí nesmí tento lék používat.

Androgen-deprivační léčba může prodlužovat QT interval.

Před zahájením léčby bikalutamidem by měl lékař zvážit poměr přínosů a rizik, včetně rizika Torsade de pointes, u pacientů s rizikovými faktory pro prodloužení QT intervalu v anamnéze a u pacientů souběžně užívajících léčivé přípravky, které mohou prodlužovat QT interval (viz bod 4.5).

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Nebyly prokázány žádné farmakodynamické nebo farmakokinetické interakce mezi bikalutamidem a LHRH analogy.

Ve studiích in vitro bylo prokázáno, že (R)-enantiomer bikalutamidu působí jako inhibitor

2/7

CYP 3A4 a má slabší inhibiční účinky na aktivitu CYP 2C9, 2C19 a 2D6.

Klinické studie s antipyrinem jako markerem aktivity cytochromu P450 (CYP) neprokázaly interakční potenciál bikalutamidu, avšak střední expozice (AUC) midazolamu se zvýšila téměř o 80% po současném podávání bikalutamidu po dobu 28 dní. Pro léčiva s úzkým terapeutickým indexem může být takový nárůst závažný. Z tohoto důvodu je kontraindikováno souběžné užívání terfenadinu, astemizolu a cisapridu (viz bod 4.3) a zvýšené opatrnosti je třeba při souběžném užívání cyklosporinu a blokátorů kalciového kanálu. U těchto přípravků může být potřeba snížit dávku, zejména v případě, dochází-li k potenciaci nežádoucích účinků. U cyklosporinu je doporučeno často a pravidelně sledovat plazmatické hladiny a klinický stav pacienta po zahájení nebo ukončení léčby bikalutamidem. Opatrnosti je třeba při podávání bikalutamidu s přípravky, které mohou inhibovat oxidaci bikalutamidu, jako je např. cimetidin a ketokonazol. To může vést ke zvýšení plazmatických koncentrací bikalutamidu a teoreticky k nárůstu nežádoucích účinků.

Studie in vitro ukazují, že bikalutamid může vytěsňovat kumarinové antikoagulans warfarin z jeho vazeb na bílkoviny. Po nasazení bikalutamidu pacientům, kteří současně užívají kumarinová antikoagulancia, se proto doporučuje časté a pravidelné sledování protrombinového času.

Kvůli souvislosti androgen-deprivační léčby a prodloužení QT intervalu by měla být pečlivě zvážena souběžná léčba bikalutamidem s léčivými přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QT interval, a léčba přípravky, které mohou vyvolat Torsade de pointes, jako antiarytmika třídy I A (např. chinidin, disopyramid), třídy III (např. amiodaron, sotalol, dofetilid, ibutilid), metadon, moxifloxacin, antipsychotika a další (viz bod 4.4.).

Pediatrická populace

Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Bikalutamid je kontraindikován u žen a nesmí být podáván těhotným ženám nebo kojícím matkám.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Je nepravděpodobné, že by bikalutamid mohl narušit schopnost pacientů řídit nebo obsluhovat stroje. Je však třeba zmínit, že se příležitostně může vyskytnout ospalost. Pacienti, u kterých se tento nežádoucí účinek vyskytne, musí být opatrní.

4.8 Nežádoucí účinky

V této části jsou nežádoucí účinky definovány následujícím způsobem:

Velmi časté (>1/10), časté (>1/100, <1/10), méně časté (>1/1 000, <1/100), vzácné (>1/10 000, <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000), neznámé (nelze odhadnout z dostupných údajů).

Tabulka 1: Četnost nežádoucích účinků

Třídy orgánových systémů	Četnost	Nežádoucí účinky
Poruchy krve a lymfatického systému	Velmi časté	Anémie

Poruchy imunitního systému	Méně časté	Hypersenzitivita angioedém a kopřivka
Poruchy metabolismu a výživy	Časté	Snížená chuť k jídlu
Psychiatrické poruchy	Časté	Snížené libido, deprese
Poruchy nervového systému	Velmi časté	Závrať
	Časté	Somnolence
Srdeční poruchy	Časté Není známo	Infarkt myokardu (byly 4 hlášeny fatální případy) , srdeční selhání Prodloužení QT intervalu (viz bod 4.4 a 4.5)
Cévní poruchy	Velmi časté	Návaly horka
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy	Méně časté	Intersticiální plicní onemocnění (byly hlášeny fatální případy)
Gastrointestinální poruchy	Velmi časté Časté	Bolesti břicha, zácpa, nauzea Dyspepsie, flatulence
Poruchy jater a žlučových cest	Časté Vzácné	Hepatotoxicita, žloutenka, zvýšené hladiny transamináz 2 Jaterní selhání (byly hlášeny fatální případy)
Poruchy kůže a podkožní tkáně	Časté	Alopecie, hirsutismus/obnovení růstu vlasů, suchá kůže, vyrážka
	Vzácné	Fotosenzitivní reakce
Poruchy ledvin a močových cest	Velmi časté	Hematurie
Poruchy reprodukčního systému a prsu	Velmi časté Časté	Gynekomastie a citlivost v prsu³Erektilní dysfunkce
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace	Velmi časté Časté	Astenie, otok Bolest na hrudi
Vyšetření	Časté	Nárůst tělesné hmotnosti

Jatemí změny jsou jen zřídka závažné a často byly přechodné, odezněly nebo se zlepšily v průběhu léčby nebo po přerušení léčby.

² Zaznamenáno jako nežádoucí účinek přípravku po vyhodnocení post-marketingových údajů. Četnost byla stanovena z výskytu hlášení nežádoucího účinku jaterního selhání u pacientů léčených 150 mg bikalutamidu v otevřené větvi studií EPC.

³ Mohou být zmírněny současnou kastrací.

⁴ Pozorováno ve farmakoepidemilogické studii LHRH agonistů a antiandrogenů užívaných k léčbě rakoviny prostaty. Riziko se zdálo být zvýšeno při užívání 50 mg bikalutamidu v kombinaci s LHRH agonisty, ale zvýšení rizika nebylo patrné při užití 150 mg bikalutamidu v monoterapii léčby rakoviny prostaty.

⁵ Zaznamenáno jako nežádoucí účinek přípravku po vyhodnocení post-marketingových údajů. Četnost byla stanovena z výskytu hlášení nežádoucího účinku intersticiální pneumonie v randomizované 150 mg léčebné periodě studií EPC.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10

Webové stránky: www .sukl .cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

S předávkováním u člověka nejsou žádné zkušenosti. Neexistuje žádné specifické antidotum a léčba by měla být symptomatická. Dialýza není účinná, protože bikalutamid je ve velké míře vázaný na bílkoviny a nevyskytuje se nezměněný v moči. Indikována je obecná podpůrná léčba zahrnující monitorování vitálních funkcí.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antiandrogeny.

ATC skupina: L02BB03

Mechanismus účinku

Bikalutamid je nesteroidní antiandrogen, který nemá žádnou další endokrinní aktivitu. Váže se na androgenní receptory, aniž by aktivoval expresi genů, a tím inhibuje androgenní stimulaci. Výsledkem této inhibice je regrese tumorů prostaty. Z klinického hlediska může přerušení léčby bikalutamidem u některých pacientů způsobit manifestaci syndromu z vysazení antiandrogenu (antiandrogen withdrawal syndrome).

Bikalutamid je racemát s antiandrogenním účinkem téměř výlučně souvisejícím s jeho (R)-enantiomerem.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Bikalutamid se po perorálním podání dobře vstřebává. Nebylo prokázáno, že by jeho biologickou dostupnost jakkoli klinicky významně ovlivňovala potrava.

Distribuce

Bikalutamid se váže na bílkoviny (racemát z 96 %, (R)-enantiomer z >99,6 %) a je do značné míry metabolizován (cestou oxidace a glukuronidace). Jeho metabolity jsou přibližně stejným dílem vylučovány ledvinami a žlučí.

Biotransformace

(S)-enantiomer je rychle vylučován ve srovnání s (R)-enantiomerem, jehož plazmatický eliminační poločas činí asi jeden týden.

Při pravidelném podávání bikalutamidu jednou denně bude koncentrace (R)-enantiomeru v plazmě v porovnání s (S)-enantionerem přibližně 10-násobná, což je způsobeno jeho dlouhým eliminačním poločasem.

Při denní dávce 50 mg bikalutamidu dosahuje plazmatická koncentrace (R)-enantiomeru přibližně hodnoty 9 pg/ml. Z celkového množství plazmatických enantiomerů v rovnovážném stavu je za terapeutický účinek zodpovědný z 99% (R)-enantiomer.

Eliminace

V klinické studii byla v semeni mužů, kteří užívali bikalutamid 150 mg, byla nalezena průměrná koncentrace (R)-enantiomeru 4,9 mikrogramů/ml. Množství bikalutamidu, které se může přenést sexuálním stykem na ženu, je malé a pohybuje se okolo 0,3 mikrogramů/kg. Toto množství je nižší než dávka nutná pro navození změn u potomků laboratorních zvířat.

Zvláštní populace

Farmakokinetika (R)-enantiomeru není ovlivněna věkem, poruchou funkce ledvin ani mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater. Bylo prokázáno, že u pacientů s těžkou poruchou funkce jater je (R)-enantiomer eliminován z plazmy pomaleji.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku

Bikalutamid je silný antiandrogen působící u zvířat jako induktor oxidázy. Změny cílových orgánů, včetně indukce nádorů, u zvířat jsou v souvislosti s těmito účinky. Předpokládá se, že všechny nežádoucí účinky pozorované ve studiích na zvířatech jsou druhově specifické a nejsou relevantní pro léčbu pacientů s pokročilým karcinomem prostaty.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety: monohydrát laktosy povidon K-29/32 krospovidon natrium-lauryl-sulfát magnesium-stearát

Obal tablety: monohydrát laktosy hypromelosa oxid titaničitý (E 171) makrogol 4000

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

5 let.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení PVC/PE/PVDC/Al blistr, krabička

Balení obsahuje: 5, 7, 10, 14, 20, 28, 30, 40, 50, 56, 80, 84, 90, 98, 100, 140, 200 nebo 280 potahovaných tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Actavis Group PTC ehf.

Reykjavikurvegur 76-78 220 Hafnarfjoróur Island

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

44/295/07-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 23.5.2007

Datum posledního prodloužení registrace: 28.7.2011

10. DATUM REVIZE TEXTU

5.7.2016

7/7